Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1960 (X/27-52)

1960-07-07 / No. 27-28

Příprava -nových učebnic naší socialistické školy je úkolem mimořádného významu Ministerstvo školství a kultury svolalo celostátní seminář k zahájeni tvorby nových učebnic V uplynulém týdnu kuna] se v Praze významný seminář o přípravách tvorby nových učebnic základní devítileté školy. Svolalo jej minister­stvo školství a kultury a pozvalo na něj autory a ilustrátory nových učebnic, zástupce vědeckých a pedagogických instituci, škol, umělec­kých svazů, polygrafického průmyslu a nakladatelství, některých zá­vodů a tisku. Jednání řídi) ministr soudruh František Kahuda. V před­sednictvu zasedli soudruzi ze IV. oddělení ústředního výboru Komu­nistické strany Československa v čele s vedoucím oddělení soudruhem Zd. Urbanem, který přednesl hlavní referát, a se soudruhem Matušťá­­kem z oddělení školství, védy a umění ústředního výboru Komunistickí strany Slovenska, dále předseda ústředního výboru našeho odborovéhti svazu soudruh Jan Štěpánek, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického soudruh B. Kujal, ředitel Státního pedagogického nakladatelství B Satrapa a vedoucí pracovníci ministerstva školství a kultury. Jednání na semináři probíhalo u vědomí mimořádné odpovědnosti, kterou strana a celá naše společnost tvorbě nových učebnic a přípravě této práce přikládá. Vždyť jde o dílo, které bude do značné míry ovlivňovat socialistický obsah naší školy a duševní vývoj veškeré naš> mladé generace v období budování vyspělé socialistické společnosti a budoucího komunistického společenského řádu v naší zemi. V průběhu nráce na nových učebnicích budou se konat další semináře věnované problémům, které při tvorbě uěebnic vzniknou, a autorům bude umož­něno radit se s velkým kolektivem politických pracovníků, nejrůzněj­ších vědeckých odborníků a s učiteli, a jejich práci bude podporoval celá naše veřejnost. Tato pozornost a péče, kterou naše společnost vě­nuje přípravě nových učebnic, je projevem péče o výchovu našich děti jednání semináře dokumentovalo, že máme podmínky zajistit dokonalé učebnice po všech stránkách. Po přednesení hlavního referátu vystoupil v diskusi náměstek mi nistra školství a kultury s. V. Hendrych; informoval účastníky o nejzá­važnějších opatřeních ministerstva, kterými se zajišťuje tvorba učebnic podle usneseni strany a harmonogramu úkolů. Dále hovořil s. B. Kuje! o pedagogických zásadách koncepce nových učebnic a soudruh B Satrapa seznámil účastníky semináře s některými organizačními opatře­ními, jež si vyžaduje redakční práce a včasná, kvalitní výroba učebnic Dalších dvanáct diskutujících, především z řad autorů učebnic, výtvar níků a pracovníků polygrafického průmyslu, zabývalo se některými konkrétními problémy tvorby učebnic, jak vyplynuly z hlavního referátu. Na podněty, dotazy a kritické připomínky odpověděl s. B. Kuja a závěr diskuse provedl soudruh F. Kahuda. Na tomto semináři obdrželi všichni hlavní autoři učebnic pro základ ni školu jmenovací dekrety. Ve stručném výtahu informujeme naše čte náře o tomto závažném jednání (str. 2—3). Díky vám všem... II. celostátní spartakiáda v těchto dnecli neodvolatelně skončila. Nám, kteří jsme ji s velkým zaujetím sledovali, bude však dlom ho žít v srdcích a myslích. Velkolepý dojem ze všech vystoupení nelze smazat tečkou za poslední větou. Je to dojem trvalý, byť i víme všichni, že se v nedalekém budoucnu opět sejdeme na přehlídce naší vyspělosti a síly,­­na přehlídce mládí a krásy možná ještě úchvatnější, než byla tato. Právě nyní, kdy poslední řady cvičenci opustily strahovskou pláň a v našich myslích se