Pochodeň, duben-červen 1971 (LX/77-153)
1971-04-08 / No. 83
ahraniční ajímavosti REKORDNÍ STAVBA Obytný blok se B0 bytovými jednotkami postavili v rekordní době 45 dnů stavbaři znárodněného bytového kombinátu v Postupiml na staveništi v Ludwigsjeldu. Platný časový normativ pro výstavbu takového objektu v NDR je 110 dnů. Tajemství úspěchu stabařů spočívá v dodržování plánu rytmického průběhu přípravných, stavebních a montážních prací, do něhot byly začleněny také dodavatelské podniky, zejména však v rozvíjení socialistické soutěže. Stavbaři NDR chtějí letos odevzdat přes 70 000 bytových jednotek. AUTO S PERISKOPEM Po dvoudenním zasedání Státní-■ ho poradního výboru pro bezpečnost motorových vozidel bylo připraveno předvedení pětimístňého čtyřdveřového vozu o váze asi 1800 kg, vybaveného periskopem na střeše vozu, umotňujícím výhled dozadu, jakož i vysunutými nárazníky, jež mohou vnímat hrozící náraz. Modely těchto vozů se vyvíjejí v závodech tří společností: General Motors, dále letecké společnosti Fairchild - Hiller a výrobce automobilových součástí AMF. Tyto tří podniky pracují na zakázce amerického ministerstva dopravy v hodnotě mnoha miliónů dolarů. PŘIJÍMÁ BAREVNĚ Prvních 80 kusů televizorů pro příjem barevného vysílání vyrobil pro vnitřní trh závod Videoton ve středomaďarském Székesfehérváru. Nový výrobek, zvaný videocolor, byl uveden do pokusného provozu již před rokem. Videocolor je vhodný pro systém SECAM nebo PÁL, na dalším kanálu je možný příjem stanic jiného systému nebo černobílého obrazu. S výjimkou obrazovky Philips a několika dalších součástek je přístroj vyroben z maďarských součástek. Podle plánu vyrobí závod Videoton ještě letos dalších 420 videocolorů a v příštím roce zahájí pásovou výrobu. ... A KDO TO MÁ VĚDĚT Šestimístná čísla násobí a dělí za dvě vteřiny rumunský školák Florian Vieru v městě Botosani. Bez jakékoli pomůcky zpracuje za den tolik početních úkonů jako kvalifikovaný účetní za 15 dní. Nedovede jen odpovědět na otázku, co je příčinou jeho zvláštních schopností. Říká: „To kdybych věděl..." PLOVOUCÍ DOK V Gdaňských loděnicích postavili již čtvrtý plovoucí dok o nosnosti 450Ö tun. Nyní se staví pátý dok, největší co do nosnosti — 25 000 tun, v němž bude možno opravovat lodi o nosnosti 50 000 tun. Nový dok je určen pro Gdyňské loděnice. Povinnost trochu přehlížená PÉČE 0 ZORAVI PATŘI K ŘÍDICÍ ČINNOSTI Pochodeň z 24. 2. přinesla zprávu, že v roce 1970 denně chybělo na pracovištích Východočeského kraje 26 400 pracovníků pro nemoc a vyčíslila hospodářské ztráty, které z toho vznikly. Z uvedených údajů vyplývá, že musíme věnovat stálou pozornost otázkám souvisejícím s úkoly socialistické společnosti v péči o zdraví, především k zajištění zdravého způsobu života a práce. Vyjděme ze zásady, že péče o zdravé životní a pracovní prostředí je nedílnou součástí denní řídící činnosti všech hospodářských orgánů a vedoucích pracovníků. Zejména však při plánování, organizaci práce, hodnocení dosažených výsledků a odměňování. Rozhodující příčina, proč tento princip není dostatečně uplatňován, spočívá v tom, že vedoucí pracovníci přehlížejí skutečnost, že péče o zdraví ie jedním z rozhodujících článků socialistické ekonomiky, že ji nepovažují za tak důležitou, aby jí osobně věnovali soustavnou pozornost při řízení a kontrole. Často přesouvají starost o tyto otázky na útvary a pracovníky, kteří nemají ani pravomoc, ani předpoklady pro jejich řešení. Je dosud málo vedoucích, kteří z vlastní iniciativy přicházejí se poradit se zdravotnickými orgány, jak by měli lépe plnit úkoly v ochraně zdraví. Projevuje se tendence přesouvat všechny problémy péče o zdraví, včetně přípravy plánu ozdravných opatření, výhradně jen na bezpečnostní referenty. Proto jsou dosud opomíjeny otázky péče o zdraví při organizování práce, při hodnocení dosažených výsledků a při odměňování atd. Až na malé výjimky se vedoucí pracovníci, kteří rozhodují o udělování prémií a jiných odměn, nezajímají vůbec o to, zda pracovník, který má být odměněn, plní úkoly na úseku ochrany zdraví a pokud přece, jen