Zemědělské Noviny, květen 1980 (XXXVI/103-127)

1980-05-01 / No. 103

DENÍK MINISTERSTVA ZEMEDÉLSTVI a VY2IVY CSR CENA 50 HAL ROČNÍK XXXVI - ČÍSLO 103 PRAHA, ČTVRTEK 1. KVĚTNA 1980 G. Husák a L. Štrougal předali nejvyšší státní vyznamenáni a diplomy Ocenění tvořivé práce SlavnostníaktnaPrdžskémhraděvpředvečerl.máje Praha (čtk) — Španělský sál Pražského hradu se včera, jako již tradičně před Svát­kem práce, stal mistem udílení nejvyšších státních vyznamenání, čestných titulu a státních cen Klementa Gottwalda. Na návrh ÜV KSČ, OV NF CSSR, vlády ČSSR, vlád České a Sin venské socialistické republiky a ŰRO propítjčil prezident ČSSR k 1. máji I960 čestný titul hrdina socialističké práee s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce. Řád republiky, Řád rudé zástavy, Řád Vítězného února. Řád rudé hvězdy a Řád práce 106 kn lektiviim a jednotlivcům. Za vynikající tvůrčí výkony udělil prezident ČSSR 54 státních cen K. Gottwalda s čestným titulem laureát státní ceny K. Gottwalda a sedm tvůrčích pracov­níků prohlásil národními umělci. Přesně v 10.00 hodin zaujali místa v čestném předsednictvu generální tajemník OV KSČ a prezident ČSSR G. Husák, před­seda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva OV KSČ V. Biľak, P. Colotka, K. Hoffmann, V. Hňla, A. Indra, A. Kapek, J. Kempný, J. Kor­eák a J. Lenárt, kandidát před­sednictva OV KSČ M. Jakeš, ta­jemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Fojtík, J. Haman, J. Havlín a J. Poledník, členka sekretariá­tu OV KSČ M. Kabrhelová a předseda OKRK KSČ M. Čapka. Přítomni byli vedoucí oddě­lení ŰV KSČ, vedoucí tajemní­a ci krajských výborů KSČ a KSS další-' straničtí funkcionáři, představitelé vlád ČSSR, ČSR a SSR, FS CSSR, ČNR a SNR a další osobnosti. Po československé státní hymně zahájil shromáždění cien předsednictva ÚV KSČ a predseda ÚRO K. Hoffmann. Zdůraznil, že slavnostní akt na Pražském hradě je neodděli­telně spojen s oslavami 35. vý­ročí vyvrcholení národně osvo­bozeneckého boje čs. lidu osvobození Československa So­a větskou armádou. Připomněl jednání 15.-zasedání ÜV KSČ, které výrazně podtrhlo význam příkladné, uvědomělé, obětavé, -tvořivé, vynalézavé práce a je­jí výchovné úlohy. Ta se od­ráží v obrovské aktivitě a ini­ciativě pracujících, na níž ma­jí svůj velký podíl vyzname­naní jednotlivci a kolektivy. Hlavní projev přednesl L. Štrougal. Po jeho vystoupení zásluhy vyznamenaných pracovníků Měsíc máj už tradičně spo­jujeme s oslavou lidské práce, oné podivuhodné tvůrlivně vše­ho, co lidstvo dosáhlo, řekl v úvodu L. Šťřougal. Proto laké není a nemůže být humánnější­ho, skutečně lidského řádu než toho, v jehož štítě stojí úcta a láska k práci i její oslava. jestliže se vám dnes, sou­družky a soudruzi, dostává zdůvodnil tajemník ÚRO L. fašík. a Nejvyšší státní vyznamenáni diplomy předali jednotliv­cům a kolektivům soudruzi G. Husák a L. Štrougal. Jménem vyznamenaných po­děkovala ústřednímu výboru KSČ, prezidentu ČSSR, vládě ČSSR a Ústřední radě odborů hrdinka socialistické práce E. Lagová, vedoucí šicí dílny v n. p. Trikote Vrbová. Uvedla, že udělená vyzname­náni a čestné tituly považují také za ocenění práce svých kolektivů, s nimiž společně na­plňují závěry XV. sjezdu KSČ. Socialistické závazky a další poct nejvyšších, ani