Zemědělské Noviny, duben 1985 (XLI/77-101)

1985-04-01 / No. 77

¥ } ROČNÍK XLI. - ČÍSLO 77 PRAHA, PONDĚLÍ 1. DUBNA 1985 CENA 50 HAL. „LETOS BYLA OPRAVDOVÁ ZIMA,“ řekl nám Jan Staník, kterého vidíte na prostředním snímku, jak seřizuje hydrauliku svého šestnáct metrů širokého závěsu smyků a bran. To loni už jsem měl v tuhle dobu stovky hektarů připravené půdy za seboy, S touhle mašinou hektary přibývají jako s žádným jiným zemědělským strojem.!“ Z katastru JZD Líbezníce, tkde jsme J. Staníka za­stavili, jsme zamířili na Mělnicko. Zvlášť tam se dalo čekat, že bude na polích rušno. Z Přívoz v JZD Dřísy nás vrátný poslal do polí za trat. Tgm totiž mají, mimo jiné, rozsáhlé krechty plné mrkve. Ani jí mráz neublížil, takže několik desítek žen — jak vidno z třetí fotografie —■ melo plné ruce práce s jejím tříděním a přípravou k expedici do obchodů. Poblíž krechtů pak vedoucí střediska fiří Šťastný právě vykládal traktoristům Josefu Zouzoui a Josefu Šťastnému (na první fotografii], jak si představuje ohraničené plochy, kde budou končit řádky raných brambor .„Zítra,“ řekl nám, „začneme hrobkovat a hned ručně sázet naklíčené hlízy.“ Nejen v Polabí, ale i dále směrem k Mladé Boleslavi byly vidět desítky traktorů při práci. Netrpělivost zemědělců, vyplýva­jící ze snahy dohnat zpoždění zaviněné počasím, je sama o sobě hnacím motorem. Nikoho není zapotřebí do práce pobízet ani v sobotu nebo v neděli. (jšm, foto B. Nouza) deník ministerstva zemědělství a výživy ČSR ^/ýzva Národní fronty na po­­” moc lesům nachází ohlas. Ve všech podnicích státních lesů se objevují ochotné ruce přispívající k likvidaci loňských polomů způ­sobených větrnými smrštěmf. Vši­chni .hrajeme o čas. Kalamita větrná může snadno přerůst v kalamitu kůrovcovou. Při pohledu na brigádníky po­máhající v lesích však člověku občas /přeběhne mráz po zá­dech. Zdá se, že v mnoha pří­padech bereme termín likvidace doslova ve smyslu zrušení, skon­cování s něčím, přičemž ono „něco" je dřevní hmota, V le­sích se místy objevují táborové ohně, ve kterých plameny tráví Pálíme hodnoty potenciální dřevěné desky na ná­bytek nebo přinejlepším palivové dříví. Jistěže tato kalamita znamená obrovské množství zlámaných a vyvrácených stromů a na její zpracování nejsme technologicky připraveni. Jsou proto chvíle, kdy likvidujeme něco, co bychom za příznivějších okolností dokázali zužitkovat a později nám může chybět. Zároveň je tato činnost v kontrastu s našimi snahami vytvořit materiální hodnoty z kaž­dého kousku stromu. Samozřej­mým důvodem je snaha zabránit dalším, možná větším škodám v případě, že bychom z lesa veš­kerou hmotu co nejdříve neod­stranili, třeba i pálěním. Hrozba kůrovce je příliš velká. Zároveň je však současná skutečnost dů­razným varováním do budoucna, a to nejen pro možné další ka­lamity. Bez techniky schopné zpracovat méně hodnotné dříví na hodnotné se do budoucna neobejdeme. Jinak budeme dál v lese pálit obrovské hodnoty a nahrazovat je kácením dalších a dalších stromů. (mol) POČASÍ DNES: V ČSR budu ráno vět­šinou zataženo, místy přeháň­ky, během dne postupně od zá­padu ubývání oblačnosti. Ranní teploty 8 až 5 st., denní 13 až 16 st. C., jihozápadní vítr 4 až 7 m/s. ■ PRODÁME motor Slavia 2 S 9(1 A 14.7 kW, za nákupní cenu 19 50(1 Kčs. Agrostav, SZP 269 34 Rakov­ník. C 172D2 ■ PRODÄME soustmh SU-63, výr. TOS, v dobrém stavu, cena podle dohody. JZD 9. května, 672 01 Mo­ravský