Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1953 (III/26-52)

1953-07-01 / No. 26

2 Vatelatié novinu Využijme zkušeností, které získala delegace Dokončení projevu ministra E. Sýkory Sterých ústavů pro vzděláváni učitelů a škol­ských pracovníků. Ještě několik slov o celkovém ovzduší, kte­ré po XIX. sjezdu panuje na sovětských ško­lách a v školské správě. Všecko je ve varu, všude se tvoří. Velké budovatelské úkoly přeměny, ke kterým v Sovětském svazu do­chází na školském úseku, opravňují hovořit o současném školství jako o velké kulturní stavbě komunismu. Všechna usnesení sjezdu se už vtělují v život. Pokud jde o dokončení přechodu od sedmiletého vzdělání k úplnému středoškolskému ' vzdělání, splní v mnohých místech plán předčasně. V této souvislosti je vážným úkolem výstavba škol a injjrnátů. Jen v Moskvě na příklad je potřebí postavit 400 nových škol. Proto se v Sovětském svazu stavějí školy podle typových projektů bez zbytečného přepychu. Přitom se škola otvírá jen tehdy, je-li vybavena dostatečným množ­stvím pomůcek. Fakt, že ve školském systému dochází k pře­sunu a základním typem se stává střední škola (desetiletka) nastupuje celá řada zá­sadních otázek (na př. otázka poměru od­borných škol k desetiletce, otázka výchovy učitelských kádrů, změny učebních osnov a plánů atd.).- Tyto otázky řeší ministerstvo školství a Akademie pedagogických věd v nej­­užším kontaktu s učiteli. Každá škola, každý učitel je tam uskutečňovatelem usnesení XIX. sjezdu. Máme výhodu, že v období grandiosní vše­stranné výstavby sovětského školství umož­ňuje nám nový školský zákon provádět na každém kroku důkladnou prověrku součas­ného stavu našeho školství.- Je naší povinností vypořádat se v této souvislosti energicky se ysemi pozůstatky buržoasní pedagogiky a buržoasní školy. Současně však je třeba, aby­chom ještě intensivněji navazovali na pokro­kové tradice, yytvořené našimi lidovými uči-I teli v dobách minulých. Je též třeba více vy­užívat v naší práci slavného pedagogického odkazu J. A. Komenského, o kterém se v So­větském svazu na př. v souvislosti s polytech­nickým vyučováním hovoří mnohem více než u nás. Soudružky a soudruzi, dovolte, abych u pří ležitosti zakončení školního roku poděkoval vám i všem vašim žákům, kteří prokázali vlastenecký poměr k učení a ke škole, za vykonanou práci, abych vám blahopřál k úspěchům a přál vám příjemnou dovolenou. Současně je však třeba, abychom hned od začátku prázdnin mysleli na následující škol­ní rok a dobře se na něj připravili. Již v prv­ních zářijových dnech musí být vidět, že školní rok 1953/54 bude významným krokem vpřed při budování socialistického školství. Opakuji: zkušenosti naší delegace ukazují, že naše úspěchy v příštím školním roce bu­dou záviset na tom, jak hluboce využijeme zkušeností sovětských učitelů. Jenom na této základně se může rozvinout náš tvořivý, pů­vodní přínos v oblasti pedagogiky a metho­­diky, ke kterému nám sovětští soudruzi pře­jí mnoho úspěchů. Úkolem naší delegace bylo nejen lepší se­známení se se sovětským školstvím, ale i upevněni družby mezi naším a sovětským učitelstvem. Domnívám se, že jsme i v tom­to směru splnili své poslání. Teď jde o to, abychom v duchu odkazu s. Gottwalda tuto družbu dále společně rozvíjeli a aby za ně­jaký čas nebylo u nás školy, v které by učite­­íé nečerpali sovětské zkušenosti z přímého styku s některou sovětskou školou. Nechť