Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1982 (XXXII/26-46)
1982-07-01 / No. 26
t Alžírské zelené šátky Klap, klap a klapy klap vyťukávají kamínky v rukou dětí rytmus písničky. Kroužek dvaceti osmiletých kudrnatých a osmahlých kluků a děvčat sedí na rozpáleném písku pláže a pobrukuje si veselé tóny. Přivírám oči před žhnoucím africkým sluncem a pn očku pozoruji alžírské pionýry. Horký vzduch jako by dětem vůbec nevadil, rozdováděně tancují a soupeří v nejrúznějších hrách. Tuhle hru určitě znám; dívám se na dívku v červeném tričku, jak obchází kamarády a sem tam si přičapne na bobek: vždyť to je náš Chodí Pešek okolo .. . Horký vzduch jako by dětem vůbec nevadil, rozdováděně tancují a republice naskytl ještě mockrát. Prázdniny jsou v plném proudu a děti je využívají především k pobytu na sluníčku, na plážích i ve stínu a chládku nejrůznějších teplomilných rostlin, palem, fíkovníků a dalších. Školy zejí prázdnotou a odpočívají před začátkem školního roku, kdy se do jejich lavic opět usadí kluci a dívky, odpočaté a veselé. Zelené šátky alžírských pionýrů se t,u opčt zatřepetá ji v září. Teď jsou jejich majitelé na pionýrských táburech. Jeden z nich jsem navštívila. Na stráni za Annabou se rozkládá několik skromných budov — jídelna, klubovna a pokojíčky pro spánek. Večerní vzduch je ještě prodchnut sytým sluncem. Na nevelkém pódiu se střídá jprfen pionýr za druhým. Každý předvádí, eo patří k jeho umění: zpívá, tančí, hraje scénky. K osvěžení poslouží šálek' mátového čaje ... Děti plnými doušky užívají horkého léta. Stát má výchovu a vzdělávání příslušníků mladé generace pečlivě na srdci. A tak jsem je mohla potkat na pionýrském táboře u Skikdy, Tizi-Ouzou, Alžíru i v rozžhavené Constantine. Ne vždycky měly .alžírské děti vytvořeny takové podmínky pro výchovu a vzdělávání. Léta francouzské okupace jsou však již minulostí. V září 1962 byla totiž vyhlášena Alžírská demokratická liduvá republika, stát se socialistickou orientací. Pozůstatky národně osvobozenecké války z let 1954—1962 jsou však ještě leckde patrné. Ale nejdůležitější je, že alžírský lid si pod vedením Fronty národního osvobození vybojoval svobodu pro šťastný dnešek i zítřek. VLADIMÍRA KÁBRTOVÄ Nesouhlas s izraelskou agresí Na pozvání ústředního výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy navštívila CSSR ve dnech 14. — 21. června 1982 delegace Odborového svazu učitelů Syrské arabské republiky. Při jednáních, které vedla s vedoucími nředstavitnti československého ústředního výboru odborového svazu, jakož i Dři tematických exkurzích a setkáních se delegace seznámila s úspěchy a vymoženostmi, jichž bylo v ČSSR dosaženo ve výchovně vzdělávací, sociální a hospodářské oblasti. Návštěva se uskutečnila V době, kdy se Izrael v duchu imperialistickosio nistických záměrů dopustit nové agrese proti svrchovanému stálu Libanonu s cílem likvidovat palestinský udbnj jakož i libanonské vlastenecké síly o syrské jednotky umístěné na libanonském území. Obě strany proto spolu se všemi svobodnmilovnými a mírumilovnými lidmi světa důrazně odsuzují barbarskou agresi proti Libanonu, palestinskému odboji a syrským jednotkám a vyjadřují své vážné znepokojeni nad brozivuu situací v Libanonu, která zvyšuje nebezpečí vzplanutí globální války. Obě strany se shodují v názoru, že míru a stability na Blízkém východě nemůže být dosaženo, dokud arabský palestinský lid, představovaný Organizací pro osvobození Palestiny, nedosáhne svých zákonných práv na sebeurčení a ustavení vlastního nezávislého státu na půdě své vlasti, pokud buds trvat izraelská agresivní okupace arabských území a pokud americký imperialismus bude izraelskému státu poskytovat stále výraznější podporu pro realizaci jeho expanzionistických plánů na