Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-09-17 / No. 112

JU |a| zpravodajství PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD gL hospodářství Chemický průmysl v zemích RVHP Vědeckotechnická revoluce vyvolala řadu změn ve struktuře průmyslové produkce vyspělých i rozvojových zemí. K těmto změnám patří i prudký vzestup významu chemického průmyslu, jehož dynamika mnohdy překročila tempo růstu výroby průmyslu jako Celku. Zároveň s expanzivním rozvojem chemického průmyslu došlo k určitým přesunům i v jeho vlastní struktuře. Nejdynamičtějším odvětvím chemic­kého průmyslu se stal obor v pod­statě zcela nový — výroba plastic­kých hmot. Jejich světová produkce stoupla za období 1952 až 1967 asi lOkrát (z 1,8 mil. na 18 mil. t). Rych­lým tempem vzrůstala rovněž výroba chemických vláken a z nicih přede­vším vláken syntetických, a výroba syntetického kaučuku (od roku 1950 do roku 1967 se zvýšila 71krát}. Socialistické země věnovaly znač­nou pozornost rozvoji chemického průmyslu již v prvních poválečných letech, což bylo zřejmé mj. i z výše investičních nákladů, připadajících na chemický průmysl. Ty mnohdy zaují­maly významný díl celkových prů­myslových investic. Realizací investičních záměrů se do­táhlo rychlého tempa vzestupu pro­dukce 'chemického průmyslu. Přírůst­ky výroby chemie často překračovaly průměrné přírůstky zemí kapitalistic­kých; např. v letech 1950 až 1965 prů­měrné tempo růstu produkce chemic­kého průmyslu v Polsku dosáhlo 16,2 proč. (pro srovnání stejný údaj pro Japonsko činil 16,6%), v Českoslo­vensku 13,9 %, v MLR 15,2 % a v SSSR 14,7 %. Zdůraznění významu chemie v plánech rozvoje socialistických ze­mí přineslo tedy relativně vysoké ukazatele tempa vzestupu produkce a zvýšilo podíl chemie na globální hod­notě průmyslové produkce. Opoždění chemického průmyslu zemí RVHP za chemickým průmyslem kapitalistic­kých států se tak stále snižuje. Neobyčejná expanze výroby a její vysoký přírůstek byl zaznamenán pře­devším v produkci strojených hnojív, která je pro rozvoj hospodářství so­cialistických zemí — a nejen jejich — velmi důležitá. V minulém deseti­letí se všechny země RVHP zaměřily •Jia rozvoj průmyslu strojených hnojiv, tož umožnilo zvýšit produkci dusíka­tých hnojiv (v přepočtu na čistou ži­­viniu] z 1,9 mil. t v roce 1960 na 6,5 mil. t v roce 1968, a hnojiv fosfo­rečných z 1,8 mil. t na 4,4 mil, t. Nicméně otázka zabezpečení surovin na výrobu fosforečných hnojiv zůstá­vá stále otevřena, protože s výjimkou Sovětského svazu nejsou v evropských socialistických zemích dostatečné zá­soby fosforitů. Základním problémem rovnoměr­ného rozvoje chemického průmyslu je zabezpečení surovinových zdrojů vůbec. Klíčový význam nejen pro roz­voj chemického průmyslu, ale i pro rozvoj průmyslu zpracovatelského má proto náležité zhodnocení potřeb su­rovin a vypracování plánů, které z těchto prognóz vycházejí. Z tohoto hlediska není situace zemí RVHP nej­výhodnější. Kromě Sovětského svazu a do jisté míry Rumunska nejsou so­cialistické země na důležité suroviny zvlášť bohaté. Navíc ještě je výstavha surovinové báze pro chemií nesmírně kapitálově a materiálově náročná a mnohdy pře­kračuje investiční možnosti jedné ze­mě. Jediným solidním řešením je ta­dy