se proto každým dnem upevňuje a sílí družba mezi československou a sovětskou školou! Slovanském domě 24. června 1963.) (Z projevu k pražským učitelům ve ná již ve druhém roce studia hospitacemi stu­dentů na školách. Ve třetím a čtvrtém roce stu­dia konají posluchači za řízení vedoucího pra­xe vyučovací výstupy. Praxe a styk s praxi pro­vází studenta od jeho vstupu na institut. Institut si připravuje 1 své vědecké kádry formou aspirantury. Nyní má 300 aspirantů, kteří se připravují p0 dobu tří let k vykonávání zkoušek na získání hodnosti kandidáta pedago­gických věd. Základním typem odborné 1 pedagogické pří­pravy učitelstva je pedagogický institut. Síť pedagogických institutů je velmi hustá. Na je­den milion obyvatel připadá jeden pedagogický institut. Od 1. září t. r. bude v RSFSR celkem 99 pedagogických institutů. Kromě toho existují v SSSR dvouleté učitelské instituty, které při­pravují učitelstvo pro vyučování v 5.-7. třídách střední školy. Učitelské instituty, zřizované od r. 1935, nejsou však definitivním řešením. V souvislosti s přečhodem na povinné desítileté vzděláni se v SSSR přejde na jednotný způsob odborné přípravy učitelstva, a to ve čtyřletých pedagogických institutech. Už loni bylo několik učitelských institutů uzavřeno nebo se přemě­ňují na instituty pedagogické. R. 1960 budou v Sovětském svazu pouze dva základní typy pe­dagogických škol: pedagogické učiliště, jejichž or - ganisace bude nově upravena, a pedagogické in­stituty. Byli jsme v pedagogickém institutu právě v době, kdy se konaly zkoušky. Jejich způsob je podobný tomu, jaký jsme viděli na středních školách: studentka si vyjme lístek, na kterém jsou napsány tři otázky a po nějakou dobu si připravuje odpovědi. Byli jsme přítomni zkouše kám několika posluchaček jak z literatury, tak z nové historie. Podivovali jsme se, jak spolehli, vě, správně a stylisticky bohatou formou žáky­­ně odpovídaly. Cítili jsme, že látku opravdu »zažily«. Jejich odpovědi nebyly jenom nahodi­lá zkoušková moudrost, která za několik dní po zkouškách vyprchá, nýbrž byly to vědomosti trvalé, takové, které budou i ony samy vštěpo­­vat zanedlouho svým žákům. Pedagogické vzděláni sovětského učitelstva je na vysokém stupni. Učitelům se dostává na pe­dagogických středních i vysokých školách kro-; mě odborných vědomosti i uvědomělého politic­kého pohledu na každou otázku. Sovětská vláda pečuje o vzdělání svého učite­le i potom, když opustil pedagogické učiliště ne­bo institut, promyšlenou soustavou dalšího vzdě­lávání pomocí institutů pro zvyšování jejich kvalifikace, okresních methodických kabinetů, okrskových středisek, studiem dálkovým atd. Sovětští učitelé jsou tak svým vzděláním, vě­domostmi, politickým rozhledem a uvědomělostí, svým nadšeným poměrem k práci a socialistic^ kým vlastenectvím skvělým vzorem pro nás.­­Také se snažíme o to, vytvořit typ skutečně li­dového učitele, hluboce vzdělaného a ideově vyspělého, který chápe dobře svou společenskou funkci a poslání. To, co jsme viděli v sovětských školách, pedagogických školách a institutech, nás opravňuje k nadějím, že se co nejvíce při-; blížíme stupni, kterého už dosáhl sovětský učitel. O pedagogickém vzdělání učitelů v SSSR Z projevu Dr JOSEFA NOVOTNÉHO, prvního náměstka ministra školství a osvěty Usnesení XIX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu postavila sovětskou^ školu před nové odpovědné