Učitelské Noviny, leden-červen 1971 (XXI/1-25)

1971-01-07 / No. 1

S. K. NEUMANN: Podaná ruka Podaná ruka mimojdoucímu, který se ohlížet za ní, jest u cesty smutné, u cesty dlouhé, květ, který voní. Podaná ruka, zcela prosté gesto, jež čekáním vděčnosti nemaří času, je ptačí píseň v náhlé samotě, když zastesklo se po živém hlasu. Podaná ruka, větévka tenká, kterou jsi nabídl tonoucí včele, pomáhá kovat železný řetěz, v němž živému věrno je cele. Podaná ruka kterékoli věci, k světlu Se deroucí vedle tebe, svěžejším činí stromů stín, teplejším hvězdnaté nebí-. Nesmírná útěcha line se z věnce, jejž tvoříš, přispěl-lis, přispěti moha. Podaná ruka na kterémkoli místě pravého tvoří boha. Každý dobrý hospodář uzavírá rok pohledem na výsledky své práce, hodnotí klady i nedostatky a důklad­ně se připravuje na nové úkoly. Není tomu jinak ani v našem školství. Hodnotíme dosažené úspěchy, kriticky posuzujeme plnění každého úkolu, který jsme si stano­vili po tak složitém období minulých let. Souěasmě při­pravujeme postupné řešení dalších problémů tak, aby­chom krok za krokem dostali celé naše školství na vyso­kou odbornou a politickou úroveň, aby bylo schopno po­hotově uspokojovat a reagovat na vysoké požadavky so­cialistické společnosti. Při kritickém pohledu na uplynulý roik je nutno konstatovat, že proces politické konsolidace úspěšně po­kračuje v celém školství. Je mnoho důkazů o tom, že uči­telé usilovně překonávají mnohé obtíže, které socialistic­ké výchově postavil do cesty krizový vývoj let 1968—69. Daři se postupně vytvářet nutnou názorovou jednotu mezi školou, rodinou i širokou veřejností o nezbytnosti jít cestou socialistické školy a výchovy, jak to vyžaduje odpovědnost za osudy mladé generace. A máme k tomu všechny předpoklady. Vycházíme z nevyvratitelného faktu, že drtivá většina učitelů, vy­chovatelů a školských pracovníků byla a je pro socia­lismus budovaný důsledně na marxisticko-leninských principech. Vycházíme z hlubokých demokratických tra­dic našeho učitelstva, z jeho citu pro sociální spra­vedlnost a zvláště pak z jeho upřímné lásky k učitelské­mu povolání a k dětem. To je platforma, která odpoví­dá zájmům socialismu, a která také povede k vytvoření politické, ideové i akční jednoty, ke které nás všechny vybízí zasedání pléna ÜV KSČ. I zde už se vykonalo mno­ho užitečné práce v oblasti ideově politické výchovy, do­sáhli jsme prvních úspěchů ve vlastenecké a internacio­nální výchově, začínáme s obnovou pionýrské organizace a zakládáme organizace Socialistického svazu mládeže. Odstraňujeme z praxe škol to, co odporuje principům socialistické školy, rodiny i veřejnosti na mládež v du­chu našich idejí. Jsme si při tom všem vědomi, že při všech řešených problémech se musíme vystříhat minulých chyb a ne­dostatků. Kritika některých negativních jevů v našem školství se přece rodila dávno před rokem 1968. Ani dnes ji nelze generein« odmítat, protože v mnohém vyjadřo­vala upřímnou snahu o nápravu chyb právě v zájmu dal­šího úspěšného rozvoje socialismu v naší zemi. Musíme se k mnohému vracet, analyzovat a odlišovat pozitivní od negativního, to, co rozvoji socialistické školy prospí­vá od toho, co tomuto vývoji škodí, a co je pro nás ideo­logicky a politicky nepřijatelné. Stejně jako v jiných oblastech, jsme si i ve školství příliš navykli neplnění usnesení a správných rozhod­nutí stranických orgánů. Vždyť kolik jsme např. dlužni takovému usnesení ústředního výboru KSČ, jako bylo usnesení o prohloubení komunistické výchovy mládeže na školách z roku 1962. K tomuto usnesení je potřebné se vrátit i dnes jed­nak pro jeho principiálnost, ale také pro jeho kritiku ně­kterých jevů, které se bohužel v praxi škol objevují i dnes. Tak se např. v praxi některých škol zaměňuje prostředek za cíl, akcentují se formální otázky před ob­sahovými, uplatňují se administrativní metody, úspěchy ve výchovné práci se dokazují různými statistikami, po­řádají se formální akce, které odvádějí školu od hlavních úkolů aj. Přitom je všeobecně známo, že zmíněné usnesení ÜV KSČ správně vidí těžiště komunistické výchovy ve vlastním vyučování, které poskytuje žákům základy věd a přitom racionálně využívá jeho výchovné a ideové hodnoty pro upevnění marx-leninského světového názo­ru a komunistického přesvědčení. Předmětem časté kritiky a naléhavým požadavkem už dávno před