Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1982 (XXXII/26-46)

1982-07-01 / No. 26

t Alžírské zelené šátky Klap, klap a klapy klap vyťukávají kamínky v rukou dětí rytmus pís­ničky. Kroužek dvaceti osmiletých kudrnatých a osmahlých kluků a děvčat sedí na rozpáleném písku pláže a pobrukuje si veselé tóny. Při­vírám oči před žhnoucím africkým sluncem a pn očku pozoruji alžírské pionýry. Horký vzduch jako by dětem vůbec nevadil, rozdováděně tancují a soupeří v nejrúznějších hrách. Tuhle hru určitě znám; dívám se na dívku v červeném tričku, jak obchází kamarády a sem tam si přičapne na bobek: vždyť to je náš Chodí Pešek okolo .. . Horký vzduch jako by dětem vůbec nevadil, rozdováděně tancují a republice naskytl ještě mockrát. Prázdniny jsou v plném proudu a děti je využívají především k pobytu na sluníčku, na plážích i ve stínu a chládku nejrůznějších teplomilných rostlin, palem, fíkovníků a dalších. Školy zejí prázdnotou a odpočívají před začátkem školního roku, kdy se do jejich lavic opět usadí kluci a dívky, odpočaté a veselé. Zelené šátky alžírských pionýrů se t,u opčt zatřepetá ji v září. Teď jsou jejich majitelé na pionýrských táburech. Jeden z nich jsem navštívila. Na stráni za Annabou se rozkládá několik skromných budov — jídel­na, klubovna a pokojíčky pro spánek. Večerní vzduch je ještě pro­dchnut sytým sluncem. Na nevelkém pódiu se střídá jprfen pionýr za druhým. Každý předvádí, eo patří k jeho umění: zpívá, tančí, hraje scénky. K osvěžení poslouží šálek' mátového čaje ... Děti plnými doušky užívají horkého léta. Stát má výchovu a vzdělá­vání příslušníků mladé generace pečlivě na srdci. A tak jsem je mohla potkat na pionýrském táboře u Skikdy, Tizi-Ouzou, Alžíru i v rozžhavené Constantine. Ne vždycky měly .alžírské děti vytvořeny takové podmínky pro vý­chovu a vzdělávání. Léta francouzské okupace jsou však již minulostí. V září 1962 byla totiž vyhlášena Alžírská demokratická liduvá republi­ka, stát se socialistickou orientací. Pozůstatky národně osvobozenecké války z let 1954—1962 jsou však ještě leckde patrné. Ale nejdůležitější je, že alžírský lid si pod vedením Fronty národního osvobození vybojoval svobodu pro šťastný dnešek i zítřek. VLADIMÍRA KÁBRTOVÄ Nesouhlas s izraelskou agresí Na pozvání ústředního výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy navštívila CSSR ve dnech 14. — 21. června 1982 delegace Odborového svazu učitelů Syrské arabské republiky. Při jednáních, které vedla s vedoucími nřed­­stavitnti československého ústředního výboru odborového svazu, jakož i Dři tematických exkurzích a setkáních se delegace seznámila s úspěchy a vymo­ženostmi, jichž bylo v ČSSR dosaženo ve výchovně vzdělávací, sociální a hos­podářské oblasti. Návštěva se uskutečnila V době, kdy se Izrael v duchu imperialistickosio nistických záměrů dopustit nové agrese proti svrchovanému stálu Libanonu s cílem likvidovat palestinský udbnj jakož i libanonské vlastenecké síly o syr­ské jednotky umístěné na libanonském území. Obě strany proto spolu se vše­mi svobodnmilovnými a mírumilovnými lidmi světa důrazně odsuzují barbar­skou agresi proti Libanonu, palestinskému odboji a