Nová Svoboda, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-20 / No. 92

2 • 20. dubna 1971 • WS í Z projevu tajemníka 0V KSČ soudruha Josefa Kempného na krajské konferenci KSČ Krajské konference se ko­nají v dobé, která je pozna­menána dvěma významnými skutečnostmi — výsledky Jed­náni XXIV. sjezdu Komunistic­ké strany Sovétskébo svazu a také výsledky jednáni okres­ních konferenci, které byly významným krokem k přípra­vě XIV. sjezdu naší strany. Zhodnoceni obou nám cha­rakterizuje současnou situaci a umožňuje co nejlépe sta­novit náš další postup ve strané a společnosti. Všechny rozhodujíc! změny, které se v tomto století usku­tečnily na naší zemi i mimo ni, byly promyšleny, projedná­ny, propracovány a usnášeny na sjezdech velké leninské strany — Komunistické strany Sovětského svazu. A stejně významně ovlivní další vývoj ve světě — před několika dny ukončený XXIV. sjezd. Zpráva o činnosti ústřední­ho výboru Komunistické stra­ny Sovětského svazu na XXIV. Okresní konference, na kte­rých byly přímo zastoupeny všechny základní organizace, se staly nejmasovějším shro­mážděním stranického aktivu. Významně pomohly posoudit a charakterizovat dnešní si­tuaci ve straně. Daly přede­vším Jednoznačnou odpověcf na to, že byla obnovena Jed­nota strany na marxisticko-le­­ninských zásadách, že byla obnovena Její vedoucí úloha ve společnosti. Výrazem toho byl celý průběh jednání kon­ferencí, které spontánně a jednoznačně projevily svou věrnost marxlsmu-leninismu, svou nesmiřitelnost vůči pra­vicovému oportunismu a revl­­zlonlsmu. To byl první a nej­­důležltější poznatek o vyso­kém stupni ideové jednoty na­ší strany. Druhým zásadním rysem o­­kresních konferencí je plný souhlas se současnou politi­kou strany tak, jak ji od dub­na 1969 plánovitě a cílevědo­mě určovalo nové vedení naší KSČ podle daného stupně poznání a situace. Okresní konference tak projevily plný souhlas s politikou, jejíž obsah do sjezdu v podstatě tvoří vý­sledky pléna ÚV KSČ z pro­since loňského roku. To Je vý­razem vysokého stupně tak­tické jednoty strany. Třetím výrazným rysem o* kresnlch konferencí byla ob­nova a upevnění postavení dělníků ve straně; o tom svěd­čí především růst jejich za­stoupení mezi delegáty, celo­státně 23,1 proč. a podle pů­vodního povolání 67,6 proč. Do nových okresních výborů bylo zvoleno za členy a kan­didáty 29,8 proč. činných děl­níků podle nynějšího povolání a 72 procenta podle původní­ho povolání. Delegáti z řad dělníků sehráli na konferen­cích velmi pozitivní roli zpravidla byli mluvčími naj­a významnejších politických cen­ter v okresech, ještě výraz­něji se projevuje zastoupení dělníků jako delegátů na kraj­ské konference — celostátní 31,9 proč. činných a 70,8 proč. podle původního povolání. To Síla naší strany vždy spo­čívala ve vysokém ideovém uvědomění a jednotě, v prin­cipiálním dodržováni zásad a norem stranické práce, v je­jí důslednosti a vysoké anga­žovanosti ve věci socialismu. Minulost nás poučila, že kdy­koliv dojde k oslabování těch­to principů, kdykoliv se při­pustí pronikání socialismu ne­přátelských názorů a narušo­váni Jednoty strany, že to vždy nutně vyvolá velmi váž­né důsledky. My jsme připustili •— a to již dávno před rokem 1968 — aby docházelo k otupování třídních principů, k oslabová­ní revolučního obsahu vědec­sjezdu je celým svým obsa­hem střízlivým, realistickým a vyváženým projevem, hlubo­ce podnětným dokumentem pro naši práci. Všechny přednesené zprávy i diskuse na XXIV. sjezdu KSSS jsou nejen analýzou vy­konané práce, ale svým myš­lenkovým obsahem směřují daleko do budoucnosti, jsou zásadní koncepcí a progra­mem budování komunistické společnosti. Jde o