Zemědělské Noviny, červenec 1985 (XLI/152-178)
1985-07-01 / No. 152
í / / / DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY ČSR MANIFESTACE MÍRU, ZDATNOSTI A KRÁSY UZNÁNI ORGANIZÁTOROM, AUTOROM, CVIČITEĽOM A CVICENCÜM Setkání na Pražském hrade V čestné lóži představitelé strany a vlády v čele s generálním tajemníkem ŰV KSČ a prezidentem republiky Gustá vem Husákem ★ Četní zahraniční hosté včetně předsedy MOV J. A. Samaranche na tribunách ★ Bouřlivé ovace diváků všem vystupujícím * Hold cvičenců straně a vládě v jásavém nedělním průvodu Prahou = Praha (čtk) — Ústřední výbor Komunistické strany Českajg slovenská, prezident ČSSR a vláda ČSSR uspořádaly včera ve= čer na Pražském hradě přátelské setkáni se zástupci cvičenců, § autory a cvičiteli spartakiádních skladeb, organizátory Česko- 5 slovenské spartakiády 1985 a jejími zahraničními hosty. Zúčastnili se ho generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR G. Husák, předseda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva ÚV KSČ V. Bilak, P. Colotka, K. Hoffmann, A. Indra, M. Jakeš a J. Korčák, kandidáti předsednictva ÚV KSČ J. Fojtík a J. Haman a tajemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Havlín a J. Poledník. Setkání byli přítomni vedoucí oddělení ÚV KSČ, místopředsedové Federálního shromáždění ČSSR, místopředsedové a ministři vlády ČSSR, ČSR a.SSR, představitelé Národní fronty, Ďes’'é národní rady a Slovenské národní rady, generalita Československé lidové armády a další činitelé našeho politického, veřejného a tělovýchovného života. Mezi přítomnými zahraničními hosty spartakiády byl také předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch. Slavnostní večer proběhl v atmosféře vynikajícího úspěchu Československé spartakiády, která se stala významnou událostí v životě naší socialistické společnosti. V živých, neformálních besedách vyslovili straničtí a státní představitelé ČSSR uznání organizátorům, autorům, cvičitelům a cvičencům za vykonanou práci v přípravách o úspěšném předvedení jednotlivých spartakiádních skladeb. ☆ Generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustav Husák přijal včera na Pražském hradě rovněž skupinu našich krajanů, kteří jsou na návštěvě v Československu u příležitosti spartakiády. Jménem nejvyšších stranických a státních orgánů i jménem svým je Gustav Husák srdečně přivítal v ČSSR. Poděkovaly jim za jejich vřelý vztah k Československu, popřál jim další příjemný pobyt u nás a vyslovil přesvědčení, že ši za staré vlasti odvezou dobré dojmy. Blahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické republiky G. Husák zaslal blahopřejný telegram generální guvernérce Kanady ]. Sauvéové u příležitosti státního svátku její země. ☆ Gustav Husák zaslal též blahopřejný telegram prezidentu Burunské republiky, plukovníku Jean-Baptiste Bagazaovi, při příležitosti státního svátku jeho země. y ☆ Blahopřejný telegram prezidentu Rwandské republiky generálmajoru Juvénalu Habyarimanaovi zaslal ke státnímu svátku prezident Československé socialistické republiky G. Husák. it Prezident ČSSR Gustáv Husák zaslal blahopřejný telegram prezidentu Zairské republiky Mobutuovi Sese Šekoví při příležitosti 25. výročí vyhlášení nezávislostí Zairu. it Člen předsednictva ÚV KSČ a předseda FS ČSSR A. Indra zaslal členu politického byra ÚV MSDS I. Sarlósovi blahopřejný telegram k jeho znovuzvolení do funkce předsedy Národního shromáždění MLR. Strahovskému finále tleskalo na 400 000 nadšených diváků DEFIL^SÍLY NÁRODA zrcadlo našeho šfasiného života Prahů (ves -f- zp) — Po člvsíečních a pátečních hromadných vystoupeních předpremiéry Československé spartakiády 1985 se zdálo, že už nelze najít slova, která by ještě výstižněji dokázala vyjádřit sílu myšlenky a nekonečnou velkolepost předvedeného díla. Zdálo se, že už všechny superlativy jsou vyčerpány a že sobota a neděle se na největší světové divadelní scéně může stát jen opakováním prožitků již prožitých. Jak mylné to ale byly domněnky...! Oběma hlavním strahovským dnům i nedělnímu dopolednímu