syrským jednotkám a vy­jadřují své vážné znepokojeni nad brozivuu situací v Libanonu, která zvyšuje nebezpečí vzplanutí globální války. Obě strany se shodují v názoru, že míru a stability na Blízkém východě nemůže být dosaženo, dokud arabský palestinský lid, představovaný Organiza­cí pro osvobození Palestiny, nedosáhne svých zákonných práv na sebeurčení a ustavení vlastního nezávislého státu na půdě své vlasti, pokud buds trvat izraelská agresivní okupace arabských území a pokud americký imperialismus bude izraelskému státu poskytovat stále výraznější podporu pro realizaci jeho expanzionistických plánů na úkor arabského národa a jeho území. Obě strany vzhlížejí s nadějemi ke II. zvláštnímu zasedání VS OSN o odzbro­jeni a vítají iniciativu Sovětského svazu pro zastavení rostoucí jaderné hrůz­­by a pro omezení horečného zbrojení. Vítají rovněž prohlášení obsažené v po­selství soudruha L. I. Brežněva Valnému shromáždění OSN, že Sovětský svaz nepoužije jaderné zbraně jako první. Jménem všech svých členů obě strany — československý Odborový svaz pra­covníků školství a vědy a Odborový svaz učitelů Syrské arabské republiky — opětovně odsuzují izraelskou agresi a žádají okamžité stažení izraelských vojsk z Libanonu a ze všech okupovaných arabských území. Připojují se k sí­lícímu hlasu světového veřejného mínění za světový mír, za mírovou spoluprá­ci a přátelství mezi všemi národy. IfN; Oslavy dvěstěsedmdesátéhopátého výročí založení nejstaršího vysokého technického učiliště ve střední Evropě — Českého vysokého učení technického v Praze, nositele Řádu republiky — vyvrcholily slavnostním zasedáním v cule staroslavného Karolina, jehož se zúčastnila stranická a vládni delegace vede­ná členem předsednictva ŰV KSC, předsedou vlády ČSSR Lubomírem Strougo­­lem. Členy delegace byli Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Josef Havlín, Matej Lňčan, Bohumil Kvasil, Jan Majcharčík, Ladislav Šupka, Milan ^Vondruška, Jaroslav Jenerál a další hosté. Úvodem promluvil o poslání a úkolech ČVUT jeho rektor jlřl Klíma. Člen předsednictva OV KSČ, předseda vlády Lubomír Strougal hovořil ve svém pro­jevu o významu přípravy naší technické inteligence a o nezbytnosti uskuteč­ňování požadavků vědeckotechnického rozvoje, což je revolučním úkolem celé společnosti. Dopis vědecké rady ČVUT ústřednímu výboru Komunistické strany Československa přečetl a předal vedoucímu stranické a vládní delegace sou­druhu Lubomíru Štrougalovl předseda celoškolského výboru KSČ Ilja Kropáč. Na zasedání navázalo téhož dne udělení čestných doktorátů ČVUT zahranič­ním vědcům. 0 Oslavy pokračovaly slavnostním sympoziem v Paláci kultury o výiSnarou pražské inženýrské školy, na němž pronesl hlavní projev tajemník ÚV KSČ Josef Havlín. Přítomni bylí též vedoucí oddělení školství a vědy ÚV KSČ jan Majcharčík a ministr školství ČSR Milan Vondruška. Byla uspořádána též mezinárodní vědecká konference v hotelu Interconti­nental a rektor ČVUT Jiří Klíma přijal rektory a přední funkcionáře zahranič­ních i našich vysokých škol a ředitele patronátních závodů, kteří se zúčast­nili oslav.’ Jejich součástí byla rovněž studentská vědecká konference, aktív pracovníků ČVUT i další akce a výstavy. U příležitosti 275. výročí založení Českého vysokého učení technického byla udělena zasloužilým pracovníkům vysoká státní vyznamenáni. Řád práce byl propůjčen prof. ing. Zdeňku Kotkovi, DrSc., děkanu elektro­technické fakulty ČVUT a stavební fakultě ČVUT. Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu převzali prof. ing. Milan Balda, DrSc., prorektor ČVUT, akademik Břetislav Benda, vedoucí katedry elektrotechnické fakulty ČVUT, prof. Ing. dr Miloš Holý, DrSc., děkan stavební fakulty ČVUT, prof. ing. Josef Ka­marád, DrSc., děkan strojní fakulty ČVUT, prof. ing. Ilja Kropáč, CSc., profe­sor ústavu marxismu-leninismu ČVUT, prof. ing. Vladimír Pirkl, prorektor ČVUT, prof. ing. Zdeněk Trojánek, CSc., vedoucí katedry elektrotechnické fa­kulty ČVUT. Vyznamenání Za vynikající práci převzali prof. ing. arch. Vla­dislav Dlesek, CSc., proděkan stavební fakulty ČVUT, a prof. ing. Břetislav Chvála, DrSc., vedoucí katedry strojní fakulty ČVUT. Medaile Za obětavou prá­ci pro socialismus byla propůjčena prof. ing. dr. Ladislavu Votrubovi, DrSc., profesoru stavební fakulty ČVUT. sa Za přítomnosti zástupce vedoucího oddělení školství a vědy ÚV KSČ sou­druha Miloslava Dočkala, tajemníka ÚV SSM Františka Fejtara, náměstkyně ministra školství SSR Marty Vlačihové a dalších hostů se v Trenčíně konala IV. celostátní přehlídka středoškolské činnosti SSM. , Ir Ministr školství ČSR Milan Vondruška se zúčastnil jednání celostátní kon­ference pionýrských pracovníků v'Brně, kde se zprávou o. .činnosti. PO ,SSM vystoupila tajemnice ÚV SSM Anna Kučerová. pch Náměstek ministra školství ČSR Karel Čepička se zúčastnil oslav 90. výročí vzniku střední průmyslové školy textilní v Ústí nad Orlicí. gr Náměstek ministra školství ČSR Karel Čepička byl hostem celostátního fi­nále závodu branné všestrannosti žáků středních škol v Kladně, v němž zví­tězilo družstvo děvčat z gymnázia Vrchlabí a družstvo chlapců ze střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni. gr Celostátnímu závodu všestrannosti žáků středních lesnických technických škol v Hranicích na Moravě byl přítomen náměstek ministra školství ČSR Karel Čepička. ru Na oslavách 275. výročí založení českého vysokého učení technického v Praze promluvil vedoucí stranické a vládní delegace, člen předsednictva ŰV KSC u predseda vlády ČSSR soudruh Lubomír Strougal. Foto ČTK Nebylo to však jen Plichtovo na­šeptáváni, které z Antonína Mi­­tysky udělalo vraha. „Stále hroz tějí na mne působilo pomyšlení, že ‘ako jeden z velkých zemědělců přijdu o svůj majetek a budu zbaven možnosti hospodařit na svém tak, jak tomu bylo v době předmnichovské republi­ky.“ .Lítost, kterou projevil před soud­ním senátem, přišla až příliš pozdě: „Ještě před týdnem byl jsem odhod­lán k těm nej horším rozvratnickým akcím a v komunistech a pracujících, kteří jakkoli přispívali k upevněni dnešního zřízení, viděl jsem ty nej­zavilejší naše nepřátele. Dnes, kdy jsem se přesvědčil o opaku toho, co mně bylo předkládáno, lituji svých činů.