Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-02-23 / No. 23
ZPRAVODAJSTVÍ % PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Pětiletá bilance ekonomiky MLR Tempo hospodářského rozvoje v Maďarské lidové republice v letech I960 až 1970 předstihlo ukazatele národohospodářského plánu. Změny v systému hospodářského řízeni probíhaly v tomto období bez výkyvů a příznivě ovlivňovaly vývoj preferovanými směry. Konstatoval to nedávno v rozboru dosažených výsledků náměstek předsedy Státního plánovacího úřadu MLR józsef Drecin. Třetí pětiletý plán sociálně ekonomického rozvoje MLR v letech 1966 až 1970 sledoval tyto základní cíle: zvýšit spotřebu a akumulaci přibližně stejným tempem, přiblížit tempo rozvoje zemědělství k růstu průmyslu zintenzívnením zemědělské produkce, postupně vyrovnat platební bilanci v relacích s kapitalistickými zeměmi. Z hospodářskopolitického hlediska měly by se v pětiletce zvyšovat pracovní příjmy v rámci spotřeby a stoupat podíl základních fondů na úkor zásob v rámci akumulace. Rozvojová politika se zaměřila na další intenzívní modernizaci hospodářské struktury. Tempo růstu národního důchodu se zvýšilo v třetí pětiletce na ročních 6,5 %; v předcházejícím pětiletém období činilo v ročním průměru 4,5 %. Národní důchod v přepočtu na jednoho pracovníka se v letech 1966 až 1970 í\>čně zvyšoval o 5,5 %. Maďarská průmyslová výroba se zvětšovala v souladu s předpoklady o 6 % ročně. Rychleji stoupal podíl průmyslové produkce na národním důchodu, a to o 7 °/o v ročním průměru. Přitom v první polovině pětiletky byly přírůstky průmyslové výroby vyšší a ve druhé nižší, avšak výroba se lépe přizpůsobila poptávce. Struktura průmyslové produkce svými změnami odpovídala tendencím v ostatních socialistických zemích t v kapitalistických státech. Nadprůměrné tempo vzestupu zaznamenal elektronický, strojírenský, chemický, papírenský a polygrafický průmysl. Průmyslová výroba byla také v uplynulých pěti letech charakterizována extenzívním vývojem. Při růstu počtu pracovníků se produktivita práce nezvyšovala uspokojivým způsobem. Byl to důsledek zkrácení pracovní doby, vývoje nových průmyslových závodů na venkově 1 skutečnosti, že podniky nadále dávaly přednost zvyšování výroby prostřednictvím vyššího počtu pracovních sil. V roca 1970 se však v této oblasti projevily příznivé změny. Zemědělská produkce v letech 1966 až 1970 stoupala v MLR rychleji než v předchozí pětiletce a také rychleji než se naplánovala. V ročním průměru činil růst asi 3 %, což je ob zviášf pozoruhodné vzhledem ke skutečnosti, že počet pracovníků v zemědělství během pětiletky klesal. Další mechanizace prací, stále širší používání strojených hnojív a prostředků k ochraně rostlin a zlepšování systému pobídek měly na růst zemědělské produkce příznivý vliv. V rostlinné produkci byl vzestup dynamičtější díky vyšším hektarovým výnosům všech plodin. V letech 1968 až 1969 se Maďarsko změnilo z dovozce značného ntnožství chlebovin a krmného obilí v jejich vývozce. Profes modernizace a zvyšování výkonů všech druhů dopravy v Maďarsku v letech 1966—1970 pokračoval. Potřeba dopravních prostředků byla v podstatě uspokojena až na železniční dopravu, která vzhledem k nedostatečné kapacitě nemohla zcela splnit své úkoly. Podíl elektrických a dieselových lokomotiv na trakci vzrostl ze 30 % na 60 °/o. V téže době klesl podíl železnic na celkovém přepravním výkonu o 9—10 %, zatímco v automobilové dopravě a potrubním transportu došlo k vzestupu. Protože národní důchod Maďarské lidové republiky stoupal tempem rychlejším než stanovil pětiletý plán, vznikly podmínky pro rychlejší růst spotřeby a akumulace. V neposlední řadě se příznivý vývoj národního důchodu projevil v zachování rovnováhy zahraničně obchodní bilance MLR. Osobní spotřeba vzrostla v pěti uplynulých letech místo plánovaných 19 % přibližně o 30—32 %. Tento vývoj byl celkem rovnoměrný. Také reálné příjmy stouply o 30—32 %. Na tom se podílela vyšší zaměstnanost, růst mezd a platů všech skupin a kategorií pracujících a sociálně politická