Rudé Právo, říjen 1962 (XLIII/271-301)

1962-10-10 / No. 280

J 5. OKí. Kg* •ŽŠ.-A* $ Proletáři všech zemí, spojte se! RUBE PRÁVO ORGÁN ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA VE STŘEDU DNE 10. ŘÍJNA 1962 CISLO 280 — ROČNÍK 43 (Právo lidu roč. 68) CENA 30 HAL. Jmenování nového čs. vyslance v Norsku a na Islandě PRAHA 9, října (ČTK) — President republiky soudruh Antonín Novotný jmenoval Alexeje Voltra mimořádným vyslancem a zplnomocněným minis­trem ČSSR v Norsku a současně ho Jmenoval v téže funkci na Islandě. Dosavadního vyslance ČSSR v obou zemích Miroslava Kadlece zprostil těchto funkci v souvislosti s jeho po­věřením jinými úkoly. Uložení ostatků Klementa Gottwalda v Národním památníku na Vítkově V úterý 9. října v odpoledních ho­dinách byl proveden pietní akt pře­místění ostatků Klementa Gottwalda do sarkofágu v ústřední síni Národ-' nlho památhiku na hoře Vítkově. x Pielního aktu se účastnili členové a kandidáti politického byra ÚV KSČ soudruzi: K. Bacílek, P. David, Z. Fier­­linger, J. Hendrycb, A. Novotný, V. Ši­roký, J. Hlína, L. Jankovcová, D. Hol­der, B. Köhler, tajemníci ÜV KSČ sou-druzi A. Dubček, V. Slavík a vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze soudruh A Krček. Účastníci pietniho aktu se shromáž­dili ve slavnostní síni Národního pa­mátníku, kde u urny s popelem Kle­menta Gottwalda stála čestná stráž Lidových milici. Po státní hymně za zvuků Pochodu padlých revolucionářů odnesla čestná stráž Lidových milici urnu do Ústřed­ní sině Národního památníku, kde by­la uložena do sarkofágu po bok vý­znamných revolučních bo’ovníkö. Piet­­n! akt byl zakončen Internacionálou. K hrobu Klementa Gottwalda byl položen věnec z živých rudých květů, na Jehož stuhách je nápis: »Klementu Gottwaldovi — ústřední výbor KSČ.« Představitelé naší strany při pietnim aktu uložení ostatků Kl. Gottwalda v ústřední síní Národního památníku na hoře Vítkove. (Foto E. Uher) NA VÝZVU VRŠOVICKÝCH ZELEZNICABO odpovědělo přes 470 stanic Výzva železničářů z Prahy-Vršovic nachází v uzlech, lokomotivních depech a na jiných pracovištích ČSD stále větší odezvu. Od jejího vyhlášení se do sou­těže za snížení nehodovosti přihlásilo již 472 stanic, z toho nejvíc u Pražské dráhy a v oblasti Plzeňské dráhy. V odpovědi na vršovickou výzvu se např. provozní zaměstnanci železnič­ní stanice Chomutov ’»avázall, že v po­sledním čtvrtletí budou pracovat bez nehod a že se přičiní o to, aby polo­vina soutěžících se stala již v příš­tím roce držiteli čestného odznaku »Za práci bez nehod a úrazů«. Dobře pipi svůj závázek železničá­ři v® Dvoře. Králové----za posledních 24 měsíců nezaznamenali ani jeden úraz. Na úspěchu se podílejí všichni zaměstnanci, kteři za pomoci bezpeč­nostních hlídek denně kontrolují dt>­­držovánl předpisů a bezpečnostních opatřen*. Každý dozorce výhybek si vzal např. do socialistické péče jednu kole), kterou během své směny kon­troluje, odstraňuje ořekážky v kolejiš­­ti a tím posunovačům zajišťuje neru­šenou práci. Pěkných 7ýsledků dosahuji rovněž vla­kové čety v Českém Těšíně. Závazek na počest XII. s|ezdu KSC — ujet milián ki iometrů bez hrubých nehod — nejen splnily, ale do konce září překročily o více než 30 600 kilometrů. (CTK) Nejvyšší těžba uhlí kombajnem v OKR OSTRAVA 9. října (ČTK) — Horníci ve Sdružení OKD dosáhli v pondělí nejvyšší kombajnové těžby uhlí v his­torii revíru. Pomocí 108 stroiů na­rubali 37 507 tun ubil za den, což je polovina všeho uhli z porubních stěn. Na Dole A. Zápotocký narubali s kombajny dokonce čtyři pětiny vše­ho uhlí. Horníci v OKR nyní v soutěži na po­čest XII. sjezdu KSČ usilují o vyrovnání poklesů těžby a opětné plněni pláno­vaných úkolů. Dluh od začátku října už činí přes 27 000 tun uhlí. Pomůžeme vybudovat Rumunsku závod na viskózové hedvábí Podle obchodní dohody podepsané představiteli podniku zahraničního obchodu Rumunské lidové republiky a ČSSR pomůže Československo do­dávkami technologického zařízeni vybudovat Rumunsku závod na vý­robu viskózového hedvábí. Finálním dodavatelem investičního celku Je Královopolská strojírna a podílet se na něm budou ještě dalši českosloven­ské a rumunské strojírenské závody Nový závod, který má 1jýt uveden do zkušebního provozu 1. října 1965. bude vyrábět ročně několik tisíc tun viskózového . hedvábí. Technologické zařízeni obsáhne 12 provozů od pří­pravy viskózy až po čističi stanice od­padních vod a energetická zařízení. Bůhem přípravy na zahů|epf zkušební­ho provozu nastoupl rumunští technici a mistři na zapracováni do našich pod niků. Výstavba nového závodu v Rumun sku umožni rozvinout |ešté těsnější spo; Iupráci mezi našimi a rumunskými pro­jekčními ústavy a výrobními závody. (CTK) Modernizace slévárny Závodů J. Švermy v Brně Slévárenský provoz Závodů J. Šver­my v Brně patři k neistaršim slévár­nám Jihomoravského kraje. Výrobní proces byl dlouho odkázán na namá­havou ruční práci Za poslední léta se již mnoho změnilo á v nejbližšf době ještě změní. Dokladem toho je nová vysoce mechanizovaná linka pro odlévání traktorových motorových skříní. Z mohutným- zásobníků putu­je formovací směs transportéry, k pís­­kometu, odtud do obracečky oddělu­jící ;modeloyöü desku od formy a po­tom dále db sušicí komorv. Nové stroje a zařízetjí. z nichž někte­rá se prověřují pro nově budovanou mo­derní slévárnu » ZKL Brno, přispívají nejen k vyšší úrovni práce, ate umož­ňují jejich využití ve vícesměnném pro­vozu a tím i k podstatnému rozšíření a zhospodárnění výrobního procesu. Ve slévárně Závodů | Švermy přispěji ke zlepšeni plněnf plánu výroby traktorů a jiných důležitých strojů. (CTK) Dokonalé zařízení řídí výrobu obrazovek Vývojoví pracovnic! ústavu Rozvoj v Piešťanech vyrobili a v těchto dnech dodali do Tesly v Rožnově dispečerské zařízení pro ovládání ce­chu výroby obrazovek. Zařízení umožni sledovat a řídil z jednoho stanovišfě dopravníky ve výrobě, podle potřeby zrychlovat a zpomalovat jejich chod, stanovit po­čet vyrobených kusů a automaticky vyřazovat vadné. . Dispečeru pomáhá při práci tzv. synop­­tická mapa, na níž se signalizuje postup práce na linkách. Některé části výrobní ho procesu Jsou snímány televizní kame­rou. (CTK) v . « Z OBSAHU LISTU: .............................. .......