Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1981 (XXXI/26-46)

1981-07-02 / No. 26

Dne 2. července 1981 - ročník XXXI. (84) - číslo 26 - cena 0,80 Kos ONES V LISTĚ Druhá vysokoškolská profese $ Rozkoš ze suplování? Q Nadané dítě 9 Základní kame­ny architektury vzděla­nosti $ Zavrhli „zelený stůl" 9 Hrát na správ­nou strunu £ Pro lásku k hudbě nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Jen několik málo dní zbývá do 15. Července — tedy do data, kdy mají být v základních -organizacích ROH vypracovány a schváleny plány aktivity do X. všecdborového sjezdu. Ve většině odborových organizací ve školství a vě dě již tak učinili, pracovníci se sešli a tento pian projednali. Vycházeli pri­tom z jednání XII. plenární schůze ÚRO, která aplikovala závěry XVI. sjezdu strany a v neposleďní řadě z dokumentů ÜVOS pracovníků školství a vědy. Přípravě plánu aktivity věnovali odboráři pečlivou pozornost. Mnohde se šli poradit k „sousedům“, posoudili vlastní možnosti a zvážili poznatky dru hýrh. Vždy však měli na paměti závažnost přijatého plánu pro celou základní organizaci, pro každého jejího člena. Takto plán aktivity připravili například odboráři základní organizace ROH pražské základní devítileté školy ve Vodič kove ulici. Rovněž v ostatních plánech se zaměřují na seznamování členů ROH s výsledky XVI. sjezdu KSČ a k tomu, aby je získali pro naplňování jeho oro gramu. Dbají na zvyšování efektivnosti a kvality práce při plnění náročných úkolů sedmé pětiletky, na zkvalitňování účasti praouiícíoh na řízení ško’ a vědeckých ústavů a rozvoje pracovní iniciativy. Také se zaměřili na prohlubo­vání péče odborového svazu o pracovní, sociální, zdravotní a životní pod minky každého učitele či školského pracovníka. ÉllÉfl Foto — Ladislav Vašek, Hlinsko Odborářské léto » Do plánů aktivity^ jsou též zařazeny konkrétní úkoly související s provede ním objektivních a kritických rozborů, s -poznáváním názorů, postojů a akti vity občanů, neboť i nadále je treba prohlubovat jejich socialistické uvědo mění. Právě v této oblasti mají socialistické odbory významné posláni i do statečný prostor prp působení svých členů. V plánech je rovněž zakotveno rozvíjení mezinárodní spolupráce a upevňu váni vědomí socialistické a proletářské sounáležitosti. Nemalé úkoly si odho réři ve školství a vědě určili ve zvyšování účinnosti odborové práce, v za jišfování všestranné politické, programové, kádrové a organizační náplně zá ležitoslí spojených s nastávajícím X. všeedborovým sjezdem. A plány aktivity hned začínají rea izovat, takže ani v tomto ročním období neustává ve školách a školských zařízeních v odborové činnosti čilý ruch. Přispívají k němu přípravy na výroční členské schůze odborových úseků a základních organizací ROH, které se budou konat krátce po zahájení nového školního roku a musí být perfektně zabezpečeny. Takže když letošní prázdniny klepaly na dveře škol, mnohde musely hlasité zabušit, aby je odboráři v pracovním zápalu zaslechli, neboť se neien zamýš­leli nad tím, co je ještě třeba zlepšit ve vlastní činnosti, ale i detailně analy­zovali' některé úseky a zpřesňovali postupy, jak navazovat na pozitivní vý­sledky. . Nadcházející období bude totiž charakterizovat větší rozhodnost a zásado­vosť ve využívání práv i v plnění povinností socialistických odborů, v mobi­lizaci všech tvůrčích sil k politické, spoločenské a pracovní