Svĕt Práce, leden-červen 1970 (III/1-25)

1970-06-03 / No. 22

Nová áeSfCGaiCuii.ittiv .isi/cijká spojenecká smlou­va je ztělesněním nezlomné vůle naSÍ dělnické třídy a všeho pracuftcího lidu pokračovat pod vedením komunistické strany v cestě, kterou nastoupila před pětadvaceti lety, kdy spojila osud naštch národů s osudem Sovětského sva­zu, a v níi spatřuje naplnění svých dávných tuieb a cílů, k nimi se tak těíce probojovávala. Předseda vlády ČSSR dr. L. STROUGAL Víra v měnu zase stoupá, lidé nakupují uvážll­­vějt a maloobchodní obrat proto roste pomaleji net se počítalo. Vyšší dodávky zboží do obcho­du, pomalejší prodej — za normálních okol­ností úkaz ne právě příznivý — znamená v naší situaci výhodu. Mohly se obnovit zásoby, které se v období překotných nákupů nepřimě­řeně vyčerpaly; stouply proti letošnímu první­mu lednu o 2,9 miliardy korun. Ing. ZDENA BENDLOVÁ (Práce) Kdyl se stane, ie odborový funkcionář poukáže na porušováni předpisů a zákonností, nemá pod­poru u hospodářských pracovníků. Anebo být poctivým pracovníkem je dnes hanba? Hned dostává pojmenování: špicl, klepavá bába ... V konečném důsledku to znechutí i dobré, čest­né funkcionáře a řeknou si: když ten, v jehot pracovní náplní je kontrolovat a vyvozovat z ne­pořádků přiměřené důsledky, nedětá nic, proč já mám dělat tuto nepopulární prácí za něj?! FRANTIŠEK ZEMANČIK (Nové slovo) Navzdory tomu, le nám všelijaké poutače vyvě­šené v některých našich potravinářských pro­dejnách zaručuji pohodlný nákup od pondělí do středy, naše zkušenosti s tímto ujištováním pří­liš neharmonují... Bylo by však nespravedlivě dával utnu jen a jen obchodním organizacím. Po léta usilují ó rozšíření své obchodní sítě. Je například Ironií, le mnohem snadněji se podaří moravskému či jinému zemědělskému družstvu získat v Praze provozní místnosti pro všelijaké vinárničky net pražskému potravinářskému ob­chodu. EVA EVANOVA (Lidová demokracie) Od pracovníka výzkumu a vývoje »« dnes spíše očekává, že bude odstraňovat existující závady, než aby včas, s předstihem věděl, nač se zamě­řit, jaká je koncepce na několik let dopředu. Koncepce není přece otázkou samotného výzku­mu. AI dosud byli výjimkou ředitelé, kteří svá výzkumná a vývojová pracoviště Informovali o záměrech výroby např. za 5 let. Málokdo umí svou výzkumnou základnu vyulívat. Ing. ANTONÍN SMRČEK (Svob. slovo) Je smutným faktem, le téměř všechnu hašt úro­du hroznů prolijí hrdlem pijáci a pro děti se dostane mizivé mnolství. Je to asi tak, le jeden hrozen přtpadá na sto dětí, ale sto hroznů na jednoho pijáka. Zdravotně by měla révová šťá­va — révový mošt — se svou hodnotou hrozno­vého cukru nesmírný význam pro mládei. Mošty byly používány jako léčebný prostředek, a ne­vím, proč tedy má přednost víno. Zřejmě pro vysoký zisk. ANTONIN MARES (Mladá fronta) Značná část těch, kteří dosud dávají svou krev pro odměnu, počítají se získanými částkami v rozpočtu na domácnost. Takových 'je hodně a tuto skutečnost pří náboru „bezplatných“ je nutno-mít na paměti. Přesvědčujte, le se mají vítaného příspěvku zříci, dosáhne se spíše toho, že ze studu přestanou dávat krev vůbec. Mezi dárci vzniká totiž nyní dojem, že příspěvkoví dárci nezasluhují stejné péče či veřejného uznání. , Zemědělské noviny Zatím je tomu tak, le lák s jedničkou z mravů nemusí vykonat žádné dobré činy. Zcela mu postačí, nenarušuje-li školní pořádek. Ukazuje se, že hodnocení chování je velmi benevolentní, mírné. Tam, kde není rozdílu mezi těmi, kteří jsou ke všemu lhostejní, je hodnota známky znevážena. Devalvována. Ztrácí výchovný vý­znam a její