Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1966 (XVI/28-52)

1966-07-21 / No. 28-29

V tomto čísle otiskujeme projevy a informace z letošních Uherskobrodských dní podeváté V UHERSKÉM BRODĚ Ve dnech 6.—13. července sešli se už podeváté na Uherskobrod­ských dnech J. A. Komenského učitelé, vychovatelé a školští pra­covnici, aby se seznámili s hlavními proudy současné pedagogické teorie a praxe a vyměnili si své zkušenosti. Po slavnostním zahá­jení a položení věnce u pomníku J. A. Komenského před muzeem pronesl úvodní referát na téma „Vědeckotechnický pokrok a řízení společnosti doc. inž. .Miloslav Král, CSc., vedoucí katedry teorie řízení na Vysoké škole politické při ÚV KSC. Jeho projev, jehož výtah v dnešním čísle přinášíme, silně předznamenal celé další jednání Uherskobrodských dnů. Odpoledne byly otevřeny výstavy a studovny pedagogických čtení v budově devítiletky na náměstí Vítězného února a v závodním klubu pracujících sešli se autoři pedagogických čtení. Večer byl zakončen koncertem Filharmonie pracujících z Gottwaldova a pěveckého souboru Dvořák z Uher­ského Hradiště. Druhý den byl tentokrát poprvé ohlášen jako Den pedagogické vě­dy. Referát profesora dr. E. Bakoše, CSc. předsedy Československé pedagogické společnosti, se nemohl pro autorovo neomocnění usku­tečnit. Z projevu tajemníka Cs. pedagogické společnosti doc. dr. Jiřího Kotáska, CSc. z Ústavu pro učitelské vzdělání Karlovy uni­versity v Praze a doc. Františka Singuie, vedoucího sekce srov­návací pedagogiky Cs. pedagogické společnosti přinášíme výtahy v dnešním čísle a jejich projevy ve větším rozsahu přinese časo­pis Socialistická škola. V diskusi, která následovala, vystoupila řada soudruhů. Vojtěch Zöld ze Spišské Nové Vsi uvítal nový ráz Uherskobrodských dnü, které nabývají charakteru pedagogického symposia. František Gottwald z Mohelnice připomněl významnou úlohu vzdělání a vzdělaného člověka v socialistické společnosti, kde se mu však nedostává náležitého společenského prestiže a ve vědomí mnohých lidí zůstávají zakořeněny nezdravé a pro společ­nost přímo škodlivé názory na vzdělání a příslušníky inteligence. Dr. Josef Vančata, děkan pedagogické fakulty v Českých Budě­jovicích, kritizoval malou připravenost absolventů pedagogických fakult, které se ve svém výchovně vzdělávacím úsilí zaměřují často jednostranně na odbornost na úkor pedagogické a didaktické při­pravenosti. Dr. Auerswald z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze se dotkl některých problémů vztahu teorie a praxe, jež by měly být podle něho rovnocennými partnery. V závěru diskuse pro­hlásil doc. dr. Jiří Kotásek, že by i Cs. pedagogická společnost měla být v daleko větší míře než dosud partnerem školské správě a že rozdílnost pohledu různých složek jako jsou například minis­terstvo školství a kultury, odborový svaz a pedagogická společnost na různé problémy je zdravá a jedině otevřená, soudružská výmě­na a konfrontace názorů přinese onen kvas, bez něhož není po­kroku. Druhý den byl zakončen společenským seznamovacím veče­rem v sokolovně. Třetí den byl věnován pedagogickým čtením. Úryvek z vítězné­ho pedagogického čtení josefa Hendricha Modernizace vyučování cizím jazykům přineseme v příštím čísle našich novin. Zhodnocení XI. ročníku ústředních pedagogických čteni najdou čtenáři v dneš­ním čísle. V závěru třetího dne byl uveden film Jana Kadára a Elma ra Klose Obchod na korze, vyznamenaný Oscarem. Čtvrtý den byl věnován pedagogickým čtením v sekcích, pro­hlídce výstav a studiu v čítárnách. Zajímavá a velmi navštívená byla beseda s pracovníky Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a národního podniku Učební pomůcky, k níž se ještě vrá­tíme v některém čísle našich novin začátkem nového školního roku. Večer si mohli účastníci vybrat mezi Slováckým večerem v Závodním klubu a houslovým koncertem Fratiška Veselky mlad­šího v muzeu J. A. Komenského. Neděle byla věnována vlastivědným zájezdům do širokého okolí Uherského Brodu, na Moravu i na Slovensko, kde si mohli účastní­ci vybrat mezi šesti zájezdy. Šestý den, věnovaný cele ústředním pedagogickým čtením v sek­cích, byl zakončen vystoupením tanečního souboru Trenčan, no­sitele vyznamenání Za vynikající práci. Slavnostní zakončeni IX. ročníku Uherskobrodských dnů provedl předseda Uherskobrodského výboru Tomáš Milička a předseda Od­borového svazu zaměstnanců školství a kultury Jan Štěpánek. Předtím odevzdal ministr školství a kultury prof. dr. jiří Hájek ví­tězům XI. ročníku ústředních pedagogických čtení diplomy a po­chvalná uznání..Za všechny vyznamenané promluvila Jarmila Rů­žičková, učitelka střední všeobecně vzdělávací školy v Novém Stra­šecí. Každý den letošních Uherskobrodských dní byl zahájen kon­certním vystoupením kvarteta Lidové školy umění v Uherském Hradišti, které si získalo svým citlivým- uměleckým přednesem ve­likou oblibu. Letošní Uherskobrodské dny Jana