Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIX/29-52)

1969-07-17 / No. 29-30

číslo 29-30 dne 17. VII. 1969 ročník XIX Z OBSAHU: Číslo UN věnované XII. UBDK připravili redaktoři Z_. Ko­nečný, A. Pilátová a V. Srám­­ková. Projevy ského českého a sloven ministra školství (strana 1 a 5) Vítězové XIV. ústředního pe dagogického čtení (stra­na 4) Z vystoupení českého a slo­venského místopředsedy ÜV odborového svazu (strada 6) Referát doc. dr. M. Cipro (strana 8) XII. UBDK skončily Pohostinný jihomoravský Uherský Brod, který si v pořádání Dnů Komenského získal za poslední desítiletí zvučné jméno v pedagogickém světě, otevřel letos ve dnech 2.—9. července brány svým návštěvní­kům, učitelům a školským, vědeckým i odborářským pracovníkům již podvanácté. Sjeli se sem ze všech končin Čech, Moravy a Slovenska, téměř sedm set účastníků, aby se v tradiční uherskobrodské atmosféře na besedách, seminářích, v diskusích a při pedagogických čteních se­známili s novými událostmi a poznatky ve školství a pedagogice. Tak jako každým rokem byly i letos Uherskobrodské dny Komen­ského zahájeny položením věnce k pomníku Jana Amose Korné- ského, kde promluvil předseda MNV soudruh Mayer, který přivítal v Uher-ském Brodě oba ministry školství, profesora ing. dr. Vilibalda Bezdíč­­ka, DrSc., a dr. Mateje Lúčana, místopředsedy českého a slovenského Ov Odborového svazu pracovníků školství a vědy Evu Veselou a Ladi­slava Vlachovského, pracovníky a zástupce ministerstva školství, Vý­zkumného ústavu pedagogického, Výzkumného ústavu odborného škol­ství a pracovníky krajských pedagogických ústavů, vysokých škol a vědeckých institucí, učitele a školské pracovníky. Z bohatého týdenního programu, jemuž je věnováno dnešní číslo Učitelských novin, uvádíme na prvém místě zahajovací projevy obou ministrů školství. Předseda MNV Uherský Brod soudruh Mayer při projevu u pomníku]. A. Komenského. Foto R. Vejvoda své dílo řídit na základě n z projevu ministra školství univ. prof. dr. ing. V. Bezdíčka, DrSc., na XII. UBDK V úvodu svého projevu, než přistoupil k vlastnímu hodnocení uplynulábo školního roku na školách 1. a II. cyklu a k naznačení příštích úkolů, ministr školství srdečné poděkoval učitelům a skot­ským pracovníkům za jejich úsilí a péči o naši mladou generaci. Řekl, že jsme si pinč vědomi nesnázi a složitostí, jimiž byl v dů sledku politických události provázen zejména počátek uplynulé­ho školního roku a že práce na školách byla přesto zahájena dů stojně a bez podstatných poruch. Naše škola se orientovala na své hlavni posláni, na přirozenou a vysoce náročnou výchovnou a vzdělávací práci. Pochopila, že současný stav nutno posuzovat z hlediska našich existenčních a vývojových podmínek. V tomto duchu přistupovala také celá oblast školské správy k ře­šení aktuálních i perspektivních úkolů v oblasti vzdělávání. To platí např. i o předškolních zařízeních, o mateřských školách a dětských útulcích, pro něž ministerstvo školství zpracovalo ana­lytický materiál, který poslouží v nejbíížších letech pro některá zásadní pedagogicko-organizační opatřeni na úseku předškolní vý chory, jedním z nich jsou nové organizační směrnice pro mateř­ské školy a dětské útulky, které byly vydány včas, aby se podle nich mohly nejen mateřské školy, ale i národní výbory připravo­vat na příští školní rok. Kromě toho pracovaly mateřské školy již druhý rok podle nového programu, který je velmi náročný a vy žaduje postupnou přestavbu ve stylu práce učitelek s cílem do táhnout harmonického rozvoje všech složek osobnosti dítěte. V další části hodnotil ministr školství zavedení pětidenního vy­učovacího týdne. Byl uskutečněn téměř na všech školách a vět­šina pedagogických pracovníků hodnot! toto opatření kladně. Pě­tidenní vyučovací týden dává předpoklad pro pravidelnější ryt­mus v práci škol a odstraňuje některé dřívější nemorální aspek­ty, jako bylo např. omlouvání nepřítomností žáků nepravdivými důvody v sobotu apod. Některé potíže vyplývají ze subjektivních pohnutek učitelů, je to např. snaha o neodůvodněné zkracování přestávek, zavádění jednoduché frekvence, nezdravá tendence uči­telů zhušťovat svou vyučovací činnost bez volných okének a bez polední přestávky atd. Dále ministr pokračoval: Hlouběji jsme také sledovali hygienu zkoušení a hygienu domácí