Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-10-10 / No. 124

M ezinárodni trh krmných obilnin zahajuje novou obchodní sezónu, k níž dochází za poměrně komplikované situace. Vedle Činitelů, které normálně ovlivňují vývoj konjunktury (rozsah nabídky a poptávky po pícninách, kde doposud nejsou k dispozici přesnější údaje), komplikuje situaci na trhu navíc dostatek pše­nice, jejíž ceny se v důsledku ostrého konku­renčního boje blíží téměř úrovni kotací krm­ných obilnin, zvláště kukuřice. I když v souvislosti s tím nelze přesně určit perspektivy trhu těchto obilnin, je možno sou­dit, že celkové zásobení trhu bude lepší než v sezóně 1968/69. Především nabídka ječmene, čiroku a ovsa ve světovém měřítku bude — jak odhadují západní kruhy — o 5 až 7 % vyšší než v uplynulém roce. Naproti tomu poněkud slabší se v letošním roce očekává zásobování světového trhu kuku­řicí, která má jak v produkci, tak i v mezi­národním obchodě krmnými obilninami vedou­cí postavení (podílí se zhruba 60% na svě­tové produkci a kolem 70 % na světovém vý­vozu krmných obilnin). Zhoršení situace na tomto úseku vyplývá do značné míry ze sní­žení nabídky této obilniny ve Spojených stá­tech, tj. v oblasti, která je největším produ­centem i exportérem kukuřice v kapitalistic­kém světě. Podle amerického odhadu bylo v USA v běž­ném roce sklizeno 109 mil. t kukuřice, tj. zhru­ba o 2 mil. t méně než v uplynulém roce. Vzhledem k tomu, že v sezóně 1968/69 vnitř­ní poptávka po této obilnině v USA projevila výrazně vzestupnou tendenci, snížily se zásoby kukuřice koncem sezóny, tj. k 30. září letoš­ního roku na 136 mil. t proti 141 mil. t před rokem. Současně se předvídá, že i v sezóně VÝVOJ NA SVĚTOVÉM TRHU KUKUŘICE 1969/70 bude vnitřní poptávka po kukuřici vy­kazovat silnou vzestupnou tendenci, v důsled­ku čehož může podle amerického názoru v nej­­bližších měsících dojít k značnému zvýšení cen této obilniny jak v USA, tak i na mezinárod­ním trhu. Ukazuje se však — píše polský odborný ča­sopis „Rynki zagraniczne“ — že tato prognóza je tendenčně nadsazena. I když Spojené státy jako přední exportér kukuřice na světě mají značný vliv na vývoj cen této plodiny na me­zinárodním trhu, lze soudit, že v nadcházející sezóně bude vedoucí úloha USA v tomto směru spíše omezena. Vyplývá to ze dvou zásadních příčin. Za prvé — řada důležitých exportérů kukuřice ve světovém měřítku včetně Thajska získala resp. očekává v letošní kampani velmi příznivou sklizeň této obilniny. Za druhé — většina tradičních dovozců kukuřice zřetelně ztrácí v poslední době zájem o její nákupy. To se především týká západoevropských zemí. Západní Evropa, která představuje nejdůle­žitější odbytový trh americké kukuřice (při­bližně 70 % amerického exportu), systematic­ky snižovala nákupy této obilniny v USA již v sezóně 1968/69 v důsledku značné vlastní nabídky. V roce 1968 tato oblast, především členské země EHS, které jsou hlavním pěsti­telským střediskem kukuřice v této části Evro­py, dosáhla rekordní sklizně ve výši 9 mil. t, ij. přes 1,5 mil. t více než ve dvou předchozích letech. Předvídá se, že i letošní sklizeň je velmi příznivá. Francie například sklidila v běžném roce kolem 5,5 mil. t (5,2 mil. t v roce 1968) a Itálie kolem 4,5 mil. t (3,9 mil. t v loňském roce), což by naznačovalo na novou rekordní úroveň produkce v EHS. Kromě tuho dosáhla západní Evropa v le­tošním roce příznivé sklizně jiných druhů krmných obilnin, zvláště ječmene a ovsa, a navíc disponuje i značnou nabídkou levné pše­nice, jejíž horší druhy