Zemědělské Noviny, březen 1982 (XXXVIII/50-76)

1982-03-01 / No. 50

2 ROČNÍK XXXVIII - ČÍSLO 50 PRAHA, PONDĚLÍ 1. BŘEZNA 1982 CENA 50 HAL. mMäMuomy DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VV2IVY CSR V Praze vyvrcholilo třídenní' sněmování odborářů ČSR Upevňovat jednotu pracujících ZÁVAŽNÁ SLOVA DISKUTUJÍCÍCH • ZVOLENI DELEGÁTI NA X. VSEODBOROVÝ SJEZD • SCHVÁLENÍ ZÁVĚ­REČNÝCH DOKUMENTU • JEDNOTNOST, OTEVŘENOST A VĚDOMI SPOLUODPOVĚDNOSTI ODBORU Praha (č-zn) — Diskusí, vyhlášením výsledků vuleb a schvá­lením závěrečných dokumentů včera v Praze skončil své jednání český sjezd Revolučního odborového hnutí. Stejně tak jako v sobotu — v druhý den jednání — zúčastnila se í nedělního roko­vání delegace OV KSČ, ÜV Národní fronty ČSR a vlády ČSR vedená členem předsed­nictva a tajemníkem ÜV KSČ M. Jakešem a delegace Ústřední rady odborů v čele se členem předsednictva ÜV KSČ a před­sedou ÜRO K. Hoffmannem. Sobotní diskuse se vyznačovala podporou «»«a - TM“— politice KSČ a odhodláním odborářů roz­■ «*■*-JL- vinout všechny sily při uskutecilování hos- TM podářského programu XVI. sjezdu KSČ. Po prvních dvou diskusních příspěvcích požádal o slovo ve­­«nppí delegace ŰV KSČ, ÜV NF Z vystoupení M. Jakeše Úvodem svého vystoupení předal přítomným soudruh Ja­keš jménem všech členů pří­tomné delegace a osobně gene­rálního tajemníka ÜV KSČ a prezidenta ČSSR G. Husáka sou­­družské pozdravy Ov KSČ, vlá­dy a Národní fronty. Připomněl, že všechny úspěchy, které jsme při výstavbě naší společnosti dosáhli, jsou nerozlučně spjaty s prací Revolučního odborové­ho hnutí, jehož práce není lec­kdy provázena okamžitým po­chopením a uznáním. Zmínil se o realizaci sociálního progra­mu XV. sjezdu KSČ a uvedl, že uskutečňování ekonomického a sociálního programu XV!. sjez­du KSČ jsme začali ve složitých podmínkách. Prohlubující se krizové jevy v kapitalistických státech a ze-ČSR a vlády ČSR, člen předsed­nictva a tajemník ÜV KSČ M. Jakeš. silu Jící ekonomická diverze a zhoršily naše vývozní, dovozní úvěrové možnosti. Projevil se i vitv našich vlastních sub­jektivních nedostatků. Nebyl splněn plán ve stavebnictví a v důsledku nepříznivých klima­tických podmínek došlo ke značnému výpadku ve výrobě obilí. Nepodařilo se dosáhnout plánovaného tempa národního důchodu a došlo jen.k jeho mír­nému růstu. Přesto se osobní spotřeba obyvatelstva zvýšila o 1 procento a reálné přjmy Q 2 procenta. Úspěch naší další cesty vpřed je neoddělitelně spojen s do­sažením rozhodného obratu v realizaci dlouhodobé strategic­ké linie směřující k zvyšování efektivnosti výroby, hospodár­nosti a kvality veškeré práce. k zefektivnění investiční vý­stavby a k širokému uplatnění výsledků vědy a výzkumu v praxi. Především půjde o to, aby­chom v každém podniku, závo­dě, pracovišti, dosahovali lep­šího zhodnocení a úspor ener­gie, surovin, vyššího .využití druhotných zdrojů surovin, zá­kladních fondů, pracovního ča­su, aby výrobky měly vysokou technickou i užitnou hodnotu. Nenávratně minuly doby, kdy jsme měli k dispozici levnou energii, suroviny a krmiva. ★ Vyvážet můžeme jen kvalitní výrobky Jako zpracovatelská země jsme nerozlučně, spojeni se svě­tovým trhem, jedna třetina uži­tého