Hlas Revoluce, 1969 (XXII/1-51)
1969-10-10 / No. 40
11. října: Příslušnici 2. fis. paradesantní brigády vypudili ve spolupráci s partyzány nemecké vojáky z Hronské Dúbravy. — U Jalné zaujala brigáda obranné postavení a znemožnila nepříteli postup údolím proti proudu Hronu na Zvolen. 12 říina: Partyzánská brigáda pod vedením Miloše Uhra přepadla početnou německou posádku ve Staré Turé a způsobila jí citelné ztrá ty. — Povstalci bombardují dva nepřátelské vlaky. 13. října: Slovenská národní rada vydává rezoluci, adresovanou bojující československé armádě. — Při plnění bojového úkolu na moravsko-slovenské hranici padl první velitel 2. Stalinovy brigády I. D. Dibrov- Baťko, nejstarší partyzánský velitel na území ČSR za druhé světové války. 15. října: V době obranných bojů se kosé t Podbrezové za účasti 200 delegátů ze 137 závodů konference závodních rad. která položila základy jednotné odborové organizace. Na konferenci hovoří Jan Svamra. IT. října: Partyzánská skupina přepadá německou posádku na letišti Mokřad u Liptovského Hrádku. Posádka |e rozprášena, letadla, letištní zařízeni a materiál zničeny. Partyzáni ukořistili zbraně a výstroj. PŘEČTĚTE Sl: Naši přímou reportáž z Německé spolkové republiky nedávných dnů >Volby jsou za námi - a co dál?< na str. 2 ROČNÍK 23 CENA 80 hal. 10. 10. 1969 NÁS CÍL STDJÍ ZA TD, ABYCHOM PRO NĚJ BOJOVALI Z projevu presidenta republiky armádního generála Ludvíka Svobody „V úctě a pohnutí se skláníme před všemi sovětskými a československými bojovníky, kteří zde na Dukle položili své životy,“ řekl soudruh Svoboda. „Věčná a nehynoucí je jejich památka, hluboká a trvalá naše vděčnost k nim.“ Po zhodnocení významu operace u Dukly president republiky zdůraznil: „V dukelské operaci jako by se spojily v mohutný proud všechny ty jednotlivé praménky a proudy našich vojenských akcí na všech frontách druhé světové války. Už od roku 1943, zejména pak v době těsně před zahájením Karpatsko-dukelské operace, přicházeli do našeho vojska v Sovětském svazu českoslovenští vojáci z jiných front. Vzpomínám na skupinu československých letců z Anglie v čele se štábním kapitánem Fajtlem. Položila základ naší letecké jednotce v Sovětském svazu, jež posléze dosáhla síly divize. Podobně i početná skupina důstojníků, kteří k nám přišlí z Anglie, významně posílila velitelský sbor našeho vojska v Sovětském svazu. S pohnutím sí v této souvislosti vzpomínám na jednu událost. Na sjx)lečný tragický osud dvou statečných velitelů našich tankových jednotek — poručíka Rudolfa Jasloka a kapitána Františka Vrány. Poručík Jasiok s námi prošel od Sokolova až k Dukelskému průsmyku, kde v čele tankového praporu, jen několik desítek metrů od hranic své vlastí, padl smrtí chrabrých. Velení praporu pře vzal kapitán Vrána, který krátce předtím přijel k naší jednotce z Anglie. I tento statečný důstojník, který vedl směle svou tankovou jednotku, položil svůj život za vlast při průzkumu nepřátelské obrany na našich hranicích. Na dukelském hřbitově leží oba hrdinové vedle sebe. Spolu se svými stejně statečnými druhy.