Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1953 (III/26-52)
1953-07-01 / No. 26
vydáva ministerstvo Školství a osvety aroh — SVAZ ZAMĚSTNANCŮ Školství Praha 1. července 1953 • Roč. III. • Cis. Po návratu ze Sovětského svazu ERNEST SÝKORA Miliony našich pracujících se v těchto dnech zamýšlejí nad našimi výchovnými a vyučovacími výsledky. Posuzují nejen celoroční práci svých dětí, ale i nás učitelů, neboť na vysvědčeních žáků jsou i naše jména. V naší společnosti, která tak cení člověka, podpis na vysvědčení je i přiznáním úspěchů nebo nedostatků československého učitele. Pravda, vysvědčení se hned v prvni den uloží, avšak živý mladý člověk bude i dále každý den, ba každou hodinu svým uplatňováním naučených poznatků v praxi, poměrem ke kolektivu, skromností nebo neskromností, stupněm socialistického uvědomění a vlastenectví, prostě každým svým činem dokazovat vysokou nebo nízkou úroveň naší výchovné práce. Všichni t; mladí lidé, s nimiž se rozcházíme, budou zanedlouho budovat nový socialistický život, žít v novém světě, který se v ničem nebude a nesmí podobat světu starému, v kterém my jsme prožívali své dětství. Máme nádhernou povinnost dát mládeži pro tento nový život křídla. Přitom je tak zdokonalovat, aby každá generace vyletěla výše, aby pomocí mladých budovatelů, které vychováváme, každým rokem naše závody vyráběly více a kvalitnějších výrobků, aby naše řeky spoutávaly nové a nové hydroelekírámy, aby na našich polích byly každým rokem větší výnosy, abychom žili stále kulturnějším a plnějším životem. Takové je naše poslání a nemůže být jiné. Kdybychom však dělali bilanci naší práce* v tomto školním roce, bylo by mnoho radosti, avšak i nemálo zármutku V našich školách propadá ještě mnoho žáků, z našich škol vychází ještě dost mladých lidi zatížených předsudky a návyky starého kapitalistického světa. Ty je táhnou zpět a nedovolují jim rozvinout mladé síly ve prospěch celku. A proto je třeba vážně se zamyslit nad příštím školním rokem. Jak vyučovat a vychovávat, abychom dosáhli lepších výsledků? Na to je, soudružky a soudruzi, jediná a naprosto jednoznačná odpověď: podle vzoru sovětských učitelů. Po našem návratu ze_ Sovětského svazu je třeba tuto zkušenost ještě více zdůraznit. Čím více se přiblížíme sovětské škole, čím více sovětských zkušeností uplatníme v naší práci, čím rychleji budeme aplikovat výsledky sovětské pedagogické vědy na naše poměry, tím rychleji vybudujeme socialistickou školu v naší vlasti. A proto, chceme-lí z nového školského zákona vytvořil mohutný a účinný nástroj na cestě vpřed, musíme jej nej vyšší měrou naplnit obsahem sovětské školy a sovětské pedagogické vědy. Avšak nejen učitelé, ale každý pracovník kteréhokoliv úseku, který se blíže seznámí se sovětským člověkem, s jeho krásnými mravními vlastnostmi, s jeho každodenním hrdinským úsilím o výstavbu komunismu, o zajištění míru ve světě, musí si říci: vynaložme všechny síly na výchovu mládeže podle sovětského^ vzoru! Není možné nevyjádřit obdiv, který se musí zmocnit každého návštěvníka Sovětského svazu nad hrdinným úsilím sovětského člověka. A tím více učitele, když si uvědomí, že budovatelé staveb komunismu jsou ve své rozhodující většině bývalí žáci sovětské školy, bývalí pionýři a komsomolci! Proto nejprve několik slov o sovětském žáku Je důstojným představitelem první socialistické školy na světě. Se