Krumlov, tel. 2508. C 17203 ■ PRODÁME rozmetadlo RCW-5, diskové brány BD-10. KOUPÍME sklízeč kořenové zeleniny EM-11 a sázeč brambor Sab 62,5. JZD 289 25 Straky. C 17204 ■ NABÍZÍME k dodání ihned nákl. automobil SKODA - LIAZ MTS 24 a tyto baňky: mobilní buňka Re­neta A 120 AI a Reneta A 120 HPVC bez vybavení. ZZN, k. p., prodejna hospod, potřeb, 471 67 Provedlo, tel. C. Lína 969 21. s. Matoušek, dips. Č. Lípa 186299. U 17207 ■ VYMĚNÍME žací mačkač v dob­rém stavu za řeíačkn SPS z?o. JZD Rozvoj, 768 24 Hulín, telefon 92 10 54, s. Zlámal. C 17203 ■ PRODÁME mobilní buňky A 120 Slušovice, VC 27 000 Kčs, krm­né vozy Midan 11, 2 trakt, skláp. návěsv MV 2 027. 4 sk'án. přívěsy HV 60.11 IFA. ZNZZ 695 33 Hodo­nín. tel. 241 44. C 17209 B KOUPÍME čelní radlici na Z 8011 typ PH 6-013. JZD 252 42 Je­senice u Prahy. C 17211 B KOUPÍME předčističku K 523 (NDR), i neprovozuschopnou. JZD Poličsko, 572 01 Polička, tel. 229 87. C 17212 B DODÁME bronzové odlitky pl­né i duté, všech velikostí — vel­ký výběr. ZZN Hradec Králové, sklad 503 66 Káranice, tel. Nový Bydžov 925 28. C 17226 B VYMĚNÍME bilanci na nákl. au­tomobil Avia 30 sklápěč za Avia 30 SPO poirzd. dílna, Avia 20 N. KOUPÍME SYBR-800, příp. 1600. JZD Družba, Němčíce, 798 28 Mořice, tel. 625, 67.4. C 17095 B KOUPÍME větší počet jedno- ne­bo dvouosých maringotek v dob­rém stavu. JZD 273 74 Hořešovic» C 17097 B KOUrtME traktorové lesní na vijáky, i staršího typu, příp. po škozené. STS. n. p., 58113 Havlíč­kův Brod, tet. 3041. C 17099 K oblastem, kde se už delší dobu velmi podrobně zabývají problematikou zvyšováni podí­lu objemných krmiv na pro­dukci mléka a masa, patři i Ji­hočeský kraj. V loňském roce se už například množství mlé­ka získaného z objemných krmiv v denním nádoji v prů­měru kraje pohybovalo mezi 7 až 8 litry od každé krávy, což bylo zhruba o 1,60 litru více než na začátku sedmé pětilet­ky. Spotřeba jádra na produk­ci jednoho litru přitom klesla z 0,25 kg na 0,21 kg. To ovšem zdaleka neznamená, že by v tomto směru Jihoěeši řekli po­slední slovo. Dnes již sledují ukazatele podílu výroby mléka a masa z objemných krmiv — jejich produkční účinnost, ve všech zemědělských podnicích kraje. A jak je tomu také v dalších odvětvích zemědělské výroby, ukazují se i v- tomto směru mezi jednotlivými země­dělskými podniky značné roz­díly. Například v JZD Prešťo­­vice na Strakonicku získávají z objemných krmiv v denním ná­doji zhruba 70 °/o mléka, v ne­dalekém JZD Chelčice však jen málo přes 50 °/o. A takových příkladů by bylo možné uvá­dět celou řadu. Jihočeši si pro­to stanovili cíl vyrovnat tyto rozdíly, což je jedním z hlav­ních úkolů i středisek řízené výživy Skotu. ■ POZORNOST LOUKÄM A PASTVINÄM Jedním z významných fak­torů, který v jižních Čechách ovlivňuje výši výroby a kva­litu objemné píce, je dlouho­dobá systematická pozornost, kterou zemědělci věnují zvy­šování výnosů luk a pastvin, které se zde podílejí téměř 26 procenty na celkové výměře ze­mědělské půdy. Za uplynulých 8 let se podařilo zvýšit výnosy trvalých travních porostů ze 4,12 na 5,22 tun v přepočtu na seno. Produkce píce z luk a pastvin však stále zůstává nej­větší rezervou. Opět to dokazu­jí příklady předních zeměděl­ských podniků — JZD Šumav­ské Hoštice na Prachaticku, Opařany na Táborskú i dal­ších — kde každoročně prů­měrný hektarový výnos píce z luk přesahuje 8 tun v přepočtu , na seno. Jednou z Cest, kterou Jihočeši