na'oka­mžik- nezapomínáme na to. že ve vašich stopách a po vašem boku jdou tisíce a tisíce dal­ších, kteří stejně svědomitě, čestně a obětavě pracují pro lepší dnešek i zjtřek. Proto i (Pokračování na str. 2.1 formy pracovní iniciativy na počest 35. výročí osvobozeni Československá SovStskou ar­mádou — řekla — jsou nej­­presvědčivějším projevem naší sňuhy pomoci snižoval mate­rii r*vor: é energetickou nároč­nost. zvyšovat kvalitu a efek­tivnost veškeré práce tak. iak tyto požadavky byly vyzdviže­ny na 14. zasedáni ÚV KSČ. Ocenila mírovou politiku So­větského svazu a dalších zemi socialistického společenství co nejrozhodněji odsoudila ne­a bezpečné voiensko-pnlitické ak­ce amerického imperialismu. Ujistila nejvyšší českosloven­ské stranické a státní předsta­vitele. že vyznamenaní vyna­loží všechny své síly a schop­nosti pro další rozvoj socialis­mu a mírový život ve světě. Slavnostní akl zakončila Pí­seň práce gal Soudruzi G. Husák, L. Štrou­a další představitelé se poté v reprezentačních míst­nostech Pražského hradu set-' kalí s vyznamenanými a jejich rodinnými příslušníky naisrdeč né besedě. Z projevu L. Strougala Na snímku pohled na čestné předsednictvo při slavnostním udílení nejvyšších státních vyzname­nání, titulů a cen během hlavního projevu i. Strougala. (Poto: CTKJ f. « A ž se dnes zase - už popětatřicáté po válce - ocitneme uprostřed prvomájových oslav, dopřejme si chviličku i na zastaveni a zamysleme se nad tou nádhernou, poyzbuzujici skutečností, že současně s námi slaví tento Svátek, práce a meziná­rodni solidarity pracujících milióny lidi na celém světě. Že tak jako my cíti v tento den tu velkou povznášející sounáležitost lidí, kteří chtějí lepší svět pro sebe a pro své děti a kteří jsou odhodláni pro to něco udělat. Hesla na transparentech prvomájových průvodů, které dnes vyjdou do ulic, budou pochopitelně v různých zemich různá. Někde budou namířena proti nezaměstnanosti, drahotě, proti propouštěni z práce, vykořisťováni, útlaku a diskriminaci všeho druhu. Jinde to budou hrdá hlášeni o dosažených úspěších, závazky k lepší, vynalézavější práci. A právě v tomto kontrastu se jako v zrcadle od­ráží celá ta propastná hloubka protikladu mezi dvěma společenskými řády, kapitalismem a socia­lismem. Máme to štěstí, že už dávno patříme na tu stra­nu, kde je třeba bojovat spíše za něco než jen Na nás záleží proti něčemu, kde je třeba bojovat Spiše za plné využiti možnosti, že záleži předevšim na nás, než za vytvářeni podmínek, aby na nás záleželo. Je to naše nesporná výhoda, ale i naše velká odpověd­nost - nemarnft zlatou hřivnou, kterou nám socia­listická společnost dává. Se socialismem ve štítu jsme už dokázali mno­ho, velmi mnoho. Ty tam jsou všechny neduhy předválečné buržoázni republiky: Neznáme neza­městnanost, neznáme žebračenky, pokladničky pod vánočním stromkem na náměstích velkých měst, neznáme exekutory ani ponížené „rukulíbám, mi­lostpaní" U nás je práce základem lidsky důstoj­né existence každého člověka. Ale přece jen chce­me žít stále lépe a máme k tomu také ty nejlep­­ši předpoklady: soulad mezi zájmy nejširšich vrs­tev pracujících a politikou našeho socialistického státu. Až dnes půjdeme v průvodech rozjásanými uli­cemi, mysleme no to, v jak radostném ovzduší - i při