Zemědělské Noviny, srpen 1983 (XXXIX/179-205)
1983-08-01 / No. 179
deník ministerstva zemedelstvi a výživy csr ROČNÍK XXXIX - ČÍSLO 179 PRAHA, PONDĚLÍ 1. SRPNA 1983 CENA 50 HAL ) V HORKÝCH DNECH letoSního léta není na kombajnech právě nelpřijemnějl. Teplota v kabině se pohybuje kolem 50 ale i více stupňů Celsia a prach se lepí na upocená Cela osmahlých chlapců, kteří bez ohledu na mimořádné klimatické podmínky vyjíždějí do dozrálých lánů. 'S koncertem lidské práée jsme se setkali na pozemcích JZD Krakovaný na Kolínsku, kde sklízí obilí osm kombajnů zdejšího družstva a tři sklízeči mlátičky přijely na pomoc z kooperačního okresu Havlíčkův Brod. Denně kombajnéři sklidí okolo 60 hektarů. Zaslouženou chvílí odpočinku je pro kombajnéry čas oběda. To na ně .čeká nejen vydatná strava, dovezená přímo na pole, ale i dostatek chlazených limonád a nealkoholické Pito. Mladé kombajnéry z krakovanských polt vám představujeme na snímcích pří práci l v době oběda. Idap; joto B. KOSTKA) Hlavní sklizňová fronta se postupně přesouvá Za zralým zrnem do vyšších poloh Praha (zn) — Od jihu k severu, z východu na západ a ko »ebne z nížin do výše položených a podhorských oblastí. V těchto směrech se každoročně pohybuje žňová „plechová kavalerie“. Nejinak je tomu i letos, ovšem s tím rozdílem, že zrání neobyčejně urychlují nadále trvající vedra a sucha. Pod horami a v západněji položených oblastech tak zrno dozrává s ještě větším předstihem, než tomu bylo v našich hlavních obilných oblastech. Co to znamená pro osádky kopibajnů, zvláště pak těch zapojených v kooperaci, není třeba zvlášť připomínat. Na oddech v letošních „bleskových“ žních prostě není čas ... Potvrzují to dálnopisy našich krajských .zpravodajů, zaznamenávající dění (a nejen žňové) na polích o právě uplynulé sobotě a neděli: ■ DESET TISÍC DENNE Podle dispečinku jihomoravské KZS4 byly ke včerejšku v kraji sklizeny z celkové výměry již tři čtvrtiny ploch. Denně na jižní Moravě přibývá přes deset tisíc hektarů strnišť. Největší podíl na tom mají okresy Znojmo, Uherské Hradiště, Břeclav a Kroměříž, jimž chybějí k dokončení, žní nepatrné zlomky procenta. Ňa Blanensku mají už vymláceno z více než poloviny ploch. V sobotu a neděli přišli mnoha zemědělským podnikům na pomoc brigádníci z organizací z Národní fronty, kteří uklízeli polí slámu. Například JZD Doubravice, kde poslední v klasy z 605 ha padly již ve čtvrtek, nastoupila v sobotu na úklid slámy patnáctičlenná brigáda místní organizace Českého mysliveckého svazu. Obou dnů využilo družstvo rovněž k podmítání a setí směsek. Agronom Petr Chladil, který práci řídil, se pochlubil letos dosaženým průměrným výnosem ■ PRODAME Praga S 5 T valník a P S 5 T sklápěč ve velmi rlobvém technickém stavu po TK * náhr. díly. KOUPÍME 2 autnvleky HW 6011 + velkoobjemové nástavby. JZD 294 79 Kropáěova Vrutice, tel. 93 318. C 9870 ■ KOUPÍME nesený obraceč lnu NOL • provozuschopný. PRODÁME kukuřičný adaptér na samochodnou řezačko E 281, vyžaduje opravu. JZD Družba, 512113 Libštát, tel. 94 307. C 9854 ■ PROVEDEME ihned generální opravy IFA W 50 terénní i silniční ski. STS, n. p., 544 20 Dvůr Králové n. Lab., tel. 2851, linka 65. .C 9863 R PRODÁME ze svých zásob květináče - kontejnery, rozměr 20X28, květináče z um. hmoty barevné as 114, fóliovou plachtu 5X20 m a a 