spartakiádnímu průvodu z čestné tribuny přihlížela delegace ÜV KSČ vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem ČSSR G. Husákem, kterou dále tvořili předseda vlády ČSSR L. Štrougal a další členové předsednictva OV KSČ V. Biľak, P. Colotka, K, Hoffmann, A. Indra, M. Jakeš, J. Kempný, J. Korčák a J. Lenárt, kandidáti předsednictva OV KSČ J. Fojtík, J. Haman a M. Hruškovič, tajemníci ÚV KSČ M. Beňo, J. Havlín, F. Pitra a J. Poledník, členové sekreta riátu OV KSČ Z. " 'íAení a- M. Kabrheiová a předseda ÚKRK KSČ J. Hajn. OV Členy delegace byli dále vedoucí odděleni KSČ, místopředsedové a ministři vlád ČSSR, ČSR a SSR, představitelé Federálního shromáždění ČSSR, ÚV NF ČSSR, České a Slovenské národní rady, politických straň a společenských organizací NF, ozbrojených sil a další osobnosti našeho politického a veřejného života. Přítomni byli rovněž členové pražského diplomatického sboru. Čestná místa v hledišti zaujali hosté ze zahraničí — ze SSSR, BLR, Kuby, MLR, Mongolska, NDR, PLR, Rumunska, Jugoslávie, Kambodže, a Vietnamu a dalších Laosu států. Nejmasovější tělovýchovné vystoupení ve světě sledoval z čestné tribuny předseda MOV J. A. Samaranch. Přítomni byli také zástupci tělovýchovných ■a sportovních organizací a hosté státních orgánů, politických stran a společenských organizací Národní fronty ze 76 zemí světa. Mezi hosty byli též představitelé krajanských hnutí a spolků z 20 zemí. BOHATA SKLIZEN Možná se té písečné strahovské scéně začne říkat plocha zázraků. Od chvíle, kdy praporečníci na ní nechali vykvést rudé máky, bílé kopretiny a mezi nimi v klínu zapletené modré chrpy, až do okamžiku, kdy sedm strahovských bran zavřeli tou neodvolatelně poslední oponou, proměnila nás znovu v ještě více žasnoucí návštěvníky obrovského představení, při němž. se nikoho na nic neptáte, jste vším bezmezné okouzleni a posléze doslova strženi. Lidská řeka zaplavila Strahov a zpívala tu píseň o své zemi, píseň jejího života. Skládala verše o kráse těla a u- Šlechtilosti ducha, o sličnosti dívek, půvabu žen, něžnosti dětí s kouzelným věkem pohádek a a roztomilých říkádel, o síle pevnosti ocelových svalů, které třímají v rukou kladivo stejně pevně jako rýč či pušku na stráži; skládala verše o pohybu paží podobných křídlům a o tanci nohou popírajících, že jsou odsouzeny k prízemnosti. Kolik, dojemné něhy, hřejivého štěstí, skotačivé bezelstnosti, pružné obratnosti, úchvatné ladnosti, vířivé tanečnosti i akrobatické dovednosti a kolik nádherných tónů podmanivé hudby, dokreslující velikost celého díla a jeho myšlenky, z toho šestihektarovéhó lánu, na němž tělovýchova sklízela svou nejbohatší úrodu, dýchalo ... RADOSTNÉ MLÁDI Znovu se tu před našima očima batolili ti nejmenší. Už se nedrželi máminy ruky a tátových kalhot s takovou křečovitostí. Už neměli strach z toho množství lidí všude kolem. Ted už je považovali za tety a strejdy, které vlastně znají z parku u nich před domem. A Ijpk si hráli s tátou a s mámou úplně klidně, sem tam s sebou plácli do písku a byli šťastni, že se to tem strejdům a tetám libí a že se smějí. Nevěděli totiž, že oni tím smíchem vlastně jen zakrývají dojetí, které ale na ně stejně nejedna slza v oku prozradila. Opět se tu před očima statisíců zlatá plocha zazelenala něžnými sukénkami děvčátek s mašlemi v copáncích a culičcích, a podobná rosničkám ji v jediném okamžiku proměnila v rozkvetlou louku. Jako motýli tu pak nad ní létali dráčci v roztodivném reji dětských přání z pohádkových večerníčků, pří nichž konejšivá mámina ruka zůstává na čele až do chvíle, než víčka sklíží sen, jenž ráno vystřídá každodenní zázrak jitřního probuzení. Znovu se tu roztančily dívky sličné a ztepilé jako laně. Nesly na rtech polibky svého rozkvétajícího ženství, chutnajíc! po ovoci sadů ze Zahrady Čech, polibky sladké jako moravské vinohrady, • ale i tajemné jak závratně nekonečné dívčí snění. SVĚTLA BUDOUCNOST Opět na plochu vpochodovalo na sedm tišit: chlapců, spíše už mladých mužů a s nimi i na sedm tisíc osudů, životů, temperamentů, fantazií, tužeb a