Hlas Revoluce, 1970 (XXIII/1-52)

1970-09-19 / No. 38

ROČNÍK 24 CENA 80 hal 19 9. 1 9 7 O PŘEČTETE SI: DOHODA 0 SPOLUPRÁCI ČSPB A ČESKOU MIROVOU RADOU, str.2 e ÚKOLY, PŘED KTE­RÝMI STOJÍME, str.3 • NĚ­MEČTÍ ANTIFAŠISTÉ PŘI OB­RANĚ NÝRSKÁ, str. 3 • • ÚČASTNICI ODBOJE A DŮ­CHODOVÉ ZABEZPEČENÍ, str. 4 • NACISTICKÉ KRÁDEŽE NA ZÁMKU KONOPIŠTĚ, str. 5 • CESTA K MNICHOVU, str. 6 Tz&vc>iv&& « DEN TISKU ■ DEN NOVINÁŘŮ A rovnocenně bych dodal: DEN ČTENÁŘŮ. Protože: komu patři noviny? Těm, co je píší. nebo těm, no je čtou? I jako novinář mu­sím konstatovat: těm, co je čtou. Té občanské vrstvě, která je nosi­telem veřejného mínění. Která chce být informována a názorově sdružována ve svém vlastním zájmu. Novinář se svou odbornou pro­­fesionálnostf je tedy i význahiným veřejným činitelem. Odpovídá čtenářům za to, že jim poskytuje správné informace a že je vede spolehlivou cestou za splněním společných cílů. Propaguje, mobili­zuje a organizuje. Není tomu tak dávno, kdy se skupina novinářů domnívala, že může být ,,svobodným“ tvůrcem individuálních názorů a že má právo tyto subjektivní představy předkládat čtenářům pro zalíbení, k víře a k aplausu. Ve svém vykreslování falešných iluzí opustili pole reality. Svého čtenáře dostali do konfliktu se skuteč­ností a ohrozili i naplnění jeho občanských cílů. Vedli ho proti vývoji, proti revoluci. Narušili tak i veřejné vědomí. Právě proto, že je novinář veřejným a politicky odpovědným činitelem, musí znát objektivní zákony a podmínky, které určují vývoj společnosti. Nej­spolehlivějším kompasem i v tomto oboru společenských věd je tříd­ní hledisko. Padesátileté dějiny KSC a Rudého práva jsou toho ne­sporným důkazem. Kolik bylo za dobu československé státnosti no­vin a politických stran? V podstatě se však dělily vždy jen na dva tábory, do dvou antago­nistických tříd. Třídní boj na poli ekonomiky, politiky a ideologie hnal kupředu kolo dějin. Proti nejbrutálnější formě třídního útlaku za fašismu a v době krvavé hitlerovské války proti celým národům se po bok dělnické třídy a pod vedení její komunistické strany dostaly zákonitě i všechny síly antifašistické. Ať jednotlivci chtěli nebo ne. Antifašistická revoluce se tak stala součástí revoluce so­cialistické. Na její straně stojí i antifašistický tisk. V zájmu napl­nění životních cílů obrovské většiny lidí naší vlasti. Ne náhodou byl tedy za Den tisku vybrán den vzniku Rudého práva. Dr. GLOZATOR JEDENADVACÁTÉHO ZÁŘI 1920 VYŠLO PRVNÍ ČÍSLO RUDÉHO PRÁVA 50 let BOJOVNÍKA VILÉM PKIBAN šéfredaktor Hlasu revoluce Cest padlým hrdinům O tisku se říká, že je sedmou velmoní. Je v tom mnoho pravdy. 0 jeho síle se přesvědčovali již naši dědové a otcové, kteří stáli u kolébky první dělnické strany u nás, přesvědčovali se o tom 1 ti, kdo ve dvacátých letech zakládali Komunistickou stranu Čes­koslovenska, a nedávno jsme to znovu všichni poznali v onom bouřlivém roce 1968, kdy sdělovací prostředky — především tisk — sehrály často rozhodující úlohu. Význam a síla tisku, který na rozdíl od rozhlasu a televize mé dlouhodobé působení, trvá déle. V těchto dnech má všechen česko­slovenský tisk velký svátek. Vzpomí­náme na významný den 21. záři 1920, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Padesát let Rudého práva je pade­sát let bojů. Zpočátku o správnou cestu dělnické třídy, její bojovou jed­notu a obranu proti kapitalistickým útokům, později o lidovou frontu proti fašismu a válce, o obranu ne­závislosti Československa. V letech okupace to byly boje za svržení na­cistického barbarství a obnovení ná­rodní a státní samostatnosti, a po po­rážce fašismu a vítězství lidu boje za vybudování socialistické společ­nosti. A v době nedávné — v letech 1968—1969 — to byly boje za odha­lení skutečné