jsou stále častěji použí­vány jako krmivo. Například ve Francii vzrost­la sputřeba pšenice jako krmiva v průběhu roku téměř dvojnásobně a překročila 1,3 mil. t v hospodářském roce 1968/69. Přestože v letošním roce sklizeň okopanin a sena v západoevropských zemích byla méně příznivá než v předchozích letech, krmivová bilance této oblasti bude lepší než před ro­kem. Kromě již uvedených činitelů přispěje k tomu i přibrzdění rozvoje živočišné výroby, které se projevuje především poklesem počet­ních stavů vepřů a minimálním přírůstkem sta­vů skotu. Z tohoto hlediska lze stěží očekávat, že by západní Evropa měla zájem na zvýšení dovozu krmných obilnin včetně kukuřice. Řada náznaků hovoří o tom, že i další dů­ležití importéři kukuřice nezvýší v sezóně 1969/70 své nákupy. Týká se to zvláště asij­ských zemí s výjimkou Japonska, jakož i afric­kých států, které dosáhly v běžném roce sluš né sklizně. Poměrně příznivě se letos vyvíjela produkce kukuřice v evropských socialistických zemích spolu se SSSR, přičemž v Jugoslávii a Rumun­sku byla zaznamenána rekordní sklizeň a vý­vozní přebytky jsou značné. Na základě uvedených skutečností se zdá málo pravděpodobné, že by ceny kukuřice — přestože tato ubilnina je nejdůležitější polož­kou ve světovém obchodě krmnými obilninami — mohly vykázat silnější vzestup. I když se průměrné ceny americké žluté kukuřice č. 2 na chicagské burze pohybovaly ve druhé de­kádě září na úrovni o 15 % vyšší než před rokem, je třeba přihlédnout k tomu, že v uply­nulém roce byly ceny této obilniny mezi nej­­nižšími v poválečném období. Posledně kótova­né ceny kukuřice v Chicagu byly v průměru o 3 % nižší než průměrné ceny stejného období let 1964—1968 a o 14 °/o nižší než průměr druhé dekádv zá*í 196' tj období, kdy byly nejvyšší v uplynulém desetiletí. sh 10.10. 69 svět hospodářství Ročník I # Číslo 85 (Světové hospodářství ročník X, číslo 124) • Cena Kčs 2,50 • 10. října 1969 Energetické zdroje v OECD Energetická komise Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vypracovala studii, ve které jsou sledovány perspektivní změny ve struktuře využití energetických zdrojů v členských zemích. Studie, která zahrnuje období následujících deseti let, předpokládá, že podíl ropy a zemního plynu vzroste jen mírně, spotřeba uhlí bude klesat a značně stoupne význam energie jaderné. V současné době asi 50 % veškeré energie zemí OECD (Severní Amerika, západní Evropa a Japonsko) se získává z ropy. Přibližně stej­ný podíl si má ropa uchovat i během dalších deseti let, což však předpokládá — vzhledem k celkové vyšší produkci energie — absolutní vzrůst spotřeby. Zároveň se spotřeba bude přesunovat více k lehčím ropným frakcím, za­tímco těžké destilační podíly zaznamenají po­kles. Podíl uhlí v celkovém využití energetických zdrojů se bude nadále snižovat. Přitom jeho hlavním odběratelem budou hutě, respektive koksárny. Důležitým faktorem, který spotřebu uhlí může do značné míry ovlivnit, je jeho lev­ná doprava. Palivem, které vykazuje rychlé tempo vzrůs­tu spotřeby a které je vážným konkurentem jak ropy, tak i uhlí, je zemní plyn. Zemní plyn se využívá v řadě průmyslových odvětví nejen jako surovina, ale hlavně Jako palivo. Podle prognóz se očekává, že kolem roku 1980 budou evropské tepelné elektrárny k vý­robě asi 10 % elektrické energie užívat jako paliva zemního plynu. Ke kladům zemního ply­nu patří i jeho cena, která podle uvedené stu­die bude mít stále klesající tendenci. Samo­zřejmě, že spotřeba zemního plynu je ohra­ničena jeho dostupnými