Hlas Revoluce, 1970 (XXIII/1-52)

1970-08-07 / No. 32

Zasedalo předsednictvo FV ČSSPB V úterý 4. srpna jednalo v Praze za řízeni předsedy FV ČSSPB Miloše Hrušovského předsednictvo federální ho výboru Československého svazu protifašistických bojovníků. Byly projednány úkoly organizace ve druhém pololetí t. r. Z nich byla věnována pozornost zejména přípra­vě Týdne boje proti fašismu a válce ve dnech 30. září až fi. října, k ak cím k 50. výročí založení KSČ a le tošního Měsíce československo-sovět­­ského přátelství. Dále bylo jednáno o dosavadních zkušenostech s federálním uspořádá­ním SPB a organizačním zajištěni komplexní péče o účastníky odboje a o přípravě Evropského setkání od­­bojářfi na podporu snah o zajištěni systému bezpečnosti evropských ze­mí v souladu s Chartou spojených národů. 7. 8.1970 ROČNÍK 24 CENA 80 hal. Při letošních oslavách výročí Slo­venského národního povstání se za­mýšlíme nad smyslem a charakterem povstání, této ne|významnéjši udá­losti v našich novodobých národních a revolučních dějinách, pod vlivem nedávných událostí v naší zemi. Především je nutno vyzdvihnout antifašistický charakter povstání, odmítat nesprávnou představu, že Slovenské národní po­vstání bylo jen bojem za svobodu národa a za obnovení svrchovanosti československého státu. Slovenské ná­rodní povstání mělo širší cíle. Bylo součástí boje pokrokových sil lidstva proti fašismu. Povstání bylo ozbro­jeným vystoupením lidových mas slo­venského národa (i příslušníků ji­ch národů) v čele s dělnickou tří­­íou, proti fašismu a fašistické státní moci na území Slovenska, za vítěz­ství sil antihitlerovské koalice. Cíle povstání, již v období příprav sředem formulované a povstalým li­lém akceptované, směřovaly k nové­nu poválečnému uspořádání česko­slovenské společnosti a obsahovaly ílavnf principy národní a demokra­­ické revoluce. Povstání mělo tedy charakter národně osvobozovacího a irotifašistického boje, spojeného i úsilím o revoluční přeměny spo­­ečnosti v souladu s představami a tožadavky vedoucí sily povstání — lělnické třídy v čele s komunistic­­:ou stranou. Revoluční, ve své podstatě antika­­italistický charakter povstání se irojevoval v tom, že politickou moc a osvobozeném území přebíraly re­­olučnf orgány povstání — národní ýbory, že ozbrojený boj proti nepří- BÜ vedly mimo pravidelných vojen­­' ''Ch útvarů početné partyzánské .íly, které měly internacionální harakter a byly pod přímým vlivem omunistické strany, že se v povstání ýrazně uplatnila idea bojové druž­­y našeho lidu s lidem Sovětského vazu, který vedl hlavní boj proti jšismu a jeho ozbrojeným silám. Slovenské národní povstání dekla­­tvalo prohlášení svého vrcholného Bvolučního orgánu — Slovenské ná­­adní rady — obnovení Ceskosloven­­<é republiky. Byl to hrdinný čin zemi, kde klérofašistický režim ve- I po léta zuřivou. reakční kampaů roti bratrskému českému národu a de nebyly nejlepší vzpomínky na vot v předmnichovské buržoázni Bskoslovenské republice (ekonnmic­­á zaostalost, bída širokých lidových mas, hromadné vystěhovalectví, ka­pitalistický útlak). Slouží však ke cti skutečnost, že lidové masy slovenské­ho národa posuzovaly myšlenku ob­novení Československé republiky z třídních pozic, že se spoléhaly na pokrokové síly v českém národě, na početnou, politicky vyspělou českou dělnickou třídu, která nepřipustí ná­vrat ke starým buržoazním pořád­kům. Slovenský lid, který povstal, vyjádřil své sympatie a pocity soli­darity s českým národem, trpícím fa­šistickou tyranií. Vyhlášením obnove­ní Československé republiky demon­stroval před celým světem vůli slo­venského národa žít s bratrským ná­rodem českým ve společném státě. Bvl to zároveň akt neuznání mni­chovského diktátu a násilného roz­dělení republiky v letech 1938 1139. Slovenské národnf povstání zname­nalo též významný krok k vytvoře­ní pevných vztahů a svazků trvalého přátelství, spoje­nectví a nej širší interna­cionální spolupráce mezí Československem a Sovět­ským svazem. Tady již nešlo o akt partnerství a aliance, obvyklý v mezinárodních vztazích buržaaz­­ních států a vlád. Vzpomeňme si na historii vzniku československého stá­tu v r. 1918. Konstituováním první buržoázni Československé renuhliky bylo výsledkem kalkulací vítězntch imperialistických mocností — Enten­­ty — na poválečné uspořádání Ev­ropy. Bylo to rozhodnutí nepevné, konjunkturální na výpověď. Mnichov to názorně dokázal. Sovětsko-česko­­slovenská smlouva z r. 1943, pode­­psaná dr. Benešem, byla z jeho stra­ny i ze strany buržoazníbo zahranič­ního odhnje také jen aktem střízlivé kalkulace. Av.