Zemědělské Noviny, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-20 / No. 92

Stále v popředí zájmu (Pokračování ze str. 1.) fung). Nevyšly ani meditace Svo­bodné Evropy o „neznámých, kte­ré vkládá do rovnic komunistic­ké ideologie československé ja­blko svárů". Klidný a věcný prů­běh XXIV. sjezdu, jednota a jed­nomyslnost delegátů i projevy solidarity zástupců komunistic­kých a pokrokových stran byly těžkou ranou antisovětismu a an­­tikomunismu. „Sjezd sovětských komunistů", napsal francouzský týdeník France Nouvel, „byl jed­noznačně projevem jednoty, jis­toty a důsledného proletářského internacionalismu". A Le Monde otevřeně konstatoval, že „tako­vou jednotu a tak zjevné potvr­zeni vsdouci úlohy KSSS ve svě­tovém komunistickém hnuti nikdo na Západě nečekali" V této souvislosti bylo velmi mnoho komentářů kolem vystou­pení naši delegace na sjezdu. Antikomunističtl komentátoři ne­dokázali skrýt podrážděni nad vděčnosti našeho lidu za inter­nacionální pomoc SSSR, kterou tlumočil zejména soudruh Hu­sák. Vidi v tom dalši důkaz o upevněni komunistického hnutí a zároveň krach dalši své naděje na jeho oslabeni neshodami a rozbroji. Na druhé straně bylo konstatováno, že „průběh XXIV. sjezdu zvýšil sebevědomí česko­slovenských komunistů, poněvadž plně potvrdil správnost politiky ÚV KSČ" (Frankfurter Allgemeine Zeitung). Nejvíc pozornosti soustřeďuje dosud zahraničně politická pro­blematika sjezdu. Mírové návrhy, které zazněly s jeho tribuny a jasně vyjádřená vůle SSSR po dorozumění a spolupráci byly tak jednoznačné, že je nemohly za­mlčet ani vyloženě antisovětsky zaměřené listy. Někteří komentá­toři se ovšem pokoušejí bagate­lizovat sovětské návrhy jako „předčasné", „nereálné" apod. Dalši pak jim dávají jiný výklad. Listy jako Frankfurter Rundschau např. psaly, že „sovětské bezpeč­nostní návrhy a přesun pozor­nosti na otázky životni úrovně nasvědčuji, že SSSR dosáhl ta­kové úrovně ozbrojených sil, kte­rá mu to dovoluje". Odtud pak je už jen krůček k závěru, že prý „je třeba dohnat SSSR v ce­lém rozsahu soudobé bojeschop­­nosti". Podstata je však v ně­čem jiném: Opět totiž nevyšla jedna teorie antikomunismu, po­dle které se sovětské hospodář­ství mělo v důsledku vnucených závodů ve zbrojeni zhroutit. Uká­zalo se jasně: životnost socialis­tického zřízeni je taková, že přes obrovské výdaje na bezpečnost a na podporu boje proti imperi­alistickým agresorům, dokáže ješ­tě věnovat stále více prostředků na soustavné zvyšováni životní úrovně pracujících. Je třeba ovšem vidět i to, že nemálo listů hodnotilo nové so­větské mírové návrhy zcela jed­noznačně; „Sjezd ukázal, že SSSR vystupuje rozhodně za za­jištěni míru v celém světě cestou likvidace ohnisek války, cestou dorozuměni a spolupráce" (ar­gentinský týdeník Panorama). Mnozi komentátoři velmi lo­gicky spojuji zahraničně politic­kou problematiku s otázkami so­cialistické výstavby. A ti, kteří jsou objektivní a nezaujati, ne­mohou než konstatovat, že vel­kolepá perspektiva výstavby a blahobytu je podmíněna politi­kou míru a mezinárodní spolu­práce. A. KOSTKA Zteč pozic vesnické buržoazie (Pokračování ze str. 1.) Proto sjezd vytyčuje požadav­ky, jejichž splnění má dále zlepšit postavení pracujících rolníků. Jejich realizace však již naráží na vcelku otevřený odpor buržoazie. Ministr zemědělství J. Du­říš pak na podzim 1946 před­kládá zemědělské veřejnosti osnovy zemědělských zákonů se žádostí, aby je rolníci po­soudili a sdělili mu své při­pomínky a návrhy. Jde o osnovy později nazývané běž­ně „šest Ďurišových zákonů“. Jednalo se v podstatě o • revizi první pozemkové re­formy; • zaknihování přídělů z kon­fiskovaného majetku; • úpravu rozdělení pozůsta­losti se zemědělskými podni­ky; • zamezení drobení zeměděl­ské půdy, tím se mělo zabrz­dit další kouskování beztak dost rozdrobené půdy; • scelovací zákon, podle ně­hož se měly vytvářet optimál­ní podmínky pro malovýrobní hospodaření na půdě a tím i k jistému zbavení závislosti drobných rolníků na vesnic­kých boháčích; • pomoc rolníkům při usku­tečňování zemědělského vý­robního plánu. Vedení některých stran Ná­rodní fronty vedla ostrou kampaň proti těmto