Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIX/29-52)
1969-07-17 / No. 29-30
číslo 29-30 dne 17. VII. 1969 ročník XIX Z OBSAHU: Číslo UN věnované XII. UBDK připravili redaktoři Z_. Konečný, A. Pilátová a V. Srámková. Projevy ského českého a sloven ministra školství (strana 1 a 5) Vítězové XIV. ústředního pe dagogického čtení (strana 4) Z vystoupení českého a slovenského místopředsedy ÜV odborového svazu (strada 6) Referát doc. dr. M. Cipro (strana 8) XII. UBDK skončily Pohostinný jihomoravský Uherský Brod, který si v pořádání Dnů Komenského získal za poslední desítiletí zvučné jméno v pedagogickém světě, otevřel letos ve dnech 2.—9. července brány svým návštěvníkům, učitelům a školským, vědeckým i odborářským pracovníkům již podvanácté. Sjeli se sem ze všech končin Čech, Moravy a Slovenska, téměř sedm set účastníků, aby se v tradiční uherskobrodské atmosféře na besedách, seminářích, v diskusích a při pedagogických čteních seznámili s novými událostmi a poznatky ve školství a pedagogice. Tak jako každým rokem byly i letos Uherskobrodské dny Komenského zahájeny položením věnce k pomníku Jana Amose Korné- ského, kde promluvil předseda MNV soudruh Mayer, který přivítal v Uher-ském Brodě oba ministry školství, profesora ing. dr. Vilibalda Bezdíčka, DrSc., a dr. Mateje Lúčana, místopředsedy českého a slovenského Ov Odborového svazu pracovníků školství a vědy Evu Veselou a Ladislava Vlachovského, pracovníky a zástupce ministerstva školství, Výzkumného ústavu pedagogického, Výzkumného ústavu odborného školství a pracovníky krajských pedagogických ústavů, vysokých škol a vědeckých institucí, učitele a školské pracovníky. Z bohatého týdenního programu, jemuž je věnováno dnešní číslo Učitelských novin, uvádíme na prvém místě zahajovací projevy obou ministrů školství. Předseda MNV Uherský Brod soudruh Mayer při projevu u pomníku]. A. Komenského. Foto R. Vejvoda své dílo řídit na základě n z projevu ministra školství univ. prof. dr. ing. V. Bezdíčka, DrSc., na XII. UBDK V úvodu svého projevu, než přistoupil k vlastnímu hodnocení uplynulábo školního roku na školách 1. a II. cyklu a k naznačení příštích úkolů, ministr školství srdečné poděkoval učitelům a skotským pracovníkům za jejich úsilí a péči o naši mladou generaci. Řekl, že jsme si pinč vědomi nesnázi a složitostí, jimiž byl v dů sledku politických události provázen zejména počátek uplynulého školního roku a že práce na školách byla přesto zahájena dů stojně a bez podstatných poruch. Naše škola se orientovala na své hlavni posláni, na přirozenou a vysoce náročnou výchovnou a vzdělávací práci. Pochopila, že současný stav nutno posuzovat z hlediska našich existenčních a vývojových podmínek. V tomto duchu přistupovala také celá oblast školské správy k řešení aktuálních i perspektivních úkolů v oblasti vzdělávání. To platí např. i o předškolních zařízeních, o mateřských školách a dětských útulcích, pro něž ministerstvo školství zpracovalo analytický materiál, který poslouží v nejbíížších letech pro některá zásadní pedagogicko-organizační opatřeni na úseku předškolní vý chory, jedním z nich jsou nové organizační směrnice pro mateřské školy a dětské útulky, které byly vydány včas, aby se podle nich mohly nejen mateřské školy, ale i národní výbory připravovat na příští školní rok. Kromě toho pracovaly mateřské školy již druhý rok podle nového programu, který je velmi náročný a vy žaduje postupnou přestavbu ve stylu práce učitelek s cílem do táhnout harmonického rozvoje všech složek osobnosti dítěte. V další části hodnotil ministr školství zavedení pětidenního vyučovacího týdne. Byl uskutečněn téměř na všech školách a většina pedagogických pracovníků hodnot! toto opatření kladně. Pětidenní vyučovací týden dává předpoklad pro pravidelnější rytmus v práci škol a odstraňuje některé dřívější nemorální aspekty, jako bylo např. omlouvání nepřítomností žáků nepravdivými důvody v sobotu apod. Některé potíže vyplývají ze subjektivních pohnutek učitelů, je to např. snaha o neodůvodněné zkracování přestávek, zavádění jednoduché frekvence, nezdravá tendence učitelů zhušťovat svou vyučovací činnost bez volných okének a bez polední přestávky atd. Dále ministr pokračoval: Hlouběji jsme také sledovali hygienu zkoušení a hygienu