Tribuna, leden-červen 1970 (II/1-25)
1970-06-03 / No. 22
Proletáři všech zemí. spojte sel ROČNÍK 2 3. VI. 1970 Kčs 1,50 ČÍSLO Chceme-li vystihnout smysl politického, ideového a organizačního rozkolu v naší straně a pochopit proces očisty stranických řad, musíme se vrátit k předlednovému. období. Musíme zkoumat příčiny nástupu politického seskupení různých odstínů, které se tak výrazně projevily v osmašedesátém roce. A tu se ukazuje, že hlavní vinu na narůstání krize ve straně, ve společnosti i v ekonomice přeď lednem a na otevřeném rozvratu po lednu mělo v obou případech vedení strany. Někteří lidé to u nás neradi přiznávají. Ale fakta jsou příliš průkazná, aby se dala opominout. Dopis ústředního výboru k výměně JAK SE PŘIPRAVOVAL MIMOŘÁDNÝ SJEZD STRANY čtěte na straně 9 Anna Svárovská FAKTA NESMAŽEŠ! stranických legitimaci o nich hovoří zcela zřetelně- A nelze- svou paměť uzpůsobovat jen na to, co se komu hodí nebo líbí. • Všimněme si např. vývoje, kterým jsme procházeli na přelomu padesátých a šedesátých let. Zde už bylo zcela zřetelné, že náš další postup vyžadoval uplatňováni vedoucí úlohy v plném souladu s leninskými principy, potřeboval ostře zaútočit a vypořádat se s byrokratismem a formalismem v práci strany, vyžadoval prohloubit vnitrostranickou demokracii v celém systému řídící práce ve straně i • ve společnosti a zdokonalit princip demokratického centralismu. Nelze říci, že by si vedení strany neuvědomovalo složitost rozsáhlých problémů. Avšak v praktické činnosti nedocenilo míru jejich naléhavosti. Snad i proto, že by to snížilo jeho prestiž po vyhlášení vítězství socialismu v naší zemi, které v tehdejší době bylo předčasné. Jak se potvrdilo, že každá chyba/ jestliže na ní setrváváme a posunujeme ji do popředí, se může stát velkou! Může nabýt ohromného významu, stane-li se počátkem obratu k dalším chybným závěrům. Heslo o vítězství socialismu še logicky promítlo i do nesprávných^ představ* o pevné politickomorální jednotě strany a lidu. Ruku v ruce s tím šlo i nedocenění politickovýchovné a ideové práce ve straně i v masách. Zapomínalo se, že naše epocha je epochou zápasu dvou .protikladných, antagonistických soustav. Boj mezi těmito dvěma systémy. je třídním bojem zejména v oblasti ideologie, kdy jde o vědomí lidí >»u nás« i su nich«. Klasikové marxismu-len in ismu vždy poukazovali na to, že po ucho-"Qí moci dělnickou třídou i po vyvlaátnění výrobních prostředků bučí ještě hodně dlouho existovat podmínky pro možnou aktivizaci těch sil, které se nesmířily s vítězstvím socialistické revoluce. Avšak naše ideologická práce byla málo bojovná. Ani tady se nelze divit. Vždyť právě na ideologické frontě pracovalo nejenom dost takových pracovníků, kteří pocházeli z maloměšťáckých rodin, ale navíc jim chybělo praktické zocelení v dělnickém hnutí. A tak se hráz rozkladnému šíření maloburžoazních idejí a maloměšťácké psychologie pretrhávala, až nakonec zaplavila vědomí řady lidí. Mnozí komunisté, ba i funkcionáři maloměšťácké psychologii a morálce podlehli a někteří z nich dokonce »příkladně« i podle toho žili. Výsledky lednového zasedání Ov KSČ v roce 1968 přivítaly proto všechny zdravé síly strany i veřejnosti a povzbudily je k aktivitě a důvěře v nové Dubčekovo vedení strany. Záhy se však zklamaly. Nové vedení strany nejenže nedalo odpověd na žádnou životně důležitou otázku, ale naopak. Prakticky nečinilo žádná nezbytná opatření, ponechávalo stranu, dělnickou třídu i veřejnost v