Tvorba, červenec-září 1970 (XXXV/26-39)

1970-07-01 / No. 26

1 13 nežádoucích reportáží z NSR opět jako příloha! Dogmatismus padl — dogmata zůstala i ve výtvarnictví? (str. 3) Ví škola, kudy kam? (str. 4—5) »Rok psa« ve Vietnamu (str. 6) Étos vědecké práce (str. 7) Libanon turisticky i vážně (str. 8—9) Kosmonautika stále aktuální (str. 13) Když se reportér opožďuje (str. 16) 1 . července 1970 TÝDENÍK PRO POLITIKU. Cena VĚDU A KULTURU 2‘ Kžs Snímek JAROSLAVA RŮŽIČKY Zájem celé Evropy Přísluvl nám obezřetně radí, aby chom neříkali hop, dokud nepřesko­číme Nicméně i přes toto moudré upozornění zjišťujeme, že příprava celoevropské konference o zajištění bezpečnosti a rozvoji spolupráce v Evropě vstoupila do stádia, které můžeme označit za nadějné. Lze tak usuzovat ze závěru budapešťské po­rady ministrů zahraničních věcí členských států Varšavské smlouvy. Živá diplomatická činnost — přede­vším socialistických siátů — která je charakteristická pro období od praž­ské konference v říjnu 1969, kdy by­ly předloženy konkrétní návrhy na jednání o evropské bezpečnosti a spo hipráci zemi tohoto kontinentu, při­­nesla již určité plody Především je to vcelku kladný ohlas, s nímž se návrhy setkaly v evropské veřejnos­ti i v oficiálních kruzích některých evropských aesocialistických zemí. Finská vláda již dokonce nabídla, že by se celoevropské shromáždění mo­hlo sejít e Helsinkách. Ani účast obou německých států není předmě­tem sporu, k celoevropské konferen­ci se v zásadě nevyjádřilo negativně ani zasedání rady NATO, i když z ne­přímých předběžných podmínek, kte­ré vtělilo do svého římského komu­niké, vyčteme spíš ná’Tonnost k re­tardačním snahám než touhu po pří­lišném spěchu. Nezapomínejme však, že rozhodující hlas v NATO má mi­moevropská velmoc, která udržuje v západní Evropě početnou armádu a vojenské základny a často neváhá vůči svým neposlušným partnerům použít i citelného hospodářského a politického nátlak- Svou vůdčí úlo­hou v NAIO se USA vmísily i do evropských realit, a proto se počítá, že se celoevropského sněmování zú­častni spolu s Kanadou. Chceme dou fat. že i jejich přístup k otázkám evropské bezpečnosti a spolupráce bude. řečeno slovy našeho ministra zahraničí Jána Marka, »věcný, kon­krétní a zejména konstruktivní«. Ve snaze dosáhnout dohody o po­řadu jednání, který by byl přijatel­ný pro všechny předpokládané účast­níky celoevropské konference, vzešel z budapešťské porady sedmi evrop ských socialistických zemí návrh, aby se na konferenci jednalo i o vy­tvoření orgánu, který by se zabýval otázkami, evropské bezpečoosti a spo­lupráce Tento orgán by po svém ustaveni mohl, jak návrh předpoklá­dá, posoudit minu jiné i otázku sní žení cizích ozbrojených sil na území evropských států. Tím se počet bodů navrhovaných k projednání zvyšuje na tři Budapešťská porada rozšířila i návrh druhého bodu jednání o ná mety. které různé země předložily k původním návrhům pražské pora­­dy. Nyní, kdy předkládané návrhy re­spektují stanoviska četných zaintere­sovaných států, by se nemělo otálet s praktickými přípravami celoevrop­ské konference. 1 když první bilance je nadějná, teprve finis coronat opus ' — konec korunuje dílo. A tomuhle dílu by ta koruna veiice slušela. -jan­ Snímky JAROSLAVA RŮŽIČKY rpľimo perly France Inter přinesl 18. června zprávu o Nixonově televizním proje­­vu k Američanům. Uvádí, že presi­dent upozornil Američany na nebezpe­čí inflace, a pokračuje: »Pro boj s tím­to nebezpečím pověřil Nixon své spo­lupracovníky vytvořením antiinflační­­ho poplachového zařízení. Červené světlo se rozsvítí, jakmile se příliš zvýši ceny nebo mzdy.« Zdá se, ze byl objeven velice jed­noduchý recept na léčení ekonomic­kých neduhů USA. Rakouský rozhlas k Nixonovu projevu dodal, že »Nixon je srovnáván s lékařem, který při zá­palu plic předepisuje aspirin.