osnovám. Buržoazie se pokusila i o or­ganizování rolnických stávek a o oživování selské jízdy — bývalé agrárnické organizace. Ovšem marně. Toho využívá strana a ještě v průběhu bo­je o přijetí šesti uvedených zákonů prohlubuje svoje po­žadavky ve prospěch drobných a středních rolníků v tzv. Hradeckém programu. ■ DALŠÍ KROK Hradecký program byl svr­chovaně důležitý pro naplně­ní směrnice zasedání ÜV KSČ z ledna 1947 a VIII. sjezdu strany: Jeho nejdůležitější ná­vrhy se týkají konečného vy­řešení otázky půdy, rolnického pojištění, zemědělské daně, mechanizace zemědělství a ze­mědělského úvěru. Kromě to­ho obsahoval Hradecký pro­gram požadavky v oblasti vý­stavby družstevnictví, lesního hospodářství (příděl lesů), opa­tření v zájmu zemědělských žen a mládeže, uzákonění Jed­notného svazu českých země­dělců a slovenských rolníků atd.Nesporně nejdůležitějším po­žadavkem Hradeckého progra­mu byla konečné vyřešení otáz­ky půdy. V něm program vyža­doval jednak ukončeni konfis­kace půdy zrádců a kolabo­rantů, jednak urychlené uzá­konění a provedení revize první pozemkové reformy. Prohloubením těchto poža­davků byl návrh na likvidaci statkářského vlastnictví půdy, a to v podobě výkupu půdy nad 50 ha, která je ve vlastnictví jedné rodiny, a jejího urych­leného přidělení do vlastnictví rolníků. S tímto by) spojen i požadavek výkupu půdy i pod 50 ha od osob, které na ní nepracují. Hradecký program tímto ná­vrhem sledoval uplatnění zá­sady, že půda patří jen tomu, kdo na ní pracuje. Na uvedených šesti záko­nech, Hradeckém programu a dalších opatřeních prosazova­ných stranou v oblasti země­dělství v průběhu let 1945 až 1948 drobní a střední rolníci poznali, že své spravedlivé požadavky mohou vítězně pro­sazovat jedině pod vedením dělnické třídy a její strany. Byl tím posílen svazek dělnic­ké třídy a pracujícího rolnic­tva jako rozhodující síly v boji o politickou moc v osvo­bozeném Československu. To potvrdil i průběh a výsledek rozhodujícího střetnutí mezi buržoazií a pracujícími v úno­ru 1948. Jaroslav SUCHÁNEK BULHARSKO PŘED DESÁTÝM SJEZDEM A. KOSYGIN PŘIJAL M. RIJADA Rozhovory v Moskvě o Středním východě Moskva (čtk) — Předseda rady ministrů SSSR A. Kosygin a náměstek předsedy vlády, ministr zahraničních věcí SAR Mahmúd Rijád, jednali v přátelském srdečném rozhovoru o si­tuaci na Středním východě a o boji za likvidaci důsledků iz­raelské agrese a za vytvoření trvalého míru v této oblasti na základě splnění všech článků rezoluce Rady bezpečnosti z 22. listopadu 1967. Bylo zdůrazněno, že kon­struktivní politika vlády SAR v otázkách urovnání vytváří příznivé podmínky pro řešení arabsko-izraelského konfliktu na Středním východě, za což se Sovětský svaz pevně staví. M. Rijád vyjádřil hlubokou vděčnost lidu a vlády Sjedno­cené arabské republiky za všestrannou pomoc a podporu, Varšava (čtk) — Gene­rální linií společensko-hospo­­dářského rozvoje v Polsku v letech 1972—75 bude: zajištění dalšího hospodářského růstu při zachování harmoničtějšího rozvoje všech odvětví; zabez- Karjalainen v Kremlu Moskva (čtk) — V Krem­lu jednali předseda rady mi­nistrů SSSR A. Kosygin a fin­ský ministerský předseda Ahti Karjalainen. Jednání se zú­častnili náměstkové předsedy rady ministrů SSSR N. Bajba­­kov a VI. Kirillin, ministři A. Gromyko, N. Patoličev a další osobnosti. Indie obviněna Dillí / Karáčí (čtk) -Pákistá.nská vláda obvinila Indii z porušení svrchovanosti pákistánského území. V pro­testní .nótě se tvrdí, že indič­tí vojáci zaútočili minulý pá­­tek za dělostřelecké podpory na pohraniční postavení pá­­kistánské armády ve Východ­ním Pákistánu. Oznámil to pákástánský rozhlas. Letadla USA Číně? New York (čtk) — Presi­dent Nixon je ochoten schválit prodej amerických dopravních letadel Čínské lidové republi­ce. Oznámil to americký časo­pis „Newsweek“. Podle něho prý má ČLR zájem o nákup dopravních letadel typu Boe­ing 707, která by chtěla nasa­dit na mezinárodní linky. ŠED budou významným pří­spěvkem k dalšímu rozvinutí socialistické výstavby v obou zemích a posílí další vzájem­nou bratrskou spolupráci. Při­pomněl, že KSČ vyvodila z tvrdých lekcí dějin zásadní poučení; s internacionální