národního důchodu se realizuje prostřednictvím za­hraničního obchodu. Ve světě narážíme na ostrou konkuren­ci a není jiné cesta, než aby­chom nabízeli výrobky daleko kvalitnější a mohli je také mnohem efektivněji prodávat. Znamená to, aby zvláště naše strojírenské výrobky měly po­třebnou technickou úroveň a spolehlivost, abychom podstat­ně zdokonalili všechny servisní služby. To je především věcí výroby. Přitom musíme vycházet z to­ho, že v zájmu snižování naší zadluženosti je nutné vyvážet více než dovážet, neboť nemů­žeme žít na úkor budoucností. Prvořadou důležitost přikládá­me proto na prohloubení spo­lupráce se Sovětským svazem a zeměmi RVHP především ces­tou urychlení kooperace a spe­cializace. V zájmu dalšího roz­voje spolupráce mezi zeměmi RVHP a snižování závislosti na dovozech z kapitalistických stá­tů jsme uvítali návřh SSSR na svolání porady k ekonomickým otázkám na nejvyšší úrovni, na jejíž přípravě se aktivně podí­líme. -Ar Aby investice přinášely efekt Velký význam přikládáme od­stranění nedostatků a správ­nému zaměření investiční vý­stavby. Snižujeme prostředky na ni vynakládané. Je to v zá­jmu snížení značné rozestavě­nost!, zkrácení lhůt výstavby, rychlejšího uvádění kapacit do provozu, dosahování projekto­vaných parametrů. Je to i v zá­jmu udržení životní úrovně. In­vestiční prostředky budeme vy­nakládat přednostně na moder­nizace a rekonstrukce, na do­sahování úspor ve spotřebě pa­liv, surovin, kovů, zvýšení ex­portní schopnosti naší ekono­miky a soběstačnosti ve výrobě potravin. Nelze dále utápět mi­liardy ve výstavbě nových hal a zabírat nové stovky hektarů zemědělské půdy. Cesty, jak dosáhnout splnění úkolů, známe, je to především převedení národního hospodář­ství na intenzívní rozvoj ces­tou vědeckotechnického pokro­ku a prohloubení socialistické ekonomické integrace. Nesmír­ně mnoho zde záleží na přístu­pu k práci pracovníků výzkum­ných ústavů, na projektantech a konstruktérech, je důležité, aby i v této oblasti aktivně plnily svoji úlohu odborové organizace, zvýšily péči o roz­voj a správné zaměření inicia­tivy při řešení problémů ino­vace i technické úrovně a organizace výroby, ★ Podpora vynálezcům a zlepšovatelům Věci prospěje, budou-li se v podnicích v zájmu rychlého uplatnění výsledků vědy techniky vytvářet racionalizač­a ní provozy. Velkou pozornost musíme věnovat i tomu, aby pracující, kteří přicházejí s vý­znamnými objevy a návrhy, měli plnou podporu, aby byly odstraněny často byrokratické překážky, které brání uplatně­ní těchto návrhů. To se týká i vynálezeckého a žíepšovatel­­skéíio hnutí, racionalizačního úsilí dělníků a techniků. ★ Prosadit Soubor opatření Naplňování strategické linie XVI. sjezdu KSČ se neobejde bez zkvalitnění řídící činnosti na všech úrovních, včetně me­tod a stylu řídicí práce: V tom­to směru má působit i Soubor opatření ke zdokonalení sou­stavy plánovitého řízení národ­ního hospodářství, jeho prosa­­(Pokračování na str. 2.) Vedoucí delegace Ov KSČ. OV NF ČSR a vlády ČSR, ölen před­sednictva a tajemník ÜV KSČ Miloš Jakeš, při projevu. W. Jaruzelski do Moskvy Moskva (čtk) — Dnes při­jíždí do Moskvy na oficiální návštěvu stranická a vládní de­legace Polské lidové republiky