úkoly. Přechod k všeobec­nému povinnému středoškolskému vzdělání si vyžádá velikého počtu kvalifikovaných pedago­gických kádrů. Polytechnické vyučování v so­větské škole klade značné požadavky na odbor­nou způsobilost mladých učitelů a na jejich po­litickou vyspělost, neboť jsou odpovědni za vše­stranný rozumový i tělesný rozvoj mladého so­větského pokolení. Musejí dát sovětské mládeži spolehlivé základy vzdělání, jež je nezbytným předpokladem pro její axtivní účast v budování komunistické společnosti. Naše delegace studovala kromě jiných take otázku pedagogického vzdělání sovětského učitel­stva. Besedovali jsme o ní se soudruhem A. M. Arseněvem, náměstkem ministra školstvi RSFSR, a navštívili jsme II. pedagogické uči­liště a pedagogický institut V. I. Lenina v Moskvě. Soudruh Arseněv nám poskytl cenné informa­ce o pedagogickém vzdělání, z nichž jsme po­znali, jak rychle roste síť pedagogických insti­tutů a jak se prohlubuje jejich práce. Nejrozšířenějšim typem pedagogických sovět­ských škol jsou pedagogická učiliště, čtyřleté pe­dagogické střední školy, které připravuji učitele pro počáteční školy (pro 1.—4. ročník všeobecně vzdělávacích škol). Pro učitelství v mateřských školách se připravují dívky ve věku od 14 do 17 let v tříletých pedagogických ' učilištích, která budou přeměněna rovněž ve čtyřleté. V RSFSR je 400 pedagogických učilišť. Úkolem pedagogických učilišť je dát mládeži vzdělání v rozsahu desítileté střední školy a krotně toho i pedagogickou přípravu na učitelské povolám. Ve II. moskevském pedagogickém učilišti jsme viděli výsledky celoroční práce pedagogického kolektivu. Pedagogické učiliště má čtyři ročníky a navštěvuje je 420 žákyň, rozdělených do 13 tříd. V pedagogických školách je asi 90% dívek. Při II. pedagogickém učilišti je večerní odděleni, kde se vzdělávají pionýrští vedoucí moskevských škol, kteří nemají úplného pedagogického vzdě­lání. Absolventky učiliště pracují buď jako uči­telky v počátečních třídách moskevských škol, nebo jako starší pionýrské vedoucí. Velikou pe­dagogickou práci provádi na škole Komsomol, v němž je organisováno 86% dívek. Více než 80% žákyň má stipendium, které získávají na základě studijního prospěchu. Stipendium činí u žákyň I. ročníku 140, TI. ročníku 160, III. roč­níku 180 a u žákyň IV. ročníku 200 rublů mě­síčně. Z letošních absolventek půjde 13 studo­vat na pedagogický institut. Po absolvování uči­liště konají žákyně diplomové zkoušky. Kromě všeobecně vzdělávacích předmětů vy­učuje se na pedagogickém učilišti pedagogice, methodikám, hudbě ä hře na housle nebo klavír. V zimním obdobi pracuji žákyně v dílnách, na jaře a v létě se seznamují se. zemědělským hos­podářství na školnim pozemku. Mimo to si mo­hou zvolit žákyně jeden ze tři cizích jazyků: němčinu, angličtinu, francouzštinu. Učiliště je velmi pěkně vybaveno. Má biolo­gický kabinet s 25 mikroskopy, v kabinetu hu­dební výchovy je umístěno 12 klavírů, 1 harmo­nium, 200 housli, 12 violoncell, 3 kontrabasy, 6 akordeonů atd. Škola má svůj žákovský orchestr a pěvecký sbor Bylí jsme přítomni besídce a měli jsme možnost seznámit se s úspěchy,^ kte­rých dosahují učitelé při vyučování zpěvu a hudbě. Při učilišti je cvičná (t. zv. bazovaja) počáteč­ní škola, kde konají žákyně hospitace a praxi. Mimo to hospitují na 12—15 moskevských ško­lách, aby se seznámily s praxi nejlepších učitelů. Od 2. ročníku konají náslechy, pomáhají