Československý Architekt, 1973 (XIX/1-26)
1973-01-18 / No. 1
ROZHOVOR S PŘEDSEDOU SVAZU ARCHITEKTŮ ČSR Od Ustavujicí všeplenárni konference Svazu architektů ČSR uplynulo teprve devět měsíců. I přes tuto velice krátkou dobu života se organizace architektů v českých zemích má čile k světu. Jak hodnotíte, soudruhu předsedo, dosavadní práci Svazu? Prakticky jsme v údobí začátku práce Svazu a svazového života vůbec. Proto je namístě střízlivé hodnocení. Domnívám se, že nový Svaz prokázal již v této etapě svou životaschopnost a akceschopnost v celé své struktuře, tj. nejen v poloze ústředních orgánů, ale současně i v krajských organizacích. Přínosem pro naši práci je navázání konkrétních pr 'nich kontaktů s příslušnými stranicemi a státními orgány jak na úrovni centra, tak i v krajích. Zasedáni ústředního výboru Svazu architektů ČSR, věnovaná Severočeskému kraji a Praze, postavila před všechny svazové orgány řadu úkolů, jež čekají na své řešeni v roce 1973. Jak se závěry přijaté ústředním výborem promítají do konkrétního plánu práce odborných komisí a krajských organizaci Svazu? Tato pracovní zasedání v nejsložitějších oblastech výstavby našeho státu sledují zcela konkrétní cíle. Jde o to, seznámit se s problematikou přímo v terénu, získat potřebné informace jak z řad profesionálních odborníků, tak z pozic odpovědných činitelů příslušných stranických a státních orgánů. Tento přístup považuji za nejúčinnější formu navazování pracovních kontaktů jak s politickými činiteli, tak s krajskými výbory Svazu. Dá se říci, že po této stránce obě zasedání splnila své poslání. Usnesení, přijatá na těchto zasedáních ústředního výboru, jsou zcela konkrétní a vytvářejí reálnou základnu pro práci Svazu v této oblasti — ÚV SA ČSR a jeho odbornými komisemi počínaje a svazovými skupinami v krajích konče. Tato usnesení jsou samozřejmě zakotvena v plánu práce Svazu na rok 1973. Ministr výstavby a techniky ČSR prof. Ing. Karel Lobi, DrSc., prohlásil v rozhovoru v posledním čísle našeho loňského ročníku, že jedním z důležitých úkolů SA ČSR je zvyšováni členské základny. Kolik má dnes Svaz členů a jak probihá přijímáni nových? Náš Svaz měl v době konání Ustavující všeplenárni konference 400 členů. Dnes, kdy jsme zakončili 1. etapu rozšiřování členské základny, se stav členstva prakticky zdvojnásobil. Potěšitelný je znatelný vzrůst zájmu o členství ve Svazu mezi architekty. Víc než rok je ministerstvo výstavby a techniky ČSR „patronem" Svazu architektů ČSR. Můžete nám říci, soudruhu předsedo, co považujete za nejvýznamnějši aspekt této spolupráce v uplynulém období? Specifičnost architektury je v její trojjedinnosti. Zasahuje do umění, vědy i techniky. To vytváří určitý problém při určování příslušného orgánu vlády, odpovědného za řízení Svazu, jako tvůrčí a společenské organizace. V současné době je Svaz řízen MVT ČSR ve spolupráci s ministerstvem kultury ČSR, zatímco v nedávné minulosti tomu bylo právě naopak. Tolik jen úvodem k přímé odpovědi na otázku. MVT ČSR je „patronem", který s pochopením sleduje a podporuje práci nového Svazu. Intenzita této pomoci kulminovala především v přípravném období. Nejvýznamnějším aspektem vzájemných vztahů je skutečnost, že základní metodou řízení práce ministerstvem výstavby a techniky je politická i praktická podpora Svazu při realizaci jeho programu. Přitom je však třeba přiznat, že došlo k oslabení kontaktu s ministerstvem kultury. Pro budoucnost je žádoucí, abychom především naší iniciativou, a s pomocí ministerstva kultury, navázali cílevědomou spolupráci s kulturní frontou. Architektova práce se výrazně dotýká kromě jiného i ekonomické a ideologické oblasti. Ústredni výbor KSČ se v poslední době hluboce zabýval právě těmito dvěma stránkami života naši společnosti. Co vyplývá ze závěrů posledních plenárních zasedáni ÚV KSČ pro činnost Svazu architektů ČSR v tomto roce? Prostudoval jsem pozorně závěry říjnového pléna ÚV KSČ a mám za to, že platí v plném rozsahu i pro architekturu, která se stává limitujícím faktorem socialistického životního prostředí. Zasedání ÜV SA ČSR v lednu 1973 bylo zaměřeno především na projednání tohoto usnesení. Zaměřujeme svou pozornost především na vědeckou teorii socialistické architektury, na oblast kritiky architektonické tvorby, osvětovou práci, výchovu architektů apod. Pokud jde o prosincové plénum ÚV KSČ, jeho závěry jsou potěšitelné a mají velmi povzbudivou odezvu. Co