všech těch známých potížích a nedostatcích — vlastně žijeme. Mysleme na to, jak se po vál­ce, od osvobozeni naši republiky Sovětskou armá­dou, změnil náš život, jak se změnila naše vlast, jak zmohutněla a zkrásněla. Ano, poctivě jsme pracovali. Bylo tu ovšem ještě něco navíc, Což­pak v předsocialistické éře lidé poctivě nepra­covali? Ani v den sváteční si však nesmíme dovolit pře­pych růžových brýlí. Tim spíše, že naše budoucnost je v našich rukách Že na nás záleži, co budeme ochotni udělal cr co uděláme pro realizaci našich komunistických ideálů. To platí v současné době vic než kdv jindv Všichni přece dobře cítime, že naše společnost > svět kolem nás se vyvíjejí a že jsme proto vstoupili do etaoy vyšší náročnosti, do eíooy, o jeiichž výsi-dcich bude Ještě víc než do­sud rozhodovat politická uvědomělost, obětavost, ooctivost, kvalifikace, nápaditost, iniciativa každé­ho z nás. To isou také vlastnosti, jimž především musí oafřit čest a sláva dnešního prvomájového dne. Ale zároveň - ruku na srdce: Nezavíráme někdy oči ořed tou evidentní souvislosti mezi tim, iak pracuíeme a iak se máme? Nepodléháme ně­kdy pokušeni vic brat než dávat? Ale ani kdybychom byli andělé a pracovali jako hodinky, nežijeme ve skleníku a nemůžeme ne­brat v úvahu i vnější podmínky pro naši práci doma. Nemůžeme např. zůstat lhostejni k otázkám miru a bezpečnosti, protože právě tyto hodnoty jsou hlavni garancí úspěchu našich dalších plá­nu. A nejde jen o to, žě bychom se dnes po boku Sovětského svazu a států Varšavské smlouvy zce­la jistě ubránili. Hlavně a předevšim jde o to, aby k měřeni sil vůbec nedošlo, aby ruce a nohy těch, kteří ve snaze zastavit postup socialismu a pokroku zavádějí svět znovu na pokraj války, byly včas a pevně spoutány. Aby mír byl zachován a upevněn, aby se mezinárodni napětí uvolňovalo. politiky. Socialistické státy dělají v tomto směru co mo­hou. Neutěšený vývoj mezinárodní situace v po­sledních letech a zejména měsících nesmí demo­­bilizovat, ale naopak povzbudit k ještě větši akti­vitě v boji za mír a odzbrojeni, k ještě pevnější semknutosti stoupenců míru, k semknutosti a jed­notě přes hranice společenských řádů, států, tříd, ras, politické příslušnosti a náboženských vyzná­ni. Proti všem kazimirům je třeba postavit hnutí, před nímž by si uvědomili, že jsou ve skutečnosti generálové bez vojska. V takové atmosféře se budě i mírovým návrhům lépe dařit. Naše síla je v tom, že spolu s milióny lidi so­cialistického i kapitalistického světa chceme prostě dobrou věc. Revoluční sily, všichni ti páriěvé sta­ré zatuchlé společnosti, všichni průkopníci nových zítřků lidstva i ti, kteří už stanuli pevnýma noha­ma na půdě reálného socialismu - ti všichni mají plné právo na optimismus. Měniči se obraz světa už od Řiinové revoluce dost iasně ukázal, kam lidská společnost při všech těch historických okli­kách, zvratech a překážkách směřuje. I na to mysleme letos pod prvomájovými pra­pory. ■mmá To je dnes hlavním kritériem humanismu každé j-y amery, ostří svitlo reflektorů, blesky fotodparátů, Sum í^ a potom náhlé ticho přerušované jen vyhlašovanými jménu o potleskem. Pražský hrad. Včera dopoledne se styl opět svědkem oslavy lidské práce. Vyznamenáni, které ie oceněním práce nejen jejich, ale zároveň Dráče