Zemědělské Noviny, září 1981 (XXXVII/206-231)

1981-09-01 / No. 206

Ještě před několika lety představoval projekt rozvoje českoslo­venské výchovně vzdělávací soustavy pro některé lidi pouze změny ve výuce matematiky. Mnohým rodičům se staly množiny obávaným strašidlem, diskutovalo se o tom, zda žáci budou umět počítat, zda třeba v obchodě budou vědět, kolik mají dostat na­zpátek ... Takové starosti rodičů však postupně rozptýlily samy děti. Množiny u nich zvítězily a matematika se podle dnešních průzkumů stává v základní škole jedním z nejoblíbenějších před­mětů. Navíc už nikdo nepochybuje o tom, že si školáci bezpečně poradí i s běžnými „kupeckými“ počty. Nový obsah výuky matematiky je však pouze malou částí změn, které přináší projekt rozvoje naší výchovně vzdělávací soustavy. Jeho realizace dnešním dnem vstupuje už do šesté třídy základ­ní školy. Přináší výraznou modernizaci práce školy připravující nové generace občanů naší socialistické vlasti pro život a práci v podmínkách vědeckotechnické revoluce. Smyslem změn jsou přitom nejen potřeby dneška, ale také zítřka. Vždyť současná ge­nerace žáků základní školy dosáhne plného produktivního věku až na začátku příštího století. Při tempu vědeckotechnického rozvoje, jehož jsme svědky, se dá jen v hru- H anina I • b^ch rysech od' Vklad budoucnostikační požadav ky budou mít na své pracovníky podniky, organizace a instituce po roce 2800. A přece škola — aniž by se chtěla stát novodobý­mi Delfami — už tyto pracovníky připravuje. Vybavuje žáky ta kovými vědomostmi, které jim umožní rychle a pružně reagovat na vývoj v oboru, přizpůsobovat se novým podmínkám. Proto pro­jekt klade důraz na rozvíjení logického myšlení — v základní škole tomu napomáhá právě výuka matematiky a češtiny — na pěstování schopnosti pracovat samostatně a tvořivě. Zároveň ško­la rozšiřuje svůj „záběr“, úzkou specializaci nahrazuji široce koncipované předměty, učební obory i studijní směry, větší váhu má všeobecné vzdělání. Cílem je rozšířit možno'sti absolventů při výběru konkrétních zaměstnání, prohloubit jejich schopnost adaptovat se, což je nezbytné v době, kdy' řada oborů zaniká a nové zase vznikají, kdy stále větší počet lidí musí během své­ho produktivního věku měnit povolání, přizpůsobovat se nové specializaci. Mezi výrazné rysy projektu patří demokratizace naší školské soustavy. Projevuje se rušením přehrad mezi jednotlivými typy středních škol a jejich organizačním i sociálním zrovnoprávňo­­váním. Poprvé v historii našeho školství mají všechny děti, ať už jdou do učení, na průmyslovku či do gymnázia, stejné možnosti získat vyšší vzdělání. A na druhé straně absolventi všech typů středních škol, tedy i gymnázií, mají otevřené dveře do praxe, ke kvalifikované práci. Podle projektu každý absolvent základní školy, která je osmi­letá, dokončí povinnou školní docházku ve středním odborném učilišti, střední odborné škole nebo v gymnáziu. Nejdynamičtější a nejprogresívnější charakter má rozsáhlá obsahová přestavba klíčového článku středního školství, kterým je příprava dělnické­ho dorostu. Zavádějí se čtyřleté učební obory zakončené maturit­ní zkouškou. Cestu k maturitě mají však otevřenu na nových středních školách pro pracující i absolventi dvou a tříletých učeb­ních oborů. Charakteristické přitom je, že v přípravě učňů do­chází k posílení