—" y \ Diskuse k výhledům dalSího fy rozvoje naší společnosti 'fy (str. 2 a 31 fy Náš komentář: Odpovědnost J fy za výrobek (str. 4) fy Intenztftkace — základní cesta fy fy k podstatnému růstu a fy zhospodárnění zemědělské fy fy výroby (str. 4] fy Morální vítězství Kuby v OSN fy fy (str. 5) fy fy. Labour Party a britský vstup fy fy do EHS (str. 5/ fy fy Jmenování nových rektorů a vysokoškolských profesorů PRAHA 9- října (CTK) — V úterý byli v Kolovratském paláci v Praze Jmenováni noví akademičtí hodnos­táři. Ministr školství a kultury dr. Fran­tišek Kahuda odevzdal dekrety presi­denta republiky o Jmenování rektoru Janáíkovy akademie múzických umě­ni v Brně dr. Josefu Burjankovi, rek­­' toru Vysokého učeni technického v Praze prof. 'ínž. dr. Josefu Kožouško­­vi, rektoru University Palackého v Olomouci Eduardu Mandákovl a dalším 18 novým profesorům nejrňz­­nějších směrů z pražských, brněn­ských, ostravských a plzeňských vy­sokých škol a současně jim přál nové úspěchy do Jejich další práce. DAJÍ 200 TAVEB OCELI V JEDNÉ SÉRII KLADNO 9. října (ČTK) — Kolektiv elektrické pece »Y« v nové ocelárně Poldiny hutí. na Kladně se zavázal, že vytav! v jedné kampani 200 taveb antikorozní oceli. Přes 150 taveb mají od 10. srpna (iž za sebou a daiší pro­dloužení kampaně je výsledkem, vzor­né péče o pec a dokonale prováděné mezitavbové opravy. Na mimořádném výkonu kladen­ských ocelářů má hlavni zásluhu vy­užití sovětských zkušeností — mj.vy* zdívky, která při správném postupu tavby vytváří v peci ochranný povlak. Dříve používaná vyzdivka a stará technologie lavby těchto náročných druhů oceli dovolovaly, udělal v (edné sérii nejvýše pět antikorozních taveb. Výsledek plnění sjezdového sávazkii v SQNP Pracující kladenských hutí zachránili tisíce tun surovin Za rok uspořili za 10 miliónů Kčs materiálu KLADNO (Od našeho dopisovatele) — Právě před rokem psali v Rudém právu pracující haldového hospodářství n. p. Spojené oce­lárny v Kladně, že nedovolí, aby se v podniku plýtvalo materiálem a aby se cenné suroviny vyvážely jako odpad na haldu. Nyní svou práci bilancují. Zamysleli se nad výzvou ústřední­ho výboru strany k šetrnému hospo­daření s kovy, palivem a ostatními su­rovinami, a když se pořádně rozhlédli po svém pracovišti, strnuli, Jak neod­povědně se plýtvá hodnotami.» Usta­vili proto při dílenském výboru ROH zvláštní komisi, o Jejíž činnosti nám napsal Její předseda J. Špaček. Za rak vybrali Členové komise z od­padu vyváženého na haldu celkem 28 546 lun různého materiálu v hodnotě takřka 10 miliénů Kčs! V tom bylo: + 1400 tun ocele a ocelových slitků, -Ůr S000 tun okujf, v -A- 10 519 tun uhelného prachu, -A- 2264 tun zlomkového magnezitn, -A- 261 tun šamotových cihel, 544 tuny zlomkového šamotu, 640 lun baslcké svářknvé strusky, -jlr 10 474 kg vzácných příšad, draze do­vážených ze zahraniái, např. 835 kg chró­mu, 440 kg niklu, 25 kg molybdénu, 1970 kg silicia, 250 kg manganu, 750 kg ferro­­manganuatfiné, 16 kg wolframu, 28- kg vanadia, 1020 kg mangansilicia, 32 kg titanu, 18 kg kobaltu, 5050 kg surového železa