Zemědělské Noviny, květen 1980 (XXXVI/103-127)
1980-05-01 / No. 103
DENÍK MINISTERSTVA ZEMEDÉLSTVI a VY2IVY CSR CENA 50 HAL ROČNÍK XXXVI - ČÍSLO 103 PRAHA, ČTVRTEK 1. KVĚTNA 1980 G. Husák a L. Štrougal předali nejvyšší státní vyznamenáni a diplomy Ocenění tvořivé práce SlavnostníaktnaPrdžskémhraděvpředvečerl.máje Praha (čtk) — Španělský sál Pražského hradu se včera, jako již tradičně před Svátkem práce, stal mistem udílení nejvyšších státních vyznamenání, čestných titulu a státních cen Klementa Gottwalda. Na návrh ÜV KSČ, OV NF CSSR, vlády ČSSR, vlád České a Sin venské socialistické republiky a ŰRO propítjčil prezident ČSSR k 1. máji I960 čestný titul hrdina socialističké práee s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce. Řád republiky, Řád rudé zástavy, Řád Vítězného února. Řád rudé hvězdy a Řád práce 106 kn lektiviim a jednotlivcům. Za vynikající tvůrčí výkony udělil prezident ČSSR 54 státních cen K. Gottwalda s čestným titulem laureát státní ceny K. Gottwalda a sedm tvůrčích pracovníků prohlásil národními umělci. Přesně v 10.00 hodin zaujali místa v čestném předsednictvu generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák, předseda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva OV KSČ V. Biľak, P. Colotka, K. Hoffmann, V. Hňla, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Koreák a J. Lenárt, kandidát předsednictva OV KSČ M. Jakeš, tajemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Fojtík, J. Haman, J. Havlín a J. Poledník, členka sekretariátu OV KSČ M. Kabrhelová a předseda OKRK KSČ M. Čapka. Přítomni byli vedoucí oddělení ŰV KSČ, vedoucí tajemnía ci krajských výborů KSČ a KSS další-' straničtí funkcionáři, představitelé vlád ČSSR, ČSR a SSR, FS CSSR, ČNR a SNR a další osobnosti. Po československé státní hymně zahájil shromáždění cien předsednictva ÚV KSČ a predseda ÚRO K. Hoffmann. Zdůraznil, že slavnostní akt na Pražském hradě je neoddělitelně spojen s oslavami 35. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje čs. lidu osvobození Československa Soa větskou armádou. Připomněl jednání 15.-zasedání ÜV KSČ, které výrazně podtrhlo význam příkladné, uvědomělé, obětavé, -tvořivé, vynalézavé práce a její výchovné úlohy. Ta se odráží v obrovské aktivitě a iniciativě pracujících, na níž mají svůj velký podíl vyznamenaní jednotlivci a kolektivy. Hlavní projev přednesl L. Štrougal. Po jeho vystoupení zásluhy vyznamenaných pracovníků Měsíc máj už tradičně spojujeme s oslavou lidské práce, oné podivuhodné tvůrlivně všeho, co lidstvo dosáhlo, řekl v úvodu L. Šťřougal. Proto laké není a nemůže být humánnějšího, skutečně lidského řádu než toho, v jehož štítě stojí úcta a láska k práci i její oslava. jestliže se vám dnes, soudružky a soudruzi, dostává zdůvodnil tajemník ÚRO L. fašík. a Nejvyšší státní vyznamenáni diplomy předali jednotlivcům a kolektivům soudruzi G. Husák a L. Štrougal. Jménem vyznamenaných poděkovala ústřednímu výboru KSČ, prezidentu ČSSR, vládě ČSSR a Ústřední radě odborů hrdinka socialistické práce E. Lagová, vedoucí šicí dílny v n. p. Trikote Vrbová. Uvedla, že udělená vyznamenáni a čestné tituly považují také za ocenění práce svých kolektivů, s nimiž společně naplňují závěry XV. sjezdu KSČ. Socialistické závazky