“ Když na místo svědků předstupoval František Bláha, poslední žijící účast­ník červencové schůze babického místního národního výboru, jednací síň ztichla a sálem Dělnického domu se ozýval jen jeho pevný hlas. „Ano, kolem půl jedenácté vpadli do školy dva muži...“ „Pane svědku ..Bláha se otáčel k předsedovi senátu doktoru Rudému, který ho oslovil: „Pane svědku, po­znáváte mezi obžalovanými některé­ho z nich?“ „To poznávám, pane předsedo, to je on!“ Bláhova těžká tesařská pra­vačka směřuje k Antonínu Mitysko­­vi. „Křikli na nás „Ruce vzhůru!“ a ptali se nás po zbraních...“ Osm set osob se strnule zaposlouchalo do 11- čeh* hrůzy v chodbě babické školy. „Na to vyšla rána zvuku trrrrr ... a Roupec, Netolíčka a Kuchtík se zhroutili k zemi. Mě něco bodlo ze­zadu, vyběhl jsem ještě po schodech k odpočívadlu a zůstal jsem ležet. Pak jsem ještě požádal paní řídící, aby zařídila záchranku...“ Františku Bláhovi se zlomil hlas. Anežka Kuchtíkové jen smutně kýva­la na souhlas hlavou. Ano, to vše by­la pravda, která se noc co noc vra­cela v těžkém snu. Hlavy publika se němě otáčely ke stolům s doiičnými předměty, kterých bylo tolik, že se do vyhrazeného prostoru sotva vešly. Mezi nimi byl i vrahův samopal. Le­žel zde společně s osmi dalšími sa­mopaly, deseti vojenskými puškami, jednou karabinou, šestnácti pistole­mi; stály zde tři kulovnice a šest bro- BÍBICE kových automatů, na stole leželo 16 ručních granátů. Teroristům bylo za­baveno 2000 nábojů do pušek, 127 rozbušek, 17 náloží anglické plastické trhaviny, dvě krabice dynamonu, vel­ká mlékárenská konev až po hrdlo naplněná náboji do samopalů, jede­náct zásobníků, rádiová stanice... Každý z účastníků přelíčení si byl v tomto okamžiku jistý, že ani jediný ze zatčených teroristů by se nerozpa­koval tento arzenál použít proti ko­mukoli, kdo nesouhlasil s jeho zámě­ry. Ležely zde i falešné dokumenty, zabavené mrtvému Ladislavu Malé­mu, sedm hlášení, která vybral z mrtvých schránek, ale také šest rů­ženců, které měli vrazí pod košilemi společně s řemeny zbraní v Babicích i v bolíkovtekém žitě. Na přání fará­ře Pařila je měly chránit společně se svátým Tadeáškeml V jednu hodinu se po polední pře­stávce v líčení pokračovalo. Ke slo­vu se dostal Antonín Plichta. Jeho nenávist ho připravila o oba syny a přesto senátu na otázku jednoho ze soudců z lidu, proč neohlásil tero­risty Bezpečností, prohlásil: „jako člen teroristické skupiny jsem to sám nemohl udělat, ježto byl bych za to potrestán ještě hůře než nyní v pří­padě, kdyby nastal převrat.“ Plichtu vystřídal farář Pařil — do teroristických akcí prý nemluvil, ale mlčky s.nimi jen souhlasil. A růžen­ce? Ano, teroristům je na krk zavě­sil, aby je pánbůh chránil na duši a aby je bezpečnostní orgánové ne­dopadli. Než skončil, pronesl slova, po kte­rých se zachvěli všichni lidé v sále: „Státní převrat jsem si představoval tak, že k nám přijdou parašutisté a nastane zvrat. Doznávám, že jsem souhlasil i s válkou, když by jí bylo třeba.“ Odpoledne 12. července se vystří­dala další část obžalovaných. V de­set hodin večer bylo líčení přeruše­no. Pokračování bylo stanoveno na osmou hodinu ranní. Brzo dopoledne předstoupil před senát babický kněz Václav Drbola. Znovu došlo na vý­slechové protokoly. „Souhlasil jste s tím, že Malý měl v úmyslu podniknout proti funkcioná­řům lidosprávy a KSČ teroristickou akci? Snažil jste se jako kněz, pro kterého je dodržovat boží přikázání svátou povinností, zabránit v páchá­ní zločinu, který byl připravován?