Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIII/27-52)

1969-10-10 / No. 41

KOVOVÝ ODPAD nad ZLATO Zkušenosti naše i zkušenosti průmyslově vy­spělých států prokázaly, že ]e nutné zdůrazňo­vat význam toho, čemu se říká odpad surovin a v tomto rámci zejména kovového odpadu. Ve světě se vytváří samostatný průmysl jeho sběru a úpravy, průmysl,'který je na poměrně vysokém organizačním, technickém 1 provoz­ním stupni. Nevěnuji mu pozornost jenom ze­mě chudé na suroviny, ale také ty nejbohatšl. S otázkami, souvisejícími s touto oblasti čin­nosti, Jsme se obrátili na dr. Karla Srnu, eko­nomického náměstka ředitele Sdruženi průmys­lu kovového odpadu v Praze. Jak vypadá v tomto ohledu situace u nás? V naší republice se zabývaly sběrem prů­myslového a úpravou průmyslového i neprů­myslového odpadu závody Kovošrot. Až do roku 1968 existoval celostátní národní podnik se sedmi odštěpnými závody, koncem loňského roku bylo rozhodnuto, že se odštěpné závody budou organizovat jako samostatné národní podniky. Šest z nich se integrovalo do na­šeho Sdruženi, Kovošrot Brno je jako národní podnik Centrokov součásti závodů všeobecného strojírenství v Brně. Pro přibližnou představu 0 rozsahu činnosti členských podniků našeho Sdruženi bych chtěl uvést, že v letošním roce dodáme národnímu hospodářství přes 2 milió­ny tun kovového odpadu v hodnotě přes 3 mi­liardy Kčs. Sdruženi je tedy poměrně mladé seskupeni. S jakými problémy se ve své činnosti střetává? V uplynulých letech docházelo zejména u ocelového šrotu k pravidelnému ročnímu pří­růstku zdrojů, v poslední době však zaznamená­váme stagnaci, letos dokonce oproti loňsku úbytek. Tato situace nás mrzí tlm více, že tu­zemská potřeba válcovaného materiálu není uspokojována a navíc na zahraničních trzích dochází k poměrně prudkému vzestupu jeho cen. Je zajímavé, že se u nás přesto zpracovává stále větší množství válcovaného materiálu. Zřejmě se s ním lépe hospodaří, také vývoz je z našeho hlediska nenávratný, ale hlavní pří­činu úbytku zdrojů vidíme v poklesu takzvané­ho amortizačního šrotu (vyřazené a nepotřeb­né stroje, náhradní díly, polotovary apod.). Při restriktivní investiční politice — kterou naše republika musí nezbytně jiastoupit — se situa­ce na tomto úseku ještě zhorši. Lze tedy úbytek zdrojů nahradit nějak jinak? Máte zřejmě na mysli dovoz. Vzhledem k to­mu, že v hutním průmyslu na celém světě do­chází k podstatnému vzestupu výroby, každý by šrot kupoval, ale málokdo je ochoten prodávat. Dochází přitom dokonce ke státním zásahům, 1 země s tržním hospodářstvím svůj kovový od­pad chrání, zakazují jeho vývoz bud vůbec, nebo dovolují exportovat jen nekvalitní druhy. Vý­voz Je prostě řízen dosti přísnými předpisy. U nás <e situace zatím taková, že pro hospodaře­ní s kovovým odpadem platí vládní nařízení č. 68/1960 Sb. a vyhláška č. 106/1960 Sb. Obě by podle našeho soudu potřebovaly úpravy a novelizace v tom směru, aby byl kovový odpad chráněn a usměrňován ke zpracování do těch podniků, ve kterých může dát pro celkovou ekonomiku největší přínos. Rozhodně by nemě­lo docházet k tomu, aby se tato cenná suro­vina vyvážela. Co může podle vašeho názoru nepříznivému stavu prospět? Jak vidíte, nejsou naše problémy malé a vy­hlídky růžové. To jsem se ještě nezmínil o tom, že zejména v posledních měsících nás trápí naprosto nepravidelné a nedostatečné prista­vovaní vagónů. Ale obecně: potřebovali bychom od svých partnerů pochopení pro celkovou si­tuaci národního hospodářství. Potřebovali by­chom pečlivé hospodaření s kovovým odpadem, aby podniky jednou za čas důkladně provětra­ly sklady všech těch součástí a náhradních dí­lů, které leží po léta nepovšimnuty, dále od nich žádáme, aby odpad neničily, nemíchaly apod. Za svou povinnost pokládáme užší spolu­práci s dodavateli, zajistit co nejpravidelnější odvoz a nejoptimálnější úpravu odpadu. Od ústředních orgánů bychom pak chtěli, aby se