a další poct nejvyšších, ani na'okamžik- nezapomínáme na to. že ve vašich stopách a po vašem boku jdou tisíce a tisíce dalších, kteří stejně svědomitě, čestně a obětavě pracují pro lepší dnešek i zjtřek. Proto i (Pokračování na str. 2.1 formy pracovní iniciativy na počest 35. výročí osvobozeni Československá SovStskou armádou — řekla — jsou nejpresvědčivějším projevem naší sňuhy pomoci snižoval materii r*vor: é energetickou náročnost. zvyšovat kvalitu a efektivnost veškeré práce tak. iak tyto požadavky byly vyzdviženy na 14. zasedáni ÚV KSČ. Ocenila mírovou politiku Sovětského svazu a dalších zemi socialistického společenství co nejrozhodněji odsoudila nea bezpečné voiensko-pnlitické akce amerického imperialismu. Ujistila nejvyšší československé stranické a státní představitele. že vyznamenaní vynaloží všechny své síly a schopnosti pro další rozvoj socialismu a mírový život ve světě. Slavnostní akl zakončila Píseň práce gal Soudruzi G. Husák, L. Štroua další představitelé se poté v reprezentačních místnostech Pražského hradu set-' kalí s vyznamenanými a jejich rodinnými příslušníky naisrdeč né besedě. Z projevu L. Strougala Na snímku pohled na čestné předsednictvo při slavnostním udílení nejvyšších státních vyznamenání, titulů a cen během hlavního projevu i. Strougala. (Poto: CTKJ f. « A ž se dnes zase - už popětatřicáté po válce - ocitneme uprostřed prvomájových oslav, dopřejme si chviličku i na zastaveni a zamysleme se nad tou nádhernou, poyzbuzujici skutečností, že současně s námi slaví tento Svátek, práce a mezinárodni solidarity pracujících milióny lidi na celém světě. Že tak jako my cíti v tento den tu velkou povznášející sounáležitost lidí, kteří chtějí lepší svět pro sebe a pro své děti a kteří jsou odhodláni pro to něco udělat. Hesla na transparentech prvomájových průvodů, které dnes vyjdou do ulic, budou pochopitelně v různých zemich různá. Někde budou namířena proti nezaměstnanosti, drahotě, proti propouštěni z práce, vykořisťováni, útlaku a diskriminaci všeho druhu. Jinde to budou hrdá hlášeni o dosažených úspěších, závazky k lepší, vynalézavější práci. A právě v tomto kontrastu se jako v zrcadle odráží celá ta propastná hloubka protikladu mezi dvěma společenskými řády, kapitalismem a socialismem. Máme to štěstí, že už dávno patříme na tu stranu, kde je třeba bojovat spíše za něco než jen Na nás záleží proti něčemu, kde je třeba bojovat Spiše za plné využiti možnosti, že záleži předevšim na nás, než za vytvářeni podmínek, aby na nás záleželo. Je to naše nesporná výhoda, ale i naše velká odpovědnost - nemarnft zlatou hřivnou, kterou nám socialistická společnost dává. Se socialismem ve štítu jsme už dokázali mnoho, velmi mnoho. Ty tam jsou všechny neduhy předválečné buržoázni republiky: Neznáme nezaměstnanost, neznáme žebračenky, pokladničky pod vánočním stromkem na náměstích velkých měst, neznáme exekutory ani ponížené „rukulíbám, milostpaní" U nás je práce základem lidsky důstojné existence každého člověka. Ale přece jen chceme žít stále lépe a máme k tomu také ty nejlepši předpoklady: soulad mezi zájmy nejširšich vrstev pracujících a politikou našeho socialistického státu. Až dnes půjdeme v průvodech rozjásanými ulicemi, mysleme no to, v jak radostném ovzduší - i při všech těch známých potížích a nedostatcích — vlastně žijeme. Mysleme na to, jak se po válce, od osvobozeni naši republiky Sovětskou armádou, změnil náš život, jak se změnila naše vlast, jak zmohutněla a zkrásněla. Ano, poctivě jsme pracovali. Bylo tu ovšem ještě něco navíc, Cožpak v předsocialistické éře lidé poctivě nepracovali? Ani v den sváteční si však nesmíme dovolit přepych růžových brýlí. Tim spíše, že naše budoucnost je v našich rukách Že na nás záleži, co budeme ochotni udělal cr co uděláme pro realizaci našich komunistických ideálů. To platí v současné době vic než kdv jindv Všichni přece dobře cítime, že naše společnost > svět kolem nás se vyvíjejí a že jsme proto vstoupili do etaoy vyšší náročnosti, do eíooy, o jeiichž výsi-dcich bude Ještě víc než dosud rozhodovat politická uvědomělost, obětavost, ooctivost, kvalifikace, nápaditost, iniciativa každého z nás. To isou také vlastnosti, jimž především musí oafřit čest a sláva dnešního prvomájového dne. Ale zároveň - ruku na srdce: Nezavíráme někdy oči ořed tou evidentní souvislosti mezi tim, iak pracuíeme a iak se máme? Nepodléháme někdy pokušeni vic brat než dávat? Ale ani kdybychom byli andělé a pracovali jako hodinky, nežijeme ve skleníku a nemůžeme nebrat v úvahu i vnější podmínky pro naši práci doma. Nemůžeme např. zůstat lhostejni k otázkám miru a bezpečnosti, protože právě tyto hodnoty jsou hlavni garancí úspěchu našich dalších plánu. A nejde jen o to, žě bychom se dnes po boku Sovětského svazu a států Varšavské smlouvy zcela jistě ubránili. Hlavně a předevšim jde o to, aby k měřeni sil vůbec nedošlo, aby ruce a nohy těch, kteří ve snaze zastavit postup socialismu a pokroku zavádějí svět znovu na pokraj války, byly včas a pevně spoutány. Aby mír byl zachován a upevněn, aby se mezinárodni napětí uvolňovalo. politiky. Socialistické státy dělají v tomto směru co mohou. Neutěšený vývoj mezinárodní situace v posledních letech a zejména měsících nesmí demobilizovat, ale naopak povzbudit k ještě větši aktivitě v boji za mír a odzbrojeni, k ještě pevnější semknutosti stoupenců míru, k semknutosti a jednotě přes hranice společenských řádů, států, tříd, ras, politické příslušnosti a náboženských vyznáni. Proti všem kazimirům je třeba postavit hnutí, před nímž by si uvědomili, že jsou ve skutečnosti generálové bez vojska. V takové atmosféře se budě i mírovým návrhům lépe dařit. Naše síla je v tom, že spolu s milióny lidi socialistického i kapitalistického světa chceme prostě dobrou věc. Revoluční sily, všichni ti páriěvé staré zatuchlé společnosti, všichni průkopníci nových zítřků lidstva i ti, kteří už stanuli pevnýma nohama na půdě reálného socialismu - ti všichni mají plné právo na optimismus. Měniči se obraz světa už od Řiinové revoluce dost iasně ukázal, kam lidská společnost při všech těch historických oklikách, zvratech a překážkách směřuje. I na to mysleme letos pod prvomájovými prapory. ■mmá To je dnes hlavním kritériem humanismu každé j-y amery, ostří svitlo reflektorů, blesky fotodparátů, Sum í^ a potom náhlé ticho přerušované jen vyhlašovanými jménu o potleskem. Pražský hrad. Včera dopoledne se styl opět svědkem oslavy lidské práce. Vyznamenáni, které ie oceněním práce nejen jejich, ale zároveň Dráče