Zemědělské Noviny, říjen 1981 (XXXVII/232-258)

1981-10-01 / No. 232

DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ a VV2IVY ČSR 3 OTÁZKY PRO...... Annu MINÁŘOVOU, pracovnici Závodů 29. au­gusta v Partizánském, po­slankyni Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSSR • Za týden začne v Praze Světový kongres žen. Co by — podle vašeho názoru — nemě­lo chybět na jeho programu? To nejdůležitější vyjadřuje heslo, pod nímž je svolán — rovnoprávnost, národní nezá­vislost, mír. Věřím, že dele­gátky přes rozdílnost jazyků najdou společnou řeč v bojí za mír, který je tak cennou hodnotou, jako život sám. Ja­ko účastnici prvního sjezdu československých žen v roce 1950, kde jsem měla možnost vyslechnout i projevy zahra­ničních hostů, mě bude zají­mat také cesta k rovnoprávné­mu místu ve společnosti, kte­rou za tu dobu ušly ženy ve světě. • Mohla byste charakterizo­vat, jak se právě rovnoprávné postaveni žen ve společnosti projevuje naprikiad v podmín­kách Federálního shromáždě­­ní? Významné je, že téměř sto žen je poslankyněmi nejvyšší­­ho zastupitelského sboru ČSSR. A tp poslankyněmi aktivními. Však se podívejte do výborů, s jakým zápalem i znalostmi ze svých volebních obvodů do­káží jednat třeba o návrhu státního rozpočtu. Jejich hlas nejde pominout, nehledě na to, že některé jsou i členkami předsednictva FS či předsed­kyněmi výborů. • jak se sama připravujete na tak významnou událost v ženském hnutí, jakým bezpo­chyby bude pražský kongres? Nejen já, ale i ostatní ženy u nás, v Partizánském, už žijí kongresem. Pro jeho delegátky připravujeme dárky, organizu­jeme přednášky o postavení žen u nás 1 ve světě a těšíme se. Doufáme, že některé dele­gátky budeme mocí uvítat ! u nás. (kdj NAŠIM ČTENÁŘŮM oznamuje­me, že od tétc soboty bude­me uveřejňovat týdenní pro­gramy vysílání Čs. rozhlasu a Čs. televize ne v pátečních, ale v sobotních Zemědělských novinách a to na jejich šesté stránce. Redakce vychází tím­to opatřením vstříc četným po­žadavkům čtenářů na důsled­nější pravidelnost v uveřejňo­vání týdenních programů roz­hlasu a televize, která nemohla být pro nedostatek místa za­ručena v pátečních Zeměděl­ských novinách. Příloha Náš dontov, stejně tak jako seriál Nejzajímavější kriminální pří­pad a Řádky důvěry zůstávají nadále v pátečních novinách. CENA 50 HAL. ROČNÍK XXXVII - ČÍSLO 232 PRAHA, ČTVRTEK 1. ŘÍJNA 1981 Příležitost pro větší zásoby na zimu Zelené krmení až do zámrzu Praha (zn) — Opatřit si pro zimní období co nejvíc krmiv, je letos nejnaléhavějším úkolem každého zemědělského podniku. Nemáme dost zrnin, ale na loukách a polích je zatím dostatek jiných různých krmiv. Narůstají strniskové směsky i strnišťáky, ale jsou i "pěkné krmné zbytky. Tam, kde jsou k tomu podmínky, je zapotřebí v co největší míře využít také pastvu až do zámrzu. při Jak se zemědělské podniky všech ostatních pracích podzimu věnují obstarání kr­mív, svědčí i informace od na­šich zpravodajů. NA ZELENÉM AŽ DO ZIMY Teplo, a dešťové přeháňky urychlily vegetaci letních str­nisko vých směsek, které spo­lečně s pastvou Skotu a dojnic šetří ostatní zdroje krmiv, ze­jména jádro. Například na No­­vojičínsku mají k dispozici 4260 hektarů letních směsek, které v těchto dnech již vý­znamně ovlivňují pásy zelené­ho krmení až do příchodu zi­my. Na Novojičínsku sklízejí je­ště třetí seče luk a pastvin z celkové plochy 1400 hektarů, přičemž pamatovali