Zemědělské Noviny, červenec 1985 (XLI/152-178)

1985-07-01 / No. 152

í / / / DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY ČSR MANIFESTACE MÍRU, ZDATNOSTI A KRÁSY UZNÁNI ORGANIZÁTOROM, AUTOROM, CVIČITEĽOM A CVICENCÜM Setkání na Pražském hrade V čestné lóži představitelé strany a vlády v čele s generálním tajemníkem ŰV KSČ a prezidentem republiky Gustá vem Husákem ★ Četní zahraniční hosté včetně předsedy MOV J. A. Samaranche na tribunách ★ Bouřlivé ovace diváků všem vystupujícím * Hold cvičenců straně a vládě v jásavém nedělním průvodu Prahou = Praha (čtk) — Ústřední výbor Komunistické strany Česka­­jg slovenská, prezident ČSSR a vláda ČSSR uspořádaly včera ve­­= čer na Pražském hradě přátelské setkáni se zástupci cvičenců, § autory a cvičiteli spartakiádních skladeb, organizátory Česko- 5 slovenské spartakiády 1985 a jejími zahraničními hosty. Zúčastnili se ho generální ta­jemník ÚV KSČ a prezident ČSSR G. Husák, předseda vlá­dy ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva ÚV KSČ V. Bilak, P. Colotka, K. Hoff­mann, A. Indra, M. Jakeš a J. Korčák, kandidáti předsednic­tva ÚV KSČ J. Fojtík a J. Haman a tajemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Havlín a J. Poledník. Setkání byli přítomni vedou­cí oddělení ÚV KSČ, místopřed­sedové Federálního shromáž­dění ČSSR, místopředsedové a ministři vlády ČSSR, ČSR a.SSR, představitelé Národní fronty, Ďes’'é národní rady a Sloven­ské národní rady, generalita Československé lidové armády a další činitelé našeho politické­ho, veřejného a tělovýchovné­ho života. Mezi přítomnými zahraniční­mi hosty spartakiády byl také předseda Mezinárodního olym­pijského výboru Juan Antonio Samaranch. Slavnostní večer proběhl v atmosféře vynikajícího úspěchu Československé spartakiády, která se stala významnou udá­lostí v životě naší socialistické společnosti. V živých, neformál­ních besedách vyslovili stranič­tí a státní představitelé ČSSR uznání organizátorům, autorům, cvičitelům a cvičencům za vy­konanou práci v přípravách o úspěšném předvedení jednotli­vých spartakiádních skladeb. ☆ Generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustav Hu­sák přijal včera na Pražském hradě rovněž skupinu našich krajanů, kteří jsou na návště­vě v Československu u příleži­tosti spartakiády. Jménem nejvyšších stranic­kých a státních orgánů i jmé­nem svým je Gustav Husák sr­dečně přivítal v ČSSR. Poděko­valy jim za jejich vřelý vztah k Československu, popřál jim další příjemný pobyt u nás a vyslovil přesvědčení, že ši za staré vlasti odvezou dobré doj­my. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické re­publiky G. Husák zaslal blaho­přejný telegram generální gu­­vernérce Kanady ]. Sauvéové u příležitosti státního svátku je­jí země. ☆ Gustav Husák zaslal též bla­hopřejný telegram prezidentu Burunské republiky, plukovní­ku Jean-Baptiste Bagazaovi, při příležitosti státního svátku je­ho země. y ☆ Blahopřejný telegram prezi­dentu Rwandské republiky ge­nerálmajoru Juvénalu Habya­­rimanaovi zaslal ke státnímu svátku prezident Českosloven­ské socialistické republiky G. Husák. it Prezident ČSSR Gustáv Hu­sák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Zairské republiky Mobutuovi Sese Šekoví při pří­ležitosti 25. výročí vyhlášení nezávislostí Zairu. it Člen