tváře těch, kdo usilo­vali o to, aby nás strhli zpět do ob­dobí před únorem 1948, kdo chtěli pošlapat a zpřetrhat bratrské vztahy s lidem Sovětského svazu a dalšími zeměmi tábora míru a socialismu. Padesát let Rudého práva je pade­sát let bojů za pravdu, za mír, za vlast, za socialismus, za proletársky internacionalismus. Rudé právo bylo vždycky bojovníkem Tvrdým, čestným, nekompromisním. Bojovníkem, který se nikdy nezalekl odpůcň a utkal se s nimi vždycky, když šlo o obhájení pravdy a práv dělnické třídy, když šlo o poctivou věc. Ve svých mnohdy nerovných bo­jích utrpěl i nejednu ránu. Ale nikdy z boje neustoupil a když za nacistic­ké okupace nemohl jinak, uchýlil se do podzemí, odkud pomocí Ilegálních výtisků burcoval proti beznaději a zou­falství, radil a nabádal k partyzán­ským činům, přesvědčoval, že národ nesmí své osvobození nečinně očeká­vat, posiloval víru lidu ve vítězství nad nacismem. Neize dostatečně ocenit práci Ru­dého práva v době kapitalismu, hladu a bídy pracujících. Nelze dostatečně ocenit význam ilegálně vydávaného Rudého práva v letech nacistické oku­pace. Nelze dosti ocenit práci redak­torů a všech pomocníků, kteří se na jeho vydávání a kolportování podí­leli. Mnozí z nich při tom padli, mno­zí byli vězněni v koncentračních tá­borech. Jsou nás dosud tisíce, kdo jsme to­to peklo několik roků prožívali. Víme, jak bylo v koncentračních táborech téměř neprodyšně uzavřeno spojení se světem. A přece i tam, za vysoký­mi zdmi, za ostnatým drátem nabi­tým elektrickým proudem o vysokém napětí a pod kulomety stále připra­venými k ostré střelbě, pracovaly ile­gální výbory a skupiny řízené odhod­lanými komunisty a antifašisty. V těsném sousedství Berlína byl je­den z největších nacistických koncen­tračních táborů Sachsenhausen. V do­bě války v něm našlo „ochranu“ více než dvě stě tisíc vězňů, z nichž přes polovinu tam bylo umučeno a zemře­lo, Ačkoliv v táboře panoval velmi tvrdý režim, dostaly se k vězňům i české knihy a časopisy a jednou do­konce ilegální výtisk Rudého práva. Přestože jeho prozrazení znamenalo jistou smrt pro mnoho vězňů, byl taj­ně opisován a rozšiřován mezi český­mi vězni, jeho existenci v táboře ni­kdo neprozradil a tak nám tam byl posilou v nejedné kruté chvíli. Za okupace v bojích za svobodu ná­roda utrpělo ilegální Rudé právo těž­ké ztráty. Mezi 25 000 komunisty, kte­ří se nedožili svobody, bylí i jeho re­daktoři: Jan šverma, šéfredaktor, padl 10. lis­topadu 1944 jako člen partyzán­ského štábu Slovenského národ­ního povstání. Julius Fučík, redaktor, vydával Ilegál­ní Rudé právo v letech 1941 až 1942, popraven v Berlíně 8. záři 1943. Eduard Urx, zástupce šéfredaktora, zavražděn 20. dubna 1942 v Maut­hausenu. Stanislav Brunellk, redaktor, popra­ven v Berlíně 14. února 1944. František Křížek, redaktor, popraven za heydrichiády 1. října 1942. Kurt Konrád, redaktor, popraven v Dráždanech 25. září 1941. Jan Krejčí, redaktor, zavražděn za heydrichiády 1. října 1942, Václav Křen, redaktor, popraven za heydrichiády 1. října 1942. Václav Sinknie, redaktor, zavražděn spolu s Urxem 20. dubna 1942 v Mauthausenu. Vratislav Šantroch, redaktor, popra­ven 1. října 1941. S nimi padlo v nerovných bojích s nacisty i mnoho dalších spolupra­covníků, kteří se podíleli na vydávání ilegálního Rudého práva: bratři Syn­kové, František Taussig, Jožka Jabůr­ková, Vladimír Pohnert, Jan Pěšinka, Jan Zika, Evžen Rosický a řada dal­ších redakčních spolupracovníků, děl­nických dopisovatelů a kolportérů, bez jejichž pomoct by se nedostalo ilegální Rudé právo na všechna místa určení. Ti všichni, kdo se nedožili našeho osvobození, patřili a patří do řad bo­ [ Dokončení na str. 3) ABY NÁŠ HLAS BYL SLYŠEN V minulých dnech se sešli funkcionáři okresních výborů