po­mocí obnovila svůj revoluční charakter, upevnila své mar­­xisticko-leninské základy, uskutečnila složitý a náročný proces konsolidace. „Oběma našim zemím, obě­ma našim státům a našim ná­rodům připadá“ — prohlásil prof. Hanes poté — „velká in­ternacionální odpovědnost za to, abychom kladně přispěli úsilí světového komunistické­ho hnutí v jeho zápase za mír, za upevnění bezpečnosti národů, za potlačeni ohnisek války, v boji za to, aby ne­přátelské síly byly drženy v kterou lid a vláda Sovětského svazu poskytují arabským ná­rodům v jejich hrdinném boji proti imperialistické izraelské agresi. Rozhovoru A. Kosygina s M. Rijádem se také zúčastnil mi­nistr zahraničních věcí SSSR A. Gromyko, velvyslanec SSSR 1 v SAR VI. Vinogradov a vel­vyslanec SAR v SSSR Mu­hammad Murad Ghálib. pečení vyššího růstu národní­ho důchodu; urychlení růstu spotřeby a podstatné zlepšení životních podmínek pracují­cích, především v oblasti indi­viduální spotřeby, bytové vý­stavby a sociálních a kultur­ních potřeb; zajištění plné za­městnanosti. Uvedl to člen politického byra ÚV PSDS a předseda vlády Jaroszewicz v referátu o činnosti vlády na 9. plénu ŰV PSDS, které se konalo 18. dubna. Referát otiskly ponděl­ní polské listy. Na vypraco­vání koncepcí plánu na léta 1972—75 pracuje nyní na 400 předních polských odborníků. letí K výsledkům prvního čtvrt­předseda polské vlády uvedl, že jednotlivá minister­stva většinou splnila plán. Avšak tempo celkové výroby bylo nedostatečné. V některých závodech se připouští nadměr­ně často a ne vždy odůvod­něně nedělní práce, přičemž se plně nevyužívá pracovní doba v týdnu. Špionážní proces Lausanne (čtk) — Před Nejvyšším švýcarským sou­dem v Lausanne byl v pon­dělí zahájen největší špionáž­ní proces v historii Švýcarska. Odpovídá se v něm obžalova­ný inženýr Alfred Frauen­­feneah/t, kterému se klade za vinu prodej originálních plá­nů na konstrukci tryskového motoru francouzského bojové­ho letounu Mirage Izraeli. Motor vyráběla v licenci fir­ma Sulzer ve Winterthuru, je­jíž prokuristou obžalovaný dostatečné vzdálenosti a v uctivém odstupu od našeho budovatelského díla. Plně a jednoznačně se ztotožňujeme s velkorysým programem zá­pasu za světový mír a bezpeč­nost národů, jak je formulo­ván ve zprávě, kterou na sjezdu KSSS přednesl sou­druh Brežněv. Plně souhlasí­me s oprávněnými požadavky NDR při řešení všech závaž­ných a složitých problémů vztahů k Německé spolkové republice i zvláštního problé­mu západního Berlína. ČSSR je plně odhodlána plnit všechny své internacio­nální povinnosti, ve spoluprá­ci s NDR důsledně postupovat v duchu mírové politiky socia­listického společenství v čele se Sovětským svazem. Jedno­myslně podporujeme svolání konference o evropské bezpeč­nosti a chceme plodně přispět k jejímu úspěšnému výsledku.“ Zásady polského hospodářství (Pokračováni ze str. X.) byl. Sjezdy KSČ a SED upevní naši bratrskou spolupráci Zemědělství na průmyslové základy Ivan PRÁMOV, tajemník ŰV Bulharské komunistické strany Dnes se sejdou v Sofii delegáti a zahraniční hosté k prvnímu pracovnímu dni sjezdu bulharských komunistů. Sjezd zhodnotí splnění úkolů vytyčených minulým IX. sjezdem BKS a bude jednat o další etapě všestranného rozvoje Bulharské lidové republiky. Zvláštní pozornost si přitom zasluhuje zemědělská politika komunistické strany. Úspěšné splněni širokého programu přeměny zeměděl­ství ve vysoce rentabilní od­větví vytvořilo podmínky pro komplexní mechanizaci a prů­myslové metody v zeměděl­ství. Průmyslové technologie a metody ve výrobě a v řízeni jsou nyní základní součástí materiálně technické základny zemědělství a jsou zvláště dů­ležité pro ta odvětví, ve kte­rých byly učiněny změny za­vedením komplexní mechani­zace. Postavili jsme a vybavili hybridní drůbežářské centrum s roční kapacitou 60 miliónů kusů. Byl zahájen provoz prv­ní drůbežářské továrny na vej­ce s kapacitou 300 000 nosnic ve vesnici Dončevo v okrese Tolbuchin. Dalších osm je ve výstavbě. Tři jiné drůbežářské kombináty produkují 5 milió­nů hybridních kuřat, šestnáct jich je ve výstavbě. Staví se jedenáct mohutných vepřínů. V posledních letech se začí­nají zavádět