dalších statisíců a miliónů bezejmenných hrdinů. Není proto divu, že rozechvění a tréma byly právě v tomhle případě na místě. Hrdina našich nedávných sobotních „seriálových večerů“ Vladimír Brabec krátce Pocto ne’jlépším potě. co převzal státní cenu Klementa Gottwalda za celý tvůrčí kolektiv Třiceti případů majora Zemana, zpravodaji našeho- listu řekl: „ie to skutečně mimořádný pocit. Pocit zvláštního citu, který přo mě, obyčejného kluka ze Žižkova, ie tim, co se mi ještě nedávno zdálo nemožné, jsem tady mezi lidmi, kteří dosáhli celou řadu úspěchů v oborech, které jsou, alespoň pro mne, trochu neobvyklé. Prostě — najednou jsem si uvědnm’1, že jsem právě tady, ve Spané1 skám sále. A při Umám ocenění, které ie i výsledkem celé dlouhodobé práce nejen při natáčení majora Zemana, ale i mojí práce, jejíž začátky spadají až do roku 1949.“ Neklid, rozechvění, nervozita. U lidí, kteří právě ve své vlastní práci dokáží mít pevnou ruku, skvělé nápady. Vteřinová neiistota, která je zároveň průvodcem jejich společného závazku k naší společnosti. Společnosti, která jim umožnila získat pocty nejvyšší. Pocty, které přísluší hrdinům lidské práce ... Dnes se účastní spolu s Pražany prvomájového průvodu hlavního města. Někdo asi řekne — hrdinové práce. A někdo jiný dodá: představitelé každého z nás. Obyčejní lidé, které poctivá práce dovedla až k poctám nejvyššim. ftikj Blahopřání Praha fčtk] — Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram A. Násiru Mtihammadovi v souvislosti s jeho zvolením do funkce předsedy prezídia Nejvyšší lidové rady Jemenské lidové demokratické republiky. Prezident ČSSR G. Husák zaslal blahopřejný telegram rovněž nizozemské královně Beatrix Wilhelmině Armgard při příležitosti jejího nástupu na trůn. [menovaní velvyslance Praha (čtkl — Prezident ČSSR Gustáv Husák jmenoval Michala Kollára mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČSSR v Mauretánské islámské republice se stálým sídlem v Konakry. POČASÍ DNES: Polnjasno; odpoledne ojediněle slabé přeháňky. Noční teploty plus 2 až plus 5 st., denní 16 až 19 st. Mírný, na Českomoravské vrchovině až čerstvý východní vítr. PŘEHLÍDKA SLAVNÉ HISTÓRIE Jako každým rokem i letos ověnčíme okna svých příbytků slavnostní výzdobou, na budovách zavlají prapory, rozezvučí se kapely a ulicemi měst i obcí hodnu defilovat zástupy Jásající lidé děcka s mávátky v ruce pionýři s rudými Šálky, dělníci z továren bok po boku s rolníky budou společně oslavovat Svátek práce roku 1960 Přibude dalši kapitola do slavné historie t. májů. Pro poválečnou generaci ie tenlo den nerozlučně spojen s radostnou atmosférou Ale žijí mezi námi pamětníci, kteří vykročili do svého prvního májového průvodu ještě za Rakousko Uherska, kteří mají v živé paměti oslavv Svátku prače v době buržoázni republiky a mohou je porovnával s těmi, které přišly po osvobození Československa Sovětskou armá dou K takovým pamětníkům patří ! osmaosmdesátiletý František Pavala. muž. který zakládal dvě druž štva a dodnes |e živou kronikou socializace zemědělství na Královéhradecko Který z I májů utkvěl prvnímu předsedovi |ZD Poochov neivire v paměti? „Ono-jich bylo vic těch prvních májů. na které se nezapomíná osmihodinovou Třeba když isme ještě manifestovali za