Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-08-07 / No. 95

Statistická ročenka OSN Zpravodaj sovětské agentury APN oznámil, že byla vydána „Statistická ročenka OSN“, v niž jsou uveřejně­ny údaje, které přesvědčivě dokazují, že socialistické země rozvíjejí své hospodářství trvale vysokým tem­pem. Výroba průmyslové produkce se za posledních dvacet let v celém světě ztrojnásobila, avšak v socialis­tických zemích vzrostla 5,8krát. Ob­jem stavebních prací na celém světě se zvýšil 2,6krát, avšak v zemích so­cialistického společenství 5,lkrát. Nejdynamičtější hospodářskou oblas­tí světa jsou členské státy Rady vzá­jemné hospodářské pomoci. Všech­ny národohospodářské problémy řeší koordinovaným úsilím a v rozhodu­jících oblastech rozvoje ekonomiky těsně spolupracují. V Sovětském sva­zu průmyslová výroba vzrůstala o 8,5 °ó a produktivita práce o 7,5 %. Úkoly, určené pro rok 1970, úspěš­ně plní Bulharsko. Průmyslovou vý­robu v 1. pololetí zvýšilo o 9,7 °/o, produktivitu práce v průmyslu o 7,6 proč. Podle předběžných údajů Stát­ního statistického úřadu NDR vzrostl národní důchod Německé demokra­tické republiky o 5%, průmyslová výroba se zvýšila o 7,5 °/o. Pololet­ní úkoly v hlavních ukazatelích by­ly před termínem splněny také v Polsku a v CSSR. Úspěšně se rozvíjí národní hospodářství Rumunska, Ma­ďarska a Mongolska. Seminář o ekonomické reformě V Leningradě byl 5. srpna zahájen za početné účasti sovětských ekono­mů a hospodářských pracovníků se­minář o aktuálních otázkách sovět­ského průmyslu v souvislosti s eko­nomickou reformou. Volba Leningradu za místo tohoto setkání vyplynula z toho, že právě tamější výrobní podniky zaujímají rovnoměrným tempem růstu výroby a produktivity práce vedoucí postavení mezi ostatními závody sovětského prů­myslu. Leningradských 47 firem vznik­lo před osmi lety, kdy ekonomická reforma začínala, sloučením více než 200 závodů; dnes na ně připadá ši­roká paleta výrobků od supergenerá­­torů a výpočetních systémů až po jehly a obuv. Nová organizace umož­nila uplatnit v rozsáhlé míře páso­vou výrobu, automatizaci, vědeckou organizaci práce a řízení i nejracio­nálnější využívání zdrojů materiálu a pracovní síly. Vědecké a konstrukč­ní organizace mohou nyní pracovat na nových výrobcích a technologii přímo ve výrobě, čímž se zavádění výsledků vědeckých výzkumů ve vý­robě zrychlilo až destinásobně. Za nejlepší formu sdružení pova­žují leningradští odborníci vědecko­­výrobnl firmy v čele s výzkumnými středisky, schopné řešit všechny otáz­ky komplexně — od teoretického vý­zkumu v určité oblasti až po finální výrobu, zvláště v elektronice, výrobě přístrojů a v chemickém průmyslu. Firmy mají hospodářskou autonomii, samy zkoumají konjunkturu poptáv­ky a plánují svou vlastní výrobu. Nová etapa v obchodě Polska V první polovině letošního roku PLR podepsala a parafovala tři vý­znamné dlouhodobé dohody — s Fran­cii, Itálií a NSR — v nichž se zainte­resované strany zavázaly podporovat všechny formy průmyslové kooperace. Obrat obchodu s těmito třemi státy představuje plnou čtvrtinu obchodní výměny PLR se zeměmi s tržním hos­podářstvím, takže »význam