Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1981 (XXXI/26-46)
1981-07-02 / No. 26
Dne 2. července 1981 - ročník XXXI. (84) - číslo 26 - cena 0,80 Kos ONES V LISTĚ Druhá vysokoškolská profese $ Rozkoš ze suplování? Q Nadané dítě 9 Základní kameny architektury vzdělanosti $ Zavrhli „zelený stůl" 9 Hrát na správnou strunu £ Pro lásku k hudbě nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu Jen několik málo dní zbývá do 15. Července — tedy do data, kdy mají být v základních -organizacích ROH vypracovány a schváleny plány aktivity do X. všecdborového sjezdu. Ve většině odborových organizací ve školství a vě dě již tak učinili, pracovníci se sešli a tento pian projednali. Vycházeli pritom z jednání XII. plenární schůze ÚRO, která aplikovala závěry XVI. sjezdu strany a v neposleďní řadě z dokumentů ÜVOS pracovníků školství a vědy. Přípravě plánu aktivity věnovali odboráři pečlivou pozornost. Mnohde se šli poradit k „sousedům“, posoudili vlastní možnosti a zvážili poznatky dru hýrh. Vždy však měli na paměti závažnost přijatého plánu pro celou základní organizaci, pro každého jejího člena. Takto plán aktivity připravili například odboráři základní organizace ROH pražské základní devítileté školy ve Vodič kove ulici. Rovněž v ostatních plánech se zaměřují na seznamování členů ROH s výsledky XVI. sjezdu KSČ a k tomu, aby je získali pro naplňování jeho oro gramu. Dbají na zvyšování efektivnosti a kvality práce při plnění náročných úkolů sedmé pětiletky, na zkvalitňování účasti praouiícíoh na řízení ško’ a vědeckých ústavů a rozvoje pracovní iniciativy. Také se zaměřili na prohlubování péče odborového svazu o pracovní, sociální, zdravotní a životní pod minky každého učitele či školského pracovníka. ÉllÉfl Foto — Ladislav Vašek, Hlinsko Odborářské léto » Do plánů aktivity^ jsou též zařazeny konkrétní úkoly související s provede ním objektivních a kritických rozborů, s -poznáváním názorů, postojů a akti vity občanů, neboť i nadále je treba prohlubovat jejich socialistické uvědo mění. Právě v této oblasti mají socialistické odbory významné posláni i do statečný prostor prp působení svých členů. V plánech je rovněž zakotveno rozvíjení mezinárodní spolupráce a upevňu váni vědomí socialistické a proletářské sounáležitosti. Nemalé úkoly si odho réři ve školství a vědě určili ve zvyšování účinnosti odborové práce, v za jišfování všestranné politické, programové, kádrové a organizační náplně zá ležitoslí spojených s nastávajícím X. všeedborovým sjezdem. A plány aktivity hned začínají rea izovat, takže ani v tomto ročním období neustává ve školách a školských zařízeních v odborové činnosti čilý ruch. Přispívají k němu přípravy na výroční členské schůze odborových úseků a základních organizací ROH, které se budou konat krátce po zahájení nového školního roku a musí být perfektně zabezpečeny. Takže když letošní prázdniny klepaly na dveře škol, mnohde musely hlasité zabušit, aby je odboráři v pracovním zápalu zaslechli, neboť se neien zamýšleli nad tím, co je ještě třeba zlepšit ve vlastní činnosti, ale i detailně analyzovali' některé úseky a zpřesňovali postupy, jak navazovat na pozitivní výsledky. . Nadcházející období bude totiž charakterizovat větší rozhodnost a zásadovosť ve využívání práv i v plnění povinností socialistických odborů, v mobilizaci všech tvůrčích sil k politické, spoločenské a pracovní aktivitě pracujících. Proto se nelze nikde spokojovať s dosaženou úrovní, ale nutno nastolit náročný* kurs leninského stylu práce, neúprosné bojovat proti formalismu, schematismu, vlastně proti všemu, co bráni zvyšování úrovně á účinnosti práce odborových ogranizací ve školství a vědě. Podíl na zvyšování kvality práce by mě! mít každý člen odborové organizace. Osvědčuje se aktivizovat pracovníky osobními úkoly, zapojovat je do tvůrčí a iniciativní práce v odborové organizaci ve škole, v učilišti, v školském zařízení, všude tam, kde výchova a příprava mladé generace pro život a práci v rozvinuté socialistické společnosti jo hlavním cílem našeho snažení. Jsou však i další stránky prázdninové odborářské práce. V mnohých školách a školských zařízeních se během letních měsíců uskuteční odborářské exkurzní vzdělávací základny, jejich průběhu věnuje mnoho funkcionářů odborového svazu hodně elánu a zanícení, neboť se v nich scházejí učitelé z celé naší vlasti. Během pobytu si vyměňují zkušenosti ze vzdělávací a výchovné i organizátrrské práce, seznamují se jak s problematikou