mohou vybavovat znovu a znovu nezapo-i menutelné hry tónů a barev, můžeme vyšlo-: vit své nejhlubší uznání. Díky vám všem* kteří jste nám připravili všechna ta radost­ná překvapení, díky za to, co jsme mohli zhlédnout, a nyní i za to, co v nás zůstává, co si pro budoucnost odnášíme s sebou ve svých srdcích do svých domovů. Chtěl bych osobně poděkovat také všem těm, kteří se z řad učitelů a školských pra­covníků podíleli na tomto úspěchu, za jejich obětavou dobrovolnou práci, bez níž bychom si nedovedli představit úspěch celku. Po dva roky věnovala se řada z nich aktivní přípra-. vě mnohdy vrcholných vystoupení II. celo­státní spartakiády, která v nedávných červ­nových dnech sklidila zasloužené uznání. Tím prokázali znovu své pochopeni pro potřeby naší společnosti, která se stále více stáv^spo­­lečností lidí vědomých si svého místa a po-, slání v celku. Chtěl bych poděkovat i naší školní mládeži, která nám připravila mnoho radostných pře­kvapení. Znovu jsme se přesvědčili, že je to mládež nejen zdravá, ale i hodná jména naší vlasti, veskrze prodchnutá novým duchem a novou silou. Mnoho nadšených slov bylo a ještě bude napsáno o II. celostátní spartakiádě. Nikdy nám však za slovy, která pak zvěční onu zá­řivou harmónii barev a pohybů, jichž jsme byli svědky, nesmí zmizet člověk, který těm­to slovům vdechl život a Zvěčnil je svou prací. Proto ještě jednou: Díky všem! FRANTIŠEK KAHUDA, ministr školství a kultury Píseň života Před dvěma tisíci roky otřáslo římskou otro­­kářskou republikou mohutně poustáni otro­ků. V jejich čele stanul gladiátor jménem Spar­takus. Povstal ve jménu života proti smrti. A s ním tisíce a Statisíce podobných, kteří byli nakonec v nerovném boji ubiti nelítostnou řím­skou vojenskou mašinérií. Šest tisíc křížů, vzty­čených podél silnice Appiovy s krutostí otro­kářů, bylo však nejen hrůzným epilogem první­ho velkého boje za život hodný člověka na té­to zemi, nýbrž i prvním přísvttem budoucích dnů a věků. Tyto a podobné myšlenky mi napadly, když jsem sledoval v minulých dnech z tribuny stra­hovského stadiónu nadšené vystoupení mužů a žen, našich vojáků i těch nejmladších a nej­­menších. Spartakiáda! Koltk nadšeného úsilí cvičenou a cvičitelů, kteří se po své celodenní prácí scházeli ve svých tělocvičnách, aby věnovali ti­síce a milióny hodin svého volna jedinému vel­kému společnému cíli! Kolik statisíců srdci a paží se tu spojilo v jediném úchvatném společ­ném rytmu života a mládí! Kolik jen našich učitelů a učitelek dalo naší spartakiádě vše­chen svůj volný čas, nadšení i lásku! Kolik dělníků v továrnách, zemědělců, dopraváků, kumštýřů a tělovýchovných pracovníků nelito­valo žádné námahy jen proto, aby se jednoho dne slilo tisíce drobných proudů z vesnic, měs­teček i měst, z Cech, Moravy i Slovenska v je­den jediný mohutný, neporazitelný proud, před nímž se otevřely brány strahovského stadiónu l srdce těch, kteří přišli prožít s nimi bouřlivý puls života naší velké doby, kdy se sny stávají skutečností a mír a šťastný život jsou již na dosah! Kdo se zahleděl do zdravých osmahlých tvá­ří těch starších i těch najmenších, do jásavé písně /ejich dokonalých cviků i do pevného rytmu jejich svalů a těl, pochopil mnohé. Mimo jiné i to, že takovou Píseň života a jeho rar dosti nelze porazit ničím a nikým. Ze společný zdvih stamiliónů lidských paží zkrotí i ty, kdo by se pokusili' ukřižovat dnešní lidstvo na hrů­zách nukleárního ničení života a světa. A pře­devším to, že nastal čas, kdy radost přemohla skepsi, víra naději, pravda lež a život smrt. Ze ta doba nastala a že jsme jejími slavnými svěd­ky i spolutvůrci. -áv­ Radostná jar jde Prahou \V

Next