vedená prvním tajemníkem ÜV PSDS, předsedou rady ministrů PLR , Wojciecbem Jaruzelským. Jak uvádí agentura TASS, so­větští lidé v souvislosti s tím vyjadřují přesvědčení, že ná­vštěva přispěje k dalšímu upev­nění vztahů přátelství, jednoty a všestranné spolupráce mezi Sovětským svazem a Polskou li­dovou republikou. Lísky plné brambor Znojmo jik) — Půda Stát­ního statku Znojmo je dosud promrzlá do hloubky padesáti centimetrů. Zatím musí ozimy očekávající jarní dávku hnojív počkat, zimní klid však pracov­níci statku nemají. Minulý tý­den skončili jarní řez ve vino­hradech a nyní ošetřují sady. Na lískách k predklíčení je už 700 tun raných brambor. Ve sklenících pokračují výsevy ze­leniny, aby včas vyrostly «aze­­nice. Hnojiva dostávají ze vzdu­chu ty plochy, na kterých bu­dou letos na statku pěstovat jarní ječmen a kukuřici. Připraveni k setí Bratislava fmš) — Ze­mědělci na jižním Slovensku se připravovali na jarní práce tak, aby je mohli zahájit ve třetí dekádě února. Jenomže se vrátily mrazy a na sklonku mi­nulého týdne napadl dokonce i nový sníh. Zemědělci netrpě­livě čekají na lepší počasí. Na­příklad v okrese Dunajská Stre­da mají už připravené všechno osivo jarního ječmene, krmné­ho a jedlého hrachu. Totéž je možno říci o sousedním okrese Komárno, kde neplánovaného zdržení využívají k přesnému nastavení secích strojů. »Čmeláci« v akci Olomouc (peč) — Při dob­rém stavu ozimých obilovin vě­nují na Olomouckú v současné době pozornost přihnojování méně vzrostlých porostů. Stroje vyjely všude tam, kde sníh ne­brání průniku dusíku do půdy. V okrese je z celkové plochý necelých 20 000 hektarů hotova polovina. Přispívá k tomu také iniciativa ACHP Litovel, který nenechal odpočívat letadla ani v sobotu a pracovníci podniku tak letecky přihnojili 2000 hek­tarů. Dopis ústřednímu výboru KSC schválený delegáty českého sjezdu ROH Vážení soudruzi, Český sjezd ROH s kritickou náročností zhodnotil podíl od­borářů České socialistické re­publiky na realizaci hospodář­ského a sociálního programu, schváleného XV. sjezdem KSČ a přijal další úkoly pro odbo­rové orgány a organizace při zabezpečování náročných cílů rozvoje národního hospodář­ství v příštích letech. Sjezdové jednání prokázalo, že uplynulé období, přes radu nedostatků, se vyznačovalo vzestupem aktivity a společen­ské angažovanosti odborů v ČSR úsilím napomoci k do­sažení co nejlepších výsledků v budování rozvinuté socialls tické společnosti. Plně si uvě­domujeme, že na těchto vý­sledcích má významný podíl trvalá pozornost a pomoc, kte­rou odborům věnuje ústřední výbor KSČ, orgány a organiza­ce strany v krajích, okresech a závodech. Vysoce si jí váží­me a děkujeme za ni. Přes dosažené pozitivní vý­sledky nepodléháme pocitu se­beuspokojení. Snahou odborářů v ČSR bude ještě aktivněji se podílet na zabezpečování úkolů národního -hospodářství zvyšo­váním efektivnosti, hospodár­nosti a kvality veškeré práce. Průběh sjezdu i přijaté závěry jsou důkazem toho, že odborá­ři v ČSR jsou odhodláni aktiv­ně se podíiet na naplňování programu XVI. sjezdu KSČ, ne­boť vyjadřuje ne* lastnější záj­my všeho našeho lidu. Význam, který KSČ přikládá odborům v politickém, hospo­dářském, sociálním a