všeobecného vzdělání, které tuto přípravu výraz­ně sbližuje s ostatními středními školami. Na druhé straně ani absolventi gymnázií nevycházejí ze školy bez odborné kvalifika­ce, umožňující výkon funkcí středních odborníků. Přitom je sa­mozřejmě zachováno jejich poslání připravovat mládež k vysoko, školskému studiu. Projekt rozvoje naší výchovně vzdělávací soustavy tedy na jed­né straně školu těsně spojuje s praktickým životem, na straně druhé rozšiřuje a prohlubuje všeobecnou vzdělanost. To ovšem není žádný samoúčelný luxus. Vytvářejí se tím předpoklady pro harmonický rozvoj osobnosti, vzdělání poskytuje mládeži ucelené poznatky o člověku, přírodě, společnosti a společenské praxi. Učí ho rozumět obecným zákonitostem vývoje a tím se významně podílí na utváření vědeckého světového názoru nastupující gene­race. Zároveň to zvyšuje schopnost mladých aktivně a uvědoměle se podílet na životě společnosti, otevírá mládeži cestu k využi vání bohatých možností, jež jim socialistické zřízení nabízí. Rov­něž jde o prostředek, který bezprostředně ovlivňuje kvalifikaci člověka, rozvíjí jeho mobilitu i schopnost tvořivě se přizpůsobo­vat měnícím se podmínkám výrobní a společenské praxe. Tedy o vlastnosti, bez nichž si nelze představit budoucí rozvoj národ­ního hospodářství. V podstatě tak už úroveň dnešní školy vytváří podmínky, pro potřeby našeho života za deset či dvacet let. První poznatky ze zavádění projektu rozvoje naší výchovně vzdělávací soustavy na­svědčují tomu, že škola přináší budoucnosti cenný vklad. Promyšlené šetřeni musi přinést nejméně jedno procento úspor Hospodárně s palivy a energií Technologické postupy skrývají rezervy • Nepodcenit ani nejmenši zdroj úspor • Místo koksu topí odpadem • Orba současně se smykováním šetří naftu • Vžil se ter­mín „nepřekročitelný limit" • Vhodné využiti lehčích traktorů Praha (zn) — Paliva a energie jsou, možno říci prvním písmenkem v abecedě naší ekonomiky. Proto také naše nejvyšši orgány považují za nezbytné ve všech odvětvích výroby i v ne­­výrcbních oblastech podstatně prohloubit hnutí pracujících za úspory světla, tepla i všech druhů pohonných hmot, energie a topných prostředků. Taková promyšlená snaha by měla v celé naší republice přinést úsporu nejméně (jednoho procenta z roč­ního limitu paiivoenergetických zdrojů. O tom, že zdaleka nemusí zůstat u zmíněného jediného procenta, že úspory mohou do­sáhnout i mnohem vyšších hod­not, nám přinesli důkazy naši kraiští zpravodajové přímo z některých zemědělských a po­travinářských podniků. Ukazu­je se, že výrazných úspor mo­hou dosáhnout všude tam, kde jsou ochotni c těchto věcech nejen přemýšlet, ale také hned začít? vlastními silami a pro­středky nápady a zlepšení rea­lizovat. ■ ŠETŘIT SE DÁ VŠUDE Příkladem v hledání cest k úspoře paliv a energie jsou v západních Čechách družstevní­ci v Zichlicích na okrese Plzefl­­-sever. BSP jejich mechanizač­ního střediska má největší zá­sluhu, že zde bylo sedm kotlů na koks pro vytápění bytovek a provozních místností druž­stva nahrazeno kotli na spalo­vání méněhodnotného uhlí a dřevních odpadů z truhlárny a dalších provozů. Přínosem je zařízení na využití sluneční energie k ohřevu vody — rov­něž vlastní výrobek. Ve spolu­práci s výrobcem už třetí rok žichličtí ověřují recirkulaci teplého vzduchu na sušce BS-6. Zpětné využití