volí k mobilizaci těch­to rezerv, je zakládání paštev­­ních areálů, kterých je už v kraji vybudováno 90 o celko­vé výměře 4421 ha, kde se loni páslo 13 600 chovných jalovic. .Význam takto organizované pastvy dokazuje příklad o. p. Státní statky Šumava,. kde v 37 provozech pastevních are­álů pro 5700 jalovic byly den­ní přírůstky každého chovného kusu v průměru o 70 až 100 gramů vyšší než při pastvě mi­mo areály. ■ NEJEN MNOŽSTVÍ, ALE I KVALITA Jihoěechům však nejde jen o to sklízet velké množství, ale také kvalitní objemnou píci. Velkou pozornost proto věnují vybavování zemědělských pod­niků potřebnou sklizňovou technikou a také výstavbě vhodných skladovacích prosto­rů. V tom duchu zavedli vlast­ní výrobu obraceěů a shrnova­ěů sena, kterých se jen za po­slední dva roky podařilo vyro­bit téměř 500 kusů. V rámci v investičního programu, který se poslední době soustřeďuje především na řešení této pro­blematiky, bude do konce 7. pětiletky v kraji v provozu 77 mechanizovaných skladů sena o kapacitě přes 500 tisíc kubí­ků píce. Letos už také bude dokončena výstavba prefabri­kovaných velkokapacitních si­lážních žlabů se skladovací ka­pacitou 131700 kubíků objem­né pice a pro dalších 126 000 kubíků siláží bude zahájena. Jednotícím cílem pří vynaklá­dání prostředků na tuto inves­tiční výstavbu je snaha o ma­ximální úspory. Příkladně si v tom směru vedou pracovníci o. p. Státní statky Šumava. V přidružené výrobě zavedli výrobu prefabrikátů pro siláž­ní žlaby v panelárně Hubenov. Už déle než rok zde uplatňují brigádní formu organizace prá­ce a Odměňování. Krátce po je; jím zavedení se produktivita provozu zvýšila zhruba o pěti­nu a tak zde mohla být zave­dena i výroba betonových sloupků pro pastevní areály. ■ ZHOSPODÄRNIT SPOTŘEBU JÄDRA Ve snaze zvýšit hospodaření s jádrem 1 v produkci mléka rozhodli se Jihočeši zavést v JZD Dubné a Planá na Česko­budějovicku výrobu mikropro­cesorových dávkovačů jadr­ných krmiv pro dojnice ve vaz­ných stájích. Značnou pomoc jim v tom poskytli odborníci pražského Ostavu radiotechni­ky a elektroniky ČSAV, kteří vyprojektovali hlavní součást. zařízení — počítač. První dáv­kovače už delší dobu ověřují v JZD Dubné, JZD Dříteň a v JRD Voděrady na Slovensku. Zkušenosti zatím ukazují zhru­ba desetiprocentní úsporu jád­ra a současné zvýšení dojivosti rovněž o 10°/o. Letos v Dub­nám a v Plané počítají s vý­robou 200 kusů těchto užiteč­ných zařízení. Stále velké rozdíly ve využití zrnin Víc krmiv z objemné píce § České Budějovice (rý) — V současné situaci vy­­plývá problematika dalšího rozvoje živočišné výroby v našich Ü zemědělských podnicích, předevšim ze základního požadavku H racionálního využití dostupných zdrojů krmiv. O rozsahu a = intenzitě jednotlivých výrob bude rozhodovat především zá­­= vislost na spotřebě jadrných krmiv a efektivnost jejich pře­li měn v živočišnou bílkovinu. To znamená, že hlavním zdro- 3 jom pro další růst živočišné produkce budou v duchu závěrů § 11. plenárního zasedání ÚV KSČ a X. sjezdu JZD objemná = krmivá a jejich produkční účinnost. SOBOTA A NEDELE VE ZNAMENÍ PŘÍPRAVY PUDY A SETÍ JAŘIN Slunce otevřelo cestu do polí Na Státním statku Hlohovec skončili setí jarního ječmene • Společným znakem rychlost a hospodárnost O Rušné dny na Státním statku Znojmo • Větrné počasí pilotům nepřálo © Traktory i ve chmelnicích Praha (zn) —• V sobotu a v neděli bylo v polích rušno. Tam kde to stav