10,4X20 m, 10 pneu 14X38 TZ o. pneumatiky 7,35X15. SEMPRA, z„ Kadaň, stř. Chvatěruby, 278 01 Kralupy n. Vit., tel. 8727. C 9864 R PRODÁME obilní kombajn SK-6 Kolos, provozuschopný po menší opravě, pořizovače vstupních dat Ascota 1343 KAL 4, dobrý stav, a Ascota 1343 KAL 4, vyžadující opravu. Ceny podle dohody. JZD 378 41 Rodvinov, tel. 96 122. C 9743 R PRODÁME náhr. díly k muturu Lombardiai Motor! typ LDA • 672 — dvouválee: klik. hřídel, pístní kroužky, písty, válce motoru a hlavu válce motoru, používané pro horskou žací líšta Reform - Metrac - 3000 nebo jiný stroj z dovozu. Státní statek, závod 09, 795 11 Rýmařov, tel. 2741 až 5. C 9698 R KOUPÍME jakékoliv množství radiálních a diagonálních pneumatik 11/20 + vzdušnice + vložky. Silnice, n. p.. 393 45 Pelhřimov, tel. 2122, dips. 68 356. C 9745 R VYMĚNÍME T 138 cisternu na sypké hmoty pn SO za CAS 10. Státní statek Znojmo, VKCH Velký Karlov, 671 26 Dyjákovice. C 9629 R KOUPÍME stavební kompresor československé výroby nebo kompresor rumunské výroby 2 MC 5, i neprovozusehopný, s kompresorovou jednotkou v chadu [oprava kompresoru). Zemědělské stavební sdružení Rychnov n. Kn se sídlem v Solnici, výrobní středisko meliorací a mechanizace Luponice, 517 54 Vamberk. , C 9758 R PRODÁME obilní kombajn Kolos a obilní kombajn Niva, oba v dobrém techn. stavn. JZD Nový směr, 394 03 Horní Cerekev. C 9591 4,52 tuny z hektaru — nejvyšším v historii družstva. ■ STAROSTI S PODMÍTKOU V tropických vedrech pokračovala sklizeň obilí i ve všech vysoěinských okresech, zemědělci dokončovali sklizeň pzimé řepky, začínají v pšenicích a jarních ječmenech a v řadě podniků také trhali len. Nejdále jsou ve sklizni obilovin v třebíčském okrese, kde z plochy 23 360 ha sklidili už 60 procent. Také hrách už tu mají sklizen ze tří čtvrtin, přesně z 1028 ha. Sláma je zatím sklizena z 19 procent a rozhodující nápor zde zemědělce Třebíčská čeká v tomto týdnu. Sklidit chtějí letos všechnu slámu, péči věnují zejména krmné, protože suché počasí signalizuje, že s ní je třeba počítat pro zimní období. Velkým problémem letošních žní je podmíťka. Vyschlá půda odolává diskovému nářadí, které se téměř nedá použít. Na těžších půdách používají Třebíčští pluhy, takže vlastně jde spíš o střední orbu. A tak je 4870 podmítnutých hektarů a 1270 ha zasetých strntskóvých směsech bezesporu velkým úspěchem. Za poslední dny se podařilo zrychlit tempo trhání lnu. Přispěla k tomu páteční velmi mírná přeháňka, která trhání usnadnila. V současné době je v okrese vytrháno, odsemeněno a vyloženo na , rosu 20 procent z ploch lnu. ■ NEJDÁL NA DOMAŽLICKU Přírůstkem za.oba dny ve výši téměř 11 tisíc hektarů sklizených ploch- se Západočeský kraj přiblížil čtvrtině plánovaného úkolu. Nejvíce nad tímto průměrem jsou se 34,6 procenta ploch sklizeného obilí na Domažlicku, kolem 30 procent ploch mají sklizeno v okresech Plzeii-sever a, Plzeň-jih. Řepka je sklizena z 87 procent a za oba dny přibylo 8 procent. Také v neděli vyjely obě pojízdné dílny STS Kout na Šumavě pomoct do JZD Draženov a Mrákov. Velká horka působí přehřívání motorů sklízečích mlátiček, kterých museli na Domažlicku vyměňovat už dvanáct. Úsilím opravářů zemědělských podniků a STS še daří i Za pomoci různých náhradních řešení techniku udržet v provozu. , Kombajnéři věnují zvláštní pozornost