dovezeného ze SSSR atd. Tyto přísady vrátili výrobě — dříve nenávratně mizely na haldách! Jak to dělali > Členem komise může být každý, kdo se o to dobrovolně přihlásí — takovou zásadu si řekli, když komisi ustavova­li. Vyvíjeli po celý rok příkladnou čin­nost : Denně ve všech směnách na všech haidových pracovištích sledovali a I nadále sledují, jak které dddělení podniku, oblast či dílna plni Jednu ze základních povinností — odpovědně hospodařit se surovinami a materiá­lem Členové komise prohlížejí, zda v nepotřebném odvalu nejsou ocelové slitky, železný šrot, cenné přísady, magnezit, šamot, uhlí, rudy atd. Vybl- Vají a vracejí kocábky, ve kterých zjis­tí takový materiál či suroviny provo­zům, odkud kocábky přišly. Velmi jim pomohly rozhovory s vedoucími hos­podářskými pracovníky, se stranický­mi a odborovými funkcionáři z provo­zů, v nichž se nedostatky opakovaly. Komise vyhlásila a vede boj proti falešnému kamarádství, proti pohodl­nosti, formalismu v úsporách, proti všemu, no zavinuje ztráty. Soudruh J. Špaček píše, že to nebyla snadná práce, že ke komisi neměl kaž­dý důvěru a pochopeni, že byli přehlíže­ní, že mnozí vedoucí práci komisa ze­směšňovali. Neustoupili od svého předse­vzetí zachránit cenné suroviny a mate­riál a nevzdali se, ani když Je vlastní spolupracovníci na haldě zpočátku ne­chápali. Psali články do novin, vyzývali pracující v provozech, aby byli pozorněj­ší při výrobě, hovořili na schůzích a vel­kých konferencích, psali letáky a přibí­jeli Je na dveře těm pracovníkům, kteří bez ohledu na několikeré upozornění plýtvali... Uspořádali také na dvoře podniku výstavu ukázek, co všechno se zahazuje. Výstava svou názorností a vy­číslením škod mnohým otevřela oči. Šli neústupně za cílem, který vy­jádřili závazkem: Do XII. sjezdu KSČ zlikvidovat z valné většiny hospodář­ské ztráty vznikající špatným zachá­zením se surovinami v SONP Kladno. Do haldy se už nic zvrhávat nebude!« A skutečně, na haldý už cenné suro­viny nejdou I Druhá stránka věc! Činnost komise měla Ještě jednu významnou stránku. Stránku výchov­nou, uvědomovací. Tak např. vedoucí hospodářští pracov­níci v podniku Jsou placeni nikoli jBn po­dle toho. Jak se plní plán, nýbrž i podle toho, Jak hospodárně se vyrobí tuna su­rového železa nebo oceli. Ve snaze plnit hrubou výrobu za každou cenu, přehlíže­li mnozí z nich hospodárnost a starali se o ni Jen formálně. Komise Je soustavně upozorňovala a leckdy 1 pranýřovala ve­řejně. Komise také zjistila, že mnoho ^iýát Je zaviněno nepozorností, hrubým por ním technologických postupů i na případy SBbotáže! Z toho podniku denně vážhé finanční a hospo-s dářské rtráty. Tím, ža se neustále starala o to, aby v podniku byl po této stránce pořádek, vynutila si nakonec zvýšenou pozornost na mnoha pracovištích, ve ve­dení podniku i v odborové organizaci. Byla názornou školou, Jak by se mělo hospodařit. Svědčí o vyspělém uvědomění členů komise, že veškerou činnost dělali dobrovolně, bezplatně a vedle svých obvyklých pracovních úkolů. ★ Výsledky a zkušenosti této komise v národním podniku Spojené ocelárny v Kladně by