Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1956 (VI/27-52)

1956-07-04 / No. 27

( ♦ VYDÁVA MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ A KULTURÝ— ODBOROVÝ SVAZ ZAMĚSTNANCŮ ŠKOLSTVÍ ROČNÍK VL čís. 27 4. VII. 1956 PNS 43) Desáté celostátní konference učitelů a školských pracovníků, která se konala vc dnech 25. a 26. června 1956 v pražsko lucerně, se ZŮčášfňtty delegace ze všech krajů republiky. Krajskou delegaci tvořili: vedoucí školského odboru rady KNV. zástupce krajského výboru naší odborové organisace, vedoucí pedagogického oddelení, krajský školní inspektor pro vše­obecně vzdělávací školy, ředitel krajského ústavu pro další vzdělávání učitelů, okresní školní inspektor, vedoucí pro škol­ství a kulturu rady ONV, ředitel pedagogické školy a několik vynikajících ředitelů a učitelůí Mezi hosty byli náměstkové předsedů KNV, zástupci krajských výborů KSČ, KV ČSM, zástupci úřadů a. výzkumných ústavů. Dále byli přítomni po­zvaní učitelé a školští pracovníci z Prahy a z Pražského kraje. Na obrázku je pohled na předsednický stůl při projevu mi­nistra školství a kultury Dr Františka kahudy na X. celostátní konferenci učitelů a školských pracovníků ve velkém sále pražské Lucerny. Účastníci konference se zájmem vyslechli úvodní referát a několikrát projevili svým potleskem souhlas se zásadami vý­chovné a vyučovací práce pro příští školní rok. V popředí u stolu jsou delegáti z kraje Žilinského, r-------------------------------------------v Celostátní konference učitelů a škol­ských pracovníků, která se konala 25. a 26. června v Praze. * Celostátní aktiv předsedů okresních a krajských výbo­rů Svazu, který se konal 27. června v Praze. V_____________________________' Skončila X. celostátní konference učitelů a školských pracovníků Letošní naše celostátní konference skončila. Není třeba připo­mínat, že učitelé a školští pracovníci projevovali o ni zájem již delší dobu, vždyť se podíleli účinně na její přípravě. Množství je­jich připomínek a podnětů nalezlo na konferenci ohlas především v hlavním referátu, který, opíraje se o červnové usnesení strany o všeobecně vzdělávacích školách, přesvědčivě odpovídá na všech­ny důležité otázky, o nichž se zvláště v posjezdovém období tak živě diskutovalo. Proto referát soudruha ministra školství a kul­tury dr. Františka Kahudy pomůže našemu učitelstvu ujasnit a utřídit celou naši školskou problematiku a pomůže jim orientovat se na to hlavní a důležité v další práci. Nyní půjde o to, abychom naplnili myšlenky konference činy. „Stavíme si před oči jasný cíl,” řekl soudruh ministr, „vychovat mládež v důsledného stoupence komunistické ideovosti a mravno­sti, v nezničitelného odpůrce všech ideologických a morálních pře­žitků. K tomuto cíli zaměřujeme všechno: organisaci naší školyf, její nový obsah, obsah a metody vyučování a výchovy, sebevzdě­­lání učitelů i vlastní řídicí práci ve školství.” Konference jasně ukázala, že problém naší všeobecně vzdělávací školy není v organisaci, ale v obsahu. Na správné vyřešení obsahu je třeba zaměřit veškerou pozornost a úsilí. Důležitým krokem ke zkvalitnění obsahu práce jednotné školy je návrh učebního plánu, který předložilo ministerstvo školství k široké diskusi a který bude spolu s pokusnými osnovami a učebnicemi vyzkoušen na vy­braných školách. Podle něho má převážná část naší mládeže již ve třetí pětiletce nabývat úplného středoškolského vzdělání. Přitom je třeba neustále pamatovat na to, že naše všeobecně vzdělávací škola bude připravovat nejen pro vysokoškolské studium, ale i pro praktický život, jak to vyžaduje