zmíněných smluv je tím výraznější, konstatuje ve svém komentáři tisková agentura PAP. Podepsané obchodní smlouvy otevírají novou etapu v polských hos­podářských stycích se západoevrop­skými zeměmi a jsou dobrým příkla­dem pro ostatní obchodní partnery PLR v této oblasti. Úspěšné plnění plánu v Maďarsku Státní statistický úřad MLR uveřej­nil údaje o plnění základních ukaza­telů rozvoje národního hospodářství v 1. polovině letošního roku. Vyplý­vá z nich, že průmyslová výroba v prvních šesti měsících byla o 8 % vyšší než ve stejném období loni. Che­mická výroba vzrostla o 15 % a za­znamenala zatím svůj nejvyšší pří­růstek v celé 3. pětiletce. Rekordní růst je rovněž ve strojírenství. Pro­dukce lehkého průmyslu se zvýšila o 7 %. Zpráva statistického úřadu uvádí, že 87 % přírůstku průmyslové výro­by ve státním sektoru bylo dosaženo zvýšením produktivity práce. Objem výroby připadající na 1 pracovníka v tomto sektoru překročil úroveň loňského 1. pololetí o 5,8 %. Peněžní příjmy obyvatelstva dosáh­ly v prvním pololetí částky 68 mld forintů a byly o 8 °/o vyšší než ve stejném období loni. Mzdy vzrostly o 7,5 %.• Maloobchodní obrat překro­čil úroveň první poloviny loňského loku o 11,2 %. O O f ZPRAVODAJSTVÍ ř PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD ei hospodářství Koncentrace rumunského průmyslu V posledních dvaceti letech probíhá v Rumunsku aktivní koncentrace prů­myslu. Dokazuje to skutečnost, že podíl podniků státního průmyslu, v nichž bylo zaměstnáno méně než 500 dělníků, se snížil z 73,1 % v roce 1950 na 34,3 °/ó v roce 1968. Počet zaměstnanců těchto podniků klesl v celkovém po­čtu všech zaměstnanců z 25,8 Vo na 7,8 %. V téže době počet podniků od 500 do 2000 zaměstnanců se zvýšil z 23,3 % na 49,3 °/o. Tím průměrný po­čet zaměstnanců v jednom podniku vzrostl asi ze 490 na 1200. Proces koncentrace je provázen značným růstem produktivity práce. Dokazuje to skutečnost, že v uvede­ném období počet pracovníků zaměst­naných v průmyslu se zvýšil 2,5krát, kdežto produktivita práce 9,2krát. Je to nebývalý kvalitativní skok v ru­munské ekonomice, přirozený a plá­novaný výsledek vysokého tempa rozvoje rumunského socialistického národního hospodářství po roce 1950. Úkoly současné pětiletky (1966— —1970) měly urychlit proces kon­centrace výroby, vybudovat nové vý­robní kapacity a technologická za­řízeni, měly zajistit specializaci a kooperaci různých sektorů státního průmyslu, jejich spolupráci s míst­ní i řemeslnou výrobou. Cílem bylo zvýšení efektivnosti, růst produkti­vity práce a snížení nákladů na vý­robu. Značné finanční prostředky umož­nily zlepšit organizaci a koncentra­cí výroby. Prostředky, které stát In­vestoval na rozvoj průmyslu, se zvý­šily z 2,7 mld lei v roce 1950 na 34,6 mld lei v roce 1968. Každoroč­ně 84—90 °/o těchto prostředků bylo Investováno na výrobu výrobních pro­středků, které tvoří základ pokroku celého národního hospodářství. Charakteristickým v tomto směru je rozvoj velkých podniků. Hunedo­­arský hutní kombinát, který v roce 1950 dával přibližně 15 tis. tun su­rového železa, 175 tis. t oceli a 12 tis t válcovaných výrobků, dodá le­tos