Katolické Noviny, 1978 (XXX/1-52)

1978-01-01 / No. 1

. i­iJ * Ročník XXX Praha MILOVÁN! BRATŘI A SESTRT, starozákonní prorok Izaiáš předpovídá] příchod Mesiáše do dějin slovy: „Dítě se narodí nám, nám bude darován syn, spočine vláda na rameni jeho, bude se nazývat: Zázračný, rádce, silný, Bůh věčný, pokoje kníže. Jeho plnost vladařství, jeho pokoje není konce“ (Iz 9, 5—6). To vše se naplnilo o svaté noci v Betlémě. Křesťanský svět se každým rokem vrací k této dějinné události, aby se z ní posvětil, naplnil radostí a rozmnožil pokojné soužití Božích dětí. Prožívejte tuto milosliplnou událost nejen v posvátném vánočním čase v našich chrámech, ale po celý rok i ve svých rodinách a po celý život ve vzájemných vztazích v radostné víře, v činorodé lásce a blažené naději. Světlo ze Světla — Boží Syn, ať je svěděni va­šeho každodenního obětavého života. Zářný příklad Matky Spasite­lovy a spravedlivého Josefa nechť upevňuje pouta vaší manželské lásky a věrnosti. Zpěv pokoje, který zněl nad Betlémem, ať stále zaznívá nad naší vlastí i celým světem, aby nerušeně požíval trva­lého a spravedlivého míru. NA PRAHU NOVÉHO ROKU upřímně přeji nejen svým arcidiecezánům. ale všemu lidu naší vlasti hodně tvůrčích sil, přispívajících k dal­šímu rozvoji země a k zabezpečování existenčních a sociálních jis­tot nás všech. Za to prosím a z plna srdce všem žehnám slovy apo­štola Pavla: „Náš Pán, Ježíš Kristus, ať jé vám všem příznivý, Bůh ať vám projevuje lásku a Duch svátý ať vám dává svoje dary!“ (2 Kor 13. 13). JOSEF VRANA, biskup-apoštolský administrátor olomoucký 1. ledna 1978 Cena 50 hal. Markéta Trejbalová: Pražský o-rloj Každý s jeho dvanácti ň * e k ů má svon krásu. Není třeba spěchat, ale každý měsíc v jeho plností vychutnat jako právě na stfil položený pokrm. Tak vojde po celoročním hodováni do naší bytosti celek. Nabudeme vědomi, že jsme jej pro­žili, že jsme opravdu byli. Uspěchaností a neklidem se ochuzujeme o prožitek svá existence. Varuje nás před tím klidný tep nitra orloje jako tep našeho vlastního srdce. Novoroční FR. HOCHMANN K SVETOVÉMU DNÍ MÍRU 1. LED­NA 1978, SLAVENÉMU POD HES­LEM SVATÉHO OTCE PAVLA VI.: „NÁSILÍ NIKOLIV — MÍR ANO!“ Zvěstovat lidem Kristovo evange­lium Je trvalým úkolem křesťanů. Do jejich povinnosti vůči společno­sti patří i spolupráce na výstavbě světa míru a spravedlnosti. Zvláště se to týká evropských křesťanů, kteří šijí v různých společenských a kulturních tradicích a jsou si dnes lépe vědomi než dříve, že sami ne­mohou vytvořit novou, lidštější tvář Evropy. K tomu je nutná politická, společenská a kulturní spolupráce i a lidmi jiných náboženství a svě­tových názorů. SVATÝ STOLEC dal historický příklad spoluodpovědností za bu­doucnost Evropy tím, že spolu s věřícími angažovanými pro mír a spravedlnost projevil principiál­ní souhlas se závěry Konference výhledy u evropské bezpečnosti a spolu­práci (KEBS). Její Závěrečný akt není tudíž pro katolíky pouze vý-NA POZVÁNI MOSKEVSKÉHO PATRIARCHÁTU odjíždí J. Em. kardinál František To­mášek 3. ledna na návštěvu k pravoslavnému pat­riarchovi moskevskému a celé R u s i P i m e n o v i. Na­vštíví Moskvu a Duchovní akade­mii v Zagorsku, Leningrad a Ky­jev. Návštěva je motivována du­chem ekumenismu, aby „poslou­žila dalšímu rozvíjení bratrských vztahů“. Pana kardinála provází generální vikář dr. František Vaněk a kanovník prof. CMBF dr. František Kotalík. znamnou smlouvou mezi státy, nýbrž také ukazatelem v jejich aktivní a trvalé mírové službě. ZÁVĚREČNÝ AKT stanovil no­vé směrnice a dal novou naději pro utváření lepších mezinárod­ních vztahů v Evropě i mimo ni. Uzákonil