i na příští rok. Zaseli již 1800 hektarů ozi­mých směsek, které hned zjara obohatí zásoby objemných kr­miv. Místní zemědělci začali také s podzimním ošetřováním luk a pastvin. Z celkové plo­chy 3500 hektarů luk a pastvin již 829 hektarů přihnojili a 1046 hektarů mechanicky oše­třili. Novojičínští .se snaží vy­užít t všech rezerv, které mo­hou nahradit jadrná krmivá. Mimo jiné se počítá s lepším zužitkováním odpadu z domác­ností a podniků veřejného stra­vování. PODZIM NAHRAZUJE ZTRÁTY Z LÉTA Jihočeští zemědělci jsou si vědomi toho, že výpadek v plá­novaném objemu píce na zimní období z prvních sečí i dru­hých, musejí nahradit v sou­časné době v nejvyšší míre sklizněmi třetích sečí. Velmi dobře si vedou v tomto směru zemědělci okresu Tábor a pra­covníci Státního statku Nová Bystřice, kteří již překročili plánovaný úkol ve třetích se­čích víceletých pícnin ke kon­zervaci. Celkem je v kraji skli­zeno 2435 ha z 4190 ha pláno­vaných. U třetích sečí luk a pastvin je sklizeno 13 500 ha, což představuje téměř šedesát procent úkolu. Zde si nejlépe vedou JZD okresu Český Krum­lov, která splnila úkol na 120 procent. Pokračuje i pastva skotu. Na Jihočeských pastvi­nách se pase v současné době 55 702 kusů Skotu ze 121 země­dělských podniků. Největší množství — 18 320 kusů, z toho 14 180 krav — patří oborovému podniku Státní statky Šumava. I TŘETÍ SEČE DO SENÍKU Stále více zemědělských pod­niků západních Čech se po pří­kladu Státního statku Oněšov přesvědčuje o výhodách doko­nale uložených zásob objemné píce na zimu, a co nejlepšího využití všeho co narostlo i ve druhé polovině roku. V JZD Klenci na Domažlicku nemají mechanizovaný seník tak dlou­ho v provozu, ale již teď znají jeho výhody, zvláště když toto družstvo leží v nadměrné sráž­kové oblasti, kde činí roční průměr kolem tisíce milimetrů. Proto tu uvítali možnost do­­soušet seno nejen studeným, ale i předehřátým vzduchem, navíc jim při dopravě portálo­vým jeřábem zůstávají všechny cenné hodnoty uchovány. Je proto jen přirozené, že podob­né seníky, ale s větší kapaci­tou, se současně stavějí v dal­ších družstvech tohoto okresu, jako v JZD Srbice a Poběžo­vice. ■ Rozbory lučního sena sklize­ného různými, technologiemi v JZD Záhořany potvrdily, jak výhodná je tato nová koncepce. Stravitelných bílkovin, získa­ných ze sena uloženého v sení­cích, je dvojnásobné množství a také procento škrobnatých hodnot je vyšší. V Klenčí mají zatím uskladněno novým způ­sobem v seníku nad dvacet va­gónů otavy. Počítají ale s tím, že sem přijde ještě patnáct va­gónů kvalitně uložených hmot. * Každý den, o který se nám letos podaří prodloužit zelené krmení, do značné míry zna­mená sníženi nároků na jadrná krmiva. S těmi musíme hospo­dařit mnohem obezřetněji než dosud. Nikdo také nemůže spo­léhat na to, že mezery v krm­ných bilancích bude možno vy­plnit dodatečnými příděly kr­miv. Důležité je neplýtvat ani se zelénými krmivý. Přijdou vhod v době konzervování v zimním období. VODNÍ DlLO GABČÍKOVO: Na dně 328 metrů dlouhě a 214 metrů široké otevřené stavební lámy, kde bude stát elektrárna vodního díla Gabčíkovo, pokračují injektážní práce štěrkopískových ná­plavu Dunaje, sahajících až do hloubky 300 metrů. Na zvládnuti tohoto nebýváte velkého objemu injektážních prací jsou určeny čtyři injektážní ústředny s 80 čerpadly, která z jednoho místa hadicemi dodávají samotuhnoucí suspenzi k vrtům na