Š3k povstalecký lid na Slovensku v souladu i s touhami a city lidových mas českého národa — vstoup’1 do politických zápasů za po­válečné uspořádání se svým progra­mem a se svými vlastními cíli. Vy­jádřil svou vůli a tuto vůli podepřel ozbrojeným bojem — spojit osudy té­to země natrvalo s osudy prvního socialistického státu na světě. Vést ozbrojený i politický boj proti silám fašismu a kapitalistické reakce spo­lečně se Sovětským svazem a po bo­ku Sovětského svazu. Slavný, obětiplný, vítězný boj so­větského lidu ve Velké vlastenecké válce dodával antifašistům na Slo­vensku v těžkých letech klérofašis­tického režimu naděje a sílu k od-póru. Inspiroval ho k rozvíjení ná­rodně osvobozeneckého orotifašm­­tického boje, k celonárodnímu po­vstání. Společně vedený boj a společ­ně prolitá krev v tomto boji, obrov­ské oběti sovětských vojáků a party­zánů při osvobozováni naší vlasti — to vše se stalo morálně politickou základnou pevného trvalého svazku mezi Československem a Sovětským svazem. Události, které se u nás odehrály v letech 19B8—1969, jsou v příkrém rozporu s odkazem Slovenského ná­rodního povstání, s revolučními tra­dicemi československého lidu, s ob­sahem a smyslem protifašistického boje českého a slovenského národa. V tomto období destrukce socialis­tické společnosti dostaly se dočasně ke slovu poražené zbytky české a slovenské reakce. Dokázaly poplést hlavy lidem nepevného charakteru a zejména těm, kteří neprožili těžká léta protifašistického boje. Toto ne­slavné období našich revolučních dě­jin rychle překonáváme. Vedoucí síla naší společnosti — Komunistická strana Československa — opět zoce­­luje svá řady, upevňuje marxisticko­­leninský charakter strany, socialis­tického státu a společnosti. Interna­cionální vztahy našeho Udu k SSSR, podrobené vážné zkoušce, se nejen obnovují, ale v mnoha směrech se stávají (levnějšími, principiálnějšími, trvalejšími. 26. výročí Slovenského národního povstání oslavíme s upřímnými po­city vděčnosti a úcty k těm, kteří připravovali a organizovali tento slavný boj, kteří statečně bojovali proti fašistické moci, kteří položili své životy za společnou věc — za svobodu, pokrok a socialismus. Vy­jádříme svou důvěru v revoluční síly naší společnosti v perspektivu del­šího pokroku, ve vítězství ideí mar­xismu leninismu Utvrdíme se v pře­svědčení, že je nutno i nadále ne­smiřitelně bojovat proti imperialismu, proti hlasatelům neonacismu a re­­vanšismu. proti organizátorům vojen­ské agrese kdekoliv na světě, proti nositelům ideologické diverze. Čes­koslovenští protifašističtí bojovníci pozvednou ve dnech 28. výročí Slo-venskěno národního povstání a v Tý­dnu boje proti fašismu svůj hlas proti imperialistické reakci, proti po­kusům znovu uvrhnout svět do vá­lečné katastrofy, proti masovému vy­­vražďování národů Indočíny, proti izraelské agresi vůči arabským ze­mím, proti těm, kteří odmítají vy­tvoření systému evropské bezpeč­nosti. Budou získávat miliúny našich občanů pro podporu tohoto úsilí. Nechť už nikdy nemusí nové gene­race bojovat se zbraní v ruce za svou svobodu a lidská práva. Na­plňme odkaz Slovenského národního povstání a celého československého protifašistického boje do všech dů­sledků! VSTUPUJEME DO MĚSÍCE OSLAV SLOVENSKÉHO NÁRODNÍHO POVSTÁNÍ K 26. VÝROČÍ SNP MILOŠ HRUŠOVSKÝ, PŘEDSEDA FEDERÁLNÍHO VÝBORU ČSSPB 6. a 9. srpna byla svržena na Hirošimu a Nagasaki atomová bomba. Nezapomfnáme! A vytrváme v boji proti imperialismu! POSTUPIMSKÁ DOHODA-základ pro mírovou spolupráci K výročí dohody zaslal předse­da rady ministrů SSSR A. Kosygin poselství presidentu USA R Nixo­­novt, francouzskému presidentu G. Pompidouovl a britskému minister­skému předsedovi E. Heathovi. V poselství se mj. praví: „V těch­to dnech uplynulo 25 let od doby, kdy byla v Postupimi přijatá his­torická usneseni, která uzavřela velkou osvnboditelskou válku ná­rodů spojeneckých mocnosti všech, kdo přispěli svým podílem a k rozdrcení německého fašismu. Postupimská usnesení přesvědčivě ukázala, že státy, patřící k růz­ným společenským soustavám, mo­hou dospívat k vzájemně přijatel­a ným dohodám o nejvýznamnějších nejsložitějších mezinárodních problémech ve jménu míru