aktivitě pracují­cích. Proto se nelze nikde spokojovať s dosaženou úrovní, ale nutno nastolit náročný* kurs leninského stylu práce, neúprosné bojovat proti formalismu, schematismu, vlastně proti všemu, co bráni zvyšování úrovně á účinnosti prá­ce odborových ogranizací ve školství a vědě. Podíl na zvyšování kvality práce by mě! mít každý člen odborové organi­zace. Osvědčuje se aktivizovat pracovníky osobními úkoly, zapojovat je do tvůrčí a iniciativní práce v odborové organizaci ve škole, v učilišti, v škol­­ském zařízení, všude tam, kde výchova a příprava mladé generace pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti jo hlavním cílem našeho sna­žení. Jsou však i další stránky prázdninové odborářské práce. V mnohých školách a školských zařízeních se během letních měsíců usku­teční odborářské exkurzní vzdělávací základny, jejich průběhu věnuje mnoho funkcionářů odborového svazu hodně elánu a zanícení, neboť se v nich schá­zejí učitelé z celé naší vlasti. Během pobytu si vyměňují zkušenosti ze vzdělá­vací a výchovné i organizátrrské práce, seznamují se jak s problematikou školství v'navžtfvenf oblasti, tak s krásami přírady, sp zajjgiayqstmi prostředí. Mnozí odboráři prožijí , též rekreační pobyty v rámci výběrové odborářské rekreace u nás a v zahraničí, zúčastní se doplňkové rekreace aj. Takové je ledy letošní odborářské léto. UN I etošní školní rok byl rokem usi­” lovné práce, v němž jsme úspěš­ně vstoupili do prvního roku 7. pě­tiletky, oslavili 60. výročí založení KSČ, 20. výročí letu prvního člověka do kosmu, XVI. sjezd KSČ, XXVI. sjezd KSSS a sjezdy dalších bratr­ských dělnických a komunistických stran,’volby do národních výborů a zastupitelských orgánů všech stupňů. To vše byly události, na nichž se svou účastí podílely školy i školská zaří­zení, pedagogové a rodičovská veřej­nost. V současní době se připravujeme na realizaci dalších významných úko­lů, které pro školství stanovil sjezd naší strany, a těch, které jsou obsa­ženy v dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy, jimi se bude zabývat i ce­lostátní setkání pedagogických pra­covníků na XXI, ročníku Uhersko­brodských dnů J. A. Komenského, kte­ré se uskuteční ve dnech 1. až 3. čer­vence 1981. pod heslem V čele s KSČ za rozvoj socialistické výchovy vzdělání. Toto celostátní setkání s,e a stane tribunou, která seznámí širokou pedagogickou veřejnost se závěry sjezdu pro oblast školství a zároveň zhodnotí prvních pět let realizace do­kumentu o dalším rozvoji čc. výchov­ně vzdělávací soustavy. XVI. ejezd KSČ potvrdil úspěšnost pětiletého úsilí základních a střed­ních škol, které prokázalo správnost a úspěšnost školské politiky strany. Zároveň však poukázal na skuteč­nost, že s úkoly intenzivního rozvoje národního hospodářství, rozvoje upevňování socialistické společnosti a je těsně spjata naše škola, výchova a vzdělávání mladé generace. Proto musí škola ve své práci cílevědomě vycházet z celospolečenských úkolů a potřeb, pohotově a tvořivě na ně reagovat a dokázat je uspokojovat. XVI. sjezd zdůraznil, že úkolem ško­ly je systematicky a účinně formovat ideově politický, morální a odborný profil žáků, lásku k vlasti a inter­nacionální cítění, kladný vztah k prá­ci a touhu po vlastní tvořivé čin­nosti. K těmto a k řadě dalších otázek se bude hovořit na XXI. ročníku UBDK. Přítomní se zaměří na komplexní ana­lýzu účinnosti nového