Zemědělské Noviny, březen 1985 (XLI/51-76)

1985-03-01 / No. 51

deník ministerstva zemědělství a výživy čsr ROČNÍK XL!. - ČÍSLO 51 PRAHA, PÁTEK, 1. BŘEZNA 1985 CENA 70 HAL tNnešek je Mezinárodním dnem ” boje proti jaderným zbra­­nim. Ne náhodou. Dne 1. břez­na 1954 zahájili totiž Američané •na atolu Bikini v tichomořském Marshallově souostroví sérii po­kusných výbuchů vodíkových bomb, z nichž hned první mél tragické následky. Radioaktivní popel zasáhl teh­dy japonskou rybářskou loď Fu­­kurjú maru, přestože plula 35 kilometrů od hranic oblasti vy­hlášené za nebezpečnou. Přízna­ky choroby z ozáření se také zá­hy projevily u všech 23 členů posádky; jeden z rybářů, Aikiči Kubojama v důsledku ozářeni za půl roku zemřel. Vážně ohro­ženi byli i obyvatelé atolu Ron­­gelap (též vzdáleného 35 km od hranice rizikového pásma); přes následnou evakuaci mnozí z nich v důsledku radioaktivního zářeni rovněž onemocněli... A tak necelých devět let po tragédiích Hirošimy a Nagasaki se svět mohl znovu přesvědčit o nebezpečí, které představuji ja- Memento děrné zbraně; ba dokonce o tom, jak nebezpečný je už jejich vývoj. Ano. I když teprve nedáv­no byly zveřejněny informace o nehorázných jaderných pokusech na lidech - např. o tom, že na amerických jaderných střelnicích ve státech Nevada a Nové Me­xiko byli jako pokusná morčata zneužíváni vězni a vojáci; či že v Austrálii a dalších oblastech jihozápadního Tichomoří byly a­­merické, francouzské i britské vojenské jaderné zkoušky prová­děny bez ohledu na životy a zdrávi domorodců - svědčí udá­losti na Bikini dostatečně jasně o tom, že jíž jen vývoj stále no­vých jaderných prostředků hro­madného ničeni je pro lidstvo obrovskou hrozbou. Třeba už tim, že zkušební jaderné výbu­chy, byť podzemní, negativně ovlivňují jíž tak dost křehkou e­­kologickou situaci Země. A to se teprve dostáváme k tomu nejpodstatnějšimu. K ne­bezpečí, že jaderné zbraně - je­jichž množství, kvalita a terito­riální dislokace (připomeňme zde americké rakety v západní Ev­ropě i americké projekty na roz­místěni jaderných zbrani v kos­mu) se vinou nejreakčnějšich im­perialistických sil stále rozšiřuje - by mohly být hromadně použi­ty. Že lidstvo by mohlo být zá­měrně či jen nešťastnou náho­dou kdykoíi vehnáno do apoka­lyptického jaderného konfliktu. A proto je zákonité, že jader­né zbraně vyvolávají u realistic­ky uvažujících lidi stále silnější odpor. Že do boje proti jader­ným zbraním a jadernému zbro­jení vůbec - tedy např. včetně boje za úplný a trvalý zákaz ja­derných zkoušek pro vojenské účely - se především koncentru­je boj za mír. Memento tragédie u atolu Bikini je dnes nesporně ještě aktuálnější a naléhavější než kdy v minulosti. Boj proti ja­derným zbraním, v jehož čele stojí od počátku SSSR a socia­listické země, je právě nyní tře­ba prohloubit a zintenzivnit. Tak aby tyto prostředky představující pro lidstvo největší hrozbu a nej­těžší ekonomické břemeno byly ze světa odstraněny dřivé, než bude pozdě. (kb) Aktivu se zúčastnili ministr zemědělství a výživy ČSR V. Treska, zástupce ŰV KSČ L. Ševčík, předseda ČV SDR B. Vařečka, tajemník ČOV SčSP J. Havelka a další hosté. S ú­­vodním slovem vystoupil V. Třes­ká, který připomněl mimořádný politický a hospodářský vý­znam posledního roku 7. pěti­letky pro splnění úkolů