Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)
1970-09-17 / No. 112
JU |a| zpravodajství PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD gL hospodářství Chemický průmysl v zemích RVHP Vědeckotechnická revoluce vyvolala řadu změn ve struktuře průmyslové produkce vyspělých i rozvojových zemí. K těmto změnám patří i prudký vzestup významu chemického průmyslu, jehož dynamika mnohdy překročila tempo růstu výroby průmyslu jako Celku. Zároveň s expanzivním rozvojem chemického průmyslu došlo k určitým přesunům i v jeho vlastní struktuře. Nejdynamičtějším odvětvím chemického průmyslu se stal obor v podstatě zcela nový — výroba plastických hmot. Jejich světová produkce stoupla za období 1952 až 1967 asi lOkrát (z 1,8 mil. na 18 mil. t). Rychlým tempem vzrůstala rovněž výroba chemických vláken a z nicih především vláken syntetických, a výroba syntetického kaučuku (od roku 1950 do roku 1967 se zvýšila 71krát}. Socialistické země věnovaly značnou pozornost rozvoji chemického průmyslu již v prvních poválečných letech, což bylo zřejmé mj. i z výše investičních nákladů, připadajících na chemický průmysl. Ty mnohdy zaujímaly významný díl celkových průmyslových investic. Realizací investičních záměrů se dotáhlo rychlého tempa vzestupu produkce 'chemického průmyslu. Přírůstky výroby chemie často překračovaly průměrné přírůstky zemí kapitalistických; např. v letech 1950 až 1965 průměrné tempo růstu produkce chemického průmyslu v Polsku dosáhlo 16,2 proč. (pro srovnání stejný údaj pro Japonsko činil 16,6%), v Československu 13,9 %, v MLR 15,2 % a v SSSR 14,7 %. Zdůraznění významu chemie v plánech rozvoje socialistických zemí přineslo tedy relativně vysoké ukazatele tempa vzestupu produkce a zvýšilo podíl chemie na globální hodnotě průmyslové produkce. Opoždění chemického průmyslu zemí RVHP za chemickým průmyslem kapitalistických států se tak stále snižuje. Neobyčejná expanze výroby a její vysoký přírůstek byl zaznamenán především v produkci strojených hnojív, která je pro rozvoj hospodářství socialistických zemí — a nejen jejich — velmi důležitá. V minulém desetiletí se všechny země RVHP zaměřily •Jia rozvoj průmyslu strojených hnojiv, tož umožnilo zvýšit produkci dusíkatých hnojiv (v přepočtu na čistou živiniu] z 1,9 mil. t v roce 1960 na 6,5 mil. t v roce 1968, a hnojiv fosforečných z 1,8 mil. t na 4,4 mil, t. Nicméně otázka zabezpečení surovin na výrobu fosforečných hnojiv zůstává stále otevřena, protože s výjimkou Sovětského svazu nejsou v evropských socialistických zemích dostatečné zásoby fosforitů. Základním problémem rovnoměrného rozvoje chemického průmyslu je zabezpečení surovinových zdrojů vůbec. Klíčový význam nejen pro rozvoj chemického průmyslu, ale i pro rozvoj průmyslu zpracovatelského má proto náležité zhodnocení potřeb surovin a vypracování plánů, které z těchto prognóz vycházejí. Z tohoto hlediska není situace zemí RVHP nejvýhodnější. Kromě Sovětského svazu a do jisté míry Rumunska nejsou socialistické země na důležité suroviny zvlášť bohaté. Navíc ještě je výstavha surovinové báze pro chemií nesmírně kapitálově a materiálově náročná a mnohdy překračuje investiční možnosti jedné země. Jediným solidním řešením je tady mezinárodní spolupráce, jejímž typickým příkladem je ropovod Družba. Spotřeba základní chemické suroviny, surové ropy, byla dosud v rámci zemí RVHP kryta Sovětským svazem. V nejbližších letech ovšem při předpokládaném vzestupu spotřeby nebude Sovětský svaz s to veškerou potřebu socialistických zemí pokrýt a ZST se budou muset zaměřit na import i z jiné oblasti, kterou bude zřejmě — už podle současných projektů a jednání — Blízký východ. Avšak samo zvýšení importu surové ropy nezabezpečí výrobu, pokud se nebudou v odpovídající míře zvyšovat i zpracovatelské a rafinační kapacity a další provozy petrochemických výrob. Jak podotýká polský , tisk, existuje v této oblasti v zemích socialistického tábora určité zpoždění, které může být dohnáno jedině pomocí integrace a mezinárodní