Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XIV/26-52)
1970-09-18 / No. 37
/ hospodářské noviny EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSC 18. ZÁŘI 1970 CENA Kčs 1,50 Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, jent tento týden skončil s velkým politickým a hospodářským úspěchem, navštívili také přední straničtí a státní představitelé. — Na snímku první tajemník OV KSC dr. G. Husák při prohlídce proplétacího stroje v pavilónu Investy. Dr. OTAKAR HINKE, pracovník ministerstva plánováni CSSR V nedávné době pod vlivem scestných teorií o vlivu automatické regulace trhu byly způsobeny vážné škody i v oblasti palivo-energetické bilance. Přestože charakter palivoenergetického odvětví objektivně vyžaduje zvýšené centrální řízení a silnou (i ekonomickou) st státu při zajišťování rozvoje, došlo v posledních letech k opačnému vývoji: byla oslabena činnost centrálních orgánů (organizačně i metodicky) při zajišťování rozvoje palivo-energetické základny a byl prakticky rozrušen systém bilancování zdrojů a potřeb paliv a energie. Důsledky byly a jsou dosud vážné. Došlo ke ztrátě tempa v přírůstku nových kapacit jak ve zdrojích paliv, tak i ve výstavbě elektráren a sítí. Katastrofálně se snížily zásoby uhlí. Byla zahájena výstavba spotřebičů, které neměly zajištěnou palivovou základnu. Zrušilo se centrální určování směrů užití jednotlivých druhů paliv. Na mnoha závodech a podnicích byla zrušena funkce energetiků a z praxe se vytratila soustavná péče o hospodárnost spotřeby paliv a energie. Jedním ze stěžejních úkolů v řešení palivo-energetické bilance proto bude, obnovit v kvalitativně vyšší formě zrušené instituce a zavést do celé oblastí spotřeby primárních 1 sekundárních energetických zdrojů organizaci a pevný řád, který umožní dosažení významných úspor. Bez těchto opatřeni by bylo velmi nesnadné, ne-ii nemožné, vyřešit složitou problematiku palivové a energetické bilance do roku 1975. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝROBU A SPOTREBU Ovahy o spotřebě prvotních zdrojů v letech 1971—1975, které vycházejí z korelačních propočtů, v poměru k celkovému růstu národního důchodu, růstu produktivity práce a využití základních fondů, podílu tuhých paliv na celkových zdrojích a průměrné roční teplotě ukazují, že index růstu spotřeby by se měl pohybovat v rozmezí 114 až 118. Tyto propočty mohou ještě doznat určité změny při zpracování směrnic pátého pětiletého plánu, kdy bude možno ověřit teoretické hodnoty přesnějšími rozpočty ve vztahu k hlavním úkolům průmyslové výroby. Ve srovnání s vyspělými průmyslovými státy je naše spotřeba prvotních zdrojů značně vysoká. V přepočtu na 1 obyvatele bylo např. v roce 1968 v CSSR spotřebováno — 3,391 měrného paliva, zatímco v zemích EHS dosáhla tato spotreba pouze 2,55 t měrného paliva. Naše spotřeba byla tedy o plnou 1 s vyšší. Tento fakt vyplývá do značné míry z objektivních příčin a je určován především strukturou průmyslové výroby s převahou energeticky náročných výrob. Proto taká úsporné používání hutních a stavebních materiálů jakož i racionalizace spotřeby energie při jejich výrobě může přinést významné výsledky. Vedle toho však stojí faktory nemající objektivní charakter, ale na úroveň spotřeby mají rovněž velký význam. Patří sem především nízké využívání základních fondů, jejichž pořízení Je rovněž spojeno s nároky na paliva a energii, nedodržování technologické kázně, značný