Rudé Právo, říjen 1962 (XLIII/271-301)
1962-10-10 / No. 280
J 5. OKí. Kg* •ŽŠ.-A* $ Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE STŘEDU DNE 10. ŘÍJNA 1962 CISLO 280 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 68) CENA 30 HAL. Jmenování nového čs. vyslance v Norsku a na Islandě PRAHA 9, října (ČTK) — President republiky soudruh Antonín Novotný jmenoval Alexeje Voltra mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem ČSSR v Norsku a současně ho Jmenoval v téže funkci na Islandě. Dosavadního vyslance ČSSR v obou zemích Miroslava Kadlece zprostil těchto funkci v souvislosti s jeho pověřením jinými úkoly. Uložení ostatků Klementa Gottwalda v Národním památníku na Vítkově V úterý 9. října v odpoledních hodinách byl proveden pietní akt přemístění ostatků Klementa Gottwalda do sarkofágu v ústřední síni Národ-' nlho památhiku na hoře Vítkově. x Pielního aktu se účastnili členové a kandidáti politického byra ÚV KSČ soudruzi: K. Bacílek, P. David, Z. Fierlinger, J. Hendrycb, A. Novotný, V. Široký, J. Hlína, L. Jankovcová, D. Holder, B. Köhler, tajemníci ÜV KSČ sou-druzi A. Dubček, V. Slavík a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze soudruh A Krček. Účastníci pietniho aktu se shromáždili ve slavnostní síni Národního památníku, kde u urny s popelem Klementa Gottwalda stála čestná stráž Lidových milici. Po státní hymně za zvuků Pochodu padlých revolucionářů odnesla čestná stráž Lidových milici urnu do Ústřední sině Národního památníku, kde byla uložena do sarkofágu po bok významných revolučních bo’ovníkö. Pietn! akt byl zakončen Internacionálou. K hrobu Klementa Gottwalda byl položen věnec z živých rudých květů, na Jehož stuhách je nápis: »Klementu Gottwaldovi — ústřední výbor KSČ.« Představitelé naší strany při pietnim aktu uložení ostatků Kl. Gottwalda v ústřední síní Národního památníku na hoře Vítkove. (Foto E. Uher) NA VÝZVU VRŠOVICKÝCH ZELEZNICABO odpovědělo přes 470 stanic Výzva železničářů z Prahy-Vršovic nachází v uzlech, lokomotivních depech a na jiných pracovištích ČSD stále větší odezvu. Od jejího vyhlášení se do soutěže za snížení nehodovosti přihlásilo již 472 stanic, z toho nejvíc u Pražské dráhy a v oblasti Plzeňské dráhy. V odpovědi na vršovickou výzvu se např. provozní zaměstnanci železniční stanice Chomutov ’»avázall, že v posledním čtvrtletí budou pracovat bez nehod a že se přičiní o to, aby polovina soutěžících se stala již v příštím roce držiteli čestného odznaku »Za práci bez nehod a úrazů«. Dobře pipi svůj závázek železničáři v® Dvoře. Králové----za posledních 24 měsíců nezaznamenali ani jeden úraz. Na úspěchu se podílejí všichni zaměstnanci, kteři za pomoci bezpečnostních hlídek denně kontrolují dt>držovánl předpisů a bezpečnostních opatřen*. Každý dozorce výhybek si vzal např. do socialistické péče jednu kole), kterou během své směny kontroluje, odstraňuje ořekážky v kolejišti a tím posunovačům zajišťuje nerušenou práci. Pěkných 7ýsledků dosahuji rovněž vlakové čety v Českém Těšíně. Závazek na počest XII. s|ezdu KSC — ujet milián ki iometrů bez hrubých nehod — nejen splnily, ale do konce září překročily o více než 30 600 kilometrů. (CTK) Nejvyšší těžba uhlí kombajnem v OKR OSTRAVA 9. října (ČTK) — Horníci ve Sdružení OKD dosáhli v pondělí nejvyšší kombajnové těžby uhlí v historii revíru. Pomocí 108 stroiů narubali 37 507 tun ubil za den, což je polovina všeho uhli z porubních stěn. Na Dole A. Zápotocký narubali s kombajny dokonce čtyři pětiny všeho uhlí. Horníci