“ V daší části projevu, když hovořil o odkazech bojů na Dukle, soudruh Svoboda řekl: „K nejvýznamnějším odkazům Dukly nejen pro naál armádu, ale pro celý další vývoj naší osvobozené vlasti jx> druhé světové válce patří pevné přátelství se Sovětským svazem. Boje na Dukle byly skvělým příkladem československosovětského sjrojenectví a spolupráce, nejvýraznějším projevem bojového bratrství Československé a Sovětské armády. Bezmezné hrdinství, s nímž sovětští vojáci rozráželi fašistickou hradbu, věznicí naši vlast a obětovali své životy v bojích za osvobození Československa — to byl nezapomenutelný příklad bratrské internacionální pomoct.“ V závěrečné částí projevu se president republiky zmínil i o našich současných úkolech. Řekl: „Náš cíl stoji za to, abychom pro něj bojovali. Tehdy byla Dukla branou, jíž jsme se museli probít k osvobození naší vlasti. A dnes — jedině překonání všech těch složitých problémů a obtíží je cestou do budoucnosti.“ Při ovacích, které po projevu uspořádali presidentu republiky účastníci manifestace voláním Ať žije Svoboda! se soudruh Svoboda ještě jednou naklonil k mikrofonu: „Ať žije svoboda, ale s malým s!“ Kľwaat«:»sa8gK«agiiasssssiWMSKss::sgtt:sK;5ssres5asaasssss:i Z antifašistického ideálu V těchto dnech slaví Německá demokratická republika dvacáté výročí svého vzniku. Na uplynulé dvacetiletí se máte ohlédnout s oprávněnou pýchou: ekonomické i politické výsledky, kterých dosáhla a dosahuje, jí k tomu dávají plné právo. My si však při této přileiitosti zejména uvědomujeme, že Německá demokratická republika je státem, který vznikl výrazně a výhradně z antifašistického ideálu. Muít, kteří stáli u kolébky a stojí podnes v čele NDR, bojovali proti hitlerovské fašistické diktatuře již od třicátých let. Pokud se jim nepodařilo z Německa uprchnout, strávili desetiletí v nacistických kriminálech a koncentrácích. Ale v protifašistickém boji nikdy neustali. Velkou úlohu sehrál, zejména v posledních letech války, Národní výbor „Svobodné Německo“, který pracoval mezi vojáky hitlerovské wehrmacht a ilegálně doma mezi obyvatelstvem za nepředstavitelně těžkých podmínek. Ocitujme si k svátku NDR část manifestu Národního výboru „Svobodné Německo“ z 13. července 1943. je to téměř programové prohlášeni o budoucí demokratické cestě Německa: „ ... Německý národ potřebuje a žádá si neprodleného uzavření míru. Avšak s Hitlerem nikdo mír neuzavře. Nikdo s ním ani nebude jednat. Proto je utvoření skunečně německé vlády nejnaléhavějším úkolem našeho národa. Taková vláda musí ihned skončit válku, stáhnout německá vojska k říšským hranicím a zahájit mírová jednání zříkajíc se všech dobytých území. Tak dosáhne míru a zavede Německo opět do společenství rovnoprávných národů. Teprve ona zjedná německému národu možnost vyhlásit svobodně a v míru svou národní vůli a svrchovaně vybudovat vlastní pořádek ve státě. To znamená: silnou demokratickou státní moc nemající nic společného s bezmocností výmarského režimu, znamená to demokracii, která v zárodku bezohledně udusí každý pokus o vzkříšení spiklenců proti národním právům na svobodu nebo proti evropskému míru. Odstranit beze zbytku všechny zákony spočívající na nenávistí k národům a rasám, odstranit všechna zařízení Hitlerova režimu, jež zneuctívaji náš národ. Zrušit všechny nástlnické zákony Hitlerovy doby, namířené proti svobodě a lidské důstojnosti, vzkřísit a rozšířit politická práva a sociální vymoženosti pracujícího lidu, svobodu slova, tisku, organizace, vědění a náboženského vyznání. Svobodu hospodaření, obchodu a řemesla. Zajistit právo na práci a na zákonně nabytý majetek, donutit nacistické mocipány, aby