“ „Ne, řekl jsem teroristům, že je za­potřebí tvrdě postupovat proti komu­nistům, a prozradil jsem jím, že kaž­dé pondělí se v kanceláři MNV, kte­rá se nachází ve škole, konají schů­ze.“ „Vyšetřovaný, jste sl vědom, že Jste se stal vlastně návodcem a že nyní nesete zodpovědnost za spácha­né zločiny na lidech, kteří se podle vás provinili tím, že věrně sloužili zájmům pracujícího lidu?” „Ano. Uvědomil jsem si, že moje Informace poskytnutá teroristům mě­la za následek a stala se příčinou vraždy Kuchtíka a dalších členů MNV, neboť jim umožnila, aby st vy­hlédli vhodné, předtím neznámé obě­ti a na nich spáchali zločin.“ Obviněný Drbola tuto svou výpo­věď potvrdil do posledního písmene. „Doznávám“, odpovídal dále tichým hlasem, „doznávám, že jsem řekl, že by to nevadilo, kdyby komunistů u­­bývalo.” V Babických, kteří seděli v soud­ní síni, zatrnulo. Všichni přece vědě­li, že Drbola žil s Kuchtíkem dříve v dobrých sousedských vztazích, chodí­val k řídícímu často na kus řeči a na taroky... Slýchávali v babickém kostele jeho kázání plná slov* o lásce k bližnímu. Ano, toto byla druhá tvář muže, kterého si vážili. Po Drbolovi přišel na řadu vace­­novický sedlák, u kterého se teroristé skrývali a psali zde výhružné vyhláš­ky, které se potom objevily v okol­ních obcích. Přiznával svoji vinu již při předcházejících výsleších, sou­časně prozradil i své pohnutky, tak charakteristické i pro všechny ostat­ní obviněné přechovávače. „Doznávám, že na mne jako na bý­valého příslušníka strany lidové a horlivého vyznavače znalého církev­ních zákonů, zvláště přikázání „ne­zabiješ“, provedené vraždy z hlediska lidskosti zapůsobily velmi tísnivě, ale poněvadž se jednalo o příslušníky Ko­munistické strany Československa, proti které jsem byl zaujat, z hledis­ka politického jsem s tímto souhla­sil ...“ Když od něho 1. července 1951 te­roristé odcházeli, připravovali si své zbraně. „Všichni byli vyzbrojeni pi­stolemi,“ přiznával vacenovlcký sed­lák. „Malý měl na krku na řemeni samopal...“ Příští den byl celý sál Dělnického' domu opět nabit do posledního mís­tečka. Když soudci předstoupili do čela, všichni povstali. „Jménem republiky! (OTA HOLUB, Vlčí komando, Práce, Praha 1981) UN 2 •60 PRO HUSTI TMĚN Pokyny pru ZV ROH: 1. Zhodnoťte úro­veň spolupráce s vedením školy (pra­coviště 1 na všech odborových úsečích. — 2. Proveďte hodnocení širší spqlu­­práce s vedením školy (pracoviště) na všech úsecích. CVOS Vzpomínáme, nezapomínáme Dne 5. 7. 1857 se narodila Clara Zet­­kinuvá, pracovnice německého a meziná­rodního dělnického hnuti, 'spolužaktaďa­­telka Komunistické strany Německa (ze­mřela 20. 6. 1933) • 6. 7. památný den našich národů — výročí upálení mistra Jana Husa roku 1415 « 7. 7. 1937 se na­rodil Jindřich Poledník, politický pracov­ník • 9. 7. 1962 býl v Moskvě zahájen světový kongres za všeobecné odzbrojeni a mír # 11. 