ložisky, ta by však ne­měla být během příštích deseti let limitním činitelem. Pro západoevropské země, kde se v roce 1968 spotřebovalo 120 mld m3, se na rok 1975 počítá s vlastní produkcí zemního plynu ve výši 130 až 160 mld m3 a s impor­tem 15 až 30 mld, m3. V USA kryje nyní zemní plyn jednu třetinu celkové energetické potřeby, tempo přírůstku však zde už nebude tak rychlé jako v západní Evropě. V následujícím desetiletí je nutno očekávat velký rozvoj ve využití jaderné energie. V ro­ce 1980 mají jaderné elektrárny v západní Ev­ropě dodávat 20 % veškeré energie a v USA asi 25 až 30 %. Přitom v roce 2000 budou jaderné elektrárny už produkovat v USA asi 50 % veškeré elektrické energie. V tabulce je uvedena předpokládaná struktu­ra spotřeby energetických surovin v zemích OECD (v %}: 1968 1970 1980 ropa 49,1 49,5—50,9 48,7—51,9 zemní plyn 21,2 21,1—20,4 19,3—18,4 uhlí 26,1 25,3—24,F 20,6—18,3 vodní energie 3,1 2,9 2,6 jaderná energie 0,5 1,2 8,8 sh 10. 10. 69 Zahraniční výstavy v ČSSR ■ Interlab 69 v Ostravě je mezinárodní výstavou laboratorní techniky, kterou obeslalo 74 firem, z nichž je 29 zahraničních: z Anglie, Lichtensteinu Maďarska, NDR, NSR, Rakouska a Švýcarska. Po­řadatelé — Dům techniky v Ostravě a agentura Made in v Praze — zaplňují výstavou mezery v od horných veletrzích v socialistických zemích a pod­porují vývoj laboratorních metod v ČSSR. ■ Putovní výstavy prospektů NDR organizuje u nás podnik zahraničního obchodu NDR Investexport, který vyváží strojírenské výrobky také k nám. Vy­stavuje prospekty svých výrobních podniků z obo­ru zařízení pro chemický průmysl, slévárenstvi, těžký průmysl a pro výrobu z plastických hmot. První zastávka výstavy byla v Košicích, nyní bude uvedena v Bratislavě, potom v Ostravě a Praze. ■ Maďarské kancelářské potřeby vystavoval v Pra­ze maďarský podnik zahraničního obchodu Che­­molimpex. Předvedl zástupcům naších dovozních společností bohatý sortiment plnicích per, patent­ních tužek, náplní a psacích souprav. Mnohé z nich se vyrábějí v Maďarsku podle rakouské nebo ame­rické licence. Jsou na našem trhu známy a jen letos jich Pragoexport dovezl již za 560 000 rublů. ■ Západoněmecké stavební mechanismy a mate­riály pro přidruženou výrobu vystavovalo v Par­dubicích osm špičkových firem dovozní společ­nosti Schröder & Hnátek ze Stuttgartu. Celková je­jich hodnota přesahovala 350 000 západoněmeckých marek. Nejzajímavějším výrobkem byla pojízdná silniční laboratoř. Největším obchodním partnerem vystavovatelů byly pardubické Pozemní stavby, kte­ré za zakoupené stroje budou do NSR vyvážet montované dřevěné víkendové chaty. ■ Šperky čtyř kontinentů v Olomouci. Z jablonec­kého muzea skla . bižuterie se přestěhovala vý­stava šperků národů Evropy, Asie, Afriky a Ameri­ky. Více než 200 exponátů rozdělených do téma­tických skupin podle základních tvarů a barev­nosti, jejíchž motivem je především kruh, půlmě­síc či trojúhelník, je vystavováno nyní v Olomouci. (mž) Obchod Rakousko socialistické země Objem výměny zboží mezi Rakouskem a evropskými socialistickými zeměmi vzrostl v letošním prvním pololetí proti témuž období před rokem o dvě pětiny. V hodnoto­vém vyjádření dosáhl 8,8 mld S ve srovnání s 6,3 mld S v prvním pololetí 1968. Vysokého přírůstku vzájemného obchodu by­lo dosaženo především na základě vzestupu rakouského vývozu do této oblasti. Vývoz Ra­kouska do evropských socialistických zemí či­nil v uplynulém pololetí 4,9 mld S proti 2,7 mld S před rokem a zvýšil se tak o 81 °/o. Celkový rakouský dovoz z této