dalších statisíců a miliónů bezejmenných hrdinů. Není proto divu, že rozechvění a tréma byly prá­vě v tomhle případě na místě. Hrdina našich nedávných sobotních „seriálových večerů“ Vladimír Brabec krátce Pocto ne’jlépším potě. co převzal státní cenu Klementa Gottwalda za celý tvůrčí kolektiv Třiceti případů majora Zemana, zpravodaji našeho- listu řekl: „ie to skutečně mimořádný pocit. Pocit zvláštního citu, který přo mě, obyčejného kluka ze Žiž­kova, ie tim, co se mi ještě nedávno zdálo nemožné, jsem tady mezi lidmi, kteří dosáhli celou řadu úspěchů v obo­rech, které jsou, alespoň pro mne, trochu neobvyklé. Prostě — najednou jsem si uvědnm’1, že jsem právě tady, ve Spa­né1 skám sále. A při Umám ocenění, které ie i výsledkem celé dlouhodobé práce nejen při natáčení majora Zemana, ale i mojí práce, jejíž začátky spadají až do roku 1949.“ Neklid, rozechvění, nervozita. U lidí, kteří právě ve své vlastní práci dokáží mít pevnou ruku, skvělé nápady. Vte­­řinová neiistota, která je zároveň průvodcem jejich společ­ného závazku k naší společnosti. Společnosti, která jim umožnila získat pocty nejvyšší. Pocty, které přísluší hrdi­nům lidské práce ... Dnes se účastní spolu s Pražany prvomájového průvodu hlavního města. Někdo asi řekne — hrdinové práce. A ně­kdo jiný dodá: představitelé každého z nás. Obyčejní lidé, které poctivá práce dovedla až k poctám nejvyššim. ftikj Blahopřání Praha fčtk] — Prezident ČSSR G. Husák zaslal blaho­přejný telegram A. Násiru Mti­­hammadovi v souvislosti s je­ho zvolením do funkce před­sedy prezídia Nejvyšší lidové rady Jemenské lidové demokra­tické republiky. Prezident ČSSR G. Husák za­slal blahopřejný telegram rov­něž nizozemské královně Bea­trix Wilhelmině Armgard při příležitosti jejího nástupu na trůn. [menovaní velvyslance Praha (čtkl — Prezident ČSSR Gustáv Husák jmenoval Michala Kollára mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČSSR v Mauretánské islámské republice se stálým sídlem v Konakry. POČASÍ DNES: Polnjasno; odpoledne ojediněle slabé přeháňky. Noč­ní teploty plus 2 až plus 5 st., denní 16 až 19 st. Mírný, na Českomoravské vrchovině až čerstvý východní vítr. PŘEHLÍDKA SLAVNÉ HISTÓRIE Jako každým rokem i letos ověnčíme okna svých příbytků slavnostní výzdobou, na budovách zavlají prapory, rozezvučí se kapely a ulicemi měst i obcí hodnu defilovat zástupy Jásající lidé děcka s mávát­­ky v ruce pionýři s rudými Šálky, dělníci z továren bok po boku s rolníky budou společně oslavovat Svátek práce roku 1960 Přibude dalši kapitola do slavné historie t. májů. Pro poválečnou generaci ie tenlo den nerozlučně spojen s radostnou atmosférou Ale žijí mezi námi pamětníci, kteří vykročili do svého prvního májo­vého průvodu ještě za Rakousko Uherska, kteří mají v živé paměti oslavv Svátku prače v době buržoázni republiky a mohou je porovnával s těmi, které při­šly po osvobození Československa Sovětskou armá dou K takovým pamětníkům patří ! osmaosmdesáti­­letý František Pavala. muž. který zakládal dvě druž štva a dodnes |e živou kronikou socializace zeměděl­ství na Královéhradecko Který z I májů utkvěl prvnímu předsedovi |ZD Poochov neivire v paměti? „Ono-jich bylo vic těch prvních májů. na které se nezapomíná osmihodinovou Třeba když isme ještě manifestovali za pracovní