Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XX/27-52)
1970-09-17 / No. 35
17. IX. 1970 číslo 35 ročník XX Z OBSAHU: Další materiály z konference o komunistické vý chove: Z jednání sekce pri pracovní a morální výcho vu — str. 3 a 4 Změny v polském ško) ství str. 5 Ruštinár vzpomíná — str. 6 Chmelová neděle v Hořesedlích — str. 8 mírová výzva mezinárodní komeniologické konference K UCITELÜM A VĚDECKÝM PRACOVNÍKŮM CELÉHO SVĚTA Badatelé shromáždění na pražské me-zinárodní konferenci věnované dílu vel-kého českého pedagoga a myslitele Jana Amose Komenského, obracejí se k vychovatelům na celém světě s výzvou, aby v duchu snah Komenského vychovávali mládež, která je jim svěřena, ke vzájemnému porozumění, aby jí vštěpovali úctu k ostatním národům, aby ji učili překonávat jakékoliv tendence diskriminační, a vzdělávali ji tak, aby byla k užitku nejen sobě a svému národu, ale i celému lidstvu, a aby své vzdělání dávala spontánně do služeb pokroku a míru mezi národy. Naše konference ukázala velikost osobnosti, která tváří v tvář osobním i národním pohromám, zklamáním, zkáze hrdě se hlásila k heslu svého učitele J. V. Andreae: Neslavno jest zoufati nad pokrokem. My, lidé pokročilého XX. století vidíme, jalk marný ji technický pokrok bez míru a sociální spravedlnosti a jak je životně nezbytné, aby věda byla organizována k zajištění blahobytu lidstva a ne k jeho zničení. Myšlenkový odkaz Komenského, tak významný pro vytvoření moderního myšlení a moderní vědy o výchově, by podle našeho názoru měl být slyšen znova a znova, má-li se zabránit tomu, aby věda nezničila víc, než vytvořila. Svět, ve kterém dnes žijeme, je stejně jako doba Komenského obdobím velkých společenských zvratů krizí a válek, ale stejně je také dobou naděje a pokroku. Komenský se nadějí na lepší budoucnost lidské společnosti nikdy nezpronevěřil. jeho pedagogické dílo svým humanistickým zaměřením a svou vpravdě demokratickou snahou dát veškeré mládeži na celém světě co nejlepší vzdělání je vyjádřením této naděje. Hlásíme se k odkazu Komenského, protože smyslem vzdělání všech lidí je mu vytvoření trvalého míru na celém světě, a zabezpečení spolupráce mezi všemi národy. Jeho myšlenky, vyslovené před třemi stoletími, jsou podnětem k mírovému řešení sporných otázek mezi státy a národy. Výzvy Komenského jsou proto i výzvou naší/ vychovatelé celého světa jsou jeho odkazem zavázáni k úsilí, aby odstraňovali všechno, co znamená ohrožení lidstva, a aby bojovali ve prospěch lepší budoucnosti všech lidí na této planetě. > KOMENSKÉHO SNAHY 0 NÁPRAVU LIDSKÉ SPOLEČNOSTI Projev prof. MUDr. JAROMÍRA HRBKA, DrSc., člena korespondenta ČSAV, ministra školství CSR; na Mezinárodní komeniologické konferenci dne 8. září 1970 v Praze Mám čest uvítat vás všechny jménem vlády ČSR a popřát mezinárodní konferenci, věnované závěrečnému dílu J. A. Komenského: Obecná porada o nápravě věcf lidských, plný úspěch. Zvlášť srdečně zdravím zahraniční účastníky zasedání — vynikající komeniology z 27 zemí čtyř světových kontinentů. Vážíme si vašeho zájmu o dílo jednoho z největších synů našeho národa. Vysoce oceňujeme, že UNESCO vyhlásilo na počest velikého Učitele národů Mezinárodní rok výchovy. V letošním roce, kdy uplyne 300 let od smrti ]. A. Komenského dne 15. listopadu 1670, věnujeme v celé ČSSR mimořádnou péči tomu, abychom všechen náš lid seznámili s velikým odkazem života a díla Komenského. Jedinečný poklad