Učitelské Noviny, leden-červen 1954 (IV/1-25)
1954-01-06 / No. 1
yYDÁVÁ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ X ROM - SVAZ ZAMĚSTNANCŮ ŠKOLSTVÍ ROČNÍK IV.r Cis.1. 6 . I . 1954 V. Z OBSAHU: Zlepšujme práci pionýrské organizace • Bilance jednoho roku • „Vlajky na věžích“ na jevišti © Zvláštní léčebná péče v r. 195i • Společné práce v metodickém sdruženi Za nové úspěchy v budování našeho školství Dr, FRANTIŠEK KAHUDA, první náměstek ministra školství Při každé příležitosti naše strana a vláda podává nové důkazy ,své péče o další zvyšování hmotné i kulturní úrovně našeho lidu při budování socialismu v naší vlasti. Vedle hospodářských otázek také školstvím osvěta a kultura jsou neustále středem zájmu hejvyššíoh našich politických a vládních činitelů. Již ve vládním prohlášen; z 15. září minulého roku bylo zdůrazněno, že na školském úseku, na poli výchovy člověka ve všestranně vzdělaného člena naší společnosti, jsme dosáhli velkého pokroku, při čemž další významný krok vpřed přinese naše školská reforma. Ta představuje základní přestavbu celého našeho školského systému podle potřeb socialistické společnosti a je konkrétním' výrazem našeho úsilí dát co nejdříve veškeré naší mládeži úplné středoškolské vzdělání- Avšak přes tyto úspěchy nemůžeme být s výsledky práce našich škol a učitelstva plně spokojeni. Mohutný a úspěšný rozmach naší socialistické výstavby, který už sám neustále rozšiřuje základnu pro zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího údu, žádá, aby také naše školské a osvětové instituce zvyšovaly neustále úroveň své práce, abv vychovávaly a převychovávaly naše generace v generace socialistické, v generace nových společenských vztahů, nové kultury, nové morálky. Zvláště školám připadá v této věci vznešený úkol. Mají-li vychovat skromné, pilné a vysoce kulturní socialistické pracovníky, mají-li dodat nové společnosti uvědomělé dělníky, rolníky a inteligenci, musí vychovávat mládež čestnou, pilnou, hrdou, statečnou, odhodlanou k práci, k obraně vlasti, oddanou svému lidu. zanícenou pro výstavbu socialismu, věrnou spojenectví se Sovětským svazem, věrnou velikým myšlenkám Lenina a Stalina, jak zdůraznilo již usnesení předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1951. Avšak i uvedené vládní prohlášeni z roku 1953 žádá dále zvyšovat úroveň práce na školách všech stupňů a upevňovat organisaci škol podle nového školského zákona tak, aby školy vychovávaly všestranně vzdělané a dokonale připravené občany socialistického Československa. Především v těchto věcech doi^migfěli jsme se mnohých chyb, a to jak v centrálních úřadech, tak v podrizenýen skoiskvcu složkách na kraj--.‘rTytv, a oKresniil nArr-loň :. Nevyjyqřen jsme totiž na školách podmínky pro klidnóřrtvůiči práci, neumožňuvalí isme učUcIfUn, aby morni především učit. aby mohli bojovat za vyšší vědomosti žáků, bo.iovat s propadáním. Prostě iifiJLKlboiovalí isme učitele dosti v tom. abýZEyi vskutku ä'préďéVBIm učitelem. Také naši žáci byli na úkor studia přetěžováni různými fúTTRcETCTl. neflfromvšlenvmi akcemi a pianvm schůzováním. Odvádění učitele od školní oráče najedne straně a nadmeme zaměstnáváni žáků mimoškolní činnosti na sírane riňme vpdlo nak~ k .oboustrannému přetěžování, které se projevovalo iednak v nepedagogickém podávání učiva" v nrubem narušováni pedagogických" zásad, kdy na oř. zasada systematičnosti se sfala TTusorní, jednak v tom, že žár i tenrve doma. a To zpravidla večer, promýšleli učivo vyložené ve škole jen formálně, odborná kvalita vyučováni tím neustále klesala a zásady pedagogiky (zvláště zřetel k objektivním zákonům duševního. morálního, citového i charakterového a tělesného vývoje mladého pokolení) nebyly respektovány. To vše vedlo k postupnému snižování úrovně poznatků a odborných znalostí žactva. Vzpomeňme však, že V. I. Lenin již dávno ukázal, jak pracujíc; je třeba yést a jak sami tíhnou k poznání, protože poznání je nutné pro Jejich vítězství, protože vědomosti jsou zbraní v jejich boji za osvobození. Avšak orgány školské správy v této věci málo dosud školu podporovaly a vedly, právě tak jako orgány ČSM nezaměřovaly k tomu činnost žactva. Naše mládež zaostávala především ve svém odborném vzdělání. Nebyla dosti vedena k tomu, že zároveň s ooliílcko-iděovvm uvědoměním musí získávat i důkladný znalosti pnrodfllch a jiných'věd. Musí si dűkladne~ösyojoVat ZlialUst zákonů matematiky, fysiky, chemie, historie, gramatiky