průmyslové tech­nologie i v chovech skotu a ovcí. voj Zrychlená intenzifikace, roz­a zdokonalování ma­teriálně technické základny zemědělství v období po IX. sjezdu přineslo také vý­sledky ve vzestupu hekta­rových výnosů plodin. Např. průměrný hektarový výnos u pšenice byl v letech 1962—65 18,1 q a v letech 1966—70 už 27,35 q, což je růst o 51 proč. Podobně stoupl v téže době výnos u ječmene o 18 %, u kukuřice o 47 %, u rýže o 14 proč., u slunečnice o 28 °/o, u cukrovky o 59 % a u tabáku o 18%. Zvýšila se celková produkce živočišné výroby. Produkce masa v jateční váze dosáhla 432 000 tun. Zvýšila se o 36 % v porovnání s předešlým ob­dobím. Zvláště stoupla pro­dukce drůbežího masa — o 70,7 %. Produkce kravského mléka se zvýšila o 36 %, va­jec o 17,6 %, vlny o 16,6 %. Nyní může BLR plně uspo­kojovat své vnitřní potřeby zemědělskými produkty. Je také vývozcem řady důležitých zemědělských plodin. V roce 1939 maximální vý­voz zemědělských produktů ve zpracované a nezpracované formě (podle cen v roce 1962) činil 141,8 miliónu leva. V ro­ce 1970 však bylo realizováno ve formě vývozu zpracovaných a nezpracovaných produktů už za 1500 miliónů leva, to zna­mená více než lOnásobek. Bulharský národ je hrdý na velké sociální změny na ves­nici. Tyto změny jsou’ tak ve­liké, že se právem mohou označovat jako historické. Bul­harští zemědělci (bezzemci a střední zemědělci představova­li přes 85% obyvatelů vesnic v zemi) se stali rovnoprávný­mi občany socialistické vlasti. Jsou to lidé vážení a důstojní, cenění společností. Je jim zaru­čeno právo aktivně se zúčast­nit řešení všech politických a státních otázek socialistické společnosti. Upevnění ekonomiky v druž­stvech a státních statcích se odráží i na životní úrovni družstevníků. Jejich důchody se takřka vyrovnaly s důcho­dy dělnické třídy. Způsobem života, kulturními požadavky se vesnice stále více přibližu­je městu. Tento proces probí­há urychleným tempem v po­sledních několika letech. ÜV KSB došel k závěru, že nastalo období etapy další koncentrace a urychlování ap­likace průmyslových technolo­gií a metod ve výrobě a říze­ní, automatizace a využívání kybernetických metod v orga­nizaci výroby, při řízení po­travinářského průmyslu a v obchodní sféře. Potvrdilo se, že agroprů­­myslové komplexy jsou vyho­vující pro místní podmínky, pro koncentraci a specializaci výroby a pro zavádění prů­myslových metod a technolo­gií v zemědělství. Výsledky vědy, nová technika a nová průmyslové technologie umož­ňují a také vyžadují vyšší koncentraci výroby a novou organizaci, která zajistí dosta­tečný prostor pro jejich vy­užití. Např. vybaveni zemědělství novým typem traktorů o vý­konu 150—250 k, které přijdou do výroby, novými obilními a řepnými kombajny a novou, vysoce výkonnou technikou vůbec, využívání letadel a do­konalejších chemických prepa­rátů a herbicidů — to všechno vyžaduje větší plochy. V obil­­nářství a y řadě techniokých kultur je potřeba přejít na velké plochy o rozloze cca 400 až 500 ha. Všechny výrobní procesy budou mechanizovány a produkce z polí bude pře­vezena přímo do skladišť nebo průmyslových závodů. Racio­nální organizace v zelinářství a ovocnářství musí být v ma­nipulačních střediscích a skla­dech vybavena technikou. To vyžaduje, aby plochy těchto kultur byly 300—500 ha, v zeli­nářských hospodářstvích — 1000 až 1500 ha. Podobně je tomu i v živo­čišné výrobě. Podmínky vědec­kotechnické revoluce vyžadují vyšší koncentraci zvířat (far­my pro 1000—2000 krav, vepří­ny pro 30—40 000 kusů, drú­­bežárny pro 300 000 až 1 miL nosnic a pro 5—10 miliónů ku­řat ročně atd. Koncentrace výroby umož­ňuje modernímu hospodářství rychlejší rozvoj, např. opravá­renství, dopravy, skladování, agrochemických středisek atd. To znamená snížit náklady na výrobu. Agroprůmyslové komplexy jako nová hospodářská a so­ciálně ekonomická forma sdru­žují v sobě zkušenosti získané z dosavadního rozvoje JZD. Budou budovány na obdob­ných organizačních principech jako družstva. Díky správnému marxistic­­ko-leninskému chápání země­dělského problému, vysoké principiálnosti a tvůrčímu pří­stupu k těmto problémům do­kázala se komunistická strana