někde dojde ke kráceni Prémií z tohoto důvodu, je to obvykle proto, že to navrhly brggny dozoru. Aby se snížila pracovní neschopnost pro nemoc, je třeba, aby vedoucí pracovníci: • Skoncovali na všech úsecích hospodářství s liknavým postojem v péči o vytváření a ochranu zdravých životních a pracovních podmínek a pokládali péči o zdrav! pracujících za jeden z rozhodujících článků socialistické ekonomiky. • Důsledně dodržovali při veškeré činnosti zásady a předpisy na úseku hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vyvozovali důsledky proti odpovědným pracovníkům, kteří tyto povinnosti neplní a neposkytovali odměny za výsledky, aniž byly plněny úkoly plynoucí z předpisů o ochraně zdraví. • Vychovávali za spoluúčasti odborové organizace k ochraně a rozvoji zdraví při práci. MUDr. LADISLAV SLEZÄČEK, krajský hygienik zápisník VB V OKRESE NÁCHOD byl v noci na 6. dubna odcizen traktor Zetor-Super 50. Orgánům VB se podařilo v krátké době zadržet dva pachatele. NA PARDUBICKU utonul 6. dubna šestiletý chlapec. Hrál si s dětmi — házel do vody kamínky, uklouzl a spadl do rybníka, hlubokého asi dva a půl metru. Přes velké úsilí potápěče — tuto pomoc poskytli sovětští vojáci — který chlapce našel, nepodařilo se jej už přivést k životu. DNE 6. DUBNA BYLO V NAŠEM KRAJI HLÁŠENO šest dopravních nehod, při kterých byly dvě osoby lehce zraněny. Příčinou byla nepřiměřená rychlost, nesprávné předjíždění, ve dvou případech alkohol. Škoda 20 000 Kčs. (svb) Dnes již člověk lesy úmyslně nevypaluje jako v dobách, kdy zakládal první sídliště a bral lesu půdu pro svá políčka. Naopak, musí ho zachraňovat. Obávaným nepřítelem je lesní požár. Ironií ovšem je, že jejich původcem je převážně člověk (49,6 procenta případů |, železnice má na svém kpntě 15,7 procenta požárů, a blesk 0,8 procenta. 33,9 procenta požárů se nepodařilo zjistit, z jaké příčiny vznikly. Lze se však domnívat, že až na nepatrné výjimky byly zaviněny člověkem. Nepodařilo se však nalézt konkrétního viníka. Má li se snižovat počet lesních požárů, musíme se zabývat člověkem a jeho činností. Nejde jen o lesní dělníky, zaměstnance drah, ale převážně o nejširší veřejnost. Často vzniká oheň od vypalování trávy (je zakázáno), od jisker z komínů, od žhavého popela, který někdo vysypal do lesa. Zvláštní kapitolou jsou kuřáci, kteří mají na svědomí velkou většinu požárů. K nim se řadí i „milovníci“ přírody, kteří řádně neuhasili táborový oheň. Není správné ani vyhazovat cigarety z vlaku nebo auta. Zde se nejvíce ukazuje, jaký kdo má ohled k lesu, a tím i k druhým lidem. Rtm. MIROSLAV KUNT Les patří všem Žáci z lesnické školy ze Šluk nova při hašení požáru. Foto: ing. A. Kunt POSLÁNÍ ŠKOLNÍCH STATKŮ Do působnosti odboru školství Východočeského kraje patří i školní statky a školní polesí, které jsou nedílnou součástí zemědělských a lesnických škol. Plní úkoly vyučovací a výchovné, poradenské, propagační a výrobní. Jejich způsob hospoda ření se maximálně přibližuje hospodářství výrobních zemědělských organizací v působ nosti Ministerstva zemědělství a výživy. Význam školních statků je v současné době velký, vždyť do zemědělských škol přicházej! žáci, kteří mají většinou zcela nepatrné nebo žádné praktické zemědělské poznatky. Jsou to většinou žáci z městského prostředí, ale ani žáci z vesnice nemají základní zemědělské po znatky a zkušenosti. Deset školních statků v našem kraji obhospodařuje kolem 4000 hektarů zemědělské půdy a jedno školní polesí s výměrou přes 1230 ha lesů. Kromě běžné zemědělské výroby je jeden školní statek specializován na zahradnicko - ovocnářství, tři školní statky provádějí kmenový chov prasat, tři plemenářské hospodářství v chovu skotu a jeden v chovu prasat. V roce 1970 bylo odprodáno 721 kusů plemenného skotu a prasat a mimo to bylo dodáno na státní nákup 226 kg jatečného masa a 912 litrů mléka z 1 ha zemědělské půdy. Obilovin včetně osiv bylo dodáno z 1 ha orné půdy 650 kg. Svými výsledky se školní statky řadí mezi špičkové zemědělské závody v našem kraji. Všech deset školních statků soutěží o Rudou standartu rady Vč