staveništi. Na snímku: Ladislav Bencz obsluhuje injektor, /Foto ČTK — P. Simončíkj Blahopřáni Praha (čl>k) — Prezident Československé socialistické republiky Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram preziden­tu Nigerijské federatívni re­publiky Alhajimu Shehuovi Us­ínánu Aliyuovi Shagarimu při příležitosti státního svátku Je­ho země. Prezident G. Husák zaslal blahopřejný telegram preziden­tu Kyperské republiky Spyrosu Kypriaouovi. rovněž při příle­žitosti státního svátku jaho ze­mě. Předseda vlády ČSSR Lubo­mír . Štrougal jsasial předsedovi státní rady Čínské lidové re­publiky Čao C’-jamgoyi blaho­přejný telegram ke státnímu svátku jeho země. K životnímu jubileu F. Kováříka Praha (čtk) — Generální tajemník ŰV KSČ a prezident ČSSR G. Husák zaslal národ­nímu umělci Františku Kováří­kovi blahopřejný dopis k jeho 95. narozeninám. Upřímně po­děkoval jubilantovi za jeho vý­znamný vklad k utvářeni a rozvoji naší socialistické kul­tury. Ocenil umělcovo herecké mistrovství, které je těsně spja­to s bohatými tradicemi české­ho divadla a svou osobitostí se hluboce zapsalo do pově­domí našeho lidu. Rovněž předsedá vlády ČSSR L. Štrougal zaslal národnímu umělci F. Kováříkovi blaho­přejný dopis. Soudružská beseda Bratislava (čtk) —• Člen předsednictva OV KSČ, první tajemníik OV KSS J. Le­­nárt se včera setkal v Brati­slavě s výkonným tajemníkem předsednictva. ŐV Svazu ko­munistů Jugoslávie TJ. Jakov­­levským, který Je v ČSSR na přátelské návštěvě na pozváni ÜV KSČ. V soudružská besedě oba představitelé hovořili aktuálních otázkách současné o politiky KSČ a SKJ. CELOSTÁTNÍ PORADA O OCHRANE PÜDY Přísně střežené hektary Praha Jmo-l) — Celostát­ní porada věnovaná ochraně půdního fondu se včera kona­la v Praze na ministerstvu ze­mědělství a výživy. Účastnici porady, vedoufcí pracovníci or­gánů ochrany zemědělského půdního fondu při KNV, země­dělských správách a přímo ří­zených organizacích byli se­známeni s opatřeními, které vyplývají z prověrky Výboru lidové kontroly čSR. V uplynulém pětiletí ubylo přes 89 tisíc hektarů zeměděl­ské půdy, z folio 23 tisíce hek­tarů půdy orné. Znamená to, že k zásadnímu obratu v hos­podaření s půdou nedošlo ani po novelizaci zákona o půd­ním fondu. Z tohoto zjištěn! budou podle informace vedou­cího oddělení ochrany půdní­ho fondu MZVž ČSR tng. Jo­sefa Frančíka, CSc., vyvozena přísná opatřeni směřující ke stabilizaci půdního fondu a na minimum omezující hlavně úbytek nejůrodnější půdy. Jed­ním z nich je například povin­nost investorů, kteří mají ze mědětskou půdu získat přede­vším ke stavebním účelům, po­dle zásady hektar za hektar, stejnou rozlohu rekultivovat, Mnohem přísněji budou také posuzována rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdní­ho fondu o vyjmutí z tohoto fondu. Milióny ze spojení průmyslového a vysokoškolského výzkumu PREZIDENT ČSSR PŘIJAL NOVÉ VELVYSLANCE V duchu porozumění o spolupráce Praha (čtk) — Prezident ČSSR G. Husák přijal včera na Pražském hradě nového mimořádného a zplnomocněného velvy­slance Italské republiky v ČSSR Giovanniho Paola Tozzoliho. Při hodnocení současných čs.