půdy jen trochu dovolil, využili zemědělci příznivého počasí. Do poli vyjely traktory s kultivátory, secími a sázecími stroji. Agronomové věnovali pozornost přihnojování ozimých řepek, obilovin a víceletých pícnin. Sobotní větrné po­časí však mnoho letcům Slov-airu nepřálo, přesto lidé v polích za oba svátečni dny udělali kus pořádné práce. tovo. Pokračují ve výsevu hra-Jak vyplývá z informací krajských zpravodajů a spo­lupracovníků, družstevníci a pracující státních statků se snažili v uplynulých dnech alespoň částečně vyrovnat o­­požděný nástup do jarních prací zapříčiněný nepřízní po­časí v měsíci březnu. První klimaticky příznivou sobotu a neděli využili naplno také zemědělci středočeského kraje. Například v JZD Rozvoj Brandýs nad Labem a v JZD Nehvizdy se sídlem v Šestajo­­vicích zaseli první hektary cukrovky. Současně seli jarní obiloviny, luskoviny a mák. Poprvé také bylo v polích ve větší míře vidět sázecí stroje raných brambor. Také v okre­sech Mladá Boleslav, Mělník a Praha-západ využili řepaři slunné soboty a neděle. Jak vyplynulo z rozhovorů s agro­nomy, v popředí zájmů je ne­jen rychlost, ale také kvalita práce. Přesto, že zemědělci dohánějí zpoždění z minulých NEJDŘÍVE JEČMEN Na Slovensku nejrychleji po­stupují jarní práče v Západo­slovenském kraji. Přes ztížené půdní podmínky se zdejší ze­mědělci snaží dohnat zpoždění z minulých tří týdnů. Napří­klad v okrese Trnava je za­seto téměř tisíc hektarů jar­ního ječmene. Cílem zeměděl­ců na Trnavské tabuli je co nejdříve dostat do půdy deset tisíc hektarů jarního ječmene. Setí ukončili zemědělci ze Státního statku Hlohovec. Ta­kej družstevníci z JZD v Tomá­šově, okres Bratislava-venkov, ohlásili u jarního ječmene ho­chu. V tomto okrese bylo loni setí jarních ječmenů v těchto dnech již ukončeno. Včera zde však byly zasety jen na čtvrti­ně ploch. týdnů, věnují velkou pozornost hopodárnosti, především úspo­rám pohonných hmot. CHVÄLA TRAKTORISTOM už Také na jihu Moravy slunce naplno otevřelo stavidla jaru. Na tenhle okamžik ne­trpělivě čekali lidé. Mimořád­ně rušno bylo na Státním sta­­ku Znojmo. Od vedoucích pra­covníků jsme slyšeli slov.^ chvály na traktoristy a další1 pracovníky. Sto padesát jich přiváželo obilí, nebo obsluho­valo secí stroje, smykovalo, vláčelo vojtěšku a připravova­lo pole pro cukrovku, stejně jako sadbu brambor. Jen za sobotu a neděli bylo na Stát­ním statku Znojmo usmyková­­no dalších dva tisíce hektarů polí. Znamená to, že tu smyky mají na kontě již přes 3300 hektarů urovnaných brázd. Za rozmetadly zůstalo dalších 60 hektarů základního hnojení a jeho výměra přesáhla 1500 hektarů. Posila dusíkem se za dva dny dostala dalším 800 hektarům ozimů. O skutečném jarním ruchu na polích statku svědčí zasetých 500 hektarů jarního ječmene a padesát hektarů hrachu. DOHÄNÉJÍ ZPOŽDĚNI Zeniedéiül na severu Čech se o poslechům březnovém ví­kendu zaměřili především na přípravu půdy pod jariny a cukrovku, aby v následujících dnech dohnali letošní opoždě­ný nástup do jarních prací. Na LitomÉřicku, kde loni v tu­to dobu setí jařin již skončili, je oseli na prvních stovkách hektaru. S osevem začali už také pracovníci státních stat­ků Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem. Země­dělci pokračovali i v sázení raných brambor, které bu­dou letos na Litoměřicku pěs­tovat na bezmála 300 ha. Se­­veročešl pokračovali 1 v re­generačním přihnojování ozi­mů. Pracovníci Státního statku Zatec je za pomoci pilotů Slov-airu ošetřili už na celé ploše 1800 ha. Stejně jako v dalších chmelařských podni­cích v okresech Louny a Li­toměřice věnují Žatečtí v těch­to dnech velkou pozornost vlá­čení chmelnic na 330 ha před jarním řezem chmelové révy. