Učitelské Noviny, leden-červen 1967 (XVII/1-27)
1967-01-05 / No. 1
VSTUPUJEME DO NOVÉHO ROKU ANTONÍN FIKRLE předseda školské a kulturní komise Západočeského KNV v Plzni Vstup do každého nového roku Je předznamenán nejlepšími přáními a předsevzetími. Je tomu tak proto, že lidé upřímně touží po dokonalosti. Po dokonalosti věcí, práce, života, vzájemných vztahů i po dokonalosti vlastní. Vždycky se mi zdá, že každý novoroční přípitek, každé novoroční přání Je vlastně vyvrcholením překrásného, humanisticky hlubokého souznění, jež lidi zachvacuje v náladách vánočních i předvánočních dnů. Citlivý pedagog, vychovatel, učitel vidí v nejednom z těchto momentů odraz cílů, o jejichž naplnění usiluje svou vlastní prací. Také on si přeje, aby se výsledek jeho působení na lidi, na mládež, na děti projevil v harmonicky rozvinuté, dokonalé osobnosti. Jsou tedy cíle jeho práce totožné s. přirozenou lidskou touhou po dokonalosti. Ve vzájemném působení tohoto objektivního formování a subjektivního postoje každé individuality se realizuje výchovně vzdělávací proces, proces nesmírně náročný a složitý. Náročnost a složitost výchovné práce vyplývá z nároků současné epochy. Úžasný rozvoj všech společenských sil vyžaduje tak zformovanou osobnost mladého člověka, aby byl schopen zaujmout aktivní postoj ke skutečnosti a byl zároveň připraven plnit úkoly budoucnosti. Znamená to tedy vypěstovat u mladé generace vědomí odpovědnosti za socialistický vývoj naší země, vyzbrojit ji dynamickou soustavou poznatků, dovedností a návyků, která ji tvořivě zařadí do společenské praxe budoucnosti. V tom je uložena vysoká odpovědnost všech, kdož se na takové přípravě podílejí. Je samozřejmé, že mezi těmito činiteli je na prvém místě škola. Význam školy a vzdělání odpovídá požadavkům všestranné odborné a občanské přípravy spojené s vysokou úrovní znalostí a mravní vyspělosti socialistického člověka. Po dobudování systému československého školství, jenž v podstatě odpovídá svou strukturou podmínkám naší země i světovým vývojovým tendencím, zdůrazňujeme kvalitativní stránky školství, spočívající především v harmonické vyváženosti vyzbrojování rozumu, citu, vůle a charakteru mládeže. Jinými slovy jde o vytváření politického, odborného a morálního profilu mladé generace. Za těchto okolností vystupuje do popředí politická funkce školy, jak bylo zdůrazněno ve zprávě XIII. sjezdu KSC, spočívá tato funkce „ve výchovném formování mládeže Jednoznačně v duchu idejí socialismu“. Proto je uplatnění politické funkce školy nedílně spjato s posilováním výchovné složky její vnitřní práce a i upevňováním její společenské autority. Odpovědnost a úloha školy z tohoto hlediska byla již nejednou zdůrazněna. Je třeba si otevřeně říci, že ne vždy se taková společenská autorita školy a její politická funkce prosazuje a zabezpečuje. Ne vždy je totiž plně podporováno úsilí školy a ne vždy si sama škola úrovní vlastní práce vytváří potřebnou autoritu. Primární je hodnota práce učitelů, neboť ani politická funkce, ani společenská autorita se netvoří zvenčí. Hlavní cestou k plnému jejich rozvinutí je neustálé zvyšování úrovně a účinnosti výchovně vzdělávací práce. Právě ve vyváženosti těchto dvou stránek vnitřního procesu školy je v současné době nejvíce problémů a nedostatků. Je sice pravda, že škola plní svou funkci tím, že pořádně učí. Vytyčovat- tento požadavek je jistě správné. Vede učitele k důkladné přípravě, k odpovědnému promýšlení všech cest směřujících k dosažení kvalitních, trvalých poznatků u dovedností, vede odpovědné orgány k tomu, aby vytvářely potřebné podmínky pro plynulou práci ško ly. Našli bychom jistě řadu dalších dokladů o pozitivním vlivu tohoto požadavku na zkvalitňování úrovně vnitřní práce školy. Musíme si však uvědomit, že zde jde zase o jednu stránku působení na žáka. Vyučování je základ ním prostředkem vzdělávání. Okol školy však není jenom v rozvoji racionální složky osobnosti, je spjat s cílevědomým rozvíjením rozumových, morálních i fyzických kvalit člověka. Tyto obecné cíle nesmí škola ztratit ze iřetele. (Dokončení na $tr. 3.J Snímek Aleny Ivaničové, ZÁKON NA POMOC ŠKOLNÍ V posledních letech stále větší počet dětí soustavně zameškával povinnou školní docházku bez vážného dôvodu. Mnozí žáci se v době vyučování potulují po .ulicích i v přírodě, dopouštějí se trestné činnosti a jejich vývoj se po stránce mravní neustále zhoršuje. Dosavadní sankce na zanedbávání povinné školní docházky, obsažené v § 11 písm. a) a v § 26 zákona č. 60/61 Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku (napomenutí, veřejná důtka, pokuta až do 500,— Kčs), se ukázaly neúčinné. Mnohá napomenutí ani důtky na rodiče nepůsobí a pokuty jsou na nich zpravidla nedobytné. V praxi se těchto sankcí přestalo používat. Tato otázka se stala v poslední době předmětem rozsáhlé diskuse zejména učitelů