učite­lům při dozoru, při administrativě a mimoškol­ní práci. Ve 3. ročníku konají samostatné výstu­py. Ve 4. ročniku jsou po celý první týden škol­ního roku v počáteční škole, kde studují dětí od jejich prvních kroků do školy, a vedou si záznamy o těchto pedagogických pozorováních. Během roku konají dvoutýdenní souvislou praxi na počáteční škole. Na pedagogických učilištích, kde je méně než 250 žáků, vede praxi ředitel, na větších školách je ustanoven vedoucí pedago­gické praxe, kterému se jeho plat zvyšuje o 50%. Praxe žákyň se účastní i učitelé praxe a metho­­dik. Zajimavý je způsob rozmisťováni absolventů pedagogických učilišť, jak se provádí v SSSR. Přípravy k rozmisťován; se konají již v březnu a dubnu. Zvláštní komise, které předsedá ředitel pedagogického učiliště, vypracuje charakteristiku žáka a na základě rozhovoru s ním mu sdělí, kam bude přidělen. V době naší návštěvy již všechny žákyně věděly, kam půjdou po prázdni­nách učit. Vedle pedagogických učilišť pro výchovu učitelstva pro národn; a mateřské školy existují i speciáln; pedagogická učiliště. V RSFSR je 17 samostatných pedagogických učilišť tělesné vý­chovy a 23 oddělení pro výchovu učitelů tělesné výchovy je zřízeno při pedagogických učilištich. Jsou to opatření dočasná, neboť cílem je připra­vovat učitele tělesné výchovy na fakultách tě­lesné výchovy. Při mnoha pedagogických učilištich je organi­sováno dálkové studium, které trvá o jeden rok déle než studium normální. Druhá návštěva naší delegace platila pedago­gickému institutu V. I. Lenina v Moskvě, který připravuje učitele 8.—10. tříd všeobecně vzdělá­vací školy a pro pedagogická učiliště. Institut má 9 fakult: ruského jazyka a litera­tury, historie, zeměpisu, fysikálněmatematickou, přírodovědeckou, pedagogickou, defekologickou a cizích jazyků. Každá fakulta má několik kateder. V čele fakulty je děkan, v čele celého institutu direktor. Kromě kateder při fakultách jsou zří­zeny katedry společné pro" celý institut, podří­zené direktorovi. Jsou to katedry marxismu­­leninismu, historického a dialektického mate­rialismu, politické ekonomie, pedagogiky, psy­chologie, školní hygieny, tělesné výchovy a spor­tu. Všechny tyto obory jsou obsaženy v učebním plánu všech posluchačů. Studijní rok trvá na pedagogickém institutu tak jako na ostatních vysokých školách od 1. září do 1. července. V roce jsou dvě zkušební období: od 1. do 23. ledna a od 1. června do 1. července. Zimní prázdniny trvají od 23. ledna do 7. února. Přihlášky na pedagogický institut se přijímají v době od 20. června do 30. července. Od 1. do 20. srpna se konají přijímači zkoušky, od kterých jsou osvobozeni ti, kteří ukončili studium na střední škole se zlatou medailí. Po dobu svého studia konají posluchači řadu různých zkoušek, zápočtových, dílčích a prospě­chových a v posledním roce svého studia se po­drob; v době od 1. června do 1. července závě­rečné státní zkoušce, a to ze základů marxismu­­leninismu, z pedagogiky a ze dvou zkoušek spe­ciálních podle studijních oborů. Práce na pedagogickém institutu se koná po­dle podrobného plánu. Velký důraz se klade na pedagogickou praxi posluchačů, která začí­ '1. f.ervence 1953 Setkání se sově Z projevu Dr VÁCLAVA KftíSTKA, Když jsme odjížděli do Sovětského svazu, mysleli jsme si, že toho víme dost o sovět­ském učiteli: z literatury, z filmu, z drobných setkání u nás. Vytvořili jsme si