společně se všemi zainteresovanými podívaly na předpisy a novelizovaly je tak, aby v nich byl zakotven zásadní princip ochrany kovové­ho odpadu jako určitého druhu přírodního bo­hatství. Připravil IVO VACULlN zprava bvra ÚV KSČ há V Praze se konala dru­schůze ekonomické komise byra OV KSČ za účasti tajemníků kraj­ských výborů strany v průmyslu. Schůzi řídil člen byra ÚV KSČ ing. Václav Hůla. jednání byl přítomen též tajemník byra ÚV KSČ Antonín Kapek. Ekonomická komise na své schůzi zejména posoudila »základní direktivy pro vypracování prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR v roce 1970«. Stanovisko, které komise po diskusi přijala, klade hlavní důraz na stabilizaci vnitřního trhu, jeho dostatečné zásobení všemi základními druhy zboží, jakož i na nutnost dodržení elementární zásady, že mzdy musí být podloženy vytvoře­nými hodnotami. Zdůrazňuje účinnou regulaci nejen peněž nich příjmů u obyvatelstva, ale i velkoobchodních a malo­obchodních cen a zabezpečení jejich celkové stability. Značné problémy plánu na rok 1970 se koncentrují do nové inves­tiční výstavby. V dalších pracích na plánu bude správné se zabývat těmito citlivými otázkami pro českou ekonomiku. Přestože představy o vývoji základních národohospodář­V těchto dnech Ostřednímu výboru strany docházejí do­pisy, dálnopisy a telegramy, v nichž podniky a jejich stra­nické i odborové organiza­ce vyjadřují svá stanoviska k současné politické situaci a plně se stavějí za všechna usnesení zářijového pléna ŰV KSČ. Obsahem Jejich dopisů je rozhodnutí přijmout Výzvu Ústřed­ního výboru KSČ k rozvinutí pracovní iniciativy k 25. výročí osvobození republiky. Mezi první, kteří, chtějí odpovědět konkrétními činy na vý­zvu ÚV KSČ, se v Severomoravském kraji zařadili havíři a technici dolu President Gottwald, řía počest 25. výročí osvo­bození vytěží do konce roku 80 000 tun uhlí a vyrazí 600 m důlních chodeb nad státní plán. Zachovají přitom relaci mezi růstem produktivity práce a průměrných mezd. Na aktivu v Automobilce Tatra v Kopřivnici vyhlásil zá­vazek kolektiv slévárny. Překročí letošní úkoly o 150 tun v sortimentu, pláň slévárny hliníku o 20 tun a ve slévárně šedé litiny ušetři 250 000 Kčs zlepšením kvality. Pracující Slovenských sladoven, n. p. Topoľčany, závod To­poľčany, se rozhodit zintenzívnit pracovní úsilí za vyšší splně­ní plánovaných úkolů závodu. V souvislosti s tím zpřesňuje závod svůj původní celozávodnl socialistický závazek, přija­tý na počest 25. výročí SNP, takto: Výrobu skladu zvýší o 550 tun a výrobu piva o 18 000 hektolitrů, což představuje zvýšení o 4 388 000 Kčs; pro export vyrobí nad plán 840 tun sladu a export piva zvýší o 8 miliónů hektolitrů; přísným dodržováním technologie zvýší bodovou hodnotu svých vý­robků na 82 bodů u piva a 62 bodů u sladu. Závazek vy­hodnotí po uzavření hospodářského roku. členové výrobního družstva Vkus Jičín se zavázali, že do konce tohoto roku odpracují tři mimořádné sobotní směny. Roční plán překročí ve výkonech o 4 030 000 Kčs, plán tržních fondů o 890 000 Kčs, plán služeb pro obyvatelstvo o 860 000 Kčs a čistý zisk družstva o 964 000 Kčs. Současně se členové družstva zavázali dosáhnout výraznějšího růstu produktivity práce ve vztahu k dosahovaným výdělkům. Rubačský kolektiv Čs.-alžírského přátelství z dolu Čs. ar­mády v Karviné se zavázal splnit letošní úkoly v těžbě uhlí ských proporcí na rok 1970 jsou ve značné míře ujasněn’ bude třeba dopracovat zejména některé závažné otázky dostatečně skloubit hmotné stránky plánu. Zvlášť výrazn byla zdůrazněna nutnost zabezpečení záměrů národohospo dářského plánu v činnosti podniků. Náročné úkoly plánu na rok 1970 vyžaduji vynaložit maxi mální úsilí na zlepšeni hospodářských výsledků letošníin roku. V souladu se zaměřením plánu je nutno mobilizova především investiční faktory ekonomického růstu — lidsk faktor rozvoje výrobních sil. Politické podmínky pro to vy tvářejí