sovětskými žákv setkali jsme se při zkouškách, při přípravách na letní pobyt i v pionýrském táboře. Velice na nás zapůsobily jejich opravdu hluboké vědomosti. Žáci bezpečně ovládají látku, přesně formulují odpovědi. Rozsah jejich vědomostí daleko přesahuje rámec učiva předepsaný osnovami. Přitom sovětský žák vždy umí poznatků pouzí* v praxi, umí si z nabytých vědomostí učinit zbraň na přeměnu a zdokonalování života. Slyšeli jsme odpovídat desítky žáků a nepamatuji se. že by některý odpovídal na trojku. Jak to lze vysvětlit? Proč sovětští učitelé dosahují tak skvělých výsledků? Jedpak proto, že otázka prospěchu není jen věcí páka, ale věcí všech učitelů, celé třídy, pionýrské a komsomolské organisace, věcí rodičovského sdruženi i závodu, který má nad školou patronát, a vlastně věcí celé sovětské společnosti. Všichni se účastní na společném boji proti špatným známkám, na společném boji za hluboké a trvalé vědomosti žáků. A o historii trojky, jen ojedinělé i čtyřky, vám bude ředitel školy obšírně vyprávět. _ Úspěchy sovětského žáka je dále třeba hledat v tom, že sovětští učitelé spojují vyučování a výchovu v jediný, nedílný celek. Ostatně není to ani jinak možné u učitele, který má děti rád. Právě proto, že sovětský učitel vychovává, pěstuje žáka, umí v něm vzbudit zájem o školu, o předmět, o výchovu, bez čehož je nemyslitelný dobrý výsledek. A tak sovětský žák přestává být výchovným objektem a stává se spolutvůrcem výchovného a vyučovacího procesu ve škole. Za třetí je to velký důraz, který v Sovětském svazu kladou ňa methodickou stránku výchovně vyučovacího procesů. Všichni učitelé se podle předmětů sdružují v methodické skupiny, spojené s okresními methodickými kabinety, které jsou zase usměrňovány ústavy pro vzdělání učitelů. Přitom se hlavně klade důraz na to, aby ani jedna dobrá zkušenost učitelova nezapadla, ale byla využita i ostatními. Vel,ký význam přikládá sovětská škola názornosti ve vyučováni. Každá škola, kterou jsme navštívili, měla velké množství učebních pomůcek. Učitelé se pyšnili hlavně učebními pomůckami, a to často velmi složitými, které pod 'edením učitelů zhotovili sami žáci. Sovětská zkušenost nás učí, že polytechnické vyučováni ,je možno rozvíjet ten na základě názorného vyučováni a široce rozvinuté iniciativy žáků při zhotovováni učebních pomůcek. Zásadou je, aby při různých laboratorních pracích, konaných při hodině, bylo tolik pomůcek, aby všichni žáci současně mohli ve své lavici pokus uskutečňovat. Na 315. škole v Moskvě mají na přiklad v kabinetu fysiky tolik učebních pomůcek, že žáci mohou provádět najednou až 52 laboratorních prací. Laboratorní práce jsou doplňovány praktikem. kde žáci odpoledne pracuji na složitějších úkolech podle návodu. Odtud se dále přechází !< jednoduchým samostatným výrobním úkolům ve škole, k návštěvě závodu a konečně k bezprostřednímu poznáni základních forem výroby přírrfo na pracovišti. Tak vidí ředitel 3Í5. školy v Moskvě cestu od názornosti k počátkům polytechnického vyučováni. Ještě je třeba upozornit na jednu skutečnost, která má nesporně příznivý vliv na prospěch sovětských žáků. Prázdniny nepřerušují výchovně vyučovací proces. Celá škola spolu s rodiči a s patronátním závodem se dlouho připravují na íetní oddych dětí v pionýrských táborech, na exkurse (na pŕ. na místa, kde žil Lenin, Stalin, Gorkij), pochody a podobně. Žáci