lednem 1968 bylo, aby např. ředitelé škol a školní inspektoři byli vybíráni podle způsobilosti k vý­konu této funkce. Tak, jak narůstal vliv oportunistických sil, se za tuto způsobilost považovala jen odborná kva­lifikace. Po lednu 1968 se politická hlediska už zcela odmítala. Krizová léta nás náležitě poučila, že nelze tato hlediska stavět proti sobě. Do čela škol i do funkcí ve školské správě je třeba ustanovovat pracovníky zdatné, Snímek V. Reichmanna jak odborně, tak politicky, kteří budou mít i ostatní po­třebné vlastnosti, opravňující ke kvalifikovanému, od­bornému i politickému řízení svěřených kolektivů. Zárukou správné ideově politické práce školy je pře­devším a na prvním místě ideově politické přesvědčení učitele, jeho oddanost věci socialismu, jeho ztotožnění s marxisticko-leninskou ideologií. Proto budeme v plném souladu se závěry plenárního za«edání GV KSČ rozvíjet ideologickou a politickou úroveň učitelů. Nelze bez povšimnutí přehlížet dosavadní poměrně nízkou efektivnost výchovy a vzdělání i celkového pů­sobení školského systému, projevující se např. znač­ným procentem propadajících žáků, nevyužíváním inte­lektuální kapacity nadaných jedinců, nedostatečným roz­víjením individuálních vloh a schopností, nevyužíváním rezerv ve výchovně vzdělávacím procesu apod. Vyřešení těchto a řady dalších, byť i dílčích pro­blémů nám umožní, abychorti si stanovili komplexnější a dlouhodobější úkoly, jak to konečně předpokládá UV KSČ. Pozitivní výsledky, kterých bylo dosaženo i v po­sledním období na vysokých školách, umožňují, aby i v této oblasti byla v příštím období orientována prá­ce na přípravu a řešení koncepčních otázek dalšího roz­voje vysokých škol. K tomu však musíme vytvořit nezbytné podmínky především tím, že budou prohlubována a dokončována konsolidační opatření v oblasti politické, výchovné, vzdělávací, vědecké a ekonomické. Daleko rozhodněji budeme vyžadovat důsledné plnění norem a pokynů a osobní odpovědnost jak akademických funkcionářů, tak vedoucích kateder a všech řídících pracovníků. Smysl dalších opatření v konsolidačním úsilí musí směřovat k racionalizaci a zefektivnění činnosti vyso­kých škol a vytvoření optimálních podmínek k politic­­kovýchovné práci mezi studenty. Ministerstvo školství ve smyslu usnesení předsednictva ÜV KSČ postupně roz­pracovává a realizuje obsahovou, strukturální a kádro­vou přestavbu společenskovědních fakult, jejímž cílem je zabezpečit výchovu studentů na těchto fakultách přís­ně v duchu marxismu-leninismu a proletářského inter­nacionalismu. Speciální pozornost věnujeme přípravě učitelů. Problematiku výchovy budoucích učitelů staví ministerstvo školství ve svých úkolech na prvé místo, neboť jací jsou učitelé, taková je i škola. Vážný úkol nás čeká v upřesnění a v některých oblastech v novém koncipování a struktury výchovy vy­sokoškolsky vzdělaných odborníků z hlediska potřeb so­cialistické společnosti s výrazným akcentem na morálně politický aspekt profilu vysokoškolsky vzdělaného od­borníka. Na základě toho budeme dopracovávat systém dalšího vzdělávání absolventů vysokých škol, což vývoj vědy a techniky dnes vyžaduje. V souvislosti s koncepč­ními změnami v oblasti výchovné a vzdělávací jde o in­tenzifikaci a zefektivnění vědeckovýzkumné činnosti vy­sokých škol. Oba tyto základní problémy vyvolávají i vynucují si hlubší i hluboké strukturální změny ve vnitřní organiza­ci vysokých škol, směřující k integraci. Integrační tendence a modernizace struktury vyso­kých škol se prosazují ve všech socialistických stá-tech a jejich cílem je zabezpečení systémového přístupu k vý­chově absolventů, zefektivnění vědeckovýzkumné čin­nosti a ekonomičtější činnost vysokých škol. Při řešení všech otázek našeho školství máme na zřeteli vytváření podmínek pro důsledné uplatňování ve­doucí úlohy strany a hledání cesty, jak zapojit školy plněji, šířeji a hlouběji do plnění úkolů v oblasti vý­roby, vědy a kultury. Okolů a problémů máme v našem školství mnoho. Můžeme je splnit jedině tehdy, budeme-li ve své prá­ci důslední a k sobě nároční. To také bude nejlepší od­povědí na poslední zasedání pléna Ov KSČ a nejlepším příspěvkem k 50. výročí založení Komunistické strany Československa. Číslo 1 - 7. ledna 1971 - ročník XXI (74) DŮSLEDNĚ A NÁROČNĚ E VE ŠKOLSTVÍ Ing. JOSEF HAVLÍN, I. náměstek ministra školství ČSR

Next