« Zřejmě je červené světlo lékem na některé neduhy. • Stařičký již bard poúnorové emigra­ce Ferdinand Peroutka zase osvědčil ve svém komentáři z 20. června t. r., že ani dlouhá léta pobytu v cizině neubrala jeho jazyku na bohatosti. Tento převelebný kmet okořenil svůj komentář tak peprnými výrazy, že by se za ně nehanbil sám legendární pan Palivec. Když se mluví o našich lidech, tak zřejmě panu Peroutkovi na nějakém »volovi« nezáleží. KocourkovŠtí učitelé kdysi volali — At jsi stále takový bouřlivák jako mi­nulý týden ve Čtvrtek! At je tedy ť pan Peroutka. V »Evropě úplně nejsvobodnější« si zase stěžoval bujarý Sláva Volný na »až úzkostlivé lpění na liteře zákona« v Československu. Zřejmě mu takové komunistické záludy lezou krkem. A hned také s bystrozrakém, jakým udivoval již coby obrodit el v roce 1968, rafinovaně odhalil i důvody, pro které se to v Československu dělá. Prý takové lpění na liteře zákonů vy­lučuje »možnost obvinění z nezákon­nosti«. Pan Volný patrně studoval logiku u Josefa- Švejka, protože právě on při­šel na podobnou logickou fintu, když pravil, že každé zapírání ztěžuje při­znání a naopak. A vůbec, to by vám, pane Volný, neměli dělat, vždyt tady jde o chle­­ba. (ok) Svoboda po americkú, jak ji vidí francouzský kreslíř Koleje roluji Několik dotazů ministrů průmys­lu České socialistické republiky: Rudé právo přineslo před několika dny alarmující zprávu: Časté rekon­strukce kolejových tratí v našem hlavním městě jsou údajně vynuce­ny tím, »že se dosud nezlepšila kva­lita kolejí čs. výroby, takže musí být vyměňovány na přímých tratích i za 4 roky a v obloucích dokonce už za půl roku až rok.« V zahraničí vydrží koleje na přímých tratích 15 až 20 lot, v obloucích 8 až 10 let. Koleje, které jsou určeny pro re­konstrukci zvlášť exponovaných ulic v Praze, byly proto dovezeny ze So­větského svazu. Pražané si tedy mohou po přečte­ní zmíněné zprávy oddechnout. Snad alespoň hlavní třídy naší »matičky« budou po delší dobu v pořádku. Tím by ovšem zapeklitá historie ne­měla skončit; koleje československé výroby totiž žalují. Na pořadu dne je otázka: kdo by na oné alespoň pomyslné lavici obžalovaných měl sedět? Kdo se po přečtení citova­ných slov musí začervenat? Koho musí nezasloužené výdělky v kapse pořádně pálit? Jaké důsledky vůči »neznámým XYZ« vyvodí minister­stvo průmyslu České socialistické re­publiky a kontrolní orgány? |aká v konkrétní opatření můžeme očekávat příslušných výrobních podnicích? Věříme, že tentokrát hlasatelé »ob­jektivních příčin« nikde neuspějí! MILOŠ PROSEK ■ Americký tisk udělal, jak je mu vlastní, z vypuštění čínské družice velikou senzaci. Honba za senzací není šemu koneckonců neznámou ani na­tisku (jak víme z nedávné minulosti). V USA a v jiných kapi­talistických zemích ovšem konku­rence nutí vydavatele či majitele te­levizních a rozhlasových společností bojovat o diváka či čtenáře pro­středky nevybíravými. Tento boj o »zákazníka« se odráží v hromad­ných sdělovacích prostředcích i v pří­padě kosmonautiky. Každý se snaží mít co nejzajímavější a nejčerstvější informace. Národní úřad pro kos- Reklamo ve vesmíru mické letectví nijak nebránil tomu, aby se'letům dělala ve světě popu­larita a uvolňuje i dnes veškeré možné Informace, které uvolnit mů­že. Vždy ale podle zvlášť připrave­né režie. Vzpomeňme jen na napětí před startem Apolla 13 k Měsíci, kdy ješ­tě 24 hodin před dobou určenou k odpálení nebylo známo, v jakém složení posádka poletí. Swigert tré­noval za Mattingliho, nevědělo se, zda se sehraje s Lövellem a Haisem natolik, aby ho mohl nahradit atd. Takto uměle vyvolávané napětí ko­lem startu lodi potřebovali činitelé NASA k tomu, aby byla věnována le­tu větší pozornost, protože americké Pokračování na str. 2 t KOMENTÁE týdne Dvoudenní plenární zasedání OV KSC z konce minulého týdne bylo již ve svém závěru trefně označeno soudruhem Husákem za zasedáni svým charakterem výrazně pracovní. Kdo je sledoval, musí s touto cha­rakteristikou souhlasit, stejně jako s objektivním zjištěním, že proká­zalo vysoký stupeň dosažené názorové jednoty předsednictva s plénem ústředního výboru i s krajskými organizacemi strany. BILANCE JISTOT Tento fakt vystupuje zvlášf významně do popředí, jestliže víme, že šlo vlastně o bilancování celého politicky i organizačně klíčového obdo­bí od dubna, respektive května 1969. Není úkolem stručného komentáře podrobně referovat o položkách na straně »dal« a »má dáti« — tak jak to obsahuje zpráva předsednic­tva DV a jak je to v bilanci tohoto druhu nezbytné. Konečně i v Tvorbě se ještě budeme vracet k jednotlivým konkrétním výsledkům, jichž bylo dosaženo nejen ve straně, ale i v jednotlivých oblastech politického a hospodářského života. Vždyt jsme nejeden z nich již v minulých tý­dnech rozpoznali i zdůrazňovali. Pokračováni na str. 3

Next