Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1961 (XI/27-52)

1961-07-06 / No. 27-28

6. ČERVENCE 1961 • ROČNÍK XI. • ČÍSLO27-28 Ráno v táboře... Kdo nezkusil, neuvěří, kolik půvabů má život pod stany. Od ranní rozcvičky v orosené trávě přes roman­tiku vaření a oběda z Jídelních misek až k večernímu táboráku — co Je tu nových zážitků a nových zkušeností, co příležitostí k činnostem, k samostatnosti a Iniciativě. Buďte, děti, zdrávy a užijte hodně radostil Fota-]. Platil Příjemné prázdniny, soudruzi! Jako každoročně zavřela se školní vrata za posledním žákem s vysvědčením v ruce. Učitelům však Ještě dovolená nenastala; dokončují různé závěrečné práce, uzavírají třídní knihy a výkazy, prohlížejí kabinety, učebnice a školní potřeby. Ředitelé škol sl oddechli, že teprve ted budou moci dokon­čit administrativní a hospodářské práce. Školníci a uklízečky již začali s generál­ním úklidem; v některých školách jim při tom pomáhají i rodiče a starší žáci. Jaký byl uplynulý školní rok? Tuto otáz­ku sl kladou mnozí učitelé. Byl to první školní rok v naší socialistické republice, rok 40. výročí založení Komunistické stra­ny Československa, rok, v němž byl schvá­len a uváděn v život nový školský zákon, rok, v němž některé třídy již začaly pra­covat podle nových učebních osnov a učeb­nic a všechny školy již směle;! a s většími zkušenostmi začaly uplatňovat princip spo­jeni školy se životem. Byl to rok organi­zační přestavby a nástupu do obsahové pře­stavby našeho školství. V uplynulém školním roce bylo též po­prvé prověřeno v praxi bezplatné poskyto­vání učebnic a školních potřeb všem žákům škol I. a II. cyklu. Tento mimořádný úkol spočíval převážně na učitelích, kteří při je­ho politickém zabezpečení a pedagogickém využití vyvinuli značné úsilí a nadto pro­váděli 1 distribuci učebnic a školních po­třeb. Dosavadní systém distribuce učebnic, pomůcek a školních potřeb nevyhovuje a učitelé by neměli být trvale zatěžování tou­to prací. V současné době se shromaždují náměty, Jak distribuci zjednodušit a po všech stránkách zlepšit. Charakteristickým znakem minulého škol­ního roku byla orientace učitelů na vnitřní práci školy. Učitelské kolektivy cílevědo­měji než kdykoliv předtím usilovaly o do­sažení hlubokých a trvalých znalostí a o výchovu v komunistickém duchu. Toto úsilí přináší na většině škol dobré výsledky. Po­tvrdilo sé to i na květnových schůzích na školách a na okresních aktivech, na nichž byly zhodnoceny výsledky práce školy nejen za uplynulý školní r'ok, ale za cel* období od vydání usnesení ústředního výboru KSČ z dubna 1959. Tohoto hodnocení se účastnili poprvé zástupci závodů a JZD, národních výborů a SRPŠ, z nichž většina vysoce oce­ňovala přednosti spojeni školy se životem a kladně hodnotila obětavou prácí učitelů. Bodgocenl výsledků práce uplynulého školního roku se vyznačovalo větší Inicia­tivou a aktivitou učitelů než v letech minu­lých. Učitelé hovořili o své práci otevřeněji a kritičtěji. Snad k tomu přispělo i to, že se letošní hodnoceni provádělo na členské schůzí základní odborové organizace, na níž se více uplatňuje aktivita učitelského ko­lektivu. Je v zájmu společnosti, aby sl učitelé v době prázdnin především dobře odpoči­nuli. a načerpali tolik sil, aby nastupovali do práce v novém školním roce osvěžení. Proto je také učitelům umožněno, aby po­měrně více než pracující v jiných oborech mohli využívat rekreačních objektů ROH v době hlavních školních prázdnin. Odbo­rovému svazu zaměstnanců školství a kul­tury bylo na letošní rok přiděleno celkem 18 745 rekreačních poukazů, z nichž bylo asi 47 proč., na prázdninové měsíce, aby jich mohli využít v nejvyšši míře učitelé a vychovatelé, kteří tvoří asi