stupeň opotřebení a přestárlost průmyslového kotelního parku a další. V současných úvahách do r. 1975 se předpokládá uplatnění řady racionalizačních opatřeni ke snížení spotřeby. V příští pětiletce by měla být zajištěna rekonstrukce kotlů v celkovém rozsahu asi 6000 t páry za hodinu, což by mělo zabezpečit relativní úsporu asi 0,5 mil. t měrného paliva. Dále bude soustředěna pozornost na rekonstrukce ohřívacích pecí, výrobu a rozvod stlačeného vzduchu, zařízení na přeměnu střídavého elektrického proudu na stejnosměrný, využití druhotných zdrojů paliv a další. Velmi významně ovlivňuje spotřebu i struktura primárních zdrojů energie. Obecně platí, že čím je vyšší podíl ušlechtilých paliv, především ropy a přírodního plynu, tím je relativně nižší úroveň spotřeby. Podle současných úvah se předpokládá do roku 1975 tento vývoj skladby prvotních zdrojů (v °/í>): PROBLEMATIKA PEVNÝCH PALIV I v příštím pětiletém období budou významnou roli mezi zdroji prvotní energie hrát pevná paliva, především jejich těžba. Nejvýznamnějším rozvojovým uhelným revírem zůstává mostecká pánev. Její těžba by měla podle dosavadních úvah vzrůst v roce 1975 asi na 60 mil. t a zvýšit se proti roku 1970 asi o 15 °/o. Nicméně v důsledku zpoždění výstavby některých lomů, zejména závodu Maxim Gorkij, rozhodující přírůstky těžby lze očekávat teprve po roce 1975. Přitom celková těžba hnědého uhlí v letech 1970 až 1974 by vzrostla pouze o 3 mil. t., což je přírůstek, který nekryje plně potřeby národního hospodářství. V důsledku toho by byla situace v zabezpečení potřeb hnědého uhlí až do roku 1975 napjatá. Jako významnou část prací na plánu jak na rok 1971, tak i na léta 1971—1975 bude proto dosažení vyšších těžeb hnědého uhlí, než jaké jsou dnes uvažovány. Rozhodujícím faktorem bude včasné dokončení výstavby rozhodujících velkých těžebních kapacit. Důležitou podmínkou pro dosažení a zejména překročení uvažovaných těžeb bude zabezpečení předstihu skrývky zemin před těžbou, neboř v posledních letech došlo v důsledku rychlejšího rubání zásob ke snížení skrývaného předstihu. V budoucnu se také bude neustále zhoršovat skrývkový poměr. Zatímco v roce 1970 je třeba na 1 t hnědého uhlí skrýt asi 2,5 m3 zeminy, v roce 1975 vzroste toto množství asi na 3,1 m3. Nedostatečná příprava by mohla předpokládané zvýšení těžby vážně ohrozit. Těžba černého uhlí zůstane v letech 1970—1975 s ohledem na potřeby národního hospodářství a ekonomické podmínky rubání přibližně na současné úrovni. Přitom mírně vzroste těžba ostravského uhlí za současného poklesu těžby v oborovém ředitelství Kladno. Totéž platí 1 o těžbě uhlí vhodného pro koksování, kde zejména těžební náklady nedovolují zvýšení nad mez nezbytně nutnou pro výrobu koksu a dodávky zahraničnímu obchodu. Zásoby vlastní ropy a zemního plynu jsou krajně omezené a jejich budoucí rozšíření zcela nepravděpodobné. V důsledku toho těžba těchto paliv, jejíž význam v celkových energetických zdrojích je již dnes nepatrný, pravděpodobně v budoucnu dále poklesne. Zásadní význam v palivo-energetické bilanci se vedle hnědého uhlí bude stále více přesunovat k dováženým zdrojům. V letech 1970—1975 poklesne podíl vlastní primární energie na celkových zdrojích ze 76 % na zhruba 65 % za současného zvýšení podílu dovozu z 24 % na zhruba 35 %. ÚLOHA ROPY A ZEMNÍHO PLYNU Zcela mimořádný význam pro palivo-energetickou bilanci CSSR má dovoz ropy, který se postupně stává jedním