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické re­publiky Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezi­dentce republiky Malta Agathe Barbarové při příležitosti stát­ 3ního svátky její země. OTÁZKY PRO........ ing. JOSEFA HAVLÍKA, hlavního agronoma KZS Olomouc • První etapa jara má I na severu Moravy zpoždění. K té­to situaci jste projednali a při­jali opatřeni, která se promít­nou v dalším průběhu jarních prací. Co staví časový posun prací před zemědělce? „Přibližně desetidenní zpož­dění v osevu přináší kumulaci prací. To znamená, že v první polovině dubna musíme sou­středit všechny síly na kvalitní setí jařin na 61 tisíci hektarů a cukrovky na 21 tisíci hekta­rů. Jestliže se při setí jarních obilovin a cukrovky chceme ve­jít do agrotechnických termí­nů, jsme nuceni využít koope­rací techniku na krátké vzdá­lenosti. Tempo stěžejních prací a jara v rámci vnitropodnikové mezipodnikové spolupráce urychlí 1 důkladná noční pří­prava techniky. Za důležité opatření považujeme rovněž úpravu jednotlivých agrotech­nických zásahů. Pro urychlení osevu bude hnojení zejména na úrodných půdách následovat až po setí.“ • Jestliže hovoříme o jarních ječmenech, myslíme zejména na sladarskou kvalitu. Té loni zůstali dlužni zejména hanáčtí pěstitelé. Vysokou kvalitu při­nesli jen zemědělci okresu Opava. „Rozhodli jsme, že další sni­žováni ploch je vzhledem k po­žadavkům sladoven nežádoucí, a proto letos a v příštích le­tech počítáme pro výběr sla­­dařských partií s plochou 42 ti. sic hektarů. O kvalitě ječného a zrna rozhodne včasné zasetí pěstitelský um uplatněný ve speciálních agrotechnických operacích. Nezanedbatelná není ani upravená odrůdová skladba. Převládají výkonné a sladaři žádané odrůdy Krystal, Koral, Bonus, Kredit, Rubín a Zefír.“ • Pro konečný výsledek v letošní produkci obilovin je v tomto období rozhodující úro­veň přezimování ozimých pše­nic. Loni jejich úroda rozhod­la o skutečnosti, že zemědělci severní Moravy obsadili prů­měrným výnosem 4,73 tuny zrna v ČSR třetí místo. A jak je to­mu letos? „Ozimé obiloviny přezimovaly na úrovni loňského roku, tedy bez větších ztrát. Lépe než loni vyhlížejí porosty ozimých pše­nic. , Jsou však i později zaseté a částečně poškozené porosty. Jim ovšem nehrozí zaorávka, v případě problematického vzrůs­tu u nich přistoupíme k příse­­vům.“ (peč) SPĚCH S CUKROVKOU Jak to bylo s válečnými dodávkami USA a Velké Británie do SSSR Pouhá kapka v moři V souvislosti s blížícím se 40. výročím vítězství nad fašismem se ze Západu ozývá stále více neseriózních hlasů. Jedním z „ob­líbených“ témat je i pomoc USA a Velké Británie Sovětskému 'svazu za druhé světové války. Podstatnou měrou prý přispěla k historickým vítězstvím Rudé armády. Pokusme se dnes ale­spoň velmi stručně připomenout, jak to s touto pomoct vlastně bylo. Britský minis­terský předseda W. Churchill se ještě před na­cistickým pře­padením Sovět­ského svazu obrátil na americ­kého prezidenta F. D. Roose­velta s dotazem, jaké stano­visko zaujmou USA k případ­né německo sovětské válce. „Vypukne-li tato nová Válka,“ psal Churchill, „poskytneme samozřejmě Rusům všemožnou podporu a pomoc podle zásady, že nepřítelem, kterého musíme zničit, je Hitler.