Zemědělské Noviny, září 1985 (XLI/206-230)

1985-09-02 / No. 206

DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVY ČSR SKONČILA VÝSTAVA ZEMĚ ŽIVITELKA ’85 Ohlédnutí do budoucnosti české Budějovice (jav) — Více než třičtvrtě mi­liónu návštěvníků, což zname­ná druhou největší návštěvnost z třinácti ročníků celostátní zemědělské výstavy Země živi­telka v Českých Budějovicích, prošlo v uplynulých čtrnácti dnech jejími branami. Celkem ji v letech 1973 až 1985 navštívi­lo téměř devět miliónů lidí. I to svědčí o její stálé oblibě mezi širokou zemědělskou i ne­zemědělskou veřejnosti, letos umocněnou po roční přestávce o vystavovatele ze zahraničí. SLUŽBY SOCIALISTICKÝM PODNIKŮM ■ KOUPÍME rámovou pilu řa­dy G, Síře průchodu 71 cm. (ZD Vítězný únor se sídlem v Josefo­vě, 551 02 Jaroměř 2. C 71193 ■ PRODÁME 300 q směsi oz. vik­ve s pšenicí odrůdy Dětenická, vhod. pro osev oz. směsek, cena podle dohody. JZD Pokrok, Zah­­nasovice, 769 01 Holešov, telelőn 3935-6. C 71194 ■ KOUPÍME dvě velkoobjemové nástavby DVN-049 oa Tatra 148. Plemenářský podnik Veselí nad Lnž., odštěpný závod 304 11 Neto­­íice. tel. Prachatice 822 71, dips. 144306, s. Hauner. C 71197 ■ PRODÁME novou rozmítací pi­lu, shrnovaů píce SB-4, ŽTR-165 (2 ks), smyky SYBR 800 (2 ks), traktor ZT-303, lis K-442. KOUPÍ­ME obývací buňku, autojeřáb, sou­struh, výměník na sušku obilí T-6E3, nástavby na RU-3. JZD Po­chodeň, 569 93 Kohouhev, tel. 23. C 71198 ■ PRODÁME 2 sklízeči mlátičky E 512, 2 lisy K 442, adaptér na knkořici ke sklízeči mlátičce E 314 typ FKA 447 M, jen socialis­tickým organizacím, cena podle dohody. JZD Pivkovice, 387 74 Bil­­sko. C 71199 ■ KOUPÍME pněn rozm. 330—610 vč. vzdušnic pro kombajny Kolos a objemové nástavby BVN 020 pro Liaz MTSP 27. JZD ČSSP, 552 01 Dolany» tel. Jaroměř 661, telex 194739. C 71200 ■ PRODÁME traktor K 700 A a čelťil nakladač HON 050, cena po­dle dohody. JZD Svornost, 373 64 Dynln, tel. C. Budějovice 97 31 35 aš 8, s. Fríd, s. Mašek. C 71227 Dnem Jihočeského kraje se včera její brány opět na rok uzavřely. Zámek však nezapadl za tím, co zde návštěvníci měli možnost uvidět. Ať již se jed­nalo o 71 exponátů Burzy dob­rých nápadů, kde zlepšovatelé a vynálezci ukázali na některé nedostatky výrobních progra­mů VHJ strojírenského průmys­­(Pokračování na str. 51 J ROČNÍK XL!. - ČÍSLO 2C6 CENA 50 HAL. PRAHA, PONDĚLÍ 2. ZÁRI 1985 A válka skončila... Dnes je tomu přesně čtyřicet let, co na palubě americké bitevní lodi Missouri, kotvicí v Tokij­ském zálivu, podepsali představitelé militaristic­kého japonská bezpodmínečnou kapitulaei. Akt, jímž po 2194 dnech zároveů definitivně skončila druhá světová válka. Nejen nejrozsáhlejší, ale vpravdě nejstrašnějši válečná vřava v celých lidských dějinách. Vždyť oněch šest let a den trvající válečné peklo postihlo 61 států s 1,7 miliardy, tj. plným: osmdesáti procenty tehdejšího oby­vatelstva planety. Vždyť druhá světová válka stála lidstvo na 55 miliónu životů, zanechala po sobě 35 miliónů invalidů, přišla svět na 1117 miliard dolarů přímých válečných výdajů a celkově pohltila 4000 miliard dolarů nákladů a materiálních škod. Což jsou sice fakta sama o sobě ohromující; avšak fakta, která jen nedokonale vypovídají o všech podobách nezměrné lidské bo­lesti, bídy, hoře í hrdinství a odhodlání na straně proti agreso­rům bojujících národů; či naopak o zrůdné nenávisti, zaslepe­­kosti a marasmu, hluboko zasetých v hlavách dobyvatelů . .