Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1967 (XVII/28-52)

1967-07-20 / No. 28-29

DESÁTÉ UHERSKOBRODSKÉ DNY SKONČILY Ve dnech 5. až 12. Července 1967 se konaly ju­bilejní desáté Uherskobrodské dny Komenského. Moudrý učitel národů shlížel na nás už tradič­ně ze všech stran — nebylo snad jediné výklad­ní skříně, kde by nebyl jeho obraz a úryvky z je­ho díla — a celé město bylo připraveno přijmout * moravskou pohostinností téměř sedm set účast­níků setkání, k nimž patřili letos i soudruzi ze Sovětského svazu, Německé demokratické repu­bliky, Polska a Maďarska. Také letos byly Uher­skobrodské dny zahájeny položením věnce u Ko­menského pomníku a slavnostním pořadem v uher­skobrodské sokolovně za účasti předsedy ústřední­ho výboru Odborového svazu pracovníků školství, vědy a kultury Václava Vaňka, náměstka mini­stra školství ďoc. Ing. Juraije Sedláka, CSc, a mí­stopředsedkyně ústředního výboru odborového svazu Evy Veselé, představitelů komunistické stra­ny, školské správy a národních výborů, Cs. pe­dagogické společnosti, výzkumných ústavů a před­nášejících. Protože změny ve vědě, technice i společen­ské struktuře přinášejí stále nové problémy vý­chovné, patřily letias prvé dny konané pod ná­zvem Dynamika společenského vývoje a její ob­raz ve výchově a vzdělání, naší vědě. Zmiňujeme se o nich na jiném místě našich novin a budeme se k nim ještě v průběhu příštího školního roku vracet. Na ně navazovala organicky živá beseda učitelů s předními představiteli naší pedagogické vědy. Jako i léta předcházející byly nedílnou součástí Uherskobrodských dnů výstavy, seznamující účast­níky s prací krajských pedagogických ústavů, uměleckou činností učitelů i žáků a nejnovějšími učebními pomůckami, stejně jako hodnotné kul­turní pořady, o nichž se dostane čtenářům pod­robnějších informací na čtvrté straně dnešního čísla. Těžiště Uherskobrodských dnů bylo v pedago­gických čteních a autorských besedách, i když bylo nejednomu dobrému pedagogickému čtení souzeno, aby se s ním seznámili zájemci jen v knihovně. Výběru, náplni i hodnocení letošního XII. ústředního kola pedagogických čtení patří šestá strana našich novin. K nejužitečnějším patřil podle nás zájem většiny účastníků o nové poznání a nové zkušenosti. Svěd­čí o tom velká a pozorná účast na přednáškách, besedách i pedagogických čteních, vášnivé disku­se, bloky plné poznámek i nových adres, i když se našli i takoví, jimž je snad každé setkání spí­še jen možností výhodné rekreace. Škoda, že ne­byl letos vydán tradiční seznam všech účastníků, který by nejednomu z hledajících ušetřil zbytečné shánění přátel. Velkému zájmu se těšily jubilejní Uherskobrodi ské dny Komenského u zahraničních hostů. Sle­dovali většinou za přispění tlumočníků velkou část pořadů velmi pozorně a seznamovali na oplátku domácí účastníky se svými problémy a organizací. Zdá se, že první širší pokus o mezi­národní setkání přinese už v příštím roce neje­den konkrétní výraz široké spolupráce, jak to ukázalo setkání na uherskobrodské radnici a přátelské rozmluvy v kuloárech. V závěru Uherskobrodských dnů Komenského převzali autoři nejlepších pedagogických čtení z rukou ministra školství pochvalná úznání a slavnostní medaile a účastnili se spolu se zahra­ničními hosty slavnostního večera. Za všechny vyznamenané poděkovala učitelka mateřské školy Květa Sokolovská. Ministr školství prof. Dr. Jiří Hájek DrSc. a místopředsedkyně ústředního vý­boru Odborového svazů pracovníků školství, vědy a kultury Eva Veselá vyslovili pak členům Výbo­ru pro pořádání Uherskobrodských dnů Komenské­ho