v OKR nyní v soutěži na počest XII. sjezdu KSČ usilují o vyrovnání poklesů těžby a opětné plněni plánovaných úkolů. Dluh od začátku října už činí přes 27 000 tun uhlí. Pomůžeme vybudovat Rumunsku závod na viskózové hedvábí Podle obchodní dohody podepsané představiteli podniku zahraničního obchodu Rumunské lidové republiky a ČSSR pomůže Československo dodávkami technologického zařízeni vybudovat Rumunsku závod na výrobu viskózového hedvábí. Finálním dodavatelem investičního celku Je Královopolská strojírna a podílet se na něm budou ještě dalši československé a rumunské strojírenské závody Nový závod, který má 1jýt uveden do zkušebního provozu 1. října 1965. bude vyrábět ročně několik tisíc tun viskózového . hedvábí. Technologické zařízeni obsáhne 12 provozů od přípravy viskózy až po čističi stanice odpadních vod a energetická zařízení. Bůhem přípravy na zahů|epf zkušebního provozu nastoupl rumunští technici a mistři na zapracováni do našich pod niků. Výstavba nového závodu v Rumun sku umožni rozvinout |ešté těsnější spo; Iupráci mezi našimi a rumunskými projekčními ústavy a výrobními závody. (CTK) Modernizace slévárny Závodů J. Švermy v Brně Slévárenský provoz Závodů J. Švermy v Brně patři k neistaršim slévárnám Jihomoravského kraje. Výrobní proces byl dlouho odkázán na namáhavou ruční práci Za poslední léta se již mnoho změnilo á v nejbližšf době ještě změní. Dokladem toho je nová vysoce mechanizovaná linka pro odlévání traktorových motorových skříní. Z mohutným- zásobníků putuje formovací směs transportéry, k pískometu, odtud do obracečky oddělující ;modeloyöü desku od formy a potom dále db sušicí komorv. Nové stroje a zařízetjí. z nichž některá se prověřují pro nově budovanou moderní slévárnu » ZKL Brno, přispívají nejen k vyšší úrovni práce, ate umožňují jejich využití ve vícesměnném provozu a tím i k podstatnému rozšíření a zhospodárnění výrobního procesu. Ve slévárně Závodů | Švermy přispěji ke zlepšeni plněnf plánu výroby traktorů a jiných důležitých strojů. (CTK) Dokonalé zařízení řídí výrobu obrazovek Vývojoví pracovnic! ústavu Rozvoj v Piešťanech vyrobili a v těchto dnech dodali do Tesly v Rožnově dispečerské zařízení pro ovládání cechu výroby obrazovek. Zařízení umožni sledovat a řídil z jednoho stanovišfě dopravníky ve výrobě, podle potřeby zrychlovat a zpomalovat jejich chod, stanovit počet vyrobených kusů a automaticky vyřazovat vadné. . Dispečeru pomáhá při práci tzv. synoptická mapa, na níž se signalizuje postup práce na linkách. Některé části výrobní ho procesu Jsou snímány televizní kamerou. (CTK) v . « Z OBSAHU LISTU: .............................. .......—" y \ Diskuse k výhledům dalSího fy rozvoje naší společnosti 'fy (str. 2 a 31 fy Náš komentář: Odpovědnost J fy za výrobek (str. 4) fy Intenztftkace — základní cesta fy fy k podstatnému růstu a fy zhospodárnění zemědělské fy fy výroby (str. 4] fy Morální vítězství Kuby v OSN fy fy (str. 5) fy fy. Labour Party a britský vstup fy fy do EHS (str. 5/ fy fy Jmenování nových rektorů a vysokoškolských profesorů PRAHA 9- října (CTK) — V úterý byli v Kolovratském paláci v Praze Jmenováni noví akademičtí hodnostáři. Ministr školství a kultury dr. František Kahuda odevzdal dekrety presidenta republiky o Jmenování rektoru Janáíkovy akademie múzických uměni v Brně dr. Josefu Burjankovi, rek' toru Vysokého učeni technického v Praze prof. 