vyrovnat se složitou a obtíž­nou úlohou přechodního obdo­bí od kapitalismu k socialis­mu — se socialistickou pře­stavbou zemědělství. A na sjezdu, který dnes v Sofii za­číná, narýsuje perspektivy no­vých úspěchů v- oblasti eko­nomického, sociálního a kul­turního rozvoje bulharské ves­nice. 2 Zemědělské noviny , Dnes zahajuje X. sjezd BKS Sofie Hostí přes 1500 delegátů Sofia (čtk) — Dnes bude v Sofii slavnostně zahájen X. sjezd Bulharské komunistické strany. Delegáty a zahraniční hosty vítá hlavní město socia­listického Bulharska zalité jarním sluncem a plné zeleně. Velké portréty Todora Živko­­va a Leomida Brežněva a ze­jména vůdce světového prole­tariátu V. I. Lenina, hesla; to všechno jen podtrhuje upřím­né přátelství, které chová bul­harský lid k první socialistic- Z'E%SÄ®V Z Moskvy do Pekingu se vrátil vedoucí sovětské vládní delegace na sovětsko-čínských rozhovorech v Pekingu o urov­nání pohraničních otázek ná­městek ministra zahraničních věcí SSSR L. Iljičov a velvy­slanec SSSR v CLR V. Tcisti­­kov, kteří se zúčastnili XXIV. sjezdu KSSS. Ratifikační listiny smlouvy mezi ČSSR a Polskem o práv­ních vztazích na čs.-polských hranicích a spolupráci a vzá­jemné pomoci v hraničních otázkách byly vyměněny na polském ministerstvu zahra­ničních věcí ve Varšavě. Ministr zahraničních věci SSSR A. Gromyko přijal své­ho polského kolegu S. Jedry­­chowského, který se v Mosk­vě zastavil cestou do Japon­ska. Jednali o otázkách spo­lečného zájmu včetně aktuál­ních problémů upevnění mí­ru a bezpečnosti v Evropě, Ve Washingtonu proběhla první z chystané série pěti­denních protiválečných de­monstrací bývalých příslušní­ků americké armády, kteří bojovali ve Vietnamu. Oficiální zpráva cejlonských úřadů oznámila, že vzbouřen­ci ještě ovládají některé men­ší oblasti na ostrově. Povstal­ci se však vyhýbají přímému střetnutí s vojáky a policií. Sierra Leone se stala re­publikou, když parlament schválil nový ústavní zákon, připravovaný již od roku 1969. V Kure u Hirošimy byla spuštěna na vodu největší cis­ternová loď na světě „Niseki Maru“, která pojme 4 700 000 hektolitrů nafty. Má tonáž o 50 000 tun větší než její nej­větší předchůdkyně. Definitivní rozsudek trestu smrti vynesl soudce v procesu s Mansonem a jeho třemi spo­lečnicemi. Italská obchodní delegace vedená ministrem obchodu má odjet příští měsíc do Čínské lidové republiky. ké zemi na světě — Sovětské­mu svazu. Sovětskou stranickou dele­gaci, v jejímž čele je L. Brež­něv, přišly na hlavní sofij­­ské nádraží uvítat desetitisíce pracujících, * i nejvyšší před­stavitelé — celé politické byro ÚV BKS vedené prvním ta­jemníkem ÚV BKS Todorem Živkovem. Kromě více než 1500 dele­gátů, kteří přijeli do bulhar­ského hlavního města na X. sjezd strany ze všech končin země, musí se Sofie v těchto dnech postarat o ubytování 70 zahraničních delegací a 160 zahraničních zpravodajů za­stupujících přes sto největších světových listů a agentur. Provolání k Moskvanům Moskva (čtk) — Na 300 agitátorů a propagandistů Čs. lidové armády, kteří přijeli zvláštním Vlakem družby do Moskvy, vydalo před odjezdem do Volgogradu provolání k Moskvanům. Vyjadřují v něm vřelé city k sovětskému lidu a poděkování za osvobození od fašistických okupantů roku 1945 a za internacionální po­moc při výstavbě socialismu v ČSSR a při jeho obraně v srpnu 1968. Dům pro šest tisíc Varšava (čtk) — Šest ti­síc lidí bude bydlet v jediném obytném domě v Gdaňsku ve čtvrti Przimorze. Budova 800 metrů dlouhá a o 12 podlažích má tvar vlnovky, čímž získá­vá na rozmanitosti a nezdá se jednotvárná. Vchody do bytů jsou z galerií táhnoucích se po celé délce fasády. Tento typ obytného domu byl vy­zkoušen v Gdaňsku v menších variantách — v délce 200 metrů a pak 600 metrů, v němž žije 4300 lidí. Další ateafái Bonn (čtk) — V noci na 18. dubna se neznámí pacha­telé pokusili o atentát na čty­ři jugoslávské dělníky, pracu­jící v NSR. Tři z nich zápasí se smrtí, čtvrtý již podlehl zraněním. Policie zatím nemá zprávy o útočnících. Do sou­vislosti s atentátem jsou dá­vány nacionalistické chorvat­ské emigrantské organizace ustašovců. V poslední době se tyto organizace značně zakti­­vizovaly. Z