úkor arabského národa a jeho území. Obě strany vzhlížejí s nadějemi ke II. zvláštnímu zasedání VS OSN o odzbrojeni a vítají iniciativu Sovětského svazu pro zastavení rostoucí jaderné hrůzby a pro omezení horečného zbrojení. Vítají rovněž prohlášení obsažené v poselství soudruha L. I. Brežněva Valnému shromáždění OSN, že Sovětský svaz nepoužije jaderné zbraně jako první. Jménem všech svých členů obě strany — československý Odborový svaz pracovníků školství a vědy a Odborový svaz učitelů Syrské arabské republiky — opětovně odsuzují izraelskou agresi a žádají okamžité stažení izraelských vojsk z Libanonu a ze všech okupovaných arabských území. Připojují se k sílícímu hlasu světového veřejného mínění za světový mír, za mírovou spolupráci a přátelství mezi všemi národy. IfN; Oslavy dvěstěsedmdesátéhopátého výročí založení nejstaršího vysokého technického učiliště ve střední Evropě — Českého vysokého učení technického v Praze, nositele Řádu republiky — vyvrcholily slavnostním zasedáním v cule staroslavného Karolina, jehož se zúčastnila stranická a vládni delegace vedená členem předsednictva ŰV KSC, předsedou vlády ČSSR Lubomírem Strougolem. Členy delegace byli Antonín Kapek, Josef Kempný, Josef Korčák, Josef Havlín, Matej Lňčan, Bohumil Kvasil, Jan Majcharčík, Ladislav Šupka, Milan ^Vondruška, Jaroslav Jenerál a další hosté. Úvodem promluvil o poslání a úkolech ČVUT jeho rektor jlřl Klíma. Člen předsednictva OV KSČ, předseda vlády Lubomír Strougal hovořil ve svém projevu o významu přípravy naší technické inteligence a o nezbytnosti uskutečňování požadavků vědeckotechnického rozvoje, což je revolučním úkolem celé společnosti. Dopis vědecké rady ČVUT ústřednímu výboru Komunistické strany Československa přečetl a předal vedoucímu stranické a vládní delegace soudruhu Lubomíru Štrougalovl předseda celoškolského výboru KSČ Ilja Kropáč. Na zasedání navázalo téhož dne udělení čestných doktorátů ČVUT zahraničním vědcům. 0 Oslavy pokračovaly slavnostním sympoziem v Paláci kultury o výiSnarou pražské inženýrské školy, na němž pronesl hlavní projev tajemník ÚV KSČ Josef Havlín. Přítomni bylí též vedoucí oddělení školství a vědy ÚV KSČ jan Majcharčík a ministr školství ČSR Milan Vondruška. Byla uspořádána též mezinárodní vědecká konference v hotelu Intercontinental a rektor ČVUT Jiří Klíma přijal rektory a přední funkcionáře zahraničních i našich vysokých škol a ředitele patronátních závodů, kteří se zúčastnili oslav.’ Jejich součástí byla rovněž studentská vědecká konference, aktív pracovníků ČVUT i další akce a výstavy. U příležitosti 275. výročí založení Českého vysokého učení technického byla udělena zasloužilým pracovníkům vysoká státní vyznamenáni. Řád práce byl propůjčen prof. ing. Zdeňku Kotkovi, DrSc., děkanu elektrotechnické fakulty ČVUT a stavební fakultě ČVUT. Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu převzali prof. ing. Milan Balda, DrSc., prorektor ČVUT, akademik Břetislav Benda, vedoucí katedry elektrotechnické fakulty ČVUT, prof. Ing. dr Miloš Holý, DrSc., děkan stavební fakulty ČVUT, prof. ing. Josef Kamarád, DrSc., děkan strojní fakulty ČVUT, prof. ing. Ilja Kropáč, CSc., profesor ústavu marxismu-leninismu ČVUT, prof. ing. Vladimír Pirkl, prorektor ČVUT, prof. ing. Zdeněk Trojánek, CSc., vedoucí katedry elektrotechnické fakulty ČVUT. Vyznamenání Za vynikající práci převzali prof. ing. arch. Vladislav Dlesek, CSc., proděkan stavební fakulty ČVUT, a prof. ing. Břetislav Chvála, DrSc., vedoucí katedry strojní fakulty ČVUT. Medaile Za obětavou práci pro socialismus byla propůjčena prof. ing. dr. Ladislavu Votrubovi, DrSc., profesoru stavební fakulty ČVUT. sa Za přítomnosti zástupce vedoucího oddělení školství a vědy ÚV KSČ soudruha Miloslava Dočkala, tajemníka ÚV SSM Františka Fejtara, náměstkyně ministra školství SSR Marty Vlačihové a dalších hostů se v Trenčíně konala IV. celostátní přehlídka středoškolské činnosti SSM. , Ir Ministr školství ČSR Milan Vondruška se zúčastnil jednání celostátní konference pionýrských pracovníků v'Brně, kde se zprávou o. .