Práce, září 1968 (XXIV/241-267)

1968-09-01 / No. 241

PRACE DENÍK revolučního odborového hnutí V PRAZE DNE 1. ZÁŘÍ 1968^„t Cena 40 hal Mnoho krásné solidarity Situace ve strojírenských a hutních závodech Na základě opatření, které přijalo předsednictvo ústředního výboru Od­borového svazu pracovníků v kovoprůmyslu 28. 8. 1968, se v souCasné době zajišťuje širší styk s členy ústředního výboru a funkcionáři ZV ROH. Situaci ve strojírenských závodech lze charakterizovat takto: V průběhu posledních dnů se vytvořila nebývalá jednota pracujících, kteří se semkli okolo KSC a vedoucích představitelů našeho státu. Kováči jsou hrdi, že XIV. mimořádný sjezd KSČ byl orga­nizován za pomoci pracujících a ko­nal se ve strojírenském závodě. Jeho závěry byly přijaty s. plným pocho­pením. Vliv KSČ v závodech stoupl. Vesměs byla upevněna 1 jednota a spolupráce mezi hospodářským vede­ním, stranickými a odborovými orga­nizacemi. jednoznačně se odsuzuje obsazení naší země a trvá se na rea­lizaci polednového vývoje bez jaké­hokoliv omezování. Přes naprostou důvěru k soudruhům Dubčekov!, Svo­bodovi, Černíkovi se opatření, vychá­zející ze současné politické reality, přijímají se zklamáním. V jednání pracujících hutních a strojírenských závodů byla zachová­na rozvaha, klid a snaha jednat a pracovat tak, aby to sloužilo politic­kému řešení situace a obyvatelstvu naší země. V mnoha závodech byly a jsou organizovány brigády na po­moc zemědělství. Vcelku se projevilo mnoho krásné a lidské solidarity. .Ústřední výbor odborového svazu oceňuje i, aktivitu ministerstva těž­kého průmyslu a jeho snahu pomá­hat a řešit hospodářské problémy. Je vybudován organizační styk s jednot­livými generálními ředitelstvími, aby byly co nejblíže závodům. Vážná problémy hospodářského charakteru vyplývají z narušení do­pravy, zejména městské. V AŽNP Národ nezapomene Stál jsem u sochy sv. Václava jako jeden z mnohých. Před očima smu­teční oznámení s fotografiemi mrt­vých, kteří zahynuli v pražských uli­cích. Řady svíček, věnců a hodně květin. Přicházejí neustále noví a noví lidé. Mladí, staří, vojáci, pří­slušníci Bezpečnosti, viděl jsem 1 Francouze, Němce, Angličany. Všichni mlčky hledí na fotografie čtrnácti- a dvacetiletých chlapců, kte­ří toužili po pravdě, svobodě a svor­nosti. Slyším starší pani, jak tlume­ným hlasem říká: Proč to udělali? Proč? Takoví to bylí krásní chlapci! A pokládá velkou kytici gladiol pod parte s fotografií čtrnáctiletého ho­cha. Přibývá gladiol, aster, jiřin, sví­ček, ale především těch, kteří mlče­ním vzdávají hold statečným. Ml. Boleslav, který je podnikem vý­hradně kompletačním, je proto znač­ná obava z narušení dodávkového cyklu. Napjatá situace se projevila i v ostravských hutních závodech, které neměly dostatek koksovatelného uhlí, čímž byl ohrožován provoz hut­ních závodů. Výpadky ve výrobě se podle hrubých odhadů rovnají ztrá­tám 3—4 denní produkce. Podle díl­čích poznatků, které jsme získali, či­nily ztráty v závodě Skoda Plzeň 20 miliónů korun, což se rovná dvou­denní produkci, v AZNP Ml. Boleslav 35 miliónů korun, což se rovné ztrá­tě 1500 automobilů, v Bohumínských železárnách činí ztráty 4 milióny ko­run a v Železárnách Vamberk 2 mi­lióny korun. Našim čtenářům PRÁCE v pondělí nevyjde. Prosí­me vás, milí čtenáři, o pochopení. Pracujeme stále v nenormálních podmínkách, budova tiskárny i re­dakce našeho deníku jsou stále obsazeny cizími