myšlenek, dosažených praktických výsledků, projektů, návrhů a námětů nám Komenský odkázal především svým novátorským, revolučním, vědeckým dílem pedagogickým- Osobnost Komenského vyniká v našich dějinách jako veliká postava humanisty, bojovníka za spravedlivý lidský řád, za mír a proti válce, jako ztělesnění horoucího vlastenectví a internacionální solidarity, angažovanosti vědce v politice, jako stoupence reformace, jemuž hluboká víra nezabránila poznat a prosazovat plné uplatnění vědy v životě společnosti. V programu konference věnujete soustředěnou pozornost dílu, jímž Komenský sám chtěl vytvořit velikou syntézu svých názorů a svého snažení. Je to Obecná porada o nápravě věcí lidských (Dé rerum humanarum emendatione consultatio catholica). Dovolte, abych alespoň ve stručném souhrnu ukázal, jak živé a osudově závažné jsou podnes problémy, jimiž • se Komenský zabýval před třemi stoletími. Souborné dílo má osm částí. Jsou to: Předmluva. Dva průpravné spisy: Panegersie a Panaugie. Čtyři hlavní spisy: Pansofie, Pampaedie, Panglottie a Panorthosie. Závěrečný spis: Pannuthesie. PŘEDMLUVA obsahuje nástin celého díla. Komenský referuje a motivech, prostředcích a cíli svého snažení. Je třeba zastavit pokračující rozvrat lidské společnosti, zejména války, bídu a morální úpadek. Komenský vidí příčinu rozvratu v lidské nevědomosti. Nápravu může přinést jen nejširši vzdělání všech lidí. PANEGERSIE je programová výzva k veškerému lidstvu, abý spojilo své úsilí a odvrátilo svou záhubu. Zlo vítězí proto, že lidé neznají dobro a proto se dostali na scestí. Lidé musí být vzděláváni a vychováváni, aby dobro poznali a řídili se jím ve svých činech. Jen tak se lidské věci dostanou na správnou cestu vzájemného porozumění a trvalého míru. PANAUGIE je oddíl noeticko-metodologický. Komenský zde probírá zásady správného poznání a vědecké metody, jichž používá ve stěžejních dílech Obecné porady. PANSOFIE je souhrn veškerého lidského vědění. Komenský chtěl podat soustavný přehled všech poznatků • světě a člověku, avšak toto dílo nedokončil. Přehled měl být rozčleněn do čtyř hlavních oblastí: Poznatky o světě hmotném, tj. popis přírody. Poznatky o výtvorech lidské práce a ducha, tj. svět uměni (rozuměj svět lidské dovednosti a schopnosti — od řemesla až po vědu). Poznatky o světě mravním, tj. obraz uspořádání lidské společnosti od jednotlivce a rodiny až po stát. Poznatky o světě duchovním, tj. o náboženství. i PAMPAEDIE je nárys soustavy vzdělávání a výchovy, která by vštípila všem lidem všechno, co má člověk vědět, tj. hlavní obsah pansofie. Komenský zde rozšiřuje program své Didaktiky, zaměřené na výchovu mládeže. Jde mu o neustálý proces vzdělávání i v dospělosti. Celý svět má být školou, jíž jedinec prochází od svého narození až do smrti. Komenský podrobně jedná o stupních a druzích škol, požaduje bezplatný přístup pro všechny lidi, přípravu dokonalých učebnic, náročný výběr učitelů. Komenský první věnuje pozornost též hygienickým a eugenickým zásadám a zvláštní výchově dětí defektních. PANGLOTTIE zdůvodňuje potřebu univerzálního jazyka, který by umožnil vzájemné dorozumívání lidem celého světa a který by ve vědě zaručil jednoznačné a přesné vyjádření pojmů a myšlenkových pochodů. PANORTHOSIE jedná o praktických důsled cích, které přinese obroda lidstva vzděláním všech. Komenský dává návrh na nové uspořádání lidské společnosti. Bude vytvořena nová filosofie (a