rozvoj materiálně výrobní základ­ny společnosti. Proto vedle zlepšování výchovné práce na školách bude v příštím školním roce hlavním úkolem učitelů, ředitelů škol a všech školských pracovníků důslednější zavádění polytechnické­ho vyučování a soustavná výchova mládeže k prráci. Není to úkol lehký, ale směrnice k výchovné a vyučovací práci v příštím roce, které zajišťují polytechnické výchově vhodné podmínky, i bohaté zkušenosti našich nejlepších učitelů a různá opatření nasvědčují tomu, že příští školní rok může být vpravdě rokem rozhodného a širokého nástupu škol k soustavné polytechnické připravenosti na­ší mládeže. Mnoho podnětů a myšlenek vyslovila X. celostátní konference učitelů a školských pracovníků. Projev ministra školství a kultury, který v tomto čísle v celé šíři uveřejňujeme, je závazným dokumen­tem pro práci v příštím školním roce. Je proto třeba, aby jej všich­ni naši učitelé důkladně prostudovali a v jeho duchu si připravili vráci ve své škole. K tomu, jak rozpracovat, výsledky konference, nt iyiává neSc ministerstvo pokyny: To učiní jednotlivé kraje podle místních podmínek. Většina krajů připravuje koncem srpna okres­ní učitelské konference. Vstupujeme-li do prázdninového období, je správné, myslíme-li na zaslouženou dovolenou a odpočinek. Stejně však je správné, abychom po prázdninách vstupovali do svých tříd dobře připrave­ni. Naše komunistická strana a vláda vyslovily ústy ministra Dr Kahudy veřejné uznání práci našich učitelů a zajistily jejich vý­znamné postavení i hmotně. Dík za to nejlépe vyjádříme dobrou přípravou k další práci s našimi dětmi. Soudružky a soudruzi, je už tradiční, že se první větou hlavního referátu naší konference vždy zdůrazní její mimořádný význam. Letos však k tomu opravdu máme průkazné důvody. Uvažme jen dosah událostí, do jejichž rámce je i naše konference zasazena, bohatost a spád doby, y níž jsme se sešli k rokování. Přesuny ekonomických a třídních sil ve světě a z toho vyplývající nová perspektiva světového vývoje našly svůj odraz v jednání a závěrech XX. sjezdu KSSS a podstatně ovlivnily i březnové a dubnové zasedání a červnovou celostátní konferenci Komunis­tické strany Československa. Nadchází nyní etapa, v níž jsou na po­řadu dne nebývalé úkoly, úkoly takového historického významu, jako je odstranění válek a zajištění trvalého míru, rozvoj vý­robních sil, jímž v socialistickém táboře předhoníme i u nás ve výrobě na člověka nejvyspělejší kapitalistické země, aby tak socialismus jednou provždy zvítězil y míro­vém ekonomickém soutěžení. Československu — průmyslově mocnému státu — v tom připadá neobyčejně závažná úloha. Budeme své úkoly a výsledky posu­zovat nejvyspělejšími světovými měřítky. V nejbližších letech chceme v hlavních vý­robních úsecích — v těžbě uhlí, ve výrobě elektřiny, litiny a oceli na jednoho obyvatele — značně předhonit nejvyvinutější západo­evropské země, Francii, západní Německo i Anglii. Vstupujeme _£lo nové etapy dobře připra­veni. V praxi jsme dokázali, jak daleko lépe si vládne sám lid osvobozený od kapitalis­tické poroby, jak neomezená energie a tvo­řivost se rodi v lidových masách při socia­listické výstavbě. Naše republika je dnes průmyslově dva a púlkrát mohutnější, než byla těsně před vál­kou. I v zemědělské výrobě už překročila předválečnou úroveň. Prožili jsme v minulých týdnech a ještě prožíváme diskusi a kritiku, jaké u nás dávno nebylo. Tato diskuse a kritika znamená očistný proces, v němž se zbavujeme nedo­statků a kazů minulosti a v němž se vyzbro­jujeme pro rozhodující období, kdy změříme s kapitalismem