předsednictva ÚV KSČ a předseda FS ČSSR A. Indra zaslal členu politického byra ÚV MSDS I. Sarlósovi blaho­přejný telegram k jeho znovu­zvolení do funkce předsedy Ná­rodního shromáždění MLR. Strahovskému finále tleskalo na 400 000 nadšených diváků DEFIL^SÍLY NÁRODA zrcadlo našeho šfasiného života Prahů (ves -f- zp) — Po člvsíečních a pá­tečních hromadných vystoupeních předpremié­ry Československé spartakiády 1985 se zdálo, že už nelze najít slova, která by ještě výstižněji dokázala vyjádřit sílu myšlenky a nekonečnou velkolepost předvedeného díla. Zdálo se, že už všechny superlativy jsou vyčerpány a že sobo­ta a neděle se na největší světové divadelní scéně může stát jen opakováním prožitků již prožitých. Jak mylné to ale byly domněnky...! Oběma hlavním strahovským dnům i neděl­nímu dopolednímu spartakiádnímu průvodu z čestné tribuny přihlížela delegace ÜV KSČ vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ a pre­zidentem ČSSR G. Husákem, kterou dále tvo­řili předseda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva OV KSČ V. Biľak, P. Co­­lotka, K, Hoffmann, A. Indra, M. Jakeš, J. Kempný, J. Korčák a J. Lenárt, kandidáti před­sednictva OV KSČ J. Fojtík, J. Haman a M. Hruškovič, tajemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Havlín, F. Pitra a J. Poledník, členové sekreta­ riátu OV KSČ Z. " 'íAení a- M. Kabrheiová a předseda ÚKRK KSČ J. Hajn. OV Členy delegace byli dále vedoucí odděleni KSČ, místopředsedové a ministři vlád ČSSR, ČSR a SSR, představitelé Federálního shromáždění ČSSR, ÚV NF ČSSR, České a Slovenské národní rady, politických straň a společenských organizací NF, ozbrojených sil a další osobnosti našeho politického a ve­řejného života. Přítomni byli rovněž členové pražského diplomatického sboru. Čestná místa v hledišti za­ujali hosté ze zahraničí — ze SSSR, BLR, Kuby, MLR, Mon­golska, NDR, PLR, Rumunska, Jugoslávie, Kambodže, a Vietnamu a dalších Laosu států. Nejmasovější tělovýchovné vy­stoupení ve světě sledoval z čestné tribuny předseda MOV J. A. Samaranch. Přítomni byli také zástupci tělovýchovných ■a sportovních organizací a hos­té státních orgánů, politických stran a společenských organi­zací Národní fronty ze 76 ze­mí světa. Mezi hosty byli též představitelé krajanských hnu­tí a spolků z 20 zemí. BOHATA SKLIZEN Možná se té písečné strahov­ské scéně začne říkat plocha zázraků. Od chvíle, kdy prapo­rečníci na ní nechali vykvést rudé máky, bílé kopretiny a mezi nimi v klínu zapletené modré chrpy, až do okamžiku, kdy sedm strahovských bran zavřeli tou neodvolatelně po­slední oponou, proměnila nás znovu v ještě více žasnoucí návštěvníky obrovského předsta­vení, při němž. se nikoho na nic neptáte, jste vším bezmez­né okouzleni a posléze doslo­va strženi. Lidská řeka zaplavila Stra­hov a zpívala tu píseň o své zemi, píseň jejího života. Sklá­dala verše o kráse těla a u- Šlechtilosti ducha, o sličnosti dívek, půvabu žen, něžnosti dě­tí s kouzelným věkem pohádek a a roztomilých říkádel, o síle pevnosti ocelových svalů, které třímají v rukou kladivo stejně pevně jako rýč či pušku na stráži; skládala verše o po­hybu paží podobných křídlům a o tanci nohou popírajících, že jsou odsouzeny k prízem­nosti. Kolik, dojemné něhy, hře­jivého štěstí, skotačivé bezelst­nosti, pružné obratnosti, úchvat­né