'ínž. dr. Josefu Kožouškovi, rektoru University Palackého v Olomouci Eduardu Mandákovl a dalším 18 novým profesorům nejrňznějších směrů z pražských, brněnských, ostravských a plzeňských vysokých škol a současně jim přál nové úspěchy do Jejich další práce. DAJÍ 200 TAVEB OCELI V JEDNÉ SÉRII KLADNO 9. října (ČTK) — Kolektiv elektrické pece »Y« v nové ocelárně Poldiny hutí. na Kladně se zavázal, že vytav! v jedné kampani 200 taveb antikorozní oceli. Přes 150 taveb mají od 10. srpna (iž za sebou a daiší prodloužení kampaně je výsledkem, vzorné péče o pec a dokonale prováděné mezitavbové opravy. Na mimořádném výkonu kladenských ocelářů má hlavni zásluhu využití sovětských zkušeností — mj.vy* zdívky, která při správném postupu tavby vytváří v peci ochranný povlak. Dříve používaná vyzdivka a stará technologie lavby těchto náročných druhů oceli dovolovaly, udělal v (edné sérii nejvýše pět antikorozních taveb. Výsledek plnění sjezdového sávazkii v SQNP Pracující kladenských hutí zachránili tisíce tun surovin Za rok uspořili za 10 miliónů Kčs materiálu KLADNO (Od našeho dopisovatele) — Právě před rokem psali v Rudém právu pracující haldového hospodářství n. p. Spojené ocelárny v Kladně, že nedovolí, aby se v podniku plýtvalo materiálem a aby se cenné suroviny vyvážely jako odpad na haldu. Nyní svou práci bilancují. Zamysleli se nad výzvou ústředního výboru strany k šetrnému hospodaření s kovy, palivem a ostatními surovinami, a když se pořádně rozhlédli po svém pracovišti, strnuli, Jak neodpovědně se plýtvá hodnotami.» Ustavili proto při dílenském výboru ROH zvláštní komisi, o Jejíž činnosti nám napsal Její předseda J. Špaček. Za rak vybrali Členové komise z odpadu vyváženého na haldu celkem 28 546 lun různého materiálu v hodnotě takřka 10 miliénů Kčs! V tom bylo: + 1400 tun ocele a ocelových slitků, -Ůr S000 tun okujf, v -A- 10 519 tun uhelného prachu, -A- 2264 tun zlomkového magnezitn, -A- 261 tun šamotových cihel, 544 tuny zlomkového šamotu, 640 lun baslcké svářknvé strusky, -jlr 10 474 kg vzácných příšad, draze dovážených ze zahraniái, např. 835 kg chrómu, 440 kg niklu, 25 kg molybdénu, 1970 kg silicia, 250 kg manganu, 750 kg ferromanganuatfiné, 16 kg wolframu, 28- kg vanadia, 1020 kg mangansilicia, 32 kg titanu, 18 kg kobaltu, 5050 kg surového železa dovezeného ze SSSR atd. Tyto přísady vrátili výrobě — dříve nenávratně mizely na haldách! Jak to dělali > Členem komise může být každý, kdo se o to dobrovolně přihlásí — takovou zásadu si řekli, když komisi ustavovali. Vyvíjeli po celý rok příkladnou činnost : Denně ve všech směnách na všech haidových pracovištích sledovali a I nadále sledují, jak které dddělení podniku, oblast či dílna plni Jednu ze základních povinností — odpovědně hospodařit se surovinami a materiálem Členové komise prohlížejí, zda v nepotřebném odvalu nejsou ocelové slitky, železný šrot, cenné přísady, magnezit, šamot, uhlí, rudy atd. Vybl- Vají a vracejí kocábky, ve kterých zjistí takový materiál či suroviny provozům, odkud kocábky přišly. Velmi jim pomohly rozhovory s vedoucími hospodářskými pracovníky, se stranickými a odborovými funkcionáři z provozů, v nichž se nedostatky opakovaly. Komise vyhlásila a vede boj proti falešnému kamarádství, proti pohodlnosti, formalismu v úsporách, proti všemu, no zavinuje ztráty. Soudruh J. Špaček píše, že to nebyla snadná práce, že ke komisi neměl každý důvěru a pochopeni, že byli přehlížení, že mnozí vedoucí práci komisa zesměšňovali. Neustoupili od svého předsevzetí zachránit cenné suroviny a materiál a nevzdali se, ani když Je vlastní spolupracovníci na haldě zpočátku nechápali. Psali