zásady mírového souži­tí, protože v atomovém věku ne­ní jiné možnosti.'Helsinkami na­stoupený vývoj odpovídá křesťan­ským požadavkům, neboť přispí­vá k životu a pokoji všech ná­rodů; je cestou z nedůvěry k dů­věře; mírové soužití států je prv­ním nutným krokem k solidaritě a spolupráci. Právě v Evropě, kde se nejvice soustřeďuje vojen­ský potenciál obou.světových sou­stav, má politika pokojného sou­žití pro budoucnost rozhodující význam. I katolíci se proto musí přičinit, aby se těmto zásadám dostalo plné platnosti a odstra­ňovat všechno, co by jim stálo v cestě. BILANCE POVALEČNÉHO VÝ­VOJE v Evropě dává jasnou per­spektivu v tom smyslu, že je nut­­ (Pe*račováiU na 4. straně) a 7 Pro dny jasnější PRELÁT LUDVIK HORKÝ, kapitulní vikář brněnský MNOZÍ LIDÉ MAJI DENÍK, kam si zapisuji, co prožili a co dobré­ho sami vykonali. Je to jistě vhod­ná opora paměti. Kdo na konci roku zalistuje v těchto zázna­mech, snáze pozná, kolik dobro­diní přijal, kolik jich sám proká­zal, a snad také pozná, že i mno­hé utrpení a neúspěch měly svůj význam a užitek pro jeho život. Mnozí naši spolubližní nám pro­kazují dobro a tím prosvětlí náš život, že naše dny jsou jasnější a radostnější. Lidé jsou dobří, protože Bůh vložil dobro i do je­jich srdci. Bůh ti dopřává radost v rodině, radost s dětmi, radost v přátelství, radost ze zdraví a práce a je to radost tichá, čistá a trvalá. Buď za ni vděčný! VDĚČNOST JE NEJVÉT­­SI CTNOST. I Ježíš Kristus ji prokazoval. Pří vzkříšeni Laza­rově řekl: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel“ (Jan 11, 41). Na Ze­lený čtvrtek při poslední večeři: „Když byli u jídla, vzal Ježíš chléb, vzdal diky ...“ (Mat 26, 26J. Vděčnost nás připodobňuje Kristu. Vděčnost nás přivádí blíž k Bohu 1 lidem. S díkem jsme ukončili minulý rok a s upřímnou vděčnosti chce­me vykročit i do nového roku. Staňme se v novém roce lidmi, kteří více mysli na druhé a po­máhají jim. Náš křesťanský vztah k bližnímu nás poučí, že máme být vděčnější za všechno, co má­me. Nám se zdá všechno tak sa­mozřejmé: život, zdraví, zaměstná­ni, mzda, blahobyt, štěstí i mír. Avšak, kdo se odnaučil pravé vděčnosti, stává se neklidným, zá­vistivým, sobeckým a malým člo­věkem. DĚKUJME BOHU ZA SKUTEČ­NOST, že můžeme žít. Buďme vděčni všem, kdo v církvi i spo­lečnosti konají dobro, kteří se starají o náš denní chléb, kteří pomáhají starým a nemocným, kteří jiné činí šťastnými a svým přátelským pohledem, dobrým slo­vem i skutkem přispívají k ra­dostnějšímu a pokojnějšímu ži­votu. STOJÍME NA PRAHU NOVÉHO ROKU. Do naší mysli se vloudí otázka: Bude trvalý mír, po němž úzkostlivě touží lidstvo? Mír bez hašteření, sporů a nedůvěry? Sv. Otec Pavel VI. stanovil pro letošní Světový den míru myšlenku: Ná­sil! ne, mír ano! Snaha po dosa­ženi míru v celém světě je mrav­ní povinností všech vůdčích i ná­boženských osobností naší doby. Co by bylo platné, kdybychom do­vedli jen horovat a citovat my­šlenky míru a přitom sami nepři­spěli k posíleni míru uvnitř své vlastní oblasti! „Proto snažně vy­zýváme všechny křesťany, aby žili podle pravdy v lásce a spojili se s lidmi skutečně mírumilovnými k vyprošení a uskutečnění mini“ vybízí nás Pastorální konstituca RaN čl. 78. PŘEJI VŠEM LIDEM DOBRÉ VOLE rok míru, bliženské lásky, vzájemného porozumění, radosti 1 osobní spokojenosti s přáním, aby světlo lidskosti, bratrství a míru trvale ozařovalo naši společnou cestu k stále lepšímu životu. Poselství ROK, KTERÝ PRAVÉ SKONČIL, byl v mnoha směrech velmi úspěšný. Především to byl 32. rok mírový, kdý byly zaceleny rány jedné z nej­­strašnějšfeh válek. Žijeme více než 3 desetileti v miru, i