kultur­ním rozvoji socialistické spo­lečnosti, ve všestranné péči o člověka nás zavazuje k cílevě­domému soustředění sil odbo­rového hnutí v ČSR na důsled­nou realizaci politiky strany. Jsme odhodlání všemi formami odborové práce dále upevňovat vedoucí úlohu dělnické třídy, jejího předvoje — KSČ a chrá­nit naše socialistické zřízení. V bratrské jednotě Čechů a Slováků, pevném spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy chceme dále zvyšovat svůj podíl na bu­dování socialismu a komunis­mu, na společném boji za upevnění. světového míru. Přijměte, vážení soudruzi, na­še soudružské pozdravy a ujiš­tění, že odboráři v České so­cialistické republice budou dů­sledně a . odpovědně , plnit všechny úkoly, vytyčené XVI. sjezdem KSČ při dalším rozvo­ji naší socialistické vlasti. ■ PRODÁME nákl. automobil Avia A-30 N s planutou, r. v. 1978. KOUPÍME nový klik. hřídel na mo­tor Tatra UL JZD Vysočina, 394 44 Želiv. C 3727 ■ PRODÁME přihrnovaní šnek SP-1D00. aktívni kývavé brány a dodávkový skříňový automobil 2uk A 06. fZD 9. květen. 582 93 Kožlí. C 3728 H PRODÁME automobil ifa W 58 sklápěč, s předním náhonem, r. v 1978. á automobilový přívěs za IFU, nosnost 6 tun. |ZD Vývoj, 671 33 Mikulovicc. C 3729 ■ NABÍZÍME k dodání rám vanič­ky posuvného žlabu, výr. Agra a STS Litomyšl, cena za kus 213 Kčs. STS 568 ti Svitavy, odd. OTS. C 3730 ■ PRODAME 2 sklápěče Praga V 3 S a Praga S 5 T valník, v provozusehopném stavu, i soukr. stavebníkům. JZD Směr. 411 17 Slatina. C 3731 ■ KOUPÍME motor Tatra 148 typ T 2-928-15 E — před GO, auto­­jef-áb na podvozku PV 3 S CKD - AD-080, Mixokret typ M 508 E včetně hadic a kompresoru fdie­­set DK 331) Škoda nebo kompre­soru (diesel) VAN-CF, výr. Rum., v dobrém stavn.* PRODÁME krm né automaty NA-70-C Teroz Ta­chov. nepoužité. VKT 561 51 Leto­hrad - Orlice. C 3732 ■ KOUPÍME kolnu 15X68—100 m. JZD Obránců míru, 569 61 Dolní Újezd u Litomyšle. C 3739 ■ KOUPÍME seřizovači stolici na vstřikovací čerpadla naft. motorů NC-108, výr. Motopal jihlava, no­­voa i starší. Státní statky Šuma­vu OZ 06, 373 33 Nové Hrady. C 3663 Takové myšlenky mi proběh­ly hlavou, když jsem vstupoval do moderní administrativně so­ciální budovy Jednotného ze­mědělského družstva v Trenči­­anských Stankovcích, a ještě ví­ce zesílily, když jsem se potkal s tamními dárci krve. Družstva tak vyspěla, že jejich členové ve stále větším počtu poskytují tuto ušlechtilou pomoc těm, kteří ji potřebují. Můžeme mít upřímnou radost z toho, že v zemědělských podnicích přibý­vá organizací Československé­ho červeného kříže. V JZD Československo-sovět­­ského přátelství „Inovec“ v Trenčianských Stankovcích si tuto organizaci založili před dvěma roky. Bezprostřední po­pud k tomu družstevníkům da­la ředitelka střední zdravotnic­ké školy v Trenčíně, donedáv­na předsedkyně okresního vý­boru ČSČK Celestýna Šimurko­­vá. Žačky této školy také chodí do Stankovic pravidelně na bri­gádu. „Proč by nemohla být or­ganizace Červeného kříže t u vás...?