státu 1,7 mil. t surového železa, 3 mil. t oceli, 2 mil. t válcovaných výrobků a 934 tis. t koksu. Produk­ce surového železa a oceli se tedy zvýší 17—18krát, avšak počet za­městnanců pouze 2,6krát. Analogic­ký vývoj byl v bukurešťském závodě „23. srpen“, jehož průmyslová výro­bo vzrostla přibližně 7krát, kdežto počet zaměstnanců pouze l,8krát. Pozoruhodných výsledků bylo do­saženo i v budování vysoce produk­­tivníclt automatizovaných linek nej­modernější konstrukce. Ve velkém kombinátu na zpracování ropy v Brašově zařízení pro prvotní čištění ropy mělo např. v roce 1950 kapa­citu 400 — 500 tis. t, kdežto v roce 1970 dato kapacita se zvýšila na 4 mil. t. Obdobně se zvýšily i kapaci­ty ve vysokých pecích (v Galati — z 200 m3 na 1700 m3). Craiovský che­mický kombinát rozšířil kapacitu svých linek na výrobu čpavku z 5 tis. na 10 tis. Takových příkladů by bylo možno uvést ještě mnoho. Mezi prvky, které charakterizují rumun­ský moderní průmysl vybudovaný za dvě desetiletí výstavby socialismu, patří 1 sériová výroba motorů, trak­torů a osobních automobilů, růst vý­roby elektrotechnického průmyslu a vybudování závodů na elektronická zařízení a výpočtové stroje, rozvoj petrochemie a chemie polymerů, pře­chod textilního a kožedělného prů­myslu na zpracovávání syntetických materiálů, hromadný růst výroby po­travinářského průmyslu atd. Výzkumná činnost v průmyslu a Jeho modernizace objektivně vyžado­valy zvolit nové formy organizace a řízení, ustoupit od určitých zastara­lých forem společenského a ekono­mického života. Tuto politiku bylo možno realizovat jedině tim, že se ustoupilo od zásady jednoho vedou­cího a začalo se plně uplatňovat ko­lektivní vedení, přičemž byla rozší­řena práva kompetentních orgánů v rozhodování. To umožňuje zasvěce­ně a operativně řešit technické i or­ganizační otázky, vyvarovat se ne­promyšleného rozhodování, šíře vy­užívat znalostí a zkušeností nejlep­ších odborníků, zapojovat pracující do organizace efektivního e účinné­ho řízení národního hospodářství. Uplatněním ekonomické demokra­cie v životě společnosti, která odpo­vídá celkovému rozvoji socialistické demokracie, vznikly podmínky pro další postupný rozvoj výrobních sil, pro systematický a plynulý růst vý­roby, pro zdokonalování socialistic­kých výrobních vztahů a zvyšování hmotné i duchovní úrovně života všeho lidu. Konvertibilita dináru a obchod SFRJ Náměstek guvernéra jugoslávské Národní banky Branka Colanovič vyjádřil v interview pro bělehradskou televizi přesvědčení, že jugoslávský dinár do­sáhne konvertibility dn roku 1975. Prohlášení bylo zřejmě namířeno proti no­vým pověstem o údajně připravované devalvaci dináru. Své tvrzení podepřel Colanovič poukazem na to, že v červenci byl kurs jugoslávské měny na devizovém trhu v Mnichově pouze o 5,5%, v Terstu o 5 %, ve Vídni o 4 °/o a v TUŠIMICKÁ ELEKTRÁRNA Významná investice pětiletky Představitelé byra ÜV KSC a české vlády se sešli s generálními řediteli oborových ředitelství a podniků, jež se budou podílet na výstavbě elektrárny Tušimice II, jejíž výkon dosáhne 800 MW. Dodavatelé a investoři se zabývali proješkční a stavební připraveností, otázkami