v mírové soutěži své síly. Ukázala nám, jak lépe a rychleji bychom mohli a měli postupovat. Úkol obnovit lenin­ské zásady v životě komunistické strany a uplatňovat je ve státním aparátě a v životě naší společnosti vůbec se setkal se spontán­ním souhlasem zdola i shora. Je jistě naším společným přesvědčením a společnou snahou, chceme-li, aby i tato naše konference byla prodchnuta vysokou vzájemnou, principiální náročností. Prohlu­­bující se demokratičnost našeho veřejného života vyžaduje vyšši tvůrčí aktivitu nás všech, vědomí společné odpovědnosti za vše, co se u nás děje, intensivnější účast na ří­zení státu a jeho jednotlivých oblastí. Je proto správné, že se lidé důsledněji než dri­ve otevřeně vyjadřují k prováděni generálni linie strany a vlády, že průrazně uplatňují svou kritiku i své podněty. Je správné, že tomu tak je v plné míře i v řadách učitelů a školských pracovníků. jVjusňme, ..se. postarat o to, aby se obrodná široká a otevřená výměna názorů a podnětů stala trvalým zjevem. Dosáhneme toho pře­devším tím, že budeme správné návrhy uvá­dět operativně v život, že budeme nedostat­ky — my všichni shora až dolů — důsledně odstraňovat. Dosáhneme toho dále tím, že ty, kteří pronášejí neujasněné nebo mylné názory, nebudeme ani ignorovat ani zastra­šovat, ale budeme jim trpělivě vysvětlovat nesprávnost jejich dobře míněných názorů. tjje přirozené, že se při této otevřené kritice a sebekritice projevily i názory a snahy, ji­miž už nebyl sledován zájerp pracujícího lidu. to jest provádění generální linie výstavby socialismu bez kazů a nedostatků. Inšpirá­tori těchto názorů sledovali již jiné cíle. Re­akce se snažila využít této příležitosti k ší­řeni názorů nepřátelských našemu zřízení. Co je na jejím vystoupení závažné? Že se vedle zdiskreditovaných a neprávem dovo­lávaných hesel o „čisté demokracii” a o „svo­bodě pro všechny” zaměřila na hesla zdán­livě pokroková, že se pro ně snažila zneužit i naší terminologie. Nepřítel . nemůže naráz odkrýt své karty a nemůže klást své maxi­mální konečné požadavky. Omezil se proto promyšleně na požadavky dílčí a licoměrné formulované^ Tato situace od nás — pracovníků v ideo­logické oblasti — vyžaduje velkou politic­kou vyspělost a pohotovost. \V žádném případě nemůžeme spojovat jisté uvolnění mezinárodního napěti s poža­davkem jakéhosi názorového uvolněni, s ideovým liberalismem^ Jsme plně pro mí­rové soužití jako pro soutěž na hospodář­ském, ale též id< ologickém poli. Věříme pev­ně, že zvítězíme nejen ve výrobě a životní úrovni lidu, ale že zvítězí na celém světě i naše skutečně lidské, socialistické ideje. My pro jejich upevnění v naši společnosti uděláme vše, co je v našich silách ^Proto jsme též jednoznačně odmítli požadavek některých vysokoškolských studentů omezit či zrušit přednášky z marxismu-leninismu a široce umožnit studium protimarxistické literatury. Byl zahalován tvrzením, že budovat vědecký světový názor lze jen v boji proti idealistické j f ideologii. Sledoval se tím však opravdu „boj proti idealistické ideologii”? Vždyf takových příležitosti mají vysokoškoláci víc než dost a dosud jich zdaleka nevyužívali! Splnit ten­to požadavek by znamenalo umožnit široké prosakování a oživování reakčnich idejí. Mů­že však někdo z nás chtít, aby naše mládež musela znovu procházet trnitou cestou hle­dání, aby její přímočará výchova byla zamě­něna křivolakým vývojem? My nikterak ne­chceme a nebudeme vyklízet pole vědeckého komunismu reakčnímu ideovému pleveliA- O HLAVNÍCH ÚKOLECH NAŠEHO ŠKOLSTVÍ Projev ministra Školství a kultury Dr Františka Kahudy

Next