články do novin, vyzývali pracující v provozech, aby byli pozornější při výrobě, hovořili na schůzích a velkých konferencích, psali letáky a přibíjeli Je na dveře těm pracovníkům, kteří bez ohledu na několikeré upozornění plýtvali... Uspořádali také na dvoře podniku výstavu ukázek, co všechno se zahazuje. Výstava svou názorností a vyčíslením škod mnohým otevřela oči. Šli neústupně za cílem, který vyjádřili závazkem: Do XII. sjezdu KSČ zlikvidovat z valné většiny hospodářské ztráty vznikající špatným zacházením se surovinami v SONP Kladno. Do haldy se už nic zvrhávat nebude!« A skutečně, na haldý už cenné suroviny nejdou I Druhá stránka věc! Činnost komise měla Ještě jednu významnou stránku. Stránku výchovnou, uvědomovací. Tak např. vedoucí hospodářští pracovníci v podniku Jsou placeni nikoli jBn podle toho. Jak se plní plán, nýbrž i podle toho, Jak hospodárně se vyrobí tuna surového železa nebo oceli. Ve snaze plnit hrubou výrobu za každou cenu, přehlíželi mnozí z nich hospodárnost a starali se o ni Jen formálně. Komise Je soustavně upozorňovala a leckdy 1 pranýřovala veřejně. Komise také zjistila, že mnoho ^iýát Je zaviněno nepozorností, hrubým por ním technologických postupů i na případy SBbotáže! Z toho podniku denně vážhé finanční a hospo-s dářské rtráty. Tím, ža se neustále starala o to, aby v podniku byl po této stránce pořádek, vynutila si nakonec zvýšenou pozornost na mnoha pracovištích, ve vedení podniku i v odborové organizaci. Byla názornou školou, Jak by se mělo hospodařit. Svědčí o vyspělém uvědomění členů komise, že veškerou činnost dělali dobrovolně, bezplatně a vedle svých obvyklých pracovních úkolů. ★ Výsledky a zkušenosti této komise v národním podniku Spojené ocelárny v Kladně by se měly uplatnit l v dalších závodech. Mnoho by k tomu mohly přispět mlnlst?rstvo hutního průmyslu a rudných dolů a především Odborový svaz zaměstnanců huti a rudných, dolů, kdyby zorganizovaly výměnu poznatků pro ostatní podniky. Mnohé ze zásad, jimiž se komise řídila, platí však i pro jiná odvětvi průmyslové výroby, dopravy a stavebnictví. A využit Jich by bylo cenné právě v této době, kdy se kontrola stále více stává věci nejšlršího okruhu pracujících. Včas splnit nákup brambor Dopis okresu Benešov ústřednímu výboru KSČ Pěstitelé okresu Klatovy před několika dny oznámili, že na poěest ¥11. sjezdu KSC splní plán nákupu brambor'a navíc prodaji státu nejméně 15 000 q převážně v sadbě. Na iniciativu Klatovských navazuje okres Benešov. Byro OV KSČ, rada ONV zaslaly ústřednímu výboru dopis, v němž mimo jiné uvádějí: Podařilo se rozvinout popradskou výzvu v celém okrese tak, že )! přijala většina |ZD a státních s'tatkű. Po přijeti soutěže byla naše pozornost zaměřena především k prováděni-řádná kultivace. -4r Rozhodující úloho v dobrých výsledcích sehrála osobní odpovědnost pracovníků I funkcionářů za jednotlivé hany. Dále správné prémiování za provedení jednotlivých prací. Potvrdilo se, že osobni odpovědnost, materiální zainteresovanost a kontrola veřejnosti |sou pro naši práci rozhodující. -ů- Předpokládané výnosy ověřené nž v zahájeni sklizně umožni vyrovnat se s nákupem iak konzumních, tak i sadbových brambor. Zatímco loňského roku jsme nakoupili 4253 vagónů brambor a nesplnili plánovaný úkol, letos nakoupíme nejméně 5269 vagónů, čímž splníme plánované nákupní dknly, a to dn 27. 