věda), nové uspořádání rodiny a státu, nové náboženství. Všechny věci lidské budou napraveny na základě společně uznané pravdy, kterou přijmou za svou všichni jedinci, všechny národý a státy. Názorová jednota zaručí spravedlnost pro všechny a trvalý mír. Mezinárodní spolupráci budou organizovat tři nejvyšší světové tribunály, jejichž členy budou nejlepší představitelé všech národů. Sbor světla bude pojítkem všech vzdělanců. Světová konzistoř bude pojítkem všech církví. Světový mírový soud bude pojítkem všech států. Jako první opatření bude třeba znemožnit války, ukrutnosti a útisk všech druhů. Každý musí pracovat. Kdo nepracuje, ať nejí... Zarazí se činnost lichvářů, odstraní se monopoly a oligopoly, jež jsou svou podstatou nemravné, protože obohacuji několik málo jednotlivců a ožebračují lid. Budou zrušena všechna zařízení, jež jsou příležitostí k hmotné i mravní zkáze. Bude pečováno o lidské zdraví. PANNUTHESIE je závěrečná výzva k provedení nápravného díla a k záchraně světa, který se topí ve tmách nevědomosti a hubí válkami. To je stručný obsah Komenského Obecné porady o nápravě věcí lidských. Není pochyb, že jde o projekt grandiózní a jedinečný. Ve zkrvavené a zbídačené Evropě 17. století je to hlas volajícího v poušti. Z každé věty vyzařuje ušlechtilá touha po pravdě, dobru, sociální spravedlnosti a lidském štěstí. Každý dílčí motiv, prostředek, návrh a cíl je sám o sobě plně oprávněný. Mnohé z projektů Komenského byly — třeba v jiné podobě — již uskutečněny, mnohé ještě čekají na realizaci. Avšak s lítostí musíme konstatovat, že základní kámen celé stavby nebyl dosti pevný. Komenského ústřední teze, že příčinou rozvratu společnosti je lidská nevědomost a že nápravu přinese vzdělání a poznání dobra, nevystihla skutečnou zákonitost vývoje lidské společnosti. Vinu za rozvrat neměly a nemají porobené třídy otroků ve starověku, nevolníků ve feudalismu ani dělníků v novodobém kapitalismu, postižené útiskem, vykořisťováním, bídou i nevědomostí. Vinu vždy měly a mají třídy vykořisťovatelů, jejichž- nadvládu se nikdy v dějinách nepodařilo odstranit jen hlásáním dobra, lidskosti, morálky nebo osvěty a vědy. Rozvoj vzdělanosti sám nezmímil, nýbrž zostřil nesmiřitelné vnitřní rozpory třídní společnosti. Tytéž skvělé výsledky vědy 20. století mohou sloužit mírové výstavbě socialismu i agresivní politice imperialismu. Komenského projekt nápravy věcí lidských je historickým předstupněm utopického socialismu. Teprve vědecký socialismus Marxův a Engelsův odhalil skutečnou hybnou sílu vývoje společnosti: „Dějinv světa jsou dějinami třídního boje.“ A až po prvním vítězství socialismu nad kapitalismem ve Velké říjnové socialistické revoluci mohl Lenin vyhlásit, že souběžně s revolucí sociální bude probíhat revoluce kulturní, veliký rozvoj školství, vědy a kultury, všestranné výchovy pracovní, politické i morální. Teprve po odstranění třídní společnosti a při výstavbě společnosti beztřídní bude možné uskutečnit vše dobré, oč tolik usiloval Komenský. Ušlechtilé myšlenky a snahy, obsažené v Komenského Obecné poradě o nápravě věcí lidských, mohou být plně realizovány jen jako součást největšího a nejhumánnějšího úkolu, jaký si kdy lidstvo dalo: vytvořit beztřídní společnost, svět bez vykořisťování a ponižování člověka člověkem, svět bez válek, hladu a utrpení, svět skutečné svobody, blahobytu a štěstí všech. Záběr ze zasedání Mezinárodní komeniologické konferenci