Ahoj na Sobotu, 1971 (III/1-52)

1971 / No. 1

ШЯШШШвш ■иирнмв ŠKVÍROU DO SVĚTA ^ Před světovou mistryni ve slalo­mu Ingrid Lafourguovou vyvstává vážná konkurence. Její sestra Britt se rozhodla získat Ingridin titul pro sebe a každý den prý pilně trénuje na trampolíně. Jen­že má Jistou nevýhodu - trpí trémou. Foto TASS, ČTK-KEYSTONE a orchív A s prasátkem plným peněz šťastně a vesele do nového roku! Nejde o slečnu, ale - pochopitelně - o nápoj. Až už nebudete vůbec vědět, která z mnoha skotských whisky vám vlastně chutná, použijte nejnovějšf nabídky jedné britské firmy: Dostanete pět speciálních druhů whisky, z nichž si můžete libovolně namíchat „právě tu svou". Poměr mícháni sdělíte firmě, a ta vám pak bude zcela pravidelně do­dávat právě „vaii směs", dokonce s vašim jménem, natištěným na eti­ketě. A máte rázem rodinnou ex­kluzivitu. Manželství slavné francouzské zpě­vačky Julietty Gréco s hercem Miche­lem Piccolim je už nezvykle dlouho považováno za šfastné. Když se man­žela zeptali, co na své ženě považuje za nejneodolatelnější, odpověděl: „Že je to žena, která cele patři jen sama sobě - a že to na nl není vidět.“ Co jsem komu udělal...? 4 V Nigérii se stále ještě barvi látky primitivním způsobem. Metoda sice zastaralá, ale úspěšná, zejména zahraniínl turi­sté dávají houfně přednost (aspoň co se týče látek) staletým zkušenostem před vědou. Na taškentské studenty čeká letos zbrusu nová universitní budova. MIROSLAVA HORNÍČKA Znamená pro tebe něco nový rok? Ano, znamená. Vždycky. A řekl bych, že čím dál tím více. Až budeš v mých letech, pochopíš to. Rok je dlouhá doba. Ale - jak říkával můj strýc Albert, re­lativně. Jak člověk stárne, zdá se mu rok od roku kratší. A za­čne si každého z nich vážit. Začne totiž chápat, že právě rok a jedině roky jsou hřivnami mu svěřenými. Víš, čím jseš tomuto národu? Ne. To by musel říci národ. Já se jen snažím být mu služební­kem na svém poli. Obdělávám-li toto dobře, vědí spíše ti druzí než já. A každý z nás má svůj akční radius těch, kdo ho znají a o něco menší těch, kdo ho mají rádi či kdo mu rozumějí. Mluvit v souvislosti se mnou o národě se mi zdá přehnané. řOTO TARAS KUSCYNSKYJ ZPOVÍDÁ Čím jseš ty sám sobě? To vím. Nástrojem velmi nedo­konalým a rychle podléhajícím únavě a opotřebení. Přál bych si být co nejdéle zdráv, abych byl i tělesně schopen vyjadřovat to, co je ve mně zdravé, aspoň myšlenkově. Máš odvahu říci nahlas, kam mě posíláš, když kladu tako­véto otázky? Mám. Znám několik míst, kam bych tě rád poslal, i když mi nekladeš otázky. Znám tvůj vkus, tvé založení a posílal bych tě nejraději střídavě do nějaké malé půvabné vesničky v již­ních Cechách, kde bys žil stří­davě o chlebu s máslem a pod­­máslí a kde bys trávil čas orbou a psaním vlastních pamětí (ne ovšem všechno) a střídavě do Monte Carla a jiných světových středisek, kde bys s odporem a nechutenstvím po čas přihlížel rozmařilému životu zhýralých bohatců. FOTO VACLAV CHOCHOLA

Next