Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1967 (XVII/28-52)
1967-07-20 / No. 28-29
DESÁTÉ UHERSKOBRODSKÉ DNY SKONČILY Ve dnech 5. až 12. Července 1967 se konaly jubilejní desáté Uherskobrodské dny Komenského. Moudrý učitel národů shlížel na nás už tradičně ze všech stran — nebylo snad jediné výkladní skříně, kde by nebyl jeho obraz a úryvky z jeho díla — a celé město bylo připraveno přijmout * moravskou pohostinností téměř sedm set účastníků setkání, k nimž patřili letos i soudruzi ze Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska a Maďarska. Také letos byly Uherskobrodské dny zahájeny položením věnce u Komenského pomníku a slavnostním pořadem v uherskobrodské sokolovně za účasti předsedy ústředního výboru Odborového svazu pracovníků školství, vědy a kultury Václava Vaňka, náměstka ministra školství ďoc. Ing. Juraije Sedláka, CSc, a místopředsedkyně ústředního výboru odborového svazu Evy Veselé, představitelů komunistické strany, školské správy a národních výborů, Cs. pedagogické společnosti, výzkumných ústavů a přednášejících. Protože změny ve vědě, technice i společenské struktuře přinášejí stále nové problémy výchovné, patřily letias prvé dny konané pod názvem Dynamika společenského vývoje a její obraz ve výchově a vzdělání, naší vědě. Zmiňujeme se o nich na jiném místě našich novin a budeme se k nim ještě v průběhu příštího školního roku vracet. Na ně navazovala organicky živá beseda učitelů s předními představiteli naší pedagogické vědy. Jako i léta předcházející byly nedílnou součástí Uherskobrodských dnů výstavy, seznamující účastníky s prací krajských pedagogických ústavů, uměleckou činností učitelů i žáků a nejnovějšími učebními pomůckami, stejně jako hodnotné kulturní pořady, o nichž se dostane čtenářům podrobnějších informací na čtvrté straně dnešního čísla. Těžiště Uherskobrodských dnů bylo v pedagogických čteních a autorských besedách, i když bylo nejednomu dobrému pedagogickému čtení souzeno, aby se s ním seznámili zájemci jen v knihovně. Výběru, náplni i hodnocení letošního XII. ústředního kola pedagogických čtení patří šestá strana našich novin. K nejužitečnějším patřil podle nás zájem většiny účastníků o nové poznání a nové zkušenosti. Svědčí o tom velká a pozorná účast na přednáškách, besedách i pedagogických čteních, vášnivé diskuse, bloky plné poznámek i nových adres, i když se našli i takoví, jimž je snad každé setkání spíše jen možností výhodné rekreace. Škoda, že nebyl letos vydán tradiční seznam všech účastníků, který by nejednomu z hledajících ušetřil zbytečné shánění přátel. Velkému zájmu se těšily jubilejní Uherskobrodi ské dny Komenského u zahraničních hostů. Sledovali většinou za přispění tlumočníků velkou část pořadů velmi pozorně a seznamovali na oplátku domácí účastníky se svými problémy a organizací. Zdá se, že první širší pokus o mezinárodní setkání přinese už v příštím roce nejeden konkrétní výraz široké spolupráce, jak to ukázalo setkání na uherskobrodské radnici a přátelské rozmluvy v kuloárech. V závěru Uherskobrodských dnů Komenského převzali autoři nejlepších pedagogických čtení z rukou ministra školství pochvalná úznání a slavnostní medaile a účastnili se spolu se zahraničními hosty slavnostního večera. Za všechny vyznamenané poděkovala učitelka mateřské školy Květa Sokolovská. Ministr školství prof. Dr. Jiří Hájek DrSc. a místopředsedkyně ústředního výboru Odborového svazů pracovníků školství, vědy a kultury Eva Veselá vyslovili pak členům Výboru pro pořádání Uherskobrodských dnů Komenského v