nejistotě. Je zcela logické, že toho využily dávno už zformované síly pravice, všichni ti maloměšťáci a kariéristé, ale i protisocialistické síly, které čekaly na svou příležitost. Vzpomeňme jen, jak se záhy po lednu 1968 přestal vůbec respektovat demokratický centralismus, který např. zavazoval i členy OV podřídit se dohodnutému usnesení o jednotné informaci po lednu. Zásluhou lidí -.typu Sika, Smrkovského. Kriegla, Slavíka, Špačka, Vodsloně, Goldstíickra a dalších, jejichž vlastnosti odpovídaly spíše maloměšťácké psychologii, se uvolnila stranická kázeň a disciplína. A ústřední výbor tomu nikterak necelil, nevolal nikoho k odpovědnosti. A v tisku, v rozhlase i v televizi tomu nebylo jinak. I zde si 'idé stejného druhu usurpovaii stejné a později i větší právo na »Vedoucí úlohu« než sám OV. Morální teror, který, rozpoutali proti všem zdravým silám ve straně, měl takový smysl: Odstranit všeďhny marxistickoleninské síly postupně ze všech míst a uvolnit tak místo pravici. Sledoval cíl, ovládnout nejenom sham, ale i stát a naše hospodářství. Tzv. druhé centrum, které se' už dávno připravovalo,' chtělo neienom revidovat všechny leninské principy marxismu-leninismu ale pod hlavičkou tzv. »obrody« rozložit stranu, stát i naše hospodářství. Z našeho slovníku postupně mizela »diktatura proletariátu« jako forma státu, neboť nodle nich už vvčerpala svou funkci, »přežila« se. Zároveň strana už neměla být stranou dělnické třídy, ale jakousi stranou všelidovou. Dělnická třída už neměla mít svou vedoucí úlohu a na jeií místo měla nastoupit »elita« z řad inteligence. Proto bylo nutné, aby nejdříve každý z nich »obrodil« sám sebe, aby zahladil stonv své dřívější činnosti. Všichni z nich sice »rostli s léty« tak, až se místo k marxismu-leninismu dopracovali k pravicovému oportunismu, pravicovému liberálovi atp. V přehlídce známých vůdců pravice by se našly všechny odrůdy úchylek — od levičáckého oportunisnm až k sektárství i k revizionismu. vy Dokončení na sir. 3 ----------------------------------------------------------------------------4f(yh >, ^ MUSÍME VYTVOŘIT ve straně zdravé klima Rozhovor TRIBUNY se soudruhem Milošem Jakešem, předsedou ústřední kontrolní a revizní komise KSČ: 0 straně, jakou ji chceme mít, o zkušenostech z postupu při výměně stranických legitimací, o stupni názorové diferenciace a o taktice pravice v současné době. ■ Na celostátní poradě předsedů krajských a okresních kontrolních a revizních komisí jsi v souvislosti s výměnou stranických legitimací vyslovil myšlenku: vytvořit ve straně zdravé klima. Jaké máš o tom konkrétní představy? Mám na mysli vytvoření takových podmínek, aby strana v celém rozsahu a kvalitně plnila svou společenskou funkci, aby žila a pracovala v duchu stanov strany, aby byla marxisticko-leninskou bojovou organizací. To vyžaduje, jak se již nejedenkráte zdůraznilo, odstranit příčiny těžké politické krize v roce 1968 a 1969, ale i předcházejících nedostatků, svést vítězný zápas s pravicově oportunistickými, antisocialistickými a antisovětskými silami ve všech oblastech — v ideové, politické i organizační, ve státním aparátě i v ekonomice. Klíčem k tomu je jednotná marxistická akceschopná strana, očištěná od pravicových oportunistů, kariéristů, maloměšťáků a trvale pasivních členů, od všech těch, kteří do strany nepatří, A samozřejmě rozvinutí soustavné výchovné práce v duchu Ideologie marxismu-leninismu, proletářského inter- Dokončení na str. 3 . r—x Ab. .£c