Zemědělské Noviny, srpen 1983 (XXXIX/179-205)

1983-08-01 / No. 179

deník ministerstva zemedelstvi a výživy csr ROČNÍK XXXIX - ČÍSLO 179 PRAHA, PONDĚLÍ 1. SRPNA 1983 CENA 50 HAL ) V HORKÝCH DNECH letoSního léta není na kombajnech právě nelpřijemnějl. Teplota v kabině se pohybuje kolem 50 ale i více stupňů Celsia a prach se lepí na upocená Cela osmah­lých chlapců, kteří bez ohledu na mimořádné klimatické pod­mínky vyjíždějí do dozrálých lánů. 'S koncertem lidské práée jsme se setkali na pozemcích JZD Krakovaný na Kolínsku, kde sklízí obilí osm kombajnů zdejšího družstva a tři sklízeči mlátičky přijely na pomoc z ko­operačního okresu Havlíčkův Brod. Denně kombajnéři sklidí okolo 60 hektarů. Zaslouženou chvílí odpočinku je pro kom­bajnéry čas oběda. To na ně .čeká nejen vydatná strava, do­vezená přímo na pole, ale i do­statek chlazených limonád a nealkoholické Pito. Mladé kom­bajnéry z krakovanských polt vám představujeme na snímcích pří práci l v době oběda. Idap; joto B. KOSTKA) Hlavní sklizňová fronta se postupně přesouvá Za zralým zrnem do vyšších poloh Praha (zn) — Od jihu k severu, z východu na západ a ko »ebne z nížin do výše položených a podhorských oblastí. V těch­to směrech se každoročně pohybuje žňová „plechová kavalerie“. Nejinak je tomu i letos, ovšem s tím rozdílem, že zrání neoby­čejně urychlují nadále trvající vedra a sucha. Pod horami a v zá­padněji položených oblastech tak zrno dozrává s ještě větším předstihem, než tomu bylo v našich hlavních obilných oblastech. Co to znamená pro osádky kopibajnů, zvláště pak těch za­pojených v kooperaci, není tře­ba zvlášť připomínat. Na od­dech v letošních „bleskových“ žních prostě není čas ... Po­tvrzují to dálnopisy našich krajských .zpravodajů, zazna­menávající dění (a nejen žňové) na polích o právě uplynulé so­botě a neděli: ■ DESET TISÍC DENNE Podle dispečinku jihomorav­ské KZS4 byly ke včerejšku v kraji sklizeny z celkové výmě­ry již tři čtvrtiny ploch. Denně na jižní Moravě přibývá přes deset tisíc hektarů strnišť. Nej­větší podíl na tom mají okresy Znojmo, Uherské Hradiště, Břeclav a Kroměříž, jimž chy­bějí k dokončení, žní nepatrné zlomky procenta. Ňa Blanensku mají už vymlá­ceno z více než poloviny ploch. V sobotu a neděli přišli mnoha zemědělským podnikům na po­moc brigádníci z organizací z Národní fronty, kteří uklízeli polí slámu. Například JZD Doubravice, kde poslední v klasy z 605 ha padly již ve čtvrtek, nastoupila v sobotu na úklid slámy patnáctičlenná bri­gáda místní organizace České­ho mysliveckého svazu. Obou dnů využilo družstvo rovněž k podmítání a setí směsek. Agro­nom Petr Chladil, který práci řídil, se pochlubil letos dosa­ženým průměrným výnosem ■ PRODAME Praga S 5 T valník a P S 5 T sklápěč ve velmi rlob­­vém technickém stavu po TK * náhr. díly. KOUPÍME 2 autnvleky HW 6011 + velkoobjemové ná­stavby. JZD 294 79 Kropáěova Vru­­tice, tel. 93 318. C 9870 ■ KOUPÍME nesený obraceč lnu NOL • provozuschopný. PRODÁME kukuřičný adaptér na samochod­nou řezačko E 281, vyžaduje opravu. JZD Družba, 512113 Lib­­štát, tel. 94 307. C 9854 ■ PROVEDEME ihned generální opravy IFA W 50 terénní i sil­niční ski. STS, n. p., 544 20 Dvůr Králové n. Lab., tel. 2851, linka 65. .C 9863 R PRODÁME ze svých zásob kvě­tináče - kontejnery, rozměr 20X28, květináče z um. hmoty barevné as 114, fóliovou plachtu 5X20 m a a 10,4X20 m, 10 pneu 