“ nadhodila při jedné návštěvě v družstvu ředitelka školy. Na odpověď družstevníků ne­musela dlouho čekat. A dnes, po dvou letech, může mít ještě větší radost, protože organiza­ce v Trenčianských Stankov­cích patři mezi nejaktivnější v okrese, ale i v širším rámci. Její předsedkyně, účetní Olga Bůčková, se dokonce stala člen­kou slovenského ústředního vý­boru ČSČK. V čem spočívá jejich čin­nost? Jak jsme už naznačili, především v darování krve. Dva­krát až třikrát do roka chodí družstevníci na její hromadný odběr. Ti nejaktivnější přichá­zejí do transfúzni stanice ! čas­těji, kdy to trenčínská nernoc­­nice naléhavě potřebuje. Čle­nové Červeného kříže v druž­stvu organizuj! i různé před­nášky, zdravotní prohlídky pra­covníků, starají se o družstev­ní lékárničky. Například pro traktorísty připravují nyní kurs první pomoci. Dvě ze svých členek zase vysílají na kurs do­brovolných zdravotních sester. který organizuje okresní výbor. Všichni členové Červeného kříže v družstvu, ale i ostatní družstevníci jsou hrdi přede­vším na svého ekonoma Stani­slava Cagalince. Už šestačtyři­­cetkrát daroval krev a na sklonku minulého roku stál mezi těmi, kteří v Praze přebírali zlatou Janského pla­ketu. V trenčínském okrese ji mají jen tři: jeden lékař, řidič sanitky a on jako zástupce ze­mědělců. „Co vás přivedlo k dárcov­­ství?“ ptáme se svěžího, i když už pětapadesátiletého ekono­ma. „Víte,“ odpovídá, „moje rodná vesnice, Selec, byla par­tyzánská. V době Slovenského národního povstání z ní fašisté odvlekli do koncentračních tá­borů pětačtyřicet lidí, z nichž se vrátilo jen šest. Mezi těmi, kteří zahynuli, byli 1 moji ka­marádi, tehdy sedmnáctiletí. Oni prolili krev za náš lepší život. Já, kterého tento osud nepostihl, jsem si řekl, že da­ruji krev v míru, na záchranu života jiných ...“ Dojímavá slova. Stanislav Ca­­galinec nejen sám daruje krev, ale pro dárcovství získává í další. V Selci, kde dosud bydlí a funkcionáři, není domu, je­hož obyvatelé by nedarovali krev pro zdraví Jiných. Mnoho příkladných dárců je i v jejich družstvu. Opravář Jaroslav tet­ko má na dosah stříbrnou pla­ketu, společně s ním jsou drži­teli bronzové plakety i dojička Magda Panákové, ošetřovatelka skotu Pavla Punová a pracov­nice v rostlinné výrobě Anna Rozvadská. Všichni mají velkou podporu vedení družstva, jehož členové jsou do jednoho v je­jich organizaci Červeného kří­že. Zenou, která zvládne všech­no, je předsedkyně organizace Oľga Bůčková. Členka Červe­ného kříže od sedmého ročníku základní školy. Žena, která po náhlé ztrátě rodičů vychovala pět mladších sourozenců a vše­chny získala pro dárcovství krve. Z Trenčianských Stankovcí jsem odcházel s pocitem, že jsem se setkal s dobrými lidmi. Neboť jen takoví se mohou obě­tovat pro životy jiných. Michal ŠTEFÁNĽK DRUŽSTEVNÍCI OBĚTAVÝMI DÁRCI KRVE Pro život jiných Nemohu začít jinak, než vzpomínkou na vývoj našich zeměděl­ských podniků. V prvních letech společného hospodaření se po­týkaly s obrovskými problémy. Byl to tvrdý zápas o každý litr mléka, kilogram masa, ale i o vědomí lidí. Pomyslel tehdy někdo z družstevníků na kulturu, na to, že jednou nebude. jezdit jen do práce, ale i na zájezdy, rekreaci či. lázeňskou léčbu ...? Držitel zlaté Janského plakety Stanislav Cagalinec. (Foto autor) Létající agronomové Jejich práce je nenahraditel­ná. Vyznačují se neúnavnou píli, svědomitostí, pracovitostí, orientací a dokonalým smys­lem pro život