skupiny zemí dosáhl hodnoty 3,9 mld S ve. srovnání s 3,6 mld S v prvním pololetí loňského roku, čili vzrostl o 8,5 %. Hlavními obchodními partnery Rakouska z evropských socialistických zemí byl v letošním prvním pololetí Sovětský svaz, ná­sledován Jugoslávií, ČSSR, Maďarskem a Pol­skem. Zahraniční obchod Rakouska s jednotlivý­mi evropskými socialistickými zeměmi se vyví­jel takto (v nail. S): vývoz dovoz 1968 1969 1968 1969 I. pol. I. pol. Sovětský svaz 789 781 779 885 Jugoslávie 910 1030 624 513 ČSSR 544 684 554 736 Maďarsko 694 757 525 560 Polsko 568 500 450 570 Rumunsko 565 504 241 173 Bulharsko 323 314 152 144 NDR 330 263 262 321 V souvislosti s tímto vývojem zaznamenala obchodní bilance Rakouska v relaci s evrop­skými socialistickými zeměmi, která v prv­ním pololetí uplynulého roku skončila pasi­­vem ve výši 0,9 mld S, aktivní saldo v letoš­ním prvním pololetí v hodnotě 1 mld S. sh 10. 10. 69 Spolupráce SSSR a Itálie v potravinářství Koncem září letošního roku skončila jednání sovětsko-italské komise pro hospodářskou spo­lupráci v potravinářském průmyslu. Italskou delegaci tvořili kromě představitelů oficiálních kruhů experti 27 italských firem. V podepsaném protokolu se předvídá spolu­práce potravinářského průmyslu obou zemí v těchto oblastech: skladování obilnin, produk­ce mouky, pečiva a droždí, zpracování, chlaze­ní a skladování masa, produkce masných kon­zerv, zpracování mlékárenských produktů, vý­roba cigaret, lyofilizace živočišných produktů, výroba zmrzliny, cukroví, vín aj. K protokolu je připojen jmenovitý seznam sovětských a ital­ských firem, které mají spolupracovat v jed­notlivých oborech. Příští zasedání komise bu­de v Římě v dubnu 1970. sh 10. 10. 69 Čs. stroje a technika ve Švédsku Ačkoli skupina strojů, zařízení a nástrojů představuje v celkovém čs. vývozu zhruba 59 procent — v našem vývozu do Švédska činí podíl těchto výrobků pouhých 13 procent. Dvě akce, jež v minulých dnech proběhly ve Stock­holmu — Technický veletrh a Dny čs. strojí­renství a techniky — dokumentovaly svým způsobem tento pro nás nepříznivý stav, i náš zájem hledat řešení. Technický veletrh ve dnech 1. až 7. října shromáždil výrobky 260 firem švédských a 603 zahraničních (západoněmecké a britské z to­ho tvořily více než polovinu] ze 24 zemí. Dost místa se věnovalo kovoobráběcím strojům, jež dominovaly zejména ve Stáncích podniků ze socialistických zemí — SSSR, NDR, Polska, Rumunska a Jugoslávie, s výjimkou ČSSR, ji­nak však byly zastoupeny nejrůznější obory: stavební stroje a materiál, chemické strojí­renství. dřevoobráběcí stroje, zařízení na zpracování plastických hmot, elektrotechnika a elektronika. Československo se představilo vcelku skromnými expozicemi podniků Mer­­kuria (lyofilizační zařízení, určené zejména pro farmaceutický průmysl a lékařství, výrob­ce Frigera Kolín; zkušenosti s dodávkami lo Švédska zatím nejsou) a Pragoinve9t (zvláště převodové skříně z VSS Košice, které už ode­bírá velká švédská firma A. Johnson pro své papírenské strofě, dále svářecí agregáty z ČKD Praha a model planetové převodové skříně, patent plzeňské Škodovky — vše po před­chozím průzkumu švédského trhu; dosažené obchodní výsledky byly tomu úměrné. Téměř současně se závěrem Technického veletrhu začaly ve Stockholmu Dny českoslo­venského strojírenství a techniky, reciproční akce Výboru pro podporu obchodu mezi Švéd­ském a Československem (tato instituce sdru­žuje zástupce 125 švédských společností a bank), navazující na úspěšné Dny švédské tech­niky, jež proběhly letos