Zábĕr, 1970 (III/1-26)
1970-09-17 / No. 19
PO NĚKOLIKA FILMECH na náměty z díla Vladislava Vančury,' zpracoval scénáristicky režisér Jan Schmidt Vančurovy povídky pod názvem Luk královny Dorotky. Jednotlivé příběhy nesou názvy: (osefina. Blažena a Isabela. Hlaviú ženskou roli ve všech třech povídkách vytváří Jana Brejchová (na snímku L. Součka). V první povídce Jsou jejími partnery Bohumil Vávra a Ivan Paluch, ve druhé Ladislav Chudík a Jaromír Hanzlík (kterého zachytil na snímku L. Souček), Ve třetí povídce hrají Vladimír Menšík, Petr Štěpánek a Marie Popelková. Uvedení herci se mihnou v menších rolích I v ostatních povídkách. Kameramanem filmu Je Jiří Macák, produkcí má na starosti ing. E. Nejedlá. Hudbu napsal Zdeněk Liška, FILMOVÉ STUDIO BARRANDOV PŘIPRAVUJE Filmové studio na Barrandově připravuje řadu nových filmů. 0 některých z nich jsme připravili podrobnější informaci a předkládáme ji čtenářům s fotografiemi. TELEVIZNÍ DIVÁCI, kteří se tolik těšili na pokračování seriálu Hříšní lidé města pražského, se budou moci sejít s oblíbeným Jaroslavem Marvanem (na snímku J. Panáčka) v roli rady Vacátka tentokrát nikoliv v televizi, ale ve dvou celovečerních barevných filmech. Jeden nese název Pěnička a paraplíčko, druhý Partie krásného dragouna. V rolích detektivů vystupují opět Josef Bláha a Josef Vinklář. Další role vytvářejí v prvním filmu Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý, v druhém snímku Květa Fialová, Vladimír Menšík a Josef Abrhám. Scénář napsal podle povídek Jiřího Marka režisér filmů Jiří Sequems, u kamery je Miroslav Harvan a produkci vede Josef Císař. Hudbu píše Zdeněk Liška. JAN KAČER napsal spolu s Ivou Hercíkovou scénář k filmu Jsem nebe, který sám režíruje. Rámec příběhu tvoří příhody čtyř mladých lidí, kter# prožijí v průběhu dvaceti čtyř hodin. Jde v podstatě o sondu do nazírání dvou mladých chlapců a dvou děvčat, kteří pociťují první nárazy lásky. Její zvraty, lsti a úskoky, radosti 1 bolístky. Mládí má dostatek optimismu a elánu, aby se s těmito problémy vyrovnalo, má chuť do života, neboť nad ním je vysoké a modré nebe. Hlavní postavy ve filmu vytvářejí I. Vyskočil a V. Sodonja, Jejich partnerky představují L. Machoninová a M. Voborníková (s V. Sodomou na našem snímku). Kameramanem filmu Je Ivan Slapeta, produkci vede Jan Balzer. Snímek: M. Mlrvald 0 TOM, že nové vedení barrandovského studia věnuje pozornost filmům s dětskou a mládežnickou tématikou (která byla v minulosti dosti opomíjena), svědčí i další film Lišáci, myšáci a Šibeničák, Jehož natáčení podle svého scénáře nedávno dokončila režisérka Věra Šimková-Plívová. Jde o obrázek ze života dětí z podkrkonošské vesnice, kde Je vlastně režisérka doma. Podařilo se Jí vytvořit dílo, zaujme jak dětského, tak dospělého diváka. Všechny podstatné složky filmu — režie, kamera, hudba 1 výkony hereckých představitelů jsou vzácně vyrovnané a harmonicky sladěné. Dě] má stálou gradaci, kterou výborně podporuje živá kamera Emila Sirotka. Přesvědčivou, angažovanou a přitom citlivou režii dokresluje dynamická hudba Zdeňka Lišky, která je další zárukou úspěchu u diváků. NOVÉHO ZFILMOVANÍ se dočkala známá divadelní hra Františka Langra Obrácení Ferdyše Pištory. Pod názvem Svatá hříšnice natáčel barevný film režisér Vladimír Čech, tentokrát jako muzikál. U kamery s ním spolupracoval Václav Huňka, v produkci Josef Ouzký. Hudbu k filmu připravil Angelo Michajlov. Hlavní role obsadil režisér národními umělci — Bohušem Záhorským a Ladislavem Peškem (na snímku J. Janouška), úlohy svěřil Martinu Štěpánkovl a Kateřině Macháčkové. SPOLUTVŮRCE LIMONÁDOVÉHO JOA, režisér Oldřich Lipský, se s Milošem Macourkem vrátili do oblasti kovbojek a gangsterek a napsali scénář nové parodie s titulem Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Jako námět Jim posloužil román Jugoslávského autora Nenada Brixiho Mrtvým vstup zakázán! Jde 0 komedii plnou zvratů, překvapení, napětí 1 humoru. Pro hlavní představitele sl režisér vybral osvědčené herce: Lubomíra Lipského, Jiřinu Bohdalovou (na snímku J. Kuděly), Ivu Janžurovou, Jana Libíčka, Františka Filipovského a Marii Rosňlkovou. Ve filmu se obieví i další známé tváře — Zázvorková, Hlinomaz, Fffa a Kryzánek. Za kam"'nn Je Jiří Taraňtlk, produkcí vede Miloš Stejskal, hudbu napsal Vlastimil Hála. V DALŠÍM FILMU režiséra Václava Gajera Kateřina a Její děti hraje hlavní roli členka ostravského divadla, zasloužilá umělkyně Zora Rozsypalová (na snímku J. Kuděty). Dále hrají Drahomíra Hofmanová, Jorga Kotrbová a Jana Vyskočilová. Kameramanem Je Jan Čuřík. produkčním Jiří Bečka. aš HOMOLKOVÍ SE PŘESTĚHOVALI Otevřeně se přiznávám, že fandím takovým veselohrám, jaké natáčí režisér Jaroslav Papoušek. Náš maloměšťák v nich pod rouškou Jadrného lidového humoru dostává zaslouženě na frak. Příhodám rodiny Homolkový Jsme se v Papouškově filmu Ecce homo Homolka od srdce zasmáli a při některých záběrech nám při smíchu až běhal mráz po zádech a úsměv zamrzl přímo na rtech. V nové Papouškově veselohře Jako v jeho předcházejícím filmu. Změna je jenom v tom, že rodina Homolkových se rozrostla, takže do filmového příběhu zasáhnou Ještě pradědeček s prababičkou.^ Zahraje si je pan Kolb a paní Pechlátová. Pan Kolb Je neherec; poprvé jsme ho ve filmu viděli jako hlídače tomboly na hasičském plese ve filmu Hoří, má panenko, a paní Pechlátovou ve filmu Farářův" konec. Novou Papouškovu veselohru snímá mladý kameraman Josef Ort-Šnep, který spolupracoval s Papouškem na filmu Ecce homo Homolka. Filmový štáb po několik týdnů natáčel v Čimelicích v Jižních Čechách a nyní se přestěhoval do barrandovských filmových' ateliérů. Nechce se věřit tomu, že by tímto filmem byly osudy rodiny Homolkových na stříbrném plátně vyčerpány, spíše bychom raději dali za pravdu nezaručené informaci, že rodina Homolkových zavítá v zimě na hory, aby nám tam předvedla, jak si vlastně náš dnešní maloměšťák představuje rekreaci v zasněžených horách. A ani tím by to nemuselo končit, protože příběhy téhle rodiny jsou přímo předurčeny k seriálu. ec Z projevu ústředního ředitele Československého filmu dr. Jiřího Purše na slavnostním shromáždění k 25. výročí znárodnění naší kinematografie: V tomto roce se všechny oblasti našeho hospodářského, kulturního a politického života zamýšlejí nad výsledky své práce za uplynulé čtvrtstoletí. Bilance květnem 1945 otevřené cesty nebyla jen oslavnou fanfárou nad dosažením těch či oněch úspěchů. Tvrdá skutečnost posledního období prověřila socialistické principy budovatele socialismu neúprosa nou zkouškou — a ne všechno a ne všichni prošli jí bez úhony. Někteří zapomněli, že život vždycky byl, je a bude rozporuplným procesem, v němž kompasem jsou myšlenky marxismu-Ieninismu, v němž hlubinou bezpečnosti je internacionální vazba spřízněných sil, soustředěná kolem prvé a nejmocnější země socialismu — Sovětského svazu, v němž — řečeno s Vančurou — „nová je hvězda komunismu“. Q záběr