Hlas Revoluce, 1969 (XXII/1-51)

1969-09-12 / No. 36

PÜV CSPB blahopřálo prv­nímu tajemníku OV KSC sou­druhu dr. Gustávu Husákovi k propůjčení titulu hrdina CSSR a k propůjčení Leninova řádu. Soudruh dr. Husák odpově­děl dne 5. září t. r. ÜV CSPB tímto dopisem: Vážení soudruzi, upřímně Vám děkuji za Vaše blahopřání k mému vyzname­nání, jakož i za Vaše ujištění, že budete podporovat úsilí ko­munistické strany o rychlou pn'itickou konsolidaci a zabez­pečení dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Se soudružským pozdravem: dr. Husák, v. r. Í3, sárí Německá vojska obsazuji Dolný Kubín. — Fašistům se daří po na­sazení přesily tanků a letadel prolomit obranné linie partyzánů a ěs. vojáků v údolí říčky Nitriee. Pronikají až do Nováků a obsa­zuji velké skladiště pohonných hmot, které sloužilo povstalecké armádě. — Sovětská vláda rozho­duje poslat na Slovensko 2. čs. paradesantní brigádu s plnou výzbrojí a výstrojí. — Na osvobo­zené území se vrací z SSSR dele­gace vedení SNP, se kterou při­jíždějí sovětští důstojníci poradci povstaleckých vojsk.jako 14. zářf V Klačne u Prievidze pochytali fašisté 15 mužů, které po dvou­denním mučení v kulturním domě nnvraždili. 15. září V Banské Bystrici začínají vy­cházet ,,Národne noviny“. — Sjednocené partyzánské skupiny v okolí Bánovců n. Bebravou jsou přejmenovány na partyzánskou skupinu Jana Žižky. Skupina za­číná vydávat „Partyzánský vest­ník“. IR. září v Slovenská národní rada zřizuje Banské Bystrici Hlavní štáb partyzánských oddílů na Sloven­sku. — Příslušníci brigády Jana Žižky ničí u Trenčianskych Teplic kolonu německých nákladních aut. — Na trati Stará Kremnič­ka—Kremnice zahajuje boj pancé­řový vlak, postavený zvolenskými železničáři. 17. září Na povstalecké letiště Tri Duby přilétá První čs. stíhací pluk v SSSR na pomoc SNP. — V Ban­ské Bystrici se koná za účasti 700 delegátů i z okupovaného území slučovací sjezd Komunistic­ké strany Slovenska a Sociálně demokratické strany v jednotnou KSS. 19. září 1 čs. stíhací pluk zahajuje své ji bojové akce přepadem letiště j v Piešťanech. Bylo zničeno 10 ne­přátelských letounů, 2 pravděpo­dobně zničeny a 8 poškozeno. Cs. letci se vracejí beze ztrát na letiště Zolná. f ROČNÍK 23 CENA 80 Hal. 12. 9. 1999 laMBBBBSBaBBaaaaaiaunffBaaasBBBBnaBaaBMBBaaBaBBBaaBaBaaaBBaBaBaaBaaBaasaaBBnNaaBBBaBaaaaBHBanaaaisa laBaaBaaBayaaaaaaBoaaaaaaaaaBaaaaaaaaaaaaiaBaaiaisaauBaBBBaaBHBaaaiBBnaaBBaaaaaBaBBaBBaaaaaBBBKaB PŘED ČTVRTSTOLETÍM ZAČAL BOJ 0 DUKLU Pět a půl roku a tři týdny uplynuly mezí 15. březnem 1939 a 6. říjnem 1944, od příchodu hitlerovských oku­pantů až do okamžiku, kdy v dukel­ském průsmyku příslušníci 1. čs. ar­mádního sboru opět vstoupili na pů­du své vlasti a vztyčili zde hraniční sloup nezávislého Československa. Pět a půl roku je v historii národa epizodou, ale pro náš lid byla léta druhé světové války dobou dlouhou a těžkou. Kolik ukrutností spáchali fa­šisté v této době — masové zatý­kání 15. března 1939 a 1. září 1939, represe po příchodu Heydricha do Prahy, hrůzy heydrichiády v roce 1942, popravy v roce 1943, vyhlazová­ní obyvatel židovského a cikánského původu, vraždění komunistů, Sokolů, legionářů, inteligence, represe proti studentům od 17. listopadu 1939. A přece se český národ nezalekl žád­ných výhrůžek ani nejzběsilejšího te­roru a pokračoval v odboji doma i za hranicemi. Jakou radostí byl pro zmu­čený národ 6. října 1999, kdy začalo osvobozování československého úze­mí! LÉTO VELKÝCH NADE]! Rok 1944 a zejména události v létě před 25 lety byly pro nás plné nadě­je. 8 dubna 1944 vstoupila Sovětská armáda na území tehdejší ČSR, do­sáhla východních hranic Zakarpatské Ukrajiny. Začátkem června byla ve Francií vytvořena druhá fronta, v čer­venci začala na východní frontě mo­hutná sovětská ofenzíva, která se za stavila až před branami Varšavy. Byl spáchán atentát na Hitlera, západní spojenci postoupili až k Rýnu, Ru­munsko přešlo do protihitlerovské koalice. Vypuklo varšavské a Sloven­ské národní povstání. Německo utrpělo obrovské územní i materiální ztráty, ale poraženo zda­leka nebylo. 