když jej musf­­me bránit všemi silami proti těm, kteří by rádi znovu rozpoutali vá­lečné hrůzy jen proto, aby uspoko­jili své nenasytné touhy po zisku a moci. Denně slyšfme, že proti zá­sadám křesťanské morálky a zdra­vému rozumu hodlají vyrábět nové strašné zbraně, které podle tvrzení svých tvůrců zabíjejí „pouze lidi“, zatímco uchovávají materiální maje­tek. Proti tomuto dábelskéran piánu se stavíme s plnou rozhodností Jako křesťané, neboť víme, že Bůh nás postavil na tento svět proto, aby­chom šťastně prožívali dny svého ži­vota, navzájem si pomáhali a vytvá­řeli šťastnou rodinu ditek Božích. V tom nám dává za pravdu i náš nový úspěšně se rozvijejlcf společen­ský řád, v němž již desítky let ži­jeme. Naši bratři a přátelé v So­větském evazn v tomto roce oslavili již 80 let života bez vykořisťováni. Spolu s nimi jsme se mohli rado­vat I my, neboť v naši společnosti byly odstraněny doby nejistoty, chu­doby a bídy a nastoupena cesta ne­vídaného rozvoje člověka i materiál­ních a duchovních hodnot. Diky na­šim pracujícím bylo v loňském roce vyrobeno tolik hodnot, jako nikdy předtím, je naši povinnosti podě­kovat všem, kdo přiložili ruku k dí­lu na budováni hospodářské základ­ny naši vlasti. Naproti torno v našem sousedství — ale i v jiných zemích, kde do­sud nenastonpili cestu pokroku — vidfms různé obrazy lidi, kteři v důsledku hospodářské stagnace mar­ně vztahuji ruce po práci a žiji v sociálni nejistotě. NA CÍRKEVNÍM OSEKU našeho ži­vota byl tento rok rovněž úspěšný. Pocity uspokojenf nás naplnily vý­sledky Všenábožei^ské konference v Moskvě za trvalý mfr, odzbrojeni a spravedlivé vztahy mezi národy, ke kterým jsme přispěli i my, kato­ličtí duchovní. Dávali jsme všechnu podporu rozvoji dobrých vztahů me­zi naši římskokatolickou cirkvf a státem a vítáme tu skutečnost, že porady mezi státem a Svatým stol­cem doznaly úspěchů. Radujeme se x mnoha dalších, nově opravených chrámů, ve kterých věřící hojně při­jímají od nás slovo Božf a jiné svá­tosti, z bohaté charitnf, zájmové, tiskové a především mírové činnosti, k čemuž všemu přispíváme svou pra­cí ve Sdruženi katolických duchov­ních Pacem in terris. Chceme při této příležitosti všem těm, kteří přiložili ruku ke společ­nému dílu, říci „Pán Bůh zaplať“. Mrzi nás, že se bohužel stavěj! umělé překážky k naší činnosti, zvláště od emigrantských kně­­žf, kteří zcela proti duchu 2. vatikánského koncilu nechápou či nechtějí pochopit proměny, jimiž prochází dnešní svět a mart čistá nvzdušf vzájemného lidského a kře­sťanského porozuměni. JSME NA ZACÄTKU NOVÉHO RO­KU. Lidstvo naléhavě touži a usilu­je o trvalý mír ve světě a volá po uplatněni a rozvoji všech stránek lidské osobnosti ve spravedlivém so­ciálním uspořádání lidské sounále­žitosti. Spolu s lidem našf socialis­tické vlasti, který v nastávajícím ro­ce bude bilancovat 30 let své nová cesty, přispějme k tomu, aby tyto cdvěké naděje lidstva byly v myslích a činech ještě reálnější. Spolu se svými biskupy a ordináři spínejme své ruce k prosebné modlitbě za ušlechtilou práci ve prospěch naší socialistické společnosti. SDRUŽENI KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH PACEM IN TERRIS CSSR Dr. Antonín Veselý, předseda Sdružení katolických duchovních Pacem in terris ČSSR G e j z a Navrátil, předseda Sdru­žení katolických duchovních Pa­cem In terris SSR, Josef Hendrich, předseda Sdru­ženi katolických duchovních Pa­cem in terris ČSR, Zdeněk Adler, tajemník fede­rálního a českého Sdružení kato­lických duchovních Pacem in ter­ris, Ján Zabák, tajemník slovenské­ho Sdružení katolických duchov* nich Pacem in terris. A4oř»*« BttjM

Next