Zábĕr, 1969 (II/1-26)
1969-10-18 / No. 21
ŽENA S HLAVOU ROKOKOVÉ DÁMY FRANQOISE ROSAYOVÁ se na naších plátnech znovu objevila v barevné francouzské jilmové komedii Nepřemožitelná Leontýna autora, scenáristy a režiséra Michela Audiarda. Tento tvůrce byl dosud známý spíše jako scenárista a zejména autor vynikajících dialogů. Frangoise Rosayová ve filmu představuje energickou tetinku Leontýnu. Vtip a komické situace nenáročné, ale zábavné, vtipné, hravě lehké komedie si získaly u nás četné diváky. Dostal jsem kouzelný dopis od dívky, v němž se píše: „Je nás deset. Fandíme filmu. Napište nám něco o té energické tetince.“ A tak — Věruško, Jitko, Helenko a vy všechny ostatní na dopisu podepsané: Frangoise Rosayová — Jak jste správně napsaly — Je skutečně velká francouzská herečka. Poznal Jsem Ji dokonce osobně. Bylo to koncem července roku 1958, když se konal v Karlových Varech XI. mezinárodní filmový festival. Vzpomínám si, že to bylo začátkem týdne, hned po neděli, když tato žena s hlavou rokokové dámy se procházela po Karlových Varech. Prý se objevila na karlovarské promenádě už v sobotu, ale to Jsem Ještě nevěděl, že skutečně přijela. Byla tehdy dokonce členkou festivalové poroty. Již při prvním pohledu bylo Jasné, že Jde skutečně o ženu neobyčejně živou, bystrou, energickou a po všech stránkách zajímavou. Přiletěla tehdy rovnou cestou ze Španělska, kde natáčela pro televizí. Když se dívala z letadla na naši zem, připomínala si svou vlast. Když se letadlo snášelo nad Karlovými Vary, měla opět dojem, že přistane v nějaké útulné a kouzelné krajině a těšila se Již na první procházku pěšky po kolonádě. Proto, když vybalila svá zavazadla a trochu se po cestě opláchla, hned vykročila na karlovarskou promenádu a nebyla prý vůbec zklamaná. Ihned to všechno na ni dýchlo útulnou a téměř něžnou amosférou. Tehdy měla za sebou úspěch v americkém filmu, kde mluvila anglicky. Jinak hrála v Autant-Larově filmu Hráč. Přiznávala se, že však daleko čas těji vystupuje v televizi, kde Je o ni velký zájem. „Tam Jsou mí diváci — mladí — i ti z minulosti, co pamatují staré filmy.“ Těšila se tehdy, že až skončí festival v Karlových Varech, rozjede se na dovolenou. „Chci si odpočinout.“ „Kde?“ „No, přece u nás v Pyrenejích. Už se nemohu dočkat.“ Od té doby uplynulo plných jede náct letí A Frangoise Rosayová Je na plátně stále plná života a energie i humoru. Frangoise Rosayová je nepo chybně žena zvučného jména, které znají nejen filmoví novináři, kritika, filmoví dějepisci, ale di váci na celém světě. Její filmové, divadelní, televizní zkušenosti a zásluhy jsou opravdu nemalé. Je dosud Jednou z čelných umělkyň francouzského filmu. Největší slávu zažila v mnoha velkých dramatických rolích. Hrála v Německu, Americe, Švýcarsku, ale také v Anglii.. Když Hitler rozpoutal druhou světovou válku, unikla před nacisty do Velké Británie — a to přímo do Londýna, kde se potom objevila nejen v britských filmech, ale i na Jevišti. Považovala za svou samozřejmou povinnost ihned se přihlásit do ilegálního hnutí francouzských vlastenců, kterým nesmírně pomáhala, její hlas byl za války slyšet z rozhlasu a Francouzi, kteří bojovali proti Hitlerovi, v jejích rozhlasových programech nacházeli novou sílu a odvahu vytrvat až do vítězství. Když se jí ptali novináři na její začátky, odpověděla velmi pohotově a bez vytáček: „To se musíte, holoubkové vrátit až do doby před první světovou válkou, dokonce až do počátků let desátých“! Frangoise Rosayová je totiž absolventkou pařížské dramatické konzervatoře, kde studovala velmi úspěšně herecké umění. Vaké její křest byl na divadle — a to nejen v činohrách, ale také v četných operních inscenacích. Mnozí vášniví ctitelé opery Ji znají právě z této její činnosti. Už od začátku milovala umělecké zájezdy, protože