a bez­pečnosti. Základní principy Postupimi zů­stávají dodnes základním kamenem poválečného mírového uspořádání v Evropě, jejich uskutečňování znamená v naší době uznávat ne­dotknutelnost nynějších evrop­ských hranic, politické reality, které vznikly v důsledku druhé světové války a poválečného vý­voje, zajišťovat bezpečnost na evropském kontinentě. Sovětský svaz neochvějně do­držuje mírumilovné a demokratic­ké zásady Postupimi. Zasazuje se o upevnění základů evropské bez­pečnosti, o rozvoj široké meziná­rodní spolupráce a o projednání aktuálních problémů, které čekají na řešeni na celoevropském fóru. Stejně jako před čtvrt stoletím vy­cházíme z toho, že bude-li posíle­no vzájemné porozumění a spolu­práce mezi státy a národy, může být zajištěn trvalý a dlouhodobý mír.” DUKLA V DOKUMENTECH BOJE V KARPATECH byly největší a nejtěžší válečnou operací, jaké se čes­koslovenští vojáci v sestavách sovět­ských armád v letech druhé světové války zúčastnili. Proto také patřila karpatsko-dukelská operace k nejvý­znamnějším bojovým akcím, ať už šlo o úporný boj v horách proti silnému nepříteli ,překonávání hlubokých hor­ských obranných pásem zpevněných množstvím překážek a statieíci min, čl o úpornost fašistické obrany, která vedla na četných místech k boji muže proti muži. Tyto všechny potíže mohli překonat jen vojáci hluboce uvědomě­lí, vojáci s vysokou bojeschopností. A protože příslušníci našeho i sovět­ského sboru tyto vlastností měli, po­dařilo se jim v průběhu karpatsko­­dukelské operace v prostoru Dukel­ského průsmyku vstoupit na českoslo­venskou půdu. To bylo 6. října 1944: tímto dnem byla zapsána do dějin na­šich národů jedna z nejvýznamnějších kapitol o hrdinství a statečnosti Ce­chů a Slováků v zápase proti fašismu za svobodu a nezávislost své země. Proto také nakladatelství Naše voj­sko zařadilo mezi jubilejní publika­ce, které vycházejí k pětadvacátému výročí osvobození republiky, sborník nazvaný Dukla v dnkumentech, začí­nající úryvkem z projevu presiden­ta republiky, armádního generála Lud­víka Svobody, předneseného na celo­státní oslavě 25. výročí karpatsko-du­­kelské operace ve Svidníku: „Pocity hluboké úcty a vzrušení nás naplňují, kdykoli vstupujeme na prostory du­kelského bojiště. Na místa posvátná pro český a slovenský národ. Na mís­ta posvěcená krví a životy statečných bojovníků. Zde každý kopec a snad každý strom i kámen může vyprávět o nesmrtelném hrdinství sovětských a - československých vojáků. O tom, že za svobodu naší vlasti tu společně bojovali, společně umírali a společně vítězili.“ Dukla v dokumentech je kniha sto dvaceti mimořádně cenných archív­ních materiálů, které obdržel loni, k památnému 6. říjnu, president re­publiky, z jehož popudu také kniha vznikla, od generálního tajemníka OV KISS Leonida Brežněva. Fotokopie směrnic, zpráv a oznámení, Informací, boiových rozkazů a pozdravných te­legramů operačnfph směrnic a růz­ných výnosů, které s=> týkají bojové činnosti sovětských vnisk a 1. česko­slovenského armédního shorn v kar­­patsko-dukelské operaci nám rozšíří poznání o její přípravě i samotném průběhu. Podplukovník Vlastimil Kož­­nar, pracovník Vojenského historické­ho ústavu, který sborník připravil a sestavil, vzpomíná: .......byl jsem při tom, když president republiky listoval v těch dokumentech. Oživoval si udá­losti. Rád si připomněl vlastní rukou psané návrhy telegramů 6. října 1944 dnes legendárním vojevůdcům, maršá­lu Koněvovi a Moskalenkovl, kde jim vyslovuje vděčnost za to, že českoslo­venským vojákům pod jeho velením bylo umožněno po boku jejich vojsk si na Dukle otevřít cestu na první metry své otčiny. Nad fotokopiemi zpráv o padlých a raněných setrval v hlubokém zamyšlení. A jak generá­la Svobodu znám, jistě 1 po letech v myšlenkách probíral, zda ten čl onen boj byl správně veden. Pozorně si pročítal směrnici generálního štá­bu Rudé armády z 2. září 1944, v níž se veliteli 1 ukrajinského frontu na­­řiznie provést ve prospěch Slovenské­ho národního povstání útočnou opera­ci . Dukla v dokumentech obsahuje vesměs materiály, které nejsou v na­šich archívech vůbec zastoupeny, pro­to se stane zdrojem nových informa­cí nejen pro voienské historiky, účast­níky a pamětníky, ale i pro ostatní čtenáře, kteří si chtějí prohloubit vě­domosti o dukelské bitvě, jedné z nej­­slavněiších revolučních tradic našf národní historie. . VTS

Next