Učitelské Noviny, leden-červen 1954 (IV/1-25)

1954-01-06 / No. 1

yYDÁVÁ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ X ROM - SVAZ ZAMĚSTNANCŮ ŠKOLSTVÍ ROČNÍK IV.r Cis.1. 6 . I . 1954 V. Z OBSAHU: Zlepšujme práci pionýrské organi­zace • Bilance jednoho roku • „Vlaj­ky na věžích“ na jevišti © Zvláštní léčebná péče v r. 195i • Společné práce v metodickém sdruženi Za nové úspěchy v budování našeho školství Dr, FRANTIŠEK KAHUDA, první náměstek ministra školství Při každé příležitosti naše strana a vláda po­dává nové důkazy ,své péče o další zvyšování hmotné i kulturní úrovně našeho lidu při bu­dování socialismu v naší vlasti. Vedle hospo­dářských otázek také školstvím osvěta a kultura jsou neustále středem zájmu hejvyššíoh našich politických a vládních činitelů. Již ve vládním prohlášen; z 15. září minulého roku bylo zdůraz­něno, že na školském úseku, na poli výchovy člověka ve všestranně vzdělaného člena naší společnosti, jsme dosáhli velkého pokroku, při čemž další významný krok vpřed přinese naše školská reforma. Ta představuje základní pře­stavbu celého našeho školského systému podle potřeb socialistické společnosti a je konkrétním' výrazem našeho úsilí dát co nejdříve veškeré naší mládeži úplné středoškolské vzdělání- Avšak přes tyto úspěchy nemůžeme být s výsledky prá­ce našich škol a učitelstva plně spokojeni. Mohutný a úspěšný rozmach naší socialistické výstavby, který už sám neustále rozšiřuje zá­kladnu pro zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího údu, žádá, aby také naše školské a osvětové instituce zvyšovaly neustále úroveň své práce, abv vychovávaly a převychovávaly naše generace v generace socialistické, v gene­race nových společenských vztahů, nové kul­tury, nové morálky. Zvláště školám připadá v této věci vznešený úkol. Mají-li vychovat skromné, pilné a vysoce kulturní socialistické pracovníky, mají-li dodat nové společnosti uvě­domělé dělníky, rolníky a inteligenci, musí vy­chovávat mládež čestnou, pilnou, hrdou, stateč­nou, odhodlanou k práci, k obraně vlasti, odda­nou svému lidu. zanícenou pro výstavbu socia­lismu, věrnou spojenectví se Sovětským sva­zem, věrnou velikým myšlenkám Lenina a Sta­lina, jak zdůraznilo již usnesení předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Česko­slovenska v roce 1951. Avšak i uvedené vládní prohlášeni z roku 1953 žádá dále zvyšovat úro­veň práce na školách všech stupňů a upevňo­vat organisaci škol podle nového školského zá­kona tak, aby školy vychovávaly všestranně vzdělané a dokonale připravené občany socia­listického Československa. Především v těchto věcech doi^migfěli jsme se mnohých chyb, a to jak v centrálních úřadech, tak v podrizenýen skoiskvcu složkách na kraj­--.‘rTytv, a oKresniil nArr-loň :. Nevyjyq­řen jsme totiž na školách podmínky pro klid­­nóřrtvůiči práci, neumožňuvalí isme učUcIfUn, aby morni především učit. aby mohli bojovat za vyšší vědomosti žáků, bo.iovat s propadáním. Prostě iifiJLKlboiovalí isme učitele dosti v tom. abýZEyi vskutku ä'préďéVBIm učitelem. Také na­ši žáci byli na úkor studia přetěžováni různými fúTTRcETCTl. neflfromvšlenvmi akcemi a pianvm schůzováním. Odvádění učitele od školní oráče najedne straně a nadmeme zaměstnáváni žáků mimoškolní činnosti na sírane riňme vpdlo nak~ k .oboustrannému přetěžování, které se projevo­valo iednak v nepedagogickém podávání učiva" v