přitom pracují na úkolech, které jim na konci školního roku ukládají učitelé jednotlivých předmětů. Tak jsme na př. v pionýrském táboře u Zvinigorodu našli dobře vybavené kabinety, zařízené patronátním závodem, které umožňuji všestranně rozvíjet tvořivou iniciativu dětí. Náš základní poznatek je, že sovětská škola je školou velmi vysoké úrovně, v které, se v plné míře uskutečňuje výchova všestranně rozvinuté osobnosti žákovy. Každá sovětská škola je stavěna na stejných socialistických principech, každá má však svou osobitou tvář. své vlastni poznatky a zkušenosti.. Není učitele, který by si nějaké zkušenosti ponechával jen pro sebe, každý poznatek odevzdává ostatním, celku. V sovětských školách je nahromaděno ohromné pedagogické, methodické i organisaéni bohatství, které je nevyčerpatelným, nesmírně podnětným zdrojem. Učme se ještě >ntensivněji z něho čerpat a tvořivým způsobem jej rozvíjet. Druhý náš základní poznatek týká se sovětského učitele Sovětský učitel má neobyčejně významné postaveni v sovětské společnosti. Titul učitel má hrdý zvuk. Celá činnost učitele je prodchnuta hlubokým vlastenectvím. V grandiosním rozvoji své země vidí učitel i plody své neustále se zlepšující práce Žák, do jehož výchovy vložil celé své pedagogické mistrovství, celou svou tvořivou energii, může se po opuštěni školy dále všestranně rozvíjet a jako budovatel komunismu uskutečňovat nejsmělejší plány, dosahovat nejvyšších met. Sovětský žák je uskutečňovatelem snů svého učitele. Jak také nemilovat nejhoroucnější láskou takovou vlast, v níž celý další rozvoj, celá budoucnost je nejúže spjata s výchovou děti? Jak nezahrnovat všestrannou pozorností a láskou děti, k*eré v každé generaci stále velkolepějším způsobem proměňují v život veiké ideje Leninovy a Stalinovy? Tato láska k dítěti musí i u nás prozařovat celou oráči učitele. Nikdo neurčuje sovětskému učiteli, jak dlouho má učit. Na mnohých školách jsme se setkali s učiteli, kteří již hodně přes 60, ba i přes 7C let. Těší se nesmírné úctě žáků i mladých učitelů. 98«/o učitelů, kteří mají za sebou 301etou službu v sovětské škole, patří mezi nositele Leninova řádu. Na příklad mladá ředitelka 175. školy v Moskvě s hrdostí nám vyprávěla o člence svého ' oru, učitelce Fokině, která vyučuje 41 let. A nakonec dodala: „Soudružka Fokina nebyla nikdy stará. Sovětský učitel není a nikdy nemůže být starý.” Domnívám se, že to je nejen proto, že ,'e obklopen mládeží, ale i proto, že je nerozlučně spjat s lidem, že je lidovým' učitelem.’ Sovětský učitel dlouho působí na jednom místě, i když podmínky, ve kterých pracuje, jsou sebetěžší (na př. na nejzazšim severu). Je věrný své škole, své obci nebo městu jako horník svému dolu. A tak se stává, že v každoroční svátek jeho školy, když se ve škole scházejí bývalí jeho žáci, setkávají se mu v třídě rodiče i děti. Bezdůvodné překládáni učitelů je v Sovětském svazu něco úplně neznámého. Hlavní uzávěr, na kterém jsme se shodli již v prvních dnech svého pobytu v SSSR je, ž nemůžeme urychlit budování socialistického školství, když nevybudujeme systém vzdělávání učitelů a školských pracovníků podle sovětského vzoru. Jde především o vybudování okresních method:ckých kabinetů a ě- PoJffroöování na str. S. Ve středu dne 24. června svolal krajský výbor ROH Svazu zaměstnanců školství spolu se ÍÝ, referátem ONV v Praze aktiv pražského učitelstva, na