vlastni, obraz o jeho práci, o jeho životě, o jeho postavení v sovětské společnosti. Ale skutečnost před­stihla i směle kreslený obraz. Mluvili jsme s mnohými učiteli a je těžko vybrat jednoho z nich, protože každý sovět­ský učitel je jen článkem milionové armá­dy vskutku lidové inteligence, z lidu vzešlé, s lidem spjaté a lidu sloužíci. Za tuto odda­nost lidu je sovětský učitel lidem milován a ctěn. Jak by na př. neměli mít rádi kolchoz­níci svého učitele ze siverské střední školy v gatčinském rayonu leningradské oblasti, který jim se svými žáky opravil elektrárnu, zničenou za Velké vlastenecké války fašisty, který zavedl elektrické vedení do jejich dom­ků, naučil je elektřinou pohánět stroje a od­hánět dřinu? Jak by neměli mít rádi učitele přírodopisu téže školy, který je učí, jak do­sáhnout lepších výnosů jejich polí a pěsto­vat na severu užitkové rostliny, které vždycky rostly jen na jihu země? Sovětský učitel se především vyznačuje bez­výhradnou oddanosti sovětské vládě a stra­ně, osnovatelce všech vítězství sovětského lidu. Zná základy marxismu-leninismu a do­vede těchto znalostí užívat ve své denni prá­ci. Začnete rozhovor se sovětským učitelem a hned mluví o XIX. sjezdu strany a o tom, co mu dal pro jeho práci, jaké nové úkoly před něho postavil, jak on se na plnění těch­to úkolů připravuje. Sovětský učitel je člověk vysoce vzdělaný. Prošel tuhou pedagogickou přípravou, která mu dala základy pedagogického mistrovství, všestrannost vědění, methodické znalosti předmětů, kterým vyučuje. Není však sovětského učitele, který by se­trval na znalostech ze své přípravy. Denně zlepšuje svou kvalifikaci individuálním stu­diem, prací v methodickém kroužku, v peda­gogickém kabinetu, v ústavu pro další vzdě­láváni učitelů. Nepohrdá dobrou zkušenosti druhých učitelů a sám si své pedagogické úspěchy nenechává pro sebe. Byli jsme v podolské střední škole přítomni při rayon­­ním kursu učitelů počáteční školy. Na otáz­ku, jak pracuje* v kursu, odpověděl nám je­ho vedoucí: „Dělím se o své zkušenosti s ostatními soudruhy.” Nejnápadnější rys sovětského učitele je však jeho láska k učitelskému povolání a jeho krásný poměr k mládeži. Na 315. střední ško­le v Moskvě provázel nás zástupce ředitele všemi kabinety. V zeměpisném kabinetě vy­právěl nám učitel zeměpisu, autor několika učebnic a mnohých methodických statí, o své práci. Začal tím, jak vysvětluje žákům vý­buch Vesuvu a zánik Pompejí. Zasedli jsme do lavic a naslouchali jsme výkladu. Bylo radost podívat se na učitele, který hned prv­ními větami svého výkladu zaujal plně ne­zvyklé „žactvo”, vypravoval s takovým na­dšením, že bylo na první pohled vidět, jak má rád své povolání i svůj učební předmět. Žáky jsme viděli u zkoušek. Ale i tak jsme mohli pozorovat krásný poměr mezi nimi a učitelem. Viděli jsme sál, kde žáci poslední třídy psali písemnou maturitní práci. Okna tským učitelem náměstka ministra školství a osvěty ’ sálu byla částečně zastřena papírem. „Kdo to udělal?