mezinárodní spolupráce, jejímž ty­pickým příkladem je ropovod Družba. Spotřeba základní chemické suro­viny, surové ropy, byla dosud v rámci zemí RVHP kryta Sovětským svazem. V nejbližších letech ovšem při před­pokládaném vzestupu spotřeby nebu­de Sovětský svaz s to veškerou po­třebu socialistických zemí pokrýt a ZST se budou muset zaměřit na import i z jiné oblasti, kterou bude zřejmě — už podle současných projektů a jednání — Blízký východ. Avšak sa­mo zvýšení importu surové ropy ne­zabezpečí výrobu, pokud se nebudou v odpovídající míře zvyšovat i zpra­covatelské a rafinační kapacity a dal­ší provozy petrochemických výrob. Jak podotýká polský , tisk, existuje v této oblasti v zemích socialistického tábora určité zpoždění, které může být dohnáno jedině pomocí integrace a mezinárodní dělby práce. Vedle surovinové báze a těžkých organických provozů vyžaduje si me­zinárodní spolupráci i další velmi per­spektivní obor chemického průmyslu — výroba plastických hmot a synte­tických vláken. V letech 1952 až 1967 došlo k bouřlivé expanzi výroby plas­tických hmot, která se zkoncentrova­la hlavně v USA, západní Evropě a v Japonsku. Celková produkce těchto zemí v roce 1965 reprezentovala 80 % světové produkce a v roce letošním bude asi odpovídat 72 %. Ke vzestupu výroby plastických hmot došlo v zemích RVHP prakticky až v šedesátých letech. V průběhu minulého desetiletí přírůstek výroby byl v těchto zemích nejvyšší na světě a činil v průměru 19,1 %, když svě­tový průměr byl 14,7 %. V přepočtu výroby plastických hmot na jednoho obyvatele nedosáhly dosud země RVHP úrovně vyspělých kapitalistických stá­tů. . Podobná situace je také ve výrobě syntetických vláken. I když většina socialistických zemí (s výjimkou SSSR a NDR) zahajovala tuto výrobu vlast­ně až v roce 1955, v současné době jíž země RVHP patří jnezi významné světové producenty. I v řadě dalších oborů chemického průmyslu se úspěšně projevují důsled­ky mezinárodní dělby práce, ve které se klade stále větší důraz na specia­lizaci. Tak v poslední době došlo např.' k určitému soustředění pro­dukce farmaceutik do Polska a Ma­ďarska, kosmetiky do Polska a bar­­viv do Československa a do Polska. V rámci zemí RVHP byla dále usta­vena mezinárodní organizace Inter­­chim, jejímž úkolem je koordinace malotonážních chemických výrob. Velmi významnou oblastí meziná­rodní dělby práce je věda a Výzkum, který je za současných podmínek bez­podmínečným předpokladem rozvoje chemického průmyslu. Proto hodlají státy RVHP vytvořit středisko vědec­kých, technických a ekonomických Informací pro chemický průmysl RVHP a středisko koordinace řešení proble­matiky plastických hmot a syntetic­kých pryskyřic.V plánech spolupráce se také uvažuje o společné výrobě zá­kladních chemických produktů, jako např. kyseliny fosforečné, čpavku, chlóru a dalších. Zvýšení efektivnosti mezinárodní koordinace vědy, výzku­mu a výroby je podmínkou toho, aby chemický průmysl socialistických ze­mí udržel krok se světovým vývojem. Větší úroda brambor Poprvé od roku 1952 budeme mít letos v ČSR větší úrodu brambor, protože je zemědělci zasázeli na plo­še téměř o 9000 ha větší a výnosy se odhadují v průměru na 188 q z hek­taru, což by znamenalo celkovou úro­du přes 4 