ladnosti, vířivé tanečnosti i akrobatické dovednosti a ko­lik nádherných tónů podma­nivé hudby, dokreslující veli­kost celého díla a jeho myšlen­ky, z toho šestihektarovéhó lá­nu, na němž tělovýchova sklí­zela svou nejbohatší úrodu, dý­chalo ... RADOSTNÉ MLÁDI Znovu se tu před našima oči­ma batolili ti nejmenší. Už se nedrželi máminy ruky a táto­vých kalhot s takovou křečo­­vitostí. Už neměli strach z to­ho množství lidí všude kolem. Ted už je považovali za tety a strejdy, které vlastně znají z parku u nich před domem. A Ijpk si hráli s tátou a s má­mou úplně klidně, sem tam s sebou plácli do písku a byli šťastni, že se to tem strejdům a tetám libí a že se smějí. Ne­věděli totiž, že oni tím smí­chem vlastně jen zakrývají do­jetí, které ale na ně stejně ne­jedna slza v oku prozradila. Opět se tu před očima stati­síců zlatá plocha zazelenala něžnými sukénkami děvčátek s mašlemi v copáncích a culič­­cích, a podobná rosničkám ji v jediném okamžiku proměnila v rozkvetlou louku. Jako mo­týli tu pak nad ní létali dráč­ci v roztodivném reji dětských přání z pohádkových večerníč­ků, pří nichž konejšivá mámi­na ruka zůstává na čele až do chvíle, než víčka sklíží sen, jenž ráno vystřídá každodenní zázrak jitřního probuzení. Zno­vu se tu roztančily dívky slič­né a ztepilé jako laně. Nesly na rtech polibky svého rozkvé­tajícího ženství, chutnajíc! po ovoci sadů ze Zahrady Čech, polibky sladké jako moravské vinohrady, • ale i tajemné jak závratně nekonečné dívčí sně­ní. SVĚTLA BUDOUCNOST Opět na plochu vpochodova­lo na sedm tišit: chlapců, spí­še už mladých mužů a s nimi i na sedm tisíc osudů, životů, temperamentů, fantazií, tužeb a talentů. Když se svými žeb­­řinami a lavičkami stavěli nej­různější konstrukce, jistě i vás napadlo, že vidíte sice ještě na- 1 půl dětské, ale napůl už Váž­ně soustředěné inženýry, tech­niky, vynálezce, astronauty, matematiky, filosofy či sochaře, byť kámen, z něhož své dílo jednou vytesají, je dosud ukryt v těle skály. Ve stejném šiku s nimi — ve skladtjě z nejkrás­nějších, jež určitě nevymizí z paměti — pohltil strahovskou plochu učňovský dorost v prouf­­dech bílých jako přenádherné koruny třešní rozkvetlé ve slu­nečních jitrech naší součas­nosti, ale i v proudech rudých jako krev hrdinů prolitá v oběť dnešní svobody. V pochodu uč­ňovského mládí byl slyšet vý­střel Aurory i písně slavného Února, chorály bojů dělnické třídy a všech jejích synů a dcer, kráčejících hrdě a ne­smlouvavě přes pole obtěžka­­nš prací a halami továren, v nichž se roztáčejí kola strojů a teče kovová láva. LÁSKA K VLASTI Znovu tu zazněly Dvořákovy Slovanské tance, aby jejich ře­čí ženy mohly vyzpívat svou líbeznost a lásku, aby při nich mohly houpat děti na klíně a nést v poli klas, aby obraz za obrazem posílaly do světa, jenž se ještě mnohde propadá k tmám, tisíce světlých Picasso­­vých holubic. Opět sem ještě ráznejším a dunivějším krokem vpochodovali neohroženi vojáci a muži, aby nechali rozeznít zpěv mlýnských kol pro čerstvé pec­ny chleba a rozžhavili ocel pro nový pluh, ale aby stejně hla­sitě připomněli, že jsou a vždyc­ky budou připravení z té oce­le vykovat i zbraň a svou vlast také bránit. Lidská řeka zaplavila Prahu. Spletená z potůčků šumav­ských hvozdů i z průzračných bystřin pramenících u tatran­ských