v čele s Tomášem Miličkou pochvalné uznání za dlouholetou obětavou a nezištnou práci a ode­vzdali jim diplom. Již potřetí byly Uherskobrodské dny Komenské­ho spojeny s odborářským seminářem, na nějž časově navazovaly. Také letos se zde sešli před­sedové školských komisí krajských a okresních výborů Odborového svazu pracovníků školství, vě­dy a kultury, aby projednali některé otázky účasti pracujících na řízení účebně výchovné práce z hlediska závěrů VI. všeodborového sjezdu a IV. sjezdu odborového svazu, zkušenosti z řízení pro­vozní práce v okresech a krajích, a aby se sezná­mili s úkoly v oblasti školství v novém školním rcce jakož i s plánem práce ústředního výboru odborového svazu. Semináře se účastnili i vedou­cí odborů pro školsví a kulturu některých kraj­ských národních výborů, pracovníci ministerstva školství, ústředního výboru odborového svazu a zahraniční hosté. Uheskabrodské dny Komenského skončily. By­ly úspěšnou přehlídkou drobné, každodenní i ob­jevné práce několika set učitelů a vychovatelů, kterým daly mgžnost zamýšlet se nad svou prací, zpracovat její výsledky a porovnávat je s prací, a výsledky druhých. Jak už ani jinak být nemůže, ukázala se úro­veň pedagogických čtení rozličná od těch, jichž autoři teprve hledají až po ty, které se svou úrov­ní blíží vědecké práci. Někde bude třeba přidat v budoucnu u některých účastníků na skromnosti, jinde na větší informovanosti, ale není ten, kdo by se zalíbil lidem všem. Bylo-li před léty řečena, že máme jako národ Komenského morální povinnost přinést socialis­tické pedagogice něco užitečného věnem, zdá se, že jím mohou být Uherskobrodské dny v plné míře. 1« dnešek a zítřek naší školy Výtah ze závěrečného projevu ministra školství prof. dr. Jiřího Hájka, DrSc, na X. uherskobrodských dnech Komenského Uzavíráme desátý ročník Uherskobrodských dnů Ko­menského. Již toto jubileum samo ukazuje, jak tato set­kání, navazující na předválečné konference mladých po­krokových učitelů, zakotvila již pevně v současném ži­votě našeho socialistického školství. Stala se z nich v pravém slova smyslu radostná shromáždění našich nejaktivnějších učitelů, kteří tu pravidelně hodnotí své zkušenosti, vyměňují si názory a nacházejí podněty pro svou práci v živé konfrontaci s vědou a v plném kon­taktu naší kulturní, hospodářské i politické problema­tice. V jejich obsahu však zároveň víc než jindy vyniklo úsilí o zvědečtění naší školské praxe, tak jak to vyjá­dřily „Dny vědy“. Vyplývá to jak z vnitřn1 dynamiky vývoje naší školské politiky, tak také z problematiky současného období naší společnosti. V rozvoji naší so­cialistické společnosti zavádíme novou soustavu říze­ní a organizace našeho hospodářství, v níž v rámci plánu zajišťujeme širší prostor pro uplatnění automa­tiky ekonomických zákonů, ale též pro hospodářské stimuly, pro individuální iniciativu a odpovědnost. Jsme teprv na počátku, a jako vždy při takových příležitos­tech, prosazujeme nové zásady jen v usilovném boji se starým, se zbytky konservativních administrativně di­rektivních metod. Řešíme tyto otázky ve složité situa­ci našeho národního hospodářství a v období, kdy vý­buchy bomb ve Vietnamu i nedávné události na Blíz­kém východě dostatečně přesvědčují každého o tom, jak by bylo chybou zapomínat na dravý a agresivní charakter imperialismu a jak je třeba i politiku míro­vého soužití ve světě chápat bojovně, třídně a zásado­vě. Dodejme si jen, že současná ofenzíva amerického imperialismu a jeho spojenců či satelitů včetně zápa­­doněmeckých revanšistů je usnadňována rozkolem v mezinárodním