Hlas Revoluce, 1970 (XXIII/1-52)
1970-09-19 / No. 38
DOHODA O SPOLUPRÁCI MEZÍ českým svazem protifašistických bojovníků A českou mírovou radou • Boj za světový mfr je nerozlučně spjat s bojem proti fašismu a válce. • Ti, kteří poznali fašismus a jebu krutosti, patří mezi nejaktivnější a najpresvedčivejší obhájce a bojovníky za spravedlivé uspořádáni světa bez válek. • Milióny obětí poslední světové války žalují i varuji. tt Společné úsilí Českého svazu protifašistických bojovníků a České mírové rady má své tradice. Společná vystoupení v celonárodním měřítku, v krajích, okresech a místech dovedla vyburcovat k činnosti všechny ty, kteří boj proti imperialistickým válkám daleko od hranic našeho státu podceňovali. • V programu Českého svazu protifašistických bojovníků přijatém na I. sjezdu, se říká: „Naše aktivní podpora světové mírové frontě a náš rozhodný boj proti fašismu, revanšismu a nacionalismu v Německé spolkové republice, které jsou ohrozením svobody, nezávislosti a samostatnosti naší republiky, jsou v popředí naší činnosti.“ • Ustavující konference České mírové rady se přihlásila k boji proti fašismu a válkám. • V programu se zdůrazňuje, že mírové hnutí bude usilovat o vytvoření takové situace, která by nejen zaručila pokojný vývoj evropských národů, ale positivně ovlivňovala vývoj ve světě. Hlavni překážkou takového vývoje jsou militaristické, revanšistické a neonacistické síly v Německé spolkové republice, které neustávají v pokusech o změnu uspořádání v Evropě a jež se stavějí proti uznání neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku. • Obě organizace Národní fronty — Český svaz protifašistických bojovníků a Česká mírová rada — vědomy si své spoluodpovědnosti za další vývoj v naší společnosti i ve světě, rozhodly se uzavřít dohodu, která má napomáhat k řešení vznešených cílů v boji proti fašismu a válce — v boji za mír. 0 Obě strany se shodují, že budou plnit násidujícf zásady: — prosazovat a aktivně podporovat politiku ÜV KSČ v souladu s programem obou organizací v rámci ÜV NF ČSR, přispívat ke konsolidaci našich poměrů, rozvíjet svoji činnost na zásadách proletářského interna cionalismu. K tomu využijí zvláště padesátého výročí založení Komunistické strany Československa, — působit v rámci svých celostátních orgánů 1 prostřednictvím mezinárodních odbojářských a mírových organizací k rozvíjení protifašistických tradic a k posílení snah čestných lidí k zajištění světového míru. — organizovat společné akce proti neonacismu, revanšismu, proti válkám v Indočíně a agresi na Středním východě, jako i všude tam, kde imperialismus ohrožuje mírový vývoj lidstva, — plně podpořit akce Národní fronty — případně i samostatně směřující ke svolání konference o evropské bezpečnosti, — seznamovat své členy i širokou veřejnost s významem Smlouvy o přátelství mezi Svazem sovětských socialistických republik a Československou socialistickou republikou, — využít k propagaci těchto ušlechtilých snah tradičních Mezinárodních pamětních dnů odboje, Týdne boje proti fašismu a válce, významných mírových výročí, mírových slavností atd., — vyměňovat sí vzájemně důležité informace o světovém mírovém hnutí a organizovaném boji proti fašismu a válce, o agresivních činech imperialistického světa a o dalších konfliktních situacích ve světě. Ústřední sekretariáty obou organizací zajistí, aby se tyto materiály dostaly prostřednictvím okresních orgánů do nejširší veřejnosti, — pořádat k důležitým výročím, kampaním a událostem, týkajících se problematiky míru a války, společné semináře, — k propagaci společných záměrů doporučí Český svaz protifašistických bojovníků svým okresním výborům a místním organizacím časopis Mír, a Česká mírová rada Hlas revoluce. Za své nejdůležitější poslání považují obě organizace výchovné působení na naši mládež. Jde především o její získání k boji proti