kterém promluvili účastnici delegace předních školských pracovníků o svých zkušenostech, které získali při svém zájezdu do SSSR. Do posledního místa naplněný velký sál Slovanského domu uvítal zvláště vedoucího delegace, ministra školství a osvěty Ernesta Sýkoru, který pronesl úvodní projev. Soudruh ministr shrnul ve svém referátu hlavní poznatky ze Sovětského svazu, které nám pomohou při -uskutečňování nového školského zákona. Dále na aktivu referovali náměstek ministra Dr Václav Křístek o práci sovětského, učitele, náměstek Dr Josef Novotný o systému vzdělávání učitelstvu v SSSR, pracovníci ministerstva Karel Stand c závěrečných zkotiškách na sovětských školách a Juraj Popovňák o práci a úkolech mládežnických organisací, dále ředitel Výzkumného ústavu pedagogického Dr Bohumír Ku jal o situaci v sovětské pedagogické vědě a vedoucí odboru školství, věd a umění v. aparátu ÜV KSČ Bohumil Mucha o zkušenostech s uskutečňováním usneseni XIX. sjezdu KSSS na sovětských školách. O velikém zájmu, s kterým účastníci aktivu vyslechli přednesené zprávy delegátů, svědčily desítky písemných dotazů a projevy souhlasu nad přesvědčivými doklady o vysoké úrovni sovětského Školství, podle jehcž vzoru nyní i u nás vybudujeme naši socialistickou školu. Pro velké množství dotazů nebylo možno na všechny odpovědět. Proto bude na spontánní žádost účastníků v příštích dnech svolána ještě jedna beseda s účastníky delegace. V tomto čísle přinášíme výtah nejzávažnějších částí projevů. Další materiály uveřejníme v příštích číslech Učitelských nevin. — Ňa obrázku je pohled ze sálu k předsednickému stolu. Učitelé na pomoc národním žním Pole budou už brzy připravena vydat bohatství klasů, aby je lidé proměnili v základy ní potraviny pro výživu národa. Po sjednocení trhu a po měnové reformě bude muset být náš stůl stále a ..stále bohatší.. Bude bohatší, pričiníme-li se všichni. Národní žně v tomto roce dostávají -v této spojitosti mnohem větší význam než kdykoliv jindy. Jsou společnou věcí’lidi měst a venkova. Provolání ke splnění velikého vlasteneckého úkolu vydalo předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany- a vláda republiky československé. K členům Revolučního odborového hnutí se, svým usnesením obrací představenstvo Ústřední rady odborů. Významnou úlohu má sehrát v letošní žatvě i náš Svaz zaměstnanců školství. Má mobilisovat učitele k aktivní účasti při národních žních, aby se stali organisátory kulturního života na vesnici, propagandisty a agitátory za splnění žňových úkolů. Snad si řeknete: „Cožpak v době, kdy je každých rukou potřeba, kdy se odehrává boj o každou minutu, ccfžpak tehdy je možné provádět agitační práči?” t Krásně nám na to odpovídá Petr Alexejevič z kolchozu Rudý Říjen: „Organisace'prá-1 ce, agronomie, spölupráce's vědci ťo všechno jsou hrozně důležité věci, ale mohou se při první překážce-rozplynout v nic, není-li kolektiv prodchnut kónriunistickým duchem. Každým rokem sílí mé přesvědčení o tom, že ideová výchova je pro nás něčím takovým, jako jsou křídla pro aeroplán.” Nemůže být výstižnější odpovědi. Sovětští lidé se školí při práci pro práci. Politická agitace povzbuzuje lidi k uvědomělé práci a k dosažení nejvyšších výkonů, rozvíjí socialistické soutěžení. Hovoříme s funkcionáři všech našich základních organisací na aktivech v okresech o tom, jak získáme naše členy pro