země­­dělsko-potravinářsltého kom­plexu. Řekl, že při dobrých vý­sledcích, dosažených v pro­dukci obilovin, olejnín,. objem­ných krmiv a dalších plodin, je letos na pěstitelích cukrov­ky, aby zvýšeným úsilím komplexním přístupem dosáhlí a zásadního obratu v intenzifi­kaci výroby cukrovky a v ko­nečném účtu pětiletky snížili svůj dluh u této okopaniny. ■ PRIMÄT SEVERNÍ MORAVY Ač jsme za čtyři roky sedmé pětiletky splnili hrubou pro­dukci rostlinné výroby na 101,6 procenta, a oproti průměru z předchozí pětiletky ji zvýšili o 11 procent, konstatoval mi­nistr V. Třeská, máme v pro­dukci cukrové řepy manko 2380 tisíc tun, což představuje 42-procent jednoroční produk­ce. S úkoly tržní produkce u této plodiny se v posledních čtyřech letech vyrovnali pou­ze severomoravští pěstitelé, kteří cukrovarům prodali nad plán 166 tisíc tun suroviny. Naopak značný dluh mají řě­­paři ve Středočeském, Výcho­dočeském a Jihomoravském kraji. Nepříznivé- výsledky v pro­dukci cukrovky i cukru jsme zaznamenali i v loňském roce. I když došlo ke zlepšení, spl­nili zemědělci plán nákupu cukrovky jen na 95,25 procen­ta. S plánem se, při výnosu 40,1 tuny, vyrovnali opět pou­ze řepaři na severu Moravy. Není bez zajímavosti, že ČSR této výnosové hranice .do­v sáhlo jen sedm okresů. Trvale dobré výsledky zdobí pěstite­le na Opavsku, kteří v 7. pě­tiletce zatím plní úkoly v ná­kupu cukrovky na 115,2 pro­centa. Loni sklidili v průmě­ru z hektaru 40,12 tuny bulev na ploše 4000 ha a získali tak 5,95 tuný polarizačního cukru z hektaru. ■ NA CUKROVKU KOMPLEXNĚ Zkušenosti nejlepších pěsti­telů ukazuji, že cestou k vy­soké intenzitě výroby cukrov­ky jsou komplexní pěstitelské systémy. Zlepšení výsledků za­číná u šlechtění, u biologicky vysoce kvalitních. osiv a po­kračuje uplatňováním zásad vědecké výživy, účinnou ochra­nou a spolehlivou mechanizaci. Abychom se k moderní a efektivní výrobní' metodě po­stupně propracovali, musíme ještě zlepšit úroveň základní agrotechniky, správněji zařa­zovat cukrovku do osevních postupů a důsledněji dbát na to, aby na každém hektaru by­lo více než 80 tisíc jedinců. Značné rezervy zůstávají také v dodržování agrotechnických termínů a ve snížení dosud vy­sokých šklizňových ztrát. V pl­ném rozsahu zdaleka nevyuží­váme možností závlahové tech­niky. ■ LETOŠNÍ CÍLE JSOU REÄLNÉ Státní plán pro letošní rok pěstitelům cukrovky ukládá, aby oproti loňské skutečnosti zvýšili produkci o 4.75 pro­centa. To znamená získat na každém ze 149110 hektarů, osetých cukrovkou, v průměru (Pokračování na str. 4) Z aktivu k rozvoji jampolsko-prostějovského hnutí Vykročit z řepařského stínu S technologií bez ruční práce • Sklidit z hektaru 37,9 tuny bulev s vkladem zlepšovatelů • Příslib domácích jednoklíčkových odrůd Výš o vice (peč) — Dynamický nárůst rostlinné výroby v uplynulém období 7. pětiletky prokázal, že k nejslabším pěstitelským článkům patří produkce cukrovky. Dosažené vý­sledky zhodnotil a účinná opatřeni vedoucí k vyšší intenzitě produkce projednal celonárodní aktiv, který se včera za účas­ti 400 zástupců krajských a okresních zemědělských správ, přímo řízených organizací, podniků služeb a předních pěsti­telů, sešel ve Výšovicich na Prostejovskú. » • Počítáme O PORADNĚ DÁVCE ŠTĚSTÍ mohl hovoril řidií bulharského kamiónu. Na 180. kilometru dálnice z