talentů. Když se svými žebřinami a lavičkami stavěli nejrůznější konstrukce, jistě i vás napadlo, že vidíte sice ještě na- 1 půl dětské, ale napůl už Vážně soustředěné inženýry, techniky, vynálezce, astronauty, matematiky, filosofy či sochaře, byť kámen, z něhož své dílo jednou vytesají, je dosud ukryt v těle skály. Ve stejném šiku s nimi — ve skladtjě z nejkrásnějších, jež určitě nevymizí z paměti — pohltil strahovskou plochu učňovský dorost v proufdech bílých jako přenádherné koruny třešní rozkvetlé ve slunečních jitrech naší současnosti, ale i v proudech rudých jako krev hrdinů prolitá v oběť dnešní svobody. V pochodu učňovského mládí byl slyšet výstřel Aurory i písně slavného Února, chorály bojů dělnické třídy a všech jejích synů a dcer, kráčejících hrdě a nesmlouvavě přes pole obtěžkanš prací a halami továren, v nichž se roztáčejí kola strojů a teče kovová láva. LÁSKA K VLASTI Znovu tu zazněly Dvořákovy Slovanské tance, aby jejich řečí ženy mohly vyzpívat svou líbeznost a lásku, aby při nich mohly houpat děti na klíně a nést v poli klas, aby obraz za obrazem posílaly do světa, jenž se ještě mnohde propadá k tmám, tisíce světlých Picassových holubic. Opět sem ještě ráznejším a dunivějším krokem vpochodovali neohroženi vojáci a muži, aby nechali rozeznít zpěv mlýnských kol pro čerstvé pecny chleba a rozžhavili ocel pro nový pluh, ale aby stejně hlasitě připomněli, že jsou a vždycky budou připravení z té ocele vykovat i zbraň a svou vlast také bránit. Lidská řeka zaplavila Prahu. Spletená z potůčků šumavských hvozdů i z průzračných bystřin pramenících u tatranských ples, připlula k srdci země, aby v něm napsala tu nejkrásnější pohybovou báseň. Když vdechla vůni zahrad a sadů města, pokochala se rozbřeskem ranních paprsků tříštících' se o stovku starobylých věží, psala jednotlivé sloky té básně ještě velebněji. A sama Praha její přítomností omládla a zkrásněla. Ještě omamněji zavoněly stráně Petřína, ještě hrději se nad Vltavou vypínal Pražský hrad a i vlny pod vltavskými jezy se zdály být stříbrné. Také topoly na Císařské louce narovnaly své hlavy až ke štítům památného Vyšehradu a ve svých listech nesly "slova kněžny Libuše o městě, jehož sláva hvězd se dotýká. touha po míru Ze samých hlubin české a slovenské země, se zvedal zápas lidu o svobodné dny zítřků. Nejednou úpěl v ohni válečných plamenů a skrápěl rozjizvené brázdy polí krví > svých nejlepších synů, ale v mozolnatých dlaních meč spravedlnosti udržel a došel až na práh vítězné cesty, po které ted kráčí už čtyřicet šťastných let. Nesnadnost tohoto zápasu a zářivý jas dnešní budoucnosti ožily v uplynulých strahovských dnech v nic nepřikrášlující upřímnostl. 1 když o to neusilovaly, staly se i zrcadlem, do kterého mohl nahlédnout celý svět. Udělal to někde s obdivem, radostí a přáním dalších úspěchů, jinde tak trochu se závistí či dokonce s nenávisti... Ale vyznání lidu této země bylo jednoznačné: Touží po míru, po přátelství mezi národy a v tomto ovzduší chce nadále jít svou socialistickou cestou. 1 proto bylo ve strahovských vystoupeních tolik krásy a něhy, i proto z nich na druhé straně vyzařovalo tolik nezlomúé vůle, síly a odvahy. (Foto B. Kostka a CTK) GUSTAV HUSÁK PŘIJAL SPARTAKIÁDNÍ DELEGACI Záležitost miliónů občanů Praha (ětk) — Generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR G. Husák přijal včera v doprovodu předsedy ÜV ČSTV A. Himla na strahovském stadiónu delegaci cvičenců a organizátorů Československé spartakiády 1985. Setkáni se zúčastnili zástnpei všech 15 spartakiádních skladeb. Jménem vrcholných stranických a státních orgánů i jménem svým poděkoval soudruh Husák účastníkům spartakiády z celé naší vlasti za vytrvalost, kázeň a obětavost při nácviku a za vzorné vystoupení, které u všech diváků, u celé československé veřejnosti zanechalo nezapomenutelný dojem. Ocenil úsilí autorů skladeb, cvičitelfl a organizátorů, všech, kteří mají podíl na úspěchu místních a okresních spartakiád i na skvělém vyvrcholení Československé spartakiády 1985 v Praze. Spartakiáda se stala