se měly uplatnit l v dal­ších závodech. Mnoho by k tomu moh­ly přispět mlnlst?rstvo hutního prů­myslu a rudných dolů a především Odborový svaz zaměstnanců huti a rudných, dolů, kdyby zorganizovaly výměnu poznatků pro ostatní podniky. Mnohé ze zásad, jimiž se komise ří­dila, platí však i pro jiná odvětvi prů­myslové výroby, dopravy a stavebnic­tví. A využit Jich by bylo cenné právě v této době, kdy se kontrola stále více stává věci nejšlršího okruhu pracu­jících. Včas splnit nákup brambor Dopis okresu Benešov ústřednímu výboru KSČ Pěstitelé okresu Klatovy před několika dny oznámili, že na poěest ¥11. sjez­du KSC splní plán nákupu brambor'a navíc prodaji státu nejméně 15 000 q převážně v sadbě. Na iniciativu Klatovských navazuje okres Benešov. Byro OV KSČ, rada ONV zaslaly ústřednímu výboru dopis, v němž mi­mo jiné uvádějí: Podařilo se rozvi­nout popradskou výzvu v celém okre­se tak, že )! přijala většina |ZD a stát­ních s'tatkű. Po přijeti soutěže byla naše pozornost zaměřena především k prováděni-řádná kultivace. -4r Rozhodující úloho v dobrých vý­sledcích sehrála osobní odpovědnost pra­covníků I funkcionářů za jednotlivé ha­ny. Dále správné prémiování za provede­ní jednotlivých prací. Potvrdilo se, že osobni odpovědnost, materiální zaintere­sovanost a kontrola veřejnosti |sou pro naši práci rozhodující. -ů- Předpokládané výnosy ověřené nž v zahájeni sklizně umožni vyrovnat se s nákupem iak konzumních, tak i sadbo­vých brambor. Zatímco loňského roku jsme nakoupili 4253 vagónů brambor a nesplnili plánovaný úkol, letos nakoupí­me nejméně 5269 vagónů, čímž splníme plánované nákupní dknly, a to dn 27. 10 1962. ■jc Pro zlepšeni situace v pěstování brambor ve Středočeském ,kraji jsme za­bezpečili 800 vagónů obchodní sadby, kte­rou dodáme do ostatních okresů kraje výměnou za konzumní brambory. Pro vlastni potřebu mámo zabezpečeno dal­ších 160 vagůnů obchodní sadby, kterou vyměníme v našich zemědělských závo­dech. Popradské hnuti v našem okrese ne­končí. Vytváříme podmínky pro další rozvoj tohoto hnut! už nyní na pod­zimu V příštím roce chceme v několi­ka vybraných závodech dosáhnout výnosu 300 q z hektaru. Nákup brambor k 8. říjnu v °/o Návštěvou ve vesmíru? At to zní jakkoliv podivné, je to dnes dopřá­no l tem, kteří s profesí kosmonau­tů nemají vůbec nic společného. I »nosné* prostředky jsou zcela dostupné — moskevské metro, taxi či trolejbusy. Za třicet köpetek bez úhony proniknete branou známé­ho moskevského výstaviště a dále se ul o vás starat nemusím. »Ves­mír*, nejznámější, nejpopulůrnéjší a nejnavštéuovanějšl pavilón Vý­stavy úspěchů národního hospodář­ství SSSR, najdete hravě a bez ptaní. PROHLÍDKU »VESMÍRU« bychom měli podle všech pravidel začil vlast­ně po pořádku — ó'd geniálních sché­mat Ciolkovského nebo prvé sovětské rakety, jež před třiceti lety vynesla do nepatrné výše všeho všudy šest kilogramů užitečného nákladu. Či od sputniků čisio 1, 2 a 3 a dále přes luníky, kosmickou laboratoř, jež vyfo­tografovala odvrácenou stranu Měsí ce, či aulomatickou stanici, která prv­ní zahájila lety k Venuši? Kosmických poslů je