Hlas Revoluce, 1970 (XXIII/1-52)

1970-09-19 / No. 38

DOHODA O SPOLUPRÁCI MEZÍ českým svazem protifašistických bojovníků A českou mírovou radou • Boj za světový mfr je nerozlučně spjat s bojem proti fašismu a válce. • Ti, kteří poznali fašismus a jebu krutosti, patří mezi nejaktivnější a naj­presvedčivejší obhájce a bojovníky za spravedlivé uspořádáni světa bez válek. • Milióny obětí poslední světové války žalují i varuji. tt Společné úsilí Českého svazu protifašistických bojovníků a České mírové rady má své tradice. Společná vystoupení v celonárodním měřítku, v kra­jích, okresech a místech dovedla vyburcovat k činnosti všechny ty, kteří boj proti imperialistickým válkám daleko od hranic našeho státu podce­ňovali. • V programu Českého svazu protifašistických bojovníků přijatém na I. sjezdu, se říká: „Naše aktivní podpora světové mírové frontě a náš rozhodný boj proti fašismu, revanšismu a nacionalismu v Německé spolkové republice, které jsou ohrozením svobody, nezávislosti a samostatnosti naší republiky, jsou v popředí naší činnosti.“ • Ustavující konference České mírové rady se přihlásila k boji proti fašismu a válkám. • V programu se zdůrazňuje, že mírové hnutí bude usilovat o vytvoření ta­kové situace, která by nejen zaručila pokojný vývoj evropských národů, ale positivně ovlivňovala vývoj ve světě. Hlavni překážkou takového vývoje jsou militaristické, revanšistické a neonacistické síly v Německé spolkové republice, které neustávají v pokusech o změnu uspořádání v Evropě a jež se stavějí proti uznání neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku. • Obě organizace Národní fronty — Český svaz protifašistických bojovníků a Česká mírová rada — vědomy si své spoluodpovědnosti za další vývoj v naší společnosti i ve světě, rozhodly se uzavřít dohodu, která má napo­máhat k řešení vznešených cílů v boji proti fašismu a válce — v boji za mír. 0 Obě strany se shodují, že budou plnit násidujícf zásady: — prosazovat a aktivně podporovat politiku ÜV KSČ v souladu s progra­mem obou organizací v rámci ÜV NF ČSR, přispívat ke konsolidaci na­šich poměrů, rozvíjet svoji činnost na zásadách proletářského interna cionalismu. K tomu využijí zvláště padesátého výročí založení Komu­nistické strany Československa, — působit v rámci svých celostátních orgánů 1 prostřednictvím meziná­rodních odbojářských a mírových organizací k rozvíjení protifašistických tradic a k posílení snah čestných lidí k zajištění světového míru. — organizovat společné akce proti neonacismu, revanšismu, proti válkám v Indočíně a agresi na Středním východě, jako i všude tam, kde im­perialismus ohrožuje mírový vývoj lidstva, — plně podpořit akce Národní fronty — případně i samostatně směřující ke svolání konference o evropské bezpečnosti, — seznamovat své členy i širokou veřejnost s významem Smlouvy o přá­telství mezi Svazem sovětských socialistických republik a Českosloven­skou socialistickou republikou, — využít k propagaci těchto ušlechtilých snah tradičních Mezinárodních pamětních dnů odboje, Týdne boje proti fašismu a válce, významných mírových výročí, mírových slavností atd., — vyměňovat sí vzájemně důležité informace o světovém mírovém hnutí a organizovaném boji proti fašismu a válce, o agresivních činech impe­rialistického světa a o dalších konfliktních situacích ve světě. Ústřední sekretariáty obou organizací zajistí, aby se tyto materiály dostaly pro­střednictvím okresních orgánů do nejširší veřejnosti, — pořádat k důležitým výročím, kampaním a událostem, týkajících se problematiky míru a války, společné semináře, — k propagaci společných záměrů doporučí Český svaz protifašistických bojovníků svým okresním výborům a místním organizacím časopis Mír, a Česká mírová rada Hlas revoluce. Za své nejdůležitější poslání pova­žují obě organizace výchovné působení na naši mládež. Jde především o její získání k boji proti novodobému