polehlým porostům. V JZD Statikov i v takových případech, pomáhá zlepšení na strojích E-512 docílit čisté strniště a vysoký výnos pšenice. Živo bylo í u příjmových linek ZZN. Domažlice. V sobotu zaznamenali zatím nejvyššl příjmovou špičku — 287 vagónů zrna. ■ NEZAPOMÍNAJÍ NA SENOSEČ Sklizené hektary obilovin a luskovin přibyly také v okrese »Jičín na východě Čech. Po oba dny tu bylo v činnosli 210 kombajnů a udělaly kuš práce — zrniny jsou na Jičínsku vymláceny už ze dvou třetin výměry. Při současném počasí se Východočeši věnovali rovněž senoseči. Jak nám včera ve Špindlerově Mlýně potvrdil člen zemědělské komise MěNV František Procházka, letos Si horalé se sklizní pícnih pospíšili. Jen v tomto rekreačním centru je tráva posekána a usušena z 260 hektarů z úkolu 320 ha. V katastru Šplndlerova Mlýna se o to přičiňuje správa KRNAP, lesáci, ale i rekreanti, důchodci, svazarmovci, členky ČSŽ, členové TJ Slovan a další. V místních podmínkách se osvědčují zejména malé motorové sekačky MF 70 a 73, jež pro Krkonoše zajistil ONV Trutnov. D o nového m esice A je tu srpen, ještě letni měsic o stále ještě doba prázdnin a dovolených. Přestupujeme do něj z období, jež oplývalo neobvykle vysokými teplotami dnů i nocí. Tohle období mělo velice výrazné dvě roviny života. Jednu rovinu šťastných dnů odpočinku a druhou rovinu, na níž se sváděl skutečný, nepřerušovaný, lze říci úspěšný boj lidí s vedrem 0 zrno i ocel, o mléko, maso 1 uhlí. Ta druhá rovina podmiňuje a bude vždy podmiňovat ony šťastné dny u vody, v pionýrských táborech a v rekreačních střediscích. A na té druhé rovině se tedy odehrávalo to rozhodující pro náš život i za cenu, byť ve věku robotizace, mnohdy vyčerpávající práce kombajnérů, hutníků i řídících pracovníků, neboť africký vzduch, který k nám proudil, zasahoval horkem srdce i ruce každého, kdo opravdu konal, co konat měl, kdo byl v jedné řadě s těmi, kteří si uvědomovali odpovědnost za dobrý výsledek sklizně obilovin, za kvalitní tavbu oceli, za dokončení výstavby bytové jednotky. za laskavou obsluhu zákazníka v obchodě i za dokonale promyšlenou řídící práci. Mezi oběma měsíci - červencem a srpnem je jen kalendářní hranice, jen. změna data. Vedro zatím neustává, sklizeň však bude pokračovat, stejně jako lití oceli, jako všechna ostatní práce jako sám život a jako boj za mír. Ten v letošním roce i v těchto letních měsících nepolevil, naopak nabral na tempu I kvalitě, protože situace to prostě vyžaduje. Útok představitelů imperialismu na mírový život je jednoznačný, jednoznačná je také odpověď obránců míru, jež znamená, že v tomhle úsilí nelze polevit. Náš vstup do měsíce srpna nemůže a nesmí nic změnit na rytmu života, na rytmu práce. Spíš naopak. Do mnoha závodů se budou vracet lidé z dovolených a jistě s čerstvými silami ono tempo udrží i zvýši. V zemědělství, jak to bývá každým rokem, kombajnéři a další pracovníci musí dokončit sklizeň obilovin a pokračovat ve sklízeni da'”ích plodin a nesmí se nic zanedbat v živočišné výrobě. Takové je však již posláni zemědělců, jejich podíl na tvorbě našeho celospolečenského bohatství, podíl vskutku významný, což plyne i z , toho, že výsledky sklizně se již po léta stávají celonárodní záležitostí, věcí veřejného zájmu i pomoci tisíců a tisíců občanů. Jistě tomu nebude jinak ani v tomto měsíci