na jaře v Praze. Více než třicet odborníků z výroby, výzkumu 1 vy­sokého školství referovalo od 6. do 10. října o posledních poznatcích a technických novin­kách vybraných okorů. Také o těch (napří­klad zmíněné lyofilizační zařízení), jež byly nedlouho předtím vystavovány v našich Stán­cích na Technickém veletrhu. V poselství, jež slavnostnímu zahájení za­slal generální ředitel Československé obchod­ní komory dr. Otakar Koutský, se mezi jiným uvádělo, že pro přednášky byly zvoleny obory, u nichž se předpokládají příznivé podmínky pro kooperaci podniků a institucí obou zemí. Zájem na rozšíření styků je bez nadsázky oboustranný — zásady vzájemné výměny po­znatků a licencí, výrobní i předvýrobní ko­operace, také vyjádří mezivládní dohoda o vě­deckotechnické a průmyslové spoluprácí mez' ČSSR a Švédském, připravená k podpisu, k němuž má dojít koncem října nebo začát­kem listopadu. Dokument sám o sobě, třebaže je uzavírán na tak vysoké úrovní, ovšem nemůže být vše­lékem. Konkrétní uplatnění našich strojíren­ských výrobků, jejich obliba u švédských zá­kazníků (stojí za zmínku, že např. na rozdíl od textilu, obuvi, skla, porcelánu apod. není strojírenský dovoz ze švédské strany nijak li­mitován), bude ovšem tak jako dnes i dál záviset na tom, do jaké míry vyhoví v kvalitě, designu, dodacích lhůtách a servisu neúpros­ným nárokům tohoto trhu, na němž konku­rence, už ted ostrá, spíše poroste než poleví. nt Mzdový vývoj ra Slovensku Na Slovensku vzrostly v 1 .pololetí 1969 prů­měrné nominální mzdy v ;iém socialistickém sektoru národního hospod ství (bez JRD) na 1836 Kčs. Je to o 9,2 °/f ,ice než ve stejném období minulého roku. Při vzrůstu životních ná­kladů dělnických a zaměstnaneckých domác­ností v průměru o 2,5 % dosáhl na Slovensku růst reálných mezd 6,5 °/o, což je jeden z nej­větších přírůstků v posledním období. Růst průměrných výdělků a růst zaměst­nanosti vyvolaly i vysoký růst objemu vypla­cených mezd. Příjmy obyvatelstva z mezd vzrostly o 12,5 %, tj. téměř o 1,9 mld korun. Celkové příjmy obyvatelstva se proti stejnému období minulého roku zvýšily až o 4 mld ko­run, tj. o 16,8 %. Relativně nejrychleji rostly sociální dávky (důchody, přídavky na děti a dávky nemocenského pojištění), a to skoro o 1 a půl miliardy korun. Vyšší příjmy obyvatelstva se projevily pře­devším ve vyšších nákupech zboží, a to o 2,8 mld korun, tj. o 18 %, což je nejrychlejší růst za poslední léta. V rámci celkových mezd v průmyslu na Slo­vensku rostly rychleji mzdy dělníků (o 8%) než mzdy inženýrsko-technických pracovníků (6,1%) a úředníků (4,4%). Růst výdělků v hospodářských organizacích na Slovensku o 9,2 % umožnil rychlejší růst hrubého důchodu, vyplývající z relativních úspor na věcných ná­kladech. Příčinou neefektivního mzdového vývoje v prvním pololetí 1969 byla zejména skutečnost, že podniky nerespektovaly hospodářsko-poli­­tickou směrnici vlády a ani dohoda vlády a od­borů neovlivnila ekonomický vývoj mezd ve většině podniků. sh 10. 10 69 Zvýšení diskontní sazby ve Francii S účinností od 8. října 1969 platí ve Francii diskontní sazba 8 %. Její úprava směrem na­horu o jedno procento byla podle komentáře ministerstva financí nutná, neboť poslední res­triktivní opatření vlády neměla na omezení domácí spotřeby takový vliv, jak se očekáva­lo. Také růst průmyslových investic a stálý vzestup mezd se považuje za nepřiměřeně rychlý. Zdražení úvěrů, které bude mít zvýše ní diskontní sazby za následek, má za daných okolností působit jako retardační činitel. sh 10.10. »»

Next