přípravy žáků. Někteří učitelé potvrzují, že se domácí příprava žáků na vyučování zhoršila. Žáci zejména málo vy­užívají volných sobot. Tak vzniká nerovnoměrné pracovní zatížení; ve dnech vyučování pracují někteří žáci vyšších tříd deset až dvanáct hodin denně. Stále existuje praxe za­dávání písemných prověrek i z ostatních předmětů, než jsou matematika a mateřský jazyk. Dochází dokonce i ke kumu­lacím těchto prověrek 1 neúměrně rozsáhlé domácí přípravy z několika předmětů. To ovšem narušuje mentální hygienu žá­ků. Ředitelé škol by měli daleko výrazněji dbát, aby se ty­to nešvary neobjevovaly. Mentální stav našich dětí je v sou­časné době katastrofálně kritický, jak zjistil náš hlavní lé­kař MS, a sotva nás může těšit, že naši školu budou opouš­tět neurotici a psychopati. Vinu na tom samozřejmě nemá jen škola, ale také rodina, společnost, lidské vztahy a kon­flikty, provázející náš život na každém kroku. Potíže na školách narůstají také tam, kde je větší počet dálkově studujících učitelů. Vyhláškou o úpravě úvazků dál­kově studujících učitelů a účastníků postgraduálního studia, která je platná od listopadu 1968, došlo k rušivým změnám v rozvrzích hodin, v úvazcích a v studijních dnech. Poslu­chači, zejména učitelé z vesnic, se brání přesunu konzultací na soboty, kdy jsou ztíženy dopravní podmínky. Problematiku pětidenního vyučovacího týdne bude však nut­no posuzovat hlouběji, zejména z hlediska efektivity výuky. Vždyť toto opatření znamená značný zásah do tradic naší společnositi 1 školy. Dines se například vyučuje 181 dní v roce a 184 dní jsou děti v podstatě mimo přímý vliv školy. V prů­běhu několika let byl na základní škole zkrácen rozsah vý­uky v důsledku nového režimu zhruba o jeden rok, měře­no počtem vyučovacích hodin za celou povinnou školní do­cházku. Kromě toho narůstají nové problémy v hygienické péči o žáky i učitele.. Stále není dořešena mimoškolní vý­chova a účelné využívání volného času veškeré mládeže vů­bec. Podobně ani rodina není připravena na plnění své vý­chovné funkce v podmínkách pětidenního pracovního režimu školy. Není třeba naznačovat, že tuto problematiku máme nejen v patrnosti, ale že ji chceme ve spolupráci s někte­rými institucemi řešit. V uplynulém roce jsme se zamýšleli také nad možnostmi rozdělení základní devítileté školy na dva samostatné stup­ně tak, aby elementárnímu stupni mohla být věnována sou­středěnější néče a pomoc, než tomu bylo dosud. Podobně jako při jiných opatřeních chceme tuto otázku posuzovat teprve na základě omezeného experimentu, ale i tak jsme sí vědomi složitosti této otázky, zejména vzhledem k existenci velkého počtu málotřídních škol, k prostorovým a kádro­vým opatřením. Ö podobné střízlivé úsudky usilujeme také v otázce tak zvaného poloodborného vyučování ve vyšších ročnících ele­mentárního stupně. S uspokojením můžeme konstatovat, že nadměrná vlna módnosti poloodborného vyučování, která při­nesla mimo jiné i mnoho formalismu, v této době je již na ústupu a vývoj zaznamenává změnu od kvantity ke kvalitě. O tom svědčí podíl hodin poloodborně vyučovaných předmětů učiteli druhého stupně, například ve čtvrtých ročnících je to 31 % a v pátých 43 °/o. Podobně i po hmotné stránce do­svědčují inspekce, že je elementární stupeň zanedbáván, že na něm zanikají odborné kabinety, především na plně orga­nizovaných devltiletkách, zatímco málotřídní školy jsou na tom přece jen lépe. Problémy působí též značná feminizace vyučujících na elementárním stupni, časté absenc» učitelek, fluktuace a suplování. Kritiku vyvolává také způsob studia učitelů na pedagogických fakultách, kteří získávají aprobaci pro první až pátý ročník a jeden předmět pro šestý až de­vátý ročník ZĎŠ. Tito učitelé nejsou se svou aprobací nále­žitě využiti, protože hledají své uplatnění v šestých až devá­tých ročnících. Na málotřídních školách, zejména na dvoutříd­ních školách, se situace často zhoršuje v důsledku odchodu starších zkušených učitelů-mužů. Nastupují místo nich na­mnoze mladé nezkušené učitelky, které navíc do školy do­jížděli. Počítáme s tím, že málotřídní školy , budou mít i v bu­doucnu své oprávnění, a proto bude potřebí všemi prostřed­ (Pokračování na str. 3) eiíépších zájmů mladého pokolení Předseda UäDK Tomáš Milička (uprostřed) zahajuje... Foto K. Vejvoda

Next