­­-italských vztahů bylo konsta­továno, že existuji možnosti je­jich dalšího zintenzívnení. Roz voj plodné spolupráce ve všech oblastech odpovídá zájmu lidu obou zemí a současně tvoří konkrétní příspěvek k politice uvoíňo”ání napětí, posílen! mí­ru a bezpečnosti na evropském kontinentě. Pověřovací listiny předal pre­zidentu republiky rovněž mi­mořádný a zplnomocněný vel­vyslanec Kanady Hugh David Peel. V rozhovoru bylo shodně poukázáno, že mezi ČSSR a Ka­nadou nejsou žádné otevřené otázky a nic nebrání vzájemně prospěšnému rozvíjení styků v duchu pozitivní mezinárodní spolupráce a upevňování přá­telství mezi národy. V nástupní audienci byl při­jat též mimořádný a zplnomoc­něný velvyslanec Mauretánské islámské republiky Mohamed Ghali Ould El Bou. V souvis­losti s předáním pověřovacícb listin bylo zdůrazněno, že ČSSR udržuje v rámci své mírové za­hraniční politiky tradičně dob­ré styky s ' jednotlivými státy Afriky, mezi něž patří i Mau­­retánská islámská republika. Oboustranně byla potvrzena ochota pokračovat v politice výhodné a rovnoprávné spolu­práce. Prezident .republiky převzal pověřovací listiny i od nového mimořádného a zplnomocněné­ho velvyslance Thajského krá­lovství Urhaie Thongphakdihn. Při této příležitosti bylo vyjád­řeno přesvědčení, že čs.-thajské vztahy se budou nadále rozví­jet ku prospěchu lidu obou ze­mí na základě zásad mírového soužití států s rozdílným spo­lečenským zřízením. Přijetí nových velvyslanců byli přítomni první náměstek ministra zahraničních věcí ČSSR J. Knížka a vedoucí Kan­celáře prezidenta ČSSR F. Sal­da. SKLIZEN BRAMBOR je v těch­to dnech středem pozornosti pracovníků JZD 5. pětiletky v Bludově na Šumpersku, kteří patří k největším pěstitelům •této plodiny v okrese. Sklíze­li je z plochy 230 hektarů té­měř výhradně proudovým způ­sobem. K dispozici mají 6 bram­borových kombajnů a využívají i brigádnické pomoci stovky studentů ze šumperské střední orůmyslové školy strojní. Blu­­dovští družstevníci používají nejprogresívnější způsob skliz­ně, zpracování a uskladnění brambor. Brambory odvážejí i pole do moderního velkokapa­citního skladu k výkonnému rozdružovadlu, odkud po od­stranění hrubých nečistot putu­jí přes třídicí linku do obřado­vých palet o kapacitě 5500 tun brambor, umožňujících mecha­nizovanou manipulaci a lepší využití skladovacího prostoru. Součástí skladu je také loupár­­na a dokončuje se chladírna loupaných brambor. Na našem snímku jsou studenti střední průmyslové školy strojní v Šum­perku při sklizni brambor na kombajnu E 671. (Foto ČTK — V. Galgonek) Poděkování Praha (čtk] — Ústřední výbor Národní fronty _ ČSSR, Federální shromáždění ČSSR a vláda čSR děkují touto ces­tou za projevy soustrasti k úmrtí Františka Tomana, čle­na předsednictva ÜV ,NF ČSR, poslance FS ČSSR a ministra vlády ČSR, a všem, kteří se g ním přišil rozloučit. (D • NABÍZÍME k prodeji: mobilní buňky, obilní zásobníky S0Z 60, dopravníky pásové a laťkové — různé délky, elevátory, dopravní­ky řady T, dopravníky ND 1 241 a 238, dopravníky šnekové, váhy K 961. krtek K 203 -6, piecky pa­sivní PK 1-039, zásobníky KS 10, trakt, návěsy MV 4-000, antomob. přívěsy 10 tnn, nákl. automobily Avia 30 S, IFA L/SP, rotační dr­tič RD tOO, brusky dvoukotouč. M 9 - 250 a typ 79/250, vrtačky a dlabačky SVPG 2 — SSSR, frézku SR-8 — SSSR, ostřičky DURD, dlabačky DWLA 25. různé kom­presory WAN a KV12, stav. vý­tahy vvBT 5-SflQ, dumper WSS 2312, stavební vrátky EVL 250 a 300, stav. vrátek SVS 125, el. mo­tory patkové od 0,37 do 7,5 kW, různé dílenské a zednické nářa­dí, různá nábytkové zbožf, tope­nářské výrobky, kovové regály montované, félii bílou a černou růz. vel., plachty řepkové, různé