opatření v oblasti důchodového zabezpečení, nemocenského a sociálního pojištění. Maloobchodní obrat v Maďarsku se v uplynulé pětiletce zvýšil přibližně o 46—48 %. Podíl průmyslových výrobků na struktuře spotřeby a na obratu vzrostl na úkor potravinářských výrobků. U průmyslového zboží se nejrychleji zvětšovala poptávka po výrobcích dlouhodobé spotřeby. Takto se ve srovnání s rokem 1965 zvětšil např. počet televizorů v domácnostech na dvojnásobek a počet chladniček na čtyřnásobek. Úroveň spotřebitelských cen se v Maďarsku za celou třetí pětiletku zvýšila jenom o 5—6 %. Obrat zboží v rámci zahraničního obchodu se vyvíjel podle očekávání. Lze říci, že uskutečněním třetího pětiletého plánu byly splněny všechny základní požadavky nerušeného společenského a ekonomického rozvoje lidového Maďarska a vytvořeny dobré podmínky pro nástup do současné čtvrté pětiletky. Mezinárodní úmluva o pšenici V sobotu 20. února bylo na konferenci OSN iv Ženevě dosaženo formální dohody o nové, omezené úmluvě o obchodu pšenicí v příštích třech letech. (Nová úmluva, která vstoupí v platnost 1. července t. r., neobsahuje žádné cenové předpisy, práva nebo povinosti spojené s úmluvou, ani povinnosti dovozních zemí nakupovat určité množství pšenice od zemí vývozních. Neúspěch jednoměsíčního jednání je výsledkem hlavně rozporných názorů na výběr referenční odrůdy, nebo více odrůd pšenice, které by byly bází pro cenovou strukturu. Hlavními oponenty tu byly USA s Kanadou. Omezená účinnost dohody znamená, že poprvé po mnoha letech bude trh pšenice úplně bez kontroly. Zúčastněných 12 vývozních a 49 dovozních zemí jen přislíbilo uplatňovat zásady řádného obchodování a zachovat nedotčenou funkci londýnské Mezinárodni pšeničné rady jako fóra pro (konzultace o trhu pšenice. Důležité upozornění podnikům V Cenovém zpravodaji č. 8, který vyjde 25. února jako přfloha Světa hospodářství č. 24, budou uveřejněny Směrnice k sestavení výkazu o nákladech a výnosech podle oborů za rok 1970 (Uě 5A-01), zpracované statistickými úřady ve spolupráci s cenovými orgány. Výkazy, které jsou jedním ze základních materiálů pro zpracování návrhů vývoje cen v 5. pětiletce a pro sestavení plánu vývoje cen na rok 1972, vyplňují všechny průmyslové a stavební podniky a VHJ. Samostatný dotisk Cenového zpravodaje č. 8 si mohou zájemci zakoupit za 1,— Kčs v prodejně ČTK v Praze 1, Žitná 29 (telefon 22 87 85), ne bo objednat v odbytovém oddělení CTK, Praha 1, Haštalská 14 (telefon B9 445). Hospodářský rozvoj Mongolska Průmyslová výroba v Mongolské lidové republice vzrostla v roce 1970 v celkovém objemu o 10 % ve srovnání s rokem 1969. Oznámila to v Ulánbátaru tisková kancelář MoncaNejvyššího tempa růstu dosáhla energetika a výroba paliv a stavebních hmot. Výroba elektrické energie vzrostla loni o 15 %, uhlí se vytěžilo o 21,3 % více a produkce stavebnin byla v porovnání s rokem 1969 dokonce o 38,6 % vyšší. Letos, v prvním roce páté pětiletky, má hrubá průmyslová výroba v MoLR stoupnout o dalších 9,2%. Důraz se klade ma rozvoj klíčových odvětví mongolského průmyslu, především na energetiku, výrobu vlněných látek a na kožedělný průmysl. Hlavním úkolem letošního hospodářského plánu je zvýšit efektivnost průmyslu Mongolské lidové republiky lepším využitím současných výrobních kapacit a vnitřních ekonomických rezerv. Zároveň se počítá s výstavbou mnoha nových průmyslových závodů. Pracovníci tlakové plynárny Kombinátu pro využití hnědého uhlí ve Vřesové vyrobili v lednu 35,9- mil. m3 čistého plynu, o 2,5 mil. m3 více než slíbili v socialistickém závazku vyhlášeném na počest 50. výročí založení KSC. Proti původnímu plánu dodali navíc dokonce čtyři a půl miliónu kubíků. Na snímku celkový pohled na generátorovou stanici. Foto ČTK - J. Vlact Spolupráce v lesním hospodářství Cs. delegace vedená ministrem lesního a vodního hospodářství ČSR ing. L. Hruzíkem se nedávno zúčastnila v Berlíně jednání o spolupráci s delegací NDR vedenou předsedou Státního výboru pro lesní hospodářství při Radě pro zemědělskou produkci a potravinářství NDR Horstem