“ V antikomu­­nismem prodchnutém státním departmentu USA byli. však ji­ného mínění: 21. června 1941 tu vzniklo memorandum, uvá­dějící, že v akutním případě mohou USA pouze zmírnit ně­která tehdejší omezení pro vý­voz do Sovětského svazu a do­volí mu „nakupovat dokonce i válečný materiál.. POSPÍCHEJ POMALU Dvaadvacátého června 1941 —• tedy o den později — pře­padl Hitler Sovětský svaz. V devět hodin večer téhož dne promluvil v rozhlase Churchill: „Nikdo nebyl důslednější od­půrce komunismu než já v po­sledních pětadvaceti letech. Ne­odvolám jediného slova, jež jsem o něm promluvil“ — zdů­raznil, a teprve pak vysvětlil své stanovisko k Hitlerovu či­nu: „Jeho vpád do Ruska není ničím víc než předehrou k po­kusu o vpád na Britské ostro­vy ... Ruské nebezpečí je pro­to naše nebezpěčí a nebezpečí Spojených států..." / Dva dny na to uspořádal pre­zident Roosevelt ve Washing­tonu tiskovou konferenci, na níž informoval o úmyslu USA poskytnout Sovětskému svazu pomoc, avšak hned dodal, že v současné době ještě není jas­no o formě této pomoci. Prezi­dentův blízký spolupracovník R. Sherwood později konstato­val, že „tehdy věřil Roosevelt v politiku .pospíchej pomalu“1. V Butlerově Grand Strategy, v polooficiálnlch britských dě­jinách druhé světové války, čteme: „Většina britských od­borníků věřila, že tažení v ev­ropském Rusku skončí během několika měsíců nebo dokonce týdnů.“ Podobné mínění převlá­dalo ve Washingtonu: „Hitler bude potřebovat šest týdnů až tři měsíce, aby se vypořádal s Ruskem,“ napsal 23. června 1941 Rooseveltovi ministr vo­jenského námořnictva USA W F. Knox. Tady měla taktika „pospíchej pomalu“ své zdroje: pomoc Sovětskému svazu, nad nímž už předem zlomili hůl, považovaly vládnoucí špičky Velké Británie a USA v létě 1941 za — abychom tak řekli — předem ztracenou investici. Jiné však bylo mínění lidu těchto zemí; v USA vznikla velká kampaň solidarity se So­větským svazem. „Prezident musí hned zítra prohlásit, ?e na SSSR bude rozšířen zákon, podle něhož bude dostávat zbraně..." — prohlásil tehdy senátor Pepper. Podobných hla­sů na obou stranách Atlantiku den za dnem přibývalo. PRVNÍ KROKY Diplomatická iniciativa SSSR narazila na schůdnější půdu ve Velké Británii. Šestého, červen­ce 1941 odletěla do Londýna sovětská vojenská mise. Kon­cem července se pak britská vláda rozhodla předat Sovět­skému svazu 200 stíhacích le­tounů Tomahawk z americké dodávky pro Velkou Británii. V Londýně však stále převlá­dala — jak zaznamenal vedou­cí sovětské mise F. I. Golikov — „... politika nedůvěřivého vyčkávání, jak se vyvinou udá­losti na sovětsko-německé fron­tě, politika protahování války a maximálního oslabování vál­čících stran“. Sestadvacátého července 1941 oznámil konečně Washington, že mění své stanovisko, že So­větský svaz může — ovšem za hotové — nakupovat v USA vá­lečný materiál a americké lodě mohou kotvit v sovětských pří­stavech. V červenci 1941 bylo však z USA odesláno do SSSR zboží jen za šest a půl milió­nu dolarů — tedy mizivé množ­ství. Sám prezident Roosevelt si tehdy poznamenal: „Téměř šest týdnů uplynulo od chvíle, kdy začla ruská válka, avšak my jsme prakticky neudělali nic, abychom dodali nějaké ma­teriály, o jejichž poskytnutí žá­dala sovětská vláda ...