Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1975 (XXV/27-46)

1975-07-03 / No. 27

POCHODEŇ S OLYMPIJSKÝM OHNEM, zapáleným u Národního památníku na Vít­kově, nesla štafeta učňů z odborného uči­liště n. p. Svoboda v Praze k památníku sovětských tankistů na Smíchově a odtud po krátkém pietníin aktu na stadión E. Ko­šického na Strahově. Posledním členem štafety byl Ivan Merxbauer, českosloven­ský juniorský rekordman v plaváni a vzor­ný učeň 3. ročníku učňovského závodu ČKD Praha, který zapálil olympijský oheň III. letní olympiády učňovského dorostu, jež je součástí Československé sparta­kiády 1975. ŠESTNÁCT RESORTNÍCH CELKÜ v barev­ných úborech, účastníci celostátního spar­takiádního turistického srazu z řad učňfi a dvě učňovské dechové hudby z Havířova a Sokolova spolu s vlajkonoši-vojáky na­stoupili na plochu stadiénu. UČNĚ-SPORTOVCE pozdravil předseda organizačního výboru III. LOUD dr. E. De­­metrovič, který uvítal čestné hosty v čele s vedoucími oddělení ÜV KSČ J. Sitařem a L. Procházkou, tajemníka ÜRO V. Maříka, místopředsedu ÜV SSM M. Dočkala, místo­předsedu ÜV ČSTV R. Duška, zástupce mi­nisterstev a ústředních orgánů, společen­ských organizací a další hosty. PO STÁTNÍCH HYMNÁCH byly vztyčeny státní vlajky a před olympijskou vlajkou složili účastníci III. LOUD slib, který před­nesl učeň Ivan Hrdý z Prahy a učnice Anna Pasztorová z Pařtizánského. PO SLAVNOSTNÍM NÁSTUPU ihned za­čaly sportovní boje na jednotlivých sporto­vištích. fh Foto Jan MARTÍNEK Každý den docházejí z Chile nové zprä* vy o stupňujícím se teroru vojenské junty proti všem vlasteneckým silám. V posled­ních dnech mezi nimi byla jedna obzvlášť znepokojivá: zvláštní oddíl Pinochetovy tajné policie převezl v nejpřísnější taj­nosti generálního tajemníka KS Čhile a nositele mezinárodní Leninovy ceny míru Luise Corvalána z koncentračního tábora Puchincavi, kde byl v posledních měsících žalářován, do vězení Třes Alamos nedale­ko Santiaga. Současně zbavil tohoto hrdina něho představitele nepokořeného chilské-i ho lidu jakékoliv možnosti spojení se svě­tem — představitelé junty mu zakázali návštěvy příbuzných, uvěznili jeho advoká­ta Menantona a nepouštějí k němu ani zá­stupce mezinárodního výboru Červeného kříže. Převezení Luise Corvalána do Třes Ala* mos hodnotí političtí pozorovatelé jako další pokus Pinochetovy fašistické junty o postupnou fyzickou likvidace muže, kte* rý se stal pro celý svět symbolem neutu* chajícího odporu chilského lidu proti fa* šistické diktatuře. Během uplynulého půldruhého roku své hrůzovlády se Pinochetova soldateska ne*, jednou pokoušela o zavraždění Luise Cor­valána. Nejprve s ním chtěla inscenovat soudní proces a popravit ho pro „vele­zradu“, potom se pokoušela postupně va všech třinácti koncentračních táborech, v nichž byl vězněn, inscenovat jeho za­střelení na útěku. Bdělost chilského hnutí odporu a mohutné akce celé světové ve­řejnosti na záchranu života Luise Corva­lána ji v tom však zabránily. Proto nyní katané chilského lidu zvolili jinou takti­ku, aby připravili o život muže, kterého pokládají za svého nejvýznamnějšího věz­ně: chtějí Luisi Corvalánovi ve vězení Třes Alamos připravit pomalou smrt hladem, žízní, zimou a vyčerpáním. Velmi dobře vědí, že po výsleších a mučeiní na ostro­vě Dawson a ve vězení Ritoque bylo zdraví hrdinného komunisty a vlastence vážně podlomeno. Doufají, že studená zima, ne­lidské podmínky a zejména krutost nej* bestiálnějšího mučitele chilských vlasten­ců, velitele žaláře Třes Alamos podplukov­níka Conrada Pacheka Gallarda, mohou zlomit vůli Luise Corvalána. Jinými slovy řečeno — Pinochetova junta chce Luisi Corvalánovi připravit takovou smrt, s ja­kou již dlouhé měsíce ve třetím poschodí bývalé klášterní školy v Třes Alamos zá­pasí významný levicový politik Aníbal Pal­ma a řada dalších chilských vlastenců. Nová fakta, která svědčí o krutém na­kládání s Luisem Corvalánem a ostatní­mi chilskými politickými vězni, vzbudila rozhořčený odpor celé světové veřejnosti, která znovu velmi energicky požaduje oka­mžité propuštění Luise Corvalána a ostat­ních chilských vlastenců strádajících v ža­lářích a koncentračních táborech junty. Co do rozsahu a intenzity lze tuto mezi­národní kampaň solidarity srovnat s pod­porou, kterou svého času poskytli všichni čestní lidé bojujícímu Vietnamu při jeho spravedlivém zápase se silami imperialis­mu. V tom je hluboká zákonitost: solida­rita s obětmi reakce a energická podpora jejich spravedlivého zápasu celým pokro­kovým lidstvem se v současné době staly reálným faktorem mezinárodní politiky. V prvních řadách tohoto hnuti kráčí So-větský svaz a ostatní státy socialistického společenství, mezi nimi na výrazném místě i Československo; aktivně se na něm po­dílejí komunistické a dělnické strany v ka­pitalistických zemích i národně osvoboze­necké hnutí v rozvojových státech. (ktz) I Život Luise Corvalána znovu ohrožen

Next