srpnu, jehož pfvni den právě zaznamenáváme v záhlaví novin. H. BERGMANN INTERVIEW DMITRIJE USTINOVA ZPRAVODAJI TASS Usilujeme jen o účinnou obranu Moskva (čtk) — Tisková agentura Sovětského svazu v sobotu uveřejnila odpovědi ministra obrany SSSR maršála Dmitrijo Ustinova na otázky zpravodaje TASS. Maršál Ustinov v tomto rozhovoru mj. uvedl: Sovětský svaz a jeho spojenci udržují svůj obranný potenciál na úrovni nezbytné pro obranu členských států Varšavské smlouvy. Podstatou naší vojenské politiky je účinná obrana a nic víc. SSSR nikdv nebyl iniciátorem horečného zbrojení a nemá v úmyslu se jím stát ani v budoucnosti. O vojenskou převahu neusilujeme. Přibližná rovnost vojenských sil mezi žápadem á Východem existuje, je reálnou skutečnosti. Uznávali to tři američtí prezidenti Nixon, Ford a Carter. Uznávají to i dnes mnozí významní američtí činitelé, jen prezident Reagan, a v poslední době spolu s ním i někteří další představitelé Západu, hodně a obšírně mluví o „přílišném vyzbrojení“ SSSR. Ve skutečnosti však USA měly až do začátku sedmdesátých let převahu ve strategických jaderných zbraních. Jsou oblasti, v nichž i dnes mají převahu. Podívejme se na některá čísla: USA mají v současné době více než 13 000 jaderných náloží v rámci strategických jaderných sil, kdežto SSSR jich má méně. Početní stav ozbrojených sil NATO činí 5,5 miliónu mužů, kdežto Varšavské smlouvy — i podle oficiálních západních pramenů — 4,9 miliónu. USA mají 13 letadlových lodí s 520 letouny — nosiči jaderných zbraní — na palubě, jež operují u břehů Sovětského svazu. SSSR letadlové lodě nemá. V tomto výčtu bychom mohli pokračovat. Báchorka o sovětské vojenské převaze, o nadměrném vyzbrojení Sovětského svazu je umělá, neustále rozšiřovaná zlovolná lež. Když už mluvíme o přílišném vyzbrojení, usiluje o ně právě ta" země, která vybudovala na území jiných států více než 1500 vojenských základen a objektů. Na Západě se hodně mluví o „neústupnosti Rusů“. V čem bychom vlastně měli ustoupit? Měli bychom přistoupit na umístění raket Pershing 2 a střel s plochou dráhou letu v Evropě? Nepočítat na straně NATO jaderné zbraně Velké Británie a Francie? A právě takové jednostranné ústupky od nás vyžadují a chtějí, abychom přistoupili na přímé ohrožení své bezpečnosti i bezpečnosti našich spojenců. Proč bychom však zde měli ustupovat? Vždyť my od USA nic takového nežádáme. Pod pláštíkem teze o „neústupnosti“ Sovětského svazu se vědomě zaplétá otázka britských a francouzských jader-; ných zbraní. Sám požadavek nepočítat tyto zbraně mezi jaderné síly středního doletu NATO v Evropě nelze považovat za ohjektivní. Je to zjevná snaha NATO zachovat si v Evropě velkou vojenskou převahu. Jak bylo nyní oznámeno, již v roce 1979 se ve-. doučí představitelé USA a dalších hlavních zemí NATO dohodli v Guadeloupe, že na ženevská jednání přijdou USA samy, aby s odvoláním na dvoustranný charakter jednání (Pokračování na stř. 2) Návrat G. Husáka ze Sovětského svazu Praha (čtk) — Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident Československé socialistické republiky Gnstáv Hnsák se včera vrátil ze Sovětského svazu, kde byl na pozvání ústředního výboru Komr iistické strany Sovětského svazu na dovolené. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Švýcarské konfederace Piorru Aubertovi při příležitosti státního svátku jeho země. Vypadalo to na jata morganu: několik kilometrů dlouhý pult, nabízející nejrůznější druhy pečlivě omyté, lákavé zeleniny a ovoce. Skutečnost, kterou ten den nabízela mělnická výpadovka z hlavního města, totiž k takovým přeludům sváděla. Okurky nakládačky v nejrůznějších velikostech, rychlokvašky, kořenová zelenina, rybíz, angrešt. Provizorní krámky sestavené ze dvou tří bedniček, přitom pár metrů od sebe. Stačilo zastavit, domluvit se o ceně a stali jste se majiteli produktů, s jejichž kvalitou se současný obsah regálů státních prodejen mohl jen těžko srovnávat, inu, ne nadarmo je Mělnicko rájem zelinářů. Není divu, že čerstvé zážitky z naší cesty zavdaly podnět i k první otázce pro Karla ŽIŽKU, vedoucího odboru nákupu Jednoty Mělník: Netrpí nákupny ve vašem okrese v důsledku volného prodeje zemědělských přebytků nedostatkem? „V letošním roce máme spíš opačné starosti. Loni, když byla tahle možnost novinkou, jsme, pravda, 1 od našich stálých zákazníků slýchali v nejrůznějších obměnách: Ted vám nic nedám, půjdu k silnicí. A teprve co zbylo, přinesli k nám a my jsme to museli odkoupit. Jepže málokomu se v rozmarech počasí podařilo u silníce prodat tak, jak by si představoval. U nás, i když třeba za nižší ceny, odprodá všechno a bez čekání. Letos v těchto dnech nakupujeme denně až 23 tun ovoce a zeleniny,“ dodává Karel Žižka. Drobný pěstitel se v mělnickém okrese může se svými pře.bytky obrátit na dvanáct nákupen — včetně externích nákupčích . Jednoty v .malých obcích. V určitých oblastech má však „monopol“ na nákup podnik Zelenina. „Ano, je to v jistém smyslu konkurence. Letos například u rybízu. My jej nakupujeme za 12 korun kilogram, Zelenina za 13 korun. Korunový rozdíl způsobený tím, že my rybíz nakupujeme do přepravek pro Mrazírny Blatná, kdežto Zelenina do dřevěných košíčků přímo na export — nás připravil o hezkou řádku zákazníků,“ říká Karel Žižka. Ve většině nákupen Jednoty je ve ■ špičce sezóny pracovní doba téměř nepřetržitá, protokladní automobily do konzerváren a prodejen. „Stejně jako v loňském roce jsou 1 letos problémy s okurkami nakládačkami. Díky příznivému počasí se jich u nás urodilo hodně, jenže — pěstitelům sladce, konzervářům trpce. My musíme převzít plody přednostně od zemědělských podniků, a ty pochopitelně vyplní kapacitu naší t konzerváren dokonale. Konzervárenské podniky jsou zahlceny a navíc mají ve skladech hotové výrobky z minulé sezóny. V důsledku tohoto přetlaku nám ceny tlačí dolů, my však od drobných pěstitelů musíme nakupovat za ceny stélé. Starosti tu plynou z ne dost pružné tvorby cen v případě větší úrody,“ doplňuje Karel Žižka. A jak je to s oboustrannou poctivostí ve vztahu mezi pěstiteli a nákupci? „V minulé sezóně jsme měli, pokud si vzpomínám, jen jednu oprávněnou stížnost, a to v nákupně , v Tuhani. Pokud mají pěstitelé nějakou připomínku k zařazení ■ svých výpěstků do určité jakostní třídy, měl by 'jim nákupčí na požádání předložit normy, kde je přesně stanovena velikost ovoce či zele-niny a odpovídající zařazení. Navíc jsou v každé nákupně k dispozici 1 měřidla. Na druhé straně však někteří pěstitelé zneužívají návalu v nákupnách a horší plody dávají na dno přepravek. Nákupce samózrejmě nemůže přehrabovat celý náklad,“ uzavírá Karel Žižka. Vitamíny