vojsky. Tiskneme v závodu, který není vybaven na výrobu novin a jen dík obětavosti všech pracovníků zúčastněných na výrobe a expedici Práce vůbec vy­chází. Zmenšený rozsah deníku přináší s sebou i některé obsahové problémy. Nemůžeme ani dnes za­vádět všechny rubriky, na které byli čtenáři zvyklí. Nemluvě o tom, že nenormální situace, v níž žije v tyto dny celé naše vlast, způso­buje i redaktorům vážná problé­my. Udržet si i .v těchto chvílích důvěru čtenářů, je naším nejvyš­­ším příkazem. Ani dnes ani později nenajdete v Práci — pokud ji bu­de dělat tento redakční kolektiv — nic, co by bylo v rozporu se zá­jmy československého lidu, s po­žadavkem jeho štátni i politické suverenity. Bilance z Prahy • 25 mrtvých, 431 raněných, z nichž 124 zůstalo v nemocničním ošetřeni — taková je smutná bilance mimořádné situace posledních dnů v hlavním městě republiky. • 39 pražských , domácnosti, jejichž byty buď vyhořely, nebo byly demolo vány. se už přestěhovalo z provizor­ního přístřeší do nových bytů na praž ských sídlištích. Někteří postiženi obyvatelé se uchýlili ke svým příbuz­ným. Důvěra v nejtěžších chvílích Průzkum veřejného mínění provedla ve středu 28. srpna pražská sociolo­gická pracoviště. Bylo vyhodnoceno 208 dotazníků. Z odpovědí Pražanů vy­plynulo, že většina z nich chápe daný' stav věci a vyvozuje z něho realistic­ké závěry. Projev Alexandra Dubčeka poslou­chalo 92 % dotázaných. Se základním obsahem, projevu nesouhlasila jen nepatrná menšina — 5 procent dotá­zaných. Na přímo položenou otázku „Máte nebo nemáte důvěru v Alexan­dra Dubčeka jako vedoucí osobnost našeho života?“ odpovědělo 99% ano, důvěru nemá jen 0,5 % a neví rovněž půl procenta dotázaných. \ Dopis národního umělce Jaroslava Seiferta presidentu republiky Ludvíku Svobodovi Vážený pane presidente, nemám právo mluvit jménem svých druhů, českých spisovatelů, ačkoli o jejich samozřejmém přesvědčeni nemám té nejmenší po­chybnosti. Jako autor, který svými knihami, právě tak jako všichni ostatní spisovatelé, obracel se po celý život k českému národu, k dělnictvu i všem pracujícím, mohu snad jejich jménem říci Vám několik upřímných vět, které mi diktují obdiv k tomuto národu, láska k této zemi a ne na posledním místě i láska a obdiv k Vám. Pracujete na Pražském hradě, Není to místo ledajaké. Vždyf na té půdě hradčanského návrší, jen málo zvednutého nad údolím hlav­ního města, je to místo, kde od prvopočátků svých dějin formoval se náš stát, vyrůstal a rostl celý náš národ ve své historii. V těchto zdech, z nichž část byla zasuta a nad jejich troskami byly zvednuty nové, probíhaly všechny rozhodující okamžiky našeho národa a každý, kdo přichází do našeho hlavního města, at je to náš člověk či cizinec, pozvedá své oěi nejprve k Pražskému hradu. A není to jen krása této monumentální, dominující veduty pro českého člo­věka, je to místo, které symbolizuje svobodu i suverenitu a kameny těchto zdí jsou korunovačními klenoty této země. jako příshtšníci malého národa lneme víc ke své historii než ti, kteří přináleží k národům velkým, kteří neprožíli stavy poddanosti a kteří neprožíli tolik úzkostí o bytí svého národa jako my. Stíny velkých lidí zůstávají v těchto prostorách a nejsou pro nás němé. Žijeme s nimi, hovoříme s nimi v dobách radosti a štěstí i v dobách zlých. Obklopují dnes i Vás a věříme, že i Vy slyšíte jejich hlasy. Nejste mladý člověk, prožil jste dlouhý život, až po