činnosti. PO ,SSM vystoupila tajemnice ÚV SSM Anna Kučerová. pch Náměstek ministra školství ČSR Karel Čepička se zúčastnil oslav 90. výročí vzniku střední průmyslové školy textilní v Ústí nad Orlicí. gr Náměstek ministra školství ČSR Karel Čepička byl hostem celostátního finále závodu branné všestrannosti žáků středních škol v Kladně, v němž zvítězilo družstvo děvčat z gymnázia Vrchlabí a družstvo chlapců ze střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni. gr Celostátnímu závodu všestrannosti žáků středních lesnických technických škol v Hranicích na Moravě byl přítomen náměstek ministra školství ČSR Karel Čepička. ru Na oslavách 275. výročí založení českého vysokého učení technického v Praze promluvil vedoucí stranické a vládní delegace, člen předsednictva ŰV KSC u predseda vlády ČSSR soudruh Lubomír Strougal. Foto ČTK Nebylo to však jen Plichtovo našeptáváni, které z Antonína Mitysky udělalo vraha. „Stále hroz tějí na mne působilo pomyšlení, že ‘ako jeden z velkých zemědělců přijdu o svůj majetek a budu zbaven možnosti hospodařit na svém tak, jak tomu bylo v době předmnichovské republiky.“ .Lítost, kterou projevil před soudním senátem, přišla až příliš pozdě: „Ještě před týdnem byl jsem odhodlán k těm nej horším rozvratnickým akcím a v komunistech a pracujících, kteří jakkoli přispívali k upevněni dnešního zřízení, viděl jsem ty nejzavilejší naše nepřátele. Dnes, kdy jsem se přesvědčil o opaku toho, co mně bylo předkládáno, lituji svých činů.“ Když na místo svědků předstupoval František Bláha, poslední žijící účastník červencové schůze babického místního národního výboru, jednací síň ztichla a sálem Dělnického domu se ozýval jen jeho pevný hlas. „Ano, kolem půl jedenácté vpadli do školy dva muži...“ „Pane svědku ..Bláha se otáčel k předsedovi senátu doktoru Rudému, který ho oslovil: „Pane svědku, poznáváte mezi obžalovanými některého z nich?“ „To poznávám, pane předsedo, to je on!“ Bláhova těžká tesařská pravačka směřuje k Antonínu Mityskovi. „Křikli na nás „Ruce vzhůru!“ a ptali se nás po zbraních...“ Osm set osob se strnule zaposlouchalo do 11- čeh* hrůzy v chodbě babické školy. „Na to vyšla rána zvuku trrrrr ... a Roupec, Netolíčka a Kuchtík se zhroutili k zemi. Mě něco bodlo zezadu, vyběhl jsem ještě po schodech k odpočívadlu a zůstal jsem ležet. Pak jsem ještě požádal paní řídící, aby zařídila záchranku...“ Františku Bláhovi se zlomil hlas. Anežka Kuchtíkové jen smutně kývala na souhlas hlavou. Ano, to vše byla pravda, která se noc co noc vracela v těžkém snu. Hlavy publika se němě otáčely ke stolům s doiičnými předměty, kterých bylo tolik, že se do vyhrazeného prostoru sotva vešly. Mezi nimi byl i vrahův samopal. Ležel zde společně s osmi dalšími samopaly, deseti vojenskými puškami, jednou karabinou, šestnácti pistolemi; stály zde tři kulovnice a šest bro- BÍBICE kových automatů, na stole leželo 16 ručních granátů. Teroristům bylo zabaveno 2000 nábojů do pušek, 127 rozbušek, 17 náloží anglické plastické trhaviny, dvě krabice dynamonu, velká mlékárenská konev až po hrdlo naplněná náboji do samopalů, jedenáct zásobníků, rádiová stanice... Každý z účastníků přelíčení si byl v tomto okamžiku jistý, že ani jediný ze zatčených teroristů by se nerozpakoval tento arzenál použít proti komukoli, kdo nesouhlasil s jeho záměry. Ležely zde i falešné dokumenty, zabavené mrtvému Ladislavu Malému, sedm hlášení, která vybral z mrtvých schránek, ale také šest růženců, které měli vrazí pod košilemi společně s řemeny zbraní v Babicích i v bolíkovtekém žitě. Na přání faráře Pařila je měly chránit společně se svátým Tadeáškeml V jednu hodinu se po polední přestávce v líčení pokračovalo. Ke slovu se dostal Antonín Plichta. Jeho nenávist ho připravila o oba syny a přesto senátu na otázku jednoho ze soudců z lidu, proč neohlásil teroristy Bezpečností, prohlásil: „jako člen teroristické skupiny jsem to sám nemohl udělat, ježto byl bych za to potrestán ještě hůře než nyní v případě, kdyby nastal převrat.