Prahli směrem na Brno totiž podcenil vlhkou vozovku a jeho jízda skončila hrůzostrašně vypa­dající havárií, jak o tom svědčí i náš snímek. Ten jen potvrzuje, že i v současném období, kdy díky oteplení posledních dnů z většiny silnic zmizel sníh, je nutné věnovat jízdě zvýšenou pozornost. Vozovky jsou totiž kluzké, své dělají i místní mlhy a nečistota, takže stačí sebemenší chybička. Ne vždy má totiž havárie šťastný konec! (la — joto B. Kostka] SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKŮM ■ KOUPÍME Tatra 148 - CAS10, i nepojizd., podm. cisterna v dob­rém stavu. JZD Svornost, 373 72 Lišov, tel. 942 30. C 16955 ■ KOUPÍME ihned kvalitnf uzna­né osivo siláž, kukuřice (CE-325 S, CE-375 S, DEA). JZD Rozvoj, Chráš­­ťany, 270 01 Kněževes. C 16B66 ■ PRODÁME 2 elevátory EV 220, kládívk. mlýn MK-90. KOUPÍME čističku obili K 525, K-526 nebo K-527, 2 dávkovači dopravníky DoD-3, a krmné vozy Midan. JZD 763 15 Slušovice, tel. 982 73. H 16867 B PRODÁME 250 nepoužitých obřadových palet na brambory 0 rozměrech 160X120X95 cm. |ZD Bělohrad. 507 81 Lázně Bělohrad, tel. N. Paka 922 20. C 16868 ■ KOUPÍME klempířskou obru­­bovačku, ohýbačku 1 m, stáčečku 1 m, 0 válci 6 cm, včetně klem­pířského nářadí, od nár. podniku I od soukr. os. JZD Budovatel, Chýšf, 533 16 Vápno. C 16897 ■ PRODÁME ihned nové, nepo­užité stroje: třířádkové vyorávač řepy 3 VCX a hrabačku, záběr 6 m, SP 4-048. JZD 756 12 Horní Lideč, tel. Vsetín 984 12, 984 13. C 16808 B PRODÁME: rotační brány PB 4-075, buldozerskou radlici na S100, 2 vyskladňovacf dopravní­ky DOZ 360, stro| na moření brambor a zeleniny GUMOTOX, nádrž na chlazení mléka 6200 I, výr. TOPOZ Šiuknov, dávkovací zařízení na bramberv DK 40. KOUPÍME 4 oiéště 23 5X25 na LT 34. JZD Rnštýn se sídlem v Hodinính. 589 01 Třešť. í! 16810 n PRODÁME za zúslatk. hndnn­­lu 3 náklad, automobil? LIAZ 706 MTS 24 R třístr. skláněč. r. v. 1982. dále náki. automobil Ro­man 8 135 FK sklápěč, r. v. 1976. za odhadní cenu. Raíetina. n. n„ náměstí RepnMiky 55/L 392 18 So­běslav, tel. 2831, z. Soukitn C 16894 Švédští poslanci do Československa Praha (čtk) —■ Na pozvá­ní předsedy Federálního shro­mážděn! ČSSR A. Indry navští­ví v nejbližších dnech Česko­slovenskou socialistickou re­publiku oficiální delegace švéd­ského parlamentu v čele s je­ho předsedou I. Bengtssonem. Okol dneška Plzeň (čtk) — Výsledky plnění národohospodářského plánu za uplynulý rok a usne­sení krajské konference KSČ se včera v Plzni zabývalo za­sedání západočeského KV KSČ. Jednání se zúčastnil kandidát předsednictva a tajemník ŰV KSČ j. Haman, který v diskusi ocenil obětavou práci a inicia­tivu pracujících a západočeské stranické organizace při za­bezpečování úkolů v nároč­ných podmínkách letošní zimy. Zdůraznil, že překonávání je­jích důsledků a vyrovnání skluzů v plánu v potřebné struktuře a sortimentu dodá­vek i zabezpečeni plynulosti a rovnoměrnosti dodavatelsko­­odběratelských vztahů je hlav­­ním úkolem dneška. F. Pitra hostem Salimy Brno (jp) — Brněnské vý­staviště je již třetí den dějiš­těm čtveřice, výstav Salima, Embax-print, Intrama a Repro. Jak prokazuje ruch v paviló­nech, je komplex výstav při­tažlivý nejen , pro odborníky, ale také pro širokou veřejnost. Hostem na výstavišti byl včera tajemník ÚV KSČ F. Pitra. Pro­hlédl si expozice Salimy, i ostatních