vrátili původním majitelům naloupené statky, zabavit majetek těch, kdož jsou válkou vinni a na ní vydělali, obchodovat se všemi zeměmi, nebot to je základ bezpečného národního blahobytu. Okamžitě osvobodit a odškodnit všechny oběti Hitlerova režimu. Spravedlivý, nikoho nešetřící soud nad válečnými zločinci, vedoucími osobami a těmi, kdož pomáhali Německo uvrhnout do války, viny a hanby, avšak amnestii pro ty příznivce Hitlerovy, kteří se včas svými činy Hitlera zřekli a připojili se k hnutí za svobodné Německo. Kupředu Němci, do boje za svobodné Německo! Ve své historii máme velký vzor. Před sto třiceti lety, když ještě německá vojska stála jako nepřítel na ruské půdě, promluvili z Ruska nejlepší Němci, von Stein, Arndt, Clausewitz, Yorck a jiní přes hlavy vlastizrádných držitelů moci ke svědomí německého národa vyzývajíce ho k boji za svobodu. Stejně i my nasadíme všechny své síly a životy a podnikneme všechno k rozpoutání boje za osvobození našeho národa a urychleni Hitlerova pádu. Kdo půjde ještě dále za Hitlerem ze strachu, malověrnosti ěi v slepé poslušnosti, jedná zbaběle a pomáhá vehnat Německo do národní katastrofy. Komu je však vyšší příkaz národa než „filhrerovy" rozkazy a nasadí čest i život pro svůj národ ten jedná neohroženě a pomůže zachránit vlast před její největší potupou. Za národ a za vlast! Proti Hitlerovi a jeho válce! Za okamžitý mír! Za záchranu německého národa! Za svobodné, nezávislé NěmeckoI k k k K 20. výročí NDR zaslal sekretariát ÜV CSPB blahopřání mimořádnému a zplnomocněnému velvyslanci NDR v Praze Dr. Krolikowskému. V odpovědi na toto blahopřání odpověděl Dr. Krolikowski mj.: „Celý kolektiv našeho vyslanectví měl mimořádnou radost z vašich řádků. Mohu vás ujistit, že si velmi vážíme toho, že jsme dostali blahopřání od československých protifašistických bojovníků.“ ČTVRTSTOLETÍ 00 DUKLY Vyvrcholení oslav 25. výročí Karpatské operace v Minulou sobotu a neděli vyvrcholily kraji pod Dukelským průsmykem oslavy 25. výročí karpartsko-dukelské operace a Dne ěs. armády. Oslav se zúčastnila delegace KSČ, vlády a Národní fronty, vedená presidentem republiky arm. gen. Ludvíkem Svobodou, dále delegace armád států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou delegací, vedenou ministrem nár. obrany SSSR maršálem A. A. Grečkem. Mimořádným letadlem přibyla do Košic také delegace federálního výboru ČSSPB a OV SZPB spolu s hosty z SSSR a Polska. Delegaci odbojářů vedl předseda FV ČSSPB dr. Samo Falťan. Oslav se důle zúčastnili představitelé Slovenské socialistické republiky, zástupci krajů a okresů, početná skupina bojovníků od Dukly a tisíce návštěvníků z blízkého i dalekého okolí. Vlastní oslavy začaly v sobotu dopoledne otevřením Dukelského muzea ve Svidníku. Projev zde přednesl ministr nár. obrany ing. M. Dzúr. Zdůraznil, že obdob! boje za svobodu vlasti proti fašistickým okupantům je hlavně pro naši mládež stálým zdrojem poučení. Potom převzal Dukelské muzeum do péče slovenské vlády její předseda prof. dr. P. Colotka. Při této příležitosti řekl: „To, co jsme prožívali před třiceti lety, hrozilo i našim národům úplným zánikem. Trpěli jsme, když fašisté plenili sovětskou zemi. Naše naděje však přerostla po stalingradské bitvě v jistotu. Zde se obrátil náš osud.