ČSPB, aby projednali, jakým způsobem zajisti Týden boje proti fašismu a válce a podzimní politickou kampaň, a aby provedli kontrolu a vyměnili si zkušenosti z přípravy výroč­­ních členských schůzí a okresních konferencí ČSPB. Na aktivech referovali členové předsednic­tva ústředního výboru. V Ostravě, Brně, v Praze a ve Středočeském kraji generální tajemník Josef Pasek, v Českých Budějovicích a v Plzni doc. dr. Josef Nikl, CSc., v Ostí nad Labem ing. Vladimír Ptáček, v Hradci Králové s. Strupl. V delegacích byli další členové předsednictva a sekretariátu OV ČSPB. Funkcionáři byli seznámeni s politickými úkoly a bylo jim vysvětleno, jak mají na mno­hé otázky členů i nečlenů odpovídat. Členové, předsednictva informovali aktivy i o dalších záměrech předsednictva, které chce plně za­jistit závěry posledních plenárních zasedání ÚV ČSPB. Ze zpráv zástupců okresních výborů bylo zřejmé, že je věnována velká pozornost přípra­vě výročních členských schůzí, na něž většina okresních výborů určila již instruktory. Opětně bylo zdůrazněno, že letošní výroční členské schůze budou mít politický význam. Tam, kde organizace dosud neprovedly politické a kádro­vé zhodnocení své činnosti za léta 1968 a 1969, učiní tak jako součást letošních výročních zpráv. I když rozkladný proces v roce 1968 ne­zasáhl v takové míře místní organizace, které naopak byly velkou oporou jednoty svazu, je nutné provést očistu až do konce. Dát do čela organizací takové funkcionáře, kteří jsou.ochot­ni se politicky angažovat a jednotně vykročit k naplnění poslání naší odbojáfské organizace. Velká aktivita i úfiast na letošních Mezinárodních pamětních dnech odbo­je a na oslavách 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou dávají příslib, že i Týden boje proti fa­šismu a válce bude znamenat zvýraz­nění ČSPB ve společnosti. Zahájení bude v Brně za účasti zástupců z celé republiky a brněnské veřejnosti. Politická aktivita organizací ČSPB bude pro­bíhat v době, kdy i my chceme složit svůj po­díl k 50. výročí založení Komunistické strany Československa. Předsednictvo ústředního vý­boru ČSPB schválilo svůj rámcový plán a také funkcionáři okresních výborů na aktivech ho­vořili o tom, jak chtějí tento plán naplnit kon­krétními činy. Připravují řadu závazků, které vyhlásí na výročních členských schůzích a okresních konferencích. Budou zaměřeny pře­devším k politické a ideově výchovné práfi, hlavně mezi mládeží. V některých organiza­cích pomohou mládeži tím, že organizaci Pio­nýr nabídnou vedoucí — zejména z těch pří­slušníků odboie. kteří předtím s mládeží pra­covali. Vydavatelství ŰV ČSPB vydá publikace mající vztah k 50. výročí KSČ, jako např. Stra­na v podzemí, Na prahu života, Drang nach Osten, Norimberský proces aj. Předsednictvo OV ČSPB již také schválilo tematický plán ob­razové služby a dalšího propagačního materiá­lu. Členové předsednictva seznámili aktivy i s dalšími záměry na úseku politicko-ideového působení. Uvažuje se např. o uspořádání fil­mového festivalu s protifašistickou, protiváleč­­nou a mírovou tematikou, o festivalu písní aj. Postupně chceme v jednotlivých krajích vybu­dovat Kluby odbojářů. Rovněž závěry z úseku péče o členy byly přítomnými kladně přijaty. Diskuse na »aktivech i zprávy z jed­notlivých okresů znovu dosvědčily, že naši funkcionáři nechtějí ztratit doh­rou devizu, kterou získali při akcích k MPDO a k 25. výročí osvobození Čes­koslovenska Sovětskou armádou. Je třeba nejen poděkovat za dosud vyko­nanou práci, ale i přát si, aby se jejich záměry proměnily v činy. Aby totiž hlas Českého svazu protifašistických bojovníků byl ve společnosti slyšen. JOSEF PASEK, generální tajemník OV CSPB AKTIVY OKRESNÍCH FUNKCIONÁŘŮ ČSPB DOBRÝM NÁSTUPEM DO DALŠÍ ČINNOSTI .1 -i

Next