z rozhodujících faktorů rozvoje národního hospodářství. Hlavním dodavatelem ropy je a zůstane i v budoucnu SSSR. Je třeba otevřeně konstatovat, že sovětská ropa je vedle vlastního hnědého uhlí ekonomicky a technicky nejvýhodnějším palivem a současně surovinou. Její štěpení poskytuje nejen motorová paliva a suroviny pro chemický průmysl, zejména pro petrochemii, ale také nezbytná energetická paliva ať již jde o svítiplyn, vyráběný štěpením benzinu, nebo o topné oleje, jejichž zdroje rostou značným tempem a mezí lety 1970—1975 se zvýší o plných 88 °/o. Topné oleje, vyprodukované v roce 1975 destilací ropy, budou představovat kalorickou hodnotu téměř 20 mil. t hnědého uhlí. Vybudovat těžební kapacitu takového rozsahu by si při dnešní úrovni velkoobchodních cen vyžádalo Investiční prostředky v rozsahu asi 4 mld Kčs. Všechny dosavadní propočty potvrzují, že dodávky sovětské ropy jsou ekonomicky daleko nejvýhodnější, a to za předpokladu úvěrové účasti. Za stejně příznivých podmínek nelze získat ropu žádné jiné provenience. Těmto skutečnostem odpovídá i perspektivní zvyšování dovozů sovětské ropy, jejíž objem hy měl v r. 1975 dosáhnout úrovně kolem 15 mil. t a krýt ve zcela rozhodující míře naši potřebu. Pouze menší dodatkové množství by bylo dováženo patrně z Blízkého východu. Druhým významným ušlechtilým palivem, jehož dovoz bude postupně vzrůstat, je zemní plyn. Monopolním dodavatelem je a zůstane i v budoucnu SSSR. Úroveň dodávek do roku 1975 není sice ještě pině vyjasněna, ale již dnes lze říci, že plynofikace určité části našeho území bude v roce 1975 zabezpečena dováženým přírodním plynem. Předpokládá se, že dovoz zemního plynu i ropy po roce 1975 bude dále vzrůstat a tato základní ušlechtilá paliva budou postupně se změnou struktury zdrojů zvyšovat ekonomickou i energetickou efektivnost celé palivo-energetické bilance. Vedle základních dovozů ušlechtilých paliv se i do roku 1975 předpokládá udržovat tradiční import uhlí a elektrické energie z členských zemí RVHP zhruba na současné úrovni. Rovněž naše vývozy především uhlí vhodného pro koksování a koksu by v období do roku 1975 neměly doznat zásadnějších změn. Kvalitativní změny struktury palivoenergetické základny cestou dovozů ušlechtilých paliv je pochopitelně provázeno zhoršováním platební bilance zahraničního obchodu v této oblasti. Nicméně ve srovnání s investičními náklady, které by bylo nutno vynaložit na získání adekvátního množství energie, aniž by při tom došlo ke zvýšení podílu ušlechtilých zdrojů, je tato cesta jak ekonomicky tak 1 energeticky efektivní a prakticky pro čs. ekonomiku jedině možná. Náš průmysl musí proto vyprodukovat potřebné množství zboží schopného dovoz ušlechtilých paliv zaplatit. Dokončení na str. 3 ENERGETICKÁ ZÁKLADNA PALIVOVÁ A vývoj do roku I975 Hospodárenie podnikov SSR ■ Rozpočtové náklady a ceny staveb ■ Chybí sto tisíc pracovníků? ■ Skutečně stabilizační? ■ Hutě ukazují cestu ■ Mistr má dost starostí ■ Železniční vojsko národnímu hospodářství ■ Dlouhodobé tendence vývoje pracovních sil Příloha: KOMENTÁŘ K VYHLÁŠCE č. 74/1970 Sb. 1970 1971 1972 1973 1974 1975 pevná paliva 75,2 73,3 71,2 69,7 67,7 66,5 kapalná paliva 17,7 19,5 21,— 22,2 23,5 25,— zemní plyn 3,2 3,5 3,7 3,9 4,5 4,4 elektřina z vody 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 elektřina Jaderná — — 0,3 0,3 0,3 0,3 dovoz elektřiny 1,2 1,1 1,2 1,3 1,4 1,3 ostatní 1,2 1,1 1,1 1,1 1,1 1,—