čele s Tomášem Miličkou pochvalné uznání za dlouholetou obětavou a nezištnou práci a odevzdali jim diplom. Již potřetí byly Uherskobrodské dny Komenského spojeny s odborářským seminářem, na nějž časově navazovaly. Také letos se zde sešli předsedové školských komisí krajských a okresních výborů Odborového svazu pracovníků školství, vědy a kultury, aby projednali některé otázky účasti pracujících na řízení účebně výchovné práce z hlediska závěrů VI. všeodborového sjezdu a IV. sjezdu odborového svazu, zkušenosti z řízení provozní práce v okresech a krajích, a aby se seznámili s úkoly v oblasti školství v novém školním rcce jakož i s plánem práce ústředního výboru odborového svazu. Semináře se účastnili i vedoucí odborů pro školsví a kulturu některých krajských národních výborů, pracovníci ministerstva školství, ústředního výboru odborového svazu a zahraniční hosté. Uheskabrodské dny Komenského skončily. Byly úspěšnou přehlídkou drobné, každodenní i objevné práce několika set učitelů a vychovatelů, kterým daly mgžnost zamýšlet se nad svou prací, zpracovat její výsledky a porovnávat je s prací, a výsledky druhých. Jak už ani jinak být nemůže, ukázala se úroveň pedagogických čtení rozličná od těch, jichž autoři teprve hledají až po ty, které se svou úrovní blíží vědecké práci. Někde bude třeba přidat v budoucnu u některých účastníků na skromnosti, jinde na větší informovanosti, ale není ten, kdo by se zalíbil lidem všem. Bylo-li před léty řečena, že máme jako národ Komenského morální povinnost přinést socialistické pedagogice něco užitečného věnem, zdá se, že jím mohou být Uherskobrodské dny v plné míře. 1« dnešek a zítřek naší školy Výtah ze závěrečného projevu ministra školství prof. dr. Jiřího Hájka, DrSc, na X. uherskobrodských dnech Komenského Uzavíráme desátý ročník Uherskobrodských dnů Komenského. Již toto jubileum samo ukazuje, jak tato setkání, navazující na předválečné konference mladých pokrokových učitelů, zakotvila již pevně v současném životě našeho socialistického školství. Stala se z nich v pravém slova smyslu radostná shromáždění našich nejaktivnějších učitelů, kteří tu pravidelně hodnotí své zkušenosti, vyměňují si názory a nacházejí podněty pro svou práci v živé konfrontaci s vědou a v plném kontaktu naší kulturní, hospodářské i politické problematice. V jejich obsahu však zároveň víc než jindy vyniklo úsilí o zvědečtění naší školské praxe, tak jak to vyjádřily „Dny vědy“. Vyplývá to jak z vnitřn1 dynamiky vývoje naší školské politiky, tak také z problematiky současného období naší společnosti. V rozvoji naší socialistické společnosti zavádíme novou soustavu řízení a organizace našeho hospodářství, v níž v rámci plánu zajišťujeme širší prostor pro uplatnění automatiky ekonomických zákonů, ale též pro hospodářské stimuly, pro individuální iniciativu a odpovědnost. Jsme teprv na počátku, a jako vždy při takových příležitostech, prosazujeme nové zásady jen v usilovném boji se starým, se zbytky konservativních administrativně direktivních metod. Řešíme tyto otázky ve složité situaci našeho národního hospodářství a v období, kdy výbuchy bomb ve Vietnamu i nedávné události na Blízkém východě dostatečně přesvědčují každého o tom, jak by bylo chybou zapomínat na dravý a agresivní charakter imperialismu a jak je třeba i politiku mírového soužití ve světě chápat bojovně, třídně a zásadově. Dodejme si jen, že současná ofenzíva amerického imperialismu a jeho spojenců či satelitů včetně západoněmeckých revanšistů je usnadňována rozkolem v mezinárodním