KNV a KOR. • Bylo splněno 20 kolektivních, 43 individuálních závazků a jejích celková hodnota dosáhla 1053 000 Kčs. V socialistické soutěži v kraji zvítězil za rok 1970 školní statek při SZTS Hořice v Padkrkonoší, který na ploše 179 ha oseté plochy pšenice dosáhl výnos 40,40 q/ha. Užitkovost v mléce na jednu krávu docílili 2923 litrů, denní přírůstek skotu 726 g, přírůstek prasat <553 gramy. Hrubý obrat zemědělské produkce na 1 ha zemědělské půdy byl 12 905 Kčs, čistý zisk 2248 Kčs, tržba 10 584 Kčs a produktivita práce na jednoho pracovníka činí 89 486 Kčs. Výstavba provozních budov není ještě na požadované úrovni, tak jak si zemědělská velkovýroba a účelové posláni u všech školních statků vyžaduje. V roce 1970 se podařilo zajistit velkokapacitní výstavbu farmy pro chov skotu v Lanškrouně, která se buduje na podkladě senážní techniky. Tato experimentální stavba je schválená jako vládní akce a rozpočtový náklad činí asi 18 200 000 Kčs. Generálním dodavatelem stavby je podnik VŽKG Ostrava, který již v roce 1970 vybudoval 11 senážních věží. Posláním experimentu je ověření podmínek pro koncentraci chovu dojnic a zvýšení produktivity práce, ověření stavebně technického řešení při použití ocelové konstrukce, biologických podmínek v těchto stájích a především vytvoření podmínek pro výuku zemědělského dorostu na zařízení vysoké úrovně. Předmětem výstavby je boxová stáj pro 180 kusů dojnic s rybinovou dojírnou, odchovna mladého skotu pro 160 kusů s kombinovaným volným a boxovým ustájením, porodna pro 66 dojnic a teletnlk pro 100 telat s individuálním a skupinovým ustájením. Ke všem stájím je vedena automatická krmná linka od baterií 11 senážních věží systémem Vítkovice. Dostavba je plánována v roce 1972. Stavebně dobudovaný není žádný školní statek, i když se v uplynulých dvou letech investiční činnost poněkud zlepšila. Na ostatních školních statcích se dělá drobná zemědělská výstavba, která je výrobně zajišťována vlastními pracovníky školních statků, nebo jde většinou o dodávky montovaných staveb, takže potřeba stavebních kapacit cizích dodavatelů je malá. Investiční výstavba je rozhodujícím činitelem v dalším rozvoji zemědělské výroby. Mají-li školní statky dále úspěšně plnit své poslání, je třeba trvale zvyšovat jejich technické vybavení. JOSEF KRATOCHVIL 2 • POCHODEŇ • Čtvrtek 8. dubna 1971 Jsme odpovědni za mladou generaci Okresní konferenci v Pardubicích při jejím zahájení pozdravili pionýři. Když se jejich družina rozběhla s rudými karafiáty k členům pracovního předsednictva, zahálelo se to bílými košilemi a začervenalo rudými šátky. Delegáti povstali, sálem se rozlehl potlesk. A najednou se řady vyměnily. Soudruzi ustoupili do p.ozadí a za predsedníckymi stoly zůstali pionýři. Vyznělo to jako symbol, jako přirozený nástup mladých v budoucích letech, kdy se budou oni radit na okresních konferencích strany. Nebylo snad delegáta, který by se v diskusi nedotkl výchovy mládeže. Ozývaly se hlasy starostlivé i kritické, ale i plné optimismu a důvěry. Z diskuse bylo znát, že stranické organizace jsou si dobře vědomy, kolik škody napáchala léta 1968 a 1969 mezi mládeží, jak pravice svou „vlasteneckou“ propagandou zbavovala mládež úcty k hodnotám, jako je socialistické vlastenectví, proletářský internacionalismus, láska ke komunistické straně a k revolučním tradicím národa. \ ■ Jak dál pracovat, aby nám vyrůstala mladá generace v duchu socialismu, je jistě jedním z problémů, nad kterým se zamýšlíme nejen na konferencích. U některých učitelů 'převládá nyní pasivní rezistence, plní jen předpisy. Tíhu odpovědnosti za uplatňování vedoucí úlohy strany ve školství nesou na svých bedrech především učitelé — komunisté a není to práce lehká, Jistým nebezpečím, které hrozí výchově naší mládeže, je vštěpování cizí ideologie, jakým je náboženství. V roce 1968 a 1969 stoupl počet dětí, které navštěvují hodiny náboženství a dosud tento stav trvá. Mezi rodiči, kteří posílají děti na náboženství, jsou i členové strany. Jaký ideologický zmatek musí mít dítě, vnucuje-li se mu v dnešní atomové době víra v