nrubem narušováni pedagogických" zásad, kdy na oř. zasada systematičnosti se sfa­­la TTusorní, jednak v tom, že žár i tenrve doma. a To zpravidla večer, promýšleli učivo vyložené ve škole jen formálně, odborná kvalita vyučo­­váni tím neustále klesala a zásady pedagogiky (zvláště zřetel k objektivním zákonům duševní­ho. morálního, citového i charakterového a tě­lesného vývoje mladého pokolení) nebyly re­spektovány. To vše vedlo k postupnému snižo­vání úrovně poznatků a odborných znalostí žac­tva. Vzpomeňme však, že V. I. Lenin již dávno ukázal, jak pracujíc; je třeba yést a jak sami tíhnou k poznání, protože poznání je nutné pro Jejich vítězství, protože vědomosti jsou zbraní v jejich boji za osvobození. Avšak orgány škol­ské správy v této věci málo dosud školu pod­porovaly a vedly, právě tak jako orgány ČSM nezaměřovaly k tomu činnost žactva. Naše mládež zaostávala především ve svém odborném vzdělání. Nebyla dosti vedena k to­mu, že zároveň s ooliílcko-iděovvm uvědoměním musí získávat i důkladný znalosti pnrodfllch a jiných'věd. Musí si dűkladne~ösyojoVat ZlialUst zákonů matematiky, fysiky, chemie, historie, gramatiky afeľ, jak často pnpómiha a zdůr.az­­ňuTe ministr škotstVTTóuaruh Ladislav StoTT Avšak ani v otázkách ideové výchovy nepostu­povali jsme často správně, nedbali jsme také při ní didaktických zásad přiměřenosti, byli jsme na mládež velmi nároční. Žádali jsme, aby náš mladičký absolvent Výběrové školy byl již zra­lým marxistou, osvědčeným lenincem, a zůsta­li jsme proto i ve výchově na povrchu, morali­­sovali jsme často mládež a nevedli jsme ji k prožitkům životním, uměleckým a literárním. Thesi o tom. že škola je politická, promítali jsme často nesprávně také do vyučování, které jsme tak přivedli na pole dogmatismu, na pole vulgarisace našeho velikého a slavného učení vědeckého socialismu. Nepoučili jsme se že na toto nebezpečí upozornil již r. 1919 opět Lenin, když k této věci poznamenal: »A ovšem tu byly a i nyní jsou omyly a pokusy o spojení školy s politikou, vykládat je jinak a skreslit v hru­bém a zmrzačeném smyslu, když se někdo po­kouší neuměle vnášet tuto politiku do rozumu mladého dospívajícího pokolení, které se musí teprve připravovat. A není pochyb, že budeme vždy muset zápasit s takovým hrubým použitím základního principu.« Proto také již na celo­státní konferenci Komunistické strany Česko­slovenska v prosinci 1952 ústy s. Štolla byl ne­jen vypověděn boj těmto zvrácenostem ve yý­chově, ale podán i návrh, jak postupovat: »My však můžeme docilovat toho, aby na př. naši chlapci a děvčata poznali příkladné krásné živo­topisy drahých nám velikých lidí mezinárodní dělnické třídy a naučili se upřímně milovat Le­nina, Stalina a s. Gottwalda. My můžeme dát naší mládeži takový základ, aby pak mohla dále zrát a tvořivě nedogmaticky si osvojovat nesmírný poklad marxišmu-leninismu. Vždýt výchovný proces naší mládeže nekončí okamži­kem, kdy opouští střední školu.