polovinu členů odborového svazu. Kromě toho se budou učitelé podílet též na rodinné rekreaci, a to jak v rekreačních zařízeních ROH, tak 1 v zařízeních závodních výborů. Některé učitelky mateřských škol a vychovatelé mi­moškolských zařízení si nemohou dovole­nou vyčerpat v době hlavních prázdnin, je­likož většina těchto zařízení je v prázdni­nových měsících v provozu. Nemálo učitelů využije prázdnin ke zlep­šení a upevnění svého zdraví léčením v sa­natoriích. Našemu odborovému svazu bylo letos přiděleno asi 12 861 poukazů na zvláštní léčebnou péčí. Zde však již nelze vždy čekat až na prázdniny, proto se ně­kteří učitelé léčí v sanatoriích i během školního roku. Stále větší počet učitelů Využívá prázd­nin k poznávání naší vlasti, zemí socialis­tického tábora 1 ostatních zemí. Na letošní prázdniny připravil odborový svaz 47 exkurzně turistických základen, 6 tematic­kých zájezdů a 10 putovních autokarových zájezdů. Těchto akcí se účastní 5000 uči­telů Pro další tisíce učitelů byly připrave­ny zájezdy po republice a stovky učitelů vy­užijí zahraniční rekreace ROH a zájezdů or­ganizovaných Čedokem. Doposud však ne­mohla být plně uspokojena touha učitelů navštívit SSSR, učitelů němčiny navštívit NDR apod. Mnozí učitelé věnují část prázdnin ke své­mu sebevzdělání. V zimním semestru minu­lého školního roku studovalo dálkově pou­ze na pedagogických Institutech 7700 uči­telů. Kromě toho studovalo několik set uči­telů na ostatních vysokých školách. Větši­na těchto učitelů se zúčastní prázdninového soustředění, aby si mohli ujasnit nejobtíž­nější části studia, aby mohli dobře zvlád­nout studijní látku a včas vykonat zkouš­ky, popř. aby dohnali zameškané studium. Tisíce dalších učitelů se zúčastní různých kursů. Značný počet učitelů pracuje o prázdni­nách v pionýrských táborech. V letošním rose bude trávit prázdniny pouze v pionýr­ských táborech ROH 262 000 dětí, z toho 19 446 dětí členů našeho odborového svazu. Počítáme-li průměrně na 20 dětí jednoho výchovného pracovníka a jsou-H více než z poloviny těmito pracovníky učitelé, zna­mená to, že se v pionýrských táborech vy­střídá po třech týdnech asi 10 000 učitelů. Další učitelé budou zaměstnáni v pionýr­ských táborech SRPS. Mnozí učitelé, zejména vesničtí,- již tra­dičně tráví část prázdnin, zejména v době žní, mezi družstevníky, a to Jako agitáto­ři či brigádníci. Učitelé konají tyto práce rá­di, avšak neměli by být zaměstnáváni po­družnými administrativními pracemi, růz­nými soupisy apod., při nichž není využito Jejich pedagogických a kulturněpolitických znalostí a zkušeností. Mimořádnou událostí letošních prázdnin bude celostátní konference učitelů, na níž se připravuje na 900 učitelů á 350 školských pracovníků. Delegáti konference budou i v době prázdnin promýšlet, o čem by měli na konferenci diskutovat, neboť, Jak se někte­ří z nich vyjádřili na okresních aktivech, přinese konference našemu školství tolik, kolík dají delegáti konferenci ze svých bo­hatých zkušeností, kolik dají podnětů 'a připomínek. Život naších učitelů v době prázdnin bu­de tak pestrý a bohatý, jak je pestrý a bo­hatý život celé naši socialistické společnos­tí. Rodiče a žáci se loučili na konci školní­ho roku se svými učiteli s poděkováním za vykonanou práci a s přáním příjemného užití dovolené. K ním se připojují i odbo­roví funkcionáři: Užijte dobře své zaslouže­né dovolené a načerpejte tolik sil, abyste mohli po prázdninách vstupovat do tříd svěží, radostně a s optimismem. Dr. ALOIS SELDER, místopředseda OV Odborového svazu školství a kultury. (pokladní dm .Uj, to to půli?/" Svraštil Celo, přivřel oči a ústa pokřivil skoro do plá­če. .Pálí, nepálí, musím tě pořádně umýt. Bílé podkolen­­ky a špinavá kolena, to nejde Jaksi dohromady, víme?