fašismu a válkám, za ušlechtilé cíle míru. Z toho důvodu se jeví nutná spolupráce komisi SPB a ČMR pro mládež, které budou společně působit na školské orgány a požado­vat, aby otázky boje proti fašismu a válce a výchovy ke spravedlivému míru a správnému chápání leninských principů mírového soužití se staly součástí školních osnov. Uspořádání semináře pro učitele dějepisu a občanské výchovy, atd. — spolupracovat s obcemi, které se aktivně podílely na boji proti fašismu, jako Lidice, Terezín, Ležáky, Javoříčko a desítky dalších obcí. jejich pří­kladu využít k politickovýchovnému působení na širokou veřejnost. Spo­lečně věnovat mimořádnou pozornost obcím, kterým budou uděleny Československé ceny míru, — ústřední výbory obou organizací se zavazují, že budou zvát delegace představitelů druhé strany na plenární zasedání, konference, mírové manifestace apod. — Český svaz protifašistických bojovníků bude delegovat do předsednictva České mírové rady člena svého předsednictva, což pomůže k vzájemné informovanosti o činnosti a plánech obou organizací. Obdobně zajistí krajské a okresní výbory. — Při sestavování plánů na další období je organizace předem prokon­­zultují, tak, aby společná práce byla koordinována a zvýrazněna. S dohodou budou seznámeni funkcionáři všech organizačních stupňů obou organizací a její plnění bude průběžně kontrolováno předsednictvy obou orga­nizací jednou ročně za přítomnosti zástupce druhé organizace. ZA ČESKÝ SVAZ PROTIFAŠISTICKÝCH BOJOVNÍKU JOSEF VOJAČEK, předseda UV ČSPB ZA ČESKOU MÍROVOU RADU profesor ANTONÍN STEJSKAL, předseda ČMR Q hlas revoluce 38/70 Dehoda o spolupráci mezi ČSPB a ČMR byla podepsána 7. záři 1970 v Kou­­nlcově paláci v Panské ul. v Praze. Na snímku přt podpisu predseda ÜV ČSPB Josef Vojáček — Taras /vpravo/ a předseda ČMR prof. Antonin Stejs­kal. Přísedící vlevo gener. taj. O V ČSPB s. Josef Pašek. NĚMECKÁ ČEST ZA NACISMU I PROHLÁŠENI V roce 1943 promluvil v německém vysílání BBC spisovatel Thomas Maun k 10. výročí vlády nacismu v Němec­ku. Di. i se k jeho řeči vracejí zá­­padoněmecké pokrokové listy, aby pomocí Mannovy analýzy odhalily skutečný obsah dnešních frází neo­­nacismu, vrhaných všemi prostředky do západoněmecké veřejnosti. Tho­mas Mann odpovídá v roce 1943 na otázku co těch deset let nacistic­kého panství přineslo Německu, jed­ním slovem: válku. Všechno, co na­cismus pod halasnými gesty v Ně­mecku zavedl, směřovalo jen k jed­nomu cíli, k válce, a všechno se také proměnilo jen v krev a trosky. Nacismus se holedbal, že znovu vzkřísí německou čest. Také ' neona­­cisté prohlašují, že bojují za němec-kou čest. O této „cti” řekl Thomas Mann: „Německé čest za nacismu? Zlo­mena byla důstojnost vědy, každý cit pro právo zašlapán, němečtí soud­cové jsou pacholky NSDAP, německé čestné slovo upadlo v pohrdání ne­sčetnými porušováními smluv a kři­vými čestnými ujišťováními i ostud­ným pojetím politiky jako stery absolutního cynismu. Německé jméno se stalo synonymem hrůzy, lupičství, ostudné krutosti, nelítostného ná­silí. Hrozí nebezpečí, že všechno velké a krásné, čím německý duch obohatil lidstvo, zahyne v moři nenávisti. To je znovu vydobytá německá čest. To je bilance deseti let panství nacionál­­ního socialismu." K PROTEKTORATE HITLEROVCI Sedmapadesátiletý Siegfried Zogl­­maim, poslanec Spolkové sněmovny a předseda západoněmecké Národní liberální akce (NLA), náleží ke kraj­ně pravicovému křídlu Svobodné ně­mecké strany (FDP). Chce svůj spo­lek rozšířit po celém státě; koná ustavující schůze zemských organi­zací NLA, např. na 23. září ohlásil ustavující schůzi pro Bádensko-Vir­­tembersko. Ale o nepatrném ohlasu této sekty svědčí, že např. hesenská zemská organizace má jen 20 členů. Tedy malý zájem o „pravicovou FDP”. Po zklamání svých předpo­vědí, že sovětsko-západoněmecké roz­hovory ztroskotávají -— což si S. Zoglmann samozřejmě toužebně přál — si tento