Heidricliem Výhodnost spolupráce obou partnerů je dána nejen sounáležitostí do socialistického tábora, ale i bohatou tradicí lesního hospodářství za přibližně stejných podmínek. Přímá vědeckotechnická spolupráce na úseku lesního hospodářství mezi ČSSR a NDR se uskutečňuje na základě dohody z 6. června 1968. Při hodnocení výsledků spolupráce za rok 1970 se oboustranně konstatovalo, že stanovené úkoly byly splněny, což přispělo k dalšímu rozvoji lesního hospodářství obou států. Významná je skutečnost, že v roce 1970 se přešlo od formy jednorázových studijních požadavků k dlouhodobě sledované a řízené spolupráci. Byly vytvořeny tři smíšené pracovní skupiny pro koordinaci řešení stěžejních problémů lesního hospodářství obou států. Řídící pracovní skupina má za úkol sledovat strukturu předpokládaného vývoje lesního hospodářství obou států do roku 1980 v jeho hlavních problémech, projednávat otázky dělby práce v oblastech lesnické vědy, výzkumu, vývoje a výroby speciálních strojů a zařízení, vyměňovat si zprávy a poznatky o zkouškách a použití strojů, projednávat a organizovat spolupráci na problematice ekonomické úpravy systému a programu ukazatelů řízení lesního hospodářství a sledovat vývoj spolupráce mezi lesním hospodářstvím a dřevozpracujícím průmyslem, se zvláštním zřetelem k využití a zhodnocení dřevních rezerv. Pracovní skupina pro otázky ochrany lesa v pohraničních oblastech má za úkol pravidelně informovat svého partnera a popřípadě společně s ním řešit aktuální otázky ochrany lesů včetně kouřových škod v pohraničních oblastech, a to v návaznosti na dosavadní výsledky. Úkolem pracovní skupiny pro otázky ochrany a tvorby přírodního prostředí je vzájemná výměna informaci o zkušenostech na tomto úseku činnosti, se zaměřením na víceúčelové využití lesa jako přírodního zdroje pro potřeby společnosti. Jde především o využití funkce lesa pro aktivní ovlivňování vodohospodářských poměrů, jeho hygienické funkce, vlivu na ochranu půdy a klimatické jevy a jeho využití k rekreaci. Plán spolupráce na rok 1971 obsahuje kromě údajů o vzájemném předání některých výsledků vědeckovýzkumných prací a kromě témat studijních cest lesnických odborníků především dohodu o spolupráci při řešení vědeckovýzkumných úkolů zajímajících obě strany a dohodu o čs. účasti na výstavbě AGRA 71 v Lipsku -Markkleebergu. Témata čs. odborníků pro studijní cesty do NDR v roce 1971 jsou zaměřena především na Otázky organizačního uspořádání, metod vnitropodnikového řízení, ekonomického řízení, výměny zkušeností na úseku racionalizace, hodnocení objemu produkce, ukazatelů produktivity práce a tvorby cen surového dříví. Obě strany shodně konstatovaly, že dosavadní průběh spolupráce v roce 1970 i dohodnutý program spolupráce pro rok 971 a obdob! 1971—1975 plně odpovídá „Společnému prohlášení stranických a vládních delegací ČSSR a NDR“ z 24. října 1970 i závěrům XXIII. a XXIV. zasedání RVHP a přispěje k upevnění a prohloubení přátelských vztahů obou států. Ubývá zemědělské půdy Naše zemědělství v současné dobť zabezpečuje zhruba 80 % spotřeby základních potravin z vlastních zdroji a má krýt i další přírůstek spotřeby potravin v pětiletce; přitom mu nebezpečně ubývá půdy. Za posledních 50 let bylo zemědělství odňato množství půdy, představující celou výměru Středočeského a Severočeského kraje. Na jednoho obyvatele ČSR připadá dnes 0,46 ha zemědělské a jen 0,34 orné půdy, což je jeden z nejnižších průměrů v Evropě. V letech 1955 až 1965 ubývalo ročně 15 000 ha v letech 1966 až 1968 zhruba 9000 ha, Podle současných předpokladů se zemědělský půdní fond v ČSR do roku 1975 dále sníží asi o 48 000 ha tedy ina 4 425 000 ha. Přitom máme dnes přes 3 mil. ha půd s kyselou půdní reakcí, které vyžadují intenzívní vápnění, téměř 90 % orné půdy nemá dostatek kvalitního sorpčně nasyceného humusu, 1,5 mil. ha oozemků je ohroženo erozf, 800 tisíc ha je trvale nebo přechodně zamokrených, naproti tomu 310 000 ha má nedostatek vláhy a přes 100 000 ha je ohrožováno záplavami neupravených vodních toků apod. V pětiletce