na kolotoči,.. I tak bychom mohli charakterizovat současnou situaci v nákupnách mělnické Jednoty. Pracují tu lidé obětaví, kteří neváhají nastavit pracovní dobu osobním volnem. Nejednou vzal Karel Žižka nákladní automobil a sám odvezl ovoce či zeleninu, o které tady nikdo neměl zájem, do sesterských prodejen v teplickém či jabloneckém okrese, kde se po >nich jen zaprášilo. Takové provizorní opatření však nestačí, přesuny do oblastí, kde není tak dobrá úroda, by měly být organizovány velkoryseji. Jiří FABIAN Vápnění tisícovky hektarů holin mletým dolomitickým vápencem, které vlivem imisí i kůrovců zbyly po beskydských smrcích, jé svého druhu dosud nejrozsáhiejší akcí ve střední Evropě. Otakara Kašpárka, jinak vedoucího posádek holešovského oddílu 20 502 Slovairu Brno, opravňují k její šéjpilotáíi tisíce vzletů. Abychom se v letounu AN 2, v hantýrce pilotů přezdívaném „andula", odlepili od země a vzlétli nad beskydské lesy, nepotřebujeme ve Frýdlantu nad Ostravicí ani sto metrů z velké plochy svazarmovského letlšté. Ještě než sleduješ, jak O. Kašpárek a druhý pilot ing. V. Chromý z nebe dávkují holinám v okolí Lysé hory svůj lék, v obratu o 180 stupňů vidíš, jak jistý je kapitánův letecký rukopis. Frýdlantské letiště se ti brzy mění v pouhý bod. Aby O. Kašpárek dolomitickým vápencem pokryl hektar lesa, musí s 1500 kilogramy v zásobníku vzlétnout ještě jednou. Do úterý 2. srpna, kdy šestnáctidenní akce letos skončí, vzlétne osm „andul“ z letiště ve Frýdlantu, Mořicově a Vojkovicích celkem 2100krát. „Jestliže chceme zvýšit průměrné hodnoty 3 pH, jak je na 1270 hektarech těžko zalesnitelných holin ukázalo na 11 tisíc sond lesáků a pracovníků Zemědělské oblastní laboratoře ACHP Frýdek-Místek analýzou vzorků odebíraných až do hloubky pětatřiceti centimetrů odborníky VÜLHM v Praze-Zbraslavi, až na 4 pH, musíme Beskydy podrobit léčebné kůře ještě v dalších dvou etapách. Po dílčích vyhodnoceních stanovení operativní diagnózy a budou následovat v letech 1985 a 1987. Každý z 1000 hektarů dostane 9 tun dolomitického vápence," říká provozní inspektor n. p. Severomoravské státní lesy v Krnově .ing. L. Paška. Bez takového přídělu by flóra v Beskydech zůstala i nadále ochuzena o milión kubíků lesa, které museli lesáci nutně vytěžit od roku 1979. Vniveč by přišlo i 6 miliónů korun proinvestovaných v první etapě zásahu. Je smutné, že Beskydy, které jsou rozhodující zásobárnou pit-, né i užitkové vody průmyslového Ostravska, Karvinsko i Třinecká, právě vlivem exhalací z této oblasti, připomínají na nemalé ploše zeminu politou octem. Okol nejěestnější — vrátit život beskydskému smrku“ — říká ředitel Slovairu Brno ing. Aurel Cihák, „jsme svěřili našim nejzkušenějším pilotům. Každý z nich prošel neúprosnou leteckou školou a má. na svém kontě nejméně 5000 nalétaných hodin." Piloti Slovairu jsou lidé ustálených povah, kteří s velkou rozhodností bojují o zachování Beskyd. S vírou, že se v nicfe lesy uzdraví, létají také proto, že si uvědomují,< že existence člověka a stromu na planetě Zemi pevně spojila celá historie, která je stará stovky tisíc let. Petr ČERMÁK že nákupce bydlí přímo v místě. Pěstitelé využívají především ranních hodin — již před šestou jich čeká u nákupny často 1 několik desítek. Stojíme v centrálním skladu nákupu mělnické Jednoty ve