Prahy odcestovala včera do Sofie na X. sjezd BKS delegace UV KSČ, kterou vede soudruh A. Indra (na snímku vpravo). Na letišti se s delegací mj. rozloučili soudruzi J. Kempný a J. Fojtík. (Foto CTK) OPRAVDU ; ...i v’ ' SESTÁLO POTÍŽE MONARCHU -Britská královna Alžběta, mnohonásobná milionárka, ne­může nějak vyjít s penězi. Na radu odborníků si také zaspe­kulovala na burze, kde však utrpěla značné ztráty. Její Veličenstvo řeší neutěšenou si­tuaci tím, že její pejskové „Whisky“ a „Sherry“ musejí papat už jenom ze stříbrných misek, protože porcelánové by mohli rozbít — a kde vzít na nové? POČTENÍČKO - Ve vý­chodní Číně byly nalezeny tři rukopisy nejdelšího čínského románu s názvem „Květy gra­nátového jablka“. Román se skládá ze 4 830 000 slov a má 360 svazků. ÚCTA K TRADICÍM Tim Bohler, oxfordský stu­­­dent práv, žádal na základě starého universitního předpisu — přirozeně že v Anglii zdarma půl litru piva, proto­— že každý studující, který jde ke zkouškám, má na něj prá­vo. Jeho požadavku bylo vyho­věno. Současně však dostal po­řádkovou pokutu 5 liber, pro­tože se nedostavil ke zkouš­kám jsa opásán mečem. Ta­ké podle ještě staršího naříze­ní! „KULTÚRNI“ NADÁVÁNI — Ve Freiburgu v Německé spolkové republice se objevila práce s titulem „Nadávky v latině“, která obsahuje na 1500 výrazů. Mezi nimi jsou například: „Ty stará amazon­ból" a „Usychající psel« OBLÍBEN? PORAD - Do­mácí, paní Betty Grahamová ze San Franciska, odpověděla na dotaz jedné televizní spo­lečnosti, co se ji na progra­mu nejvíce líbí: „Zprávy o počasí. Sázím se vždy s mým mužem o jeden dolar, zda předpověď vyjde či ne. Tak jsem v minulém měsíci vy­hrála na něm opět 27 dolarů." RŮZNÉ PŘÍČINY INFARK­TU — Britský lékař sir Geor­ge Reid McRobert se v časo­pisu Britské lékařské komory, který vychází pod názvem „Lancet", dožadoval umístění nočníků v hotelových poko­jích. Svou žádost motivoval tím, že starší lidé musejí zpravidla na chodbách hledat WC a tato noční námaha je prý v mnoha případech příči­nou dokonce srdečního in­farktu. V „PRESTROJENÍ“ - Ve Vídni se odvolala k pracovní­mu soudu služebná, protože ji zaměstnavatelka propustila s odůvodněním, že má příliš velké nohy, což prý působí v rodině rušivě. Ukázalo se, že služebná měla stejně velkou nohu jako manžel její za­městnávat elky, který chodil tajně večer do hospody v bo­tách služebné, protože mu manželka jeho boty zavírala. PŘESVĚDČIVÁ SEBEKRI­TIKA — Polský list „Goniee Górnošlaski" píše o případu, kdy obecenstvo nelítostně vy­pískalo amatérského hudební­ka a dirigovaný jím soubor. Zuřivý dirigent pak před oči­ma obecenstva rozmlátil vlast­ní elektrickou kytaru a prud­kým kopnutím prorazil kůži bubnu. Muzikantův čin byl zřejmě uznán za slibnou sebe­kritiku, nebot byl odměněn bouřlivým potleskem. Strana s mládeží počítá (Pokračováni ze str. 1.) Studenty chápeme jako své spolupracovníky a ne jen jako objekt našeho pedagogického úsilí. Přitom rozhodující bude kvalita práce a ne procento organizovanosti ve Svazu. Na Vysoké škole báňské je orga­nizováno 20 proč. studentů. Není jich tedy mnoho. Proká­­žeme-li za čas společné vý­sledky, porveme ihned další ke spoluúčasti, především ty, kte­ří projeví o toto naše úsilí svůj zájem.“ O své bohaté zkušenosti se s delegáty východočeské kraj­ské konference podělil i za­kládající člen Cs. komsomolu na Vysokomýtsku Jaroslav Bartheldy: „Celý padesátiletý vývoj historie naší strany po­tvrzuje, že námi nastoupená cesta byla jedině správná. Dnešní sjednocování naší mlá­deže v SSM je jen pokračová­ním této cesty, je navázáním na vše pozitivní, co Svaz vy­konal od roku 1945. Mládež dneška není jiná než jsme by­li my. Má rovněž touhu a snahu spolupodílet se na dal­ším rozvoji naší socialistické vlasti a tuto snahu, ale i prá­vo, jí nelze upírat.