se proto počítá s hlavními půdními úpravami na několikí stech tisících hektarů — odvodňováním, závlahami, postupnými rekultivacemi a technickými úpravami luk. K investičnej výstavbe na Slovensku O aktuálnych problémoch investičnej výstavby na Slovensku informoval vedúcich pracovníkov stavebných a projektových organizácii, vybraných priemyselných podnikov, predsedov ONV a predsedov Komisie pre výstavbu KNV, minister výstavby a techniky SSR prof. ing. Juraj Buša na celoslovenskom aktíve o investičnef výstavbe, ktorý sa uskutočnil v Bratislave. Rýchly rozvoj našej ekonomiky za posledných 25 rokov bol v rozhodujúcej miere podmienený vefkými objemami investícií do národného hospodárstva. Základné prostriedky v národnom hospodárstve ČSSR dosiahli objem 1427 mld Kčs, z toho na Slovensku 346 mld Kčs, čiže 24 % celoštátneho objemu základných prostriedkov. Ekonomické zaostávanie Slovenska v porovnaní s českými krajmi, ktoré sa odhadovalo za prvej ČSR na 50 rokov, sa znížilo na 10— 15 rokov. Jednou z hlavných úloh v roku 1970 bolo obmeziť začínanie stavieb a zastaviť narastenie rozostavanosti. Len radikálnym zásahom sa podarilo nielen zastaviť narastanie rozostavanosti, ale túto aj znížiť v odvetviach s regulovanou výstavbou, kde došlo k zníženiu zostatkov rozpočtových nákladov do konca roku 1970. Naďalej sa však oneskoruje dokončovanie stavieb a uvádzanie kapacit do prevádzky. Podfa predbežných prepočtov sklzy v uvedení kapacít do prevádzky v roku 1970 zapríčinili v priemysle zníženie výroby asi o 3/4 mld Kčs a zvýšenie nárokov na dovoz asi o 100 mil. Kčs. Preto aj v tomto roku sa bude regulovať začínanie novej výstavby presne podfa plánu a ústredné orgány utvoria takú rezervu v začínaní, ktorá zabezpečí dodržanie limitu zostatkov rozpočtových nákladov. Medzi pripravované opatrenia patri predovšetkým vyhlásenie systému jednotného usmerňovania lehôt výstavby pomocou záväzných noriem. Na utvorenie záujmu investorov a dodávateľov na znižovaní nadmernej rozostavaností sa pripravuje sústava zainteresovanosti na dodržovaní a skracovaní lehôt výstavby. Naďalej sa bude uplatňovať systém povotovacieho konania pred začatím výstavby. V ďalšej časti sa minister ing. Buša zaoberal problematikou bytovej výstavby. Poukázal na dobré výsledky, avšak zdôraznil, že chronicky sa neplní výstavba občianskych a technických zariadení, čas výstavby sa sústavne predlžuje a dosahuje v priemere až 3 roky. Kľúčovým problémom pre realizáciu zvýšeného počtu bytov v piatej päťročnici je rozvoj kapacít stavebnej výroby a zladenie podmieňujúcicl s komplexnou bytovou výstavbou., Nf riešenie kapacít stavebnej výroby sa realizuje výstavba nových panelärni s osobitným zretetom na potreby hlavného mesta SSR Bratislavy. „Plán na rok 1971 pokračuje v línii doterajšej hospodárskej politiky strany“ — konštatoval s. ing. Buša, „V súlade s cieľmi pripravovaného päťročného plánu nepripustíme rozšírenie rozostavanosti a neustúpime silným tlakom na začínanie nových stavieb. Fond akumulácie nepovažujeme za nízky, ale za primeraný a nebudeme postupovať na úkor životnej úrovne obyvatelstva. Pozornosť sústredíme na uvádzanie kapacít do prevádzky, najmä v odvetviach palivo-energetickej základne, chémie a stavebných látok. Ťažisko stavebných investícií sa naďalej presúva do komplexnej bytovej výstavby, ktorej podiel vzrastie z 13,7 % v roku 1970 n-a 14,8 % v tomto roku. V odvetví palivo-energetickej základne čo do rozsahu najväčšou stavbou bude výstavba tranzitného plynovodu. Rozsah tejto stavby môžeme porovnávať iba s výstavbou VSŽ v Košiciach.“ V závere informoval minister ing. Buša účastníkov aktívu o opatreniach na zabezpečenie úloh v investičenej výstavbe v roku 1971. Plynofikácia na Slovensh' Okolo 350 000 < acnosti na Slovensku bude v rc 1975 zásobovaných zemným plyi (v uplynuloir roku ich bolo 127 000). Počet domácnosti, v ktorých sa používa propanbutan sa v porovnaní s rokom 197G zdvojnásobí a dosiahne 200 000. Podiel plynofikovaných domácnosti sa zvýši z dnešných 22,5 % na 40% na konci piatej päťročnice.