10 1962. ■jc Pro zlepšeni situace v pěstování brambor ve Středočeském ,kraji jsme zabezpečili 800 vagónů obchodní sadby, kterou dodáme do ostatních okresů kraje výměnou za konzumní brambory. Pro vlastni potřebu mámo zabezpečeno dalších 160 vagůnů obchodní sadby, kterou vyměníme v našich zemědělských závodech. Popradské hnuti v našem okrese nekončí. Vytváříme podmínky pro další rozvoj tohoto hnut! už nyní na podzimu V příštím roce chceme v několika vybraných závodech dosáhnout výnosu 300 q z hektaru. Nákup brambor k 8. říjnu v °/o Návštěvou ve vesmíru? At to zní jakkoliv podivné, je to dnes dopřáno l tem, kteří s profesí kosmonautů nemají vůbec nic společného. I »nosné* prostředky jsou zcela dostupné — moskevské metro, taxi či trolejbusy. Za třicet köpetek bez úhony proniknete branou známého moskevského výstaviště a dále se ul o vás starat nemusím. »Vesmír*, nejznámější, nejpopulůrnéjší a nejnavštéuovanějšl pavilón Výstavy úspěchů národního hospodářství SSSR, najdete hravě a bez ptaní. PROHLÍDKU »VESMÍRU« bychom měli podle všech pravidel začil vlastně po pořádku — ó'd geniálních schémat Ciolkovského nebo prvé sovětské rakety, jež před třiceti lety vynesla do nepatrné výše všeho všudy šest kilogramů užitečného nákladu. Či od sputniků čisio 1, 2 a 3 a dále přes luníky, kosmickou laboratoř, jež vyfotografovala odvrácenou stranu Měsí ce, či aulomatickou stanici, která první zahájila lety k Venuši? Kosmických poslů je dnes už celá plejáda. Defiluji tady před zraky návštěvníka ve skutečné velikosti, nelišíce se téměř v ničem od svých prototypů. Tpkovou přehlídku »kosmické rtlódy« lže v kostce uvidět snad jenom-zdei Čtenář nám však listě nebude mít za zlé, když začneme s putováním — od konce. Přesněji řečeno od uejnővějších exponátů, o které byl »Vesmír« obohacen zcela nedávno. Nouidou pozornosti jediného návštěvníka : přístroje, jimiž ]e zařízena kabina kosmických lodi, oděv či strava kosmonautů aid. Probíráme zrakem lednu věc za diu hnu: Slnžlté palubní zařízeni, miniatur ni glóbus orientující kosmonauta v čase i prostoru, zápisy z palubních deníků. Filmová kamera »Konvas«, s niž German Titov pořídil unikátní barevné žábě ry modravého zemského povrchu. Hedvábný skafandr, svíticí purpurově jasnou oranžovou barvou, připomínající zrající bobule jeřabin. Bílá, jakoby rytířská helmice s průhledným hledím a s čtyřmi strohými písmeny SSSR. - Vysoké šněrovaci boty. Nenf bez zajimavostl ani pracovní rozvrh, rozpočítaný na každuu hodinu kosmonautova pobytu ve vesmíru. Mátne na vybranou I kosmický jídelníček. Objemné tuby nabízejí menu na oběd I přesnídávku: masové pyré, játrovou paštiku, sýr, bilou kávu< malinový mošt. Nádržka z umělé hmoty uhasf žízeň studenou moskevskou vodou V průsvitném sáčku je i sádka malých zlátnouciph bulek s nápisem »pšeničný chléb«, jídlo si lze podle libosti dokonce přihřát: v kosmické lodi je i palubní ohřívač. Méně známá jě kosmonautova souprava »pro každý případ«. Věci, Které by byly nezbytné, kdyby kosmonaut museí přistát daleko od určeného místa, v neobydleném prostoru, na souši nebo 1 na vodě. Lékárnička první pomoci, turistický vařič, tuhé palivo, sirky, které odolají větru I dešti, rezervní vysílačka, baterie, kapesní svítilna, signální rakety, gumový člun. Nezbytná součást výbavy každého kosmonauta. Avšak žádný z dosavadních čtyř sovětských dobyvatelů kosrnu ie nepotřeboval ... NEDÁVNO se v pavilonu objevil |eště jeden unikát — první sovětská kosmická sonda, která po letu kolem zeměkoule úspěšně přistála (20. srpna 1960) v předem určené oblasti. V pouzdru metru a půl dlouhém prožily fenky Bělka a Střelka celý den ve vesmíru. Na zadní stráně kabinky zůstal ruský nápis: »Nálezce prosíme, aby se nedotýkal psň a ajjy o nálezu okamžitě podal zprávu v nejbližším sovětu.