Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1961 (XI/27-52)
1961-07-06 / No. 27-28
6. ČERVENCE 1961 • ROČNÍK XI. • ČÍSLO27-28 Ráno v táboře... Kdo nezkusil, neuvěří, kolik půvabů má život pod stany. Od ranní rozcvičky v orosené trávě přes romantiku vaření a oběda z Jídelních misek až k večernímu táboráku — co Je tu nových zážitků a nových zkušeností, co příležitostí k činnostem, k samostatnosti a Iniciativě. Buďte, děti, zdrávy a užijte hodně radostil Fota-]. Platil Příjemné prázdniny, soudruzi! Jako každoročně zavřela se školní vrata za posledním žákem s vysvědčením v ruce. Učitelům však Ještě dovolená nenastala; dokončují různé závěrečné práce, uzavírají třídní knihy a výkazy, prohlížejí kabinety, učebnice a školní potřeby. Ředitelé škol sl oddechli, že teprve ted budou moci dokončit administrativní a hospodářské práce. Školníci a uklízečky již začali s generálním úklidem; v některých školách jim při tom pomáhají i rodiče a starší žáci. Jaký byl uplynulý školní rok? Tuto otázku sl kladou mnozí učitelé. Byl to první školní rok v naší socialistické republice, rok 40. výročí založení Komunistické strany Československa, rok, v němž byl schválen a uváděn v život nový školský zákon, rok, v němž některé třídy již začaly pracovat podle nových učebních osnov a učebnic a všechny školy již směle;! a s většími zkušenostmi začaly uplatňovat princip spojeni školy se životem. Byl to rok organizační přestavby a nástupu do obsahové přestavby našeho školství. V uplynulém školním roce bylo též poprvé prověřeno v praxi bezplatné poskytování učebnic a školních potřeb všem žákům škol I. a II. cyklu. Tento mimořádný úkol spočíval převážně na učitelích, kteří při jeho politickém zabezpečení a pedagogickém využití vyvinuli značné úsilí a nadto prováděli 1 distribuci učebnic a školních potřeb. Dosavadní systém distribuce učebnic, pomůcek a školních potřeb nevyhovuje a učitelé by neměli být trvale zatěžování touto prací. V současné době se shromaždují náměty, Jak distribuci zjednodušit a po všech stránkách zlepšit. Charakteristickým znakem minulého školního roku byla orientace učitelů na vnitřní práci školy. Učitelské kolektivy cílevědoměji než kdykoliv předtím usilovaly o dosažení hlubokých a trvalých znalostí a o výchovu v komunistickém duchu. Toto úsilí přináší na většině škol dobré výsledky. Potvrdilo sé to i na květnových schůzích na školách a na okresních aktivech, na nichž byly zhodnoceny výsledky práce školy nejen za uplynulý školní r'ok, ale za cel* období od vydání usnesení ústředního výboru KSČ z dubna 1959. Tohoto hodnocení se účastnili poprvé zástupci závodů a JZD, národních výborů a SRPŠ, z nichž většina vysoce oceňovala přednosti spojeni školy se životem a kladně hodnotila obětavou prácí učitelů. Bodgocenl výsledků práce uplynulého školního roku se vyznačovalo větší Iniciativou a aktivitou učitelů než v letech minulých. Učitelé hovořili o své práci otevřeněji a kritičtěji. Snad k tomu přispělo i to, že se letošní hodnoceni provádělo na členské schůzí základní odborové organizace, na níž se více uplatňuje aktivita učitelského kolektivu. Je v zájmu společnosti, aby sl učitelé v době prázdnin především dobře odpočinuli. a načerpali tolik sil, aby nastupovali do práce v novém školním roce osvěžení. Proto je také učitelům umožněno, aby poměrně více než pracující v jiných oborech mohli využívat rekreačních objektů ROH v době hlavních školních prázdnin. Odborovému svazu zaměstnanců školství a kultury bylo na letošní rok přiděleno celkem 18 745 rekreačních poukazů, z nichž bylo asi 47 proč., na prázdninové měsíce, aby jich mohli využít v nejvyšši míře učitelé a vychovatelé, kteří tvoří asi