“ Vr Bratislava (du) — Vče­ra skončilo jednání komunis­tů západoslovenské krajské organizace strany, kterého se zúčastnila delegace ÚV KSČ v čele s členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou vlády dr. L. Štrougalem. Značnou pozornost věnovali delegáti v diskusi též zemědělské proble­matice. Prof. J. Kliment z VSZ v Nitře se ve svém vystoupení zaměřil na problémy přípravy odborníků pro novou etapu výstavby zemědělství. F. Iva­­níč, předseda sloučeného druž­stva SNP v Topoľčiankách, které hospodaří na 3000 hek­tarech, hovořil o specializaci a koncentraci výroby a apelo­val na průmysl, aby urychleně vyřešil problematiku sklizně kukuřice. Delegát trenčian­skych komunistů P. Zeman oznámil konferenci, že v okre­se začali v těchto dnech sta­vět velkovýkrmnu prasat na kooperační základně, kde na jednoho pracovníka při ošetřo­vání prasat připadne za rok produkce 50 vagónů masa. Po­zorně byl sledován diskusní příspěvek ing. J. Sabíka, ředi­tele krajského oddělení MZVž, který hovořil o koncepci dru­hé etapy přestavby zeměděl­ství na bází koncentrace, spe­cializace a kooperace. V závěru zvolila konference nové krajské orgány strany, delegáty na sjezd KSS a n*a XIV. sjezd KSČ, mezi kterými je značná část pracovníků — předních členů strany ze ze­mědělské prvovýroby. lETI ZÁ KULTUROU A ZÁBAVOU TÝDEN OD 26. 4. DO 2. 5. 1971 Dl VAD L A Začátek pražských divadel v 19.30 hod., pokud není uvedeno jinak. PRAHA, Národní: Po 19 Jindřich V., Ot Labutí jezero, St 19 Naši furianti, Ct 19 Rusalka, Pi 19 Vstanou noví bojovnici, So ne­hraje. N 14 Radúz a Mahulena, 19 Vstanou noví bojovnici. Tylovo: Po 19 Don Giovanni, Ot, St, Ct a Pá Vystoupeni divadla Deutsches Theater Berlin, So ne­hraje, N 14 Z pohádky do po­hádky, 19.30 Maškaráda, Komorní: Po Play Strlnberg, ŰI Galantní lest, St a Pá Rozhodně nesprávné okno, Ct Zločin na Kozím ostrově. So a N nehraje. Komedie: Po a Pá Tři dámy s pistoli, St a Ct Prolhaná Ketty, So a N nehraje. Hudební v Karlini: Ot Ples v ho­telu Savoy, St, Ct s Pé West Side Story, So nehraje, N 15.30 a 19.30 Polská krev. Hudební v Nuslích: Po a So ne­hraje, Ot O Bílého koníčka, St, Ct 19,30, Pá a N 15.30 a 19.30 Na tý louce zelený. Na Vinohradech: Po RUR, Ot loseftna, St Lakomec, Ct Faust, Pá Malá Kateřina, So a N na­hraje. Realistické: Po 19 Někdo zvoní, Ot 19 Pohled z mostu, St 19 Pa­­zuchínova smrt, Ct 19 Pani Mar­jánké, matka pluku, Pá 19 Don Juan a jeho doba. So nehraje. S.” K. Ntenimtnna: Po 19 Marie Stuartovna, Ot Bidýlko, St Náš drobeček, Ct Lumpaclvagabundus, Pá Věc Makropulos, So nehraje. Rokoko: Po Postel s nebesy, Ot, St, Ct a Pá Muž, který přlěet do jiného stavu, So nehraja, N Vzpo­mínky mi zůstanou. Za branou: Na zájezdu. E. F. Buriana: Po, Ot, St a So nehraje, Ct Strasti Bedřicha Veli­kého, Pá Krásná Helena. Na zábradlí: Po a Üt Recital Hany Hegerové, St Mlynář a jeho dítě, Ct Pomsta ruské siroty. So a N nehraje. Laterna magika: Ot, St, Ct, Pá a N 20 Revue z bedny. Semafor: Po, Ot, St, Ct a Pá 19.30 Čarodějky, Pá 23 Nocturno, So nehraje. Činoherní klub: Po Hodinový hoteliér, Ot Na dně, St-Bludiště — Podivuhodné odpoledne dr. Z. Burkeho, Ct Na koho to slovo padne, Pá Na ostří nože. So ne­hraje. Jiřího Wolkra: Po 9 Jak se stal Rumcajs loupežníkem, Po 14, St 9 a 14, Ct 14 Pasáček vepřů, Üt 14 a Pá 9 Jak se měli broučci rádi, St 14 a Ct 9.30 Měšfák šlechticem, So nehraje. Járy Cimrmana: St a Ct 20 Vraž­da v salůnnlm voze, Pá 20 Hospo­da na mýtince. Jazz klub Reduta: Po 21 J. Stl­­vín & Co Jazz System, Ot a St 21 Traditional Jazz Studio, Ct 17 Jazzpop tribuna, 21 Raehadze band, Pá 17 Diskotéka, 21 Pět strýců, So nehraje. Ateliér: Po, Üt, So nehraje, St 20 Spiritual kvintet, Ct 20 Zpívá Eva Olmerová, Pá 20 Věšení, So nehraje. Maringotka: St a Ct 20 Ryba ve čtyřech, prám., Pá 20 Jessie a její sestra, So nehraje. Disk: St, Ct a Pá Žebrácká opera. Spejbla a Hurvínka: Na zájezdu. U Fleků: Po a So nehraje, Ůt, St, Ct, Pá a N 20 Ples gentle­manů aneb Krásné Je žit. Viole: Po 20 Každý své břímě, Ot a So 20 české písně vlaste­necké, Ot 23 Taneční dvě hodiny, St 20 O lásce a smrti, 23 Pop­­muzlclrovánf Stlffle Contra, Ct 20 Rok 1921, 23 Zvěrokruh Štěpána Raka, PS 20 šlágr o lásce, N ne­hraje. Hudby: St 19.30 Jára Pospíšil, Ct 19.30 Beethovenovy klavírní sonáty, Pá 15 25 let Suprafonu, N 17.30 To byl Jiří Šlitr, 19.30 Hovory o Interpretech. KON ČERTY PRAHA, 27. 4. Kostel sv. Jakuba — 17: 3. koncert Jarního varhan­ního cyklu. Dr. Ferd. Kllnda. Na pořadu: Bach, Wiedermann, Mes­siaen. 28. 