« Návštěvnici zpytavě obcházejí kosmického navrátilce. Až na nepatrné šrámy nenajdou na pouzdru žádnou vážnou stopu po poškozeni. Je nesporné, že pouzdro by bylo možno znovu použit, stejně tak jako kosmickou lod Bělky a Střelky, která se stala cvičným inventářem sovětských kosmonautů. Na malém plátné výstavního pulyekranu, nedávno uvedeném do provozu, mihnou se před námi i neméně unikátní filmové záběry: dopad posledního stupně silné sovětské rakety do vod Tichého oceánu, nezapomenutelný je i pohled na ohňostroj spuštěných raketových mutnrů a na start mohutné rakety připomínající dlouhou bílou tužku zabodávajíc! se du nekonečné modře kosmického oceánu. VZPOMÍNÁM Sf, JAK »VF.SMlR« VZNIKAL A ROSTL. Nejdříve se v pavilónu Akademie věd SSSR objevila první vlaštovka: prostá kovová koule prvého sputníku se čtyřmi ostny antén. Davy lidí mohly na ni údivem oči nechat. Osmý div světa! Ruský zázrak! Senzace! Fantazie! Co všechno jsi tehdy v těch tlačenicích pod maketou prvního sputnlka neslyšel I A pak začala tlačenice v kosmu Zahafaia Lajka, vznesly se Bělka, Střelka, Hvězdička, králíci, myši, zrna kukuřice a pšenice, mikrobi apod., po sputniku se zrodil lúník, Měsíc odhalil svou odvrácenou tvář a přišla řada na dlouho očekávané »nebeské bratry«... Kosmickým exponátům začalo být ve starém pavilónu Akademie věd trochu těsno. Bohatý kosmický program a neméně bohaté kosmické úspěchy sovětského lidu vymohly si vlastní Stánek. Pavilón »Vesmír« je vlastně velkou re kapitulaci. Bilanci cesty, po níž sovětský člověk proráží lidstvu cestičku dn neprobádaných tajemství kosmu. A tady si snad vlče než kdekoliv jinde uvědomíš rozměry, rozmach a tempu smělého vzletu sovětského lidu ke hvězdám. Vše se tu nabízí k srovnáváni. Před tebou pod klenbuu kopule vist první sputnik. Před pěti lety |sme žasli nad jehu osmdesáti kilogramy. A hned v sousedství leží na podvozku objemné tělo posledního stupně rakety, která 3. ledna 1959 vynesla do kosmu umělou planetku • rouhá«. Váha celého kolosu — přes 13 centů. )ak nesrovnatelné minialurni by nám pak připadal první sputnik, jehož pětiletých narozenin v těchto dnech vzpomínáme vedle kosmických lodi »Vostok« váži efeh téměř 50 metrických centů? Velkolepé! Fantastické! Fenomenál nil Úžasné! Skvělé! Bravol Slova, Kte rá Jsme si v pavilónu opsali ze sirá nek pamětní knihy. Slovník obdivu se jak vidět, š léty nezměnil. »Jsem vel mi ráda, že žiji v takové zemi, jako je Sovětský svaz,« připsala mladá sovětská občanka Naďa Jermolovová. »Lidstvo se ještě dočká dalších mohutných úspěchů, jejichž strůjcem bude sovětský člověk,« vyjadřuje své pevné přesvědčeni československý turista z Litvínova. Pavilón »Vesmír« otevírá své brány každodenně, bez jediného dne oddechu. Od rána do večera A stále je plno. jako magnet přitahuji kosmické exponáty denně desetitisíce domácích i zahraničních hostů. O nedějích proud návštěvníků dosahoval téměř 100 000 lidil ZAPLNĚNÝ PAVILON |E ZRCADLEM odrážejícím neobyčejný zájem širokých lidových vrstev o otázky, kterými se před pěti lety zabýval jen omezený okruh vědců a amatérů. Pavilón »Vesmír« se stal svéráznou školou miliónů i svéráznou- kronikou prvé sovětské kosmické pěli lelky Teprve pět let uplynulo... A v kosmickém pavilónu v Moskvě začíná býl exponátům opět těsno ... Z HOŘENI Návštěvou ve »Vesmíru OD NAŠEHO MOSKEVSKÉHO ZPRAVODAjE Letec