účinek je mizivý. Rudé právo Je smutné, že u dětí klesá i tradiční úcta k mat­ce, poslušnost k rodičům a učitelům, úcta ke starším a jiné potřebné vlastnosti. Zatímco vý­zkumy a pozorování signalizuji pronikavé změ­ny v psychice a tedy t v mravním vývoji dětí, metodika mravní výchovy zůstává prakticky na úrovni před deseti patnáctí lety. KORNEL DANAŠ (Pravda, Bratislava) Na dnešní úrovní vědeckých znalostí se nová, originální myšlenka často rodí kdesi na pomerí vědění a nepochopitelností. Tento paradox po­stihuje t nejkvalifikovanější odborníky Jednotli­vých odvětví. Například hutnicí mafí dost dale­ko k používání trhavin. A přece na principu výbuchu byl získán nový kov — dvojkov. Na základě svařování výbuchem dostaneme ze dvou listů — třeba ze silného listu ocelí a slabšího listu mědi, čl cínu — materiál, který má nejen mechanickou pevnost, álé i chemtckou odolnost. Lltěratumaja gazeta (Moskva) Šťastný není ten, kdo se druhým zdá, šťastný je ten, kdo se sám pokládá za šťastného. SENECA ZLATÉ BAROKO Něnechte se odradit lešením na vstupní straně Městského muzea o Pra­ze a zajděte se podívat na výstavu, nazvanou Pražské barokní zlatnictví. Potrvá do konce června a je součástí průzkumu českého zlatnictví vůbec, kterého se ujalo Uměleckoprůmyslové muzeum. Na výstavu také zapůj­čilo některé, své exponáty. Není to jediná výstava, I když ty ostatní, které Muzeum hlavního města připravuje, budou svým rozsahem skromnější. Mezi vystavenými předmě­ty naleznete především předměty liturgické — kalichy, monstrance a podobně, ale také Židovské kultovní předměty a majetek bývalého praž­ského zlatnického cechu — cechovní pokladnu, korouhev, pohár zlat­níků z Malé Strany. Proč převážně předměty liturgické? Odpověď na tuto otázku nalezne­me v historii. Souvisí s odstěhováním dvora císaře Rudolfa II. (1612/, ale hlavně s dramatickými událostmi třicetileté války. Praha tehdy ztratila své nejvýznamnější zákazníky, a nejen to: přední mistřt oboru odešli z náboženských důvodů za hranice. Jen ze Starého Města pražského odešlo např. na 30 cechmistrů. České země zůstaly po válce ochuzeny a vylidněny a na náročná, díla — předměty z drahých kovů — nezbývaly prostředky. Proto hlavním a nejnáročnějším podnikatelem zůstala kato­lická církev, která u nás nahradila světské dvory panovníků a šlechty. Nedostatek zkušených mistrů byl po skončení války nahrazen importem — jak to dokládá zachovaný materiál. Teprve v sedmdesátých letech 17. stal. přicházejí ke slovu opět pražské dílny. V té době se utváří zvláštní typ monstrancí, tzv. „sluncť, kde stříbrné nebo pozlacené pa­prsky nahradily ostatní výzdobu koruny. (Nejzdařilejším příkladem ji diamantová monstrance, uložená o klenotnici pražské Loretyj. Skoda, že o toto období našeho zlatnictví (17. a 18. stol.) se po strán­ce umeleckohistorické zatím podrobně nikdo nezajímal. Je také jisté, že tento problém, nevyřeší v celé své šíři ani tato výstava, jejímž autorem jo prom. hist. Jan Diviš. Ale pokusný krok byl Již učiněn. (hor) Po roce Již otevřená a věcná mluva rea­lizační směrnice loňského květno­vého zasedáni ÜV KSC a zejména promyšlená soustředění na zásadní řešení klíčových příčin dlouhodo­bého krizového stavu oelá neši spo­lečnosti, nasvědčovalo tomn, ta no­vé vedeni strany )e pevně rozhod­nuto přivodit tolik žádoucí zvrat v předchozím živelném a anarchi­­zujícím vývoji. V pěti základních bodech, |ei vzájemně souvisejí a jejichž řešeni sa také vzájemně podmiňuje, byla vytyčena jasná východiska k pře­konáni tehdejší krizová situace a postupné konsolidaci celé společ­ností. Prvořadým