“ V červenci 1941 odcestoval přes Londýn do Moskvy Roose­veltův poradce a blízký přítel H. Hopkins. Od Stalina a dal­ších sovětských činitelů získal ujištění o tom, že sovětsko-ně­­mecká fronta se bude v zimě stabilizovat. Houževnatý odpor, jejž Rudá armáda kladla hitle­­rovcňm a který naznačoval, že se „Rusko nezhroutí“, se klad­ně promítl 1 do průběhu Roo­seveltova a Churchillova „at­lantického setkání“ v zátoce Argentia na Novém Foundlan­­du. Vzešlo z něho mezi jiným i společné poselství obou zá­padních státníků Stalinovi. Na­vrhovalo svolat do Moskvy po­radu, na níž by bylo projedná­no, „jak nejlépe by obě naše země mohly pomáhat Vaší ze­mí v její skvělé obraně proti nacistickému útoku“. DOHODA Tak se od 29. září do 1. říj­na 1941 sešla v Moskvě troj­stranná konference o americ­­ko-britsko-sovětské materiální spolupráci při vedení války proti společnému nepříteli. Po­dle závěrečného protokolu se USA a Velká Británie zavázaly dodávat Sovětskému svazu kaž­dý měsíc 400 letadel, 500 tan­ků, další zbraně a válecí ' ma­teriál, a rovněž určité druny surovinr Sovětská vláda přijala na dr.uhé straně závazek pro­zkoumat možnosti dodávek so­­(Pokračování na str. 2) V 75 okresech jednaly okresní konference SČSP 0 životě a práci v SSSR Praha (čtk) — V 75 okresech ČSSR a obvodech Prahy a Bratislavy jednali v sobotu delegáti okresních a obvodních konferencí SČSP. Posoudili výsledky dosažené v plnění závěru IX. sjezdu SČSP, přijali plány činnosti na další období a zvo­lili nové okresní orgány svazu a delegáty na krajské konfe­rence SČSP. Ňa besedách, přednáškách i filmových představeních orga­nizovaných SČSP na Klatovsku se jen v loňském roce sezná­milo s životem, prací 1 vý­sledky pracujících Sovětského svazu přes 100 000 návštěvní­ků. Za přítomností místopřed­sedy Federálního shromáždění a předsedy ÚV^SČSP V. Davi­da to vyzdvihla okresní kon­ference SČSP v Klatovech. Po­dobně jako v průmyslu, chtějí Klatovští zlepšit uplatněním sovětských zkušeností výsled­ky své práce také v zeměděl­ství. Budou přitom vycházet z poznatků Kabinetu sovět-ských pokrokových metod zemědělství i z poznatků ze v zapojení řady zdejších JZD do tuchorazského hnutí, jehož zá­sluhou dosáhl loni okres mi­mořádných výsledků ve výno­su obilí (JZD Švihov dokonce prvenství v kraji). Na požada­vek posílit zemědělskou výro­bu zkušenostmi ze SSSR rea­govali Klatovští již ve vnitro­­svazové činnosti. OO začátku loňského roku rozšířili počet odboček o 20, z toho 17 usta­vili jen v družstevch. Dnes má SČSP zastoupení takřka ve všech JZD na Klatovsku. Počet členů Svazu družstevních rol­níků v SČSP se od roku 1983 zdvojnásobil. Konference v Břeclavi se zú­častnil předseda českého ú­středního výboru SČSP a mi­nistr kultury ČSR M. Klusák. Konference ocenila účast čle­nů SČSP na rozvoji socialistic­kého soutěžení. V n. p. Fosfa v Poštorné vznikla například internacionální brigáda, slože­ná z pracovníků podniku a so­větských odborníků, podílejí­cích se tam na uvedení do provozu výrobny dikalciumfos­­fátu. Tato krmná směs pro hospodářská zvířata se zhoto­vuje na základě dodávek zá­kladní suroviny ze Sovětského svazu. Návrat z Moskvy Praha (čtk) — Z Moskvy se v sobotu vrátila do Prahy studijní delegace ŰV KSČ, ve­dená tajemníkem ŰV KSČ F. Pitrou. Za svého pobytu SSSR se seznamovala se zku­v šenostmi KSSS při zdokonalo­vání plánovitého řízení země­­dělsko-průmyslového komplexu a uplatňování vědeckotechnic­kých po'znatkü v zemědělské praxi. K těmto otázkám měla