“ „My, učitelé, aby chlapcům nesvítilo slunce do očí.” A nejen to! Nosili jim i čaj a zákusky, zahrnovali je pozorností, které je schopen jen ten, kdo má své žáky opravdu rád. Sovětský učitel cítí se však plně odpověd­ný za kvalitu vědomostí svých žáků. Pracuje tak, aby každý jeho žák zvládl předepsané učivo, nabýval hlubokých a trvalých vědo­mosti, aby obstál čestně při zkouškách, a to jak při těch školních, tak také při kterékoliv zkoušce životní. Proto láska sovětského učite­le k žákům,'to není smířlivost a nedostatky, nýbrž veliká náročnost. Tak, jak o tom ho­voří Makarenko: mnoho nároků na člověka, mnoho úcty k člověku. Sovětská vláda zajišťuje učiteli veškeré podmínky k jeho práci — klid, čas, pracovní prostředí. V SSSR nikoho ani nenapadne vy­trhovat^ učitele z_ jeho práce. Sovětský učitel se jí věnuje^plně a s hlubokým zájmem. Ne­zavírá se ovšem ve školních škamnách, ne­působí jen na žáky, nýbrž je kulturním pra­covníkem, lidovým osvětářem v nejlepším slo­va smyslu. Dobrovolně pomůže i jinak, je-li toho třeba, na př. při pracích v kolchoze. Životní standard sovětského učitele je velmi vysoký. Za svou práci je placen jako v žád­­ném jiném stáje na světě. Lidová správa opa­třuje vesnickému učiteli zadarmo byt, topivo na cely rok, osvětlení — a je to pro ni povin­nost radostná. Sovětská vláda uzákonila celý systém vyznamenání a odměňování učitelů. Můžeme směle říci, pokud jde o postavení učitele ve společnosti, že stojí hned vedle hor­níka v Donbasu. Jen horníci a učitelé dostá­vají po třicetileté dobré práci pro vlast jedno z nejvyšších vyznamenání, Leninův řád. Sovětský učitel má plný nárok na opravdo­vý odpočinek v nejlepšich lázních Sovětského svazu. Přišli jsme do Sovětského svazu zrovna v době, kdy se celá země chystala na to, aby mu tento odpočinek zajistila. V tisku, a nejeit učitelském, jsme mohli číst, kam všude ' se chystají. Odjíždějí na př. na Krym, na Kavkaz, k Cimljanskému moři atd. Sovětská vláda jim toto všechno poskytuje, protože si toho plně zaslouží. Všichni mají zájem na tom, aby si učitel dobře odpočinul, mohl se připravit na příští školní rok, kdy sovětská škola nastu­puje plně k uskutečnění usnesení XIX. sjezdu KSSS ve svém úseku. I mnoho našich učitelů má některé z těch krásných vlastnosti učitele sovětského. Záslu­hou naší strany a vlády ná i náš učitel dale­ce lepší postaveni, než míval kdykoliv dřívej Řekl bych však stručně, že přesto náš učitel ve srovnání s učitelem sovětským ještě hodně dluží naší společnosti. A to je také příčina toho, že jeho postavení ve společnosti neodpo­vídá jeho významu. Chceme proto a budeme se učit od sovětské­ho učitele. Máme nejlepší předpoklady k to­mu, abychom v brzké době vybudovali i u nás armádu skutečně lidových, socialistických učitelů, oporu socialistické vlasti, budeme-li tvůrčim způsoben, rozvíjet pokrokové tradice našeho učitelstva a řídit se sovětským příkla­dem. Nepochybujeme o tom, že i náš učitel bude se moci se ctí postavit po bok nejlepšího učitele na světě, učitele sovětského. Sovětská pedagogická věda * projev i nástroj socialistického humanismu a optimismu Z projevu Dr BOHUMÍRA KUJALA, ředitele Výzkumného ústavu pedagogického. Byl jsem v Sovětském svazu už v roce 1948. Selkal jsem se tedy letos se sovětskou skuteč­ností po druhé. A tváři v tvář této sovětské sku­tečnosti, tváři v tvář sovětskému člověku jsem si uvědomil ještě hlouběji a podstatněji onu prostou pravdu, že sovětský stát, že socialistická společnost jsou cele prodchnuty ideami socia­listického humanismu a optimismu, že jsou vskutku radostnou epochou vývoje lidské spo­lečnosti. A právě v komunistické výchově, ve vě­dě o této výchově je tato pravda tak evidentní, že ji nelze nevidět, nelze jj přehlédnout, nelze ji hluboce neprožit. Na každém kroku, ve školách, v orgánech li-

Next