dělby práce. Vedle surovinové báze a těžkých organických provozů vyžaduje si mezinárodní spolupráci i další velmi perspektivní obor chemického průmyslu — výroba plastických hmot a syntetických vláken. V letech 1952 až 1967 došlo k bouřlivé expanzi výroby plastických hmot, která se zkoncentrovala hlavně v USA, západní Evropě a v Japonsku. Celková produkce těchto zemí v roce 1965 reprezentovala 80 % světové produkce a v roce letošním bude asi odpovídat 72 %. Ke vzestupu výroby plastických hmot došlo v zemích RVHP prakticky až v šedesátých letech. V průběhu minulého desetiletí přírůstek výroby byl v těchto zemích nejvyšší na světě a činil v průměru 19,1 %, když světový průměr byl 14,7 %. V přepočtu výroby plastických hmot na jednoho obyvatele nedosáhly dosud země RVHP úrovně vyspělých kapitalistických států. . Podobná situace je také ve výrobě syntetických vláken. I když většina socialistických zemí (s výjimkou SSSR a NDR) zahajovala tuto výrobu vlastně až v roce 1955, v současné době jíž země RVHP patří jnezi významné světové producenty. I v řadě dalších oborů chemického průmyslu se úspěšně projevují důsledky mezinárodní dělby práce, ve které se klade stále větší důraz na specializaci. Tak v poslední době došlo např.' k určitému soustředění produkce farmaceutik do Polska a Maďarska, kosmetiky do Polska a barviv do Československa a do Polska. V rámci zemí RVHP byla dále ustavena mezinárodní organizace Interchim, jejímž úkolem je koordinace malotonážních chemických výrob. Velmi významnou oblastí mezinárodní dělby práce je věda a Výzkum, který je za současných podmínek bezpodmínečným předpokladem rozvoje chemického průmyslu. Proto hodlají státy RVHP vytvořit středisko vědeckých, technických a ekonomických Informací pro chemický průmysl RVHP a středisko koordinace řešení problematiky plastických hmot a syntetických pryskyřic.V plánech spolupráce se také uvažuje o společné výrobě základních chemických produktů, jako např. kyseliny fosforečné, čpavku, chlóru a dalších. Zvýšení efektivnosti mezinárodní koordinace vědy, výzkumu a výroby je podmínkou toho, aby chemický průmysl socialistických zemí udržel krok se světovým vývojem. Větší úroda brambor Poprvé od roku 1952 budeme mít letos v ČSR větší úrodu brambor, protože je zemědělci zasázeli na ploše téměř o 9000 ha větší a výnosy se odhadují v průměru na 188 q z hektaru, což by znamenalo celkovou úrodu přes 4 mil. tun. Proto také ČSR pomůže v zásobování obyvatelstva bramborami Slovensku, kde se naopak očekává sklizeň proti plánu asi o 120 až 130 tis. tun nižší. Odborný ředitel ing. Karel Bednář z oborového ředitelství zemědělského zásobování a nákupu řekl na tiskové besedě v Praze, že nákup i dodávky brambor se řídí zásadně centrálně a především budou zásobena veliká spotřebitelská místa. Pro zásobování pozdními konzumními bramborami je určeno 710 000 tun, o 30 000 tun více než loni. K průmyslovému zpracování a do škrobářen bude dodáno asi 300 Ó00 tun brambor. Brigádnická výpomoc při „bramborářské kampani“ je nutná nejen na sklizeň v zemědělských závodech, které mají k dispozici jen 1760 kombajnů, s nimiž lze sklidit brambory pouze ze 46 až 50 tis. ha, což je 26 % ploch, ale i na vykládku brambor z vagónů a rozvoz do domácností. Také pro příští úrodu budou mít zemědělské podniky dostatek sadbových brambor. Zemědělské nákupní a zásobovací závody jim však nebudou moci plně vyhovět v požadavcích na odrůdovou skladbu. NÁRODNÍ PODNIK BIOTIKA ve Slovenské Lupči kromě penicilínu vyrábí i další antibiotika tetracyklínové řady — asi 150 různých druhů injekcí a vitamínových antibiotických výrobků. Mnohé z výrobků Biotiky znají i v zahraničí. Letos podnik vyveze své výrobky v hodnotě kolem 100 miliónů korun do 35 států Na obr. záběr z oddělení jermentaěních tanků. Foto ČTK — 1. Kruliš Před výstavou plastických hmot Areál plzeňského výstaviště se v jJChto dnech chystá na blížící se zahájení výstavy plastických hmot, nazvané „Plastex 70“. Výstava, pořádaná s mezinárodní