výstav. Zvláště se za­jímal o novinky, jimiž napří­klad průmysl masný, mlékáren­ský a drůbežářský přispějí lc obohacení trhu. Při této příle­žitosti ocenil iniciativu v za­vádění výrobků, odpovídajících nárokům na zdravou výživu. Sovětská avantgarda Praha (vb) — Ve Vald­štejnské jízdárně včera otevře­la Národní galerie expozici vý­běru z tvorby dvou význam­ných představitelů sovětské avantgardy 20. jet, Alexandra M. Rodčenka a Varvary F. Stě­­panovové, umělců, kteří pomá­hali formovat v teorii i praxi nové principy moderního umě­ní v porevolučních letech. Tito výtvarníci-manželé. kteří pra­covali více než třicet let na společných ■ projektech v ob­lasti typografie, divadla a fo­tografie, jsou na výstavě před­staveni více než’ 80 ukázkami volné tvorby. Gustáv Husák v rozhovoru s novým mimořádným a zplnomocněným velvyslancem KĽDR v CSSR Kim Kwang-sopem. (Foto ČTK — J. Kruliš) GUSTAV HUSÁK PŘIJAL NOVÉ VELVYSLANCE Diplomaté na Pražském hradě Praha (čtk) — Prezident ČSSR G. Husák přijal včera na Pražském hradě v souvislosti s předáním poverovacích listin no­vého mimořádného a zplnomocněného velvyslance Korejské lido­vě demokratické republiky v USSR Kim Kwang-sopa. V atmosféře srdečného sou- přispívá k uvolňování meziná­rodního napětí. V nástupní audiencí byl rov­něž -přijat první mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Kapverdské republiky Alvaro Dantas Tavares. V souvislosti s předáním poverovacích lis­tin bylo zdůrazněno, že Česko­slovenská socialistická republi­ka udržuje v rámci své míro­vé zahraniční politiky tradičně dobré styky s novými nezávis­lými zeměmi Afriky, mezi něž patří i Kapverdská republika. Oboustranně byl zdůrazněn zá­jem dále pokračovat v politice vzájemně výhodné a prospěš­né spolupráce. Přijetí nových velvyslanců byli přítomni ministr zahranič­ních věcí ČSSR B Chňoupek a vedoucí Kanceláře prezidenta ČSSR F. Salda. družského přijetí bylo vyjádře­no uspokojení nad dosavadním vývojem dvoustranných vztahů, k němuž významně přispěla návštěva stranické a státní de­legace KLDR, vedená generál­ním tajemníkem OV Korejské strany práce a prezidentem KLDR Kim Ir-senem v červnu 1984. Bylo zdůrazněno, že rozho­vory na nejvyšší úrovni potvr­dily odhodlání obou zemí dá­le prohlubovat a rozšiřovat styky a všestrannou spolupráci mezi stranickými a státními orgány, společenskými organi­zacemi, kulturními a vědecký­mi institucemi obou zemí. Dal­ší zintenzívnění vzájemné spo­lupráce je současně příspěv­kem k posílení jednoty světo­vého socialistického společen­ství, urychlení pokroku a k za­jištění míru ve světě. tV Prezident ČSSR G. Husák převzal pověřovaní listiny i od nového mimořádného a zplno­mocněného velvyslance jordán­ského hášimovského království v ČSSR Faleha AI Taweela. V rozhovoru bylo shodně kon­statováno, že pokračování politickém dialogu, jakož í dal­v ší rozvoj vzájemně výhodné hospodářské spolupráce odpo­vídá zájmu lidu obou zemí a OD PENICILINU K L-LYZÍNU Z Biotiky do světa Nejprve je třeba říci, že Horehroní kdysi bylo krajem bídy a ne­zaměstnanosti. Tento jeho nejakutnější problém se po osvobození řešil výstavbou několika závodů. Tak i ve Slovenské Kupči vznikl národní podnik Biotika. Bylo to 1. ledna 1953. Vyrábět se v něm začalo před třiceti lety, v roce 1955. Prvními výrobky Biotiky