i závěry zářijového pléna ŰV KSC, zejména Výzvi k rozvinutí pracovní iniciativy k 25. výročí osvobození naš vlasti Sovětskou armádou. Tato Výzva přinese výrazné hos podářské výsledky jen tehdy, bude-li podložena dobře fun gujícím systémem organizátorsko-řídicí činnosti na všecl úsecích, od vlády až po závody a provozy. Stanovisko ekonomické komise, které obsahuje i požadavek na urychlenou novelizaci zákoníku práce a různá opatřen, k dodržování pracovní doby, kázně a disciplíny, budou před loženy byru ÚV KSC pro řízení stranické práce Českých zemí. nejpozději do 30. listopadu. V prosinci, lednu a únoru si tento 80členný kolektiv zvýší podle potřeby šachty plán těžby uhlí o 50 tun denně. Pracující národního podniku Elektrosvit v Nových Zámcích se rozhodli odpovědět na Výzvu konkrétními činy. Slibují, že v říjnu ve volných sobotách odpracují dvě národní směny. Nad stanovené objemy ve výrobě zboží i v ostatních ekono­mických ukazatelích vyrobí svítidla ve velkoobchodní ceně 1 milión Kčs a 400 401itrových chladniček v maloobchodní ceně 680 000 Kčs. Nadto techničtí pracovníci přípravy a ob­sluhy výroby odpracují národní směny pro urychlení přípravy nových výrobků, především zboží pro tržní fondy v příštím roce. Pracující národního podniku Elektrosvit vyzývají všechny hospodářské organizace v ČSSR k soutěži o nejhodnotnější výsledky pro úplnou konsolidaci a normalizaci národního hospodářství a zejména všechny výrobce spotřebního zboží k soutěži o co nejvyšší překročení dodávek pro tržní fondy. Závodní organizace KSS v Západoslovenských drůbežář­ských závodech, závod Levica, sdělila, že komunisté již na počest 25. výročí SNP rozvinuli iniciativu pracujících. Obdob­ně na počest 25. výročí osvobození CSSR Sovětskou armádou začínají rozvíjet na všech pracovištích iniciativní hnutí pro zabezpečení surovinové základny na rok 1970 ve výrobě drů­beže a vajec, aby se předešlo poruchám v zásobování p ”a vinářskými výrobky. Aktiv závodní organizace KSC a hospodářských pracovníků závodu Tesla v Českých Budějovicích se postavil plně za vý­sledky zářijového pléna Ústředního výboru a přijal Výzvu k rozvinutí pracovní iniciativy. V přijatém stanovisku se uvádí: Slibujeme, že splníme úkoly, které jsme pro letošní rok přijali, a že se dobře připravíme na úkoly roku 1970. Také my vi­díme hlavní úkol svého závodu v tom, aby vedoucí pracovníci energicky řídili úseky a nekompromisně vystupovali proti nepořádkům, utužovali pracovní kázeň, zajišťovali vysokou kvalitu výrobků a uplatňovali hledisko maximální hospodár­nosti. Opatření v tomto směru rozpracujeme podle jednotli­vých středisek a k jejich plnění zavážeme odpovědné hos­podářské pracovníky. odpověděli na Výzvu zjišťováni kvality ddborní inspektoři státní inspekce Jakosti na Sloven­sku provedli v prvním polo­letí v potravinářském prů­myslu přes 560 prověrek a v rámci pravidelného odbě­ru vzorků překontrolovali ve svých laboratořích téměř 6600 hotových výrobků. Sledování vývoje jakosti potravinářských výrobků od roku 1963 vykazuje určité zlepšení, i když srovnání s prvním polo­letím 1969 s výsledky za rok 1968 naznačuje určitou stagnaci. V jednotlivých odvětvích potravinářského průmyslu je situace v jákosti výrobků následující: Mlékárenský průmysl nesplnil ukazatele jakosti o 0,2. Mezi nejhorši patřil závod v Březně, Královském Chlumci, Zilině, Velké Lomnici, Gatantě a v Trenčíně Nejvíce nedostatků se zjistilo v mikrobiologii rozpracovaných a hotových výrobků, v nedodržování technologických postupů, v používání zastara­lého a nevyhovujícího výrobního zařízení. Zjistilo se i to, že kvalita nakupovaného mléka od zemědělských závodů není uspokojivá, část dodávek nebyla vůbec ošetřena. Masný průmysl plánovaný ukazatel jakosti mírně překročil. Z jednotlivých podniků zaostal jedině Východoslovenský mas­ný průmysl, kde byly nejhorširai závody Rožňava, Trebišov, Košice a Spišská Nová Ves. Na úseku