novodobému fašismu a válkám, za ušlechtilé cíle míru. Z toho důvodu se jeví nutná spolupráce komisi SPB a ČMR pro mládež, které budou společně působit na školské orgány a požadovat, aby otázky boje proti fašismu a válce a výchovy ke spravedlivému míru a správnému chápání leninských principů mírového soužití se staly součástí školních osnov. Uspořádání semináře pro učitele dějepisu a občanské výchovy, atd. — spolupracovat s obcemi, které se aktivně podílely na boji proti fašismu, jako Lidice, Terezín, Ležáky, Javoříčko a desítky dalších obcí. jejich příkladu využít k politickovýchovnému působení na širokou veřejnost. Společně věnovat mimořádnou pozornost obcím, kterým budou uděleny Československé ceny míru, — ústřední výbory obou organizací se zavazují, že budou zvát delegace představitelů druhé strany na plenární zasedání, konference, mírové manifestace apod. — Český svaz protifašistických bojovníků bude delegovat do předsednictva České mírové rady člena svého předsednictva, což pomůže k vzájemné informovanosti o činnosti a plánech obou organizací. Obdobně zajistí krajské a okresní výbory. — Při sestavování plánů na další období je organizace předem prokonzultují, tak, aby společná práce byla koordinována a zvýrazněna. S dohodou budou seznámeni funkcionáři všech organizačních stupňů obou organizací a její plnění bude průběžně kontrolováno předsednictvy obou organizací jednou ročně za přítomnosti zástupce druhé organizace. ZA ČESKÝ SVAZ PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKU JOSEF VOJAČEK, předseda UV ČSPB ZA ČESKOU MÍROVOU RADU profesor ANTONÍN STEJSKAL, předseda ČMR Q hlas revoluce 38/70 Dehoda o spolupráci mezi ČSPB a ČMR byla podepsána 7. záři 1970 v Kounlcově paláci v Panské ul. v Praze. Na snímku přt podpisu predseda ÜV ČSPB Josef Vojáček — Taras /vpravo/ a předseda ČMR prof. Antonin Stejskal. Přísedící vlevo gener. taj. O V ČSPB s. Josef Pašek. NĚMECKÁ ČEST ZA NACISMU I PROHLÁŠENI V roce 1943 promluvil v německém vysílání BBC spisovatel Thomas Maun k 10. výročí vlády nacismu v Německu. Di. i se k jeho řeči vracejí západoněmecké pokrokové listy, aby pomocí Mannovy analýzy odhalily skutečný obsah dnešních frází neonacismu, vrhaných všemi prostředky do západoněmecké veřejnosti. Thomas Mann odpovídá v roce 1943 na otázku co těch deset let nacistického panství přineslo Německu, jedním slovem: válku. Všechno, co nacismus pod halasnými gesty v Německu zavedl, směřovalo jen k jednomu cíli, k válce, a všechno se také proměnilo jen v krev a trosky. Nacismus se holedbal, že znovu vzkřísí německou čest. Také ' neonacisté prohlašují, že bojují za němec-kou čest. O této „cti” řekl Thomas Mann: „Německé čest za nacismu? Zlomena byla důstojnost vědy, každý cit pro právo zašlapán, němečtí soudcové jsou pacholky NSDAP, německé čestné slovo upadlo v pohrdání nesčetnými porušováními smluv a křivými čestnými ujišťováními i ostudným pojetím politiky jako stery absolutního cynismu. Německé jméno se stalo synonymem hrůzy, lupičství, ostudné krutosti, nelítostného násilí. Hrozí nebezpečí, že všechno velké a krásné, čím německý duch obohatil lidstvo, zahyne v moři nenávisti. To je znovu vydobytá německá čest. To je bilance deseti let panství nacionálního socialismu." K PROTEKTORATE HITLEROVCI Sedmapadesátiletý Siegfried Zoglmaim, poslanec Spolkové sněmovny a předseda západoněmecké Národní liberální akce (NLA), náleží ke krajně pravicovému křídlu Svobodné německé strany (FDP). Chce svůj spolek rozšířit po celém státě; koná ustavující schůze zemských organizací NLA, např. na 23. září ohlásil ustavující schůzi pro Bádensko-Virtembersko. Ale o nepatrném ohlasu této sekty svědčí, že např. hesenská zemská organizace má jen 20 členů. Tedy malý zájem o „pravicovou FDP”. Po zklamání svých předpovědí, že sovětsko-západoněmecké rozhovory ztroskotávají -— což si S. Zoglmann samozřejmě