8. září 1944 začali Němci bombardovat Anglii dálkovými rake­tami V 2, které byly nebezpečnou a účinnou zbraní. O několik dní později vydal Hitler nařízení o organizací volkssturmu, v němž muži od 16 do 60 let měli klást fanatický odpor. Gauleitři byli zodpovědní za to, že volkssturm bude vyzbrojen a vycvi­čen co nejdříve. Zejména ovšem bylí Němci rozhod­nuti za každou cenu zastavit sovětský postup na východě. Sotva se hitlerov­­cům podařilo jakžtakž konsolidovat frontu na polském území, po vypuk­nutí Slovenského národního povstání se vytvořilo reálné nebezpečí, že do­jde ke katastrofě, jež otevře sovět­ským vojskům cestu až k samým bra­nám Vídně. Znemožnit spojení sovět­ských armád s bojovníky na osvobo­zeném Slovensku bylo tudíž příka­zem, který musel byl splněn děj se co děj. Proto v druhém zářijovém týd nu, přes zoufalou situaci na jiných frontách, zvýšili hitlerovci stavy v prostoru Dukly. Přisunuli sem 3 a půl divize pěší a 2 divize tankové celkem 27 000 vojáků, 360 děl a mi­nometů a značný počet tanků. V poč­tu tanků měli po určitou dobu Němci dokonce více než dvojnásobnou pře­vahu. Okol pomoci Slovenskému národní­mu povstání přechodem přes Karpaty byl svěřen 38. sovětské armádě, kte­ré velel generálplukovník Moskalen­ko. Jemu byl podřízen i 1. čs. armád­ní sbor, zformovaný v dubnu 1944. Koncem července 1944 se skládal z 1. pěší brigády, 2. paradesantní a 3. pěší, ke sboru patřil též 5. dělostřelecký pluk. Koncem srpna byly všechny čes­koslovenské jednotky soustředěny v prostoru Sambor. IPokračování na str. 3.j JSME DOMA! V noci z S. na 6. října rota por. Opatrného 1. praporu zajala Němce, který vypověděl, že nepřítel ustupuje na nové obranné postaveni. Velitel sboru nařídil okamžité zahájeni průzkumu a postupu. V 6,30 vyrazily průzkumné hlídky směrem k ěs. hranicím, v 8.00 hod. již dosáhly prvni obce, ležici na čs. území. Vyššího Komárniku... 1. čs. prapor v SSSR prožíval nejslavnější chvíle od svého vzniku, chvíle, vytoužené při zaklá­dání 1. čs. vojenské jednotky v SSSR před dvěma lety. Radost z překročení hranic vlasti byla porušena těžkým stínem, který na ni vrhla tragická smrt velitele 1. čs. brigády ferig. gen. Sázavského. Poté, když velitel 1. brigády dal vztyčit na stožár, vybudovaný u silnice na hranicích, státní vlajku a nasedl do auta, najelo auto ve 12.05 asi 20—30 metrů za hraniční čarou, na časovanou výbušnou nálož a bylo roztrháno. Ve 13,00 přibyl na průsmyk velitel sboru brig. gen. L. Svoboda a provedl slavnostní akt vztyčení nového čs. pohraničního sloupu a připevnění státní vlajky na místě německo-slovenského pohraničního kamene Z Du­kelského průsmyku zaslal velitel sboru pozdravné telegramy maršálu Stalinovi, presidentu Benešovi, maršálu Končvovi a gen. plk. Moska­­lenkovi. VÝPIS Z KRONIKY Cs dělostřelcl oslavuji čestnou salvou první přechod československého sboru. Ten, který miluje vlast V době kdy slovo revoluce a revolucionář trpí, častěji než zdrávo inflací, představoval Ho Či Min revolucioná­ře r rodu V. I. Lenina, feho jméno je prakticky plného půl století spjato se zápasem vietnamského lidu za ná rodní a sociální svobodu Narodil se před devětasedmde- Sáti léty — v roce 1890 ze vzdělané, vlastenecké rodiny. Jmenoval se původně Nquyenai Quoc, což znamená „Ten, který miluje vlast", jméno, resp. pseudonym Ho-či-Min st da' v roce 1910 A znamená „Ten, který vidí jasně". Patřil k zakladatelům Komunistické strany Francie /Vietnam byl. rak známo, francouzskou kolonií), studo­val, probíjel se životem jako kuchař, fotograf, novinář. Napsal fundovanou knihu o francouzském kolonialismu. V roce 1923 Je o Moskvě jako člen komise pro kolo­nie při 0V KSF a po návratu do Paříte je vyslán do teh­dejší Francouzské