Velkém Borku, kde dvojice brigádjuké přerovňává několik osiřelých přepravek rybízu, letních jablek a okurek. Ovoce a zeleninu nakoupené v ranním kolotoči nákupčím Antonínem Levým vezou v tuhle chvíli ná- Vitamíny na kolotoči Z REPORTÉROVA BLOKU Z ásada pro Beskydy řjáš horní snímek zqchycuje o „akci" jednoho z externích nákupčich mělnické jednoty Karla Duchače. Na tomto záběru kontrou laje Karel Žižka /vpravo) spolu rs nákupčím Antonínem Levým kvalitu právě nakoupených okurek—salátovek. (Foto: B. Kostka) I JEDEN ŽŇOVÝ DEN NA FRÝDLANTSKU Pohlednice z Obřího sudu „Je to kraj hezký pro oči a těžký pro hospodaření. Pastviny, kamenitá pole a hlavně stráně a svahy,“ řekl mi Josef Lamač, ředitel Státního statku Frýdlant v Čechách. Když jsme se dívali do údolí Llbverdy, výletního místa Obřího sudu — restaurace pod vrcholky Jizerských hor v nadmořské výšce kolem 750 metrů byla plně obsazena turisty. Prošli jsme údolí Bílého potoka, Pertoltice, Kunratice, Raspenavu i další místa. Když člověk vidí šplhat traktor s valníkem do stráně, strachem se mu zatají dech. I tady se žňové práce dostaly do plného tempa. Na Státním statku Frýdlant letos sklízejí zrno z 2266 hektarů. Ozimé ječmeny mají i tady již vymláceny. Průměrný hektarový výnos na 405 hektarech byl 4,19 tuny. I žita „sypou“ kolem 4 tun. A tak plánovitý výnos 3,33 tuny bude podle slov ředitele J. Lamače překročen. V porostech Daflkovského žita, které letos narostlo do nevídané velikosti, jakoby se kombajny ztrácely. Hory slámy, které za mlátičkami v řadách zůstávají, nadělají mechanizátorům ještě mnoho starostí. Strniště za 20 kombajny rychle přibývá. Na konec . týdne mlátičky vyjely paprvé i do ozimých pšenic. Ovsy jsou ještě zelené a na písčitých půdách schnou. Kombajnéři zde musí vynaložit mnohem více umu než v moravských nebo polabských nížinách. Projeli jsme jednu polovinu ■ frýdlantského výběžku, ná které statek hospodaří. Zdejší agronomové, traktoristé mohou mít stejně velkou radost ze 4 tun výnosů jako v nížinách ze sedmltunových. Sušší rok je pro zemědělce frýdlantského statku příznivější než. mokrý. Za sucha se nechá sklidit všechno, co na po-: Jíqh, narostlo v dobré kvalitě. „Ovšem, přijdou-li dva suché roky za sebou, začnou tropická vedra i podhorskou a horskou přírodu sužovat. Nejvíce problémů máme se zachováním ze« leného pásu krmení a s organizací pastvy. Slunce zde bělí stráně, na loukách tráva řídne,“ komentoval současný stav porostů ředitel J. Lamač. V této částí libereckého okresu, r.a polské hranici, je Již od roku 1945. Přes 33 let působí na statku a tak velké sucho ještě nepamatuje. „Porosty brambor na první pohled vypadají pěkně. Jsou zdravé, dobře zapojené a čisté, což je jistě dobrá vizitka pro rostlináře. Mají dobře nasazeno — 14 až 16 hlíz pod trsem. Zatím jsou však brambory velmi malé a ze všech plodin potřebují nejrychleji a nejvíce vláhu“ —■ řekl nám J. Lamač. Vedení statku se v těchto dnech snaží, aby pracující byli spokojeni se zásobováním. Na všech hospodářských středis« cích jsou prodejní kouty. Je to ulehčení, především pro ženy. V pozdním odpoledni ztrácel 1 žár slunečních paprsků na síle. Vzduch v horských údolích nabýval nevídané svěžesti. V polích spadla rosa. Zhasly, í poslední majáky kombajnů. Na frýdlantském výběžku skon-: čil žňový den. F. SAVOY