toužebně přál — si tento zakladatel nové strany ostatně asi příliš nevěří; odjel na léto na jugoslávský ostrov bez telefonního spojení. Jeho kumpán Erich Mende, o čtyři léta mladší, svým obytným vozem cestoval po Dánsku, takže ho také nebylo možno zastihnout. Ale FDP — jak známo, podpořila plně ve vládě kroky kancléře Brandts. Vládní koalice SPD-FDP zůstává tedy pevná. Poslední zprávy již mluví o tom, že předseda NLA nezaloží znovu stranu, ale skupinu nacionalistické mládeže. Má pro to pěknou průpravu — S. Zoglmann byl za okupace „zmocněncem říšského protektora Čech a Moravy pro Hitlerovu mládež” a od roku 1940 „bannfiihrerem” Hitlerovy mládeže v „protektorátě”. • Zároveň přichází z Frankfurtu nad Mohanem zpráva, že revanšistický katolický list Volksbote, blízký Křesťanskodemokratické unii, vytváří „pracovní společenství” s hlavním revanšistickým orgánem Sudetendeutsche Zeitung. Známý list Frankfurter Rundschau to připisuje té okolnosti, že CDU získala rozhodující vliv na revanšistické přestěhovalce a že jejich katolická skupina — Ackermanngemeinde — nyní hledá oporu. B. PICK STO TISÍC DOKLADŮ Zásluhou hlavního výboru pro šetření nacistických zločinů v Polsku bylo zpřístupněno v poslední době Polskému Červenému kříži asi 100 000 osobních karet bývalých vězňů nacistického koncentračního tábora ve Sztutowě (Stutthof), které pocházejí z let od září 1939 do května 1945. Je to jediná kartotéka, která se zachovala jako dokument zločinů z prvního koncentračního tábora na polském území, zřízeného již druhý den po přepadení Polska. Polský červený kříž jíž podle karet zjistil, že prvními vězni tábora bylo asi sto hrdinných obránců gdaňská pošty v září 1939. Kromě Poláků, Rusů. Čechů a Slováků. Macfarů, Rumunů, Jugoslávců, Francouzů, Lotyšů, Litevců a Estonců tu byli vězněni Finové. Norové a Švédové. Našlo se i několik karet španělských a amerických občanů. Po určité době bude možno na základě těchto dokladů zjistit i osudy bývalých vězňů tábora ve Stutthofu. -ajr- Nacistické oběti po 30 letech Dosud neznámé hroby asi 40 obětí prvního nacistiského válečného zločinu se podařilo odkrýt za německopolské spolupráce. Polští vlastenci budou konečně přemístěni do důstojných hrobů. Teprve nyní se totiž nalezly hroby polských zaměstnanců gdaňské pošty, kteří 1. září 1939, v den přepadení Polska Hitlerem, hájili plných 14 hodin budovu pošty. Ti, kdo přežili obléhání, bylí dovezeni na okraj Gdaňska a zavražděni. Týdeník NDR Wochenpost uveřejnil sérii článků k 30. výročí přepadení Polska a připomněl i hrdinství polských poštovních zaměstnanců. Nato se přihlásil jeden čtenář, který se před časem náhodou dozvěděl o místě, kde byli pohřbeni. Pátrání na označeném místě přineslo úspěch; zatím byly exhumovány pozůstatky 30 oběti. Práce budou skončeny do měsíce a všechny oběti z hrdinné pošty důstojně pochovány. FL K fašizaci CSU se připojili také křesťansko sociální právníci. Chtějí prosadit do výkonu trestu v NSR zásady řecké plukovnické junty a jihoafrické justice. Podklad pro jejich přípravy podal předseda zemského trestního sou du ve Würzburgu Fritz Burhardt. Podle jeho návrhu nesmí být vysloven kratší trest na svobodě než jeden rok, nikdo nesmí být odsouzen více než dvakrát. Jestliže bude postaven před soud po třetí, bude pokládán za nenapra vitelného a stát se ho vzdá jako občana. Bude ho pak držet v zajišťovacl vazbě tak dlouho, dokud mu stáři nezabrání „rušit právní mír”. Prohlášení federálního výhoru CSSPB k 25. výročí obsazení jižní Koreje vojsky USA Před 25 lety. dne 8. září 1945, obsadila americká vojska území osvobozené jižní Koreje a proměnila je ve vojenskou okupační zónu. Zatímco svět prožíval první měsíce míru zaplaceného krvavými oběťmi, korejský národ byl násilně rozdělen. Za pomoci loutkové vlády probíhala v jižní Koreji vojenská příprava, která vyústila v r. 1950 v otevřený