< <»«“leíně krufc’n da" «»P'atil» lidstvo, než nejdříve !) května 1945 v Evropě a poté 2. září 1945 i ve světě zavládl mír Zavládl 0,Pr.a-1Lda? Rohuží:1 ne! Již v předvečer konce druhé světové tesne po ni — jak o tom svědčí oapř. směrnice č. 329 a 329/1, schválené v listopadu 1945 americkým prezidentem Tru­­manem, utere obsahovaly plán protisovětské jaderné agrese — se imperialismus začal systematicky připravovat na novou válku. Po, celých posledních čtyřicet let jsme byli svědky desítek vět­ších či menších váleč­ných kumiikiý, v nichž dokonce přišlo sou­hrnně o život více li­dí (odhady hovoří o "fr**: \ »'»ži nyní přibývají nfenně další), než za druhé světové TM 4 konečne pominout nelze ani skutečnost, že v uplynulých Čtyřech dekádách se lidstvo nejednou ocitlo na pokraji náhod­­neb<K TH2n,k" vSfizniiilIÍií:íbo válečného požáru, když v důsledku „chyby počítače americké velení několikrát vyhlásilo jaderný popiach, nebo při četných haváriích mobilních nosičů ame­­r,uj u-h lader.nýcl1 náloží. A to nemluvě o tom, že v poválečném období nejméně desetkrát (podle přiznání nejvyšších činitelů) Washington záměrně sahal po jaderné zbrani — nanř. za válek v Koreji a ve Vietnamu, nebo za karibské či berlínské krize. „fe mnohaieíe systematické přípravy neireakčněišíeh kruhů na válku, teritoriálně omezené konflikty, jaderné „náhody“ i havá­­ne a Imperialismen* vyhrocené politické krize neořarostly oosod ve světovou válečnou^ apokalypsu, není ani „zázrak“ ani nějaký „dar shůry . Je to důsledek výrazného posunu v poměru světo­vých sil. Zásadních změn, k nimž docházelo již v průběhu druhé světově války a k nimž došlo a dochází zejména vzhledem k je­jím výsledkům. _ Y„,"«edcee.e.r ,vá,ky stáI Proti agresorům fakticky „sám voiák .? ! ' Sovětsky svaz byl ‘ahdy prakticky jediným státem plně s«!?",?ľ= d.r"he světOTé vá!ce zabránit. Pak to také byli právě Sovětští lidé. kteří nesli největší břemeno válkv. kterým se poda-J?** urU. ^' 2¥'átit a kteří «”«» hlavní podíl na porážce hit­lerovských fasistu i japonských militarist^ přičemž stihli přinést noha národům svobodu, nebo k jejimu znovunabvtí významně domácímu odbop pomáhat a přispívat. A tak nehvlo divu, že hiirzoazií vždy nenávidenú, osočovaný a naoadanv stát „rn­­dých bolševiků získal za druhé světové války obrovskou prestiž (ostatne vpravdě tvrdě si ji na frontách 1 v zázemí vvboinvall » socialismus se stal pro řadu národů a zemí metou a příkladem, rreaevsím právě svým jednoznačném, vytrvalém a zásadovém bo­lem za vymýcení válek ze života mezinárodního společenství noiem za pevný a trvalý světový mír. A *?ÍL 8e takě stal°’ *e v průběhu uplynulých čtvřineti let se ve světě vytvořily a vytváří stále mohutnější prntiválefiné a mí­rové síly. Síly, které dnes již netvoří jen voienský, ekonomický * áimhovnf p0tencig| SSSR, států Varšavské smlouvy a zemí reál­neho socialismu — i když je to rnzhodujíeí mírové nředvoj — ale i mnohé národy, které se osvobodily z koloniálního iha. či ,e v*tr°C,1U rea,istick,v. uvažující veřejnost a politici Západu. V. "m, kdo neztratili soudnost a zdravý rozum, tntiž musí být jasné — a právě Hirošima a Nagasaki z konce druhé světové války byly a jsou v tom dostatečnou zkušeností a důkazem — ^iľ_J2dernMm vp«u n",,!e SV0B vfi,i záimy a ambice prosazovat vojenskou silou. Že dědnné spor- třídně rozděleného světa, his­torický zápas kapitalistického a socialistického řádu, může být rozřešen