Učitelské Noviny, leden-červen 1987 (XXXVII/1-26)

1987-01-04 / No. 1

Každý národ s láskou a pýchou vzpomíná na sva významné osobnosti, které sa zapsaly do dějin něčím mimořádným. Ať jde o filozofy, vědce, kon­struktéry, vynálezce, umělce či sportovce. Mnozí z nich dokázali pozvednout svůj choř na vyšší úroveň, přispět lidem, přinést jim neopakovatelný záži­tek. I dnes se rodí takoví Udé. Říká se, že k'~áý člověk -né v robě buf-ky na něr i j'oého. A rodinr už nad kolébkou zkoumá, jaký potomek asi bude. Velmi brzy může pozorné okolí zjišťovat, že tohle dítě má talent výřečnosti, hloubavosti, výtvarného vyjádření, pohybové aktivity ... Kdo si troufne vyjádřit poměr mezi těmi, u nichž se talent včas podchy­til, a dětmi, které od mala prochá­zely navzdory nadání životom jako průměrné? Pro naši společnost je každý ta­lent ,utopený v šedi, obyčejných, ru­tinních výkonů velkou ztrátou. Ve zprávě předsednictva ÜV KSČ i v dis­kusních příspěvcích na 4. zasedání ústředního výboru KSČ několikrát za­znělo, že hovoříme-li o intenzifikaci a strukturální přeměně národního hos­podářství, je třeba mít na mysli rychlejší krok při využívání všech vymože­ností soudobé vědy a techniky. Soustředit pozornost na zavádění nových technologií, na rozvoj automatizace a robotizace, na zlepšení kvality a urychlení inovace. Zároveň bylo zdůrazněno, že tato oblast, vyžadující od­borníky se schopností nových přístupů k soudobým úkolům, zatím nevyka­zuje potřabný pokrok. jedním z důvodů bude zřejmě uspokojování se s málem, s tím, co už by­lo vykonáno. Jakési žití z podstaty. Nepřipomínají tyhle věty něco pedago­gům? Vždyť i oni mají ve své třídě takové pracovníky. Žáky, kteří se spo­lehnou na své nadání a nevěnují předmětu víc pozornosti, než si vyžadu­je získání uspokojující známky na vysvědčení. Nechá-li učitel tento stav bez povšimnutí, podporuje průměrnost. Rada pedagogů však s pěstitelskou pečlivostí hledá, jestli se v kolektivu jeho třídy nenajde někdo, s kým budou naladěni na stejnou strunu, kdo stejně jako on bude nadšen jeho předmětem, zájmem. Vznikají tak krásné pedagogické zážitky, ale také předpoklady, že v tomto oboru se rodí odbor­ník, který bude mít nejen mimořádné znalosti, ale také si vypěstoval potřeb­ný vztah k práci založený na touze měnit, zlepšovat, vynalézat. Náš školský systém talentům fandí. Můžeme připomenout třeba gymná­zia, na nichž se větší měrou žáci mohou věnovat matematice. Po úspěších gymnázií v Bílovci a na třídě Wiihelma Piecka v Praze byly otevřeny třídy s rozšířenou výukou matematiky i v dalších krajích. Měli bychom se zmínit ta­ké o třídách s rozšířenou výukou jazyků či jiných předmětů na základních školách, o výhodách, které již v průběhu povinné školní docházky mají mladí nadějní sportovci atd. Ale myslíte si, že všechno je v pořádku? Určitě ne. Řada rozhodnutí v tomto směru zůstala jen na papíře. Snaha držet se zaběhnutých kolejí a nepouštět se do ráznějších změn, byť k lepšímu, způsobuje potíže, které bu­de tím těžší vyřešit, čím déle se o nich bude pouze hovořit. Vyhledávání a péče o talenty jistě leží na srdci každému poctivému uči­teli. Ani ten nejlepší však nemůže zaručit, že mu nějaký budoucí vynález­(Pokračování na str. 2) Na lyžích k finále V těchto dnech se školy ve spolupráci se Svazarmem opět významně podílejí na pořádání zimního Sokolovského závodu branné, zdatnosti. Přes místní kola, okresní a krajské přebory se děti ze základních škol mo­hou probojovat do republikové­ho finále, starší žáci a studenti od patnácti let výše pak až do celostátního mistrovství, které se bude konat počátkem března v Ostrblti u B. Bystrice. čá Pozoruhodný kurs pro žáky sedmých a osmých ročníků základních škol začne v nově otevřené stanici mladých techniků a přírodovědců při pražském gymnáziu na Petřinách od 1. února. Každou středu od- Kresba — Liboslav Hujer, Ostrava Rovnováha Pepík má školu rád. Těší se z písmenek, ochotně počí­tá, kreslí, zpívá i cvičí. Ještě kdyby si mohl s kamarády více popovídat. O přestávkách slyší příkazy a zá­kazy. Sotva zazvoní konec vyučová­ní, čeká na chodbě soudružka vycho­vatelka — a někdy laskavě, jindy s křikem: Ticho! Seřaďte se. Ve dvo­jicích putuje do jídelny a zpátky do třídy, kde se odbývá organizovaná činnost družiny. Skoda, že není čas si promluvit, proběhnout se. Teprve v podvečer, ale to už zas naléhá máma, že čeká večeře. Dětj prý potřebují rovnováhu mezi zátěží a uvolněním. Vskutku? mim Kurs pro zvědavé poledne absolvují dvě skupiny žáků pěta­­sedmdesátiminutové lekce věnované vý­početní technice, zpracování informací, práci na mikropočítačích a jejich perife­­rijních zařízeních. Celoroční program je rozložen do tematických okruhů. týdny zbývají do zahájení české konference Odborového svazu pracovníků školství a 'uědy v Mostě ve dnech 30. a 31. , ledna 1987, která posoudí i výsledky iniciativy pedagogů ve pro|spěch realizace stranické, odboro' vé státní politiky na počest XI. vyše- a odborového sjezdu. Dejme ka. ždý něco navíc našich povinností! 