zakladatel nové strany ostatně asi příliš nevěří; odjel na léto na jugoslávský ostrov bez tele­fonního spojení. Jeho kumpán Erich Mende, o čtyři léta mladší, svým obytným vozem cestoval po Dánsku, takže ho také nebylo možno zastih­nout. Ale FDP — jak známo, podpo­řila plně ve vládě kroky kancléře Brandts. Vládní koalice SPD-FDP zů­stává tedy pevná. Poslední zprávy již mluví o tom, že předseda NLA nezaloží znovu stranu, ale skupinu nacionalistické mládeže. Má pro to pěknou průpravu — S. Zoglmann byl za okupace „zmocněn­cem říšského protektora Čech a Mo­ravy pro Hitlerovu mládež” a od roku 1940 „bannfiihrerem” Hitlerovy mládeže v „protektorátě”. • Zároveň přichází z Frankfurtu nad Mohanem zpráva, že revanšistický katolický list Volksbote, blízký Křes­ťanskodemokratické unii, vytváří „pracovní společenství” s hlavním revanšistickým orgánem Sudeten­deutsche Zeitung. Známý list Frank­furter Rundschau to připisuje té okolnosti, že CDU získala rozhodu­jící vliv na revanšistické přestěho­­valce a že jejich katolická skupina — Ackermanngemeinde — nyní hledá oporu. B. PICK STO TISÍC DOKLADŮ Zásluhou hlavního výboru pro še­tření nacistických zločinů v Polsku bylo zpřístupněno v poslední době Polskému Červenému kříži asi 100 000 osobních karet bývalých vězňů na­cistického koncentračního tábora ve Sztutowě (Stutthof), které pocházejí z let od září 1939 do května 1945. Je to jediná kartotéka, která se za­chovala jako dokument zločinů z prv­ního koncentračního tábora na pol­ském území, zřízeného již druhý den po přepadení Polska. Polský červený kříž jíž podle ka­ret zjistil, že prvními vězni tábora bylo asi sto hrdinných obránců gdaň­ská pošty v září 1939. Kromě Poláků, Rusů. Čechů a Slováků. Macfarů, Ru­munů, Jugoslávců, Francouzů, Lotyšů, Litevců a Estonců tu byli vězněni Finové. Norové a Švédové. Našlo se i několik karet španělských a americ­kých občanů. Po určité době bude možno na základě těchto dokladů zjistit i osudy bývalých vězňů tábora ve Stutthofu. -ajr- Nacistické oběti po 30 letech Dosud neznámé hroby asi 40 obětí prvního nacistiského válečného zlo­činu se podařilo odkrýt za německo­­polské spolupráce. Polští vlastenci budou konečně přemístěni do důstoj­ných hrobů. Teprve nyní se totiž na­lezly hroby polských zaměstnanců gdaňské pošty, kteří 1. září 1939, v den přepadení Polska Hitlerem, há­jili plných 14 hodin budovu pošty. Ti, kdo přežili obléhání, bylí doveze­ni na okraj Gdaňska a zavražděni. Týdeník NDR Wochenpost uveřejnil sérii článků k 30. výročí přepadení Polska a připomněl i hrdinství pol­ských poštovních zaměstnanců. Nato se přihlásil jeden čtenář, který se před časem náhodou dozvěděl o mís­tě, kde byli pohřbeni. Pátrání na označeném místě přineslo úspěch; zatím byly exhumovány pozůstatky 30 oběti. Práce budou skončeny do měsíce a všechny oběti z hrdinné pošty důstojně pochovány. FL K fašizaci CSU se připojili také křesťansko sociální právníci. Chtě­jí prosadit do výkonu trestu v NSR zásady řecké plukovnické junty a jihoafrické justice. Pod­klad pro jejich přípravy podal předseda zemského trestního sou du ve Würzburgu Fritz Burhardt. Podle jeho návrhu nesmí být vysloven kratší trest na svobodě než jeden rok, nikdo nesmí být odsouzen více než dvakrát. Jestli­že bude postaven před soud po třetí, bude pokládán za nenapra vitelného a stát se ho vzdá jako občana. Bude ho pak držet v za­­jišťovacl vazbě tak dlouho, do­kud mu stáři nezabrání „rušit právní mír”. Prohlášení federálního výhoru CSSPB k 25. výročí obsazení jižní Koreje vojsky USA Před 25 lety. dne 8. září 1945, obsa­dila americká vojska území osvobo­zené jižní Koreje a proměnila je ve vojenskou okupační zónu. Zatímco svět prožíval první měsíce míru zaplaceného krvavými oběťmi, korejský národ byl násilně rozdělen. Za pomoci loutkové vlády probíhala v jižní Koreji vojenská příprava, kte­rá vyústila v r. 1950 v otevřený vo­jenský útok