a vvřeš«*n jedině mírovými prostředky, má-Ii lidstvo, život a planeta Zeme dále existovat. = Praha (zn) — Uplynulé dva dny využila řada zeměděl- Ü ských podniků, zejména ve výše položených oblastech, ke B sklizni obilovin, úklidu slámy, dokončení setí ozimé řepky a = ' k dalším polním pracím. Za vydatné pomoci brigádníků při­­= byly další stovky hektarů očesaných chmelnic. Uplynulé dva Stále dny ve znamení sklizně a seti bez oddechu O sobotním a nedělním pra­covním úsilí v některých kra­jích. okresech a zemědělských podnicích nás informovali naši krajští zpravodajové. ■ souboj s Časem Při zlepšeném počasí v po­sledních třech dnech vyjíždělo na Východě Čech do zralých obilních lánů kolem 2250 kom­bajnů. Jejích osádky mají lotos značně ztíženou práci, neboť obilí je na mnoha místech do­slova přitlučené k zemi. Tomu také odpovídají při výmlatu malé denní výkony, které se pohybují kolem šesti hektarů na jeden stroj. Aby , neváži úklid slámy, organizují v kraji přesuny techniky na tyto práce z nížinných oblastí do podhůří. Do včerejšího dne ukončila převážná většina zemědělských podniků . ve Východočeském kraji setí ozimé řepky a let­ních meziplodin. V souboji s časem si dobře vudou i lnáři. VSíVNrVVVVVVVWWV DNĚS uvnitř listu přinášíme obsáhlý výtah z rozhovoru, který poskytl gene­rální tajemník ÚV KSSS Michail Gorba­­čov redakci americ­kého časopisu Time. ■ VYDATNÄ POMOC VE CHMELNICÍCH Také severočeští pěstitelé svědomitě využili pěkného po­časí v předcházejících dvou dnech, během nichž sklidili té­měř 8000 hektarů obilovin. A tak zatímco loni ve stejnou do­bu jim zbývala na polích ještě více než jedna čtvrtina nepo­­sečeného obilí, letos už jen 14 procent Žne se i v tomto kraji přesouvají do podhorských a horských oblastí, kam se sjíždí technika z údolních okresů. V plném proudu je rovněž sklizeň chmele. Severočeští pěstitelé ho za pomoci brigád­níků sklidili už z 3605 hektarů, což představuje 60 procent z celkového úkolu Stroje očesaly 12 200 tun zeleného chmele a brigádníci, kteří sklízejí ručně, odevzdali téměř 50 000 plných věrtelů. ■ TACHOVSKO VE KINlSl K závěru se přiblížily žňové práce na Tachovsku. Oborový podnik Statni statky Tachov měl během soboty a neděle na­sazeno celkem 180 kombajnů. Ačkoliv je zde značně polehlé obilí, denně ho kosí kolem 1000 hektarů. V sobotu ráno tu čekalo na sklizeň celkem třináct procent porostů pšeni­ce, ječipene a ovsa. Dva od­štěpné závody — Stříbro Planá — v uplynulých dvou a dnech žňové práce dokončily. V případě, že bude Tachov­­skýut přát počasí, dokončí všude sklizeň obilovin v polo­vině tohoto týdne. Velmi spo- Žne pod dCo.rtákjOMin byly ozimy lepší, jariny, jako právě poslední sklizená pšeni­ce s bujným podsevem průměr o něco sníží. 1 tak však lze ná Zdejší podhorské poměry hovořit o dobré ůroclě, jestliže na svažitých půdách pod Kozá­kovem se. sklízí přes 4 tuny zrna v průměru z hektaru. Ten velký nápor při ukončení skliz­ně umožnilo tomuto družstvu, že mu z poloviny konibajny vy­pomáhalo sousední JZD Sedmi­­horky, které už má úrodu pod střechou. Na horním snímku sklízejí kombajny zrno u obce Volavec. Na druhém snímku vlevo je hlavní agronom inže­nýr Jan Kudrnáč, mladá krev družstva, vpravo řidič Franti­šek Válek, který v JZD Tatobi­­ty pracuje od jeho založení, se svědomitě stará o odvoz zrna k posktizňové Unce. (tch — joto B. Nouza) ŠKOLÁCI S KVĚTINAMI vyučovacího roku. tradiční obrázek na začátku