a ředitelů škol, kteří vyučují zanedbané děti, docházející nepravidelně do školy. Všechny zúčastněné instituce dospěly k názoru, že o nápravu bude po staráno tím, bude-li vázána výplata přídavků na dětí nebo jiných dávek obdobného poslání na plnění povinné školní docházky. Poskytuje-li společnost rodí čům na výživu a výchovu dětí formou přídavků a obdobných dávek (přidavky na děti družstevním rolníkům a výthovné k důchodům) značné částky z fondů společenské spotřeby, má právo žádat, aby rodiče dbali na řádnou docházku svých dětí do školy. Přípravou návrhu zákona „O některých důsledcích zanedbávání péče o děti“ byla pověřena Ústřední rada odborů ve spo lupráci se zúčastněnými orgány, neboť ŰRO řídí nemocenské pojištění a jeho součástí jsou přídavky na děti. Vládní návrh zákona O některých důsledcích zanedbávání péče o dětí byl projednán v příslušných výborech Národního shromáždění (kulturním, zdravotním, ústavně právním a ve výboru pro národní výbory), které jej doporučily plenárnímu zasedání Národního shromážděni ke schválení dne 15. 12. 1966 a od 1. ledna 1967 nabývá platnosti. Nová právní úprava dává podklad pro to, aby rodičům zanedbávajícím základní péči o děti, zejména zanedbávají-li povinnou školní docházku, byla výplata ro dinných přídavků zastavena a převede na tomu, u něhož jsou záruky řádného použiti. O věci rozhoduje odborová orga nizace na závodě na návrh národního výboru, jestliže předcházející preventivní opatření školy, národního výboru, důvěrníka péče o děti nebo závodu nevedla k nápravě. Místní, městské, popřípadě obvodní národní výbory jsou povinny používat přijatých výplat přídavků na děti, pro něž byly určeny, zejména DOCHÁZCE k úhradě nákladů na jejich školní stravování, ošacení, obutí nebo k úhradě jiných potřeb pro ně. Z toho je patrný další cíl, který zákon sleduje: „Zabezpečit takto alespoň zčásti péči o základní potřeby dítěte tam, kde rodiče své povinnosti neplní. Zastavení výplaty přídavků nesmí být sankcí vůči dítěti. Úprava bude platit stejně pro přídavky na děti poskytované ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků a pro výchovné k důchodům. Péče o děti není pro národní výbory úkolem novým, neboť základní’ úkoly jsou stanoveny ve vládním nařízení č. 59/64 Sb. Výplata přídavků na děti do rukou oprávněného občana se obnoví, jestliže byla zjednána trvalá náprava. Proto návrh na zastavení výplaty přídavků na děti a na její opětné obnovení podávají místní, městské nebo obvodní národní výbory, které ve spolupráci se školami a dalšími orgány mají nejlepší předpoklady pro posouzení konkrétní situace. Zákon „O některých důsledcích zanedbávání péče o děti“ by se měl stát účinným prostředkem i pří výchově rodičů, aby si uvědomili nejen svá práva, ale i povinnosti vůči společnosti — povinnost pečovat o své děti. F. SAILER, MSE V ÚSTÍ NAD LABEM Celostátní konferenci „Za cílevědomější a účinnější komunistickou výchovu na základních devítiletých školách“ uspořádá ministerstvo školství a kultury spolu se školskou správuu Severočeského krajského národního výboru a krajským výborem Odborového svazu pracovníků školství, vědy a kultury Severočeského kraje ve dnech 21.—23. března 1967 v Ústí nad tahem. Účinnost komunistické výchovy spočívá ve znalosti podmínek, za kterých výchovný proces probíhá, ve stanovení dílčích cílů a ve volbě účinných výchovných prostředků. Efektivnost výchovného působení je dále dána jednotným zaměřením výchovného vyučování, zájmové činnosti a práce ostatních výchovných činitelů, zejména rodiny. Vytvořit v praxi všechny tyto předpoklady účinné komunistické výchovy je velmi obtížné; kdyby se to podařilo, byl byl tím nepochybně dán základ jejího systému, a kterém ee často hovoří, ale o němž bývají rozdílné představy. Smyslem konference bude na podkladě teoretického zdůvodnění a zkušeností ze škol, okresů a krajů přispět k řešen! této složité problematiky, 0 KOMUNISTICKÉ VÝCHOVĚ K účasti na konferenci vyberou všechny odbory škol ství a kultury (popř. školské správy — KNV, NVP) pi šesti účastnících z řad učitelů, ředitelů a inspektorů kteří na tomto úseku dosahují pozoruhodných výsled ků, a zašlou jejich jména a adresy školské správě Seve ročeského krajského národního výboru v Ústí nad- La bem do 31. ledna 1967. Na přihláškách uvedou dny, n-' které má být účastníkům konference zajištěno ubytr vání. V téže lhůtě mohou zaslat přihlášky na konferenc1 různé pedagogické instituce, popř. i jednotlivci; těmti přihlášeným bude vyhověno podle možnosti ubytování Pozvánky na konferenci zašle přihlášeným delegátův školská správa Severočeského krajského národního vý boru. Ubytování bude zajištěno všem účastníkům, ktel touto požadavek uvedou v přihlášce. Náklady na ub tování a stravování hradí účastníci konference. Cestoví účet předloží k proplacení organizaci, která je na koi ferenci vyslala. M Š k