delegace besedy na ŰV KSSS, Státním plánovacím výboru SSSR, Státním cenovém výbo­ru SSSR, ministerstvu země­dělství SSSR a Všesvazové akademii zemědělských věd V. I. Lenina. Navštívila někte­ré zemědělské podniky a vý­zkumné ústavy v Krasnodar­­ském kraji a Moskevské ob­lasti. Na závěr pobytu přijal delegaci tajemník ŰV KSSS J. Ligpčov. Delegaci na ruzyňském le­tišti přivítali tajemník ŰV KSČ J. Havlín a zástupci vedoucího oddělení ŰV KSČ Z. Hoffmann a F. Chlad. Přítomen bvl ta­ké rada-vyslanec velvyslanec­tví SSSR v ČSSR I. Čerkasov. Z REPORTÉROVA BLOKU Zazvonily hrábě i lopaty Vzduchem to zavonělo čer­stvou hlínou; ta se navršila na menší svah a na luhle hromád­ku přibývaly další a další ku­bíky. Však jí bude hodně zapo­třebí, každý strom a každý no­vě vytvořený trávník chce své, a to tu právě v Kladně dosta­ne... „Dnes máme naši první smě­nu Národní fronty a práce má­me udělat habaděj",_ pokyvuje hlavou předseda Městského ná­rodního výboru v Kladně inže­nýr Jaroslav Kačer. „Po tak dlouhé zimě, jako byla ta le­tošní, chceme všechna naše sídliště obléci do té nejhezčí svěžesti, a tak jsme dnes za­čali na kročehlavské části Kladna, sídlišti 9, května. Naši spoluobčané dostali lopaty, hrá­bě i motyčky od svých občan­ských výborů a co je úplnou novinkou — letos poprvé má každou směnu na starosti ně­jaký garant. Tu dnešní, první, členové Svazarmu, příští členky Svazu žen, pak členové SCSP a poslední dubnovou naši nej­mladší — svazáci. Od tohoto no­vého způsobu si slibujeme, že se podaří zapojit ještě víc ob­čanů ke společnému ' cíli — zkrášlení našeho domova na počest 40. výročí osvobození vlasti Sovětskou armádou.“ Za chvíli se už na nejrůzněj­­šich vyhrazených místech na­kupily všechny nepotřebné vě­ci, které město přes zimu hyzdi­ly: od starých papírů a že­leza až po listí, klestí, nečis­totu. Kročehlavští občané se pustili také do úpravy nového lesoparku Bažantnice, která už brzy umožni mladým i starším procházet se hezkou přírodou g nadýchat se zdravého vzdu­chu. „Jenomže kromě toho se dnes zabýváme také úpravami okolí naší nové galerie výtvarného umění, která u nás vyrostla bě­hem dvou let a slavnostní zahá­jení už na sebe nenechá dlouho čekat. V posledních dubnových dnech se již otevře brána a projdou tudy první návštěvní­ci, aby obdivovali díla kladen­ských rodáků národních uměl­ců Karla Součka, Cyrila Boudy a Ludviky Smrčkové," dodává předseda národního výboru ing. J. Kačer. Okolí galerie právě úpravoj valí pracovníci koncernového podniku Výstavba kamenouhel­­ných dolů Kladno a z Poldovky tu ruku k dílu přidali brigád­níci z provozu Antícoro. Právě osadili zábradlí na atrium před galerií. Celý objekt vznikl v akci „Z" a za vydatného přispě­ní čtyř kladenských podniků — Okresního stavebního podniku, Průmstavu, Velkodolu a výrob­ního družstva Středočeská stav­ba. „Pracovníci těchto čtyř pod­niků na stavbě pracovali mimo své výrobní úkoly, pod ve­dením městského národního vý­boru a jeho dvou pracovníků — dr. Vladimíra Beznosky Zdeňka Hrušky,“ doplňuje Ješ­a tě místopředseda národního vý­boru ing. Karel Albrecht. Když se sobotní den sklonil ke svému závěru, na mnohých místech pořád ještě lopaty ani hrábě neodpočívaly. Lidé jako by chtěli zimní čas definitivně „vyhnat“ z ulic a na místo něj usadit všude farní svěžest, útul­no a čisto. A to se Jim už prá­vě při uplynulé první farní smě­ně opravdu zdařilo... Zuzana PETEROVA y

Next