Amose Komenského patří beze­sporu k dosud nejúspěšnějším. Jsme za to povinni díkem nejen všem účastníkům a přednášejícím, ale i všem skromným a oběta­vým pracovníkům, kteří se na jejich organizaci a přípravě podíleli a je si jen přát, aby si nové poznatky a zkušenosti nenechali účast­níci jen pro sebe, ale rozdělili se o ně v daleko větší míře než dosud se všemi svými spolupracovníky na pracovištích. Deváté Uherskobrodské dny Komenského skončily a přejeme sl, aby X. jubilejní ročník splnil všechna očekávání, jež jsou v něj kladena. UN Účastníci Uherskobrodských dnů při hlavním projevu s větší náročností na školu i větší péče o učitele I z projevu ministra školství a kultury I prof. dr. Jiřího Hájka, DrSc V úvodu svého referátu hovořil ministr školství „a kultury o vý' chovných a vzdělávacích úkolech, vyplývajících z XIII. sjezdu stra'« ny. Řekl mimo jiné: Hlavní sjezdové usnesení má také zvláštní kapitolu, týka­jící se výchovy mládeže. V ní je znovu potvrzeno usnesení pléna ŰV KSČ z října 1964 jako základní směrnice programu dobudování našeho socialistického školství. Sjezd zároveň potvrzuje jeho stěžejní zásady: soustavně zvyšovat úroveň vzdělání a důsledně spojovat s Intenzívní výchovou formující socialistický světový názor a pevné morální I charakterové rysy mladé generace; zabezpečit stále kvalitnější odbornou přípravu mladých lidí před zařazením do praxe, vedenou v souladu s potřebami společnosti, mnohem účinnější uplat­ňování kvalifikovaných a odborných pracovníků v praxi i roz­voj dálkového a postgraduálního studia jako nástroje vzdě­lávání pracujících. A jak bylo také vidět z celkového prů­běhu sjezdu, na čelném místě stojí dnes otázka ideově poli­tické výchovy dospívající mládeže i studentů na středních a zvlášť vysokých školách. Je také znovu podtrženo význam­né společenské poslání učitelů, spojené s požadavky jejich politické pevnosti a morální kvality, a zajištěné účinnou podporou a pomocí všech stranických a státních orgánů. Konečně i zvláštní rezoluce sjezdu, věnovaná naléhavým otázkám dalšího rozvoje socialistické kultury a zajištující, aby kultura byla aktivním činitelem při výstavbě socialistické společnosti, obrací se přímo ke škole a jejím pracovníkům. Zdůrazňuje nutnost zvědečtění myšlení 1 vnitřní proměny člo­věka svobodně se rozvíjejícího, tvůrčím způsobem myšlícího a jednajícího s občanskou uvědomělostí. A ukazuje-li také velký společenský význam tvůrčí síly umění, požaduje zároveň cíle­vědomou výchovu k umění, rozvíjení estetické vnímavosti, podpory všeho, co přispívá k stále náročnějšímu a aktivněj­šímu přístupu k 'umění, co obohacuje osobnost sacialistického člověka, jeho rozumové, morální, citové a smyslové stránky. Právě v souvislosti s technicko-ekoncmickými předpoklady roz­voje vědy a techniky poukazuje rezoluce správně na to, že pro zabezpečení plného a všestranného růstu mladého pokolení je nutné polytechnické zaměření školské výuky účinně doplňo­vat humanisticko-estetickou výchovou. Škola a její pracovníci mají v dnešním stadiu vývoje naší socialistické společnosti odpovědnost zcela mimořádnou. Ne­vyhneme se jí, budeme-li poukazovat na to, že v dnešní době na mladého člověka působí řada vlivů jiných, často ze sféry vymykající se dosahu školy, že škola u srovnání s nimi má k dispozici jen omezené a technicky často nedokonalé pro­středky. Postavení školy je všemi těmito prvky a činiteli jedi­nečné v tom smyslu, že ona je jediná zamě.řena cílevědomě a systematicky právě na výchovu. Musí se starat o to, aby pro své úkoly byla co nejlépe připravena, a domáhat se toho, aby byla pro ně také náležitě technicky vybavena. Tváří v tvář měnícímu se světu i měnícímu se objektu naší pedagogické činnosti musíme — jak nám to ukládá říjnové usnesení OV KSČ z roku 1964 — promyslet a vytvořit si kon­cepci všech stupňů naší školské soustavy, stanovit obsah vzdě­lání pro ni. Nepůjde tu ó nějakou novou reorganizaci, poně­vadž v podstatě jsme svoji školskou soustavu již dotvořili a stabilizovali. Půjde tu o nové stanovení proporcí jednotlivých složek výuky a výchovy tak, aby co nejefektivněji mohla při­pravit mladé lidi pro socialistickou společnost a úkoly jejího hospodářství, rozvíjeného podle zásad nové soustavy řízení a plánování, a vybaveného technickými prostředky daleko mocnějšími, zvyšujícími prodaktivitu práce a uvolňujícími při rostoucí výrobě další rezervy volného času pro další vzdělá­vání i tvůrčí kulturní činnost. Pro práci na těchto koncepcích potřebuje ministerstvo škol­ství a kultury co nejširší, vpravdě demokratickou inicitivní účast všech učitelů a vychovatelů, kteří společně s ním se za­mýšlejí nad svými problémy. DIFERENCIACE NA DEVÍTILETKÄCH Tato otázka, jak rozvedl obšírněji soudruh ministr, byla často na programu diskuse před XIII. sjezdem strany. V mnoha přlpomín­(Pokračování na sír. 2.) Ministr školství a kultury v rozhovoru s delegáty

Next