v kolektivu. Ne­hovořím o lidech, ale o vče­lách. Právě o nich jsem si přijel popovídal s josejem Volfem, jedním z té velké obce organi­zovaných včelařů,'kteří řízenou opylovací činnosti významně přispívají k rozvoji zemědělské velkovýroby. Josef Volf žije v malé obci Nenačovice na Be­rounsku a této ušlechtilé vášni propadla I jeho životní part­nerka Božena. Oba jsou v dů­chodu. » „U nás včelařil již děda,“ začal své vypravování Josef Volf. „Po něm jsem zdědil ne­jen úly. ale i lásku ke vče­lám. Když jsem se oženil, mo­je žena, která vůbec včelám nerozuměla, nakoupila odbor­nou literaturu a začala rozvíjet včelařinu novějším, moderněj­ším způsobem. Dnes máme 160 včelslev, z nichž sto je stabil­ně venku, na zimních stanoviš­tích. Na jaře se pak podle po­třeby JZD stěhují tam, kde se 'bez práce včel neobejdou. Na řepky, k sadům, rybízovým plantážím. Pro včely je to vý­borná pastva a pro družstevní­ky užitek. Naše včely pracují pro jZD Mořina a JZD Osvit Chýňava. Na jeden hektar ovocných sadů Je zapotřebí asi tří včelstev. Pro vaši představu musím říci, že jedno včelstvo je jeden úl s asi 90 000 včela­mi v létě a 25 000 v zimě. Řek­nu vám, že si mnozí lidé ani neuvědomují, že kdyby nebylo včel, leckdy by nám chybělo to či ono ovoce, byly by nižší výnosy u některých zeměděl­ských plodin a samozřejmě by nebyl ani med. Užitek, který včely poskytují opylováním ze­mědělských kultur a ovocných stromů, má zhruba desetiná­sobně vyšší hodnotu, než je cena medu. Člověk potřebuje včelu a včela člověka. Ten se musí starat hlavně o její zdra­votní stav, dobré přezimování a dobrou pastvu. Mně je sedm­desát let a jsem ještě fit — hodně totiž přičítám medu, že mě drží v kondici. V době vče­lí pastvy denně najezdím ko­lem 50 kilometrů než objedu všechna včelí stanoviště. Kdyt to nevyjde jeden rok, tak to vy-* nahradí druhý.“ ly. Sli jsme se podívat na vče­V úlech je zatím klid —> jaro ještě nenastalo. Jen sem a tam některá včelka se šla podívat, jestli to slunce myslí vážně, dá zelenou jaru, a tím i jejich užitečné práci. Text a foto: B. Nou za SPOLEČNÝM ZNAKEM VÝROČNÍCH ČLENSKÝCH SCHŮZÍ JZD JE HOSPODÁRNOST Loňské výsledky odrazovým můstkem Praha ízn) — Závěreěné dny února byly ve většině druž­stev vyhrazeny jednáni výročních členských schůzí. Letošním hlavním tématem družstevního sněmování je hospodárnost, pře­devším v oblasti energie a výroba kvalitní objemné píce. Svědčí o tom zprávy našich redaktorů z jednotlivých krajů a okresů ČSR. Čížovä — V JZD 7. listo­pad Čížové na Písečku, přehod­nocují dosavadní systém pěsto­vání pícnin na orné půdě a za vzor si vzali sousední JZD Přeš­­ťovice na Strakonicku, které patří k nejlepším pěstitelům pícnin v jižních Čechách. Mě­lo by se to hiavně projevit ve větší užitkovosti dojnic, kde Čížovští pokulhávají. V tomto směru se očekává zlepšení pro­střednictvím hmotné zalntereso-vanosti ošetřovatelů ve stájích, kde je různá úroveň péče o svě­řená zvířata. Kravaře — V JZD Čs.