významnou agitační práci o žních. Nemůžeme říci, že bychom se setkávali s nepochopením. Soudružka Černá, předsedkyně okresního výboru Svazu v Praze 15, vypráví svým funkcionářům zkušenosti z minulých let. Jezdí o prázdninách do Chřesťovic u Písku, k těm jihočeským tvrdohlavcům, jak je žertovně, ale přitom s láskou jmenuje. Pohovořila si se soudruhy na národním výboru a hned společně vymysleli, jakými prostředky pomoci urychlit a zlepšit provedení žňových prací. Soudružka malovala bleskovky, hovořila s lidmi o denních událostech, lidé ji znali a věřili jí. I ostatní funkcionáři se rozpovídají. Mnozí funkcionáři našich základních organisací ještě neplní na svých pracovištích svou úlohu funkcionářů. Dosud členstvo nevedou. Na vlasteneckém úkolu pomoci žním se tomu budou učit. Nejde totiž jen o to, lidi získat, ale jde o to, aby naši funkcionáři o každém soudruhovi věděli, aby jeho práci sledovali • aby ji také hodnotili. Funkcionář základní organisace nemá na starosti tak mnoho členů, aby si nemohl získat přehled o tom, kde pracují a jak. Pokud to bude. ve vlastním okrese, má možnostTspojení se zemědělským referátem ONV, nebo se může za žňovými agitátory podívat. Jinde bude nutno využít alespoň styku písemného. Právem se hněvala soudružka Polednová z Českobrodská, která jako úseková důvěrnice přehled měla, práci soudruhů dobře zhodnotila, zprávu poslala, ale zpráva zapadla a nic se z ní nevytěžilo. Takový postup jen demobilisuje. Mnoho soudruhů učitelů bude letos pracovat v zotavovacích střediscích mládeže a v pionýrských táborech. I tam lze udělat velký kus záslužné práce pro žně. Vzpomínám, jak se loni na aktivu vesnických učitelů v Mladé Boleslavi vyprávělo o dětech z Kropáčovy yrútice,, které konaly hlídkovou službu o žních s takovým nadšením a tak oddaně, že byly příkladem mnohým dospělým. Kolik výchovných momentů je při takové práci! Dobře _orgamsovaná letní zemědělská práce pionýrů a školáků je mohutným činitelem komunistické výchovy. 1 letos mohou naši soudruzi učitelé organisovat život v táborech tak, aby se mládež účastnila pomocných prací ve žních, jako je na př. dispečerská služba, sběr klasů, donáška jídla na pole, vydávání nástěnných novin a podobně. Pomoc odborové organisace se musí letos projevit i v tom, že budeme dbát, aby prázdninové úkoly byly rozloženy rovnoměrně, aby si_ všichni naši členové mohli vybrat svou řádnou dovolenou. Okresní výbor Svazu nemůže balancovat tak jako v Kolíně, kde vinou vydání předčasných pokynů ONV, které jsou nyní v rozporu s výnosem MŠO, dochází ke zmatku, když přichází nyní odborová organisace s dalším požadavkem získat žňové agitátory. Okresní výbor Svazu v Kolíně musí jasně domluvit ONV plán prázdninového zaměstnání učitelů, když už zástupci IV. referátu na aktiv funkcionářů nepřišli. Kdybychom nutili soudruhy, aby byli prvni týden prázdnin ve škole, jak předpisuje ONV, vzniká nebezpečí, že bychom opravdu znemožnili členům vyčerpání-řádné dovolené. I na Kolínsku, kde vznikaly spory o rozložení úkolu, projevili soudruzi vřelý poměr k společnému národnímu úkolu, žním, a pomohou, jak nejlépe dovedou. Aktivy funkcionářů základních organisací se staly místem výměny zkušeností z práce minulých žní, posílily úlohu funkcionářů odborové organiace. Všichni vyzkoušíme své agitační schopnosti při společném díle. ZDENKA SANDHOLZOVA, předsedkyně KV SZŠ, Praha>