1 n 4 ____________________________________ši- Dne 4. ledna 1987-ročník XXXVII (90)-číslo 1-cena 0,80 Kčs UČITELSKÉ NOVINY Vedoucí: studenti Q Hlasy pro a proti Pi­loti na zemi £ Horké chvíle Bílá znamená radost ® Dnes pro zítřek ® Se štítem ba­datelů $ Vztahy jakost­ních paralel 9 Mířit k dokonalosti nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu MĚNIT ENERGII ZÁMĚRŮ ¥ KONKRÉT! ČINY Rozhovor s ministrem školství ČSR MILANEM VONDRUŠKOU Roky ve školství, které jsou bohatě naplňovány výchovně vzdělávacím působením, plynou v rychlém sledu s návaznostmi, které čas od času potřebují zkoumavější pohled na již vykonané dílo i zamyšlení, jak řešit nové úkoly. Zimní prázdniny jsou k tomu vhodnou dobou. A proto jsme položili dvě zvědavé otáz­ky ministru školství ČSR MILANU VONDRUŠKOVI. Které výsledí y v delším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy dosažené v právě uplynulém roce považujete za nejcennějšl? Na přelomu letopočtů sice nepři­chází ta hlavní chvíle, kdy bilancuje­me práci ve škole, neboť školní rok má své specifické časové vymezení. Nicméně odchod starého a příchod nového kalendářního roku je 1 pro všechny učitele, pedagogy, mistry od­borné výchovy, vychovatele a pracov­níky řídicí školské sféry obdobím za­myšlení nad tím, co se v uplynulém roce povedlo vykonat a oč budeme usilovat v roce nastávajícím. Z tohoto -pr£-ť#í'u je pro nás rok 1986 především rokem XVII. sjezdu KSÖ. Jednání nejvyššího stranického orgánu kriticky posoudilo a příznivě zhodnptilo dosavadní postupnou ob­sahovou 1 organizační přestavbu vý­chovně vzdělávací soustavy stejně ja­ko obětavé úsilí naprosté většiny na­šich učitelů a současně ukázalo smě-ry dalšího zdokonalování práce. To nesporně patří k nejcennějším výsled­kům, kterých jsme v právě uplynu­lém roce dosáhli, mezi něž patří mi­mo jiné dovršené desetiletí úspěšné realizace „projektu“, všeobecné zavá­dění programu elektronizace ve vý­chově a vzdělávání, rozpracování Komplexního programu vědeckotech­nického pokroku členských zemí RVHP do roku 2000 z hlediska podílu hlavně vysokých škol na známých pě­ti prioritních směrech: elektronizace, jaderná energetika, komplexní auto­matizace, materiálové inženýrství a biotechnologie. Tuto skutečnost se (Pokračování na str. 2) PODNET K INICIATIVĚ Významný vynález živičné směsi pro přípravu mikrokoberců a pružných mem­brán, například pro obrusné vrstvy vo­zovek, na izolaci mostů, budováni že­lezničních přejezdů aj., vytvořili ing. K. Bednář, ing. B. Klobouček, ing. P. Herrman, ing. P. Vaněk, ing. B. Hála, ing. O. Sedlář, ing. M. Maletič a ing. V. Hanzlík ze stavební fakulty Českého vy­sokého učení technického v Praze, Je to jejich vklad přípravám XI. všeodborové­­ho sjezdu. UN Celostátní seminář na pedagogické fakultě Univerzity Palackého se za­býval hlavními úkoly československé rusistiky po XVII. sjezdu KSC a VI. mezinárodním kongresu MAPRjAL. O jeho důležitosti svědčila přítom­nost vedoucího odboru základních a středních škol oddělení školství a vě­dy ÜV KSČ JOSEFA BŘEZINY, první­ho náměstka ministra školství CSR VÁCLAVA CÍSAŘE, dalších stranic­kých a státních funkcionářů i zástup­ců ČÚV SČSP. Jednáni se zúčastnil též zastupujíc! rektor Univerzity Pa­lackého v Olomouci VLASTIMIL OŠTÄDAL a představitel velvyslanec­tví SSSR v CSSR NIKOLAJ SANDROS. Předseda Česiké asociace rasistů, ředitel Výzkumného ústavu pedago­gického v Praze doc. dr. VLADIMÍR ČÁRA, CSc., v úvodním slově zdůraz­nil nutná východiska k realizaci sta­novených cílů ve výuce ruského jazy­ka, její optimalizaci a zdokonalení na školách všech stupňů, aby se výsled­ky promítly do konkrétní schopnosti /Pokračování na str. 9] Nositelé dorozumění Významné setkání rusistů k otázkám výuky Scenérie hutí. Foto — Jan Byrtus, Český Těšín KVALITNÍ výchovou posilovat společenskou VÄŽNCST skuly

Next