byly penicilin, streptomycin, později přibyla tetracyklinová anti­biotika pro humánní i veterinární medicínu a aminokyseliny. Dnes je Biotika ve Slovenské Kupči hlavním výrobcem antibiotik a aminokyselin v naší republice. že Nejpozoruhodnější však je to, podnik se, již po třech desítkách let v mnoha směrech dostal skutečně na světovou úroveň. V roce 1971 jsme v něm jako třetí na světě -— po Japon­sku a USA — začali vyrábět aminokyselinu L-lyzín. Naším postupem, s naším strojovým zařízením. Byt to skvělý výsle­dek součinnosti Výzkumného ústavu antibiotik a bíotransfor­­mací v Roztokách ,u Prahy a Biotiky. Výrobou L-lyzínu bylo mož­no ve značné míře nahradit do­vážené plnohodnotné bílkovin­né koncentráty bez toho, že by se snížila užitkovost hospo­dářských zvířat. Projektovaná kapacita výroby L-lyzínu byla 2000 tun ročně; v současnosti ho vyrábějí kolem 4000 tun. Protože ani to nestačí, má se v příští pětiletce zahájit výstav­ba další výrobny této cenné aminokyseliny. Kdyby se nám podařilo plně uspokojit její po­třebu například v krmných dáv­kách prasat, bylo by možno roč­ně ušetřit jadrná krmiva v hodnotě 470 miliónů korun a vyrobit 29 000 tun masa navíc. O biosyntetickou výrobu L-lyzínu v Biotiku projevily zá­*jem mnohé státy. Aktivní li­cenci zakoupila NDR a přísluš­ná- jednání probíhají s PLR, s Kubou, s Jugoslávií a s NSR. Téměř 70 procent produkce Biotiky je určeno pro země­dělství, zbytek pro humánní medicínu. V této druhé oblasti Je jejich „šlágrem" výroba 6- -aminopenicilánové kyseliny, z níž se potom vyrábějí polosyn­­tetické penicilíny, které mají větší • účinnost proti různým choroboplodným zárodkům než penicilin. Pro výrobu této kyse­liny vypracovali Výzkumný ústav antibiotik a biotransior­­niací v Roztokách a pracovníci Biotiky velmi efektivní postup pomocí Imobilizovaných — te­dy vázaných — buněk. Aktivní licenci zakoupily například ja­ponsko, Itálie, Indie, NDR, NSR. Vraťme se však opět k ze­mědělství. Ve spolupráci s Mi­krobiologickým ústavem ČSAV a Výzkumným ústavem pro bío­­faktory a veterinární léčiva v Jílovém u Prahy vyvinuli a za­vedli výrobu antibiotika Tylozín k léčbě zažívacích a dýchacích chorob selat a telat. Jeho úplat­­měním se snížil úhyn zvířat v živočišných chovech a hlavně odpadly náklady, které se dří­ve vynakládaly na dovoz toho­to antibiotika z nesocialistic­kých zemí. Zemědělci oceňují I doplňky biofaktorů z Biotiky, které zvy­šují biologickou a nutriční hod­notu krmiv, zlepšuj! užitkovost a zdravotní stav zvířat. Jejich součástí je 1 vzpomínaný L-ly­zín. Do dlouhé řady cenných po­třeb patří i široký sortiment injekčních přípravků pro ve­terinární praxi. Mezi nejnověj­ší patří Vubimag, infúzní roz­tok s obsahem hořčíku, k léč­bě krav a jalovic. Začali ho vy­rábět vloni. Letos připravují do Výroby Heparemin k léčbě ja­ter hospodářských zvířat. A vraťme se zase k humánní medicíně. Ve spolupráci s Vý­zkumným ústavem léčiv v Mod­ré začali vyrábět Cefalotin, ur­čený k léčení některých závaž­ných infekcí ohrožujících život. Tato výroba má opět antíimport­­ní charakter. S tímto výzkum­ným ústavem spolupracují ! na výrobě druhého československé­ho cefalosporinového antibioti­ka Cefazolinu, který má proti Cefálotinu mnohé terapeutická výhody. A tak bychom mohli ve vy­jmenovávání sortimentu výrob­ků