tepla unikající­ho dříve do ovzduší přináší úsporu 5 až 10 procent paliva. Úsporu pohonných hmot by měl přinést nový způsob orby se současným smykováním, kte­rý je ve stadiu ověřování, po­dobně jako orebná kola urče­na pro orbu v těžkám terénu. V úsporách PHM zde pomáhá i využívání starýdi traktorů menšfch obsahů, které udržují v dobrém technickém stavu, protože pro dopravu lehčích nákladů je jejich použití úspor­nější. ■ BIOPLYN Z VLASTNÍHO zarIzení Stálou pozornost hospodaře­ní s energií věnují v JZD Mír Brno-Tuřany. Vyplývá to mj. i z toho, že se vžil ve všech 54 jeho výrobních střediscích ter­mín „nepřekročitelný limit“. Mají např. 16 ha vytápěných skleníků, kde používají top­ných olejů, v nichž zabudovali automatické zařízení, jehož čidla hlídají správnou teplotu i vlhkost vzduchu a podle po­třeby nastavují intenzitu vytá­pění, vzduchování a mlžení. Automat třetí generace, který ovládá „klima“ - ve sklenících, přispívá k úspoře 15 procent i oleje. Úspory energie zaznamená­vají v tomto družstvu také v živočišné výrobě. Jako zdroje tepla využijí bioplynu, k jehož výrobě vybuduje údržbářská skupina družstva zařízení a uvede ho ještě letos do čás­tečného provozu. V létě využi­jí bioplynu v sušičce obilí. B KONZERVÄŔI ZLEFŠ9VATELÉ , Úspory pohonných hmot, elektřiny a topných olejů ma­jí každoročně v programu po­travináři Východočeských kon­zerváren a lihovarů v Černoži­­cích nad Labem. Černožičtí jsou velkými zpracovateli pa­daných jablek a tak se i na tomto úseku zamysleli nad efektivností a kvalitou. U mlé­kařů v Opočně našli vyřazenou odpařovací stanici DOS-800, ně­kdejší výrobek chotěbořských strojíren. Ted dokončují ve svém závodě její instalaci 6 do chodu půjde už kolem 20. září. Konzerváři si spočítali, že jim bude bohatě stačit k za­huštění veškeré jablečné šťá­vy na koncentrát. Odpadne jim tak její nežádoucí náhradní převoz do odpařovacích stanic průmyslu mléčné výživy, jenž konzervářům obětavě vypomá­haj Te.n touto změnou si v Čer­­ncžtcích přiníší na konto efek­tivnosti asi jeden milión korun. B přemýšliví drObežáři Na 150 tisíc kWh elektrické energie ušetřili pracovníci zá­vodu na výrobu vajec Severo­českých drůbežářských závodů v Janské na DěČínsku. V sušár­ně slepičího trusu upravili technologickou linku a ušetři­li na ní jeden elektrický mo­tor spotřebovávající 20 tisíc ki­lowatthodin ročně. Další úspo­ry přinesla tyristorová regula­ce chodu ventilátorů ve 30 ha­lách. Zlepšovatelé se přitom dále snaží o to, aby pra­covaly ventilátory jen v těch částech haly, kde se teplota přibližuje stanovené hranici. NOVOU MODERNÍ ŠKOLU pro 800 láků vybudovali v Olomouci na Heyrovského ulici nákladem 32 miliónů Kčs pracovníci olo­mouckého závodu n. p. Pozemní stavby. Škola má 23 tříd, dobře vybavené odborné kabinety, dvě tělocvičny í další potřebná mo­derní zařízení. (Foto ČTK) Objednávky naléhavých Inzerátu tohoto druhu posflelte na adresu: Zemědělská novlifv Inzertní oddě tent, Václavská nám 47, Praha 1, nebo telefonujte na Cisto 263 315 D PRODÁME 400 selat k výkrmu. JZD Jiřího Dimitrova. 