věcí miliónů našich občanů, skutečným svátkem všeho lidu. Ukázala vyspělost naší tělovýchovy, zdraví, zdatnost a nadšení zejména mladé generace. Soudruh Husák rovněž ocenil radostnou atmosféru spartakiádního průvodu, kterým více než 170 000 účastníků spartakiády spontánně manifestovalo optimismus a důvěru v budoucnost. jí* Reka barev a lidského štěstí Ten pohárek s limonádou byl v ruce ženy, opírající se o zábradlí ve Špalíru diváků. Vzduch se chvěl hromovým pokřikem defilujících mužů. Žena znenadání podala pohárek pochodujícím. Najednou zmizela hranice mezi cvičenci a přihlížejícími — spartakiádní průvod se spojil v jednu mohutnou řeku. Proud. A teď tedy jdou pod tribunou — v těch místech — kudy se vidy valí prvomájové průvody. Tenhle spartakiádní roku 1985 ve 40. výročí osvobozeni Československa Sovětskou armádou se stal nádhernou řekou kráčejících, tančících žen, dívek, chlapců, mužů, dětí.t VětSina z nich se narodila již v socialistickém Československu a svému domovu vzdávají hold každým svým pohybem, krokem, zamáváním květy směrem k tribuně, či podáním karafiátu. i Od nedělního rána ohřívaly Letenskou pláň sluneční paprsky. Přesně v půl dováté nad ní zazněly monumentální tóny spartakiádní znělky a za pár chvil se už dal téměř dvousettisícový průvod do pohybu. Letna v těch chvílích patřila cvičencúm jednotlivých skladeb, čestným hostům a zástupcům všech krajů. Na čele průvodu diváci nadšeně pozdravovali letošní „zlaté“ hokejisty, mezi. nimi i . reprezentačního kapitána Dariuse Rusnáka: „Spartakiáda je vynikající věc. Mládež, ale vlastně všichni lidé, kteří mají rádi sport, mohou i tímto překrásným způsobem jít za zdravím. A nejenom za zdravím — kdo sportuje, má ze života mnohem větší radost. Všichni ti, kteří cvičili na spartakiáde, chtěli dokázat, že něco dovedou a také to plně dokázali. říká D. Rusnálf. A jak vyzní srovnání spartakiádní atmosféry s prostředím hokejového mistrovství světa, položili jsme mu další otázku. „Tohle je mnohem větší slavnost. V hale se sejde pár tisíc fanoušků, ale spartakiáda, to je doslova celonárodní svátek“, usmívá se D. Rusnák. Roztomilé malé slečny — mladší žákyně v zelených sukních s mašlemi ve vlasech — nás zaujaly na Strahově, ale i na .Letenské pláni svou bezprostředností. Lenka Rozšafná a Eliška Nejezchlebová přijely do Prahy ze severu Čech — z Kamenického Senová. Zeptali jsme se jich, co se jim na spartalíiádě nejvíc líbilo. Svorně odjjověděly: „To, že nás' tu cvičilo hodně a také. jak nám.lidé tleskali.. Postával na rohu a nedočkavě nakukoval do zatáčky, kterou vtékaly rady průvodu. „Já jsem přijel z Nových Hradů u Českých Budějovic podívat se na mé svěřenkyně z pionýrského oddílu Hraničář, který vedu,“ řekl Ivan Dorotovič. „To je hrozný, tady je neuvidím,“ zoufal nad ulicí, která rozkvetla poupaty — cvičenkami skladby starších žákyň. I dříve vážní příslušníci Veřejné bezpečnosti se začali usmívat. Náš náhodný známý bloudil očima: „Včera jsem se byl za nimi podívat ve Vršovicích, kde jsou ubytované, jsou nadšené Prahou, i když, jak se mi přiznaly, už několikrát k velké nelibosti svých vedoucích zabloudily, ale pokaždé to dobře dopadlo.“ „Ivane, ahoj!“, zamávala na něho dívenka s očima dokořán. „Tak to jsou naši,“ zazářil a ukázal na skupinku z jižních Čech. Na chvíli jsme se po průvodu zastavili s jedním z nejstarších , cvičenců letošní spartakiády. Jmenuje se Miloslav Havel a cvičí za jiskru Tanvald. Brzy oslaví sedmasedmdesáté narozeniny. „Měl jsem za život několik komplikovaných zlomenin, jednu nohu mám kratší a je to právě cvičení, které mě —■ jak se říká — drží nad vodou,“ prozradil na sebe a pokračoval: „Zúčastnil jsem se všech spartakiád i sokolských sletů a můžu říct, že letošní spartakiáda je nejnáročnější. A která skladba se ml líbí nejvíc? Těžko říct, všechny jsou krásné .. Spartakiádní průvod skončil. Před cvičenci bylo ještě odpolední vystoupení na Strahově, které udělá tečku za celou spartakiádou. Tou pravou tečkou však bude společné přání všech: za pět let ha Strahově nashledanou. (par, íp] 1