ventilátory. mechanické lopaty „Černý“, rudle 300 kg + RO 5, dveře lakované a dýhované, dí­lenské prac. stoly obonstr., konve PE 40 a 50 1, rýče drenážní a lichoběžníkové a jiný materiál. Dálo hutní materiál: oce) bet. v kruzích, ocel hlazenou, kruhovou, tenkostenné profily, plechy ocel. černé, plech rýhovaný, trubky pozink. různé, trnbky černé beze­švé, trubky přesné, trubky kon­strukční, trubky č. přesné s PE potahem, sloupky plotové, mědě­né trnbky, střešní háčky a jiný hutni materiál. ZNZZ, 531 25 Par­­dnbice, prodejna zem. potřeb, tel. 27 311, 28 529. C 2112 ■ NABÍZÍME k prodeji a okamži­tému odběro pneu následujících rozměrů: 180—15, osob., 23 ks, 7,50—20, nákl. 5 ks, 11,00—20, nákl., 25 ks, 9—24, trakt. př. 8 ks, 15—24, trakt, zad., 8 ks, 14—28, trakt, zad-, 9 ks, 14—34 trakt, zad., 9 ks, 12,00—38, trakt zad., 29 ks, 14—38, trakt zad., 16 !.s, 18—20, trakt, zad., 22 ks, *—36 zem-, 9 ks a 16—20, zem., 15 ks. STS, 767 56 Kroměříž, pro­voz Ludslavice, sklad pněn, G177S Při slovech vůně, kosmetika, mýdla čl prací prostředky máv­ne mnohý z nás ledabyle ru­kou. Méně přezíravý přístup zasluhují však údaje výrobců, podle nichž nás produkce von­ných kompozic pro mýdla a prací prostředky stojí každo­ročně desítky miliónů devizo­vých korun. Náš „průmysl vů­ní“ se bez zahraničních suro­vin neobejde — některé látky nejsou próstě u nás k dispo­zici, extrahují se například z rostlin, které v Českosloven­sku nerostou. Tyto řádky rozhodně však ne­píšeme, abychom čtenáře při­pravili na to, že se s příjem­nou vůni, na kterou jsme si zvykli, která Je součástí každo­denní hygieny a celého našeho životního stylu, nebudeme za nějaký čas už setkávat. Důvod je jiný. Kontrolní výzkumy, které uskutečnily výrobní laboratoře, potvrzují, že po třech až šesti měsících skladování se vůně z pracích prostředků začíná po­stupně vytrácet a po roce po­klesne mnohdy až o 80 pro­cent. A společně s ní se roz­plývá v nenávratnu l nemalá část výrobních nákladů. Ne­boť — řečeno slovy chemika — vůně, to jsou vlastně docela obyčejné molekuly, které se každým okamžikem uvolňují z povrchu více či méně těkavých látek — v našem případě z parfémových kompozic. Zabránit živelné invazi mi­liardových mračen „voňavých molekul“, které se v případě pracích prostředků zcela bez užitku rozptylují do blízkého i vzdáleného okolí, byl nápad, s kterým v roce 1975 přišli od­borníci Výzkumného ústavu tu­kového průmyslu. Šance ušetřit pěkných pár miliónů byla lá­kavá, brzy se však ukázalo, že proměnit ji ve skutečnost bude tvrdým oříškem. A tak výzkum­níci tukového průmyslu spojili v roce 1979 své síly s laborato­řemi Vysoké školy chemlcko­­-technologické v Praze. „V podstatě šlo o to,“ říká ing. Milan Bareš, CSc., „stabi­lizovat parfémy v jejich těka­vosti, ale tak, aby nedošlo ke změně charakteru vůně. Pod­mínkou bylo nalézt substanci, která by parfém dobře fixovala, byla snadno dostupná na na­šem trhu, neměnila vlastnosti pracích prostředků a tkanin a měla na ně příznivý vliv.