687 51 Niv­nice. C 1847 B NABÍZÍME k prodeji a okamži­tému odběru pneu následujících rozměrů: 180—15, osob., 23 ks, 7,50—20, nákl., 5 ks, 11,00—20, nákl., 25 ks, 9—24, trakt, př., 8 ks, 15—24, trakt, zad., 8 ks, 14—28, trakt, zad., 9 ks, 14—34, trakt, zad., 9 ks, 12,00—38, trakt, zad., 29 ks, 14—38, trakt, zad., 16 ks, 18—26, trakt, zad., 22 ks, 6—36, zem., 9 ks a 16—20, zem., 15 ks. STS, 767 56 Kroměříž, pro­voz Ludslavíce, sklad pneu. C 1776 fj PRODÁME tyto stroje: 2 obil­ní kombajny Kolos, skříň, dodávk. aut. Žuk. drtí® slámy, výr. STS Klatovy a 2 kolové traktory Z 50 S. JZD Rudá hvězda, Rokyt­­no, 533 22 Býšť. C 1777 ggj KOUPÍME 50 tepelných záři­čů Bios Z 300, i starší. JZD Bu­dovatel, 588 12 Dobronín, tel. Jih­lava 94 31 30. C 1778 Q PRODÁME 2 pořizované vstup­ních dat Ascota KAL. JZD Obrán­ců míru, Náklo, 783 31 Unčovice. C 1779 ■ PRODÁME cisternu na cemenl na podvozku T138, PV 3 S na přepravu dlouhého dříví, i s ople­­nem. VYMĚNÍME pluh 6 PHX-35 za 5 PHX-30 nebo 4 PHX-35, nový za nový. Dále vyměníme Poclain TY 45 za nový nakladač UN 050 a S 706 MTS 24 za lis K 453. v dobrém techn. stavu JZD Ploština se sídlem v Loučce, 763 25 Újezd n Valašských Klobouk. C 1780 H PRODÁME polštářovou gumo­vou nádrž, obsah 5000 1, výr. n. p. Rubena Náchod. JZD, 549 07 Na­­hořany. C1781 g KOUPÍME třídičku brambor TB-80. JED 9. mája, 963 12 Krupi­na. C 1782 B PRODÁME kolový traktor U 650 DT Super, r. v. 1978, málo použí­vaný a na S 5 T rychl. skříň, přední a zadní osu. vč. disků a pneumatik, vše no GO. Spol. ze­mědělský podnik, sušárna, 503 24 Kratonohy, tel. 99 723. C1783 K česačce JZD Citov na Měi­­nicku přijíždí z chmelnice dal­ší naplněný valník. Muž v ze­lených montérkách a žluté plá­těné čapce připsal křídou-dal­ší čárku do jedné z kolonek na velkých plechových vra­tech, za nimiž se na obzoru rýsuje hora Říp. „Kdo přijde, tak hned vidí, jak nám to jde. Kolik se složilo valníků, kolik se naplnilo žoků a tady se ta­ky eviduje každý prostoj.“ V tom muži, s křídou v ruce, s úsměvem na rtech, a který je prý od rána do večera samý šprým, jsme poznali profesora Nováka, pro něhož stejně jako pro ■ studenty třetího ročníku gymnázia, ' začnou školní po­vinnosti letos o nějaký ten den později. „Na chmelu Jsem poprvé a je to tu moc prima,“ říká blon­dýnka se šibalskýma očima Ha­na Líbalová a hned dodává: „Loni jsme jezdili na cibuli, ale to jsme se zase večer vraceli domů. Tady máme dobré uby­tování, večer si s nágti profe­soři zazpívají při kytaře, pro­mítají nám docela dobré filmy, takže se nemáme čas nudit. Jídla Je dost a pochutnáváme si. Už dvakrát jsme měli čoč­ku. Na směně jsme společně se studenty z Liberce. Nám to­tiž ještě není osmnáct a tak nemůžeme navazovat, proto tří­díme na válečkách. Ale parta je tu bezvadná." Inženýrka Marie Havelková, agronomka JZD Citov, spokoje­ně prohlédne záznamy na vra­tech a pak nás spolu s inže­nýrem Janem Blahem odvádí do prostorné haly za česač­kou, v níž Jsou dřevěné stoly a lavice. Tady brigádníci bě­hem směny svačí a je tu přece jen relativní klid. „Chmel pěstujeme na 34 hek­tarech a rok co rok sem jezdí studentské brigády. Letos po­prvé nepřijeli Pražáci, ale stu­denti z Liberce a z Mělníka. Pro mne je to až neuvěřitelné, jaká tu panuje pohoda. Žádné zmatky ani problémy a vyni­kající pracovní výkon. S letoš­ními brigádníky jsme moc spo­kojeni. V takovém poklidu jsem za léta svého působení v družstvu ještě sklizeň chmele nezažila. Ono hodně záleží na škíle, která studenty vysílá. K nám letos s brigádníky při­jeli výborní mladí pedagogové,“ pochvaluje si agronomka. Inženýr Jan Blaha z