4. Chrám sv. Jakuba —19.30: 2. koncert Pražského filharmonic­kého sboru. Večer Césara Francka (Velká mše). Spoluúčinkuje M. Šlechta. KONCERTY AMD 29. 4. a 30. 4. Dům umělců — 19.30: Česká filharmonie. 7. kon­cert cyklu A—B. Na pořadu: Ostrčil, Novák. Sólisté opery ND, Pražský filharmonický sbor. Orchestr ND řídí J. Kromholc. 26. 4. Dům umělců — 19.30: Zora Křičková, absolventský kon­cert. Na pořadu: Reiner, Beetho­ven, Schumann. 27. 4. Malý sál DU — 19.36: Vlad. Manoušek, violoncellový koncert. 4. koncert cyklu smyčco­vých nástrojů. 28. 4. Městská knihovna — 19.30: Orchestrální koncert katedry diri­gování. Sólisté V. Hudeček, housle, J. Váca, hoboj. ZÁBAVNÉ POŘADY NAVŠTIVTE MEZINÁRODNI VA­RIETÉ PRAGA, středisko světové artistiky, Praha 1, Vodičkova 30, tel. č. 241016. Každý měsíc nový program. Po programu tanec. PRAHA, Národní galerie, Štern­berský palác: České a evropské umění. • Sbírka moderního umě­ní: Výběr ze sbírek francouzského umění 19. a 20. stol. • Výběr ze sbírek evropského umění 20. stol. • Jízdárna Pražského hradu: Česká malba 19. stol. • Valdštejn­ská jízdárna: Umění a díla. České umění 20. stol. (od 29. 4.J. • Grafická sbírka (palác Kinských): Současná kanadská grafika (do 25. 4.). Galerie hl. m. Prahy, Obecni dům: Viktor Dobrovolný, sochař­ské dílo a kresby (do 13. 5.). Staroměstká radnice: Výstava soutěžních návrhů na památník J. Keplera (do 12. 5.). Galerie Mánes, Gottwaldovo ná­břeží: Vincenc Vlngler, sochařské dílo (do 25. 4.1. Galerie V. Spály, Národní 30: Karel Černý, výběr z malířského díla (do 25. 4.). Galerie u Seěických, Vodičkova č. 10: Mizející krajina (Obrazy z povodí Zelívky). Do 2. 5. Výstavní síň Fronta, Spálená S. 53: Jiří Šalamoun, kresby a ilu­strace (do 29. 4.). Alšova sin: adaptace. Galerie V. Kramáře, Dejvice: Miroslav Hák, fotografie (do 30. 5.). Malá síň: Jiří Hruška, obrazy a pastely (do 9. 5). Výstavní síň Betlémské nám.: Zahrady tří světadílů (Architek­tonické dokumentace (do 2. 5.). Československý spisovatel, Ná­rodní tř. 7: Krajina v grafice (do 9. 5.]. Galerie bří Čapků, Praha 2, n. Míru: V. Truhlářové, obrazy (do 16 .5.). Galerie D, Praha-Smíchov: Malé formáty (do 2. 5.). Hollar, Smetanovo nábřeží č. 8: Prof. VI. Sllovský, výběr z gra­fického díla (do 3. 5.). Nová síň: Profil Brno 58. Loreta, Loretánské náměstí. Vy­braná díla holandského malířství 17. stol. D hybernů: Výstava 50 let KSČ. Galerie DlLA, Letná: Humor v kresbě. Park kultury a oddechu J. Fu­číka, Praha 7: Maroldovo pano­ráma „Bitva u Lipan“. Galerie Platýz, Národní tř. 37: Stálá prodejní výstava obrazů, grafiky a plastik. Fotochema, Jungmannovo nám. 18: Jan Saudek, fotografie z let 1960—1970 (do 2. 5.). Státní židovské muzeum: Kul­tura v Terezíně 1942—1945 (Starý hřbitov). Kamila Hájková, akva­rely (Španělská synagoga). Muzeum Kl. Gottwalda: Foto­reportéři moskevské Pravdy o XXIV. sjezdu KSSS. Památník národního pfsomnictví, Strahov: Síň S. K. Neumanna: Moravská bibliofilie. VELVARY, Galerie: Stálá výsta­va díla Jiřího Karse a Jeho sou­časníků. Z pořadů rozhlasu a televize PRAHA: 18.30 Horizont — 17.35 Na pomoc Roku stranické výcho­vy — 19.45 Večerní návštěva s prof. A. Paderlfkem — 21.08 Hovoříme a rodiči. HVĚZDA: Obvyklé pořady. VKV: 17.30 Vzděláváme se — 18.00 J. Maben: Ulička odvahy (komedie) — 20.00 Hudba v pro­měnách staletí. TELEVIZE: 9.00 Expedice R — 9.25 Na každém kilometrn (z bul­harského seriálu) — 10.25 Baví vás B. Godžunov — 11.05 Acade­mia film Olomoun — 18.30 Kurs francouzštiny — 17.05 Klub rušti­ny — 17.35 Rudl trampová; se členy předválečného Tremping­•klubu — 18.30 Veletržní vteřiny — 18.35 Večerníček — 19.30 Dvacet let mezi námi; písničkový pořad — 20.00 Zacvičte si — 20.03 Bilance; dokument, film k 25 výročí vzniku SED — 20.30 Gil Bias; 1. část komedie — 21.10 Auto-moto revue — 21.40 Případ Chameleón; prohnaný podvodník a práce SNB na jeho dopadeni — 22.15 lendáře Noviny — 22.35 Listy z ka­Pražských jar (3. díl). II. PROGRAM: 19.25 Cestujeme po světě; Po řekách Vietnamu — 20.00 Hlídač č. 47; český film, natočený roku 1937, podle romá­nu J. Kopty - 21.10 Ze Země ke hvězdám; Znovuzrozeni rakety — 21.40 Noviny. 20. DUBNA 1971

Next