14X38 TZ o. pneumatiky 7,35X15. SEMPRA, z„ Kadaň, stř. Chvatěruby, 278 01 Kralupy n. Vit., tel. 8727. C 9864 R PRODÁME obilní kombajn SK-6 Kolos, provozuschopný po menší opravě, pořizovače vstupních dat Ascota 1343 KAL 4, dobrý stav, a Ascota 1343 KAL 4, vyžadující opra­vu. Ceny podle dohody. JZD 378 41 Rodvinov, tel. 96 122. C 9743 R PRODÁME náhr. díly k mutu­­ru Lombardiai Motor! typ LDA • 672 — dvouválee: klik. hřídel, pístní kroužky, písty, válce mo­toru a hlavu válce motoru, po­užívané pro horskou žací líšta Reform - Metrac - 3000 nebo jiný stroj z dovozu. Státní statek, zá­vod 09, 795 11 Rýmařov, tel. 2741 až 5. C 9698 R KOUPÍME jakékoliv množství radiálních a diagonálních pneu­matik 11/20 + vzdušnice + vlož­ky. Silnice, n. p.. 393 45 Pelhři­mov, tel. 2122, dips. 68 356. C 9745 R VYMĚNÍME T 138 cisternu na sypké hmoty pn SO za CAS 10. Státní statek Znojmo, VKCH Vel­ký Karlov, 671 26 Dyjákovice. C 9629 R KOUPÍME stavební kompresor československé výroby nebo kom­presor rumunské výroby 2 MC 5, i neprovozusehopný, s kompreso­rovou jednotkou v chadu [opra­va kompresoru). Zemědělské sta­vební sdružení Rychnov n. Kn se sídlem v Solnici, výrobní středis­ko meliorací a mechanizace Lu­­ponice, 517 54 Vamberk. , C 9758 R PRODÁME obilní kombajn Ko­los a obilní kombajn Niva, oba v dobrém techn. stavn. JZD Nový směr, 394 03 Horní Cerekev. C 9591 4,52 tuny z hektaru — nejvyš­­ším v historii družstva. ■ STAROSTI S PODMÍTKOU V tropických vedrech pokra­čovala sklizeň obilí i ve všech vysoěinských okresech, země­dělci dokončovali sklizeň pzi­­mé řepky, začínají v pšenicích a jarních ječmenech a v řadě podniků také trhali len. Nejdále jsou ve sklizni obilo­vin v třebíčském okrese, kde z plochy 23 360 ha sklidili už 60 procent. Také hrách už tu mají sklizen ze tří čtvrtin, přesně z 1028 ha. Sláma je zatím skli­zena z 19 procent a rozhodu­jící nápor zde zemědělce Tře­bíčská čeká v tomto týdnu. Sklidit chtějí letos všechnu slá­mu, péči věnují zejména krm­né, protože suché počasí sig­nalizuje, že s ní je třeba počí­tat pro zimní období. Velkým problémem letošních žní je podmíťka. Vyschlá půda odolává diskovému nářadí, kte­ré se téměř nedá použít. Na těžších půdách používají Tře­bíčští pluhy, takže vlastně jde spíš o střední orbu. A tak je 4870 podmítnutých hektarů a 1270 ha zasetých strntskóvých směsech bezesporu velkým úspěchem. Za poslední dny se podařilo zrychlit tempo trhání lnu. Přispěla k tomu páteční velmi mírná přeháňka, která trhání usnadnila. V současné době je v okrese vytrháno, od­­semeněno a vyloženo na , rosu 20 procent z ploch lnu. ■ NEJDÁL NA DOMAŽLICKU Přírůstkem za.oba dny ve vý­ši téměř 11 tisíc hektarů skli­zených ploch- se Západočeský kraj přiblížil čtvrtině plánova­ného úkolu. Nejvíce nad tímto průměrem jsou se 34,6 procen­ta ploch sklizeného obilí na Domažlicku, kolem 30 procent ploch mají sklizeno v okresech Plzeii-sever a, Plzeň-jih. Řepka je sklizena z 87 procent a za oba dny přibylo 8 procent. Také v neděli vyjely obě po­jízdné dílny STS Kout na Šu­mavě pomoct do JZD Draženov a Mrákov. Velká horka působí přehřívání motorů sklízečích mlátiček, kterých museli na Do­mažlicku vyměňovat už dva­náct. Úsilím opravářů zeměděl­ských podniků a STS še daří i Za pomoci různých náhrad­ních řešení techniku udržet v provozu. , Kombajnéři věnují zvláštní pozornost polehlým po­rostům. V