dokumenty nesmírného mezinárodního vý­znamu, které jsou svou ana­lytickou propracovaností, svou praktickou 1 teoretickou strán­kou velikou školou každé ko­munistické i dělnické straně. Je pro nás velkou výhodou, že můžeme zkušenosti sovět­ských komunistů 1 závěry je­jich XXIV. sjezdu plně vy­užit v naší prácí, v přípravě našeho sjezdu i při samotném sjezdovém jednání. Že jich můžeme plně využít jíž dnes na našich krajských konferen­cích. všechno svědčí o výrazném posunu při upevňování děl­nického jádra strany. Konečně dalším důležitým rysem okresních konferencí byla skutečnost, že se na pů­dě širokého stranického akti­vu v podstatě uzavřely ne­blahé důsledky nedávné minu­losti v naší KSC. Ze se na základě „Poučení z krizových jevů ve straně a společnosti“ uzavřela minulost v tom smys­lu, aby se těžiště naší práce přesunulo do zabezpečováni a řešeni úkolů nejbližší bu­doucnosti. Přistup konferencí k doku­mentům prosincového pléna byl nikoliv v povrchním omí­lání minulosti, ale ve vyvozo­váni závěrů z minulosti pro naši současnou práci 1 bu­doucnost. Právě v této sou­vislosti se do popředí pozor­nosti dostalo poučení o tom, jakých chyb se už nikdy ne­smíme dopustit, v čem se mi­nulé události staly pro nás životní školou, poučení o for­mách boje s pravicovým opor­­tunismera a revizlonlsmem, školou o třídnosti a Ideové zásadovosti. Jednání konferencí mělo vý­razně pracovní charakter. V diskusi převládala snaha po konstruktivní kritice a vyso­ké angažovanost na řešení problémů. O tom, že aktiv správně pochopil současné hlavní úkoly, svědčí i pro­porce diskuse. Převažovala pozornost otázkám jednoty strany, dodržování stanov stra­ny, ideologické práci, rozvojo národního hospodářství a dal­ším úkolům, jak bylv obsaže­ny v 15 bodech v referátu soudruha Husáka. Závěry, které konference přijaly, Jsou výrazem jednot­ného úsilí celé strany o to, jak v konkrétních podmínkách jednotlivých okresních orga­nizaci zabezpečit splnění úko­lů prosincového pléna a při­pravit stranické organizace na uskutečňování závěrů XIV. sjezdu strany. V tom se pak výrazně projevila I organizač­ní jednota strany. ké teorie marxlsmu-leninismu, k podceňování ideologické a masově politické práce uvnitř strany a ve společnosti. 0- pouštěli jsme starou a histo­rií podepřenou pravdu, že tam, kde nepracuje strana, pracuje třídní nepřítel. Při­rozeně, že pak začátkem roku 1988 nastupující pravice těch­to nedostatků plně využila. Soudruh Brežněv charakte­rizoval situaci u nás ve svém projevu na XXIV. sjezdu tak­to: „československé události znovu připomněly, že v ze­mích, které se daly cestou výstavby socialismu, se mo­hou za určitých podmínek ak­tivizovat v té či oné míře přetrvávající vnitřní protiso­cialistické síly. A dokonce přejit k přímým kontrarevo­­lučnlm akcím, spoléhajíce na podporu zvenčí od imperialis­mu, vždy ochotného se s ta­kovými silami sdružovat. československé události pře­svědčivě ukázaly, jak důležité je neustále upevňovat vedou­cí úlohu strany v socialistic­ké společnosi, nepřetržitě zdo­konalovat formy a metody stranického řízení, projevovat tvůrčí marxisticko-leninský přístup k řešení aktuálních problémů v rozvoji socialis­mu.