-so­­větského přátelství Kravaře v okrese Česká Lípa počítají se změnou odrůdové skladby obilovin, a dále především se u zlepšením půdní úrodnosti, aby výkonné odrůdy mohly plněji využít svůj výnosový potenciál. Ü krmivá vzhledem k omezení výroby horkovzdušných úsušků rozšíří plochy krmné řepy, za­měří se na zakládán! jetelů do senážních ovsů a nejméně jed­né třetiny plochy luk využijí na výrobu kvalitního sena, což by mělo přispět k zajištění plá­nované užitkovosti kolem 4000 litrů na dojnici. Protože zde mají v poslední době starosti se zdravotním stavem telat, za­měří se důsledněji na jejich odchov. Ředhošť — Družstevníci z Ředhoště na Litoměřicku se mohli na své schůzi pochlubit velmi dobrými výsledky. Ve vý­robě cukrovky a obilí se loni umístili na jednom z předních míst v ČSR. Podařilo se jim uspořit 680 tun jadrných krmiv a proti roku 1980 spotřebovali o 58 000 litrů nafty méně. Nej­náročnějším úkolem letos bude vyrobit dostatek kvalitní ob­jemné píce, neboť v Redhoštl budou sít o 180 hektarů obilo-: vin více. Třemošná — Družstevnicí z Třemošné jednali pod putov* ním praporem OV KSČ Plzeň-se­­ver za loňské nejlepši výsled­ky v okrese. Například na litr mléka zde spotřebovali jen 188 gramů jádra a od dojnice ho za rok vyrobili v průměru 3490 litrů. Proto je pro ně výroba kvalitní píce velmi důležitá a letos má být 80 procent těchto krmiv v prvních třídách. Po­moci má i nově postavený se­ník. PravOnín — Soběstačnost v krmivech — to byl jeden z hlavních jednacích bodů v JZD Pravonín v okrese Benešov. Jednou z cest je lepší využití odpadních brambor. K úspoře nafty má družstevníkům pomo­ci použití pásových traktorů místo škodovek při přípravě půdy. Z JEDNÁNÍ OKRESNÍCH KONFERENCÍ ČSŽ Významný přínos žen Praha (čtk) — V šestnácti okresech ČSSR se v sobotu ko­naly další okresní konference Českého a Slovenského svazu žen. Členky obou republikových organizací na nich zhodnotily dosa­vadní činnost svých svazů v rámci jednotlivých okresů a vytyčily nové úkoly na dobu, která zbývá do příštích sjezdů této spole­čenské organizace Národní fronty. Za účasti členky sekretariátu ÚV KSČ a předsedkyně ÚV ČSSŽ M. Kabrhelové se v sobotu se­šlo dvě stě delegátek okresní konference Českého svazu žen v Olomouci. Zhodnotily činnost více než šestnácti tisíc členek 181 základních organizací za poslední tři roky, které jen při ochraně a tvorbě životního pro- Pionýři v novém Ostí nad Labem (čtk) — Sobotní setkání pionýrů a mlá­deže s příslušníky Lidových milicí na počest 34. výročí Ví­tězného února bylo první akcí nově otevřeného Okresního do­mu pionýrů a mládeže v Ostí nad Labem. V zařízení, které vzniklo úpravou bývalého ob­jektu zvláštní školy, může plně využít svůj mimoškolní čas v technických, společenskověd­ních a sportovních kroužcích najednou až 140 dětí. Zárukou jejich dobrého veden! se má stát dostatek pionýrských pra­covníků, kteří budou vycházet z okresní školy, jež tvoří sou­část ODPM. Brutální zásah Santiago (čtk) — Pino­­chetova vojenská policie za­sáhla v sobotu brutálně proti účastníkům smutečních obřadů za zavražděného odborového předáka Túcapela Jimeneze, jichž se přes policejní zákaz Zúčastnilo přes tisíc pracují­cích. Když se z pohřebního prů­vodu od katedrály v Santiagu na hřbitov ozvaly protestní hlasy proti Pinochetovu reži­mu, vrhli se ozbrojení policis­té na jeho účastníky, bili je a několik osob zatkli. POČASÍ DNES: Oblačna, v oblasti fronty zataženo