ples, připlula k srdci ze­mě, aby v něm napsala tu nej­krásnější pohybovou báseň. Když vdechla vůni zahrad a sa­dů města, pokochala se roz­břeskem ranních paprsků tříš­tících' se o stovku starobylých věží, psala jednotlivé sloky té básně ještě velebněji. A sama Praha její přítomností omládla a zkrásněla. Ještě omamněji zavoněly stráně Petřína, ještě hrději se nad Vltavou vypínal Pražský hrad a i vlny pod vl­tavskými jezy se zdály být stří­brné. Také topoly na Císařské louce narovnaly své hlavy až ke štítům památného Vyšehra­du a ve svých listech nesly "slo­va kněžny Libuše o městě, je­hož sláva hvězd se dotýká. touha po míru Ze samých hlubin české a slovenské země, se zvedal zá­pas lidu o svobodné dny zítř­ků. Nejednou úpěl v ohni vá­lečných plamenů a skrápěl roz­­jizvené brázdy polí krví > svých nejlepších synů, ale v mozolna­tých dlaních meč spravedlnosti udržel a došel až na práh ví­tězné cesty, po které ted krá­čí už čtyřicet šťastných let. Nesnadnost tohoto zápasu a zá­řivý jas dnešní budoucnosti o­­žily v uplynulých strahovských dnech v nic nepřikrášlující u­­přímnostl. 1 když o to neusilo­valy, staly se i zrcadlem, do kterého mohl nahlédnout celý svět. Udělal to někde s obdi­vem, radostí a přáním dalších úspěchů, jinde tak trochu se závistí či dokonce s nenávis­ti... Ale vyznání lidu této ze­mě bylo jednoznačné: Touží po míru, po přátelství mezi náro­dy a v tomto ovzduší chce na­dále jít svou socialistickou ces­tou. 1 proto bylo ve strahov­ských vystoupeních tolik krásy a něhy, i proto z nich na druhé straně vyzařovalo tolik nezlom­­úé vůle, síly a odvahy. (Foto B. Kostka a CTK) GUSTAV HUSÁK PŘIJAL SPARTAKIÁDNÍ DELEGACI Záležitost miliónů občanů Praha (ětk) — Generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR G. Husák přijal včera v doprovodu předsedy ÜV ČSTV A. Himla na strahovském stadiónu delegaci cvičenců a organizátorů Čes­koslovenské spartakiády 1985. Setkáni se zúčastnili zástnpei všech 15 spartakiádních skladeb. Jménem vrcholných stranic­kých a státních orgánů i jmé­nem svým poděkoval soudruh Husák účastníkům spartakiády z celé naší vlasti za vytrvalost, kázeň a obětavost při nácviku a za vzorné vystoupení, které u všech diváků, u celé česko­slovenské veřejnosti zanechalo nezapomenutelný dojem. Ocenil úsilí autorů skladeb, cvičitelfl a organizátorů, všech, kteří ma­jí podíl na úspěchu místních a okresních spartakiád i na skvě­lém vyvrcholení Československé spartakiády 1985 v Praze. Spartakiáda se stala věcí mi­liónů našich občanů, skuteč­ným svátkem všeho lidu. Uká­zala vyspělost naší tělovýcho­vy, zdraví, zdatnost a nadšení zejména mladé generace. Soudruh Husák rovněž oce­nil radostnou atmosféru spar­takiádního průvodu, kterým ví­ce než 170 000 účastníků spar­takiády spontánně manifesto­valo optimismus a důvěru v bu­doucnost. jí* Reka barev a lidského štěstí Ten pohárek s limonádou byl v ruce ženy, opírající se o zá­bradlí ve Špalíru diváků. Vzduch se chvěl hromovým pokřikem defilujících mužů. Žena znenadání podala pohárek pochodujícím. Najednou zmizela hranice mezi cvičenci a přihlížejícími — spar­takiádní průvod se spojil v jednu mohutnou řeku. Proud. A teď tedy jdou pod tribunou — v těch místech — kudy se vidy valí prvomájové průvody. Tenhle spartakiádní roku 1985 ve 40. výročí osvobozeni