zázraky. I když jsou děti někdy moudřejší dospělých a přijímají náboženství s rezervou, přece jen se ozve z úst děvčete, jak je to v kostele „fajn“ a jak pan farář dobře káže. Položme si otázku, mají lidé, kteří věří v boha snad lepší morálku než komunisté? Historie dává nejlepší odpověď, ale tady by měl být znát vliv školy, osobnosti učitele, který by v duchu vědeckého světového názoru vysvětlil dětem rozdíly mezi náboženstvím a komunismem. Snaha školy však jen nestačí, na mládež působí také příklad dospělých, především rodičů. Proto by stranické organizace měly působit na rodiče — komunisty, aby svým životem dávali dětem dobrý příklad. Okresní konference ukázaly, že nepomůže konstatováni nedostatků, ale konkrétní práce. Někde již do ní zapojují mladé členy strany, nebo členy, kteří mají k mládeži dobrý vztah. Oceňujeme proto tuto práci jako nanejvýš politickou. Uvědomujme si a připomínejme stále odpovědonst, kterou vůči mladé generaci máme. SLÁVKA NOVOTNÁ Z DISKUSE NA OKRESNÍCH KONFERENCÍCH Soudruh Huhálek z vesnické organizace Lukavšce Výsledky 2l let budování socialistické vesnice plně dukazují správnost nastoupené cesty. Díky důsledné politice KSČ došlo združstevněním zemědělské výroby ke značnému rozvoji výrobních sil a ke zproduktivnění práce zemědělců. Cesta kolektivizace podstatně zvýšila životní úroveň rolníků a přiblížila jí na úroveň ostatních pracujících. Dnes již historicky vzniklá JZD mají však svoji hranici a další růst zemědělské výroby a produktivity práce je omezen. Současná průměrná velikost našich JZD neodpovídá možnosti a naprosté nutnosti dalšího růstu výrobních sil. je nutné hledat další vhodnou cestu vzájemné integrace. Tak, jako v letech 1948 — 1949 hledala strana východisko a řešení rozvoje zemědělství, tak i dnes nutno pohlížet dopředu. Naši sousedé v socialistických státech, nejvíce pak v NDR, již několik let uplatňují novou formu integračního seskupení Zemědělských podniků formou vzájemné kooperační činnosti. Studiem poměrů a zkoumáním příčin růstu zemědělské produkce v NDR považujeme i u nás za základní a rozumné uplatnění vhodných principů kooperace. Je to naprosto správný a efektivní směr budoucího rozvoje naší družstevní výroby. Pro současné období chceme jako hybného motoru využít družstevní formu vlastnictví výrobních prostředků, avšak činnost našich JZD bude koordinována vlastní samosprávou, kooperační radou pracujících, v úzké spolupráci s OZS. To na straně jedné umožní družstevníkům sebevědomí a odpovědnost za vlastní výrobu, na straně druhé se přesvědčí, že budoucnost rozvoje výrobních sil je v součinnosti výroby a veškeré činnosti. Že trvalou efektivnost výroby můžeme dosáhnout jen a jen při stálém řešení problémů specializace, koncentrace a vzájemné společenské dělby práce. Výsledkem první činnosti je provoz velkého společného družstevního podniku — výkrmny Žamberk. Jsme si vědomi nutné propagační práce a každodenního boje za nové myšlení a žití. Svoji uvědomovací práci jsme začali soustředěním vedoucích hospodářských pracovníků JZD a výkladem principů kooperace na školení zástupců vesnických organizací KSČ. A konečně, členové přípravného výboru navštívili vesnické organizace, představenstva družstev a členské schůze JZD. První etapa se setkala s pochopením. Víme, že teprve nyní nastane namáhavá organizátorská a politická práce. V nejbližší době chceme od koncepční práce přejít k vytváření společenských středisek mechanizace (2500—3000 ha). Tato střediska se v budoucnu stanou centrem řízení rostlinné výroby. Ve střediscích chceme řešit i otázku některých posklizňových linek na obilí a brambory i otázku chovu skotu. Veškeré mechanizované práce budou prováděny v režijních nákladech. Dalším cílem svépomoci zemědělských závodů na vyšší úrovni je vypracování a uskutečňování plánů specializace rostlinné výroby. V naší oblasti, kde bude 26 členských JZD, chceme soustředit pěstování lnu jen do 11 družstev a brambory postupně do 11 podniků. Uskutečnění tohoto programu si vyžádá delší časové období, ale přinese značnou úsporu celospolečenských nákladů.