nového IFoto B. Nouza) NA NÁVŠTĚVĚ VE VZORNÉ HRANIČÁŘSKÉ OBCI S obotní ráno slibovalo zase jeden z mála letošních žňo­vých dnů. Pro JZD Zelené Háje v Tatobitech, hospodařící na svazích pod Kozákovem, to by­la příležitost sklizeň obilí u­­končit. Velká ranní rosa dovo­lila desítce osádek kombajnérů vjet do posledního třicetihek­­tarového honu jarní pšenice a! před polednem. Nicméně právě sobota rozhodla, že na hor­ském Semílsku přibyl zase je­den zemědělský podnik, který má po žních. Hlavní agronom ing. Jan Kudrnáč byl při hod­nocení sklizně opatrný. I tady NAS1 NEJVYSŠÍ PŘEDSTAVITELÉ KE STÁTNÍMU SVATKU VSR Pozdravy do Hanoje Praha (čík) — Generální tajemník ústředního výboru KSČ, prezident ČSSR G. Husák a předseda vlády ČSSR L. Štrougal zaslali generálnímu tajemníkovi ústředního výboru Komunistické strany Vietnamu l.e Duanovi. předsedovi státní rady Vietnamské socialistické republiky Truong Chinhnvi a předsedovi rady minis­trů VSR Pham-van-Dongovi při příležitosti státního svátku Viet­namské sncialistické republiky — 40. výročí vyhlášení nezávis­losti — blahopřejný telegram tohoto znění: Drazí soudruzi, při příležitosti státního svát­ku Vietnamské socialistické re­publiky — 40. výročí vyhlášení nezávislostí Vietnamu, zasílá­me vám. ústřednímu výboru Ko­munistické strany Vietnamu, vládě a všemu bratrskému viet­namskému lidu upřímné sou­­družské pozdravy a srdečná blahopřání jménem ústředního výboru Komunistické strany Československa, vlády a lidu ČSSR i jménem svým. * Památné vyhlášení nezávis­losti země dne 2. září 1945 by­lo výsledkem hrdinného boje vietnamského lidu, který skon­coval v srpnové revoluci s pan­stvím japonských okupantů i domácího loutkového režimu a zahájil budování základů svo­bodného a sociálně spravedli­vého zřízení. Na této cestě však vietnamský národ musel čelit ozbrojené intervenci francouz­ského kolonialismu a po jeho porážce agresi amerického im­perialismu a jeho spojenců. Právě před deseti lety vietnam­ský lid, opřený o nezištnou po­moc SSSR a dalších socialis­tických států í o solidaritu všs­­ho pokrokového a mírumilov­ného lidstva v tomto boji slav­ně zvítězil. Jednotná a nezávislá Viet­namská socialistická republika, pevný článek socialistického společenství, se dnes těší opráv­něné prestiži a autoritě v me­zinárodním životě a přispívá svou principiální zahraniční politikou k úsilí o odvrácení ja­derné války, k zachování míru a nastolení vztahů důvěry a spolupráce mezi státy s rozdíl­ným společenským zřízením. Plně podporujeme boj Viet­namské socialistické republiky v pevné jednotě s Laoskou li­dově demokratickou republikou a Kampučskou lidovou republi­kou za mír. stabilitu a dobré sousedské vztahy v jíhovýchod­­. ní Asii. V ČSSR si upřímně vážíme výsledků, kterých vietnamští pracující pod vedením své re­voluční strany dosahují při bu­dování a obraně socialismu ve své vlastí. Vysoce oceňujeme skuteč­nost, že obě naše komunistické strany, bratrské socialistické státy a jejich lid spojují pevné svazky tradičního přátelství a plodné spolupráce. Českoslo­venská socialistická republika bude usilovat o to, aby se tyto vztahy, založené na osvědče­ných zásadách marxísmu-leni­­nismu a socialistického interna­cionalismu i nadále upevňovaly a rozvíjely ku prospěchu náro­dů obou našich zemí, v zájmu míru, socialismu a pokroku .ve světě. Přejeme vám, drazí soudruzi, i všemu bratrskému vietnam­skému lidu mnoho dalších úspěchů