Československa Sovětskou armádou se stal nádhernou řekou kráčejících, tančících žen, dívek, chlapců, mužů, dětí.t VětSina z nich se narodila již v socialistickém Českoslo­vensku a svému domovu vzdávají hold každým svým pohybem, krokem, zamáváním květy směrem k tribuně, či podáním kara­fiátu. i Od nedělního rána ohřívaly Letenskou pláň sluneční paprs­ky. Přesně v půl dováté nad ní zazněly monumentální tóny spartakiádní znělky a za pár chvil se už dal téměř dvouset­tisícový průvod do pohybu. Let­na v těch chvílích patřila cvi­čencúm jednotlivých skladeb, čestným hostům a zástupcům všech krajů. Na čele průvodu diváci nadšeně pozdravovali le­tošní „zlaté“ hokejisty, mezi. ni­mi i . reprezentačního kapitána Dariuse Rusnáka: „Spartakiáda je vynikající věc. Mládež, ale vlastně všichni lidé, kteří mají rádi sport, mohou i tímto pře­krásným způsobem jít za zdra­vím. A nejenom za zdravím — kdo sportuje, má ze života mno­hem větší radost. Všichni ti, kteří cvičili na spartakiáde, chtěli dokázat, že něco dove­dou a také to plně dokázali. říká D. Rusnálf. A jak vyzní srovnání spartakiádní atmosfé­ry s prostředím hokejového mis­trovství světa, položili jsme mu další otázku. „Tohle je mnohem větší slavnost. V hale se sejde pár tisíc fanoušků, ale sparta­kiáda, to je doslova celonárod­ní svátek“, usmívá se D. Rus­­nák. Roztomilé malé slečny — mladší žákyně v zelených suk­ních s mašlemi ve vlasech — nás zaujaly na Strahově, ale i na .Letenské pláni svou bez­prostředností. Lenka Rozšafná a Eliška Nejezchlebová přijely do Prahy ze severu Čech — z Ka­menického Senová. Zeptali jsme se jich, co se jim na sparta­­líiádě nejvíc líbilo. Svorně od­­jjověděly: „To, že nás' tu cviči­lo hodně a také. jak nám.lidé tleskali.. Postával na rohu a nedočka­vě nakukoval do zatáčky, kte­rou vtékaly rady průvodu. „Já jsem přijel z Nových Hradů u Českých Budějovic podívat se na mé svěřenkyně z pionýrské­ho oddílu Hraničář, který vedu,“ řekl Ivan Dorotovič. „To je hroz­ný, tady je neuvidím,“ zoufal nad ulicí, která rozkvetla pou­paty — cvičenkami skladby starších žákyň. I dříve vážní příslušníci Veřejné bezpečnosti se začali usmívat. Náš ná­hodný známý bloudil očima: „Včera jsem se byl za nimi po­dívat ve Vršovicích, kde jsou ubytované, jsou nadšené Pra­hou, i když, jak se mi přiznaly, už několikrát k velké nelibosti svých vedoucích zabloudily, ale pokaždé to dobře dopadlo.“ „Ivane, ahoj!“, zamávala na ně­ho dívenka s očima dokořán. „Tak to jsou naši,“ zazářil a ukázal na skupinku z jižních Čech. Na chvíli jsme se po průvo­du zastavili s jedním z nejstar­ších , cvičenců letošní sparta­kiády. Jmenuje se Miloslav Ha­vel a cvičí za jiskru Tanvald. Brzy oslaví sedmasedmdesáté narozeniny. „Měl jsem za život několik komplikovaných zlome­nin, jednu nohu mám kratší a je to právě cvičení, které mě —■ jak se říká — drží nad vo­dou,“ prozradil na sebe a po­kračoval: „Zúčastnil jsem se všech spartakiád i sokolských sletů a můžu říct, že letošní spartakiáda je nejnáročnější. A která skladba se ml líbí nejvíc? Těžko říct, všechny jsou krás­né .. Spartakiádní průvod skončil. Před cvičenci bylo ještě odpo­lední vystoupení na Strahově, které udělá tečku za celou spar­takiádou. Tou pravou tečkou však bude společné přání všech: za pět let ha Strahově nashle­danou. (par, íp] 1

Next