« Největší nedostatky dosud stále ještě máme v otázce vážnosti a úcty k učiteli a k jeho prá­ci. I když správná byla linie, vytyčená naším prvním dělnickým presidentem soudruhem Kle­mentem Gottwaldem o tom. že škola je hlavním činitelem výchovy nových socialistických obča­nů republiky á že rozhodujícím činitelem v zá­pasil- o novou školu je učitel, protože v rukou égfjtele j^-doše naši mládeže a její vývoj, dopouš­­igh .isme nedoceňováni a přehlížení významu štilnr/Výchovy-a-vzdělání, nedocenili jsme ve­­-liký význam školy pro rozvoj socialistické vzdě­­lanošTi7~bá T prohospodarítr jsme vTefo věci dir věru učitelů v samotné ministerstvo školství. Nedovedli jsme široké naší veřejnosti ukázat na politický význam učitele, že učitel na svém mís­tě je právě tak pracující člověk jako ostatní pracující, že s učitelem je třeba jednat jako s významným členem naší společnosti. Nepoučili jsme se dost z Lenina o tom že »při organiso­­vání lidových učitelů je třeba soustavně zvyšo­vat úsilí, abychom z nich vytvořili nikoliv opo­ru buržoasního řádu. kterou jsou dosud bez vý­jimky ve všech kapitalistických zemích, ale opo­ru sovětského řádu, abychom jejich prostřed­nictvím odvedli rolnictvo od svazku s buržoasií a přivedli je k svazku sproletariátem.« Neviděli jsme tedy dost správně, že učitel má nejen vý­znamnou úlohu jako vychovatel, ale má zvláště na vesnici stejně významnou úlohu jako politic­ký činitel, který svým osvětovým a kulturním působením ve škole, prostřednictvím školních dětí pak v rodině a osvětovou svou činností v celé veřejnosti pomáhá budovat socialismus. Přiznejme dnes otevřeně, že málo jsme dosud u nás vykonali pro takovéto povýšení učitele ve společnosti, ba i velmi málo jsme pečovali o sys­tematický růst učitele.. Nevytvářeli jsme mu pod­mínky. aby si v klidu a tichu mohl osvojoval velké myšlenky našich geniálních lidí socialismu, aby se mohl vzdělávat. Ba naopak: rozmísfovací politika, každoroční překládáni tisíců učitelů, narušování práce školy, šikanování učitele a je­ho dětí. které nebyly kladeny na stejnou úroveň s dětmi pracujících, svádění učitele s hlavní je­ho činnosti ve škole na t. zv. činnost veřejnou (sběry, soupisy atd.), podceňování pedagogic­kých zkušeností osvědčených kvalitních a pocti­­vých učitelů a nedbání starostí učitelů a hlasů . učitelských mas a pod., to vše odrazovalo a zne­­chucovalo nám učitele, zdržovalo jejich poctivý . vývoj k principální jednotě názorů, založené na vědeckém učení socialismu. Proto s radostí přijali jsme a přijímáme vši­chni další důkaz vzrůstající péče Komunistické strany Československa o rozvoj našeho školství, usnesení Ústředního-.výboru Komunistické stra­ny Československa ze._3-—fh—prosinee minulého roku. které referátem soudruha Antonína No­­votného rozjasnilo také všechny ožehavé prn­­blémy naší školské a osvětově politky a ukázalo radostnou a povzbudivou perspektivu našeho vývoje a našich úkolů.. Ministerstvo školství si nyní všechny uve­dené a mnohé další nedostatky plně uvědo­muje a soustavně se jimi zabývá na pravidel­ných schůzích kolegia ministra i v jednotli­vých hlavních správách a odděleních. Nastou­pilo již cestu k jejich postupnému odstraňo­vání. Připravuje řadu zákonných opatření, usnesení a nařízení vlády a ministerských výnosů, jimiž bude dán právní podklad pro energické zjednání nápravy. Budou se týkat především otázek pedagogických a organisač­­ních, aby učitelstvu byly dány všechny pod­mínky k tomu, aby mohlo plnit své vlastni poslání př; výstavbě socialismu a aby přitom bylo zvláště v pohraničních krajích i materiál­ně dobře zabezpečeno. Ministerstvo školství se zároveň postará o zkvalitnění řízení školské práce od ústředního úřadu až po školské re­feráty okresních národních výborů tím, že ve­doucí funkce svěří