Indočíny, kde organizuje tajné komu­nistické hnutí. Za tuto činnost je pochopitelně persekvo­­ván a v roce 1929 je francouzskými koloniálními úřady odsouzen k smrti in contumatiam. V roce 1931 byl za­tčen anglickou policií v Hongkongu a vězněn dva roky. Po propuštění til krátký čas v ilegalitě a v roce 1934 emigroval do Evropy. V roce 1938, na prahu druhé světové války, se vrací do vlasti. Pod jeho vedením se spojují všechny vlaste­necké síly k boji za národní nezávislost. V květnu 1941 je založena Vietnamská liga boje za • nezávislost /Viet­­minhj, přímý předchůdce dnešní Vietnamské vlastenec­ké fronty, a Ho Či Min se stal jejím předsedou. Boj za národní nezávislost vyvrcholil v srpnu 1945 ví­tězným ozbrojeným povstáním proti japonským okupan­tům. 25. srpna 1945 je v Hanoji utvořena prozatímní vláda pod Ho Či Minovým předsednictvím a ta vyhla­šuje 2. září 1945 svrchovanou Vietnamskou demokratic­kou republiku. V březnu 1946 byl Ho Či Min na prvním zasedání vietnamského Národního shromáždění zvolen presidentem republiky, jimi zůstal až do své smrti. ]e třeba podtrhnout ještě jednu věc: jeho vzdělanost a skromnost. Ono totiž ve skutečnosti vždy první pod­miňuje druhé a naopak. Ovládal 8 jazyků — francouz­štinu, ruštinu, angličtinu, japonštinu, kantonskou i man­­darinskou čínštinu, thajštinu a portugalštinu. Znal dů­věrně kulturní dědictví Východu i Západu a byl nikoliv nevýznamným literárním tvůrcem. Napsal řadu básní s nezopakovatelným podtextem klasické východní kul­tury a formální čistoty. Byl navíc a především člověkem nesmírně skromným a s krásným přístupem k lidem. V roce 1957 navštívil Československo. V Ho Či Minoví odchází jedna z největších postav současného politického světa, jeden z největších revo­lucionářů, z nejvzlělanějších marxistů, z bojovníků, jímž byla vždycky a nadevšechno svoboda a nezávislost rod­né země. Byl „tím, kdo miluje vlast", i „tím, kdo vidí jasně". A takových lidí je žel, poskrovnu na celém světě. Zdeněk KOfäÄK 3 září 1969 v 9.411 hnd ráno zemře! po ležkem srdečním záchvatu před sedá ústředního výboru Vietnamská strany pra­cujících, president Viet­namská demokratická republiky Ho Cl Min. boj proti termonukleární vAlce - SVATA povinnost lidstva Z Prohlášení komise historiků SSSR a NDR ke 30. výročí vypuknutí druhé světové války. Upevnění míru a bezpečnosti národů je naléhavým problémem naší doby Boj proti nebezpečí termonukleární války, jež hrozí národům hromadným zničením, je hlavním článkem řetězu společných opatření všech protiimpsna­­listických a mírumilovných sil. ' Němečtí imperialisté rozpoutali v tomto století už dvě světové války, které lidstvo stály 70,miliónů životů... Vědecký rozbor příčin druhé světové války přímo slouží upevňování proti­­imperialistických a mírových sil... Všichni historikové, kteří jsou si vědomi své odpovědnosti, musí ukázat, kam vede politika revanšismu a přispět ke zmírnění napěli v Evropě, k za­jištění opravdové bezpečnosti a trvalého míru mezi národy. Nelze dopustit, aby se Evropa v důsledku globální strategie amerického imperialismu a jeho západoněmeckého spojence potřetí změnila ve válčiště, tentokrát v dějiště nukleární války. Národy Evropy i všech ostatních světadílů žádali upevnění míru, zkrocení sil války. Výzva členských států Varšavské smlouvy ke svolání celoevropská porady o otázkách bezpečnosti, podepsaná letos v březnu v Budapešti a adresovaná všem evropským zemím, získal* proto tak široký ohlas na celé světe; podpo­řilo ji i mnoho západoevropských států. Boj za upevnění míru, proti termonukleární válce, je svátou povinností všech lidí dobré vůle ve všech světadílech, je povinností historiků, kteří musí dbát o vítězství historické pravdy a tím přispět k odhalení podněcovatelů nové války. Vyžaduje to památka obětí druhé světové války, naléhavě to vy­žadují naši vrstevníci i budoucnost lidstva. Pravda, 31. srpna 1969 *

Next