domácí přípravy žáků. Někteří učitelé potvrzují, že se domácí příprava žáků na vyučování zhoršila. Žáci zejména málo využívají volných sobot. Tak vzniká nerovnoměrné pracovní zatížení; ve dnech vyučování pracují někteří žáci vyšších tříd deset až dvanáct hodin denně. Stále existuje praxe zadávání písemných prověrek i z ostatních předmětů, než jsou matematika a mateřský jazyk. Dochází dokonce i ke kumulacím těchto prověrek 1 neúměrně rozsáhlé domácí přípravy z několika předmětů. To ovšem narušuje mentální hygienu žáků. Ředitelé škol by měli daleko výrazněji dbát, aby se tyto nešvary neobjevovaly. Mentální stav našich dětí je v současné době katastrofálně kritický, jak zjistil náš hlavní lékař MS, a sotva nás může těšit, že naši školu budou opouštět neurotici a psychopati. Vinu na tom samozřejmě nemá jen škola, ale také rodina, společnost, lidské vztahy a konflikty, provázející náš život na každém kroku. Potíže na školách narůstají také tam, kde je větší počet dálkově studujících učitelů. Vyhláškou o úpravě úvazků dálkově studujících učitelů a účastníků postgraduálního studia, která je platná od listopadu 1968, došlo k rušivým změnám v rozvrzích hodin, v úvazcích a v studijních dnech. Posluchači, zejména učitelé z vesnic, se brání přesunu konzultací na soboty, kdy jsou ztíženy dopravní podmínky. Problematiku pětidenního vyučovacího týdne bude však nutno posuzovat hlouběji, zejména z hlediska efektivity výuky. Vždyť toto opatření znamená značný zásah do tradic naší společnositi 1 školy. Dines se například vyučuje 181 dní v roce a 184 dní jsou děti v podstatě mimo přímý vliv školy. V průběhu několika let byl na základní škole zkrácen rozsah výuky v důsledku nového režimu zhruba o jeden rok, měřeno počtem vyučovacích hodin za celou povinnou školní docházku. Kromě toho narůstají nové problémy v hygienické péči o žáky i učitele.. Stále není dořešena mimoškolní výchova a účelné využívání volného času veškeré mládeže vůbec. Podobně ani rodina není připravena na plnění své výchovné funkce v podmínkách pětidenního pracovního režimu školy. Není třeba naznačovat, že tuto problematiku máme nejen v patrnosti, ale že ji chceme ve spolupráci s některými institucemi řešit. V uplynulém roce jsme se zamýšleli také nad možnostmi rozdělení základní devítileté školy na dva samostatné stupně tak, aby elementárnímu stupni mohla být věnována soustředěnější néče a pomoc, než tomu bylo dosud. Podobně jako při jiných opatřeních chceme tuto otázku posuzovat teprve na základě omezeného experimentu, ale i tak jsme sí vědomi složitosti této otázky, zejména vzhledem k existenci velkého počtu málotřídních škol, k prostorovým a kádrovým opatřením. Ö podobné střízlivé úsudky usilujeme také v otázce tak zvaného poloodborného vyučování ve vyšších ročnících elementárního stupně. S uspokojením můžeme konstatovat, že nadměrná vlna módnosti poloodborného vyučování, která přinesla mimo jiné i mnoho formalismu, v této době je již na ústupu a vývoj zaznamenává změnu od kvantity ke kvalitě. O tom svědčí podíl hodin poloodborně vyučovaných předmětů učiteli druhého stupně, například ve čtvrtých ročnících je to 31 % a v pátých 43 °/o. Podobně i po hmotné stránce dosvědčují inspekce, že je elementární stupeň zanedbáván, že na něm zanikají odborné kabinety, především na plně organizovaných devltiletkách, zatímco málotřídní školy jsou na tom přece jen lépe. Problémy působí též značná feminizace vyučujících na elementárním stupni, časté absenc» učitelek, fluktuace a suplování. Kritiku vyvolává také způsob studia učitelů na pedagogických fakultách, kteří získávají aprobaci pro první až pátý ročník a jeden předmět pro šestý až devátý ročník ZĎŠ. Tito učitelé nejsou se svou aprobací náležitě využiti, protože hledají své uplatnění v šestých až devátých ročnících. Na málotřídních školách, zejména na dvoutřídních školách, se situace často zhoršuje v důsledku odchodu starších zkušených učitelů-mužů. Nastupují místo nich namnoze mladé nezkušené učitelky, které navíc do školy dojížděli. Počítáme s tím, že málotřídní školy , budou mít i v budoucnu své oprávnění, a proto bude potřebí všemi prostřed (Pokračování na str. 3) eiíépších zájmů mladého pokolení Předseda UäDK Tomáš Milička (uprostřed) zahajuje... Foto K. Vejvoda