Učitelské Noviny, leden-červen 1961 (XI/1-26)
1961-01-04 / No. 1
Učitelským novinám k 10, výročí V lednu 1961 tomu bude 10 let, kdy vySlo 1. číslo obnovených UčtteU ských novin. Tyto obnovené Učitelské noviny navazovaly na dobrou a zdravou tradici stejnojmenného časopisu, který bojoval za zájmy pokrokového učitelstva a školy proti rakousko-byrokratickému klerikalismu i proti reakční kulturní politice české buržoazie v době 1. republiky. Soudruh Nejedlý, který je nejen znalcem jejich historie od prvního čísla v r. 1883 do konce jejich 50. ročníku, ale i jejich spolubojovníkem a dokonce i po.jistou dobu jejich redaktorem, vyslovil před deseti lety ve své zdravici ,Učitelským novinám na novou cestu“ přání, aby se obnovené Učitelské noviny, navazujíce na svou pokrokovou předmnichov* skou tradici, staly významným nástrojem bo]e za vybudování nové školy, školy naplněné a prostoupené duchem socialismu, aby se staly rádcem a povzbuzovatelem našeho učitelstva i pracovníků školské správy v je-. jich úsilí o splnění tohoto úkolu. V uplynulém desetiletí prošly Učitelské noviny spolu s naší školou složitým vývojem, který byl odrazem hlubokých politických, hospodářských, sociálních a kulturních přeměn celé naší společnostt budující so-, cialismus a snažily se poctivě plnit úkoly, které jim byly dány do vínku. Pomáhaly zlepšit práci škol, soustřeďovaly zkušenosti učitelů a ředitelů z jejich každodenní práce, pomáhaly rozvíjet další politické a odborné vzdělání našeho učitelstva a staly se zejména v posledním údobí širokou tribunou diskusí o zásadních otázkách pedagogické teorie a praxe. Byly současně i účinným nástrojem politiky strany a školské správy v oblastt výchovy a vzdělávání mládeže. Můžeme proto s radostí konstatovat, že program, který Učitelským novinám ifaznačtl ve své zdravici s. Nejedlý, byl v podstatě splněn. Za tuto práci vyslovujeme redakci, všem spolupracovníkům a dopisovatelům naše soudružské poděkování. V nastávajícím údobí budou muset naše Učitelské noviny sehrát významnou rolí pří realizací principů a úkolů revoluční přestavby práca všech našich škol ve smyslu ještě těsnějšího sepětí školy se životem. Musí se stát v leninském slova smyslu kolektivním propagátorem a agU tátorem i kolektivním oragnízátorem, musí být v živém kontaktu se stranickými a odborovými organizacemi na školách, se všemi učiteli a vychovateli, s rodiči i mládežnickými organizacemi, musí citlivě reagovat na všechny aktuální problémy, které se v práci škol, výchovných instituci i školské správy objeví, a své čtenáře sdružovat k jejich řešení. Musí být í nadále významným šiřitelem marxistické teorie a pomáhat tak učitelům nejen v jejich praxi, ale i v dalším politickém a odborném růstu. Abychom mohit splnit úkoly vytyčené naši stranou v oblastí výJ chovy a vzdělání lidu, je nezbytné velmi přesně vědět, co se děje v masách našich učitelů, mistrů, vychovatelů, žáků; studentů i rodičů. UčiteU ské noviny jsou jedním z důležitých prostředků, který nám pomůže vytvořit tento obraz, i prostředkem, který umožňuje aktuální otázky opravdově, komunisticky řešit. Proto bude jistě správné, aby si Učitelské noviny vytvořily ještě štrší sít spolupracovníků z nejrůznějších pracovíšt. Přejeme Učitelským novinám hodně úspěchů v jejich další prácí va prospěch dalšího rozvoje naší socialistické vlastí. FRANTIŠEK KAHUDA, JAN ŠTĚPÁNEK, ministr školství a kultury předseda Svazu zaměstnanců Školství, védy, uměni a tisku. ..... ,. ,Pec míru" » Nové hutí Klamania Gottwalda V Kuníiclch MYSLEME NA ZÍTŘEK ■p ok, který ukonfiil šestou desítku let našeho ^ bouřlivého století, máme za sebou a před námi se otvírá nová, Ještě závratnější perspekva budoucích dnů. Světová socialistická sou’va vstoupila, jak praví Prohlášení moskevské rady představitelů komunistických a dělnicch stran, do nové etapy vývoje. „Sovětský z úspěšně uskutečňuje rozvinutou výstavbu ■unistické společnosti. Jiné země socialistic> tábora úspěšně budují základy socialismu teré z nich již vstoupily do období vývyspělé socialistické společnosti.