“ „Bílé ponolky,“ myslí si Honzík, „také mohli ti velcí vymyslil něco lepšího. Bílé'ponolky nevydrží bílé ani ten kousek cesty ke škole, a vůbec ...“ .To poděkování, Honzíku, Jsi nezapomněl? Reknt mi to pěkně, zkus to.“ Plácl dlaní do vody. „Soudružko učitelko, Já vám za všechno moc děkuju, děkuju ... a Jak dál, mami?“ .A přeji vám příjemné prázdniny,“ dodává s důrazem na každé slovo máma. „To jsem si mohla myslet, že na něco zapomeneš, ty šmodrcho.“ Valchuje tělíčko světlemodrou osuškou. „Podáš soudružce kytičku a musíš se jí přitom dívat pěkně do očí, rozumíš? Tak to Ještě Jednou zkus od za­čátku.“ „Soudružko učitelko, Já vám za všechno moc děku- Ju ... zač za všechno, mámo? Kdyby se zeptala, naše soudružka se strašně moc ptá, pořád se ptá...“ Máma drží voňavého kluka v náručí. Nese ho k postýl­ce. „Neměj strach, nebude se ptát. Ale abys to věděl ty, tak ti to povím. Naučila tě přece číst a psát a počítat, kreslit a zpívat, cvičit, poslouchat, přednášet... A také za to, že se s tebou celý rok trápila, když Jsi třeba ne­dával pozor nebo když jsi přinesl do Školy kotě a šneč­ka, však ty víš ... A spi už, dobrou noci“ Honzík zívl. Potom ale vyletí jako střela. „Mámo, pro­sím tě, přines mi sem z kuchyně samopal.“ Vlastnoručně vyrobený samopal leží podle Jiskřičky v posteli. Za chvíli se z ložnice ozývá pravidelné oddy­chování. Máma žehlí v kuchyni tmavomodré kalhotky a bílou košilku. Potom vymění růžičkám vodu. „Tak vstávat, Je ránoľ „Už? Člověk by spal... ale dnes už Je poslední den a zítra začínají prázdniny! To ti bude život, panečku!“ Otřel si pusu od snídaně, vrátil se pro kytičku, vy­běhl na chodbu. Ale znovu se vrátil. Kradl se po Špič­kách k postýlce. Dobré Je to, máma nic nepostřehla a bratr Je už dávno ve škole. „At se nenatáhneš, nelet Jako splašený,“ volá máma za Honzíkem. „Neměj strach, mámo, Já neupadnul' Běží silnící vzhůru ke škole. Odřenina na koleně do rána zaschla a trochu to bolí, když v chůzi ohýbá nohu. Ale có, Je Jiskra — a voják! V drobné ruce tiskne kytič­ku a z kapsy kalhotek čouhá samopal. Odpoledne půjde s kluky do Pekla a zítra na Labe a za týden na stanový tábor! Kdyby nechodil do školy, ani by neměl prázdniny. „Nazdar, Honzo!" přidal se k němu cestou pihovatý klučina. „Jů, to se řekneeé! Nese s sebou do školy flintu, Jůůůůi“ „Žaluj st, žnlobníčku! A abys věděl, žádnou flintu. To Je samopal,' Sedí v lavici, kytku před sebou a myslí na přáníčko. „Jak to Jen ta máma říkala? Za všechno poděkovat a přát pěkné prázdniny... Ale Jaké Jen mohou prázdni­ny být?“ Naklonil se přes lavici: „Ty, Jardo, Jaké Jsou prázdni­ny?“ „Hm. Prima. Baštáckě, sensační, bágovél“ Takhle to máma neříkala. Jinak to bylo, docela Jinak. A Jarda je osel, i když má pravdu. Takhle to přece ne­může soudružce říciI Soudružka má puntíčkované šaty s velkým bílým lím­cem a oči se Jí smějí jako červnové slunce za okny, které šimrá do očí. Rozdá vysvědčení a pak to začne. Už stojí proti ní a v ruce drží kytičku voňavých pou­­pátek. „Dívej se soudružce pěkně do očí,“ slyší Honzík za zády mámino napovídáni, ale na víc si nevzpomíná. Popadá dech. „Soudružko učitelko, Já... já...“ „On má v lavici samopal, podívejte, soudružko!“ pře­rušil náhle mlčení Pepíkův hlas a už zdvíhá samopal vy­soko nad hlavu. Honzíkova dušinka se tetelí. Přešlapuje, dívá se ještě pořád do soudružčiny tváře a vlastně se ani na Pepíka nezlobí. „No dobrá, Pepíku. Vždyt Je dnes poslední den školy. A neměl bys žalovat, to není pěkné.“ Na vysvědčení se smějí jedničky. Poslal k Pepíkovi ten nejdelšl „dlouhý nos“ a potom Je všechno Jako ra­dostný smích. Zítra začínají opravdické prázdniny ... I LUDMILA PELCOVA roto ]. luneN

Next