“ Ing. Bareš z katedry techno­logie mléka a. tuků je jedním z osmičlenného týmu, který se tehdy ze zástupců průmyslové­ho výzkumu, výroby a vysoké školy zformoval. Za tukový průmysl se zapojili do řešení inženýři Souček, Haumer a Kle­­can, z vysoké školy profesor Králiček, docenti Kubánek Zajíc a ing. Veruovič. Hned na a počátku se ukázalo, že vý zkum bude ze všeho nejvíc komplikovat chemické složen1 parfémů, obsahujících 15 až 20 složek, z nichž každá má roz­dílnou těkavost. Po mnohnmě síčním mravenčím experimen tovšní byla však nakonec pře ce jen nalezena univerzální stabilizující látka, s jejíž po­mocí byly po ročním skladová ní zaznamenány pozoruhodné výsledky. Zmíněným nosičem —-■ jak nám prozradil další z autorů doc. CSc., ing. Vladimír Kubánek. je vysoce porézní anorganická substance, která absorbovaný parfém Intenzívně uvolňuje teprve „v akci“, při styku s vodou. Zkoušky proká­zaly, že při použití této látky zůstává v pracím prostředku po ročním skladování dvojná­sobné množství parfému než tomu bylo dosud. A to samo­zřejmě umožňuje -— zdůrazňu­je docent Kubánek — snížit o 50 procent parfemaci a dosáh­nout tak nemalých devizových úspor, aniž by došlo ke zhor­šení užitných vlastností výrob ku. S „výrobou vůně“ uvězněné v nosiči začali pod názvem Parmix v neobvykle krátké do­bě — v červenci 1980 — v n. p. Tonaso Neštěmice. „Bylo to asi pfll roku po té, co jsme uzavře­li výzkum a předali technolo­Rok co rok se schází naše světové fórum, aby posoudilo nejzávažnější otázky stavu svě­ta. Rok co rok zaznívají odtud významné impulsy k uspořádá­ní věcí tak, aby se lidstvo zba­vilo strachu i vzájemné nedů­věry a vykročilo cestou, na níž mohou ideály Charty OSN na­být všeobecné platnosti. V sou­ladu s velikosti člověka, s ne­­pomxjivostí jeho tvůrčího čiňu. Nikdy předtím Isme však ne­stáli před dilematem tak roz­poruplným- a zvláštním. Ošili o gické podklady,“ vzpomíná tře ti z trojice. vynálezců, s nimiž jsme hovořili, technickí ředi­tel Tukového průmyslu ing. Ji­ří Souček, CSc., a pokračuje' „Ještě, téhož roku na podzim se rozběhly provozní zkoušky ověřující dávkován! Parmíxu do pracích prostředků a letos v únoru začali používat Parmix v Rakoně a v Palmě Bratislava. Uvážíme-li, že ročně u nás pro­dukujeme kolem 70 000 tun práškových pracích prostředků, pak možnost snížit jejich parfe­maci prostřednictvím Parmíxu nabízí roční úsporu kolem 3 miliónů korun." 'Zatímco ještě přen neciavnem bylo třeba na každý, kilogram vyrobeného práškového prací 3 ho prostředku počítat s dávkou. gramů parfému, vykonají dnes stejnou voňavou službu 3 gramy Parmíxu s obsahem 1,5 (Pokračování na str. 6) pokračování procesu détente na straně jedné. A křečovité prosazování návratu ke „stude­né válce“ na straně druhé. Sna­ha mírumilovných sil — v je­jichž předních řadách aktivně bojuje i Československo — o odvrácení konfrontace. Avšak současně snahy o získání vo­jenské převahy a hegetnonis­­tické svetovlády. Rozumem l Přijet! velvyslance Praha (čtk) — První ná­městek ministra zahraničních věci ČSSR J. Knížka přijal vče­ra v Praze velvyslance SSSR A. Botvina. V přátelském roz­hovoru byly posouzeny otázky zajímající obě strahy. Světové fórum mírových sil Moskva I čtk) — Světový kongres žen v Praze se podle názoru sovětských žen stane jedním z nejvýznamnějších fór světové veřejnosti za poslední léta. Jeho heslo „Rovnost, ná­rodní nezávislost a mír“ je vý­razem neaktuálnějších problé­mů žen v současném světě, uvedla v rozhovoru se zpravo­dajem ČTK předsedkyně Výbo­ru sovětských žen, členka ŰV KSSS a- prezídia Nejvyššího so­větu SSSR V. Nikolajevová-Tě­­reškovová. Vysoce ocenila ini­ciativu Mezinárodní demokra­tické federace žen, která na­vrhla svolat kongres právě ny­ní, v době prudkého zostření mezinárodního napětí, stupňo­vání horečného zbrojeni, v