polovinu členů odborového svazu. Kromě toho se budou učitelé podílet též na rodinné rekreaci, a to jak v rekreačních zařízeních ROH, tak 1 v zařízeních závodních výborů. Některé učitelky mateřských škol a vychovatelé mimoškolských zařízení si nemohou dovolenou vyčerpat v době hlavních prázdnin, jelikož většina těchto zařízení je v prázdninových měsících v provozu. Nemálo učitelů využije prázdnin ke zlepšení a upevnění svého zdraví léčením v sanatoriích. Našemu odborovému svazu bylo letos přiděleno asi 12 861 poukazů na zvláštní léčebnou péčí. Zde však již nelze vždy čekat až na prázdniny, proto se někteří učitelé léčí v sanatoriích i během školního roku. Stále větší počet učitelů Využívá prázdnin k poznávání naší vlasti, zemí socialistického tábora 1 ostatních zemí. Na letošní prázdniny připravil odborový svaz 47 exkurzně turistických základen, 6 tematických zájezdů a 10 putovních autokarových zájezdů. Těchto akcí se účastní 5000 učitelů Pro další tisíce učitelů byly připraveny zájezdy po republice a stovky učitelů využijí zahraniční rekreace ROH a zájezdů organizovaných Čedokem. Doposud však nemohla být plně uspokojena touha učitelů navštívit SSSR, učitelů němčiny navštívit NDR apod. Mnozí učitelé věnují část prázdnin ke svému sebevzdělání. V zimním semestru minulého školního roku studovalo dálkově pouze na pedagogických Institutech 7700 učitelů. Kromě toho studovalo několik set učitelů na ostatních vysokých školách. Většina těchto učitelů se zúčastní prázdninového soustředění, aby si mohli ujasnit nejobtížnější části studia, aby mohli dobře zvládnout studijní látku a včas vykonat zkoušky, popř. aby dohnali zameškané studium. Tisíce dalších učitelů se zúčastní různých kursů. Značný počet učitelů pracuje o prázdninách v pionýrských táborech. V letošním rose bude trávit prázdniny pouze v pionýrských táborech ROH 262 000 dětí, z toho 19 446 dětí členů našeho odborového svazu. Počítáme-li průměrně na 20 dětí jednoho výchovného pracovníka a jsou-H více než z poloviny těmito pracovníky učitelé, znamená to, že se v pionýrských táborech vystřídá po třech týdnech asi 10 000 učitelů. Další učitelé budou zaměstnáni v pionýrských táborech SRPS. Mnozí učitelé, zejména vesničtí,- již tradičně tráví část prázdnin, zejména v době žní, mezi družstevníky, a to Jako agitátoři či brigádníci. Učitelé konají tyto práce rádi, avšak neměli by být zaměstnáváni podružnými administrativními pracemi, různými soupisy apod., při nichž není využito Jejich pedagogických a kulturněpolitických znalostí a zkušeností. Mimořádnou událostí letošních prázdnin bude celostátní konference učitelů, na níž se připravuje na 900 učitelů á 350 školských pracovníků. Delegáti konference budou i v době prázdnin promýšlet, o čem by měli na konferenci diskutovat, neboť, Jak se někteří z nich vyjádřili na okresních aktivech, přinese konference našemu školství tolik, kolík dají delegáti konferenci ze svých bohatých zkušeností, kolik dají podnětů 'a připomínek. Život naších učitelů v době prázdnin bude tak pestrý a bohatý, jak je pestrý a bohatý život celé naši socialistické společností. Rodiče a žáci se loučili na konci školního roku se svými učiteli s poděkováním za vykonanou práci a s přáním příjemného užití dovolené. K ním se připojují i odboroví funkcionáři: Užijte dobře své zasloužené dovolené a načerpejte tolik sil, abyste mohli po prázdninách vstupovat do tříd svěží, radostně a s optimismem. Dr. ALOIS SELDER, místopředseda OV Odborového svazu školství a kultury. (pokladní dm .Uj, to to půli?/" Svraštil Celo, přivřel oči a ústa pokřivil skoro do pláče. .Pálí, nepálí, musím tě pořádně umýt. Bílé podkolenky a špinavá kolena, to nejde Jaksi dohromady, víme?