školství v'navžtfvenf oblasti, tak s krásami přírady, sp zajjgiayqstmi prostředí. Mnozí odboráři prožijí , též rekreační pobyty v rámci výběrové odborářské rekreace u nás a v zahraničí, zúčastní se doplňkové rekreace aj. Takové je ledy letošní odborářské léto. UN I etošní školní rok byl rokem usi” lovné práce, v němž jsme úspěšně vstoupili do prvního roku 7. pětiletky, oslavili 60. výročí založení KSČ, 20. výročí letu prvního člověka do kosmu, XVI. sjezd KSČ, XXVI. sjezd KSSS a sjezdy dalších bratrských dělnických a komunistických stran,’volby do národních výborů a zastupitelských orgánů všech stupňů. To vše byly události, na nichž se svou účastí podílely školy i školská zařízení, pedagogové a rodičovská veřejnost. V současní době se připravujeme na realizaci dalších významných úkolů, které pro školství stanovil sjezd naší strany, a těch, které jsou obsaženy v dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy, jimi se bude zabývat i celostátní setkání pedagogických pracovníků na XXI, ročníku Uherskobrodských dnů J. A. Komenského, které se uskuteční ve dnech 1. až 3. července 1981. pod heslem V čele s KSČ za rozvoj socialistické výchovy vzdělání. Toto celostátní setkání s,e a stane tribunou, která seznámí širokou pedagogickou veřejnost se závěry sjezdu pro oblast školství a zároveň zhodnotí prvních pět let realizace dokumentu o dalším rozvoji čc. výchovně vzdělávací soustavy. XVI. ejezd KSČ potvrdil úspěšnost pětiletého úsilí základních a středních škol, které prokázalo správnost a úspěšnost školské politiky strany. Zároveň však poukázal na skutečnost, že s úkoly intenzivního rozvoje národního hospodářství, rozvoje upevňování socialistické společnosti a je těsně spjata naše škola, výchova a vzdělávání mladé generace. Proto musí škola ve své práci cílevědomě vycházet z celospolečenských úkolů a potřeb, pohotově a tvořivě na ně reagovat a dokázat je uspokojovat. XVI. sjezd zdůraznil, že úkolem školy je systematicky a účinně formovat ideově politický, morální a odborný profil žáků, lásku k vlasti a internacionální cítění, kladný vztah k práci a touhu po vlastní tvořivé činnosti. K těmto a k řadě dalších otázek se bude hovořit na XXI. ročníku UBDK. Přítomní se zaměří na komplexní analýzu účinnosti nového pojetí na iprvníih stupni základní školy, na dosavadní výsledky a zkušenosti se zavedením programu výchovné práce v jeslích a mateřských školách, na některé poznatky a problémy s přechodem žáků ze čtvrtého do pátého ročníku základní školy. Dále bude poukázáno na problematiku učňovského školství, středních odborných škol i gymnázií. V diskusi vystoupí pedagogičtí pracovníci — učitelé experimentálních škol, autoři pedagogických čtení, učitelé, vychovatelé, mistři odborné výchovy, dále pracovníci, kteří se zabývají otázkami řízení školství ve stranických, státních a odborových orgánech. Obsahem jednání XXI. ročníku UBDK budou 1 pedagogická čtení v sekcích pedagogiky a psychologie, řízení základní šk«ly a středních škol. Celkem bude předneseno 30 nejlepších pedagogických čtení českých a slovenských autorů. ,. Dne 4. července ^e účastníci Uherskobrodských dnů zúčastní zájezdu do Babic, kde uctí památku pokrokového učitele Tomáše Kuchtíka, jenž byl před třiceti lety úkladně zavražděn nepřáteli socialismu. V tento den zde bude slavnostně Otevřen památník třídního boje a vítězství a škole v Čáslavicích bude#udělen čestný název Škola íToměše Kuchtíka. Po celou .dobu jednání XXI. ročníku UBDK budou otevřeny čítárny pedagogických čtení, Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě, výstavky nových učebnic, učebních pomůcek a didaktické techniky. S ukázkami své tvorby se představí učitelévýtvarníci České a Slovenské socialistické republiky. V kulturních pořadech vystoupí dětské a mládežnické národopisné soubory — Tatranka z okresu Poprad, Olšavěnka, Hradišťánek, Olšava z okresu Uherské Hradiště, orchestry konzervatoře z Bratislavy a Kroměříže, Janáčkovo kvarteto, orchestr Vysoké školy technické z Bratislavy a další. Uherský Brod je městem, v němž mají celostátní setkání pedagogických pracovníků nejdelší tradici. Vedle Fulneku a Spišské Nové Vsi umožňuje vzájemné setkání českých a slovenských pedagogů i školských pracovníků a dává jim příležitost k sjednocování linie školské politiky strany, k bohaté konfrontaci výsledků práce i výměně zkušeností. Město blízké rodišti J. A. Komenského, kde celostátní setkání symbolicky probíhá, vyjadřuje kořeny bohatých pokrokových