účastí, má demonstrovat možnosti různých aplikací plastických hmot v technice, zejména ve strojírenství, stavebnictví, v automobilovém průmyslu a ve spotřebním průmyslu. Tento záměr sledují tisíce exponátů, jež se soustředí na 3000 m2 kryté plochy. Přehlídka plastických hmot má ukázat, jak významná jsou jejích různá použití nejen z hlediska ekonomického, ale také z hlediska funkčního a estetického. Má přispět rovněž k překonání starých názorů, že umělé hmoty jsou jen jakousi náhražkou, východiskem z nouze, když není po nuce dostatek kovů. Konfrontace s uplatněním nových hmot v zahraničí, které se na výstavě nebudeme moci vyhnout, důrazně upozorní naši odbornou veřejnost, že je nezbytné zachytit nástup plastických hmot a vyrovnat zpoždění. Zcela reálné jsou prognózy, že v roce 1985 bude ve vyspělých státech — a k těm se chceme řadit i my — objem výroby plastických hmot přibližně stejný, jaiko objem výroby všech kovů dohromady. Dosavadní naše zaostávání v této oblasti je zřejmé z toho, že průměr výroby plastických hmot na obyvatele ve vyspělých státech se nyní pohybuje mezi 30—35 kg, zatímco u nás se blížíme k 15 kg na obyvatele. Výstava „Plastex 70“ chce umožnit našim výrobcům a zpracovatelům konfrontaci s tím, co podnikají v této oblasti v zahraničí. Plzeňská expozice by se chtěla stát zdrojem nových podnětů pro širší uplatnění plastických hmot v různých sektorech výrobní praxe. „Plastex 70“ zahájí slavnostně 2. října. Pro veřejnost bude výstava přístupna po celý týden od 3. do 10. října. Kromě vlastního jádra expozice bude zde instalována na 500 m2 tzv. výuková část, jejímž posláním je vzbuzovat technický zájem o tuto oblast; další část výstavy poukáže na aplikace plastických hmot v blízké i vzdálenější budoucnosti a na velmi reálnou fantazii zítřka. Poíymarket-výstava čs. a maďarských podniků V Košicích se uskuteční ve dnech 21. až 25., září kontraktační výstava POLYMARKET, která má umožnit všestranný průzkum další hospodářské spolupráce mezi ČSSR a Maďarskem. Vystavovat budou čs. podniky Imex, Intercoop, Řempo a, Transakta a maďarské Konsumex a Hungarocoop, jež se představí s výrobky jednoho sta výrobních závodů obou zemí, vhodnými pro pohraniční výměnu zboží. Výstavy se zúčastní také obchodní delegace z SSSR, Polska a NDR. STROJÍRENSKY VELETRH BYL ÚSPĚŠNÝ Kontrakty za 11,5 miliardy Kčs • 420 tisíc návštěvníků Tři dny nás dělí od ukončení XII. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, který se konal ve dnech 5. až 14. září. Veletrh prokázal, že s úspěchem probíhá konsolidace politického 1 hospodářského života a upevňuje se plánovité řízení hospodářství ČSSR. Dokladem toho jsou i dosažené výsledky: na veletrhu byly uzavřeny kontrakty na vývoz čs. výrobků ve výši 9 miliard a na dovoz zahraničního zboží za 2,5 miliardy devizových Kčs. Za deset dní si expozice prohlédlo 420 000 návštěvníků z ČSSR a 18 000 zájemců z 57 zemí všech světadílů. K výsledkům veletrhu se ještě vrátíme v příštím čísle, v němž uveřejníme rozhovor s ředitelem čs. účasti na XII. MSVB ing. Lubomírem Šilhavým. Dnes přinášíme další významné kontrakty, které charakterizují čilou činnost na tomto mezinárodním fóru. Mezi velké výměnné obchody se Sovětským svazem patří náš dovoz elektrických lokomotiv z SSSR a naopak dodávka tramvají čs. výroby do Sovětského svazu. První kontrakt předpokládá, že začátkem roku 1971 bude do ČSSR dodáno 40 sovětských lokomotiv T 6791 o výkonnosti 2000 k a dva hlavní typy nové série elektrických lokomotiv T 679.2 o výkonnosti 3000 k. Posledně uvedené lokomotivy budou v ČSSR ve zkušebním provozu. Obchod v oblasti železničních dopravních prostředků spočívá na specializaci a dělbě práce mezi socialistickými zeměmi v rámci RVHP. Ze sovětské strany jsou dodávány výkonné rychlíkové elektrické lokomotivy, z Československa jsou vyváženy' manévrovací elektrické lokomotivy o výkonnosti 1350 k a osobní rychlíkové elektrovozy. Za minulou pětiletku bylo do ČSSR dodáno 331 lokomotiv, tj. o 56 kusů více než