kosmonaut major Ahdrtjan Nikolajev při zkouškách před letem do vesmíru. ■ - . i í Foto CTK — TASS | I Pod heslem »Připravujeme se na zítřek* se koná v Ostravé ústřední přehlídka technické tvořivostí mládeže. Mezí nejpozoruhodnéjší exponáty patří model automatické sluneční elektrárny, který zhotovili členové zájmového kroužku Domu pionýrů a mládeže v Praze. (Foto ČTK — SvorSik) t ZPRÁVA Z PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚRO Účinněji rozvíjet iniciativu pracujících PRAHA 9. října (CTK) — V úterý odpoledne byla zahájena dvoudenní XV. plenární schůze Ústřední rady odborů, která projednává dokument ÚV KSČ »0 výhledech dalšího rozvoje naši socialistické společnosti« a současné úkoly Revolučního odborového hnutí. Předseda ŰRO Er. Zupka uvedl, že k 20. září soutěží o název sjezdu strany. již 23 552 kolektivů, 4102 dílny a provozy, 1295 závodů a §9 podniků. Do hnutí brigád socialistické práce je v tomto období zapojeno téměř 80 000 kolektivů, v nichž soutěži 886 394 pracujících. Výsledkem rozvoje socialistického soutěženi v letošním roce je, Že za první pololetí bylo dosaženo splněni závazků v průmyslu v hodnotě 770 miliónů Kčs v hrubé výrobě, 670 miliónů Kčs ve výrobě zboží a úsporv 300 miliónů Kčs na vlastních nákladech. Tato mimořádná iniciativa pracujících by však přinášela naši společností mnohem vfce užitku, kdyby nebyly závody a podniky, které plánované úkoly neplní. Soudruh Zupka pak poukázal na to. že v celostátním měřílku bylo za celé první pololetí letošního roku rozšířeno pouze něco vice než 14 000 zlepšovacích návrhů, z nichž bylo zavedeno jen 1816. Poté se zabýval přípravou plánu I kolektivních smluv na rok 1963. Prohlásil, že v připravovaných návrzích kolektivních smluv na příští rok je nutno věnovat zvýšenou pozornost také vypracování návrhů rozpočtů podnikových a pobídkových fondů pracujících. |de především o to, aby všichni pracující projednali tylo návrhy a aktivně se podíleli také na kontrole, jak se s finančními zdroji hospodaří. Odpovědná a svědomitá 'příprava plánu na příští rok výžaduje vyrovnat se především s úkoly letošního plánu, a to jak v množství, tak i v předepsaném sortimentu a kvalitě. Připomněl rovněž m). příkladnou Iniciativu některých závodů, zaměřenou na výrobu zboži navíc, kterým lze obohatit náš trh. Do soutěže o dosažení maximálních úspor paliv a energie všeho druhu bylo ve druhém čtvrtletí zapojeno pouze 1235 závodů, přičemž celkcvý počet závodů, v nichž lze těchto úspor dosáhnout, činí přes 5600. Plenární schůze pokračovala diskusi. Agrese proti Jemenu Vojska Saudské Arábie a Jordánská vstoupila du země KAMIRA 9. října (CTK) — Jak oznamuje list Al-Ahram, překročila vojska Saudské Arábie a jordánská jemenské hranice a postupují směrem k jemenskému městu Saádě. Vojska jsou vyzbrojena minomety, obrněnými vozidly a jinými zbraněmi. Na severních hranicích jemenu probíhaly v pondělí po celý den boje mezi jednotkami jemenské armády a vojsky Saudské Arábie a lordánska Mnoho vojáků bylo zabito a raněno ★ V Ammánu bylo úředně oznámeno, že jordánský král Husejn a jemenský princ Hasan, který se pokouši svrhnout- republikánskou Jemenskou vládu, si vyměnili poselství, v nichž se ujišťuji vzájemnou podporou Kasan žádal Husejna o podporu věci monarchie v lemonu a jejích představitelů v OSN a dalších mezinárodních organizacích. Husejn ujistil ve své odpovědi Hasana »všestrannou podpnrou«, kterou mu je jordánsko připravena poskytnout »za všech okolnostf«. IPokračování na str. 5) ♦