tradic, demokratičnost a progresívnost naší školské politiky a je zároveň i naplněním myšlenky J. A. Komenského Škola pro život. PhDr. LADISLAV SLÄDEK, ředitel odboru péče o učitele MŠ ČSR Tribuna příštích činů K XXI. ročníku Uherskobrodských dnů J. A. Komenského Pravda se vštěpuje natrvalo, Je-li prožita a ne pouze předána. Tahle myšlenka, vyslovená soudruhem L. Brežněvem na XXVI. sjezdu KSSS, má hluboký význam pro veškerou výchovnou práci, tedy i pro výchovu vysokoškoláků. Pro většinu studentů vysokých škol Je příznačná tzv. odložená sociální dospělost. Na rozdíl od svých vrstevníků v praxi nemívají mnoho politických a odborných zkušeností, necítí plnou odpovědnost za sebe, či dokonce za druhé, a mnohé praktické problémy denního života jim zůstávají na hony vzdálené. Nebývá snadné tento handicap odstranit. I na těch školách, kde studenty poměrně dobře připravují na výkon jejich budoucí profese po odborné stránce, zůstává zanedbávána druhá, neméně důležitá stránka jejich přípravy, totiž příprava na práci mezi lidmi, na praktickou politickou Činnost. Problém vidím především v tom, že se na tuto činnost studenti připravují převážně jen teoreticky, nemívají mnoho příležitostí prakticky ji vykonávat; břemeno odpovědnosti za její výsledky nenesou sami — děli se o ně s ročníkovými či skupinovými učiteli, lektory, funkcionáři společenských organizací atd. Vždy je tu někdo, kdo v případě nouze věc zařídí, vyřeší, rozhodne. Bouatstvi problémů, které přináší praxe, se redukuje na vybrané otázky, které lze řešit především v podmínkách školy — a to zpravidla pro život nestačí. Student sice dospěje ke správnému řešení v rovině teoretické, ale nemívá vždy jasnou představu, jak je prosadit v praxi, jak pro ně získat lidi, přesvědčit je o správnosti zvoleného postupu. Řešení tohoto nedostatku ve výchově se zdá prosté. Jde vlastně o spojité nádoby: Tak jako se člověk naučí číst pouze čtením a psát psaním, může i společenskopolitické zkušenosti získat pouze v praxi. Z tohoto poznatku vychází 1 školská politika KSČ. Je pro ni příznačné, že sepětí školy s praxí chápe jako celospolečenský proces, v němž vedle školy mají svůj díl odpovědnosti za přípravu mladé generace i společenské organizace, instituce, podniky a závody. Bez jejich pomoci by požadavek spojení školy se životem byl. jen planou proklamací. METODA „PLAV, JAK UMÍŠ“ NESTAČÍ 1 Spojení školy s praxí nelze však zabezpečovat metodou „plav, jak umíš“, má-li přinášet žádoucí výchovné výsledk-' Proto se na vysokých školách v ČSSR začala od roku 1975 zavádět tzv. společensko-politická praxe. Jejím smyslem je navodit již během studia podmínky blízké těm, za nichž budou mladí lidé pracovat po absolvování školy. Jde o praxi pedagogizovanou, jejímž cílem je připravit studenta pod vedením učitele, lektora na výkon „druhé profese“. K této „druhé profesi“ mají nejblíže studenti společenskovědních fakult, zejména pedagogických, právnických a dalších.*Na těchto fakultách se také zrodilý první zkušenosti z přípravy lektorů, propagandistů, vedoucích skupin a oddílů Pionýrské organizace SSM. Je to přirozené, poněvadž společenskopolitická práce těchto studentů úzce navazuje na jejich teoretickou přípravu. O to naléhavěji je však třeba řešit otázky společenskopolitické praxe v chorech, které jsou pro další vývoj "aší společnosti klíčové — především v oborech technických a ekonomických. Technickou a ekonomickou propagandu nemůže dělat diletant. Kdo by k ní však měl mít blíž než odborník, navíc s vysokoškolskou kvalifikací? Zároveň- s tím, jak se mladý technik, ekonom, učí vysvětlovat odborné otázky laikům, propagovat správná, společensky žádoucí řešení a získávat pro ně lidi, vzrůstá i jeho aktivita, snaha dále se vzdělávat odborně i politicky přejímat stále větší díl odpovědnosti. To urychluje jeho sociální zrání, intenzitu jeho účasti na veřejném dění. K takovému zrání dochází u medika, který se věnuje např. zdravotnické osvětě, u studenta umělecké školy, který ve svém okolí rozvíjí zájmovou uměleckou činnost — prakticky u každého vysokoškoláka, který dělá, na co má a co mu „sedí“. Je ovšem třeba pro takovou práci ho získat, vytvořit vhodné politické a organizační podmínky. Zkušenosti ukazují, že se studenti, kteří se na svou „druhou profesi“ připravovali již během studií, mnohem snadněji včleňují do společenské praxe než ti, kteří se nejrůznějším politicko-organizačním, lektorským a ji /Pokračovánt na str. 8) Druhá vysokoškolská profese