do­bě, kdy nad lidstvem vyvstala reálná hrozba vzniku nové svě­tové války. Aktuální úkoly Praha (čtk) — V Českých Budějovicích se včera konalo rozšířené zasedání jihočeského KV KSČ, které rozpracovalo závěry 3. zasedání ÚV KSč k rozvoji a zkvalitňováni člen­ské základny po XVI. sjezdu KSČ. Jednání byl přítomen ta­jemník ÚV KSČ J. Haman, kte­rý vystoupil v diskusi k někte­rým aktuálním otázkám. Citem všeobecně přijaté vědo­mí nepřípustnosti jaderné vál­ky. A proti němu plány i pří­prava na její jakýsi „omezený“ rámec. Jaké prostředky hledat ozdravění současné zkompliko­k vané mezinárodní atmosféry? Jakou metodou účinných opa­tření použít v zájmu dalšího rozvíjení procesu uvolnění? Po­dle našeho názoru tyto pro­středky a tuto metodu obsahu­je široký komplex mírových návrhů Sovětského svazu, před­nesený na XXVI. sjezdu KSSS L. I. Brežněvem. Tento mírový program pro 80. léta — jak prohlásil pre­zident Gustáv Husák na XVI. sjezdu KSČ — představuje kon­centrovaný výraz i našich vlastních životních zájmů. Bylo by proto neodpustitelně opovržlivým pohrdáním nejby­­tostnějšími zájmy národů, kdy­by adresáti mírumilovného po-, selství sovětského lidu zůstali jen při jeho „zkoumání“ nebo je dokonce odmítali. Vždyť sa­motné projednání, nehovoře již o vlastní realizaci, kteréhoko­liv z jeho návrhů by umožnilo lidstvu klidněji vydechnout. Zvláště je třeba zdůraznit výzvu, se kterou v minulých dnech vystoupil ve svém pro­jevu ministr zahraničních věcí Sovětského svazu A. A. Gromy­ko, aby OSN přijala nový poli­tický dokument vysoce zásad­ního významu — Deklaraci o odvrácení nukleární katastrofy, o odsouzení použití jaderných fPokračovánl na str. Z.) Uvězněná vůně DenodennS se o tom můžeme přesvědčit. Postačí otevřít dveře a desítky rozličných vůní, které se slévají v jednu je­dinou, nám i se zavřenýma očima prozradí, že nevstupujeme do papírnictví nebo hračkářství, ale do drogerie. V přépestrém království pracích prostředků a mýdel s1 vňněmilovný nos přijde na své dokonce víc než o mnohé speciální prodejně parfémů. Nic proti tomu, kdyby tento útok na jeden z našich smyslů nebyl t útokem na naši společnou kapsu, pro kterou hodně z toho, co ještě před několika lety prošlo bez povšim­nutí, začíná být drahým přepychem. A tak se zrodil nápad, jak vůni, která zbůhdarma uniká, poručit. NA XXXVI. ZASEDÁNI VS OSN PROMLUVIL MINISTR B. CHŇOUPEK ÖSSR důsledně pro politiku uvolnění New York (čtk) — Ve všeobecné rozpravě 36. zasedáni Valného shromážděni OSN v New Yorku promluvil včera ve­doucí československé delegace, ministr zahraničních věcí ČSSR Bohuslav Chňoupek, Ve svém projevu prohlásil: Technický ředitel Tukového průmyslu tng. Jiří Souček, CSc.: „Uvá ime-li, že u nás vyrábíme rotné kolem 70 000 tun pracích pro středků, pak použití Parmixu nám nabízí roční úsporu kolem 3 ml liónů korun.“ \ t .; (Boto Bi Kostka) i Z DOMOVA A CIZINY £ Staronový pramen Karolínin pramen, který byl v Mariánských Lázních zachy-» cen na počátku 19. století, ne­byl dlouhou dobu používán k pitné kůře. Nyní byl zaveden do obnovené kolonády M. Gor­kého a rozšíří tak rejstřík zdej^ ších léčivých vod. Poslouží ze­jména pacientům, jimž se do­poručuje pitná kůra s menším obsahem vápníku. Zeleznatá kyselka se může rovněž použí­vat jako stolní minerální voda. # Vesmír pod jednou střechou Ve Hvězdném městečku vy­růstá budova kosmického mu­zea. Bude mít tvar gigantické