kraj naplněný velkými událostmi, z nichž mnohé spojeny jsou navždy s Vaším jménem. Už dávno měl jste lidské právo si odpočinout. V rozhodu­jících chvílích pohrdl jste touto příležitostí a když jste byl postaven v čelo národa, Ochotně jste se ujal této práce. A ti, kdož byli svědky Vašich činů v posledních měsících, týdnech i dnech, mluví o Vás s úctou. To nás naplňuje radostí i hrdostí. Ctíme Vás. Některá slova častým užíváním ztrácejí na své pregnantnosti. Ale jestliže Vám říkáme dnes. že český národ Vás miluje, nechť tato slova zní zcela neotřele, se vší svou radostností a silou. A nechť jsou — ale to bych Vám snad ani neměl říkat, není to jistě zapo­třebí — nechť jsou i pobídkou V.ám, abyste ve své práci neustal, abyste neumdléval, i když už tolik let leží na Vaši ušlechtilé tváři. jste voják. Kdekdo zná Vaší statečnost. Hovořili o ní i vojenští velitelé Sovětské armády z druhé světové války. Mluví o ní i Vaši spolupracovníci z první války. A tuto statečnost osvědčil jste i ne­obyčejnou rozhodností a včas i dnes. Myslím, že pro muže Vašeho druhu nemůže být v životě většího štěstí než to, které potkalo Vás. Oba naše národy Vám věří. Stojíte v jejich čele c. všichni jsme bezpodmínečně ochotni poslouchat Vaše rozkazy. Mluvím o štěstí, ale toto štěstí není lehkým údělem. Nelze v něm spočinout v klidu a radosti. Když jsem s Vámi před časem hovořil, byl krásný letní den. Čtyři okna Vaší pracovny byla otevřena. Vanul sladký vzduch zahrady Na valech c pod ní byla Praha plná pohody a slunce. Slyšeli jsme šum pracujícího dne. Záviděl jsem Vám tu jedinečnou, překrásnou vyhlídku. Dnes Vám ji nezávidím. Váš JAROSLAV SEIFERT ODBORY NA PLZEŇSKU Pomůžeme k normalizaci poměrů Předsednictvo KOR v Plzni a 'před­sedové KV odborových svazů říkají ve svém stanovisku: Komuniké a vysvětlení, kterého se nám dostalo, plně potvrzuje, že jed­nání v Moskvě bylo velmi složité a nebyly respektovány podmínky, zvláštnosti a historické zkušeností zemí, v kterých se usiluje o vybu­dování takového modelu socialismu, který těmto skutečnostem plně odpo­vídá. Odmítáme jakýkoli nátlak tyto principy porušit, protože je v roz­poru s uznáním suverenity a zasa­huje do záležitosti, které jsou vlastní pouze KSČ a lidu naši země. Nevi­díme záruky svobodného rozhodová­ní, jsou-li nadále v naší vlasti clzl vojska. Požadujeme nejen jejich od­chod, ale spolu s tím i náhradu všech škod, které okupací vznikly naší republice a občanům. Vysoce oceňujeme úsilí soudruhů Svobody a Dubčeka, kteří za velmi těžkých a náročných podmínek jed­nali v Moskvě. Jsme si vědomi velké odpovědnosti, kterou máme. Plně se k ní hlásíme. Nechceme stát stranou a ponechat řešení událostí pouze soudruhům Svobodovi, Dubčekovi, Smrkovskému a Černíkovi. Plně pod­poříme jejich úsilí nejen slovy, ale i činy. Havíři a železničáři společně V pátek nastoupili na Důl 25. únor v Novém Sedle na Sokolovsku už všichni pracující na směnu. Mnoho jich předčasně ukončilo dovolenou, aby obsadili všechna pracoviště a byla tak zajištěna plynulá těžba. Ve­dení spolu se stranickou a odboro­vou organizaci připravuje program práce na další období, aby se odstra­nily ztráty v těžbě. Pracující dolu prohlásili, že zlikviduji ztráty v nej­­kratší možné . době a dají našemu hospodářství tolik uhlí, kolik potře­buje. Solidární s havíři jsou želez­ničáři stanice Nové Sedlo, kteří slí­bili odvézt všechno, co se na dole vytěží.

Next