Vysoké školy strojní a textilní v Liber­ci byl Socialistickým svazem mládeže pověřen zajišťováním programů pro volný čas. '„Čtyřikrát týdně promítáme celovečerní filmy, v agitačním středisku mají studenti televi­zor, připravujeme volejbalový turnaj, kluci si už vyzkoušeli kvalitu zdejšího fotbalového hřiště a na pátek máme při­pravený společenský večer. V plánu je i výlet na Říp. Osobně jsem na chmelu jako pedagog poprvé, ale mám mno­haleté zkušenosti s letní akti­vitou mládeže. Když jsem se studenty odjížděl na chmel, měl jsem určité představy, jak by to mělo vypadat, ale to, co pro nás zdejší družstvo při­pravilo, předčilo moje očeká­vání. Ubytování je na úrovni, k dispozici je teplá voda, pět­krát denně jídlo, stálý kontakt s vedením JZD. Mohl' bych toho jmenovat víc. Ale stačí, když řeknu, £e včerejší kontrola krajské hygienicky skončila bez připomínek. Přijel sem za námi zcela nečekaně i pro­rektor naší školy. Prohlédl si ubytovny i pracoviště studentů a také on byl spokojen.“ Inženýr Jan Blaha přednáší na vysoké škole politickou eko­nomii a přiznává, že se v Ci­tově dovídá mnoho zajímavého ze zemědělské praxe. V jeho tašce byste našli i příručku o metodice zjišťování ztrát při sklizni -chmele, kterou mu za­půjčila inženýrka Havelková.­­Všechno si už liberecký peda­gog prostudoval, i propočítal, a teď se s profesorem Nová­kem zaměřili na to, aby ztráty na česačce snížili na minimum. Do 7. září by chtěli v Citově sklidit těch čtyřlatřicet hekta­rů a získal 47,6 tuny zelené­ho zlata, což představuje z každého hektaru 14 centů chmele. Ruční česání už tady neznají. Všechno zvládnou dvě česačky, na nichž pracují stu­denti ve dvou směnách. Osm hodin práce, nějaká zá­bava a třikrát denně se houf kluků a děvčat ubírá vesnicí k moderní provozovně Jednoty, kde je pro ně připraveno něco dobrého na zub. Dva vytáhlí kluci se u výdejního okénka zdržují déle než ostatní a po jejich odchodu se kuchařka Bašfovanská pobaveně usmívá. „Nasbírali si jablka a teď mě uhánějí, abych jim upekla štrůdl.“ A jéjé, říkáme si. Zrov­na te<J, když kuchařkám přiby­lo kromě běžných povinností jpště sto strávníků navíc, ne­bude na legrácky čas. „Oni to jsou jedlíci a moc bodní klu­ci,“ vysvětluje žena v bílé zá­stěře. „Jen co skončíme s vy­dáváním obědů, tak se do to­ho Jejich štrůdlu pustím, ať si ii nás i trochu zamlsají.“ A tak zatímco budou hoši na směně u česačky, pustí se ku­chařka, místo svého volna, do přípravy štrůdlu. Může být lep­ší důkaz toho, že si letošní bri­gádníci získali: v Citově tu nej­­iepší pověst? "Daniela PRAŽANOVA O CHMELOVÉ BRIGADE V JZD CÍTOV Strůdl pro studenty Není slyšet vlastního slova. Česačka hučí a desítky zelených lián putují po stanovené dráze, na jejímž konci se už roztříděné šišky sypou do připravených žoků. Strojník dohlíží řna chod obrovské mašiny a ostatní pr/áci zastanou kluci a děvčata z měl­nického gymnázia a z Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. VYBRAT KAZD? LlSTEK, každou nečistotu, to měli u česačky v Citově na starost studenti z mělnického gymnázia. Poté přijel další valník plný zeleného chmele. (Foto M. čihákj DOMINANTOU 0STŘEDNÍHO PAVILONU ZBROJOVKY na výstavě Země živitelka se letos stal univerzální stroj pro rekultivaci luk a pastvin, který pomocí automatického vyrovnávání příčného sklonu je schopen pracovat na svažitém