afeľ, jak často pnpómiha a zdůr.azňuTe ministr škotstVTTóuaruh Ladislav StoTT Avšak ani v otázkách ideové výchovy nepostupovali jsme často správně, nedbali jsme také při ní didaktických zásad přiměřenosti, byli jsme na mládež velmi nároční. Žádali jsme, aby náš mladičký absolvent Výběrové školy byl již zralým marxistou, osvědčeným lenincem, a zůstali jsme proto i ve výchově na povrchu, moralisovali jsme často mládež a nevedli jsme ji k prožitkům životním, uměleckým a literárním. Thesi o tom. že škola je politická, promítali jsme často nesprávně také do vyučování, které jsme tak přivedli na pole dogmatismu, na pole vulgarisace našeho velikého a slavného učení vědeckého socialismu. Nepoučili jsme se že na toto nebezpečí upozornil již r. 1919 opět Lenin, když k této věci poznamenal: »A ovšem tu byly a i nyní jsou omyly a pokusy o spojení školy s politikou, vykládat je jinak a skreslit v hrubém a zmrzačeném smyslu, když se někdo pokouší neuměle vnášet tuto politiku do rozumu mladého dospívajícího pokolení, které se musí teprve připravovat. A není pochyb, že budeme vždy muset zápasit s takovým hrubým použitím základního principu.« Proto také již na celostátní konferenci Komunistické strany Československa v prosinci 1952 ústy s. Štolla byl nejen vypověděn boj těmto zvrácenostem ve yýchově, ale podán i návrh, jak postupovat: »My však můžeme docilovat toho, aby na př. naši chlapci a děvčata poznali příkladné krásné životopisy drahých nám velikých lidí mezinárodní dělnické třídy a naučili se upřímně milovat Lenina, Stalina a s. Gottwalda. My můžeme dát naší mládeži takový základ, aby pak mohla dále zrát a tvořivě nedogmaticky si osvojovat nesmírný poklad marxišmu-leninismu. Vždýt výchovný proces naší mládeže nekončí okamžikem, kdy opouští střední školu.« Největší nedostatky dosud stále ještě máme v otázce vážnosti a úcty k učiteli a k jeho práci. I když správná byla linie, vytyčená naším prvním dělnickým presidentem soudruhem Klementem Gottwaldem o tom. že škola je hlavním činitelem výchovy nových socialistických občanů republiky á že rozhodujícím činitelem v zápasil- o novou školu je učitel, protože v rukou égfjtele j^-doše naši mládeže a její vývoj, dopoušigh .isme nedoceňováni a přehlížení významu štilnr/Výchovy-a-vzdělání, nedocenili jsme ve-liký význam školy pro rozvoj socialistické vzdělanošTi7~bá T prohospodarítr jsme vTefo věci dir věru učitelů v samotné ministerstvo školství. Nedovedli jsme široké naší veřejnosti ukázat na politický význam učitele, že učitel na svém místě je právě tak pracující člověk jako ostatní pracující, že s učitelem je třeba jednat jako s významným členem naší společnosti. Nepoučili jsme se dost z Lenina o tom že »při organisování lidových učitelů je třeba soustavně zvyšovat úsilí, abychom z nich vytvořili nikoliv oporu buržoasního řádu. kterou jsou dosud bez výjimky ve všech kapitalistických zemích, ale oporu sovětského řádu, abychom jejich prostřednictvím odvedli rolnictvo od svazku s buržoasií a přivedli je k svazku sproletariátem.« Neviděli jsme tedy dost správně, že učitel má nejen významnou úlohu jako vychovatel, ale má zvláště na vesnici stejně významnou úlohu jako politický činitel, který svým osvětovým a kulturním působením ve škole, prostřednictvím školních dětí pak v rodině a osvětovou svou činností v celé veřejnosti pomáhá budovat socialismus. Přiznejme dnes otevřeně, že málo jsme dosud u nás vykonali pro takovéto povýšení učitele ve společnosti, ba i velmi málo jsme pečovali o systematický růst učitele.. Nevytvářeli jsme mu podmínky. aby si v klidu a tichu mohl osvojoval velké myšlenky našich geniálních lidí socialismu, aby se mohl vzdělávat. Ba naopak: rozmísfovací politika, každoroční překládáni tisíců učitelů, narušování práce školy, šikanování učitele a jeho dětí. které nebyly kladeny na stejnou úroveň s dětmi pracujících, svádění učitele s hlavní jeho činnosti ve škole na t. zv. činnost veřejnou (sběry, soupisy atd.), podceňování pedagogických zkušeností osvědčených kvalitních a poctivých učitelů a nedbání starostí učitelů a hlasů . učitelských mas a pod., to vše odrazovalo a znechucovalo nám učitele, zdržovalo jejich poctivý . vývoj k principální jednotě názorů, založené na vědeckém učení socialismu. Proto s radostí přijali jsme a přijímáme všichni další důkaz vzrůstající péče Komunistické strany Československa o rozvoj našeho školství, usnesení Ústředního-.výboru Komunistické