proti Korejské lidově de­mokratické republice. Příměří mělo být prvním krokem k řešení korejské otázky a k mírové­mu sjednocení země na základě suve­renity korejského národa bez jakého­koliv cizího vměšování. Dodnes není Korea sjednocena. Ame­ričtí imperialisté pokračují v agresiv­ních provokacích proti Korejské lido­vě demokratické republice a reakční vojensko-fašisttcká vláda jižní Koreje zatýká, vězní a popravuje korejské vlastence, bojující za sjednocení své vlasti. Federální výbor Československého svazu protifašistických bojovníků ujiš­ťuje v den 25. výročí obsazení jižní Koreje americkými armádami korej­ské bojovníky, vlastence a všechen korejský lid svou plnou solidaritou a podporou. Spolu s nimi požaduje, aby americká vojska opustila neprávem obsazené území a aby jih a sever Kore­je byly sjednoceny na základě práva korejského národa na sebeurčení a svobodné rozhodování o osudu země. Odchodem armád USA z jižní Koreje budou vytvořeny podmínky pro sjed­nocení země a uhasne jedno z trva­lých ohnisek agresivní imperialistické války. Federální výbor československého svazu protifašistických bojovníků je pevně přesvědčen o vítězství spraved­livého boje korejského lidu. V Praze 10. září 1970 * U příležitosti státního svátkn Bulharské lidové republiky zaslal federální výbor CSSPB pozdravný telegram Výboru bojovníků proti fašismu a kapitalismu v Sofii. „Jsme přesvědčeni — píše se v tele­gramu — že naše přátelství a spo­lupráce, jejichž cílem je štěstí a spo­­šich národů, pokračuje a bude se i nadále prohlubovat společným úsilím za vítězství socialismu.“ Po smrti Retnharda Heydncha ttla vdova pa tomto bezcitném vrahu Českého lidu Lina Heydrichová se svými dětmi na zámku v Panenských Břežanech, obklopena přepychem a zahrnována všemožnou péčí sa­motným Himmlerem a jeho prodlouženou rukou K. H. Frankem. V zám­ku pro ni dokonce pracovalo v otrockých podmínkách zvláštní ko­mando vězňů. Nejprve to byla skupina židovských vězňů, později až téměř do konce války patnáct zvlášt vybraných, tzv. vyznavačů bible. S pobytem Heydrichové v Čechách *e počítalo natrvalo, ještě v po­sledních měsících války projednal Frank a aparát jeho ministerstva se šéfem Hitlerovy kanceláře ministrem Lammersem tzv. dotaci „Hey- Čtyri policajti moli zadržet vítězný postup Hudě armády drtch", v nit šlo o to, aby vdova a feji děti dostaly u nás do trvalé­ho vlastnictví rozsáhlý pozemkový majetek — panství Panenské Bře­žany, formálně bylo odhadnuto říšským ministrem financí na jeden a půl miliónů marek. Sovětská ofenzíva Rudé armády v lednu 1945 poděsila i Linu Heydri­­chovou; jako „uvědomělá" nacistka napsala 22. ledna 1945 K. H. Fran­koví, že pro boj na frontě dává k dispozici svou zvláštni stráž. V dopi­se píše: „Po zralém uvážení a s ohledem na vážnou situaci na Východě Vás prosím, abyste ihned zařídil uvolnění mé stráže příslušníků hlavního říšského bezpečnostního úřadu v Panenských Břežanech. Všichni čtyři muži, kteří se zde zdržují, /sou zdrávi a zcela schopni pro válku. Sou­dím, že mohou na frontě vykonat lepší služby než aby u mne otvírali dveře. Z německých mužů mi ještě zůstanou dva a kromě toho jsem se tak dobře vžila do poměrů, Že myslím, že si sama poradím. Prosím pouze, abych dostala náhradu pro případ, že by mi jeden ze zbývají­cích dvou mužů dočasně vypadl. Myslím, že říšský vedoucí SS nebu­de mít proti tomu Žádné námitky.“ Frank pochopitelně nerozhodl sám v záležitosti „posílení východní fronty“ čtyřmi policisty přidělenými Ltně Heydrichové, avšak ohlásil její rozhodnutí do Berlína. V archivních písemnostech však nemohlo být zjištěno jak ve zmatcích, v nichž se tehdy nacistický aparát na­cházel, věc dopadla. Uvědomělá vlastenecká nabídka paní Heydrlpho­­vé na posílení východní fronty jejími osobními strážci nebyla pravdě­podobně přijata, protože — jak známo — Rudá armáda se dostala až do Berlína a do Prahy. KF

Next