revolučním hnutí a že po této stránce hlasatelé ultrarevolučních teorií tzv. kulturní revoluce podle čínskéhp vzoru přímo nahrávají teoriím i praxi útočného antikomunismu. Připomínáme si to proto, aby­chom si znovu stvrdili, že v tomto období rozvoje naší společnosti význam lidského činitele, jeho uvědomělos­­ti, jeho vzdělanosti, správného chápání jak technických, tak ekonomických i mezinárodně politických souvislos­tí, stále vzrůstá. Roste tím i odpovědnost těch, kdo v tomto procesu vzdělávání a utváření lidské i spole­čenské uvědomělosti hrají rozhodující úlohu, odpověd­nost učitelů, pedagogů. VÝHLEDY DO BUDOUCNA Školu jako společenskou instituci, i když má své spe­cifické zákonitosti, nelze odtrhovat od života společnosti a od změn, ke kterým v ní dochází. Škola se od nepamětl uznává za „politikum“ Škola je nástroj, který umožňuje racionálně a organi­zovaně předávat kulturní a civilizační dědictví novým generacím. Zároveň tím vytváří základní podmínky pro další vývoj společnosti; i toto platilo vždycky: avšak dnes je tato funkce školy rozhodující. Zvláštnost je v tom, že ve škole připravujeme lidi pro život za 15—20 let, ale zatím ještě způsobem, který od­povídá dnešní, a nikoliv budoucí vývojové etapě; dokonce musíme konstatovat, že škola často nevyužívá ani mož­ností daných dnešním stupněm vývoje. Jsme na prahu vědeckotechnické revoluce, v níž rozhoduje tvůrčí du­ševní činnost, věda a její aplikace, podmíněná vzděla­ností výrobců. Je nutno se připravit na kulturní převrat, při kterém úroveň, vzdělám i školského vzdělávání bude rozhodovat — ne-li o existenci národa — tedy určitě 0 jeho důstojném místě ve světě a v našem případě 1 o jeho úloze jako součásti socialistického systému. V současné době je hlavní orientace všech orgánů od­povídajících za školství zaměřena na základní koncepční úkoly rozvoje školství, tak jak vyplývají ze závěrů Xľll. sjezdu KSČ a jak byly scháleny počátkem května t. r. předsednictvem ŰV KSČ. Těmito základními úkoly chce­me zaměřit vědecké pracovníky naší pedagogiky mimo ji­né na vypracování studie o modernizaci metod a prostřed­ků, cílů a obsahu výučování a výchovy; podrobíme analýze přípravu středních odborných pracovníků i dosavadní koncepci příprav dorostu pro povolání, obsah a organi­zaci vysokoškolského studia; součástí úvah o hlavních problémech našeho školství jsou i problémy politicko­­ideového působení na naši mladou generaci a zvláště obtížná oblast ekonomického i kádrového zabezpečování školství. Řešení těchto klíčových otázek v období do XIV. sjezdu strany nám umožní promítnout na vědeckých zá­kladech obecné zásady vědeckotechnické revoluce do naší vzdělávací soustavy. Ministerstvo školství věnuje vážnou pozornost perspek­tivnímu vývoji školství. . Četné otevřené otázky jsou kolem škol II. cyklu. Nová koncepce úplného středního vzdělání, která by vyhovo­vala potřebám společnosti v období nastupující automati­zace výroby, je jeden z nejsložitějších problémů školské soustavy. Existují dvě hlavní skupiny názorů Jedni před­pokládají rychlejší tempo rozšiřování úplného středního vzdělání cestou zvyšování počtu studentů výběrových škol, především -středních škol všeobecně vzdělávacích. Naproti tomu jiní předpokládají postupné sbližování dneš­ních tří proudů na II. cyklu škol tím, že se bude zvyšo­vat teoretická úroveň středních odborných a učňov­ských škol, přičemž by i v dalších deseti letech zůstala zachována dnešní struktura vzdělávání mládeže starší 15 let, i když by se postupně všechny tři proudy kvalitativ­ně měnily. (Pokračování na sir. 3)

Next