se slabým deš­těm, ve vyšších polohách déšť se sněhem. Ranní teploty 2 až □ st. C., na Moravě při vyjasně­ní mínus 3 st. C.. odpolední te­ploty 3 až 6 st. C., mírný jiho­západní' až západní vítr. stredí odpracovaly přes 208 000 brigádnických hodin. M. Kabrhelové ocenila úspě­chy olomoucké okresní organi­zace, které se dlouhodobě řadí k nejlepším. Zdůraznila, že v souvislostí s náročnými úkoly současného období se i naše ženská organizace bude vý­razněji než dosud podílet na formování myšlení, jednání a činů žen přt realizaci progra­mu KSČ. Její nejdflležitějšl pří­nos je v boji za zachování ml­ Z REPORTÉROVA BLOKU Ve méstéCalkojnské^o jen Chlebem o solí vítají v Klinu ty nejvzácnější návštěvy. V závěru minulého týdne se ta­kovéto pocty dostalo i skupince našich turistů z benešovského okresu, kteří jsou v SSSR na ně­kolikadenní návštěvě s letadlem přátelství. „Tato pocta nebyla náhodná," zdůraznil o chvíli po­zději už při přátelské besedě se­kretář městského výboru KSSS V. A. Charlamov. „Vy jste pro nás drazí nejen tím že jste z Čes­koslovenska, ale hiavně proto, že jste přijeli z benešovského okresu, s nímž nás pojí už po řadu let pevné přátelství.“ Ukázat během jednoho dne celý okres, který se rozkládá ne­celých sto kilometrů severozá­padně od Moskvy, nebylo možné. Proto hostitelé po zjištění, že ve dvacetičlenné skupince jsou pra­cující ze zemědělství, učitelky, technici a lidé dalších povolá­ní, se rozhodli vyjít všem vstříc. Malá okružní cesta okresem za­čala v sovchoze Klinskij, s kterým poj! úzká družba JZD Bystřice u Benešova. I když členové to­hoto družstva ve výpravě chybě­li, tak to nic neubralo na srdeč­né atmosféře. Pětice zaměstnan­ců školního statku Benešov a vedoucí výpravy V. Benők se uká­zali jako na slovo vzatí odbor­níci. Sovrhoz se totiž specializu­je na ovocnářství, zejména na jahody, které zde pěstuji na 80 hektarech a jablka. „Teď máme jen asi 150 ha sodu, ale před dvěma lety to byl dvojnásobek. Přišly však mrazy až mínus 45 stupňů a plná polovina nám po­mrzla. Začínáme tedy s novou výsadbou. Máme naštěstí velkou zásobu mladých stromků, které dodáváme i do celé moskevské oblasti," Informoval nás uvolně­ný sekretář scvchozní organizace KSSS N. I. Štyrchalov. Ten se stal i naším průvod­cem po obrovském kulturním do­mě a po dalších sovchazních zařízeních. A vůbec největší do­jem nás všech? Moderně zaříze­né učebny pro pracovní vyučo­vání v místní desetiletce. „Chce­me, aby co nejvíce mladých zů­stalo u nás v sovchoze. Proto se je snažíme už ve škole seznámit s budoucím povoláním. Chlapci například po dokončení střední­ho studia mají i znalosti opra­váře zemědělských strojů," vy­světloval nám N. 1. Štyrchalov. ta Ze sovchozu Klinskij vedla ces-’ zpět do okresního města, které se může pochlubit nejen svým starým původem, moderní výstavbou, ale i skutečností, že se zde narodila nebo žila celá řada významných osobností jako například chemik Mendělejév, spisovatel Gajdar, letec-kosmo­­naut Artjuchin a hlavně hudeb­ní skladatel P. I. Čajkovskij. Být v Klinu a nenavštívit jeho ně­kdejší bydliště snad ani nešlo, obzvlášť když zde nechybí ani dokumenty připomínající jeho pobyt u nás v Československu. \ »

Next