mil. tun. Proto také ČSR pomůže v zásobování obyvatelstva bramborami Slovensku, kde se na­opak očekává sklizeň proti plánu asi o 120 až 130 tis. tun nižší. Odborný ředitel ing. Karel Bednář z oborového ředitelství zemědělské­ho zásobování a nákupu řekl na tis­kové besedě v Praze, že nákup i do­dávky brambor se řídí zásadně cen­trálně a především budou zásobena veliká spotřebitelská místa. Pro zásobování pozdními konzum­ními bramborami je určeno 710 000 tun, o 30 000 tun více než loni. K průmyslovému zpracování a do škro­­bářen bude dodáno asi 300 Ó00 tun brambor. Brigádnická výpomoc při „bram­­borářské kampani“ je nutná nejen na sklizeň v zemědělských závodech, kte­ré mají k dispozici jen 1760 kombaj­nů, s nimiž lze sklidit brambory pou­ze ze 46 až 50 tis. ha, což je 26 % ploch, ale i na vykládku brambor z vagónů a rozvoz do domácností. Také pro příští úrodu budou mít zemědělské podniky dostatek sadbo­vých brambor. Zemědělské nákupní a zásobovací závody jim však nebu­dou moci plně vyhovět v požadavcích na odrůdovou skladbu. NÁRODNÍ PODNIK BIOTIKA ve Slovenské Lupči kromě penicilínu vyrábí i další antibiotika tetracyklínové řady — asi 150 různých druhů injekcí a vi­tamínových antibiotických výrobků. Mnohé z výrobků Biotiky znají i v za­hraničí. Letos podnik vyveze své výrobky v hodnotě kolem 100 miliónů korun do 35 států Na obr. záběr z oddělení jermentaěních tanků. Foto ČTK — 1. Kruliš Před výstavou plastických hmot Areál plzeňského výstaviště se v jJChto dnech chystá na blížící se za­hájení výstavy plastických hmot, na­zvané „Plastex 70“. Výstava, pořádaná s mezinárodní účastí, má demonstro­vat možnosti různých aplikací plas­tických hmot v technice, zejména ve strojírenství, stavebnictví, v automo­bilovém průmyslu a ve spotřebním průmyslu. Tento záměr sledují tisíce exponátů, jež se soustředí na 3000 m2 kryté plochy. Přehlídka plastických hmot má uká­zat, jak významná jsou jejích různá použití nejen z hlediska ekonomic­kého, ale také z hlediska funkčního a estetického. Má přispět rovněž k překonání starých názorů, že umě­lé hmoty jsou jen jakousi náhražkou, východiskem z nouze, když není po nuce dostatek kovů. Konfrontace s uplatněním nových hmot v zahra­ničí, které se na výstavě nebudeme moci vyhnout, důrazně upozorní naši odbornou veřejnost, že je nezbytné zachytit nástup plastických hmot a vyrovnat zpoždění. Zcela reálné jsou prognózy, že v ro­ce 1985 bude ve vyspělých státech — a k těm se chceme řadit i my — objem výroby plastických hmot při­bližně stejný, jaiko objem výroby všech kovů dohromady. Dosavadní naše za­ostávání v této oblasti je zřejmé z to­ho, že průměr výroby plastických hmot na obyvatele ve vyspělých stá­tech se nyní pohybuje mezi 30—35 kg, zatímco u nás se blížíme k 15 kg na obyvatele. Výstava „Plastex 70“ chce umožnit našim výrobcům a zpracovatelům kon­frontaci s tím, co podnikají v této oblasti v zahraničí. Plzeňská expozice by se chtěla stát zdrojem nových pod­nětů pro širší uplatnění plastických hmot v různých sektorech výrobní praxe. „Plastex 70“ zahájí slavnostně 2. října. Pro veřejnost bude výstava pří­stupna po celý týden od 3. do 10. říj­na. Kromě vlastního jádra expozice bude zde instalována na 500 m2 tzv. výuková část, jejímž