JZD Statikov i v ta­kových případech, pomáhá zlepšení na strojích E-512 docí­lit čisté strniště a vysoký vý­nos pšenice. Živo bylo í u pří­jmových linek ZZN. Domažlice. V sobotu zaznamenali zatím nejvyššl příjmovou špičku — 287 vagónů zrna. ■ NEZAPOMÍNAJÍ NA SENOSEČ Sklizené hektary obilovin a luskovin přibyly také v okrese »Jičín na východě Čech. Po oba dny tu bylo v činnosli 210 kombajnů a udělaly kuš práce — zrniny jsou na Jičínsku vy­mláceny už ze dvou třetin vý­měry. Při současném počasí se Vý­­chodočeši věnovali rovněž se­­noseči. Jak nám včera ve Špind­­lerově Mlýně potvrdil člen ze­mědělské komise MěNV Fran­tišek Procházka, letos Si horalé se sklizní pícnih pospíšili. Jen v tomto rekreačním centru je tráva posekána a usušena z 260 hektarů z úkolu 320 ha. V ka­tastru Šplndlerova Mlýna se o to přičiňuje správa KRNAP, le­sáci, ale i rekreanti, důchodci, svazarmovci, členky ČSŽ, čle­nové TJ Slovan a další. V míst­ních podmínkách se osvědčují zejména malé motorové sekač­ky MF 70 a 73, jež pro Krko­noše zajistil ONV Trutnov. D o nového m esice A je tu srpen, ještě letni mě­­sic o stále ještě doba prázdnin a dovolených. Přestupujeme do něj z období, jež oplývalo neob­vykle vysokými teplotami dnů i nocí. Tohle období mělo velice výrazné dvě roviny života. Jednu rovinu šťastných dnů odpočinku a druhou rovinu, na níž se svá­děl skutečný, nepřerušovaný, lze říci úspěšný boj lidí s vedrem 0 zrno i ocel, o mléko, maso 1 uhlí. Ta druhá rovina podmi­ňuje a bude vždy podmiňovat ony šťastné dny u vody, v pio­nýrských táborech a v rekreač­ních střediscích. A na té druhé rovině se tedy odehrávalo to roz­hodující pro náš život i za ce­nu, byť ve věku robotizace, mnohdy vyčerpávající práce kom­bajnérů, hutníků i řídících pracov­níků, neboť africký vzduch, kte­rý k nám proudil, zasahoval hor­kem srdce i ruce každého, kdo opravdu konal, co konat měl, kdo byl v jedné řadě s těmi, kteří si uvědomovali odpovědnost za dobrý výsledek sklizně obilo­vin, za kvalitní tavbu oceli, za dokončení výstavby bytové jed­notky. za laskavou obsluhu zá­kazníka v obchodě i za doko­nale promyšlenou řídící práci. Mezi oběma měsíci - červen­cem a srpnem je jen kalendář­ní hranice, jen. změna data. Vedro zatím neustává, sklizeň však bude pokračovat, stejně ja­ko lití oceli, jako všechna ostat­ní práce jako sám život a jako boj za mír. Ten v letošním roce i v těchto letních měsících ne­­polevil, naopak nabral na tempu I kvalitě, protože situace to pros­tě vyžaduje. Útok představitelů imperialismu na mírový život je jednoznačný, jednoznačná je ta­ké odpověď obránců míru, jež znamená, že v tomhle úsilí nelze polevit. Náš vstup do měsíce srpna nemůže a nesmí nic změnit na rytmu života, na rytmu práce. Spíš naopak. Do mnoha závodů se budou vracet lidé z dovole­ných a jistě s čerstvými silami ono tempo udrží i zvýši. V ze­mědělství, jak to bývá každým rokem, kombajnéři a další pra­covníci musí dokončit sklizeň obilovin a pokračovat ve sklíze­ni da'”ích plodin a nesmí se nic zanedbat v živočišné výrobě. Ta­kové je však již posláni zeměděl­ců, jejich podíl na tvorbě naše­ho celospolečenského bohatství, podíl vskutku významný, což ply­ne i z , toho, že výsledky sklizně se již po léta stávají celonárod­ní záležitostí, věcí veřejného záj­mu i pomoci tisíců a tisíců ob­čanů. Jistě tomu nebude jinak ani v tomto měsíci srpnu, jehož