úkolem bylo ob­noveni jednoty strany na princi­piálních sákladach marzlstlcko-la­­ninskáho učeni, zvýšeni její akce­schopnosti a obnoveni Jeji vedoucí úlohy ve společnosti. K tomu při­stupuje bezodkladné řešeni váž­ných problémů ekonomiky, upev­něni funkce socialistického státu ve všech jeho článcích jako orgá­nu moci dělnické třfdy a pracují­cího lidu a v duchu pevného přá­telství zásadní řešení našich vzta­hů k bratrským stranám Sovětské­ho svazu a socialistických zemí. Proti licitacím a demagogii, jal ovládly náš politický a hospodář­ský život v r. 1988 a v první části v. 1889, stál to soubor rozhodných opatřeni — nikoliv sice líbivých a populárních — avšak pro každého soudně uvažujícího člověka nezbyt­ných k tomu, aby se zastavil kri­zový trend vývoje a lidé znovu zís­kali jistotu a jasnou orientaci. Rozhodnost v nástupu a důsled­nost v realizaci přijatých opatřeni začaly přinášet první výsledky sjavného ozdravujícího procesu. Stála vice lidi docházelo k pře­svědčeni, že nastoupená cesto je správná • jedině možná k překo­náni všech tíživých problámů brz­dicích společenský a ekonomický rozvoj. Národohospodářský plán na r. 1970, sestavovaný ve svízelných podmínkách, jistě nemohl být ide­álni. Ala jak přesvědčivě ukazuje již jeho dosavadní plněni, ja ■ to zabezpečit program a čile konso­lidace na letošní rak. Podařilo se zastavit inflačnf vý­voj, uklidnit a stabilizovat vnitřní trh 1 obnovit důvěru v měnu. Byl znovu dosažen předstih v produk­tivitě práce před růstem průměr­ných výdělků a zvyšuje se i dy­namika růstu průmyslové výroby. Lidé sami přiložili ruku k obnově společného díla. Výsledky pracov­ni inicintivy a socialistického sou­těžení na počest 2S. výročí osvo­bozeni Československa Sovětsko» armádou, která se po výzvě loňské­ho zářijového zasedání ÜV KSÍ rozrostlo v masové hnuti, přinesl] vedle obrovských materiálních hod not i nesmírně cenný přinos mo rálně politický. Jednoroční zkušenosti potvrdil) předpoklad, že nástup k politickí konsolidaci pomůže všestranní urychlit ozdravující proces v eko íumice a naopak — účinná opa tření a silici pozitivní kroky eko­nomické konsolidace posouvají též kupředu politický vývoj Rozsáhlé akce očisty strany vy­tvářej! podmínky pro zvýšení její akceschopnosti a uplatnění její ve­doucí úlohy na všech úsecích spo­lečnosti. Upevňují se mocenské or­gány socialistického státu vo všech jeho článcích a plně sa obnovuji vzájemná důvěra bratrských komu­nistických stran a spojenci. Kdekdo již dnes uznává, že ze ten rok se věci pohnuly o notflý kus kupředu. Ale stejně tak je zřejmé, že pořádný kus práce je teprve před námi. Co je však roz­hodující, máme již nač navazovat, máme již co rozvíjet. (AZ) Voda potřebuje učně V těchto dnech á týdnech na­růstá v mnohých rodinách starost s umístěním chlapců a děvčat, kte­ří opustí koncem června poslední ročník devítiletky. Ve městech se tradičně hlási nadbytek uchazečů o středoškolské studia, zejména na atraktivních odborných školách. Oč více je zájemců o studia, o to více jich chybí na některých Učebních oborech, zejména prefe­rovaných. Na druhé straně Jsou obory, o kterých se málo vt, a pře­ce máji nadbytek učňů. Patři me­zi ně například obory rybářů, les­níků, plavčíků — méme-U jmeno­vat aspoň některé, jsou atraktivní zřejmě svou romantikou a Je pozo­ruhodné, že nepotřebuji žádné pre­ference, i když jejich absolventy čeká mnohdy velmi namáhavé dí­lo. Dá se proto usuzovat, že otázky volby povoláni mají mnoho aspek­tů a že jde nejen o Informovanost rodičů, aby mohli pro své rato­lesti co nejlépe vybírat. V nepo­slední řadě