“ Plichtu vystřídal farář Pařil — do teroristických akcí prý nemluvil, ale mlčky s.nimi jen souhlasil. A růžence? Ano, teroristům je na krk zavěsil, aby je pánbůh chránil na duši a aby je bezpečnostní orgánové nedopadli. Než skončil, pronesl slova, po kterých se zachvěli všichni lidé v sále: „Státní převrat jsem si představoval tak, že k nám přijdou parašutisté a nastane zvrat. Doznávám, že jsem souhlasil i s válkou, když by jí bylo třeba.“ Odpoledne 12. července se vystřídala další část obžalovaných. V deset hodin večer bylo líčení přerušeno. Pokračování bylo stanoveno na osmou hodinu ranní. Brzo dopoledne předstoupil před senát babický kněz Václav Drbola. Znovu došlo na výslechové protokoly. „Souhlasil jste s tím, že Malý měl v úmyslu podniknout proti funkcionářům lidosprávy a KSČ teroristickou akci? Snažil jste se jako kněz, pro kterého je dodržovat boží přikázání svátou povinností, zabránit v páchání zločinu, který byl připravován?“ „Ne, řekl jsem teroristům, že je zapotřebí tvrdě postupovat proti komunistům, a prozradil jsem jím, že každé pondělí se v kanceláři MNV, která se nachází ve škole, konají schůze.“ „Vyšetřovaný, jste sl vědom, že Jste se stal vlastně návodcem a že nyní nesete zodpovědnost za spáchané zločiny na lidech, kteří se podle vás provinili tím, že věrně sloužili zájmům pracujícího lidu?” „Ano. Uvědomil jsem si, že moje Informace poskytnutá teroristům měla za následek a stala se příčinou vraždy Kuchtíka a dalších členů MNV, neboť jim umožnila, aby st vyhlédli vhodné, předtím neznámé oběti a na nich spáchali zločin.“ Obviněný Drbola tuto svou výpověď potvrdil do posledního písmene. „Doznávám“, odpovídal dále tichým hlasem, „doznávám, že jsem řekl, že by to nevadilo, kdyby komunistů ubývalo.” V Babických, kteří seděli v soudní síni, zatrnulo. Všichni přece věděli, že Drbola žil s Kuchtíkem dříve v dobrých sousedských vztazích, chodíval k řídícímu často na kus řeči a na taroky... Slýchávali v babickém kostele jeho kázání plná slov* o lásce k bližnímu. Ano, toto byla druhá tvář muže, kterého si vážili. Po Drbolovi přišel na řadu vacenovický sedlák, u kterého se teroristé skrývali a psali zde výhružné vyhlášky, které se potom objevily v okolních obcích. Přiznával svoji vinu již při předcházejících výsleších, současně prozradil i své pohnutky, tak charakteristické i pro všechny ostatní obviněné přechovávače. „Doznávám, že na mne jako na bývalého příslušníka strany lidové a horlivého vyznavače znalého církevních zákonů, zvláště přikázání „nezabiješ“, provedené vraždy z hlediska lidskosti zapůsobily velmi tísnivě, ale poněvadž se jednalo o příslušníky Komunistické strany Československa, proti které jsem byl zaujat, z hlediska politického jsem s tímto souhlasil ...“ Když od něho 1. července 1951 teroristé odcházeli, připravovali si své zbraně. „Všichni byli vyzbrojeni pistolemi,“ přiznával vacenovlcký sedlák. „Malý měl na krku na řemeni samopal...“ Příští den byl celý sál Dělnického' domu opět nabit do posledního místečka. Když soudci předstoupili do čela, všichni povstali. „Jménem republiky! (OTA HOLUB, Vlčí komando, Práce, Praha 1981) UN 2 •60 PRO HUSTI TMĚN Pokyny pru ZV ROH: 1. Zhodnoťte úroveň spolupráce s vedením školy (pracoviště 1 na všech odborových úsečích. — 2. Proveďte hodnocení širší spqlupráce s vedením školy (pracoviště) na všech úsecích. CVOS Vzpomínáme, nezapomínáme Dne 5. 