“ Jak význam Je skryt v těchto slovech pro kteří prožívali dlouhá léta kapitallsku, hrůzy fašismu i vzrušené a úpornašl novou, socialistickou repubilepé výhledy ukazují na pohled ■ašeho třetího pětiletého plánu ářského plánu rozvoje vyspělé čnosti. by, kdy pracující byli zázajetí politické a ekonomic- V Jejich přirozený zájem o náván různými senzacemi, nestvůrou a konče řáděluí. Pro mnohé a mnohé ni, které dovedly vzrušit, :pasů. " ■rá jsou dnes schopna a více než nejneočeká/ého utkání. To jsou idního hospodářství, trochu, pochopíme, ho utkáni, než Je ‘~'<vá mluvaI Je íastní vši*• a slávy, t, o namunism clallsmu a v Sovětském svazu Již v této souvislosti hovoří o materiální bázi pro přechod ke komunismu. Budování takové základny Je Úkol prvořadý, avšak ne Jediný. Ruku v ruce s tímto úkolem stojí před námi úkol neméně důležitý, totiž výchova nového člpvěka, který by byl schopen ovládat stále složitější výrobní techniku a který by byl zároveň s to využívat co nejkulturněji plodů socialistické výroby. P ři setkání s buržoaznlmt pedagogy a s učiteli západních zemi, kteří nejsou vždy našimi nepřátelí, ale žiji zpravidla v zajetí Idealistického světového názoru, slýcháme vý- MIROSLAV CIPRO * 1 * * * V tku, že svůj výchovný systém příliš podřizujeme ekonomickým hlediskům a zapomínáme přitom na člověka a jeho city. Při Jednom takovém setkání nám vyprávěla kterási učitelka z Německé spolkové republiky starou orientální zkazku o starci, který prý raději tahal vodu ze studny vlastní rukou, než aby použil rumpálu, Jak mu poradil mladý pocestný. Nechtěl prý totiž zaměnit své lidské srdce za stroj. Tak 1 my si musíme zachovat živé srdce, pravila ona mladá německá učitelka, a nepropadnout chladné technice. Cožpak tak vznešený pojem, Jako je člověk-homo sapiens, můžeme podřizovat panství chladné techniky a ekonomiky? Není to znesvěcování vznešeného humanistického poslání člověka? Temperamentní vystoupeni mladé učitelky by bylo asi v mnoha přítomných zanechalo sympatický ohlas, kdyby byl celý problém zůstal nerozebrán. Když se však v diskusí vyjasnily pojmy, ukázalo se, Jak falešné Je stavět do protikladu techniku a humanismus. Cožpak výrobní ráče, užívajíc! moderní techniky, Je něco ne'ského? Když kdysi Rousseau daroval Voltalsvého Emila, v němž Je hlásán návrat ‘rodě, poděkoval mu kousavý Voltaire za že lidé mají žit na stromech. Ale prohláíám raději bude žít na zemi a Jíst vidličnožem. Rousseau měl polovinu pravdy, •oklamoval svůj romantismus a odklon ší současné civilizace, protože to býče zahnlvajícl feudální společnosti, á pravda Je Jinde: cesta k větší svo-V tom, že se vzdáme civilizace a vrátíme se do doby kamenné. Je v techniky využijeme k odstraněni olečenských vztahů a k poskytnuvobody všem. Historka o sedlákovi, který se bál stroje, aby neumrtvil své lidské srdce, Je už hodně zastaralá a čpí památníkovým romantismem. Jaká by byla skutečnost? Asi taková: stařec poděkuje za radu, aby čerpal vodu rumpálem, a prohlásí, že už u nich byli inženýři a vyměřovali pumpu elektrickou. A tak bude mít ted mnoho času, kterého využije Jinak než dříve: pomůže postat vit školu, udělá vnukovi krásného draka a večer bude studovat v knihách. Kdo takto pochopí vztah člověka a techniky, musí se vyléčit z klamného idealistického názoru, že technika Je něčím člověku nepřátelským, když komunisté tolik zdůrazňují otázky výroby, že tím snižují úlohu lidské osobnosti. Právě naopak: teprve v socialistické společnosti mohou lidé plně využívat plodů své práce a žít stále svobodněji, protože není už vykořisťcvatel•kých trubců, kteří tučněli z práce druhých, a protože nastoleni socialistických výrobních vztahů umožnilo rozvinout výrobní techniku tak, aby se všem mohlo dostat podle jejich zásluh. N a prahu nového roku v úvahách o tom, co přinesl rok minulý a Jaké výhledy nám skýtá rok nastávající, se neodbytně vnucuje myšlenka, Jak nezadržitelně a Jak závratným tempem člověk proniká do záhad světa a života a Jak dalekosáhle si podmaňuje a k prospěchu všech stále důsledněji využívá t,zákonů vývoje přírody a společnosti. Člověk prozkoumal svou vlastní historii na sta, tisíce až milióny let nazpět. Vědecká analýza vlastních dějin mu umožnila postihnout i směr budoucího vývoje společnosti, a tak dnes Již nežijeme ze dne na den. Marxisticko-leninské učení o společnosti nám prozařuje jako mocný reflektor mlžiny budoucnosti a Již dnes nám stále více vyjasňuje obrysy komunismu. Socialistický člověk se stává stále více pánem času, protože Jako onen antický bůh Janus vidí’nejen do minulostí, do své historie, ale proniká stále hlouběji i do neznámé budoucnosti. Stává se stále více pánem prostoru, pronikaje do nekonečných výšin, které kdysi byly vyhrazeny Jen andělským kůrům, i do hlubin hmoty, která odhaluje člověku svou nekonečnou rozmanitost a sílu. Je však ještě Jeden směr, kterým proniká věda, aby vzala přírodě její tajemství, a tento směr vede do, nitra člověka, k poznání zákonů Jeho života a myšlení, k Jeho osvobozeni od strachu, klamu, pověr a iluzí a k jeho rozumovému, morálnímu i kulturnímu povzneseni. Vždyť nová společnost vyžaduje 1 nového, dokonalejšího člověka. Ne nějakého nadčlověka-šelmu protrhnuvši pouta každé morálky, ale člověka harmonicky (Dokončení na str. 3./ fhmoe u vzndX m nafto* ndčtm, zvedáme oblohu, zvedáme svit, my, Jeho mládí, trdce pro něj tlukou, dopředu, dopředu, nikdy ut ipěti FRANTIŠEK HRUBÍM