“ Přesně takováto situace by­la u nás se všemi důsledky, jak o tom hovořil dále sou­druh Brežněv. Jedině zásah bratrských zemí v srpnu 1968 mohl změnit situaci, zachránit u nás socialistický vývoj a vy­tvořit pro zdravé jádro pod­mínky k boji proti straně i so­cialismu nepřátelským silám především uvnitř strany, k bo­ji za marxlstlcko-lenlnskou ob­novu Komunistické strany Čes­koslovenska. Myslím, že i na naší kon­ferenci můžeme plně potvrdit souhlas s vystoupením sou­druha Husáka na XXIV. sjezdu KSSS a i z naši tribuny „vy­jádřit naši upřímnou vděčnost Komunistické straně Sovětské­ho svazu, sovětské vládě a so-Jedním z nejvýznamnějších prostředků neustálé obnovy jednoty strany je komunis­tická výchova členů a funk­cionářů. Poučme se 1 v tom­to směru ze zprávy ŰV KSSS na XXIV. sjezdu. Všimněme st, jakou důležitost přikládají sovětští komunisté osvojování si marxlsmu-leninismu a zna­losti zákonů společenského vývoje, nutnosti důkladně pro- Celem k masám Vůbec není náhodné, že sta­víme před každou stranickou organizaci, před každého ko­munistu gottwaldovská heslo „Čelem k masám“. Jde o to, že pozitivní posun ve společ­nosti zdaleka neodpovídá vý­raznému posunu, ke kterému došlo ve straně. Je to zcela přirozené, protože bylo nutno nejprve udělat pořádek ve straně, abychom mohli konso­lidovat společenský život. Dnes však už máme všechny pod­mínky k rychlému řešení dal­ších uzlových problémů kon­solidace naší společnosti. Co je obsahem současné masově politické práce komu­nistů a jaké jsou aktuální as­pekty jednotně vedeného úsi­lí o vědomi našich občanů. Především boj proti pozůstat­kům v myšleni lidí v důsled­ku masového působeni pravi­ce. Zůstalo ještě mnoho ne­jasností v otázkách vnitřních i zahraničně politických, kul­turně politických i v otázkách ekonomiky. Pravice stále spe-Tak jako ideologická oblast, Je stejně významnou frontou boje za definitivní dokončení porážky pravice ekonomika. Je třeba stále odhalovat pravdu o zhoubném působení pravi­čáků v ekonomice tím spíše, že právě v této oblasti ještě mnohé přežívá v hlavách lidí. Málo jsme dosud udělali pro to, abychom vysvětlili našim občanům, že už dávno před lednem 1968 vypracovali ú­­hlavnl nepřátelé celého socia­listického tábora v rámci glo­bální stratégie proti socialis­tickým zemím velmi konkrét­ní postup vůči Českosloven­sku. V podstatě nešlo o nic Jiného, než o destrukci naší ekonomiky, o založení podmí­nek pro kontrarevoluční zvrat celého politického systému u nás. Ze součástí této strate­gie byly revizlonlstické kon­cepce i po lednu 1968, snahy o jakýsi zvláštní českosloven­ský hospodářský model, tvoří­­cl ekonomickou základnu kja­větskému lidu za to, že poro­zuměli obavám českosloven­ských komunistů o věc socia­lismu a jejich výzvám o po­moc, za to, že tato internacio­nální pomoc uchránila naši zemi od občanské války, kon­­trarevoluce a pomohla ubránit vymoženosti socialismu.“ Charakteristika současné si­tuace v naší zemi a společ­nosti, i když Je vcelku pozi­tivní, nás nesmí vést k žádné­mu sebeuspokojení. Nesmíme si myslet, že když okresní konference dopadly tak, jak bylo řečeno, že práce skon­čila. Konference nikdy nejsou cílem, jsou však významnou součástí naší práce, kdy Jed­nu etapu uzavíráme, ale oteví­ráme další a stavíme před sebe úkoly nové — neméně náročné. Je důležité právě ny­ní si uvědomit, že správné záměry, které jsme na okres­ních konferencích přijali, mu­síme uvést do života. Stále stoji před námi hlav­ní úkol — ani na okamžik neoslabit naše úsilí o stálé obnovování ideové a akční jednoty strany. Obecně platí, že vytváření jednoty není jed­norázová akce, ale její upev­ňování je neustále probíhající proces, že o jednotu strany musíme soustavně usilovat a bojovat. pracovat teoretické problémy, rozvoji teorie a jejím sepětím s praxí uvnitř společnosti, s konkrétními úkoly komunis­tické výstavby. I pro nás platí požadavek důsledného osvojo­vání sl marxisticko-lenlnské teorie a ideového zocelení ko­munistů, Jeho základ správné orientace v mnohých Jevech, které život přináší. kuluje z egoismem a malo­měšťáckými návyky značné části lidí, snaží se vyvolávat