ráda cestovala a těšila se vždy na setkání s novými, neznámými diváky. Nejezdila jenom po Francit a Anglii, ale byla před válkou známá dokonce prostřednictvím svých uměleckých zájezdů i v carském Rusku, kde byla velmi oblíbená — zvláště u dramatiků, divadelníků. Nejsilnějt do jejího života zasáhl její muž — francouzský režisér belgického původu Jacques Feyder, který zemřel v roce 1948 v sanatoriu u Ženevského jezera. S Frangoise Rosayovou — tehdejší svou kolegyní (Jacques Feyder vystupoval původně Jako herec na různých francouzských scénách), se oženil v Lyonu. Žil s ní až do své smrti, přivedl ji i k filmu a svými filmy ji proslavil. Ve třicátých letech to byl zvláště film Pension Mimóza, v němž Frangoise Rosayová zažila velké úspěchy. Pro starší diváky čt návštěvníky retrospektivních filmů připomínám Ještě filmy Mládenec paní Hussonové, Maternité, Hříšné ženy boomské, Toulavý národ. Frangoise Rosayová zůstala filmu věrna i po smrti Jacquese Feydera. Má dva syny, kteří se po tradici a vzoru rodičů věnovali divadlu. Film Nepřemožitelná Leontýna byl natočen přesně dvacet let po smrti Jacquese Feydera, manžela i objevitele Frangoise Rosayové. V něm první dáma francouzského filmu Je stále nepřekonatelná. hbs Nedávno měl v Paříži premiéru nový snímek André Cayatta Cesty do Káthmándú. Je to dramatický příběh mladých hippies, kteří podniknou dlouhou cestu do Nepálu; nikoli za dobrodružstvím, ale proto, aby našli životni pravdu a objevili smysl vlastního života. Cayatte předkládá v každém filmu divákům nějaký vážný problém k řešení. Vzpomeňme si na Jeho snímky Meč a váhy nebo Past na Popelku. Je tomu tak i v případě Jeho nejnovějšího filmu, v němž svěřil hlavní role Jane Birkinové, Else Martinelliové, Pascale Audretové, Renaudu Verleyovi a Sergeovi Gainsbourgovi. Natáčení nebylo snadné, ale Cayatte necouvá před žádnými překážkami. Se štábem a herci urazil celkem 100 000 kilometrů v obtížném prostředí, kde museli s nákladem materiálu (80 tun) několikrát zdolávat vrcholky Himalájí. Pomáhali Jim nejen letadla, ale i sloni. Dva a půl měsíce natáčeli herci v tomto prostředí, při čemž se pracovalo až patnáct hodin denně. Cayatte si ještě ani pořádně neoddechl po námaze s filmem Cesty do Káthmándú a už chystá nový snímek. Nelze říci, že by byl méně náročný než předchozí. Cayatte má zřejmě rád kontrasty a tak po horském prostředí Himalájí se teď chystá na jižní pól. Podle plánu má v nehostinných ledových pláních natáčet po dobu šesti měsíců film Noc věků, k němuž mu napsal scénář René Barjavel. Rozpočet je úctyhodný: 6 miliard starých franků. Cayatte potřebuje pro svůj snímek zkonstruovat prehistorické sídliště, staré 900 000 let a tato nákladná stavba spolkne značnou část rozpočtu. Ve filmu Noc věků uvidí diváci polární expedici, která pod ledovým příkrovem objeví muže a ženu, kteří žili před mnoha tisíciletími. Výpravě se podaří dvojici oživit a dokonce se s ní dorozumí a seznámí se důkladně s dávno zašlou civilizací. Představitele prastaré civilizace mají podle režisérova prohlášení hrát Indonésané a Cayatte je rozhodnut požádat paní Sukamovou, aby zahrála v jeho novém filmu hlavní roli. cl FRANCOISE ROSAYOVÁ PO JANE BIRKINOVÉ PANI SUKARNOVA FRANCOISE ROSAYOVÁ v barevné francouzské filmové komedii Nepřemožitelná Leontýna, která má zasloužený úspěch v našich kinech FRANCOISE ROSAYOVÁ, první dáma francouzské kinematografie, herecky přesvědčivá v energické tetince ZUZANA BURIANOVÁ na snímku FRANTIŠKA BEDNÁŘE, dále JOSEF BLÁHA a ILJA PRACHAŘ odpovídají v seriálu Hovory s herci na straně 8 dnešního čísla na naše otázky Jane Bírklnová v novém Cayattově filmu Cesty do Káthmándú Čtěte příště... HRDINKA Z FILMU BONNIE A CLYDE FAYE DUNAWAYOVÁ FILMOVÉ PROMĚNY Z KRASAVCE A MILOVNÍKA KOMIK VZKŘÍŠENI CHARLIE CHANA