pojetí na iprv­­níih stupni základní školy, na dosa­vadní výsledky a zkušenosti se zave­dením programu výchovné práce v jeslích a mateřských školách, na některé poznatky a problémy s pře­chodem žáků ze čtvrtého do pátého ročníku základní školy. Dále bude po­ukázáno na problematiku učňovského školství, středních odborných škol i gymnázií. V diskusi vystoupí pedagogičtí pra­covníci — učitelé experimentálních škol, autoři pedagogických čtení, uči­telé, vychovatelé, mistři odborné vý­chovy, dále pracovníci, kteří se za­bývají otázkami řízení školství ve stranických, státních a odborových orgánech. Obsahem jednání XXI. ročníku UBDK budou 1 pedagogická čtení v sekcích pedagogiky a psychologie, řízení základní šk«ly a středních škol. Celkem bude předneseno 30 nejlep­ších pedagogických čtení českých a slovenských autorů. ,. Dne 4. července ^e účastníci Uher­skobrodských dnů zúčastní zájezdu do Babic, kde uctí památku pokroko­vého učitele Tomáše Kuchtíka, jenž byl před třiceti lety úkladně zavraž­děn nepřáteli socialismu. V tento den zde bude slavnostně Otevřen památ­ník třídního boje a vítězství a škole v Čáslavicích bude#udělen čestný ná­zev Škola íToměše Kuchtíka. Po celou .dobu jednání XXI. ročníku UBDK budou otevřeny čítárny peda­gogických čtení, Muzeum J. A. Ko­menského v Uherském Brodě, výstav­ky nových učebnic, učebních pomů­cek a didaktické techniky. S ukázka­mi své tvorby se představí učitelé­­výtvarníci České a Slovenské socialis­tické republiky. V kulturních pořa­dech vystoupí dětské a mládežnické národopisné soubory — Tatranka z okresu Poprad, Olšavěnka, Hradiš­­ťánek, Olšava z okresu Uherské Hra­diště, orchestry konzervatoře z Bra­tislavy a Kroměříže, Janáčkovo kvar­teto, orchestr Vysoké školy technic­ké z Bratislavy a další. Uherský Brod je městem, v němž mají celostátní setkání pedagogických pracovníků nejdelší tradici. Vedle Fulneku a Spišské Nové Vsi umožňu­je vzájemné setkání českých a slo­venských pedagogů i školských pra­covníků a dává jim příležitost k sjed­nocování linie školské politiky stra­ny, k bohaté konfrontaci výsledků práce i výměně zkušeností. Město blíz­ké rodišti J. A. Komenského, kde ce­lostátní setkání symbolicky probíhá, vyjadřuje kořeny bohatých pokroko­vých tradic, demokratičnost a progre­sívnost naší školské politiky a je zá­roveň i naplněním myšlenky J. A. Ko­menského Škola pro život. PhDr. LADISLAV SLÄDEK, ředitel odboru péče o učitele MŠ ČSR Tribuna příštích činů K XXI. ročníku Uherskobrodských dnů J. A. Komenského Pravda se vštěpuje natrvalo, Je-li prožita a ne pouze předána. Tahle myšlenka, vyslovená soudruhem L. Brežněvem na XXVI. sjezdu KSSS, má hluboký význam pro veškerou vý­chovnou práci, tedy i pro výchovu vysokoškoláků. Pro většinu studentů vysokých škol Je příznačná tzv. odložená sociální do­spělost. Na rozdíl od svých vrstevní­ků v praxi nemívají mnoho politic­kých a odborných zkušeností, necítí plnou odpovědnost za sebe, či dokon­ce za druhé, a mnohé praktické pro­blémy denního života jim zůstávají na hony vzdálené. Nebývá snadné tento handicap od­stranit. I na těch školách, kde stu­denty poměrně dobře připravují na výkon jejich budoucí profese po od­borné stránce, zůstává zanedbávána druhá, neméně důležitá stránka jejich přípravy, totiž příprava na práci me­zi lidmi, na praktickou politickou Činnost. Problém vidím především v tom, že se na tuto činnost studenti