chamtivost, přlživnictví, indi­vidualismus. Nesmíme ani na chvílí zapomenout, že počítá především s tou kolísající vrstvou — jak ji Lenin na­zval, vrstvou souputníků re­voluce — vrstvou, která v na­šich podmínkách je charakte­rizována maloměšťákem a ma­loměšťáckým elementem v na­šem hnutí. Počítá 1 s pomoci těch, se kterými jsme se museli ve straně rozloučit ať již pro Je­jich nepevnost nebo pasivitu. Avšak ne všichni pomýlení nebo vyškrtnutí členové stra­ny jsou našimi nepřáteli, po­kud sl je z nich sami neudě­láme nesprávným přístupem. Nesmíme je nechat osamoce­ny, ale dát jim možnost anga­žovat se a pomáhat straně ve společenských organizacích, v plnění plánu na závodech, po­máhat Jim, kontrolovat je a hodnotit je podle práce. kémusi socialismu s lidskou tváří. Závěry k těmto problémům jsou pro nás stejně význam­ným poučením. Působeni revi­­zionistických a antisncialistic­­kých sil v roce 1968 a za­čátkem roku 1969 hluboce po­škodilo socialistickou ekono­miku, prohloubilo její dispro­porce a snížilo její efektiv­nost. Podlomilo celou sousta­vu řízení a úlohu plánu. Osla­bilo vliv státu na ekonomiku, na zahraniční obchod a sledo­valo uvolnit ekonomické vzta­hy Československé socialistic­ké republiky k zemím socia­listického tábora. Nové vedeni strany v čele sa soudruhem Husákem bylo za této situace postaveno před nesmírně vážný úkol — za­bránit dalšímu působeni těch­to revtzlonlstlckých tendenci, zabránit dalšímu zhoršováni téměř katastrofického vývoje naši ekonomiky. Nové vedeni strany nepřipustilo, aby dů­sledky činnosti pravice byly v jakémkoliv směru řešeny na úkor již dosažená životni ú­­rovně lidu. Nastoupili jsme cestu obtíž­nější, spojenou především s mobilizací zdrojů ve výrobě, při níž se konkrétními činy a výsledky obnovovala autorita strany. Vedle rozhodného ná­stupu za důsledné uplatňováni vedoucí úlohy strany v ekono­mice byla především obnovo­vána úloha státního plánu. By­la posílena odpovědnost a zvýšen vliv federálních hos­podářských orgánů na rozvoj jednotné československé eko­nomiky. Jsme hrdi na hospodářské výsledky Dosažené výsledky za rok 1970 1 první čtvrtletí 1971 plně prokázaly správnost nastou­pené politiky ústředního vý­boru strany. Bylo dosaženo přesvědčivých výsledků: za­stavil se inflační vývoj, zlep­šila se situace v zahraničním obchodě i na vnitřním trhu, podařilo se zastavit některé nepříznivé tendence v oblasti investic. Růst produktivity práce v průmyslové výrobě zcela nahradil plánem stano­vený růst výroby. Tedy i v oblasti konsolida­ce naší ekonomiky bylo mno­ho vykonáno — při odstra-V tisku byl publikován ná­vrh směrnic XIV. sjezdu stra­ny k pátému pětiletému plánu rozvoje národního hospodář­ství na léta 1971—1975, který se stane významnou součástí jednání XIV. sjezdu strany^CJ.-, le a stanovené hlavní úkoly navazují na dosavadní výsled­ky konsolidace a na základě záměrů lednového a prosinco­vého pléna ústředního výboru z roku 1970 usilují o zabezpe­čení střízlivého, reálného a současně velmi náročného tem­pa ekonomického růstu. Při­hlíží ke složitosti našeho ekonomického vývoje, k tomu, že existuji limitující činitelé spočívající zejména ve vyčer­paností zdrojů pracujících sil, problémy palivo-energetic­­ké bilance, nedostatečné ma­teriálové základně a v exis­tujících nedostatcích investič­ní výstavby a zahraničního obchodu. V souladu s tím vytváří optimální podmínky pro další vzestup životní úrovně obyva­telstva a zabezpečení sociál­ních Jistot. Podporuje rozví­jení socialistické ekonomické integrace a zabezpečuje další postup při vyrovnávání ekono­mických rozdílů mezi Českou socialistickou republikou Slovenskou socialistickou re­a publikou. Ekonomický