pfvni den právě zaznamenáváme v záhlaví novin. H. BERGMANN INTERVIEW DMITRIJE USTINOVA ZPRAVODAJI TASS Usilujeme jen o účinnou obranu Moskva (čtk) — Tisková agentura Sovětského svazu v so­botu uveřejnila odpovědi ministra obrany SSSR maršála Dmitrijo Ustinova na otázky zpravodaje TASS. Maršál Ustinov v tomto rozhovoru mj. uvedl: Sovětský svaz a jeho spojen­ci udržují svůj obranný po­tenciál na úrovni nezbytné pro obranu členských států Var­šavské smlouvy. Podstatou naší vojenské politiky je účinná obrana a nic víc. SSSR nikdv nebyl iniciátorem horečného zbrojení a nemá v úmyslu se jím stát ani v budoucnosti. O vojenskou převahu neusilu­jeme. Přibližná rovnost vojenských sil mezi žápadem á Východem existuje, je reálnou skutečnos­ti. Uznávali to tři američtí pre­zidenti Nixon, Ford a Carter. Uznávají to i dnes mnozí vý­znamní američtí činitelé, jen prezident Reagan, a v poslední době spolu s ním i někteří dal­ší představitelé Západu, hodně a obšírně mluví o „přílišném vyzbrojení“ SSSR. Ve skuteč­nosti však USA měly až do za­čátku sedmdesátých let převa­hu ve strategických jaderných zbraních. Jsou oblasti, v nichž i dnes mají převahu. Podívej­me se na některá čísla: USA mají v současné době více než 13 000 jaderných náloží v rám­ci strategických jaderných sil, kdežto SSSR jich má méně. Početní stav ozbrojených sil NATO činí 5,5 miliónu mužů, kdežto Varšavské smlouvy — i podle oficiálních západních pramenů — 4,9 miliónu. USA mají 13 letadlových lodí s 520 letouny — nosiči jaderných zbraní — na palubě, jež ope­rují u břehů Sovětského svazu. SSSR letadlové lodě nemá. V tomto výčtu bychom mohli pokračovat. Báchorka o sovět­ské vojenské převaze, o nad­měrném vyzbrojení Sovětské­ho svazu je umělá, neustále rozšiřovaná zlovolná lež. Když už mluvíme o přílišném vy­zbrojení, usiluje o ně právě ta" země, která vybudovala na území jiných států více než 1500 vojenských základen a ob­jektů. Na Západě se hodně mluví o „neústupnosti Rusů“. V čem bychom vlastně měli ustoupit? Měli bychom přistoupit na umístění raket Pershing 2 a střel s plochou dráhou letu v Evropě? Nepočítat na straně NATO jaderné zbraně Velké Británie a Francie? A právě takové jednostranné ústupky od nás vyžadují a chtějí, aby­chom přistoupili na přímé ohrožení své bezpečnosti i bez­pečnosti našich spojenců. Proč bychom však zde měli ustupo­vat? Vždyť my od USA nic ta­kového nežádáme. Pod pláštíkem teze o „ne­ústupnosti“ Sovětského svazu se vědomě zaplétá otázka brit­ských a francouzských jader-; ných zbraní. Sám požadavek nepočítat tyto zbraně mezi ja­derné síly středního doletu NATO v Evropě nelze považo­vat za ohjektivní. Je to zjevná snaha NATO zachovat si v Evropě velkou vojenskou převahu. Jak bylo nyní ozná­meno, již v roce 1979 se ve-. doučí představitelé USA a dal­ších hlavních zemí NATO do­hodli v Guadeloupe, že na že­nevská jednání přijdou USA samy, aby s odvoláním na dvoustranný charakter jednání (Pokračování na stř. 2) Návrat G. Husáka ze Sovětského svazu Praha (čtk) — Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Českoslo­venska a prezident Českoslo­venské socialistické republiky Gnstáv Hnsák se včera vrátil ze Sovětského svazu, kde byl na pozvání ústředního výboru Komr iistické strany Sovětského svazu na dovolené. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal bla­hopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace Piorru Aubertovi při příležitosti stát­ního svátku jeho země. Vypadalo to na jata morganu: několik kilometrů dlouhý pult, nabízející nejrůznější druhy pečlivě omyté, lákavé zeleniny a ovoce. Skutečnost, kterou ten den nabízela mělnická výpadovka z hlavního města, totiž k takovým přeludům sváděla. Okurky na­kládačky v nejrůznějších velikostech, rychlokvašky, kořenová ze­lenina, rybíz, angrešt. Provizorní krámky sestavené ze dvou tří bedniček, přitom pár metrů od sebe. Stačilo zastavit, domluvit se o ceně a stali jste se majiteli produktů, s jejichž kvalitou se současný obsah regálů státních prodejen mohl jen těžko srovná­vat, inu, ne nadarmo je Mělnicko rájem zelinářů. Není divu, že čerstvé zážitky z naší cesty zavdaly podnět i k první otázce pro Karla ŽIŽ­­KU, vedoucího odboru nákupu Jednoty Mělník: Netrpí nákup­ny ve vašem okrese v důsledku volného prodeje zemědělských přebytků nedostatkem? „V letošním roce máme spíš opačné starosti. Loni, když by­la tahle možnost novinkou, jsme, pravda, 1 od našich stá­lých zákazníků slýchali v nej­různějších obměnách: Ted vám nic nedám, půjdu k silnicí. A teprve co zbylo, přinesli k nám a my jsme to museli odkoupit. Jepže málokomu se v rozma­rech počasí podařilo u silníce prodat tak, jak by si předsta­voval. U nás, i když třeba za nižší ceny, odprodá všechno a bez čekání. Letos v těchto dnech nakupujeme denně až 23 tun ovoce a zeleniny,“ do­dává Karel Žižka. Drobný pěstitel se v mělnic­kém okrese může se svými pře­­.bytky obrátit na dvanáct náku­pen — včetně externích nákup­­čích . Jednoty v .malých obcích. V určitých oblastech má však „monopol“ na nákup podnik Zelenina. „Ano, je to v jistém smyslu konkurence. Letos například u rybízu. My jej nakupujeme za 12 korun kilogram, Zelenina za 13 korun. Korunový rozdíl způ­sobený tím, že my rybíz naku­pujeme do přepravek pro Mra­zírny Blatná, kdežto Zelenina do dřevěných košíčků přímo na export — nás připravil o hez­kou řádku zákazníků,“ říká Karel Žižka. Ve většině nákupen Jednoty je ve ■ špičce sezóny pracovní doba téměř nepřetržitá, proto­kladní automobily do konzer­váren a prodejen. „Stejně jako v loňském roce jsou 1 letos problémy s okur­kami nakládačkami. Díky pří­znivému počasí se jich u nás urodilo hodně, jenže — pěstite­lům sladce, konzervářům trp­ce. My musíme převzít plo­dy přednostně od zeměděl­ských podniků, a ty pochopi­telně vyplní kapacitu naší t konzerváren dokonale. Konzer­várenské podniky jsou zahlceny a navíc mají ve skladech ho­tové výrobky z minulé sezóny. V důsledku tohoto přetlaku nám ceny tlačí dolů, my však od drobných pěstitelů musíme nakupovat za ceny stélé. Sta­rosti tu plynou z ne dost pruž­né tvorby cen v případě větší úrody,“ doplňuje Karel Žižka. A jak je to s oboustrannou poctivostí ve vztahu mezi pěs­titeli a nákupci? „V minulé sezóně jsme měli, pokud si vzpomínám, jen jednu oprávněnou stížnost, a to v ná­kupně , v Tuhani. Pokud mají pěstitelé nějakou připomínku k zařazení ■ svých výpěstků do určité jakostní třídy, měl by 'jim nákupčí na požádání před­ložit normy, kde je přesně sta­novena velikost ovoce či zele-niny a odpovídající zařazení. Navíc jsou v každé nákupně k dispozici 1 měřidla. Na druhé straně však někteří pěstitelé zneužívají návalu v nákupnách a horší plody dávají na dno přepravek. Nákupce samózrej­­mě nemůže přehrabovat celý náklad,“ uzavírá Karel Žižka. Vitamíny na kolotoči,.. I tak bychom mohli charakterizovat současnou situaci v nákupnách mělnické Jednoty. Pracují tu li­dé obětaví, kteří neváhají na­stavit pracovní dobu osobním volnem. Nejednou vzal Karel Žižka nákladní automobil a sám odvezl ovoce či zeleninu, o kte­ré tady nikdo neměl zájem, do sesterských prodejen v teplic­kém či jabloneckém okrese, kde se po >nich jen zaprášilo. Takové provizorní opatření však nestačí, přesuny do ob­lastí, kde není tak dobrá úro­da, by měly být organizovány velkoryseji. Jiří FABIAN Vápnění tisícovky hektarů holin mletým dolomitickým vá­pencem, které vlivem imisí i kůrovců zbyly po beskydských smrcích, jé svého druhu dosud nejrozsáhiejší akcí ve střední Evropě. Otakara Kašpárka, ji­nak vedoucího posádek holešov­ského oddílu 20 502 Slovairu Brno, opravňují k její šéjpilotá­­íi tisíce vzletů. Abychom se v letounu AN 2, v hantýrce pilotů přezdívaném „andula", odlepili od země a vzlétli nad beskydské lesy, ne­potřebujeme ve Frýdlantu nad Ostravicí ani sto metrů z velké plochy svazarmovského letlšté. Ještě než sleduješ, jak O. Kaš­párek a druhý pilot ing. V. Chromý z nebe dávkují holinám v okolí Lysé hory svůj lék, v obratu o 180 stupňů vidíš, jak jistý je kapitánův letecký ru­kopis. Frýdlantské letiště se ti brzy mění v pouhý bod. Aby O. Kašpárek dolomitickým vápen­cem pokryl hektar lesa, musí s 1500 kilogramy v zásobníku vzlétnout ještě jednou. Do úte­rý 2. srpna, kdy šestnáctidenní akce letos skončí, vzlétne osm „andul“ z letiště ve Frýdlantu, Mořicově a Vojkovicích celkem 2100krát. „Jestliže chceme zvýšit prů­měrné hodnoty 3 pH, jak je na 1270 hektarech těžko zales­­nitelných holin ukázalo na 11 tisíc sond lesáků a pracovníků Zemědělské oblastní laboratoře ACHP Frýdek-Místek analýzou vzorků odebíraných až do hloub­ky pětatřiceti centimetrů od­borníky VÜLHM v Praze-Zbras­­lavi, až na 4 pH, musíme Bes­kydy podrobit léčebné kůře ještě v dalších dvou etapách. Po dílčích vyhodnoceních stanovení operativní diagnózy a budou následovat v letech 1985 a 1987. Každý z 1000 hektarů dostane 9 tun dolomitického vápence," říká provozní inspek­tor n. p. Severomoravské státní lesy v Krnově .ing. L. Paška. Bez takového přídělu by fló­ra v Beskydech zůstala i nadá­le ochuzena o milión kubíků lesa, které museli lesáci nutně vytěžit od roku 1979. Vniveč by přišlo i 6 miliónů korun pro­investovaných v první etapě zá­sahu. Je smutné, že Beskydy, které jsou rozhodující zásobárnou pit-, né i užitkové vody průmyslo­vého Ostravska, Karvinsko i Třinecká, právě vlivem exhala­cí z této oblasti, připomínají na nemalé ploše zeminu politou octem. Okol nejěestnější — vrátit život beskydskému smrku“ — říká ředitel Slovairu Brno ing. Aurel Cihák, „jsme svěřili na­šim nejzkušenějším pilotům. Každý z nich prošel neúpros­nou leteckou školou a má. na svém kontě nejméně 5000 na­­létaných hodin." Piloti Slovairu jsou lidé ustá­lených povah, kteří s velkou rozhodností bojují o zachování Beskyd. S vírou, že se v nicfe lesy uzdraví, létají také proto, že si uvědomují,< že existence člověka a stromu na planetě Zemi pevně spojila celá histo­rie, která je stará stovky tisíc let. Petr ČERMÁK že nákupce bydlí přímo v mís­tě. Pěstitelé využívají přede­vším ranních hodin — již před šestou jich čeká u nákupny často 1 několik desítek. Stojíme v centrálním skladu nákupu