“ „Bílé ponolky,“ myslí si Honzík, „také mohli ti velcí vymyslil něco lepšího. Bílé'ponolky nevydrží bílé ani ten kousek cesty ke škole, a vůbec ...“ .To poděkování, Honzíku, Jsi nezapomněl? Reknt mi to pěkně, zkus to.“ Plácl dlaní do vody. „Soudružko učitelko, Já vám za všechno moc děkuju, děkuju ... a Jak dál, mami?“ .A přeji vám příjemné prázdniny,“ dodává s důrazem na každé slovo máma. „To jsem si mohla myslet, že na něco zapomeneš, ty šmodrcho.“ Valchuje tělíčko světlemodrou osuškou. „Podáš soudružce kytičku a musíš se jí přitom dívat pěkně do očí, rozumíš? Tak to Ještě Jednou zkus od začátku.“ „Soudružko učitelko, Já vám za všechno moc děku- Ju ... zač za všechno, mámo? Kdyby se zeptala, naše soudružka se strašně moc ptá, pořád se ptá...“ Máma drží voňavého kluka v náručí. Nese ho k postýlce. „Neměj strach, nebude se ptát. Ale abys to věděl ty, tak ti to povím. Naučila tě přece číst a psát a počítat, kreslit a zpívat, cvičit, poslouchat, přednášet... A také za to, že se s tebou celý rok trápila, když Jsi třeba nedával pozor nebo když jsi přinesl do Školy kotě a šnečka, však ty víš ... A spi už, dobrou noci“ Honzík zívl. Potom ale vyletí jako střela. „Mámo, prosím tě, přines mi sem z kuchyně samopal.“ Vlastnoručně vyrobený samopal leží podle Jiskřičky v posteli. Za chvíli se z ložnice ozývá pravidelné oddychování. Máma žehlí v kuchyni tmavomodré kalhotky a bílou košilku. Potom vymění růžičkám vodu. „Tak vstávat, Je ránoľ „Už? Člověk by spal... ale dnes už Je poslední den a zítra začínají prázdniny! To ti bude život, panečku!“ Otřel si pusu od snídaně, vrátil se pro kytičku, vyběhl na chodbu. Ale znovu se vrátil. Kradl se po Špičkách k postýlce. Dobré Je to, máma nic nepostřehla a bratr Je už dávno ve škole. „At se nenatáhneš, nelet Jako splašený,“ volá máma za Honzíkem. „Neměj strach, mámo, Já neupadnul' Běží silnící vzhůru ke škole. Odřenina na koleně do rána zaschla a trochu to bolí, když v chůzi ohýbá nohu. Ale có, Je Jiskra — a voják! V drobné ruce tiskne kytičku a z kapsy kalhotek čouhá samopal. Odpoledne půjde s kluky do Pekla a zítra na Labe a za týden na stanový tábor! Kdyby nechodil do školy, ani by neměl prázdniny. „Nazdar, Honzo!" přidal se k němu cestou pihovatý klučina. „Jů, to se řekneeé! Nese s sebou do školy flintu, Jůůůůi“ „Žaluj st, žnlobníčku! A abys věděl, žádnou flintu. To Je samopal,' Sedí v lavici, kytku před sebou a myslí na přáníčko. „Jak to Jen ta máma říkala? Za všechno poděkovat a přát pěkné prázdniny... Ale Jaké Jen mohou prázdniny být?“ Naklonil se přes lavici: „Ty, Jardo, Jaké Jsou prázdniny?“ „Hm. Prima. Baštáckě, sensační, bágovél“ Takhle to máma neříkala. Jinak to bylo, docela Jinak. A Jarda je osel, i když má pravdu. Takhle to přece nemůže soudružce říciI Soudružka má puntíčkované šaty s velkým bílým límcem a oči se Jí smějí jako červnové slunce za okny, které šimrá do očí. Rozdá vysvědčení a pak to začne. Už stojí proti ní a v ruce drží kytičku voňavých poupátek. „Dívej se soudružce pěkně do očí,“ slyší Honzík za zády mámino napovídáni, ale na víc si nevzpomíná. Popadá dech. „Soudružko učitelko, Já... já...“ „On má v lavici samopal, podívejte, soudružko!“ přerušil náhle mlčení Pepíkův hlas a už zdvíhá samopal vysoko nad hlavu. Honzíkova dušinka se tetelí. Přešlapuje, dívá se ještě pořád do soudružčiny tváře a vlastně se ani na Pepíka nezlobí. „No dobrá, Pepíku. Vždyt Je dnes poslední den školy. A neměl bys žalovat, to není pěkné.“ Na vysvědčení se smějí jedničky. Poslal k Pepíkovi ten nejdelšl „dlouhý nos“ a potom Je všechno Jako radostný smích. Zítra začínají opravdické prázdniny ... I LUDMILA PELCOVA roto ]. luneN