zabezpečení výstavby pracov­ními silami a technologickým zařízením a dalšími problémy, jež souvisejí s tou­to důležitou stavbou, která je označována za jednu z nejnáročnějších investic příští pětiletky naší republiky. S výstavbou této kondenzační elek­trárny se 4 bloky po 200 MW bylo započato letos na jaře. V prvním po­loletí byly realizovány přípravné stavební práce za 13 mil. Kčs a do konce roku jich bude uskutečněno celkem za 60 mil. Kčs. Časový plán počítá s najetím prvních dvou bloků v květnu a listopadu roku 1974 a dalších dvou bloků, jež začnou pra­covat o rok později. První elektřinu dodá nová elektrárna v pátém roce výstavby. Po komplexním dokončení spolu s elektrárnou Tušimice I. vznikne největší čs. komplex o vý­konu 1400 MW. Generálním dodavatelem stavební části elektrárny je národní podnik Armabeton Praha a technologie obo­rový podnik Skoda Plzeň. Podle har­monogramu budou práce probíhat rychlejším tempem než na Tušimic­­ké elektrárně I., jejíž výkop byl za­hájen ve druhém roce a stavební připravenost k zahájení montáží kotlů trvala 22 měsíců. Tyto práce mají být na novém staveništi o po­lovinu kratší. Podmínkou je však dosáhnout poprvé v historii elektrá­renské výstavby potřebné soustředění pracovních sil, a to ve špičce až 3000 pracovníků v potřebné struk­tuře a kvalifikaci. Na stavbě má pracovat také nejméně 750 mladých lidí, neboť nová elektrárna se stane jejich stavbou, stejně jako výstavba první tušimické elektrárny. Mládež chce na stavbě uplatnit to nejlepší z mládežnických staveb minulých let. V elektrárně bude spalováno uhlí ze sousedního dolu Březno, které bude do kotelny dopravováno pomoci pásů. Roční spotřeba tohoto paliva přesáhne 5 mil. tun. Ve dnech s In­versními poměry v atmosféře bude v elektrárně spalováno uhlí z dolu Antonín Zápotocký v úžině na Ústec­kú, jež obsahuje méně síry. Gurychu dokonce jen o 2,9 % pod oficiální paritou. Uvedl dáte, že asi 40 % jugoslávského dovozu se po­krývá dinárem jako směnitelnou mě­nou. Krátce po jeho vystoupeni byly zveřejněny údaje statistického úřa­du, podle kterých v červenci dál vzrostl deficit jugoslávského zahra­ničního obchodu. Dovoz do SFRJ stoupl v červenci proti předchozímu měsíci o 16 % na 3,8 mld diná­rů (o polovinu více než v červenci 1969 a zároveň nejvíce za jednotli­vý měsíc vůbec), vývoz však stoupl jen o 1 % na 1,8 mld dinárů. Za ob­dobí leden—červenec letošního roku vyvezla Jugoslávie zboží za 12 mld dinárů, tzn. o 20 % více než ve srov­natelném údobí 1969, dovoz v téže době stoupl o 34% na 19 mld di­nárů. Výsledkem je vzestup deficitu obchodní bilance o 30 % proti prv­ním sedmi měsícům roku 1969. s pAmtiki obojstranne výhodne Východoslovenské ieleziarne. Vyše tisíchektárová splet výrobných hál, vysokých peci, kolajišt, ciest a potru­bí. Desiatky komínov, čo z diaľky vy­zerajú ako hrdé pomníky ľudskej prá­ce a tvorivosti. Veď do tohto kolosu zabudovali toľko ocele, koľko by vy­stačilo na 65 Eiffelových velí. Ale je to dielo, symbolizujúce ešte viac — nezištnú spoluprácu našich a soviet­skych vedcov a robotníkov. Veď celé ieleziarne vyrástli na báze tejto spo­lupráce, iijú