rozvoj v letech 1971—1975 bude tedy etapa, v níž se dále rozšíří mate­riální zdroje společnosti a u­­pevní socialistické výrobní vztahy. Hlavním cílem navr­ženého programu hospodář­ské politiky komunistické stra­ny v nadcházejícím období je v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspo­kojování potřeb obyvatelstva na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti spo­lečenské výroby. Každý bude mít možnost po­soudit jejich obsah, úkoly, I to, co bude třeba pro jejich zajištění udělat. Každý bude mít možnost se k nim pro­střednictvím svých organizací a orgánů vyjádřit. Sjezd pak zakotví směrnici pátého pěti­­letého plánu Jako hospodář­ský program strany, ve kte­rém vytyčí nejen aktuální, ale 1 perspektivní úkoly v dalším rozvoji našeho národního hos­podářství. Nebudou to úkoly lehké a jednoduché. V podstatě však nepůjde o nic jiného než o fak­tické naplnění směrnice XII. a XIII. sjezdu strany — o pře­chod našeho národního hos­ňování kritické situace z ro­ku 1968 a začátku roku 1969 1 při řešení některých pro­blémů vzniklých dávno před lednem 1968. Přitom nijak nezastíráme, že v naší ekonomice dosud trvají vážné problémy, které vyžadují naléhavého řešení. Víme, že výsledky dosud ne­jsou úměrné tomu, co do ná­rodního hospodářství vkládá­me, abychom získali potřebný přírůstek národního důchodu. Proto chceme, aby Již XIV. sjezd strany k těmto otázkám přijal potřebná opatření. podářství od extenzivního k In­tenzivnímu vývoji. Známe i cesty, jak tyto problémy ře­šit. Jde především o komplex­ní socialistickou racionaliza­ci, která ve své podstatě za­­„ číná v pořádku na pracovišti, dodržování pracovní doby, v podstatném zlepšení vnitro­podnikového řízení, organiza­ce práce. Stejně významnou úlohu mu­sí zde sehrát využití socialis­tického soutěžení. Uzavírané závazky na počest 25. výročí osvobození naší republiky So­větskou armádou měly proka­zatelně významný vliv na pře­kročení plánu loňského roku. Jsme přesvědčeni, že 1 závaz­ky na počest 50. výročí zaloi žení naší strany i XIV. sjez­du stejně rozhodným způso­bem ovlivní plnění plánova­ných úkolů letošního roku. A nejde jenom o to. Pro­střednictvím uzavíraných zá­vazků k těmto významným událostem naší strany a naší společnosti se přihlašují ne­jen komunisté, ale spolu s ni­mi tisíce bezpartijních a ne­málo také těch, kteří ze stra­ny odešli; prostě všech, kteří touto formou chtějí vyjádřit svůj vztah ke Komunistické straně Československa, svůj vztah k budování své socialis­tické vlasti. Naše úspěchy v národním hospodářství a v životni ú­­rovni rehabilituji tak socia­lismus proti všem pomluvám a ukazují jej jako společen­ské zřízení budoucnosti. Sta­nou se svědectvím toho, že českoslovenští komunisté se za svůj život a práci stydět nemusejí, že padesátiletá cesta KSC je přes všechny těžkosti a výkyvy cestou revoluční or­ganizace dělnické třídy, která vždy bez ohledu na oběti dů­sledně hájila zájmy pracující­ho lidu. Dosažené úspěchy v obno­vě marxlstlcko-leninské stra­ny, socialistického státu a všech jeho hodnot vytvořily předpoklady k důstojným osla­vám založení naší strany 1 k úspěšnému jednání XIV. sjez­du. Nejcennější devízou, se kterou předstupuje ústřední výbor před celou stranu a spo­lečnost a předstoupl i před XIV. sjezd, je skutečnost, že před 50. výročím založení stra­ny splnil svou třídní, politic­kou i morální povinnost vůči straně a lidu, vůči celému me­zinárodnímu komunistickému hnuti. (Moiitltnlky NI) Jednotné úsilí strany a lidu Výsledky okresních konferencí Kde nepracuje strana, pracuje třídní nepřítel Poučme se z XXIV. sjezdu KSSS Porážka pravičáků v ekonomice Smérnice hospodářského rozvoje

Next