vojenský útok proti Korejské lidově demokratické republice. Příměří mělo být prvním krokem k řešení korejské otázky a k mírovému sjednocení země na základě suverenity korejského národa bez jakéhokoliv cizího vměšování. Dodnes není Korea sjednocena. Američtí imperialisté pokračují v agresivních provokacích proti Korejské lidově demokratické republice a reakční vojensko-fašisttcká vláda jižní Koreje zatýká, vězní a popravuje korejské vlastence, bojující za sjednocení své vlasti. Federální výbor Československého svazu protifašistických bojovníků ujišťuje v den 25. výročí obsazení jižní Koreje americkými armádami korejské bojovníky, vlastence a všechen korejský lid svou plnou solidaritou a podporou. Spolu s nimi požaduje, aby americká vojska opustila neprávem obsazené území a aby jih a sever Koreje byly sjednoceny na základě práva korejského národa na sebeurčení a svobodné rozhodování o osudu země. Odchodem armád USA z jižní Koreje budou vytvořeny podmínky pro sjednocení země a uhasne jedno z trvalých ohnisek agresivní imperialistické války. Federální výbor československého svazu protifašistických bojovníků je pevně přesvědčen o vítězství spravedlivého boje korejského lidu. V Praze 10. září 1970 * U příležitosti státního svátkn Bulharské lidové republiky zaslal federální výbor CSSPB pozdravný telegram Výboru bojovníků proti fašismu a kapitalismu v Sofii. „Jsme přesvědčeni — píše se v telegramu — že naše přátelství a spolupráce, jejichž cílem je štěstí a spošich národů, pokračuje a bude se i nadále prohlubovat společným úsilím za vítězství socialismu.“ Po smrti Retnharda Heydncha ttla vdova pa tomto bezcitném vrahu Českého lidu Lina Heydrichová se svými dětmi na zámku v Panenských Břežanech, obklopena přepychem a zahrnována všemožnou péčí samotným Himmlerem a jeho prodlouženou rukou K. H. Frankem. V zámku pro ni dokonce pracovalo v otrockých podmínkách zvláštní komando vězňů. Nejprve to byla skupina židovských vězňů, později až téměř do konce války patnáct zvlášt vybraných, tzv. vyznavačů bible. S pobytem Heydrichové v Čechách *e počítalo natrvalo, ještě v posledních měsících války projednal Frank a aparát jeho ministerstva se šéfem Hitlerovy kanceláře ministrem Lammersem tzv. dotaci „Hey- Čtyri policajti moli zadržet vítězný postup Hudě armády drtch", v nit šlo o to, aby vdova a feji děti dostaly u nás do trvalého vlastnictví rozsáhlý pozemkový majetek — panství Panenské Břežany, formálně bylo odhadnuto říšským ministrem financí na jeden a půl miliónů marek. Sovětská ofenzíva Rudé armády v lednu 1945 poděsila i Linu Heydrichovou; jako „uvědomělá" nacistka napsala 22. ledna 1945 K. H. Frankoví, že pro boj na frontě dává k dispozici svou zvláštni stráž. V dopise píše: „Po zralém uvážení a s ohledem na vážnou situaci na Východě Vás prosím, abyste ihned zařídil uvolnění mé stráže příslušníků hlavního říšského bezpečnostního úřadu v Panenských Břežanech. Všichni čtyři muži, kteří se zde zdržují, /sou zdrávi a zcela schopni pro válku. Soudím, že mohou na frontě vykonat lepší služby než aby u mne otvírali dveře. Z německých mužů mi ještě zůstanou dva a kromě toho jsem se tak dobře vžila do poměrů, Že myslím, že si sama poradím. Prosím pouze, abych dostala náhradu pro případ, že by mi jeden ze zbývajících dvou mužů dočasně vypadl. Myslím, že říšský vedoucí SS nebude mít proti tomu Žádné námitky.“ Frank pochopitelně nerozhodl sám v záležitosti „posílení východní fronty“ čtyřmi policisty přidělenými Ltně Heydrichové, avšak ohlásil její rozhodnutí do Berlína. V archivních písemnostech však nemohlo být zjištěno jak ve zmatcích, v nichž se tehdy nacistický aparát nacházel, věc dopadla. Uvědomělá vlastenecká nabídka paní Heydrlphové na posílení východní fronty jejími osobními strážci nebyla pravděpodobně přijata, protože — jak známo — Rudá armáda se dostala až do Berlína a do Prahy. KF