z Biotiky, které mají visač­ku kvality prvního stupně, po­kračovat dál. Jsou výsledkem cílevědomé spolupráce Biotiky s vrcholnou vědeckovýzkumnou základnou I odrazem pozornos­ti, kterou vědě a výzkumu vě­nují v samotném podniku. Ve­doucí vědeckovýzkumné základ­Včerejší den byl pro tři stov­ky mužů a žen v JZD Stříbrná Skalice no Kolínsku slavnostníuž od rána. Rok se sešel s rokem, a tak ještě rychle poslední pří­pravy na cestu, zaskočit k holi­či, dožehlit šaty. A pak odjezd do Kostelce nad Černými lesy na výroční členskou schůzi. V porov­náni s těmi předešlými z minu­lých let bude opravdu slavnostní a radostná. ,,Mohu před družstevníky před­stoupit s opravdu dobrým poci­tem z naší práce," potvrzuje předseda družstva Josef Procház­ka. „Za uplynulý rok jsme do­sáhli prvenství v množství nado­jených litrů mléka nejen za náš kolínský okres, ale za celý Stře­dočeský kraj. Celoroční průměr je 4805 litrů na dojnici. Když se podíváme zpátky třebo- o pět let, nárůst dojivosti představuje ce­lých tisíc litrů mléka na kus. Za to poděkuji kolektivu pracovní­ků BSP. Zásluhu na tom ovšem mají i další družstevníci a pra-ny v Biotlce Ing. Michal Buč­­ko, CSc., který je s podnikem spojen od roku 1955, má kolem sebe tým 80 pracovníků, z nichž více než tři desítky mají vy­sokoškolské vzdělání. Tento schopný kolektiv určitě ještě „neřekl“ poslední slovo. Impozantní na tomto podni­ku je, že v době růstu cen su­rovin a energie se snaží vyrá­­vět laciněji! Například záslu­hou toho, že při výrobě L-lyzí­­nu mají k dispozici vlastní vy­­sokoprodukční kmen, poklesla velkoobchodní cena 1 kg L-ly­­zínu z 97 Kčs v roce 1971 na 68 Kčs v roce 1983. Cena 6-amí­­nopenicilánové kyseliny, se zá­sluhou nového postupu výroby snížila asi o 40 procent. Eko­nomika výroby a další zvyšo­vání kvality výrobků patří me­zi jejich hlavni cíle 1 v dalším období. Michal 5TEFÁNEK covníci podniků služeb. Společně se postarali o to, aby v našem JZD byl červenostrakatý chov dojnic. Ne nadarmo má proto naše JZD název Chovatel. Cho­vatelství se nám daří í u odcho­vu telat,' která v kooperaci cho­váme pro dalších šest družstev. Telátka máme ve velkokapacit­ním teletníku, který všok přesta­víme z roštového provozu na ste­­livový, abychom tak napomohli lepšímu chovnému prostředí. Na­víc odpadne problém kam s od­vozem kejdy. Dojde i k úspoře energie a výrobní náklady se sníží, A když už jsme u plánů jak dál, seznámím družstevníky také s další modernizaci, a to stáje ve Vlkančicich pro od­chov mladého skotu v počtu 240 kusů s návaznou výstavbou pas­­tevního areálu." Výroční schůze družstva byla radostná i z dalších důvodů. Loň­ské hektarové výnosy u obilovin dosáhly rekordu v historii druž­stva - 4,71 tuny obilí z každého hektaru. Ještě před pouhými pě­ti lety slyšeli družstevníci na vý­­ročce číslo o celou jednu tunu nižší. „A pevně věřím, že to ne­bude tak dlouho trvat, a podaří se nám stabilizovat výnosy na hranici pěti tun. Podobný cíl má­me u výroby mléka: 5000 litrů v průměru od kořdé dojnice za rok," dodává předseda JZD. Za pár dnů přijde i sem, do této svažité oblasti srdce Čech, jaro. Příští týden zkontroluji druž­stevníci připravenost všech stro­jů. „A já mohu zodpovědně pro­hlásit, že na novou sezónu mys­líme včas. Dostali jsme nejtepší ohodnocení v krajské soutěži za