posláním je vzbu­zovat technický zájem o tuto oblast; další část výstavy poukáže na apli­kace plastických hmot v blízké i vzdá­lenější budoucnosti a na velmi reál­nou fantazii zítřka. Poíymarket-výstava čs. a maďarských podniků V Košicích se uskuteční ve dnech 21. až 25., září kontraktační výstava POLYMARKET, která má umožnit vše­stranný průzkum další hospodářské spolupráce mezi ČSSR a Maďarskem. Vystavovat budou čs. podniky Imex, Intercoop, Řempo a, Transakta a maďarské Konsumex a Hungaro­­coop, jež se představí s výrobky jed­noho sta výrobních závodů obou ze­mí, vhodnými pro pohraniční výměnu zboží. Výstavy se zúčastní také obchodní delegace z SSSR, Polska a NDR. STROJÍRENSKY VELETRH BYL ÚSPĚŠNÝ Kontrakty za 11,5 miliardy Kčs • 420 tisíc návštěvníků Tři dny nás dělí od ukončení XII. mezinárodního strojírenského vele­trhu v Brně, který se konal ve dnech 5. až 14. září. Veletrh prokázal, že s úspěchem probíhá konsolidace po­litického 1 hospodářského života a upevňuje se plánovité řízení hospo­dářství ČSSR. Dokladem toho jsou i do­sažené výsledky: na veletrhu byly uza­vřeny kontrakty na vývoz čs. výrob­ků ve výši 9 miliard a na dovoz za­hraničního zboží za 2,5 miliardy de­vizových Kčs. Za deset dní si expo­zice prohlédlo 420 000 návštěvníků z ČSSR a 18 000 zájemců z 57 zemí všech světadílů. K výsledkům veletrhu se ještě vrá­tíme v příštím čísle, v němž uveřej­níme rozhovor s ředitelem čs. účasti na XII. MSVB ing. Lubomírem Šilha­vým. Dnes přinášíme další významné kontrakty, které charakterizují čilou činnost na tomto mezinárodním fóru. Mezi velké výměnné obchody se Sovětským svazem patří náš dovoz elektrických lokomotiv z SSSR a na­opak dodávka tramvají čs. výroby do Sovětského svazu. První kontrakt předpokládá, že za­čátkem roku 1971 bude do ČSSR do­dáno 40 sovětských lokomotiv T 6791 o výkonnosti 2000 k a dva hlavní ty­py nové série elektrických lokomo­tiv T 679.2 o výkonnosti 3000 k. Po­sledně uvedené lokomotivy budou v ČSSR ve zkušebním provozu. Obchod v oblasti železničních dopravních prostředků spočívá na specializaci a dělbě práce mezi socialistickými ze­měmi v rámci RVHP. Ze sovětské strany jsou dodávány výkonné rych­líkové elektrické lokomotivy, z Čes­koslovenska jsou vyváženy' manévro­vací elektrické lokomotivy o výkon­nosti 1350 k a osobní rychlíkové elektrovozy. Za minulou pětiletku by­lo do ČSSR dodáno 331 lokomotiv, tj. o 56 kusů více než předpokládala dlouhodobá dohoda. Kontrakt o dodávce tramvají čs. výroby do Sovětského svazu má hod­notu 300 mil. Kčs. Podepsall jej ge­nerální ředitel Pragoinvestu ing. Ervín Maiwald a ředitel dovozní sku­piny Mašinoimportu j. P. Ulupov. S polským partnerem Metronex uza­vřela Merkuria dohodu o vývozu čs. elektrických hodin, poéítadel a tech­nických kamenů do Polska v celkové hodnotě více než 6 mil. Kčs. Přitom Metronex projevil zájem o uzavření specializační smlouvy, podle níž by se Československo stalo hlavním do­davatelem technických kamenů do Polska. Vyrábějí je Turnovské brusír­ny a patří k technicky velmi nároč­nému zboží. O jejich dobré kvalitě svědčí skutečnost, že se stále výraz­něji uplatňují na světovém trhu. Jiný polský podnik — Elektrim — se dohodl s čs. podnikem Pragoin­­vest o dodávce čs. polovodičů