předpokládala dlouhodobá dohoda. Kontrakt o dodávce tramvají čs. výroby do Sovětského svazu má hodnotu 300 mil. Kčs. Podepsall jej generální ředitel Pragoinvestu ing. Ervín Maiwald a ředitel dovozní skupiny Mašinoimportu j. P. Ulupov. S polským partnerem Metronex uzavřela Merkuria dohodu o vývozu čs. elektrických hodin, poéítadel a technických kamenů do Polska v celkové hodnotě více než 6 mil. Kčs. Přitom Metronex projevil zájem o uzavření specializační smlouvy, podle níž by se Československo stalo hlavním dodavatelem technických kamenů do Polska. Vyrábějí je Turnovské brusírny a patří k technicky velmi náročnému zboží. O jejich dobré kvalitě svědčí skutečnost, že se stále výrazněji uplatňují na světovém trhu. Jiný polský podnik — Elektrim — se dohodl s čs. podnikem Pragoinvest o dodávce čs. polovodičů za 32 mil. Kčs. Největším odběratelem polovodičů v Polsku je podnik Elta Lodž. Před závěrem veletrhu uzavřel a. s. Strojlmport několik dalších významných Kontraktů na vývoz soustruhů, frézek, brusek a Jlsů do Polska, Bulharska a SSSR v hodnotě 42 mil. Kčs. Západní firmy zakoupily od Strojimportu soustruhy a brusky za 13,8 mil. devizových Kčs. Z oblasti kapitalistických zemí zakoupil Strojimport od švédské firmy Puilmax pro Mostáreň v Breznu novinku k obrábění úkosů na hranách plachů. Tento obráběcí stroj patří k světovým unikátům a umožňuje obrábět úkosy' v plechu o tloušťce 15 mm a úhlu sklonu 25—55°. Pracovníci Strojexportu uzavřeli řadu dalších obchodních dohod o vývozu'a dovozu. Např. za 8 mil. Kčs vyveze Strojexport do Bulharska různé typy automíchačů, autodomíchávačů a komplexních stanic na výrobu betonových směsí. Tento kontrakt ještě doplňuje dodávka 15 šnekových vykladačů pro železniční vagóny. Polskému Centrozapu dodá Strojexport 450 000 nožů pro důlní kombalny naší výroby, do Jugoslávie regálové zakladače s poloautomatickým zařízením v hodnotě 15 mil. Kčs a stavební výtahy i jeřáby prostřednictvím budapešťského podniku Nikex do Maďarska. Švédské firmě Bränehylte prodal Strojexport různé typy vysokozdvižných vozíků v hodnotě jiřes 6 mil. Kčs a rumunskému podniku Mecanoexport hydraulická čerpadla. Naproti tomu Strojexport doveze za 11 mil. Kčs různých strojů ze Sovětského svazu, vrtné soupravy z Rumunska, -odporové pece na tepelné zpracování kovů z Polska a jedna! o dovozu montovaných hal z Ra kouska. Reklama v socialistických zemích REKLAMA 70, mezinárodní konference věnovaná úkolům, metodám a organizaci reklamy v socialistických státech, skončila v minulých dnech v Bratislavě. Účastníci konference se dohodli pořádat podobnou akci pravidelně každé dva roky — v roce 1972 to bude v Polsku. Navrhli rovněž vytvořit při RVHP koordinační orgán pro oblast reklamy a dohodli 1 některé další formy konkrétní spolupráce na tomto úseku. V jednotlivých socialistických zemích mají být např. vytvořeny pracovní týmy, jež budou pracovat na rozvoji teorie i praxe reklamy. Mají být rovněž organizovány soutěže o nejlepší reklamní práce, výměna učebních textů a uvažuje se o vydávání společného odborného časopisu. Koordinace plánů SSSR a Maďarska Předseda Státního plánovacího výboru při radě ministrů SSSR Nikolaj Bajbakov a předseda Státního plánovacího úřadu Maďarské lidové republiky Imre Párdi podepsali 15. září v Moskvě protokol o koordinaci národohospodářských plánů SSSR a Maďarska na pětileté období 1971 až 1975. Podle protokolu dodá SSSR Maďarsku více ropy, plynu, železné rudy, válcovaného materiálu, strojených hnojiv, elektřiny, dále vozy pro budapešťskou pcdzemní dráhu, letadla a osobní automobily, výměnou za autobusy, zdviže, jeřáby, chladírenské zařízení, spojovací techniku a zemědělské výrobky. Obě země rozšíří i vzájemné dodávky spotřebních výrobků. Sovětsko-madarské dohody komplexního charakteru předpokládají především specializaci a kooperaci ve výrobě automobilů a při rozšíření ropovodu „Družba“. Hodnota objemu výměny zboží mezi SSSR a MLR dosáhne v příští pětiletce 9 mld rublů, takže se zvětší o 50 %.