uhrává své 1 lanařeni v náboru učňů, které může posti­hovat 1 naplnění oborů nových, moderních s velmi dobrou per­spektivou. Jako přiklad lze uvést mimo jiné zbrusu nový obor vodař, Jehož učiliště zahájí výchovu uč­ňů pro všechny podniky Povodí a jejich závody v CSR od nového školního roku 1970/71 ve Vysokém Mýtě při tamní střední průmyslo­vé škole vodohospodářského směru. O novém oboru se zatím vl jen málo, 1 když obsahově je přinej­menším stejně přitažlivý jako mnohé jiné, které mají bezpro­střední vztah k přírodě. Absolven­tům tohoto tříletého oboru, který je určen jen chlapcům, Jsou urče­ny funkce poříčních a vedoucích stavebně montážních čet v oboru vodních toků. Budou ovládat růz­nou měřici techniku, lodě i pon­tony a různé mechanismy, bdít nad čistotou vod, nad hladkým provo­zem vodohospodářských zařízeni, ovládat základní práce se dřevem, kamenem 1 betonem. Jde o obor budoucnosti, protože spotřeba vody enormně roste a její zabezpečová­ni pro potřeby sídlišť, průmysl a zemědělství je stále náročnější. (•tví NAKRESLIL JOSEF KROUPA WUřOTĚ­­SLUŽÍ -7 okresmi' OPVLCVACl STANICE. Úvaha nad válkou o lidi Tak nám zase rozkopali ulici. Letos už potřetí 1 Tedy třikrát museli jedni kopat, třikrát druzí vyhazovat a třikrát třetf zahazovat. Neboť každá par­ta byla z jiného podniku a každý podnik měnil svůj kabel... Přirozeně, zaplatili jsme to všichni ze společné kapsy. O to mi ale dnes nejde. Uvádím to spíše k zamyšlení nad tím, jak často — uprostřed obecného zou­falého volání po pracovních si­lách — dokážeme s pracovními silami přímo ukázkově plýtvat. Mám za to, že vůbec nejde o vý­jimku. Ostatně, znám řadu závodů, kde je tomu zrovna tak. Kde sa z jednoho konce na druhý převá­ží materiál a kde se pracuje na jednu směnu, protože není dost lidí. Kde zahálejí stroje zakoupe­né za drahé devizy Kde se lidem slibuje málem modré z nebe. je­nom za to, že sem utečou z jiného závodu ... Tuto situaci v našem hospodář­ství a její příčiny hodnotí naši odborníci asi takhle. Pokračujíc! extenzívní rozvoj národního hos­podářství CSSR v posledních letech se negativně odrazil 1 v oblasti pracovních sil. Prohloubil se ne­soulad mezi nadměrnými požadav­ky podniků na další růst zaměst­nanosti a reálnými zdroji pracov­ních sil. Tento problém vznikl dlouhodobě. Není vyvolán jen de­mografickým vývojem, kterým jsou předurčeny poměrně nízké zdroje dalšího růstu zaměstnanosti, ale je důsledkem dosažené vysoké mí­ry zaměstnanosti obyvatelstva a především extenzivním vývojem ekonomiky, vytvářejícím nadměr­ný počet pracovních příležitosti s nízkou účinností, což vede k trvalému nevyužívání základních fondů. V procesu extenzívního vý­voje ekonomiky se problematika pracovních stl nedoceňovala. Z to­hoto hlediska je tento problém řešitelný jen novým přístupem k ekonomickému rozvoji a zejmé­na jeho postupnou Intenzifikací. Nic nového pod sluncem. I laiko­vi je přece jasné, že jestliže v le­tech 1948—1968 vzrostla zaměstna­nost v celém národním hospodář­ství o Jeden a čtvrt miliónu osob a stupeň ekonomické aktivity na­šeho obyvatelstva v produktivním věku dosáhl již 90,8 procenta, tak nám nezbývá nic jiného než roz­víjet naše hospodářství. jinou ces­tou než dalším růstem zaměstna­nosti' neboť jsme s volnými zdroji pracovních sil na dně. Žel, jasné to stále ještě není mnoha odpovědným činitelům v na­šich podnicích. Prokazuje to i ne­dávno vydaná zpráva ministerstva práce a sociálních věcí ČSSR, v níž se praví doslova: Tendence k extenzívnímu růstu zaměstnanos­ti nebyla dosud překonána. Náro­ky na přírůstek zaměstnanosti v návrzích