se týče naší úlohy v této oblasti, znamená to pokračovat důsledně v úkolech přijatých po únorovém plénu ÚV KSČ v minulém roce. Jaké další plány má SA ČSR pro tento rok? Co chce dělat v oblasti propagace architektury? Tento rok je nejen jubilejním rokem 25. výročí Vítězného února, ale též 25. výročím vzniku Stavoprojektu, jako první socialistické projektové organizace v oblasti architektury a urbanismu. Chceme se přičinit o důstojné oslavy tohoto výročí, spojené s hodnocením a oceněním práce socialistických projektových organizací. Tímto směrem zaměříme také naši spolupráci se svazovým tiskem a ostatními sdělovacími prostředky. Otázky kladl JAN NOVOTNÝ Praha — sídliště Krč v noci, snímek Zdeňka Voíenílka ING. ARCH. ZDEŇKEM ST' NADELEM Plastika Miloše Chlupdče na pražském sídlišti Pankrác I, snímek Zdeňka Voženílka ► PRAHA 18. 1.1973 • CENA 1,— KČS • ČÍSLO 1 DOPIS SOUDRUHU DR. GUSTÁYU HUSÁKOVI Vážený soudruhu generální tajemníku, rok 1972 byl pro nově vzniklý Federální svaz architektů ČSSR rokem dokončení konsolidace, rozšíření členské základny podle nových podmínek pro přijímání členů, rokem upevnění spolupráce se svazy architektů socialistických zemí a položení základů k navázání kontaktů s mezinárodními organizacemi architektů, zejména s Mezinárodním svazem architektů UIA. V současné etapě našeho rozvoje probíhají podstatné změny v charakteru a dosahu práce, v socialistickém bytí. Uvědomujeme si tento proces a snažíme se plně se do něj zapojit. Důslednou analýzou jevů v oblasti architektonické a urbanistické tvorby chceme nejen pomáhat rychlému zvládnutí úkolů výstavby, ale celou svou tvorbou i svazovou činností podporovat naši stranu v boji na ideologické a ekonomické frontě. Nedělitelnou součástí složitých a odpovědných úkolů je výchova ideově přesvědčených, morálně nepoddajných, společensky vysoce aktivních osobností, s pocitem odpovědnosti před socialistickou společností. Vytvářením nového socialistického životního prostředí, výchovou svých členů a nové generace architektů chceme v příštím roce tyto úkoly, svěřené nám XIV. sjezdem naší strany a ideologickým a ekonomickým plánem OV KSČ, splnit. Vám, vážený soudruhu generální tajemníku, dovolte popřát v roce 1973 dobrého zdraví. Se soudružským pozdravem prof. Ing. arch. Vladimír Meduna, nositel Řádu práce předseda Federálního svazu architektů ČSSR • Slavnostním projevem ministra výstavby a techniky ČSR prof. Ing. Karla Löbla, DrSc. a předáním cen a odměn byl v závěru minulého roku v Klubu novinářů ukončen další ročník novinářské soutěže MVT ČSR „Technický pokrok 1972". V konkurenci 19 jednotlivců a kolektivů se čestně umístil i náš časopis, který obdržel 4. cenu. Podle rozhodnutí poroty byla naší redakci tato cena udělena za „soustavnou práci při objasňování problematiky ochrany a tvorby životního prostředí". První místo získal redaktor Televizních novin dr. Karel Hořice, druhé kolektiv redakce Magazínu — T 72 a třetí cenu si odnesl kolektiv redakce časopisu Věda a technika mládeži. Na 5. místě skončil redaktor Rudého práva Oldřich Stibor. Kromě cen bylo v soutěži uděleno ještě sedm čestných uznání. Na snímku Ivana Horkého přejímá šéfredaktor svazových časopisů Svojmil Petránek z rukou ministra prof. Ing. Karla Löbla, DrSc., 4. cenu. V popředí náměstek ministra výstavby a techniky ČSR doc. Ing. Ladislav Říha, DrSc. (vpravo), redaktor Rudého práva Oldřich Stibor (uprostřed) a vedoucí tajemník Českého svazu novinářů Josef Procházka (vlevo). SKONČILA 1. NOVINÁŘSKÁ SOUTĚŽ SVAZU ARCHITEKTŮ ČSR TISK MÁ ZÁJEM 0 ARCHITEKTURU Konec minulého roku znamenal i závěr prvního ročníku novinářské soutěže, kterou vypsal Svaz architektů ČSR pro autory publicistických materiálů o architektuře, urbanismu a životním prostředí. Porota za předsednictví Ing. arch. Radima Dejmala, CSc., měla skutečně těžkou práci. Musela zhodnotit celkem 212 příspěvků, které do soutěže zaslalo 39 autorů, což je počet daleko převyšující průměrnou účast ve všech ostatních novinářských soutěžích. Porota hodnotila došlé práce podle těchto kritérií: — politicko-společenská a obsahová stránka publicistické práce: komplexnost architektonické tvorby, společenské postavení architekta a jeho neanonymita, popularizace socialistického způsobu života a jeho promítnutí do architektonické tvorby, popularizace pokrokových technik výstavby, udržení harmonie ................ IPokračování na str. 2) Československý architekt