terénu. Jeho rotační adaptér na obnovu luk a pastvin dokáže likvidovat nejen pře­stárlé porosty, ale i nálet keřů a dřevin do výše tří metrů a zá­roveň rovnat terén. Stroj ŽTRS-310 je dále vybaven rotační žací lištou, obracečem a shrnooačem píce, rozmetadlem průmyslo­vých hnojiv a svým koncepčním řešením a vysokým výkonem nemá ve světě obdoby. Naši konstruktéři tak rychle odpověděli na program chovu skotu s dostatkem objemné píce, který byl zdůrazněn na XVI. sjezdu KSČ. (Foto J. Vlasák) Blahopřáni Praha (čtik) — Prezi.de ČSSR Gustáv Husák zaslal b hopřejný telegram vůdci libyj­ské revoluce plukovníku Mua­­ti maru Kaddáfímu při příležitos­státního svátku Libyjské arabské lidové' socialistické džannáhírtje. Blahopřání do Li­bye zaslali rovněž předseda fe­derální vlády L. Strougal a čs. ■ministr zahraničních věcí B. Chňoupek. Prezident ČSSR Gustáv Hu­sák zaslal blahopřejný tele­gram prezidentu Republiky Tri­nidadu a Tobaga Ellisi Emma­nuelu Innocentovi Clarkemu u příležitosti státního svátku je­ho země. Svoje blahopřání za­slal rovněž ministr zahranič­ních věcí ČSSR B. Chňoupek. jmenováni velvyslance Praha (čtk) — . Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák jme­noval Stanislava Suju mimo­řádným a zplnomocněným vel­vyslancem, vedoucím stálé mi­se ČSSR při OSN v New Yor­ku. Současně rpzhodl o odvo­lání Ilji Hulínského z této funkce v souvislosti s jeho po­věřením jinými úkoly. Proiev soustrasti Praha (čtk) — Prezident ČSSR Gustav Husák a předseda federální vlády Lubomír Štrou­­gal zaslali včera prezidentské radě íránské islámské republi*. ky soustrastný telegram v sou­vislosti s tragickým úmrtím prezidenta Mohammada Alífro Radžáího a předsedy vlády ajatolláha Džaváda Bahonara. MÍROVÁ MANIFESTACE DRUŽSTEVNÍKŮ V POTĚHÁCH Burcující memento Potěhy (čtk) — Na po­čest Světového dne míru, vy­hlášeného Světovou radou mí­ru na 1. září, se včera usku­tečnilo mírové shromáždění pracujících JZD Mír Potěhy. Předseda České mírové rady A. Stejskal ve svém projevu připomněl, že. v těchto dnech Je tomu právě 42 let, kdy za­čala druhá světová válka. Je burcujícím mementem zvláště v současné době, kdy vinou militaristických kruhů Západu dochází k vyhrocení meziná­rodních vztahů. Přédseda ČMR A. Stejskal pak předal zástupcům JZD Mír Potěhy pamětní .medaili Světo­vé rady míru, která mu byla udělena za trvalou, iniciativu při propagování myšlenek mí­rového hnutí a za mírové vý­robní výsledky při plnění úko­lů 6. pětiletky a úkolů v roce 60. výročí založení KSČ. Účast­níci mírového shromáždění ve své rezoluci s rozhořčením od­soudili hazardérskou politiku vlády USA, ikterá dává v sáz­ku osud civilizace celé naší planety. PŘÍZNIVÉ POČASÍ URYCHLUJE POLNÍ PRÁCE Doba sklizně i setí Praha (zn) — Poslední hezké slunečné dny jakoby nás chtěly přesvědčit, že léto se ještě své vlády vzdát nechce. Proto tempo polních prací v minulém týdnu nepolevilo, spíše naopak. Země­dělci v těchto dnech nejen sklízejí letošní úrodu, ale zároveň si již vytvářejí předpoklady pro úspěšnou sklizeň v ruce příštím. Hlavní pozornost věnují zemědělské podniky ve výše položených chlastech ještě stále dokončení žňových prací a druhých sečí pícnin. V nížinách se pak rozbíhá sklizeň silážní kukuřice. O situaci v některých kra­jích republiky nás včera odpo­ledne informovali naši zpravo­dajové, kteří