plánu na rok 1970, kte­ré předložily resorty, dosáhly v úhrnu za ČSSR 148 tisíc osob a státním plánem rozvoje národního hospodářství musely být z hledis­ka situace ve zdrojích pracovních sil redukovány na 93 tisíce osob. Je přirozené, že této nežádoucí tendenci musí vláda Celit řadou opatření 1 do budoucna. (Vždyť zatímco ve 3. a 4. pětiletce dosa­hovaly u nás zdroje zvýšení za­městnanosti 400 000 až 500 000 osob, tak v 5. pětiletce se tyto zdroje sníží asi na 300 000 a v 6. pětiletce dokonce jen asi na 100 000 osob. Přitom další investič­ní výstavba vytváří během jedné pětiletky nové pracovní příležitos­tí najméné na dvé další pětiletky.) Bud* zejména nutné: — Ještě v průběh« letošního ro­ku vypracovat rámcový program strukturálních změn výroby, na js­­hož podkladě by as modernizovaly a rozvíjely efektivní obory a likvi­dovaly neafektlvní výroby; — změnit zaměření a dosahovat vyšších parametrů v Investiční vý­stavbě; — zavést účinnější systém eko­nomických nástrojů řízení a doko­nalejší mzdovou regulaci, a tím vyvolat větší tlak na růst produk­tivity práce; — zlepšit hospodaření s živou prací uplatňováním komplexní ra­cionalizace, v níž významný podíl připadá zejména na racionalizaci práce. Půjde tedy o novou koncepci hospodářské politiky založenou v perspektivních plánech. Tedy 0 záležitost, která sí ve své rea­lizaci vyžádá ještě mnoho a mno­ho času i odvahy. Iejí úspěch zá­visí však nejen na důslednosti a nekompromisnosti centra, ale také na tom, do jaké míry nalezne tato koncepce pochopení a podporu v každém Závodě a na každém pracovišti, do jaké míry se i lidé „dole“ vynasnaží o to, abychom postupně více využívali mrtvou 1 živou práci lidí. Jinými slovy — jde o to, abychom neotáleli s ra­cionalizací práce a pracovních procesů a již v průběhu příprav na příští pětiletku dokázali tépa organizovat lidem práci, odhalovat a využívat rezervy a uspořit pracov­ní síly pro nové, moderní závody, které po nich již v současné době tolik volají. Ostatně, je paradox­ním jevem v naší společnosti, jestliže nám nové, moderně vyba­vené továrny „jedou“ pouze na jednu směnu jenom proto, že v sousedním „starém“ závodě otá­lejí s racionalizací a tak plýtvají s pracovními silami. A je proti zdravému rozumu lidí třetí třetiny dvacátého století, jestliže bychom v tomto paradoxu měli nadále po­kračovat. Na závěr tohoto komentáře mne proto napadá: Každý den čteme v novinách Inzeráty volající po pracovních »Uách. Každý den pře­tahuje jedan závod pracovníka s druhého závodu. Každý den se u nás na nábor nových pracovních sil věnují obrovské finanční pro­středky. Roste nám fluktuace, což se nutně projevuje v dekvallflkacl pracovních *11 e ve zhoršující se pracovní kázní Udí. Z toho důvo­du rostou i náklady a donedávna 1 ceny__A v tom se člověk za­myslí nad obyčejnou ulicí, která se během jednoho půlroku potřetí rozkopává. I položí si otázku: ne­bylo by pro nás všechny lépe, kdyby místo války o lidi začaly tyto tři podniky válčit společně o větší produktivitu práce a vyšší tvorbu hodnot? Neboť jen taková válka je důstojná lidí ve společ­nosti, která má přívlastek socia­listická. JAROSLAV HEJKAL CO NAJDETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE RAČTE SE POBAVIT — I. Janžurová, S. Zázvorková a dalfl o nové veselohro režiséra Vorlíčka. ODPOVEĎ NA KAŽDOU OTÁZKU - zeptejte se dozvíte se vše, co vás zajímá — nová rubrika Světa práce. SIMONE DE BEAUVOIROVA: STÁŘI — zamyšlení autor­ky Druhého pohlaví nad závěrečným obdobím lidského života. TIP NA VÍKEND - Táborsko. CHYSTÁME: VLAKOVÁ LOUPEŽ STOLETÍ NA PO­KRAČOVANÍ.

Next