z nej dnes i denne. Predovšetkým treba povedať, le 80 % spotreby železných rúd kryjeme v Československu dovozom zo Soviet­skeho zväzu. VSŽ sú garantom tohto dovozu, ktorý za rok dosahuje mnol­­stvo 10,7 milióna ton s kovnatoslou okolo 55 %. Z Krivého Rogu dochá­dzajú sovietske vozne s rudou po Širo­korozchodnej trati priamo do areálu VSŽ, kde ich prekladajú do vozňov CSD pre ostatné hutnícke závody v republike a na haldy pre VSŽ. Vý­hoda tejto lacnej dopravy je tak zá­važná, že lepší spôsob sl jednoducho nemožno vymyslieť. Veď my potrebu­jeme denne 30—40 vlakov rudy. Pokiaľ ide o ceny, sú výhodné pre­dovšetkým pre nás. Stačí uviesť, že za tonu rudy platíme priemerne 10 rubľov, kým ruda z kapitalistických krajín by nás vyšla na 15—20 dolá­rov za tonu. A ako vieme, pre reálny prepočet treba dolár vynásobit 27 ko­runami a rubeľ osemnástimi. Rozdiel je evidentný. Pokiaľ ide o kvalitu, do­vážame tri druhy rúd. Predovšetkým je to asi 2,4 milióna ton koncentrátu s kovnatosíou 64 %. Je to pomerne vysoká kvalita. Potom je to tzv. aglo­­ruda, ktorá má o niečo nižšiu kovna­­tost, ale tomu zodpovedá aj jej cena, rovnako ako pri tretom druhu, pri kusovej rude. Sú to na celom svete bežné sortimenty surovín, zodpoveda­júce určeným kvalitatívnym normám. Treba ešte povedal, že vysoké pece vo VSŽ boli konštruované špeciálne pre používanie sovietskych rúd. VSŽ nakupujú v Sovietskom zväze rudy za 700 miliónov korún ročne. Veľkú časí tohto „účtu“ zaplatí náš štát dodávkami strojárskeho a spo­trebného priemyslu, no Časf st žele­ziarne uhradia samy, a to vývozom oceľových rúr. Ročne ich teraz dodá­vajú 30 tisíc ton. Pri mnohých dru­hoch rúr sú dokonca realizačné ceny vyššie ako štátne veľkoobchodné ce­ny, platné pre dodávky tuzemskému odberateľovi. Napríklad SVC špirálo­­vo zváraných rúr z ukľudnenej ocele priemeru 630 a hrúbky stien 6 mm je Kčs 3122,53 za tonu. realizačná ce­na exportných rúr tohto Istého druhu je však 3504,27 Kčs. A to je zhruba priemerný rozdiel v prospěch VSŽ. Export rúr je trvalý program VSŽ, veď Sovietsky zväz znamená v tom­to artikle neobmedzený trh. V železiar­ňach preto budujú novú zvarovňu rúr, ktorá umožní zvýšit tento export do roku 1975 na 100 000 ton ročne. Pra­cujú dokonca aj na vývoji rúr z mi­moriadne pevnej ocele, aké Sovietsky zväz nakupoval doteraz len zo západ­ného Nemecka. A o dovoze rúd? Začína sa stavať druhá oceliareň, ktorá bude potrebo­vať viac surového železa. Majú ho dodal doterajšie tri vysoké pece zin­tenzívnením výroby. A na to sa ráta s dodávkami peletiek, teda ďalšieho vysoko kvalitného druhu suroviny, zo Sovietskeho zväzu. A tak obchod a spolupráca budú pokračoval k oboj­strannej výhodnosti a spokojnosti. '(Zo slovenskej tlače.) U obce Kameníčná nedaleko Komárna již tři roky překládají pracovníci Hydrostavu koryto Váhu v délce 2600 metrů. Šířka nového koryta je kolem 150 m a hloubka 5 m. Z přeložky vybagrovali více než milión k’ bíku zeminy, kterou použili na výstavbu nových hrází. Tok Vitím se ukrátil o 20g metrý a do půdního iondu přibylo 650 ha úrodné půdy. Na snímku záběr i regulačních prasí, ------- f0to čtk — K. cicb

Next