strany Československa ze._3-—fh—prosinee minulého roku. které referátem soudruha Antonína Novotného rozjasnilo také všechny ožehavé prnblémy naší školské a osvětově politky a ukázalo radostnou a povzbudivou perspektivu našeho vývoje a našich úkolů.. Ministerstvo školství si nyní všechny uvedené a mnohé další nedostatky plně uvědomuje a soustavně se jimi zabývá na pravidelných schůzích kolegia ministra i v jednotlivých hlavních správách a odděleních. Nastoupilo již cestu k jejich postupnému odstraňování. Připravuje řadu zákonných opatření, usnesení a nařízení vlády a ministerských výnosů, jimiž bude dán právní podklad pro energické zjednání nápravy. Budou se týkat především otázek pedagogických a organisačních, aby učitelstvu byly dány všechny podmínky k tomu, aby mohlo plnit své vlastni poslání př; výstavbě socialismu a aby přitom bylo zvláště v pohraničních krajích i materiálně dobře zabezpečeno. Ministerstvo školství se zároveň postará o zkvalitnění řízení školské práce od ústředního úřadu až po školské referáty okresních národních výborů tím, že vedoucí funkce svěří ideově pevným, pedagogicky, kvalifikovaným a vzdělaným pracovníkům, kteří s; váží vzdělání a mají úctu ke kultuřé a kteří budou řídit složitou školskou práci se znalostí věcí a s pozorným poměrem a důvěrou k učitelům. Ministerstvo školství si však také uvědomuje, že mnohá správná linie, zvláště správná linie naší strany a vlády, byla při přenášeni na pracoviště postupně často skreslována, ba i úplně skreslená. Aby se tak napříště nestalo, zajistí ministerstvo školství soustavnou odbornou kontrolu provádění všech směrnic a opatření, zvláště pak usnesení strany a vlády. Postará se o to, aby i tyto kontrolní orgány stály plně na výši svých vážných úkolů. Pod vedením soudruha ministra profesora Ladislava Stolla má ministerstve školství všechny předpoklady k tomu, aby spolu se všemi čestnými, snaživými, poctivými a dobrými učiteli a jedině s nimi všechny uvedené úkoly úspěšně splnilo. Učiní také vše. abychom v roce 1954 o další významný stupeň pokročil: vpřed při budování naší socialistické školy. Jan Blažek Nové pokolení r Kytička naši republice FRÁŇA ŠRÁMEK národní umělec Pohledem putuješ po nás všech, jak jsme tu kol tebe v kruhu, u děcek prqdléváš nejdéle, snad vidíš nebeskou duhu. V nás ještě bouřemi doznívá, jasníme oči jen plaše. Nám ještě hrdlo zadrhne, ■ když to má říci: žes naše. Vstříc novému roku! Vítej nám, nový roku! Buď pozdraven, tichý podmaniteli, jenž jsi v jediném zimníni dnu obestřel svět. Přicházíš v podobě myšlenek, jež zaplňují naše nitra. Jimi se dívámt zpátky třídíme vykonané, odhazujeme nepotřebné a zrezivělé. Jimi nás nutíš dívat se kupředu, navazovat nit započatého dűa, rýsovat další a smělejší plány vlastni i svého národa Ne už jako kdysi: hledět do sebe a vidět tam jen sebe sama. Už mnoho let se učíme viděl svůj osud těsně spjatý s osudem svého lidu. své vlasti. A bohatneme tímto společenstvím tak jako jím bohatne i naše vlast. Dýmající pece průmyslových měst, obrovité lány u našich vesnic, rozestavěné přehrady, nové knihy, noví lidé — tot naše vlast. Jak nebýt hrdy nad společně vykonaným dílem, jak se nerozradostnit myšlenkou nad prací, jež čeká na naše ruce! Proto bud' především vítán, nový roku, ty nastupující po Gottwaldově pěti letce! Zastihuješ nás uprostřed práce. Nacházíš nás i v té najmenší škole zasněžené xňsky všude přehlížíš, jak připravujeme usměvavé děti k budoucí účasti na výstavbě socialistického díla. A tu nám zvlášť důrazně připomínáš, abychom ani na chvíli nezapomněli na závažnost velikého poslání, jímž je výchova dorůstajícího pokolení. Pravda, kalendář říká, že jsme zestárli. Těžko uvěřit! Tomu, kdo rok co rok denně pohlíží do očí našim krásným dětem, tomu mladost neodlétá. Dáváme mládí své myšlenky a vědomosti, dáváme mu sebe nejlepší část svého žití. A ono je ponese dál, výš ke slunci lidstva. Vstupuješ v míru a pokoji do naší země. A to je, řečeno slovy našeho presidenta, největší úspěch naší práce. Jak by se tedy naše novoroční myšlenky nerozléťly ke všem, kdož vzali věc míru do svých rukou. Ke všem těm milionům bezejmenných prostých Udí, kteří chtějí mír a štěstí pro sebe i pro druhé. A především se obracíme k velikému příteli míru — Sovětskému svazu. Po jeho boku, budujíce svou vlast, díváme se s důvěrou na svou budoucnost. A proto — vítej nám, nový roku 1954, přinášíš v sobě očekávání šťastných a velikých věcí!