při výstavbě vaší so­cialistické vlasti. A. Indra v KLDR Pchjongjang fětk) — Generální tajemník ŰV Korej­ské strany práce a prezident Korejské lidově demokratické republiky Kim lr-sen přijal vče­ra v Pchjongjangu delegaci Fe­derálního shromáždění ČSSR vedenou členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou FS CSSR Aloisem Indrou, která je v KLDR na oficiální přátelské ná­vštěvě. A. Indra při jednání označil československou parla­mentní návštěvu v KLDR za výraz tradičně dobrých vztahů íiíezf oběmi zeměmi a jednání vedené v Pchjongjangu za vel­mi užitečné. Konstatoval, že obě země zaujímají shodná sta­noviska k nynější mezinárodní situaci a vyslovil pevnou pod­poru Československa návrhům KLDR na sjednocení Koreje. Svůj Lanžhot mají rádi „Vy už se touláte po Lanžhotu hezkou chvíli, že je to pravda?" přivítal nás ve své kanceláři jednapadesátiletý předseda zdejšího místního národního Výboru Ladislav Novák a na naše tázavé po­hledy vysvětlil: „Tady jste totiž ve vzorné hraničářské obci Máme tu: šestačtyřicetičlennou vzornou roi-u pom.ocníků Pohra­niční sjráže a sedmdesát pionýrů ve dvou oddílech Mladých strážců hranic. Jak se někdo neznámý jako vy chvíli potuluje po obci, brzy nám to některý z nich sdělí na národní výbor." Pomocníci Pohraniční stráže­­a několik dalších lanžhotských občanů letos zadrželo jednoho československého /a dva cizí státní příslušníky při pokusu o nelegální přechod státních hra­níc. I to jistě přispělo k vy­znamenání téhle jihomoravské vesnice na Břeclavsku titulem Vzorná hraničářská obec. Ten­hle titul je však především oceněním celkové občanské ak­tivity a angažovanosti Lanžhot­ských. Když jsme usedali v předsedo­vě kanceláři, zaujala nás \na stěně pamětní' medaile, uděle­ná Lanžhotu ústředním výbo­rem KSČ u příležitosti 40. vý­ročí osvobození. Asi právě pro­­to se L. Novák vrátil ve vzpo­mínkách až do pštačtyřicáté­­ho roku ... „Bylo mi tehdy jedenáct a tak se dobře pamatuji na šest dní a nocí bojů o Lanžhot. je to brána z jihozápadního Slo­venska na Moravu a Němci proto obec urputně bránili. Z devíti set domů jich 11. dub­na 1945, kdy nás osvobodila Rudá armáda, zbylo nepoško­zených jen šestačtyřicet. Třeba škola neměla jediné okno ce­lé, a tak když v listopadu při­šly první mrazy, museli nás z ní vystěhovat. Prakticky celý Lanžhot jsme museli po válce postavit znovu ...“ , Dnes má tohle malebné mís­to dvanáct set popisných čísel a se čtyřmi tisíci obyvateli je od 1. ledna ly85 střediskovou obcí. „Na začátku tohoto vo­lebního období nás tlačily obě boty v patách i ve špičkách“ — začal příměrem předseda MNV. „Tak třeba .obchodní síť tvořily samé staré, už dávno nevyhovující krámky. A tak jsme se v akci Z pustili nejpr­ve do stavby nákupního stře­diska. Loni jsme je uvedli. do provozu. Před střediskem jsme brigádnicky postavili také par­koviště. Druhý tvrdý oříšek, do jehož louskání se v Lanžhotu museli pustit, byly problémy s pitnou vodou: „Ve zdejších studních je voda naprosto závadná, ze­jména pro kojence a malé děti. Naštěstí v souvislosti s výstav­bou nedaleké dálnice na . Brati­slavu bylo třeba pro odpočí­vadlo Lanžhot a tamní moto­rest zřídit přívod pitné vody a my jsme se k této akci připo­jili. Zatím máme za sebou prv­ní dvě etapy- — zhruba pět ki­lometrů vodovodního řadu. To­hoto času budujeme obecní hydranty. Tolik vody, abychom ji mohli zavést lidem až do domů, zatím bohužel nemá­me...