dobu Tenkrát z nás měli strach a zavírali přerl námi i obchody Dřív b v I 1 má; záležitostí dělnických organizací. |a byl vyučený pekař a jako sociální demokrat jsem se prvomájnvěho průvodu účastnil už od mládi pravi­delně Placené volno neměl nikdo Naopak. Kdo šel manifestovat, musel počítat s tím, že iio nemine po­stih. V jedenadvacátém roce jsem se přiženil na Pou­­chov. Museli jsme obdělávat deset korců pole a já si pořídil ještě koně a povozničil jsem. Zemědělci na oslavy 1. máje z naší obce nechodili. Ale já byl na to zvyklý, tak jsem chodil s dělníky. Přijali mě mezi sebou dohře. Za první republiky se na nás dívalo hodně lidi skrz prsty. V paměti mám živě zapsaný I 1. máj 1945. To už se vědělo že válka skončí. Na nedalekém letišti roz­bíjeli voláci letadla, všechno pálili. Němci odjížděli v plné výzbroji do Velichovek, kde měla štáb Scbör­­lerová armáda. To byly bouřlivé květnové dny. Pak přijeli Sověti. Tenkrát byl u nás švagr a tén nasedl na sovětský tank a jel s nimi až do Prahy. Začal) jstne žít ve svobodné zemi a mohli jsme bez bázně oslavovat t Svátek práce, jenže se stále 3ště hospodařilo soukromě. Chodil jsem s ostatními lo průvodu snad jako jediný zemědělec od nás. Vomáždili jsme se u pouchovské školy a šli jsme průvodem do Hradce Králoyé. Tam se k nám při­pojili dělnici z Nového Hradce a šli jsme společně -3 dnešní Gottwaldovo náměstí, kde se konal tábor lidu. To už byly v průvodu ! alegorické vozy. Po skončení manifestace jsme poseděli společně v sa­dech Hodně se přitom diskutovalo. Teprve v srpnu 1952 jsme založili na Pouchově družstvo Do prvomájového průvodu v roce 1953 isme už vyšli společně. Tenkrát tam' ještě nebyli všichni, jenom ti pokrokovější. Ani žádný transparent jsme nenesli. Mě 11 jsme družstvo H. typu a začátky nebyiy snadné. Zase se nám to rozpadlo a zůstali jenom tři. Ale znovu jsme se pustili do práce. Kon­cem padesátých let se už přece jen lépe hospodařilo. A v roce 1960 jsme měli. velkou družstevní svatbu.' Na šesti vyzdobených kočárech jsme jeli do Věkoš a sloučili jsme se s tamním družstvem. Od roku 1961 už to byly moc slavné první máje. Družstevníci cho­dili společně do průvodů, jely traktory, ověnčené stroje i alegorické vozy jsme měli. 1. máj se stal skutečným svátkem nejen dělníků, ale i rolníků. Prostě všeho pracujícího lidu. Po manifestaci dnes lidé chodí do Pionýrských sadů, kde je každoročně májová veselice, desítky stánku s občerstvením, hraji tam kapely, vystupují umělci a nechybí ani Zábava pro nejmenší. Nohy už mi tolik neslouží, ale neumím si před­stavit, že bych měl na 1. máje sedět doma. Dívám se na průvod většinou z tribuny. Když vidím ty spo­kojené lidi, když ]dou v průvodu i naši družstevníci, tak mám úžasnou radost. Radost-z toho, že jsem lidi neobelhal, když lsem ie přesvědčoval o významu společného hospodaření.“ Odcházel! jsme od komunisty Františka Pavaly s vědomím, že ani letos nebude chybět na oslavách 1. máje a že tak jako jiná léta bude nadšeným po­hledem sledovat přehlídku lidské radosti a šťastného mládí Bude to „radostný Svátek práce. Prvomájové demonstrace, kterých se František Pavala, člen JZD 1. máj Pouchov, účastnil už před sedmdesáti lety, patři dávno minulosti. Daniela PRAŽANOVA KRESBY: fAROSLAV PETRŽELKA - V 4

Next