7. 1857 se narodila Clara Zetkinuvá, pracovnice německého a mezinárodního dělnického hnuti, 'spolužaktaďatelka Komunistické strany Německa (zemřela 20. 6. 1933) • 6. 7. památný den našich národů — výročí upálení mistra Jana Husa roku 1415 « 7. 7. 1937 se narodil Jindřich Poledník, politický pracovník • 9. 7. 1962 býl v Moskvě zahájen světový kongres za všeobecné odzbrojeni a mír # 11. 7. Den Pohraniční stráže. Řekli nebo napsali Sebelepší objevy a sebesmělejšt technické projekty by nám nebyly nic platné, pokud bychom je nedokázali , v. našem průmyslu rychle a široce upla.nit. Teprve za tohoto předpokladu se věda a technika sttVvai! skutočnou výrobní silou. — Lubomír Strougal Z minulého týdne Odpovědnost slova — v Praze jednal .VIII. sjezd Československého svazu novinářů — viz Rudé právo 21. 6. 1982. Vychováváme spolutvůrce pokroku — fozhovor s rektorem ČVUT prof. Ing. Jlřim Klímou, DrSc., členem korespondentem ČSAV — viz Rudé právo 22. 6. 4982. K rozumu i srdci člověka — soudruh Gustáv Husák přijdi československé novináře — viz Rudé právo, 22. 6. 4982. Odstranit nebezpečí jaderné války — tisková konlerence ministra zahraničí SSSR A. Groinyka — viz Rudé právo 23. 6. 1982. Nově v tvorbě učebnic —- k podílu Státního pedagogického nakladatelství na přípravě žáků — viz Rudé právo 23. 6. 1982. Účinněji soustředit naše síly — z 5. společné schůze sněmoven Federálního shromáždění ,'.-7 výkladu ministra financí ČSSR Leopolda Z Léra — viz Rudé právo 24. 6. 1982. Důsledně ceston intenzifikace — rozhovor s členem předsednictva a tajemníkem ŰV KSČ soudruhem Milošem Jakešem — viz Rudé právo 24. 6. 1982. Manévry imperialistické propagandy — viz Tribuny č. 25. Efektivně ve vědeckotechnickém rozvoji — viz Tvorba č. 25. Spojení vědy a výchovy — před 275 lety bylo- založeno České vysoké učeni technická — viz Rudé právo 25. 6. 1982. S bojovým srdcem a bojovým perem — z vystoupeni tajemníka 0V KSČ soudruha Jana Fojtíka na Vlil. sjezdu ČSSN — viz Rudé právo 25. 6. 1982. Ve službách lidu a pokroku — slavnostní sympozium Českého vysokého učeni technického — viz Rudé právo 26. 6. 1982. Fakta pro vaši práci Zločinnost v kapitalisitckýeh zemích má stoupající tendenci. Rozhodující podíl v trestné činnosti mají činy proti majetku, dále ublížení na zdraví a zne užití drog a alkoholu. V celosvětovém měřítku patří primát USA. Na loupežích se zde podílí patnáct z tisíce obyvatel. Na dalších místech jsou Izrael, Kanada, NSR, Velká Británie, Rakouské Francie.. Čtenářský názor Zamysleme se někdy nad ttm, kolik ztrácíme Jasu ve vyučovacích hodinách zbytečným a nepromyšleným přecházením ž.áků z lavíc k tabulí a zpět,'nejasně formulovanými otázkami čl přípravou pomůcek až v hodině. — Han« Kropáčková, Praha. Moudré myšlenky Jen ta láska je pravá, která se dovede zříkat — všechno ostatní je slepé sobectví — K. Světlá. Láska nemá jen pálit, ale 1 hřát. — ]. W. Goethe. Výstava, kterou doporučujeme Přínos Českého vysokého učení technického rozvoji společnosti, průmyslu a stavebnictví — Národní technické muzeum v Praze — potrvá do kotíce října 1982. Přečtěte si knihu Milión bláznivých chutí — Petr Bartúněk, Mladá fronta, 176 stran, 11 Kčs; optimistická knížka o dospívání. Určitě zapněte televizor Neděle 11. 7. ve 20.10 hod., II. program — Nesmělý výkřik — kanadský televizní film podává sociálněkritický pohled na postavení učitelky v kapitalistické společnosti. Směrnice min. školství ČSR Metodický návod pro tvorbu a vydávání knižních učebních pomůcek pro střední a základní školy — vl2 Věstník MŠ a MK ČSR, ročník XXXVIII, sešit 2.