pracovní dobu Tenkrát z nás měli strach a zavírali přerl námi i obchody Dřív b v I 1 má; záležitostí dělnických organizací. |a byl vyučený pekař a jako sociální demokrat jsem se prvomájnvěho průvodu účastnil už od mládi pravidelně Placené volno neměl nikdo Naopak. Kdo šel manifestovat, musel počítat s tím, že iio nemine postih. V jedenadvacátém roce jsem se přiženil na Pouchov. Museli jsme obdělávat deset korců pole a já si pořídil ještě koně a povozničil jsem. Zemědělci na oslavy 1. máje z naší obce nechodili. Ale já byl na to zvyklý, tak jsem chodil s dělníky. Přijali mě mezi sebou dohře. Za první republiky se na nás dívalo hodně lidi skrz prsty. V paměti mám živě zapsaný I 1. máj 1945. To už se vědělo že válka skončí. Na nedalekém letišti rozbíjeli voláci letadla, všechno pálili. Němci odjížděli v plné výzbroji do Velichovek, kde měla štáb Scbörlerová armáda. To byly bouřlivé květnové dny. Pak přijeli Sověti. Tenkrát byl u nás švagr a tén nasedl na sovětský tank a jel s nimi až do Prahy. Začal) jstne žít ve svobodné zemi a mohli jsme bez bázně oslavovat t Svátek práce, jenže se stále 3ště hospodařilo soukromě. Chodil jsem s ostatními lo průvodu snad jako jediný zemědělec od nás. Vomáždili jsme se u pouchovské školy a šli jsme průvodem do Hradce Králoyé. Tam se k nám připojili dělnici z Nového Hradce a šli jsme společně -3 dnešní Gottwaldovo náměstí, kde se konal tábor lidu. To už byly v průvodu ! alegorické vozy. Po skončení manifestace jsme poseděli společně v sadech Hodně se přitom diskutovalo. Teprve v srpnu 1952 jsme založili na Pouchově družstvo Do prvomájového průvodu v roce 1953 isme už vyšli společně. Tenkrát tam' ještě nebyli všichni, jenom ti pokrokovější. Ani žádný transparent jsme nenesli. Mě 11 jsme družstvo H. typu a začátky nebyiy snadné. Zase se nám to rozpadlo a zůstali jenom tři. Ale znovu jsme se pustili do práce. Koncem padesátých let se už přece jen lépe hospodařilo. A v roce 1960 jsme měli. velkou družstevní svatbu.' Na šesti vyzdobených kočárech jsme jeli do Věkoš a sloučili jsme se s tamním družstvem. Od roku 1961 už to byly moc slavné první máje. Družstevníci chodili společně do průvodů, jely traktory, ověnčené stroje i alegorické vozy jsme měli. 1. máj se stal skutečným svátkem nejen dělníků, ale i rolníků. Prostě všeho pracujícího lidu. Po manifestaci dnes lidé chodí do Pionýrských sadů, kde je každoročně májová veselice, desítky stánku s občerstvením, hraji tam kapely, vystupují umělci a nechybí ani Zábava pro nejmenší. Nohy už mi tolik neslouží, ale neumím si představit, že bych měl na 1. máje sedět doma. Dívám se na průvod většinou z tribuny. Když vidím ty spokojené lidi, když ]dou v průvodu i naši družstevníci, tak mám úžasnou radost. Radost-z toho, že jsem lidi neobelhal, když lsem ie přesvědčoval o významu společného hospodaření.“ Odcházel! jsme od komunisty Františka Pavaly s vědomím, že ani letos nebude chybět na oslavách 1. máje a že tak jako jiná léta bude nadšeným pohledem sledovat přehlídku lidské radosti a šťastného mládí Bude to „radostný Svátek práce. Prvomájové demonstrace, kterých se František Pavala, člen JZD 1. máj Pouchov, účastnil už před sedmdesáti lety, patři dávno minulosti. Daniela PRAŽANOVA KRESBY: fAROSLAV PETRŽELKA - V 4