revolučním hnutí a že po této stránce hlasatelé ultrarevolučních teorií tzv. kulturní revoluce podle čínskéhp vzoru přímo nahrávají teoriím i praxi útočného antikomunismu. Připomínáme si to proto, abychom si znovu stvrdili, že v tomto období rozvoje naší společnosti význam lidského činitele, jeho uvědomělosti, jeho vzdělanosti, správného chápání jak technických, tak ekonomických i mezinárodně politických souvislostí, stále vzrůstá. Roste tím i odpovědnost těch, kdo v tomto procesu vzdělávání a utváření lidské i společenské uvědomělosti hrají rozhodující úlohu, odpovědnost učitelů, pedagogů. VÝHLEDY DO BUDOUCNA Školu jako společenskou instituci, i když má své specifické zákonitosti, nelze odtrhovat od života společnosti a od změn, ke kterým v ní dochází. Škola se od nepamětl uznává za „politikum“ Škola je nástroj, který umožňuje racionálně a organizovaně předávat kulturní a civilizační dědictví novým generacím. Zároveň tím vytváří základní podmínky pro další vývoj společnosti; i toto platilo vždycky: avšak dnes je tato funkce školy rozhodující. Zvláštnost je v tom, že ve škole připravujeme lidi pro život za 15—20 let, ale zatím ještě způsobem, který odpovídá dnešní, a nikoliv budoucí vývojové etapě; dokonce musíme konstatovat, že škola často nevyužívá ani možností daných dnešním stupněm vývoje. Jsme na prahu vědeckotechnické revoluce, v níž rozhoduje tvůrčí duševní činnost, věda a její aplikace, podmíněná vzdělaností výrobců. Je nutno se připravit na kulturní převrat, při kterém úroveň, vzdělám i školského vzdělávání bude rozhodovat — ne-li o existenci národa — tedy určitě 0 jeho důstojném místě ve světě a v našem případě 1 o jeho úloze jako součásti socialistického systému. V současné době je hlavní orientace všech orgánů odpovídajících za školství zaměřena na základní koncepční úkoly rozvoje školství, tak jak vyplývají ze závěrů Xľll. sjezdu KSČ a jak byly scháleny počátkem května t. r. předsednictvem ŰV KSČ. Těmito základními úkoly chceme zaměřit vědecké pracovníky naší pedagogiky mimo jiné na vypracování studie o modernizaci metod a prostředků, cílů a obsahu výučování a výchovy; podrobíme analýze přípravu středních odborných pracovníků i dosavadní koncepci příprav dorostu pro povolání, obsah a organizaci vysokoškolského studia; součástí úvah o hlavních problémech našeho školství jsou i problémy politickoideového působení na naši mladou generaci a zvláště obtížná oblast ekonomického i kádrového zabezpečování školství. Řešení těchto klíčových otázek v období do XIV. sjezdu strany nám umožní promítnout na vědeckých základech obecné zásady vědeckotechnické revoluce do naší vzdělávací soustavy. Ministerstvo školství věnuje vážnou pozornost perspektivnímu vývoji školství. . Četné otevřené otázky jsou kolem škol II. cyklu. Nová koncepce úplného středního vzdělání, která by vyhovovala potřebám společnosti v období nastupující automatizace výroby, je jeden z nejsložitějších problémů školské soustavy. Existují dvě hlavní skupiny názorů Jedni předpokládají rychlejší tempo rozšiřování úplného středního vzdělání cestou zvyšování počtu studentů výběrových škol, především -středních škol všeobecně vzdělávacích. Naproti tomu jiní předpokládají postupné sbližování dnešních tří proudů na II. cyklu škol tím, že se bude zvyšovat teoretická úroveň středních odborných a učňovských škol, přičemž by i v dalších deseti letech zůstala zachována dnešní struktura vzdělávání mládeže starší 15 let, i když by se postupně všechny tři proudy kvalitativně měnily. (Pokračování na sir. 3)