dnes už celá plejáda. Defiluji tady před zraky návštěvníka ve sku­tečné velikosti, nelišíce se téměř v ni­čem od svých prototypů. Tpkovou pře­hlídku »kosmické rtlódy« lže v kostce uvidět snad jenom-zdei Čtenář nám však listě nebude mít za zlé, když začneme s putováním — od konce. Přesněji řečeno od uejnő­­vějších exponátů, o které byl »Ves­mír« obohacen zcela nedávno. Nouidou pozornosti jediného návštěvníka : pří­stroje, jimiž ]e zařízena kabina kos­mických lodi, oděv či strava kosmo­nautů aid. Probíráme zrakem lednu věc za diu hnu: Slnžlté palubní zařízeni, miniatur ni glóbus orientující kosmonauta v čase i prostoru, zápisy z palubních deníků. Filmová kamera »Konvas«, s niž Ger­man Titov pořídil unikátní barevné žábě ry modravého zemského povrchu. Hed­vábný skafandr, svíticí purpurově jasnou oranžovou barvou, připomínající zrající bobule jeřabin. Bílá, jakoby rytířská hel­mice s průhledným hledím a s čtyřmi strohými písmeny SSSR. - Vysoké šně­­rovaci boty. Nenf bez zajimavostl ani pra­covní rozvrh, rozpočítaný na každuu ho­­dinu kosmonautova pobytu ve vesmíru. Mátne na vybranou I kosmický jí­delníček. Objemné tuby nabízejí me­nu na oběd I přesnídávku: masové pyré, játrovou paštiku, sýr, bilou ká­­vu< malinový mošt. Nádržka z umělé hmoty uhasf žízeň studenou moskev­skou vodou V průsvitném sáčku je i sádka malých zlátnouciph bulek s nápisem »pšeničný chléb«, jídlo si lze podle libosti dokonce přihřát: v kosmické lodi je i palubní ohřívač. Méně známá jě kosmonautova sou­prava »pro každý případ«. Věci, Které by byly nezbytné, kdyby kosmonaut museí přistát daleko od určeného mís­ta, v neobydleném prostoru, na souši nebo 1 na vodě. Lékárnička první po­moci, turistický vařič, tuhé palivo, sir­ky, které odolají větru I dešti, rezerv­ní vysílačka, baterie, kapesní svítil­na, signální rakety, gumový člun. Ne­zbytná součást výbavy každého kos­monauta. Avšak žádný z dosavadních čtyř sovětských dobyvatelů kosrnu ie nepotřeboval ... NEDÁVNO se v pavilonu obje­vil |eště jeden unikát — první so­větská kosmická sonda, která po letu kolem zeměkoule úspěšně přistála (20. srpna 1960) v předem určené oblasti. V pouzdru metru a půl dlouhém prožily fenky Bělka a Střelka celý den ve vesmíru. Na zadní stráně ka­binky zůstal ruský nápis: »Nálezce prosíme, aby se nedotýkal psň a ajjy o nálezu okamžitě podal zprávu v nej­­bližším sovětu.« Návštěvnici zpytavě obcházejí kos­mického navrátilce. Až na nepatrné šrámy nenajdou na pouzdru žádnou vážnou stopu po poškozeni. Je nespor­né, že pouzdro by bylo možno znovu použit, stejně tak jako kosmickou lod Bělky a Střelky, která se stala cvič­ným inventářem sovětských kosmo­nautů. Na malém plátné výstavního pulyekra­­nu, nedávno uvedeném do provozu, mih­nou se před námi i neméně unikátní fil­mové záběry: dopad posledního stupně silné sovětské rakety do vod Tichého oceánu, nezapomenutelný je i pohled na ohňostroj spuštěných raketových mutn­­rů a na start mohutné rakety připomí­nající dlouhou bílou tužku zabodávajíc! se du nekonečné modře kosmického oceánu. VZPOMÍNÁM Sf, JAK »VF.SMlR« VZNIKAL A ROSTL. Nejdříve