za 32 mil. Kčs. Největším odběratelem po­lovodičů v Polsku je podnik Elta Lodž. Před závěrem veletrhu uzavřel a. s. Strojlmport několik dalších vý­znamných Kontraktů na vývoz sou­struhů, frézek, brusek a Jlsů do Pol­ska, Bulharska a SSSR v hodnotě 42 mil. Kčs. Západní firmy zakoupily od Strojimportu soustruhy a brusky za 13,8 mil. devizových Kčs. Z oblas­ti kapitalistických zemí zakoupil Strojimport od švédské firmy Puil­­max pro Mostáreň v Breznu novin­ku k obrábění úkosů na hranách pla­chů. Tento obráběcí stroj patří k svě­tovým unikátům a umožňuje obrábět úkosy' v plechu o tloušťce 15 mm a úhlu sklonu 25—55°. Pracovníci Strojexportu uzavřeli řa­du dalších obchodních dohod o vý­vozu'a dovozu. Např. za 8 mil. Kčs vyveze Strojexport do Bulharska růz­né typy automíchačů, autodomíchá­­vačů a komplexních stanic na výro­bu betonových směsí. Tento kontrakt ještě doplňuje dodávka 15 šnekových vykladačů pro železniční vagóny. Polskému Centrozapu dodá Stroj­export 450 000 nožů pro důlní kom­­balny naší výroby, do Jugoslávie re­gálové zakladače s poloautomatic­kým zařízením v hodnotě 15 mil. Kčs a stavební výtahy i jeřáby prostřed­nictvím budapešťského podniku Nikex do Maďarska. Švédské firmě Bräne­­hylte prodal Strojexport různé typy vysokozdvižných vozíků v hodnotě jiřes 6 mil. Kčs a rumunskému pod­niku Mecanoexport hydraulická čer­padla. Naproti tomu Strojexport doveze za 11 mil. Kčs různých strojů ze So­větského svazu, vrtné soupravy z Ru­munska, -odporové pece na tepelné zpracování kovů z Polska a jedna! o dovozu montovaných hal z Ra kouska. Reklama v socialistických zemích REKLAMA 70, mezinárodní konfe­rence věnovaná úkolům, metodám a organizaci reklamy v socialistických státech, skončila v minulých dnech v Bratislavě. Účastníci konference se dohodli po­řádat podobnou akci pravidelně každé dva roky — v roce 1972 to bude v Pol­sku. Navrhli rovněž vytvořit při RVHP koordinační orgán pro oblast reklamy a dohodli 1 některé další formy kon­krétní spolupráce na tomto úseku. V jednotlivých socialistických zemích mají být např. vytvořeny pracovní tý­my, jež budou pracovat na rozvoji teorie i praxe reklamy. Mají být rov­něž organizovány soutěže o nejlepší reklamní práce, výměna učebních tex­tů a uvažuje se o vydávání společné­ho odborného časopisu. Koordinace plánů SSSR a Maďarska Předseda Státního plánovacího vý­boru při radě ministrů SSSR Nikolaj Bajbakov a předseda Státního pláno­vacího úřadu Maďarské lidové repub­liky Imre Párdi podepsali 15. září v Moskvě protokol o koordinaci náro­dohospodářských plánů SSSR a Ma­ďarska na pětileté období 1971 až 1975. Podle protokolu dodá SSSR Maďar­sku více ropy, plynu, železné rudy, válcovaného materiálu, strojených hnojiv, elektřiny, dále vozy pro bu­dapešťskou pcdzemní dráhu, letadla a osobní automobily, výměnou za autobusy, zdviže, jeřáby, chladíren­ské zařízení, spojovací techniku a ze­mědělské výrobky. Obě země rozšíří i vzájemné dodávky spotřebních vý­robků. Sovětsko-madarské dohody kom­plexního charakteru předpokládají především specializaci a kooperaci ve výrobě automobilů a při rozšíření ro­povodu „Družba“. Hodnota objemu vý­měny zboží mezi SSSR a MLR dosáh­ne v příští pětiletce 9 mld rublů, tak­že se zvětší o 50 %.

Next