7. Den Pohraniční stráže. Řekli nebo napsali Sebelepší objevy a sebesmělejšt tech­nické projekty by nám nebyly nic plat­né, pokud bychom je nedokázali , v. na­šem průmyslu rychle a široce upla.nit. Teprve za tohoto předpokladu se věda a technika sttVvai! skutočnou výrobní si­lou. — Lubomír Strougal Z minulého týdne Odpovědnost slova — v Praze jednal .VIII. sjezd Československého svazu no­vinářů — viz Rudé právo 21. 6. 1982. Vychováváme spolutvůrce pokroku — foz­­hovor s rektorem ČVUT prof. Ing. Jlřim Klímou, DrSc., členem korespondentem ČSAV — viz Rudé právo 22. 6. 4982. K rozumu i srdci člověka — soudruh Gustáv Husák přijdi československé no­vináře — viz Rudé právo, 22. 6. 4982. Odstranit nebezpečí jaderné války — tisková konlerence ministra zahraničí SSSR A. Groinyka — viz Rudé právo 23. 6. 1982. Nově v tvorbě učebnic —- k podílu Státního pedagogického naklada­telství na přípravě žáků — viz Rudé právo 23. 6. 1982. Účinněji soustředit naše síly — z 5. společné schůze sně­moven Federálního shromáždění ,'.-7 výkladu ministra financí ČSSR Leopolda Z Léra — viz Rudé právo 24. 6. 1982. Dů­sledně ceston intenzifikace — rozhovor s členem předsednictva a tajemníkem ŰV KSČ soudruhem Milošem Jakešem — viz Rudé právo 24. 6. 1982. Manévry impe­rialistické propagandy — viz Tribuny č. 25. Efektivně ve vědeckotechnickém roz­voji — viz Tvorba č. 25. Spojení vědy a výchovy — před 275 lety bylo- založeno České vysoké učeni technická — viz Ru­dé právo 25. 6. 1982. S bojovým srdcem a bojovým perem — z vystoupeni tajem­níka 0V KSČ soudruha Jana Fojtíka na Vlil. sjezdu ČSSN — viz Rudé právo 25. 6. 1982. Ve službách lidu a pokroku — slavnostní sympozium Českého vysokého učeni technického — viz Rudé právo 26. 6. 1982. Fakta pro vaši práci Zločinnost v kapitalisitckýeh zemích má stoupající tendenci. Rozhodující po­díl v trestné činnosti mají činy proti majetku, dále ublížení na zdraví a zne užití drog a alkoholu. V celosvětovém měřítku patří primát USA. Na loupe­žích se zde podílí patnáct z tisíce oby­vatel. Na dalších místech jsou Izrael, Kanada, NSR, Velká Británie, Rakouské Francie.. Čtenářský názor Zamysleme se někdy nad ttm, kolik ztrácíme Jasu ve vyučovacích hodinách zbytečným a nepromyšleným přecháze­ním ž.áků z lavíc k tabulí a zpět,'ne­jasně formulovanými otázkami čl pří­pravou pomůcek až v hodině. — Han« Kropáčková, Praha. Moudré myšlenky Jen ta láska je pravá, která se dovede zříkat — všechno ostatní je slepé so­bectví — K. Světlá. Láska nemá jen pálit, ale 1 hřát. — ]. W. Goethe. Výstava, kterou doporučujeme Přínos Českého vysokého učení tech­nického rozvoji společnosti, průmyslu a stavebnictví — Národní technické mu­zeum v Praze — potrvá do kotíce října 1982. Přečtěte si knihu Milión bláznivých chutí — Petr Bar­túněk, Mladá fronta, 176 stran, 11 Kčs; optimistická knížka o dospívání. Určitě zapněte televizor Neděle 11. 7. ve 20.10 hod., II. pro­gram — Nesmělý výkřik — kanadský te­levizní film podává sociálněkritický po­hled na postavení učitelky v kapitalistic­ké společnosti. Směrnice min. školství ČSR Metodický návod pro tvorbu a vydá­vání knižních učebních pomůcek pro střední a základní školy — vl2 Věstník MŠ a MK ČSR, ročník XXXVIII, sešit 2.

Next