ideově pevným, pedagogicky, kvalifikovaným a vzdělaným pracovníkům, kteří s; váží vzdělání a mají úctu ke kultuřé a kteří budou řídit složitou školskou práci se znalostí věcí a s pozorným poměrem a důvě­rou k učitelům. Ministerstvo školství si však také uvědomu­je, že mnohá správná linie, zvláště správná li­nie naší strany a vlády, byla při přenášeni na pracoviště postupně často skreslována, ba i úplně skreslená. Aby se tak napříště nestalo, zajistí ministerstvo školství soustavnou odbor­nou kontrolu provádění všech směrnic a opa­tření, zvláště pak usnesení strany a vlády. Po­stará se o to, aby i tyto kontrolní orgány stály plně na výši svých vážných úkolů. Pod vedením soudruha ministra profesora Ladislava Stolla má ministerstve školství všechny předpoklady k tomu, aby spolu se všemi čestnými, snaživými, poctivými a dobrý­mi učiteli a jedině s nimi všechny uvedené úkoly úspěšně splnilo. Učiní také vše. abychom v roce 1954 o další významný stupeň pokročil: vpřed při budování naší socialistické školy. Jan Blažek Nové pokolení r Kytička naši republice FRÁŇA ŠRÁMEK národní umělec Pohledem putuješ po nás všech, jak jsme tu kol tebe v kruhu, u děcek prqdléváš nejdéle, snad vidíš nebeskou duhu. V nás ještě bouřemi doznívá, jasníme oči jen plaše. Nám ještě hrdlo zadrhne, ■ když to má říci: žes naše. Vstříc novému roku! Vítej nám, nový roku! Buď pozdraven, tichý podmaniteli, jenž jsi v jediném zimníni dnu obestřel svět. Přicházíš v podobě myšlenek, jež zaplňují naše nitra. Jimi se dívámt zpátky třídíme vykonané, odhazujeme nepotřebné a zrezivělé. Jimi nás nutíš dívat se ku­předu, navazovat nit započatého dűa, rýsovat další a smělejší plány vlastni i svého národa Ne už jako kdysi: hledět do sebe a vidět tam jen sebe sama. Už mnoho let se učíme viděl svůj osud těsně spjatý s osudem svého lidu. své vlasti. A bohatneme tímto společenstvím tak jako jím bohatne i naše vlast. Dýmající pece průmyslových měst, obrovité lány u na­šich vesnic, rozestavěné přehrady, nové knihy, noví lidé — tot naše vlast. Jak nebýt hrdy nad společně vykonaným dílem, jak se nerozradostnit myšlenkou nad prací, jež čeká na naše ruce! Proto bud' především vítán, nový roku, ty nastupující po Gottwaldově pěti letce! Zastihuješ nás uprostřed práce. Nacházíš nás i v té najmenší škole zasněžené xňsky všude přehlížíš, jak připravujeme usměvavé děti k budoucí účasti na výstavbě socialistic­kého díla. A tu nám zvlášť důrazně připomínáš, abychom ani na chvíli nezapomněli na závažnost velikého poslání, jímž je výchova dorůstajícího pokolení. Pravda, kalendář říká, že jsme zestárli. Těžko uvěřit! Tomu, kdo rok co rok denně pohlíží do očí našim krásným dě­tem, tomu mladost neodlétá. Dáváme mládí své myšlenky a vědomosti, dáváme mu sebe nejlepší část svého žití. A ono je ponese dál, výš ke slunci lidstva. Vstupuješ v míru a pokoji do naší země. A to je, řečeno slovy našeho presidenta, nej­větší úspěch naší práce. Jak by se tedy naše novoroční myšlenky nerozléťly ke všem, kdož vzali věc míru do svých rukou. Ke všem těm milionům bezejmenných prostých Udí, kteří chtějí mír a štěstí pro sebe i pro druhé. A především se obracíme k velikému příteli míru — Sovětskému svazu. Po jeho boku, budujíce svou vlast, díváme se s důvěrou na svou budoucnost. A proto — vítej nám, nový roku 1954, přinášíš v sobě očekávání šťastných a velikých věcí!

Next