pekařsko-cukrářské výroby bylo nekvalitním sorti­mentem u Západoslovenských pekáren tukové pečivo. Východo­slovenské cukrárny měly zase nejhorší zmrzlinu a jemné pe­čivo. Nepříznivý vývoj jakosti byl v konzervárenském průir—-lu, kde na místo ukazatele Ô4 dosáhli Jen necelých 82. Nejhc ni skupinami Jsou mletá paprika, kvasný ocet, droždí, nakládaná zelenina, hotová jídla, masové konzervy a kompoty. V průběhu prvního pololetí 1969 uplatnili inspektoři státní inspekce jakosti přes 620 napomenutí, v 97 případech působili na přemístění pracovníků na jiné pracoviště a 54 osob bylo propuštěno ze zaměstnání Krátily se i prémie ve výši téměř 640 tisíc korun a k náhradě předepsali více než 52 tisíc korun. Kromě toho byli nezodpovědní pracovníci postihnuti různými pokutami ve výši více než 5 miliónů Kčs. Zásadní přeměny techniky i života, jejichž prvky se projevují a očekávají ve světovém měřítku ve všech oborech hospodářství, se postupně projevují i v dopravě. Uplatňují se přes všechny nedostatky současného stavu i u nás. Skupina pracovníků Výzkumného ústavu dopravního se zaměřila na problémy naši železniční do­pravy a výsledky své práce shrnula do rozsáhlé statě nazvané Vědeckotechnická revoluce a železniční doprava která vyjde jako zvláštní příloha 42. čísla Hospodářských novin. Obsahuje řadu konkrétních údaiů o výhledech ekonomiky železniční dopravy, o řízení a organizaci apod. Příloha se stane nezbytnou pomůckou pro vše­chny pracovníky z oblasti dopravy, jak veřejné, tak podnikové. účtování družstev Jaká je dosavadní letošní bilan­ce činnosti spotřebních, výrobních a bytových družstev? Výsledky za první polovinu roku jsou vcelku úspěšné. U rozhodujících ukazate­lů pokračuje tendence růstu a vý­voje Spotřební družstva zvýšila své tržby proti loňskému půl roku o 12,4 %, maloobchodní obrat v ČSR překročil částku 12 miliard Kčs. Dobře se rozvíjí obnovovaná vlastní velko­obchodní činnost, která byla družstvům před lety administra­tivním zásahem odňata. Její obrat vzrostl proti minulému roku o více než čtvrtinu. Nezahálejí ani výrobny lahůdek a polotovarů. Letošní dodávky do družstevních prodejen pře­vyšují loňskou úroveň o plných 29 miliónů Kčs. Znovu se začalo se zpracováním masa, s výrobou uzenin aj. V prvém pololetí spotřební družstva dokončila výstavbu 56 obchodů, skladišť a jiných objektů a pracuje se na dalších 710 stav­bách o rozpočtových nákladech přesahujících osm set miliónů korun. Rovněž spotřební družstva na Slovensku progresivně roz­víjejí obchpd i výrobu Na maloobchodní činnosti se podí­lejí již jednou třetinou. Družstva mají v SSR téměř osm prodejen a přes tři tisíce stravovacích a ubytovacích pod­niků. Zvláštní pozornost věnují družstva rozmachu cestovního ruchu. Letos a v příštím roce budou dostavěny hotely v Tat­ranské Lomnici, Kubíně, Lučenci a dalších místech. Letos založený podnik Tatratour otevřel 12 cestovních kanceláří. Výrobní družstevnictví začalo letos v CSR a SSR pracovat nově ustavenými národními svazy. U řady ukazatelů jsou trendy růstu obdobné. Například v CSR se zvýšily výkony o 20 %. v SSR o 16,1 % a objem služeb vzrostl v obou pří­padech o 23 %. Vnitřní obchod dostal od výrobních družstev zboží za 1,7 miliardy Kčs ve velkoobchodních cenách. Tím se překročily loňské dodávky o čtvrt miliardy. Vývoz do kapitalistických států je letos vyšší o 14 %. Růst služeb a individuální výroby je v některých odvětvích velmi výrazný. Například v oboru dřevozpracujícím překročili loňský objem o 39 °/o, v textilním o 28 °/o, v kožedělném o 41 % atd. Málo příznivá Je naproti tomu situace v bytovém hospo­dářství. Družstevně se letos zajišťuje již 48 % celkové vý­stavby bytů v Československu. V prvém pololetí se z ročního plánu splnila jen jedna pětina; do užívání se odevzdalo 9539 bytů. Pozitivním prvkem je rozvoj výstavby úplnou svépo­mocí. Touto formou bylo postaveno 1450 bytů, většinou v Čes­kých zemích.

Next