uskladnění strojů, které už má­me pečlivě nachystané na první etapu jarních prací." Letošní úroda píce bude uskladněna ve zcela novém vel­kokapacitním seníku. V pořadí již druhém. Zkrátka — finanční pro­středky zde vynakládají dobře a výsledky se také rok co rok do­stavují; opravdu štědré. Zuzana PETEROVA Z REPORTÉROVA BLOKU Smělé plány Vedoucí osmdesátičlenného kolektivu vědeckovýzkumných pra­covníků v Biotlce ing. Michal Bučko, CSc. (Foto autor) J Projev důvěry Moskva (čtk) — Generál-* nimu tajemníkovi ÚV KSSS, předsedovi prezídia. Nejvyššího sovětu SSSR K. Černěnkovi by­lo včera předáno osvědčení, že byl zvolen poslancem Nejvyšší­ho sovětu Ruské federace.-Nej­vyšší sovětský představitel upřímně poděkoval voličům kujbyševského volebního obvo­du v Moskvě za projevenou dů­věru. Zdůraznil, že letošní vol­by a celá předvolební kampaň se vyznačovaly věcností a zvý­šenou náročností voličů vůči poslancům. Tato správná ten­dence svědčí o tom, že opatře­ní přijatá na zasedání OVKSSS v dubnu 1984 ke zlepšení prá­ce sovětů přinášejí své plody, POČASÍ DNES: Zataženo až oblačno, ojediněle mrholení, na severní Moravě slabé sněžení. Rann! teploty nula až —3, na severní Moravě až —5, odpolední +1 až +4, jižní vítr 3 až 6 m/s. SOBOTA A NEDĚLE; Oblač­no až zataženo, místy sněžení, v nížinách déšť «e sněhem. Ran­ní teploty —1 až —5, odpoled­ní + 1 až +5 st. C. Slunce vychází v sobotu v 6.42 a zapadá v 17.44, Masle vychází v 11.39 a zapadá v ne­děli v 0.09 hodin. Z koordinační porady mrazírenského průmyslu Větší nabídku spotřebitelům Brno (li) — S cílem zhodnotit pracovní úsilí při plnění úko­lů vyplývajících ze závěrů 11. zasedání OV KSČ se včera v Brně na koordinační poradě mrazírenského průmyslu sešli funkcionáři stranických, odborových a mládežnických organizací s hospodář­skými pracovníky. Za ÚV KSČ byl jednání přítomen ing. P, Su­chánek, ředitel odboru MZVž ČSR. Generální ředitel n. p. Mra­zírny Praha ing. L. Kolmačka se ve svém vystoupení zaměřil nejen na vlastní mrazírenskou výrobu, ale především na slab­ší místa v obchodní činnosti. Kladl důraz na větší účast ko­munistů na řízen! výroby. Ho­vořit rovněž o systému kontrol­ní činnosti a prověrkách ve skladech. Koncem minulého ro­ku musela být v tomto výrob­ním odvětví z důvodu překro­čení stanovených zásob hoto­vých výrobků omezena výroba. „Nemůžeme být spokojeni se stavem, jak se v obchodní síti využívají naše výrobky“ — řekl L. Kolmačka. V okolních stá­tech Evropy mrazírenský prů­mysl zaznamenává velký roz­mach. K tomu napomáhá pře­devším obchod větší nabídkou širokého sortimentu mrazíren­ských výrobků. Zájem o tyto výrobky ovlivňují i kvalitní obaly a vybavení obchodních organizací nezbytným mrazíren­ským zařízením. Pro pracovní­ky mrazírenského oboru vyplý­vá z toho nutnost dále rozši­řovat sortiment výrobků, od­povídajících racionální výživě.