kosmické lodi. V kruhovém sá­le o průměru 24 metry a výšce 50 metrů bude umístěn dnes už historický komplex: stanice Saljut a loď Sojuz. Celkem najde své místo v muzeu na deset tisíc exponátů. # Tikající sbírka Cennou sbírku starých hodin vlastní hodinářský mistr z měs­ta Zittau v NDR, Nejstarší ho­diny z jeho sbírky byly vyro­beny v roce 1470 a na ciferní­ku mají vyznačeny pouze ho­diny — minuty se začaly vy­značovat až od roku 1680. Sbě­ratel má ve svá kolekci pres 650 starých exemplářů. Osm škol nestačí V Československu je letos osm škol, ktere pod záštitou UNESCO rozvíjejí experiment „Výchova k ochraně životního prostŕedi“. To­to téma s* na nich stává pří­mým obsahem vyučováni, sou­částí osnov. Kdo se totiž trochu pozorněji divá kolem sebe a má K naši zemi vztah, musí se záko­nité ptát: Dokážeme, aby naše k děti, aby mladí lidé se chovali životnímu prostředí s větši úctou a vétši prozíravosti než mnozi z nos íed ^ Nejde nám při takové úvaze jenom o příslovečné turisty, kte­ří v lese odhazuji prázdne kon­zervy. Je nanejvýš nutné si uvě­domit, že v ekonomicky rozvinu­té společnosti je znečišťovatelem prostředí téměř každý. Každý, kdo topi, jezdi autem, každý, kdo něco vyrábí a tím vice ten, kdo s něčím už vyrobeným hazardu­je a plýtvá. Už by si tedy měl každý - ať je řidicim či řado­vým pracovníkem kteréhokoliv oboru - klást otázku: Dělám svou práci a žiji skutečně tak, abych životní prostředí všem ostatním lidem poškozoval co nejméně? Dnes například traktorista, který pracuje na polí s chemic­kými prostředky, nebo třeba vy­o váži kejdu, rozhoduje prakticky. mnohem vžtšich hodnotách, než si je většinou schopen uvě­domit. A přitom je nejvyšši čas, aby dostal možnost uvědomoval si souvislosti v plné šiří. Výcho­vě a vzděláni v tomto směru je možné věnovat téma nejedné be­sedy, schůze či školeni. Mělc by to být prakticky součást jak politického uvědomováni, tak i součást kvalifikace vůbec. Zkušenosti ukazuji, že jen přís­nější předpisy a vyhlášky pro­blem nevyřeší. Nemělo by se na­příklad stávat, že předseda JZD žádá důrazně, aby „tu vrbu po­razili", projektant melioraci krčí rameny, že je mu to jedno, ne­boť v projektu o vrbě nic není, a památkář bezmocně lomí ru­kama, jaká je to škoda, že se ale bohužel žádný ochranný pa­ragraf právě na tento strom ne­vztahuje. Měli by se zkrátka shodnout, umět posoudit, uvědomit si, jest­li skutečně je strom takovou pře­kážkou v ekonomickém záměru, zda nemá větši cenu pro lidi, byť třeba jen jako okrasa. Měla by to v řadě případů jit i bez paragrafů, jen na základě zmí­něné vyspělosti, znalosti a zdra­vého lidského úsudku. Setkali jsme se s podobným, dobře zvládnutým přístupem na jednom horském statku, kde nálety se­men ze stromů na mezich a je­jich dlouhé větve komplikovaly využiti luk. Stačilo, aby se země­dělci - většinou mladi lidé a přimo členově Svazu ochránců přírody dohodli s pracovníky při­lehlého národního parku, jak a které stromy kácet, aby se louky daly obdělávat a porosty na me­zích přitom dále podržely všech­ny své funkce i svůj vzhled. Výchova k ochraně životního prostředí’ u nás zcela správně laciná už vé školních lavicich - isté nezůstane jen u osmi expe­­imentálních škol. Měla by však ■šemi dostupnými prostředky pro­likat i na všechna pracoviště, mezi lidi, kteří už škole odrostli. Samozřejmě nejen do zeměděl­ství, i když tam je velmi po­třebná. Jaroslav ŠMIĎ

Next