“ Starosti tu působil také stav školských a předškolních za­řízení. Dnes už mají základní školu vzorně opravenu a vedle ní přistavěno devět moderních učeben. Rozšířili i mateřskou školu, která nyní pojme až i90 dětí. V bývalém stavebním dvoru, který Jihomoravský KNV od­koupil od podniku Výstavba dálnic, chtějí Lanžhotští pokra­čovat v pracích na pěkném sportovním areálu. Po nové tri­buně za milión korun, fotbalo­vém hřišti a dalších zařízeních, která už slouží, přijdou na řa­du tenisové kurty a volejbalo­vé hřiště — vše, jako dosud, v akci Z. Kromě toho se bude pokračovat v budování chod­níků. Vedle budovy národního výboru čeká objekt, který ma­jí v plánu zrekonstruovat na kulturní zařízení. V příštím ro ce zahájí stavbu smuteční ob ­řadní síně v hodnolě přes čtyři milióny korun. V budově býva­lého mlýna potřebuji zřídit Při prohlídce expozice země­dělské techniky a na odpoled­ní manifestaci pracujících oce­nil význam vynálezeckého a zlepšovatelského hnutí a ze­jména výsledky zemědělců olo­mouckého okresu docílené v produkci obilovin. Před sklizni jMsledních hektarů na olomouckého statku polích je dům služeb. Je také nezbytné rozšířit kanalizaci a postavit čističku odpadních vod: tech­nologické zařízení pro čističky naštěstí vyrábí lanžhotské JZD Čs.-korejského přátelství... Když posloucháme předsedův impozantní výčet, dere se nám z úst: Neberete si toho na bed­ra přespříliš? „Nechceme-li žít z podstaty, nemůžeme si vytyčit menší úko­ly. Naštěstí lidem tady v Lanž­hotu vždycky záleželo aa tom, jak jejich domovská obec vy-' hlíží. Dám vám takový malý příklad“ — -rozhovořil se před­seda MNV: „Občanské výbory íPokračování na str. 51 zřejmé, že olomoučtí pěstitelé splní a překroč! plánované ú­­koly letošního roku i celé pě­tiletky. Z jednoho hektaru vy­robí v průměru 5,1 tuny zrna a obilnářskou pětiletku splní '-na 103,5 procenta. Soudruh Pitra dále řekl. že již v současném období příprav XVII .sjezdu KSČ, kdy je hlav­ním úkolem zemědělců sklidit ostatní plodiny, přejít plynule do podzimních prací a zajistit kvalitní osev ozimů, je zřejmé,' že odvětví zemědělství a výživy dosáhne v 7. pětiletce v hlav­ních strategických směrech vý­znamného pokroku. Ukazuje se, že jsme dosud ve většině pří­padů mobilizovali snadrío. vyu­žitelné rezervy. Zdaleka však nedošlo U žádoucímu obratu ve využití, rozhodujících faktorů intenzifikace, což při znatel­ném růstu rostlinné výroby stá­le brzdí některé její úseky. Mnohé zemědělské ještě plně nevyužívají podniky půdní fond a nedokáží zhodnotit ma­teriální vstupy. Rozdílný stu­peň ve využití zdrojů zůstává stěžejní příčinou rozdílů v ú­­rovnt jednotlivých podniků. FRANTIŠEK PITRA PŘEVZAL DOŽINKOVÝ VĚNEC HANÉ Splní obilnářskou pětiletku Náměšť na Hané (peč) — Hanáckých dožinkových slav­ností konaných v rámci oslav Mezinárodního družstevního dne v Náměšti na Hané se v sobotu zúčastnil také tajemník ÚV KSČ F. Pitra. Předseda MNV Lanžhot Ladislav Novák (vlevo.) a funkcionář zdej­šího Sokola Jan Ciprys se nám pochlubili novým, čerstvě zatrou­­něným fotbalovým hřištěm ve sportovním areálu, budovaném v akci Z. IFoto autor) i Blahopřání Praha (čtk) — Prezident Československé socialistické re­publiky G. Husák zaslal blaho­přejný telegram vůdci libyjské revoluce plukovníku Muamaru Kaddáfímu při příležitosti stát­ního svátku — 16. výročí^ revo­luce 1. září. Předseda vlády ČSSR L. Štrougal blahopřál při této příležitosti členovi re­volučního vedení majoru Abdas Salámu Ahmadu Džallúdovi. Blahopřejný telegram ke státní­mu svátku zaslal též ministr zahraničních vecí ČSSR B. Chňoupek tajemníkovi byra pro zahraniční styky Alímu Abda* Salámu Trlkimu. 