“ Generální ředitel hovořil rovněž o rybné výrobě. Zlepše­ním kvality marinovaných ry­bích výrobků se podstatně zvý­šil jejich odbyt. Totéž chce le­tos obor dpsáhnout u uze­ných rybích výrobků, které mají vysokou nutriční hodnotu a měly by být v naší stravě více zastoupeny. Ing, L. Kol­mačka seznámil přítomné se současným stavem výstavby a rekonstrukcí mrazírenských skladů a výrobních kapacit. Ho­vořil rovněž o kontrole plnění závěrů 8. zasedání ŰV KSČ, o zlepšovatelském a vynálezec­­kém hnutí. J.Hajn v MEZ Mohelnice Mohelnice (čtk) — Dru-* hý den pobytu v Severomorav­ském kraji věnoval ŰKRK KSČ J. Hajn předseda návštěvě koncernového podniku MEZ Mohelnice. Prohlédl si některé provozy tohoto monopolního výrobce asynchronních moto­rů, který má roční objem vý­roby 1,2 mid. korun a polovi­nu zboží dodává na export. Předseda ÜKRK KSČ J. Hajh při besedě s vedoucími pra­covnici zdůraznil uplatňováni kontrolní funkce dvanácti zá­kladních organizací KSČ va vztahu k hospodářskému vede­ní. Ocenil výsledky, kterých podnik dosahuje, zvláště pak iniciativu, která je směrována na 'vyrovnání výpadků jedno­denní produkce z ledna letoš­ního roku. DOPIS DNE Lidem ku prospěchu Ve srovnání $ historií měře­nou staletími je posledních čty­řicet let o dějináqh každé naši obce zdánlivě jen malý krajíc času. Ale změny, které právě tohle údobí při­neslo našim li­dem nejen naplnění jejich v života, ale i po materiální stránce, změny, kterými prošla tvář našich vesnic a měst jsou zásadní. Není tomu jinak ani v obcí Mnetěš, ležící nedaleko Roudnice nad Labem. Bydlí zde téměř šest set obyvatel. Do ka­tastru obce náleží l horní za­lesněná část Řípu s románskou kaplí z roku 1126. Začátkem na­šeho století, v souvislosti s roz­vojem dopravy, začalo mnoho lidí odjíždět do práce v prů­myslu v Roudnici. Proto zde také vznikla silná dělnická vrstva a už začátkem dvacátých let tu byla založena jedna z prvních organizací KSČ na Pod­­řipsku. Po roce 1945 a 1948 se život změnil. Někdejší statek Lobko­vických knížat byl rozdělen a později přeměněn na Státní sta­tek Roudnice. Pracovala tu vel­ká část lidí, hodně jich také soukromě hospodařilo. Proto byl problém založit zde JZD. Tepr­ve v roce 1957 vzniklo první družstvo, které se v roce 1975 sloučením s (ZD Vražkov a Čer­noušek stalo velkým celkem s názvem JZD Říp. Vesnička Mnetěš získávala stále více na sličnosli. Byly vy­čištěny tři rybníky, lidé vybu­dovali autobusové čekárny, zre­­konstruovali dům mládeže, spor* tovci si postavili kabiny a klu­­bovnu pro hokejový oddíl míst­ní TJ. Vyrostla nová přístavba Základní školy, pohostinství přestavěli místní lidé na kul­turní dům s jevištěm pro ob­časná divadelní a jiná kulturní představeni. Pětadvacet staveb­níků vybudovalo nové domky, spousta dalších domků byla zre­konstruována. O další výstavbu domků má zájem jedenáct sta­vebníků. Další a další úpravy vzhledu obce probíhají v po­sledním období o to Intenzivně­ji, oč více se blíží oslavy čtyři­cátého výročí osvobození naší vlasti. Občané se starají o ú­­pravu prostředí na cestě k Řípu a na hoře samé. Elektrifikovali chatu a rotundu, vybetonovali prostranství před chatou, na hlavní silnici směrem ku Pra­ze zbudovali odstavnou plochu pro automobily návštěvníků. Na celé budovatelské práci se po­díleli lidé mnoha brigádnický­mi hodinami, fZD pomáhalo me­chanizací a protože místní ná­rodní výbor a jeho poslanci odvedli dobrou organizátor­skou práci, k zvelebení obce přispěl finančními prostředky t ONV Litoměřice. Všechno to, co. za uplynulých čtyřicet let bylo v Mnetěši vybudováno ku prospěchu občanů, fe obdivu­hodné. Obec byla několikrát opakovaně oceněna a roku 1981 dokonce titulem Vzorná obec litoměřického okresu. P. VONDRA, Zalhostice, okres Litoměřict

Next