mělnické Jednoty ve Velkém Borku, kde dvojice bri­gádjuké přerovňává několik osiřelých přepravek rybízu, let­ních jablek a okurek. Ovoce a zeleninu nakoupené v ranním kolotoči nákupčím Antonínem Levým vezou v tuhle chvíli ná- Vitamíny na kolotoči Z REPORTÉROVA BLOKU Z ásada pro Beskydy řjáš horní snímek zqchycuje o „akci" jednoho z externích nákup­­čich mělnické jednoty Karla Duchače. Na tomto záběru kontrou laje Karel Žižka /vpravo) spolu rs nákupčím Antonínem Levým kvalitu právě nakoupených okurek—salátovek. (Foto: B. Kostka) I JEDEN ŽŇOVÝ DEN NA FRÝDLANTSKU Pohlednice z Obřího sudu „Je to kraj hezký pro oči a těžký pro hospodaření. Pastviny, kamenitá pole a hlavně stráně a svahy,“ řekl mi Josef La­mač, ředitel Státního statku Frýdlant v Čechách. Když jsme se dívali do údolí Llbverdy, výletního místa Obřího sudu — restaurace pod vrcholky Jizerských hor v nadmořské výšce kolem 750 metrů byla plně obsazena turisty. Prošli jsme údolí Bílého potoka, Pertoltice, Kunratice, Raspenavu i další místa. Když člověk vidí šplhat traktor s valníkem do stráně, stra­chem se mu zatají dech. I tady se žňové práce dosta­ly do plného tempa. Na Stát­ním statku Frýdlant letos sklí­zejí zrno z 2266 hektarů. Ozi­mé ječmeny mají i tady již vy­mláceny. Průměrný hektarový výnos na 405 hektarech byl 4,19 tuny. I žita „sypou“ kolem 4 tun. A tak plánovitý výnos 3,33 tuny bude podle slov ředitele J. Lamače překročen. V poros­tech Daflkovského žita, které letos narostlo do nevídané ve­likosti, jakoby se kombajny ztrácely. Hory slámy, které za mlátičkami v řadách zůstávají, nadělají mechanizátorům ještě mnoho starostí. Strniště za 20 kombajny rychle přibývá. Na konec . týdne mlátičky vyjely paprvé i do ozimých pšenic. Ovsy jsou ještě zelené a na písčitých půdách schnou. Kom­bajnéři zde musí vynaložit mno­hem více umu než v morav­ských nebo polabských nížinách. Projeli jsme jednu polovinu ■ frýdlantského výběžku, ná kte­ré statek hospodaří. Zdejší a­­gronomové, traktoristé mohou mít stejně velkou radost ze 4 tun výnosů jako v nížinách ze sedmltunových. Sušší rok je pro zemědělce frýdlantského statku příznivěj­ší než. mokrý. Za sucha se ne­chá sklidit všechno, co na po-: Jíqh, narostlo v dobré kvalitě. „Ovšem, přijdou-li dva suché roky za sebou, začnou tropická vedra i podhorskou a horskou přírodu sužovat. Nejvíce pro­blémů máme se zachováním ze« leného pásu krmení a s organi­zací pastvy. Slunce zde bělí stráně, na loukách tráva řídne,“ komentoval současný stav po­rostů ředitel J. Lamač. V této částí libereckého okresu, r.a polské hranici, je Již od roku 1945. Přes 33 let působí na statku a tak velké sucho ještě nepamatuje. „Porosty brambor na první po­hled vypadají pěkně. Jsou zdra­vé, dobře zapojené a čisté, což je jistě dobrá vizitka pro rost­lináře. Mají dobře nasazeno — 14 až 16 hlíz pod trsem. Zatím jsou však brambory velmi malé a ze všech plodin potřebují nej­rychleji a nejvíce vláhu“ —■ řekl nám J. Lamač. Vedení statku se v těchto dnech snaží, aby pracující byli spokojeni se zásobováním. Na všech hospodářských středis« cích jsou prodejní kouty. Je to ulehčení, především pro ženy. V pozdním odpoledni ztrácel 1 žár slunečních paprsků na síle. Vzduch v horských údo­lích nabýval nevídané svěžesti. V polích spadla rosa. Zhasly, í poslední majáky kombajnů. Na frýdlantském výběžku skon-: čil žňový den. F. SAVOY

Next