'k Generální tajemník ŰV KSČ G. Husák zaslal předsedovi Jed­notné socialistické Strany Zá­padního Berlína Horstu Schmit­­tovi k jeho 60. narozeninám blahopřejný telegram. Oceňuje se v něm obětavá práce Horsta Schmitta v čele SEW v bóji za práva pracujících, za mír. a od­zbrojeni, jeho přínos k upevně­ní jednoty mezinárodního ko­munistického a dělnického hnu­tí a vyjadřuje se přesvědčení, že se soudružské vztahy mezi oběma bratrskými stranami bu­dou i nadále upevňovat v zá­jmu vítězství společných ideálů. Z REPORTÉROVA BLOKU První zvonění Třicet clilopců s napětím sle­duje obrazovky uzavřeného tele­vizního okruhu v jedné z učeben středního odborného učiliště ze­mědělského v Podbořanech na Lounsku. Učitel pomoci televize názorně doplňuje slóvní výklad nejrůzněišími pomůckami včetně snímků, cjrafů, tabulek, iež se promítají na prosvětlených obdél­nících obrazovek. Steině isou vy­baveny další tři třídy učiliště, v němž se dnes ráno poprvé ro­zezněl zvonek, aby 260 chlap­cům ohlásil definitivní konec prázdnin a začátek nového škol­ního roku. „Za tři a půl roku získají hoši výuční list a s ním plnou kvali­fikaci dělnické profese pro ze­mědělskou výrobu" - informuje vedoucí odborného výcviku inq. Pavel Souhrada. „Mechanici-o­­pravóři zemědělských strojů ob­drží kromě výučního listu ještě kvalifikační průkoz na svařování plamenem a elektrickým oblou­kem i řidičské oprávnění no traktor, osobni i nákladní auto­mobil o malý-motocykl." Neméně lákavá je však i další profese v oboru strojník pro ze­mědělskou- výrobu s absolvová­ním kvalifikačního kursu pro ob­sluhu obilních kombajnů o sou­časně i sklízeči samoiízdné ře­začky. S výučním listem obdrží učni rovněž řídičské oprávněni, Své znalosti si nástavbovým stu­diem doplní při zaměstnáni i 44 chlapců se zaměřením na země­dělství - rostlinná výrobo.^ Jan Amos Komenský by’ se di­vil, jakou moji v Podbořanech ještě další moderní didaktickou techniku včetně promítačky na 16milimetrový film o přístrojů na promítání diapozitivů i rámeč­ků. To vše maximálně přispěje k efektivnímu způsobu výuky mla­dých lidi, kteří zde pro život na­čerpají cenné poznatky v oboru zemědělství. Učiliště má však kromě 14 tříd ještě také praktické pracoviště v dílnách a no polích zeměděl­ských podniků v okrese, jako například na Státním statku Podbořany. Ve středisku Syro­­vice mají hoši příležitost sezná­mit se s opravami motorových vozidel a zemědělských strojů a na polích mohou vyzkoušet svou řídičskou zručnost. Toké v JZD Podbořany a ve specializovaných kooperačních opravnách Žatec chlapce rádi uvítají. „Se všemi partnery už léto spolupracuje^­­me," prozrazuje ina. Souhrada a dodává, že během výuky tito hoši vykonají ročně práci v hod­notě přesahuiicí sto tisíc korun. Moderní komplex podbořan­­ského učiliště, který záři novo­tou. vybudovali pracovnici země­dělského stavebního sdružení v Žatei, Okresního stavebního podniku a n. p. Armabeton v Lounech. Náklady včetně vyba­vení dosáhly 30 miliónů Kčs. To vše pro chlapce, 2 nichž vyros­tou kvalifikovaní zemědělští od­borníci. Od 1. záři 1987 k nim přibudou i dívky, neboř svou čin­nost zaháíi další učební obor pro chmelořství, první svého dru­hu v Československu. Hana KOVANDOVA

Next