se zúčastnili jed­nání krajských sklizňovýcb ko­mis'. Se sklizní zrnin ve Středo­českém kraii se již beze zbyt­ku vyrovnalo šest okresů a v dalších šesti stojí obilí jen na zbytcích podmáčených ploch. Sláma je sklizena z více než 90 procent. V minulém týdnu dokončili Středočeši i setí str­­niskových meziplodin, celkově je zaseli na 51 000 hektarech, což je o 4000 hektarů více než předpokládal plán. V agro­technickém termínu ukončili také osev ozimé řepky. Přibliž­ně v polovině je sklizeň máku a v okrese Praha-východ začali již sekat silážní kukuřici. Za poslední čtyři dny se také če­­sáčňm podařilo sklidit plnou čtvrtinu z letošní úrody chme­le. V západních Čechách zbývá ke sklizni ještě 14 procent ploch zrnin. Kromě tří okresů v severní oblasti kraje by všu­de měli v tomto týdnu žně ukončit. Zlepšil se také úklid slámy, i když právě zde by se podle vyjádření krajské skliz­­ňové komise měl zrychlit jeho postup a to především tam, kde ještě siáma překrývá pod-sevy. Spolu se závěrem žní po­­kračují souběžně , ostatní pol­ní práce. Na plánované výmě­ře je zaseta řepka a rychle po­kračují druhé seče víceletých pícnin i trvalých travních po. restů. V tomto týdnu plánují v níže položených oblastech Zá­padočeského kraje zahájení sklizně silážní kukuřice. Kraj­ská sklizňová komise včera upozornila i na to, že pro vel­ké plochy semenných jetelů není v kraji dostatek desikač­­ních /prostředků a chybí drhlí­­ky na osivo. Včera vyhlásili na jihu Čech tento týden .Týdnem vzorné se­ťové orby. Sleduji tím zvýšení kvality i zrychlení postupu těchto prací jako dokonalé přípravy půdy pro nadcházejí-* cl setí ozimů. Ke včerejšku by­lo na (ihu Čech zoráno 35 000 hektarů, což je mírně přes čtvrtinu stanoveného úkolu. Státní statky a družstva však věnují pozornost také podmít­­ce a setí letních meziplodin. Sklidit i ty poslední obilní klasy s nejnižšími ztrátami chtějí zemědělci na východě Čech. Na kombajny tu čekají opravdu poslední zbytky zrnin v podhorských a horských pod­nicích. Nejvíce práce čeká ještě kombajnéry na Semilsku, kde Je ještě 1700 hektarů ne­­vymláceného obilí. Uspěchat sklizeň zde rozhodně nechtě­jí, neboť by to přineslo zby. tečné škody. Vždyť porosty obi-* iovin jsou většinou na svazích a navíc mnohde dešti doslova přitlučené k půdě. Ve Výcho­dočeském kraji už také sklidili první pozdní brambory z 345 hektarů. Hosté z Afghánistánu Praha (jek) — Na pozvání ústředního výboru Svazu druž­stevních rolníků přiletěla vče­ra z Kábulu do Prahy delega­ce Ústřední rady zemědělských družstev Afghánské demokra­tické republiky, kterou vede její místopředseda Rafid Ra­­shika. V odpoledních hodinách delegace navštívila předsedu ŰV SDR P. Jonáše, který af­ghánské hosty seznáinjil s roz­vojem československého země­dělského družstevnictví a úkoly vyplývajícími pro naše ze­s mědělství ze závěrů XVI. sjez­du KSČ. POČASÍ na DNES: Polojasno až oblačno, severu a severovýchodě ojediněle při zvětšené oblač­nosti slabé přeháňky. Ranní teploty 9 až fi st., denní 20 až 23 st., na severu při zvětšené oblačnosti kolem 18 st. Slabý proměnlivý vítr. PŮLMILIÓNTÝ NÁVŠTĚVNÍK „ZEMĚ ŽIVITELKY 81" Výkonné stroje velkovýrobě České Budějovice (rý) — Včerejšek byl na celostátní výstavě ve znamení „Dne Východočeského kraje“. Krátce po za­hájeni výstavního dne branami výstaviště prošel už půlmilióntý