připravují převážně jen teoreticky, nemívají mnoho příležitostí prakticky ji vyko­návat; břemeno odpovědnosti za její výsledky nenesou sami — děli se o ně s ročníkovými či skupinovými učite­li, lektory, funkcionáři společenských organizací atd. Vždy je tu někdo, kdo v případě nouze věc zařídí, vyřeší, rozhodne. Bouatstvi problémů, které přináší praxe, se redukuje na vybrané otáz­ky, které lze řešit především v pod­mínkách školy — a to zpravidla pro život nestačí. Student sice dospěje ke správnému řešení v rovině teore­tické, ale nemívá vždy jasnou před­stavu, jak je prosadit v praxi, jak pro ně získat lidi, přesvědčit je o správ­nosti zvoleného postupu. Řešení tohoto nedostatku ve výcho­vě se zdá prosté. Jde vlastně o spoji­té nádoby: Tak jako se člověk naučí číst pouze čtením a psát psaním, mů­že i společenskopolitické zkušenosti získat pouze v praxi. Z tohoto poznat­ku vychází 1 školská politika KSČ. Je pro ni příznačné, že sepětí školy s praxí chápe jako celospolečenský proces, v němž vedle školy mají svůj díl odpovědnosti za přípravu mladé generace i společenské organizace, in­stituce, podniky a závody. Bez jejich pomoci by požadavek spojení školy se životem byl. jen planou proklamací. METODA „PLAV, JAK UMÍŠ“ NESTAČÍ 1 Spojení školy s praxí nelze však zabezpečovat metodou „plav, jak umíš“, má-li přinášet žádoucí výchov­né výsledk-' Proto se na vysokých školách v ČSSR začala od roku 1975 zavádět tzv. společensko-politická pra­xe. Jejím smyslem je navodit již bě­hem studia podmínky blízké těm, za nichž budou mladí lidé pracovat po absolvování školy. Jde o praxi peda­gogizovanou, jejímž cílem je připra­vit studenta pod vedením učitele, lek­tora na výkon „druhé profese“. K této „druhé profesi“ mají nejblí­že studenti společenskovědních fa­kult, zejména pedagogických, práv­nických a dalších.*Na těchto fakul­tách se také zrodilý první zkušenos­ti z přípravy lektorů, propagandistů, vedoucích skupin a oddílů Pionýrské organizace SSM. Je to přirozené, po­něvadž společenskopolitická práce těchto studentů úzce navazuje na je­jich teoretickou přípravu. O to naléhavěji je však třeba řešit otázky společenskopolitické praxe v chorech, které jsou pro další vý­voj "aší společnosti klíčové — pře­devším v oborech technických a eko­nomických. Technickou a ekonomic­kou propagandu nemůže dělat dile­tant. Kdo by k ní však měl mít blíž než odborník, navíc s vysokoškolskou kvalifikací? Zároveň- s tím, jak se mladý technik, ekonom, učí vysvětlo­vat odborné otázky laikům, propago­vat správná, společensky žádoucí ře­šení a získávat pro ně lidi, vzrůstá i jeho aktivita, snaha dále se vzdělá­vat odborně i politicky přejímat stále větší díl odpovědnosti. To urychluje jeho sociální zrání, intenzitu jeho účasti na veřejném dění. K takovému zrání dochází u medi­ka, který se věnuje např. zdravotnic­ké osvětě, u studenta umělecké školy, který ve svém okolí rozvíjí zájmovou uměleckou činnost — prakticky u každého vysokoškoláka, který dělá, na co má a co mu „sedí“. Je ovšem třeba pro takovou práci ho získat, vy­tvořit vhodné politické a organizač­ní podmínky. Zkušenosti ukazují, že se studenti, kteří se na svou „druhou profesi“ při­pravovali již během studií, mnohem snadněji včleňují do společenské pra­xe než ti, kteří se nejrůznějším poli­­ticko-organizačním, lektorským a ji­ /Pokračovánt na str. 8) Druhá vysokoškolská profese

Next