se v pa­vilónu Akademie věd SSSR objevila první vlaštovka: prostá kovová koule prvého sputníku se čtyřmi ostny antén. Davy lidí mohly na ni údivem oči ne­chat. Osmý div světa! Ruský zázrak! Senzace! Fantazie! Co všechno jsi teh­dy v těch tlačenicích pod maketou prvního sputnlka neslyšel I A pak začala tlačenice v kosmu Zahafaia Lajka, vznesly se Bělka, Střelka, Hvězdička, králíci, myši, zrna kukuřice a pšenice, mikrobi apod., po sputniku se zrodil lúník, Měsíc odhalil svou odvrácenou tvář a přišla řada na dlouho očekávané »nebeské brat­ry«... Kosmickým exponátům začalo být ve starém pavilónu Akademie věd trochu těsno. Bohatý kosmický pro­gram a neméně bohaté kosmické úspěchy sovětského lidu vymohly si vlastní Stánek. Pavilón »Vesmír« je vlastně velkou re kapitulaci. Bilanci cesty, po níž sovět­ský člověk proráží lidstvu cestičku dn neprobádaných tajemství kosmu. A tady si snad vlče než kdekoliv jinde uvědo­míš rozměry, rozmach a tempu smělého vzletu sovětského lidu ke hvězdám. Vše se tu nabízí k srovnáváni. Před tebou pod klenbuu kopule vist první sputnik. Před pěti lety |sme žasli nad jehu osmde­sáti kilogramy. A hned v sousedství leží na podvozku objemné tělo posledního stupně rakety, která 3. ledna 1959 vynes­la do kosmu umělou planetku • rouhá«. Váha celého kolosu — přes 13 centů. )ak nesrovnatelné minialurni by nám pak připadal první sputnik, jehož pětiletých narozenin v těchto dnech vzpomínáme vedle kosmických lodi »Vostok« váži efeh téměř 50 metrických centů? Velkolepé! Fantastické! Fenomenál nil Úžasné! Skvělé! Bravol Slova, Kte rá Jsme si v pavilónu opsali ze sirá nek pamětní knihy. Slovník obdivu se jak vidět, š léty nezměnil. »Jsem vel mi ráda, že žiji v takové zemi, jako je Sovětský svaz,« připsala mladá so­větská občanka Naďa Jermolovová. »Lidstvo se ještě dočká dalších mohut­ných úspěchů, jejichž strůjcem bude sovětský člověk,« vyjadřuje své pevné přesvědčeni československý turista z Litvínova. Pavilón »Vesmír« otevírá své brány každodenně, bez jediného dne odde­chu. Od rána do večera A stále je plno. jako magnet přitahuji kosmic­ké exponáty denně desetitisíce domá­cích i zahraničních hostů. O nedějích proud návštěvníků dosahoval téměř 100 000 lidil ZAPLNĚNÝ PAVILON |E ZRCADLEM odrážejícím neobyčejný zájem širo­kých lidových vrstev o otázky, který­mi se před pěti lety zabýval jen ome­zený okruh vědců a amatérů. Pavilón »Vesmír« se stal svéráznou školou miliónů i svéráznou- kronikou prvé sovětské kosmické pěli lelky Teprve pět let uplynulo... A v kos­mickém pavilónu v Moskvě začíná býl exponátům opět těsno ... Z HOŘENI Návštěvou ve »Vesmíru OD NAŠEHO MOSKEVSKÉHO ZPRAVODAjE Letec kosmonaut major Ahdrtjan Nikolajev při zkouškách před letem do vesmíru. ■ - . i í Foto CTK — TASS | I Pod heslem »Připravujeme se na zítřek* se koná v Ostravé ústřední pře­hlídka technické tvořivostí mládeže. Mezí nejpozoruhodnéjší exponáty patří model automatické sluneční elektrárny, který zhotovili členové zájmového kroužku Domu pionýrů a mládeže v Praze. (Foto ČTK — SvorSik) t ZPRÁVA Z PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ ÚRO Účinněji rozvíjet iniciativu pracujících PRAHA 9. října (CTK) — V úterý odpoledne byla zahájena dvoudenní XV. plenární schůze Ústřední rady odborů, která projednává dokument ÚV KSČ »0 výhledech dalšího rozvoje naši socialistické společnosti« a sou­časné úkoly Revolučního odborového hnutí. Předseda ŰRO Er. Zupka uvedl, že k 20. září soutěží o název sjezdu stra­ny. již 23 552 kolektivů, 4102 dílny a provozy, 1295 závodů a §9 podniků. Do hnutí brigád socialistické práce je v tomto období zapojeno téměř 80 000 kolektivů, v nichž soutěži 886 394 pracujících. Výsledkem rozvoje socialistického soutěženi v letošním roce je, Že za první pololetí bylo dosaženo splněni závazků v průmyslu v hodnotě 770 miliónů Kčs v hrubé výrobě, 670 mi­liónů Kčs ve výrobě zboží a úsporv 300 miliónů Kčs na vlastních nákla­dech. Tato mimořádná iniciativa pracujících by však přinášela naši společností mno­hem vfce užitku, kdyby nebyly závody a podniky, které plánované úkoly ne­plní. Soudruh Zupka pak poukázal na to. že v celostátním měřílku bylo za celé první pololetí letošního roku rozšířeno pouze něco vice než 14 000 zlepšovacích návrhů, z nichž bylo zavedeno jen 1816. Poté se zabýval přípravou plánu I ko­lektivních smluv na rok 1963. Prohlásil, že v připravovaných návrzích kolektiv­ních smluv na příští rok je nutno věnovat zvýšenou pozornost také vypracování ná­vrhů rozpočtů podnikových a pobídko­vých fondů pracujících. |de především o to, aby všichni pracující projednali tylo návrhy a aktivně se podíleli také na kontrole, jak se s finančními zdroji hospodaří. Odpovědná a svědomitá 'příprava plánu na příští rok výžaduje vyrovnat se především s úkoly letošního plánu, a to jak v množství, tak i v předepsa­ném sortimentu a kvalitě. Připomněl rovněž m). příkladnou Iniciativu ně­kterých závodů, zaměřenou na výrobu zboži navíc, kterým lze obohatit náš trh. Do soutěže o dosažení maximál­ních úspor paliv a energie všeho dru­hu bylo ve druhém čtvrtletí zapojeno pouze 1235 závodů, přičemž celkcvý počet závodů, v nichž lze těchto úspor dosáhnout, činí přes 5600. Plenární schůze pokračovala dis­kusi. Agrese proti Jemenu Vojska Saudské Arábie a Jordánská vstoupila du země KAMIRA 9. října (CTK) — Jak oznamuje list Al-Ahram, překročila vojska Saudské Arábie a jordánská jemenské hranice a postupují směrem k jemen­skému městu Saádě. Vojska jsou vyzbrojena minomety, obrněnými vozidly a ji­nými zbraněmi. Na severních hranicích jemenu probíhaly v pondělí po celý den bo­je mezi jednotkami jemenské armády a vojsky Saudské Arábie a lordánska Mnoho vojáků bylo zabito a raněno ★ V Ammánu bylo úředně oznámeno, že jordánský král Husejn a jemenský princ Hasan, který se pokouši svrh­nout- republikánskou Jemenskou vlá­du, si vyměnili poselství, v nichž se ujišťuji vzájemnou podporou Kasan žádal Husejna o podporu věci monarchie v lemonu a jejích předsta­vitelů v OSN a dalších mezinárodních organizacích. Husejn ujistil ve své od­povědi Hasana »všestrannou podpnrou«, kterou mu je jordánsko připravena po­skytnout »za všech okolnostf«. IPokračování na str. 5) ♦

Next