“ Všechny oficiálni delegace se v sobotu navečer odebraly do Bardejovských Kúpeli, kde v lázeňském domě Branisko pro ně uspořádali předsedové federálni a slovenské vlády ing. O. Černík a prof. dr. P. Colotka slavnostní večeři. V Bardejově také president republiky přijal mj. delegaci bývalých příslušníků I. čs. armádního sboru v SSSR. Nedělní oslavy začaly dopoledne pietním kladením věnců u Památní ku ěs. armády na Dukle, v místech, kde před 25 lety zuřil tvrdý boj. Společný věnec položili soudruzi Svoboda, Černík, Sádovský, Erban, Colotka, Klokoč a další členové nejvyšši oficiální delegace. Mezi dalšími byl k památníku položen i věnec federálního výboru ČSSPB. „Položili jsme věnce k památníku těch, z jejichž odvahy, statečnosti, krve a života se před 25 lety rodil náš dnešek, jejich odkaz a památku nikdy nezradíme,“ řekl v krátkém pietním projevu předseda SNR O. Klokoč, jménem polské delegace vzdal hold památce sovětských a československých vojáků náčelník HPS polské armády div. gen. j. Urbanowicz. Hosté si jioté prohlédli okolí a zavítali na blízkou čs.-polskou hranici, kde je symbolický památník naších ženijních vojsk. Kolona aut odjela pak historickou cestou k osadě Nižný Komárnik. Po signálu polnice uctili všichni minutou ticha památku padlých československých i sovětských vojáků. Potom, na pokyn presidenta republiky, se v okolních lesích rozpoutala náznaková dělostřelecká palba, provázená ohlušujícími detonacemi, která měla přítomným připomenout atmosféru nelítostných bojů v těchto místech před čtvrt stoletím. Před 11. hodinou odjely delegace do Svidníku, kde položily k tamnímu památníku opět četné věnce. Přichod k památniku zaplnily tisíce občanů. Hustým špalírem pak odešel president republiky s ostatními členy delegaci na prohlídku nového Dukelského muzea, které svým návštěvníkům názorně zpřístupňuje hrdinský zápas našeho lidu s vetřelci i vítězný postup Sovětské armády v druhé světové válce. Ve slavnostně vyzdobeném svidnlckém amfiteátru začala pak v neděli krátce po obědě manifestace pracujících. Po hymnách a dělostřeleckých salvách zahájil manifestaci předseda vlády SSR prof. dr. P. Colotka. Potom se ujal slova president republiky, (jeho projev přinášíme na jiném místě.) Na manifestaci potom vystoupil s pozdravným projevem maršál A. A. Greěko. Ve svém projevu »důraznil, že „národy Československa se mohou kdykoliv spolehnout na upřímnou pndporu a nezištnou pomoc Sovětského svazu. A nechť imperialističtí agenti vědí, že každá píď sovětské a československé půdy, svoboda a nezávislost našich nároďů je spolehlivě kryta mohutným nepřekonatelným štítem“. V závěru blahopřál maršál Grečko pracujícím a vojákům ČSSR ke Dni Cs. lidové armády a odevzdal ministru Dzúrovi dar naší armádě. Gčastníky manifestace pozdravil i zástupce polského okresu Krosno. Po skončení projevů odevzdali president republiky zástupcům města Svidník Rád rudé zástavy a představitelům dalších 13 obcí, mezi nimi i polského Barwinku a Zindranowa, Rády rudé hvězdy. Manifestace byla zakončena Internacionálou. V umělecké části pak vystoupil Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, zrozený právě na Dukle, a soubor Sovětské armády. Celkový pohled na slavnostní ceremnnlíl kladeni věnců u Památníku čs. armády na Dukle. President republiky arm. gen. Ludvik Svoboda se členy naši a sovětské delegace vzpomíná u jednoho ze symbolických památníků na těžké boje pod Dukelským nrůsmvkem.