návštěvník letošního ročníku. Byl jím A. Osouch, mechanizátor JZD Hury z českobudějovického okresu. Mezi čestnými hosty výstavy byl i J. Janík, člen předsed­nictva a tajemník ÚV KSS, J. Varga, vedoucí oddělení ŰV KSČ, R. Vančo, vedoucí oddě­lení OV KSS a J. Janovic, mi­nistr zemědělství a výživy SSR. Pozornost návštěvníků vzbu­zuje například expozice Agro­­podniku Gottwaldov, ve které jsou vystavovány komplexní linky řešící plně mechanizova­nou aplikaci tekutých hnojiv, výkalů i chlévské mrvy. Sestá­vá z kontejneru Konag, který je určen pro přepravu kapal­ných hnojiv do skladu i k zá­sobováni samojízdného apliká­­tor.u PAG-7; tři samostatně za sebou seřazené nádrže jsou lehce demontovatelné, takže veľkoobjemového návěsu je možné použít i pro přepravu jiných hmot. Kromě samojízd­ného aplikátoru PAG-7 se le- Pozváni do louži mi Plzeň (zfa) — Od doby, kdy byly ověřeny některé me­tody zušlechťování slámy se v podmínkách Západočeského kraje rozšířily a upřesnily úpravy, které jsou pro tuto ob­last vhodné a odpovídají i hle­diskům ekonomiky provozu. S výsledky uplynulých pěti let seznámí pracovníky zeměděl­ské prvovýroby seminář a Den nové techniky, které se konají ve čtvrtek 3. září v odštěpném závodě Toužím, OP Státní stat­ky Karlovy Vary. Cílem semi­náře bude stanovení hlavních směrů v rozvoji metod úpra­vy slátny a v praktické části bude předvedena ukázka čpav­kování slámy včetftě utěsnění stohu. tos Gottwaldovští představují další novinkou, víceúčelovým samojízdnýim strojem CAG, kte­rý po jednoduché montáži slouží i jako rozmetadlo kej­­dy. Prototyp byl výstavní sou­těžní komisí ohodnocen Zlatým klasem I. stupně. Zájem o výkonné stroje z Gottwaldova je mimořádný, za­tím však zde stačili vyrobit jen 30 samojízdných aplikáto­­rň PAG-7, V tomto roce jich pak pro zemědělské podniky služeb připraví dalších 15 a v druhém roce sedmé pětiletky už 30. i PREZIDENT A PREMIÉR OBĚTÍ PUMOVÉHO ÚTOKU Dromolické udólosli v ironu Teherán fčtk) — Iránský prezident Mohammad Ali Radžáí a předseda íránské vlády ajatolláh Mohammad Džavád Bahonar podlehli zranění, které utrpěli při nedělním pumovém atentátu v úřadu premiéra. Oznámil to včera ráno teheránský rozhlas. Ještě včera byli pochováni na předměstí hlavního města. V Irá­nu byl vyhlášen pětidenní státní smutek. Od časných ranních hodin zasedal v Teheránu íránský parlament a jednal o procedu­rálních otázkách vzniklé situa­ce. Rozhlas oznámil, že říze­ním země byla pověřena pre­zidentská rada. Bezprostředně po atentátu, který byl spáchán v neděli ve­čer, se sešla na mimořádném zasedání íránská vláda pod předsednictvím předsedy par­lamentu Hášemího Rafsandžá­­ního. Ve zveřejněném prohlá­šení odsoudila atentát jako ná­silný čin spáchaný nepřáteli islámské republiky, kteří jed­nali na pokyn Spojených stá­tů. Podle kruhů opoziční orga-i nizace Lidoví modžáhedíni, kte­rá je v posledních týdnech ter. čem tvrdých policejních repre-* sálií, byl nedělní atentát „při. rozenou odpovědí íránského li. du na zločiny nynějšího írán. ského vedení a popravy mod­­žáhedínů“. Nedělní pumový atentát na vysoké íránské představitele je druhým za poslední dva měsí­ce. Obětí červnového útoku se stali předseda vládní Islámské republikánské strany ajatolláh Mohammad Beheští a přes 70 dalších významných politic­kých a náboženských činitelů.

Next